CS258456B2 - Production line for products made in two or more operation steps - Google Patents

Description

258456 2

Vynález se týká výrobní linky pro zhotovení výrobků ve dvou nebo více pracovních krocích,sestávající ze zpracovávacích nebo montážních stanic uspořádaných podél dopravní dráhyr přičemžkaždá zpracovávací nebo montážní stanice má přímý úsek dopravní dráhy a je opatřena vlastnímnezávislým poháněcím a dopravním zařízením pro nosiče zpracovávaných výrobků a tvoři stavebníjednotku. 0 takovýchto známých výrobních linek je nutno vždy řešit otázku, zda na jednom a tomtéždílci provádět ve více pracovních krocích zpracovávací úkony jakéhokoli druhu, anebo zdadokončovat základní stavební dílec doplňováním dalších přídavných součástí a jejich montáží.

Je též možno střídat montážní a zpracovávací úkony v předem zvoleném pořadí. Výše byla uvedena nejvýhodnějši oblast uplatnění těchto výrobních linek. Pod tímto souhrn-ným pojmem jsou zahrnuty rovněž balicí linky pro tvarově komplikované obaly, sestávajícíz většího počtu různorodých částí, nebo obaly, u nichž jsou na základní obalové těleso,například podložku, v určeném uspořádání ukládány jeden nebo více balených předmětů, a poté ukládány a připevňovány další části obalu. Také u čistých výrobních linek je možno nazpracovávací nebo montážní trař bezprostředně napojit balicí trař.

Známé výrobní linky uvedeného druhu jsou řešeny na principu výrobrtího pásu. Tento výrobnípás zaujímá celou délku výrobní linky a jednotlivé stanice jsou uspořádány podél £a)cto vytvo-řené dopravní tratě. Jsou známy výrobní pásy s jedním nebo dvěma rovnoběžně uspořádanýmidopravníky, na něž jsou ukládány zpracovávané předměty samotné, nebo nesené odpovídajícíminosiči. Dále je známo, že se nosiče spojují do nekonečného řetězu, takže plynulý dopravnípás je prakticky udržován tímto způsobem. Pracuje-li se s oddělenými dopravními pásy a s nosi-či zpracovávaných předmětů, je třeba na začátek dráhy umístit zařízení pro vracení těchtonosičů, pokud se nejedná o ztracené nosiče zpracovávaných předmětů. Zpracovávané předmětyjsou však v každém případě dopravovány krokově z jedné stanice na druhou a na jednotlivýchstanicích jsou postupně zpracovávány. Při takovémto uspořádání je nutné udržovat pro jednotlivé stanice pokud možno stejně dlouhépracovní takty, neboř celková rychlost posunu výrobní linky nebo doba prodlevy zpracovávanýchpředmětů na jednotlivých stanicích se řídí podle nejdéle trvajícího pracovního taktu. Mimojiné je nemožné vyrovnat zvětšené délky pracovních taktů na některých stanicích tím, že zvýšírychlost dopravy mezi touto a další stanicí, neboř rychlost posunu po celé délce výrobnílinky zůstává stejná. '

Obzvláště problematický je tento případ tehdy, když se na výrobní lince počítá jaks pracovišti na ruční práce, tak i s automaticky pracujícími montážními nebo jinými stanicemi.Délka taktu se musí řídit v podstatě podle průměrné délky ručního zpracováni. Z toho vyplývározhodující nedostatek, neboř prakticky každý člověk podléhá výchylkám pracovního rytmuv rámci možné délky svého pracovního taktu, takže v určitých okamžicích může pracovat podstat-ně rychleji, než odpovídá určené délce taktu, naproti tomu co ve chvílích poklesu výkonnostimůže rychlost taktu jen stěží dodržet. Pásová výroba při předem určených délkách pracovníchtaktů tak má za následek obzvláště silnou nervovou zátěž pracovníků obsluhy a z tohoto důvoduje snaha ji co možná vyloučit.

Bez ohledu na to, zda zpracovávané předměty leží na dopravním pásu nebo jsou přidržoványnosiči, přináší jejich potřebné polohové vyřízení zvláštní problémy, a především není možnéna jednotlivých stanicích na předmětech pracovat současně shora a zdola. Je-li zapotřebíje zpracovávat také zespodu, je zapotřebí línku opatřit obracecími stanicemi a tuto spodnístranu zpracovávat rovněž shora. Ani dopravní pás, který trvale pomalu obíhá, přičemž zpraco-vávací stanice jsou opatřeny stavěcími ústrojími pro zpracovávané předměty, kterými jsoutyto předměty pevně přidržovány, takže dopravní pás nebo podobný prostředek vůči nim dáleklouže, nemohou přinést rozhodující zlepšení z hlediska vznikajících problémů.

Také z jiných hledisek mají výrobní linky známého provedení závažné nedostatky, které 3 258456 ospravedlňují jejích použití pouze pro některé účely. Již při plánování je nutno přesně stano-vit jak rozměry výrobní tratě, tak i polohu jejich jednotlivých stanic. Zřízení takové výrobnílinky se proto vyplácí pouze tam, kde se zhotovují předměty, které jsou navzájem co možnánejvíce shodné, ve velkých počtech kusů. Každé přestavění i jediného zpracovávacího krokuvede k zastavení celé výroby. Nehledě k tomu, je u těchto výrobních linek sotva možné vyrábětooučasně podobné předměty, u nichž je kupříkladu devět z deseti zpracovávacích kroků shodnýcha pouze desáté pracovní kroky se od sebe liší, pokud samozřejmě tento rozdílný pracovní kroknebude ve výrobní lince zařazen jako poslední.

Jako příklad lze zde uvést spalovací saotory pro automobily, u nichž jsou na stejnémmotorovém bloku při stejném zdvihovém objemu osazovány pro dosahování různých motorovýchvýkonů poněkud odlišné součástky. Většinou představuje motor v základním vybavení přibližně80 % celkové výroby a zbytek celkové výroby se dělí na různé typy stejného základního modelumotoru. Na známých výrobních linkách lze vyrábět buS jen základní model, nebo je nutno provýrobu zvláštních typů provádět na lince rozsáhlá přestavování a tyto zvláštní typy vyrábětv malých sériích. Pro dlouhé přestavovací časy to má za následek nedostatečné využití výrobníkapacity, která je k disposici.

Zhotovování výrobků na výrobní lince je přes naznačené nedostatky a obtíže stále jednímz nejracionálnějších výrobních způsobů. Pro vysoké investiční náklady lze však z ekonomickýchdůvodů tohoto způsobu použít pouze tam, kde může být velká část výrobní kapacity využitaa výroba prováděna po dobu amortizace výrobní linky. U známých výrobních linek se používají poháněči ústrojí, která také při zastavení nosičůzpracovávaných výrobků v jedné zpracovávací pozici se stále posouvají podél nosičů, přičemžtřecí záběr je většinou dosahován dosedací vahou nosičů zpracovávaných výrobků na dopravníústrojí, například dopravní pásy. Je přirozené, že se vodorovné plochy dopravních ústrojíšpiní, a to obzvláště v oblasti zpracovávacích a montážních stanic, na nichž se provádějípracovní úkony a popřípadě dokonce na tyto vodorovné plochy dopravních ústrojí spadávajítřísky. Toto znečištovánf je podstatně intenzivnější než u vertikálně uspořádaných hnacíchústrojí. To má za následek, že u známých zařízení dochází většinou k rychlému zničení nosičůzpracovávaných výrobků, popřípadě není možné po delším jejich používání zaručit bezpečnoudopravu těchto nosičů.

Uvedené nedostatky odstraňuje výrobní linka pro výrobky zhotovované ve dvou nebo -vícepracovních krocích, sestávající ze zpracovávacích nebo montážních stanic uspořádaných podéldopravní dráhy, přičemž každá zpracovávací nebo montážní stanice má.přímý úsek dopravnídráhy a je opatřena vlastním nezávislým poháněcím a dopravním zařízením pro nosiče zpracová-vaných výrobků a tvoří stavební jednotku, přičemž poháněči a dopravní zařízení sestává zedvou nebo více otáčivých třecích pohonů, zabírajících v oblasti podélných okrajů nosičůzpracovávaných výrobků, přičemž každý třecí váleček třecího pohonu je osazen na hřídeli,na jehož druhém konci je osazen poháněči váleček, přičemž poháněči válečky třecích válečkůumístěných v jednom úseku dopravní dráhy jsou vzájemně spojeny mezi sebou přes nekonečnépoháněči ústrojí a/nebo spřaženy se společným poháněcím mototem, jejíž podstatou je, že třecíválečky jsou uspořádány podél podélných vedení uložených nezávisle na poháněcím a dopravnímzařízení, přičemž mezi každým třecím válečkem a jemu přidruženým poháněcím válečkem je uloženakluzná spojka.

Toto řešení má výhodu v tom, že je k disposici ústrojí pro pohon dopředu, stále vystavenéúčinku hnací síly, a to třecí váleček. Je-li na nosič zpracovávaných výrobků vyvíjena přídržnásíla, která je větší, než je hnací síla třecích válečků nebo přenášecí síla třecích spojek,jsou třecí válečky odpojeny od pohonu. Během zpracovávacích pochodů na zpracovávací stanicijsou proto třecí válečky vůči nosičům v klidu. Když se však fixace nosiče zpracovávanýchvýrobků na konci zpracovávacího pochodu uvolní, je tak možné celou přesouvací sílu určenouk pohonu nosiče dopředu přenášet na nosič zpracovávaných výrobků. K tomu přistupuje to, žev důsledku záběru třecích válečků v oblasti podélných okrajů nosičů jsou tyto válečky přístupné 1 258456 v Široké oblasti shora a zdola a poháněči ústroji trik nepřekáži manipulaci s výrobky nebomontážním pochodům. Zastavením hnacích ústrojí je navíc vSak dosaženo toho, že nedocházík žádnému nežádoucímu opotřebování mezi hnacím ústrojím a nosiči zpracovávaných výrobkůa přítlačnou silou vyvíjenou třecími válečky může být nosič zpracovávaných výrobků takéseřizován a veden v úzkých tolerancích.

Podle výhodného provedení vynálezu je kluzná spojka vytvořena se stavěcím ústrojím otá-čivého momentu.

Poháněči válečky mohou být uloženy na hřídeli posuvně v podélném směru a mezi nimi astavěči maticí našroubovanou na hřídeli je uložena pružina, přičemž třecím válečkům je nastraně odvrácené od pružiny přidruženo třecí obložení. ' S výhodou jsou třecí válečky uloženy podél každého a proti sobě ležících podélných vedení,umístěných se vzájemným příčným odstupem vůči směru dopravy nosičů zpracovávaných výrobků,přičemž třecí válečky přidružené jednomu z podélných vedení jsou poháněny v protisměrnémsmyslu otáčení vůči třecím válečkům protilehlého podélného vedení.

Podle dalSího znaku vynálezu je délka vodicích drah podélných vedení pro nosiče zpraco-vávaných výrobků na každé zpracovávacl a montážní stanici větší než dvojnásobek délky jednohonosiče. S výhodou jsou na postranních stěnách nosičů zpracovávaných výrobků umístěny vodicílišty, které jsou vedeny v podélných vodicích drahách, zejména v kluzných vedeních, přičemžv podélných vodicích drahách jsou v pravidelných roztečích vytvořena vybrání, kterými prochá-zejí třecí válečky.

Alespoň spodní kluzné vedení je podle dalšího znaku vynálezu opatřeno kluzným obložením.

Podle dalšího znaku vynálezu jsou na základním tělese nosičů uloženy vodicí lišty avyřizovací pomůcky a na nich je uložen zpracovávaný výrobek nebo výrobky. Na základním tělesenosičů zpracovávaných výrobků je podle dalšího znaku vynálezu umístěna vložka, přizpůsobenátvaru zpracovávaných výrobků, pro uložení těchto výrobků.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvolánímna připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 schematické blokové schéma výrobní linkyv půdoryse, obr. 2 půdorysný pohled na jednotlivé stanice, použitelné jako stanice pro ručnípráce, s vynecháním horních částí vedení, obr. 3 hlavové stanice, vhodné pro kombinaci sestanovišti podle obr. 2, rovněž ve schematickém půdorysném znázornění, obr. 4 detail zpraco-vávacího místa na stanici, opatřenou zpracovávacími a montážními stroji, a to ve zvětšenémměřítku a v půdorysném znázornění, přičemž pro názornost byly opět vypuštěny horní částivedení, jakož i všechna odpovídající montážní a zpracovávacl zařízení, obr. 5 podélný řezjednou stranou této dopravní dráhy v oblasti třecího poháněcího válečku, obr. 6 schematickýpůdorys stanoviště se dvěma úseky dopravní dráhy, jehož zpracovávacl místa včetně jim příslu-šejících přivaděčů a montážních a zpracovávacích strojů jsou navzájem vůči sobě v obou úsecíchpodélně posuhuta, obr. 7 půdorysný pohled na stanici, na níž je nosič zpracovávaného předmětuustavitelný na více pracovních místech, přičemž tento pohled schematicky ukazuje odpovídajícízpracovávacl nebo montážní zařízení s příslušným přestavovacím ústrojím, a obr. 8 detailz „obr. 7, ukazující vyměnitelnou vložku vodicí lišty se stavěči klikou v pohledu ze strany.

Podle obr. 1 je montážní linka vytvořena ze šesti stanic 1, až j6. Přitom může být stanice1_ plnicí stanicí, stanice 2 zpracovávacl stanicí s automaticky pracujícími nástroji, stanice3 předávací nebo zásobní stanicí, stanice J pracovištěm pro ruční práce, stanice !> rovněžpracoviště pro ruční práce, a stanice £ posledním pracovištěm pro automaticky prováděné montáž-ní práce, s automatickým vyhazováním nebo odváděním zpracovávaných výrobků. 5 258456

Každá stanice je opatřena alespoň jednou dopravní drahou a vedeními pro jeden zpracová-vaný výrobek nebo jeho nosič s vlastními pohony pro tyto výrobky, například třecími válečky.Každá stanice má vlastní poháněči motor, pomocí kterého lze pohánět nosné válečky nebo podobnáústrojí. Počet otáček, tohoto motoru je přitom regulovatelný a motor je opatřen přípoji naregulační zařízeni sousedních stanic, popřípadě na centrální regulační ústrojí, takže rychlostpohonu může být odtud dodatečně ovlivňována a pohon v· případě potřeby odtud vypínán. Úsekdopravní dráhy, vymezovaný každou stanicí, může být spřažen se sousední stanicí. Prodlevyzpracovávaných výrobků nebo jejich nosičů na jednotlivých stanicích mohou být ovládány buňindividuálně, v závislosti na délce potřebné zpracovávací doby, nebo také centrálně. Dopravníústrojí jednotlivých stanic mohou určovat rozdílné dopravní rychlosti pro zpracovávané výrobkynebo jejich nosiče.

Jednotlivé stanice 1 až 6 jsou spojeny rychle spojitelnými spojkami, nebo uspořádánys možností vzájemného dorazu, zejména když se jedná o menší jednotky, uložené pouze na strojo-vém loži nebo jiném podstavci. Je proto možné v případě potřeby každou z jednotlivých stanicrychle uvolnit ze spojení a ostatní stanice znovu na doraz přeskupit, nebo jednu stanicivyjmout a nahradit jinou. Je též možno přičlenit každé stanici dva rovnoběžné, s výhodouvedle sebe uspořádané úseky dopravní dráhy, které jsou při vzájemném slícování přiloženyk odpovídajícím dopravním úsekům sousedních stanic. V tomto případě slouží potom stanice6 a 1 současně jako předávací stanice, které zpracovávané výrobky nebo jejich nosiče převádějíz jedné dopravní dráhy na druhou. Je přitom možné pracovat buň na obou dopravních draháchnebo jen na jedné, přičemž ve druhém případě lze druhé dopravní dráhy použít pro zpětný oběhnosiče na výchozí stanici.

Na obr. 1 je čárkovaně a čerchovaně vyznačena ještě další možnost sestavení montážnílinky. Vychází se přitom z toho, že rychlost montáže nebo zpracovávání na stanicích 4y a6. může být podstatně větší, než celkové pracovní tempo možné na podkladě pracovních rychlostína stanicích 1 a 2, takže stanice 4 až 6 nejsou plně vytíženy. Dále se předpokládá, že para-lelně s výrobkem zpracovávaným nebo montovaným na lince sestávající ze stanic 1 až 6 lzevyrábět podobný výrobek, který má prakticky stejné vnější rozměry, avšak vyžaduje více zpra-covávacích pochodů, přičemž na stanicích .4 až 6 lze u tohoto výrobku provádět stejné zpraco-vávací nebo montážní úkony jako u prvního. Pro zpracování tohoto druhého výrobku jsou určenystanice T_ až 10, ležící na samostatném úseku dopravní linky, na jehož konci je umístěna pře-dávací stanice 11, která zpracovávané dílce nebo jejich nosiče ukládá na příčný dopravník,například dopravní pás 12, odkud dospívají na stanici 3, kde jsou vlastním předávacím ústrojímpředávány na část- výrobní linky, vymezovanou stanicemi 2 až A· Při malé kapacitě stanic i a 2 a vyšší kapacitě stanic i. až £, které mohou být řešenyjako automaticky pracující stanice, je možno na stanicích T_ až 11 provádět stejné montážnía zpracovávací úkony jako na stanicích i a 2 a zvýšit tím celkovou výrobnost linky. Každájednotlivá stanice sestává z úseku dopravní dráhy nebo dvojice takových úseků, a sestavy,která u pracoviště pro ruční práce zahrnuje loketní opěry, držák nástrojů, přívodní ústrojípro montážní součástky atd., naproti tomu co při automaticky pracující stanici je tato staniceopatřena příslušnými montážními a zpracovávacími stroji s odpovídajícími ovládacími ústrojímia příslušnými přívody součástek. Jak již bylo uvedeno, je možno obdobným způsobem řešiti balicí trat, přičemž místo nosičů zpracovávaných výrobků jsou linkou vedeny spodky obalua na jednotlivých stanicích jsou přidávány nebo upevňovány prvky, které se mají balit, popří-padě kryty jejich obalu.

Jak vyplývá z obr. 2 až 4 v souvislosti s obr. 5, jsou stanicím 1^ až 11 přičleněny vždypříslušné úseky dopravní dráhy. Vyóhází se přitom z toho, že znázorněné stanice 1^ až 5 jsoupopsaného typu, tj. se dvěma úseky vodicí dráhy 13, 14 nebo 13a, 14a, které jsou uspořádánynavzájem spolu rovnoběžně. Na stanici 8, znázorněné na obr. 4, je naproti tomu zapotřebípouze jednoho úseku vodicí dráhy 15.

Na základní desce 16, která je v oblasti vodicích drah 13, Μ» AŽ' 14a, 13a alespoň 258456 6 na ní vymezených montážních místech 17, 18, 19 opatřena vybráními, umožňujícími zespodupřístup ke zpracovávanému předmětu nebo jeho nosiči, jsou po obou stranách vodicích drah13, 14, 15, 13a, 14a uložena podélná vedení 20, 21, 20a, 21a, 22 ve formě opěrných lišt,jejichž směrem od dopravní dráhy odvrácený okraj 23 vybíhá směrem vzhůru, zatímco přivrá-cený okraj 24 nese kluzné obložení 25. V okraji 23 jsou vytvořena půlkruhovitá vybrání 26,v nichž jsou uloženy třecí válečky 27. Tyto třecí válečky a vybrání jsou nahoře kryty krycí-mi deskami 28, které zasahuji až přes kluzné obložení 25, takže mezi krycí deskou 28 a kluz-ným obložením 25 vznikají vodicí drážky 29, sloužící v příkladě* provedení k vedení nosičů30 zpracovávaných předmětů.

Uvedené nosiče 30 zpracovávaných předmětů jsou znázorněny pouze schematicky obrysema v praxi mohou být provedeny jako dvou nebo vícedílné, například s vnějším rámem zasahují-cím do vodicích drážek a s vložkou přizpůsobenou tvaru zpracovávaného předmětu. V každémpřípadě jsou nosiče 30 opatřeny vodícími lištami 31, uloženými na základním tělese 30c nosičea zasahujícími do vodicích drážek 29, a na boky těchto vodicích lišt 31 tlačí třecí válečky27. Na koncích nosičů 30 jsou uloženy nárazníky 32. Vodicí lišty 31 jsou umístěny na postran-ních stěnách 31a nosičů.

Oblasti montážních míst 17 až 19 jsou bez třecích válečků 27. To znamená, že tato·montáž-ní místa jsou obsazována teprve tehdy, dosedne-li na nosič 30 zpracovávaných výrobků, kterýse nachází v čekací poloze zčásti na určitém montážním nebo zpracovávacím místě, následujícínosič _3_0_, který ho plně do montážní nebo zpracovávací polohy přesune. Třecí válečky 27 naprotilehlých stranách každé vodicí dráhy 13, ,14, .15, 13a, 14a jsou poháněny navzájem proti-směrně, takže nosičům 30 udělují posun ve směru vyznačených šipek. Třecí válečky 27 jsou podle obr. 5 uloženy na svislýqh hřídelích 33, vsazených do vložek34 základní desky 16 přes válečková ložiska 35, 36, a nesoucích pevný nákružek 37. K nákruž-ku 37 přiléhá kluzná spojka 38 s třecím obložením 38a. Kromě toho jsou okolo hřídele 33 otá-čivě uloženy přes skluznou objímku 39 dva válce 40 pro pohon ozubeným řemenem, spojené dojediné stavební jednotky. Tyto válce 40 mohou být pomocí pružiny 41, jejíž předpětí lze nasta-vovat stavěči matkou 42a, a přítlačné destičky 43 přitlačovány proti třecímu obložení 38a,takže stavěči matkou 42a lze seřizovat otáčivý moment, přenášený na třecí váleček 27. Matka42a s pružinou 41 tvoří součásti stavěcího ústrojí 42 otáčivého momentu.

Každý úsek dopravní dráhy má vlastní pohonný motor, od něhož vede ozubený řemen propohon válců 40 svislých hřídelů 33. Třecí válečky 27, umístěné na stejné straně úseku doprav-ní dráhy, jsou navzájem spřaženy pomocí společného ozubeného řemene, pohánějícího hřídel33. Na druhé straně stejného úseku dopravní dráhy je umístěna poháněči soustava stejnékonstrukce s obráceným směrem otáčení hřídele 313. Použije-li se dvou dopravních drah, jekaždá opatřena vlastním, regulovatelným hnacím motorem. Z obr. 2 vyplývá, že celková délka vodicí dráhy 13 a 14 představuje několikanásobekdélky nosiče 30 zpracovávaných předmětů. V rámci úseku dopravní dráhy tak zůstává mimo montáž-ní nebo zpracovávací místo 17 shromaždovací nebo nárazníkové pásmo pro další nosiče .30. Nazpracovávacím místě 17 jsou upraveny vysunutelné narážky 44, které ve vysunuté poloze bránínosiči zpracovávaných předmětů 30 v dalším posunu. Pomocí svěrných čelistí 45, zasunutelnýcha vysunutelných v místě vybrání v krycí desce 28, může být nosič 30 pevně' přidržován namontážním místě 17. Svěrné čelisti 45 jsou opatřeny vyřizovacími pomůckami 45a. Před místem klidové polohy, následujícím ve směru dopravy, jsou umístěny další, nezávislena narážkách 44 ovladatelné výsuvné narážky 46, pomocí nichž lze zastavit další posun nosičů30, které se před nimi nachází. Je tak možno nosič 30a přidržovat, dokud další dopravní dráhanení volná. Další možnost spočívá v tom, že se vedle sebe umístí dvě ve směru dopravy posobě následující stejné stanice 5, a na každé stanici se střídavě zpracovává výrobek, nacháze-jící se na každém druhém nosiči 30, přičemž výrobek, který byl na předchozí stanici již zpracován nebo se má na příští stanici zpracovávat, je veden nikoliv na zpracovávací místo 17, nýbrž 7 258456 na zásobní místo s nosičem 30a. Narážky 46 se mohou při nahromaděni nosičů 30 na následujícímstanovišti rovněž vysunovat, takže uvedené zásobní místo slouží jako nárazníkové místo. Prousnadnění ovládání je zapotřebí, aby narážky 44, 46 vybíhaly jen do volného prostoru mezizákladní deskou 16 a nosičem 30, a nosiče jsou pro tento účel opatřeny směrem dolů vybíhající-mi odpovídajícími dorazy. Posunou-li se narážky 44, 46 v příčném směru vůči sobě, a jsou-lirovněž dorazy na nosičích 30 odpovídajícím způsobem prostřídány, jsou jedny nosiče zadržoványvždy narážkami 44 a druhé narážkami 46.

Na stanici 1^, která je na obr. 1 znázorněna jako předávací stanice nosičů 30 z vodicídráhy 14a na vodici dráhu 13a, je vytvořena příčná přesuvná dráha 47. Přicházející nosič30b zpracovávaného výrobku uvádí v činnost dorazový spínač 48, který především zapne svěrnoučelist 45, takže následující nosič 30 je přidržován v čekací poloze. Na to dorazový spínač48 nebo s ním spřažené ovládací ústrojí stanice X zapojí pneumatický nebo hydraulický příčnýběhoun 49, který přesune nosič 30b na druhý konec příčné dráhy 47. Zde uložený dorazový spínač50 uvede v činnost ovládací ústrojí, které přesune běhoun 49 zpět do výchozí polohy, a zapojídalší běhoun 51, který nosič přesune tak daleko doprava, že je uchopen první dvojicí třecíchválečků 27 a může tak být dále dopravován po úseku 13a dopravní dráhy. Po’ té se běhoun 51vrátí do výchozí polohy, a po otevření čelisti 45 se může až dosud zadržovaný další nosič30 posunout až k dorazovému spínači 48.

Rovněž stanice j), znázorněná na obr. 4, je opatřena narážkami 52, ovládanými ovládacímzařízením. Nosič 30 zpracovávaného výrobku, který se nachází na zpracovávacím místě 19, jetěmito narážkami 52 zadržován. Narážky 52 mohou být současně čidlem, které při impulsu vydanémpřicházejícím nosičem uvedou v činnost držáky 53, které přes vybrání v krycí desce 28 tlačína vodici lišty 31 a tím podmiňují přesné výškové nastavení nosiče. Pro přesné vyřízenínosiče 30 zpracovávaného výrobku a tím i samotného výrobku, neseného nosičem na zpracovávacístanici, jsou držáky 53 opatřeny v jejich střední části čelním ozubením še sklonem pod 45°které zapadá do odpovídajícího ozubení v okrajových vodicích lištách 31, takže při plnémzáběru je dosaženo přesného vyřízení jak v příčném, tak i podélném směru. Jelikož výškovévyřízení je dosaženo přidržováním směrem dolů, je poloha zpracovávaného výrobku jednoznačněurčena. Bylo by rovněž možné použít jiných pomůcek pro seřízení polohy, a to ve formě úkosů,vývrtů apod., a odpovídajících opěrných prvků na držácích, popřípadě společně s držáky ovla-datelných seřizovačích nástrojů. Uvedené čelní ozubení se vytvoří ve směrem dovnitř odsunutémstředním úseku vodicích lišt. U dvou vodicích drah 12, 14 se každá stanice opatří pro každou dopravní dráhu vlastníma samostatně regulovatelným pohonným motorem, popřípadě přestavitelným z hlediska směru otá-čení.

Kromě předávací stanice, znázorněné na obr. 3, které je možno použít v případě potřebytaké u stanic 2 a íl' íe možno vytvořit stanici, která pracuje podobně jako vyhýbka. U převá-děcích stanic je možno nosiče zpracovávaných předmětů otáčet o určitý úhel, například 90°,čímž je dosaženo možnosti jedno nebo vícenásobně ohýbat dopravní dráhu a přizpůsobit se takdaným prostorovým možnostem.

Podle obr. 6 jsou na jedné společné stanici se dvěma vodícími drahami 13b, 14b umístěnazpracovávací místa 54, 55, posunutá směrem k navzájem protilehlým koncům těchto úseků. Mezivodícími drahami 13b, 14b zůstává ve srovnání s výše popsanými provedeními na širokém zpraco-vávacím stole 56 volný prostor, takže je zde možno použít jednotek, u nichž jsou vzdálenostivodicích drah 13b, 14b větší, než u dosud popsaných stanic s rovnoběžnými dopravními úseky. Tím se dosáhne možnosti umístit na stole 56 agregáty 57, 58, odpovídající zpracovávacím místům54, 55, například běhouny, přivaděče apod., nebo dokonce předavač, který nosiče 30 převádíz jednoho úseku dopravní dráhy do druhého, tj. z vodicí dráhy 13b do vodicí dráhy 14b a obráce-ně. V každém případě umožňuje podélné posunutí zpracovávacích míst 54, 55 do vzájemně proti-lehlých směrů, aby byla na stole 5_6 v dle sebe umístěna zpracovávací zařízení 57, 58. 258456 8

Na vnější straně je každému z obou zpracovávacích míst 54, 55 přičleněn další agregát59, 60, kterým může být například přivaděč jednotlivých montážních součástek, bodová svářečka,razicí stroj nebo jiné montážní, spojovací nebo třídicí zařízení.

Použije-li se stanic s jedinou dopravní drahou, je možno je v případě začlenění montážníchstanic se dvěma rovnoběžnými dopravními drahami v průběhu celé montážní linky uspořádat tak,že jejich dopravní dráhy při vzájemném přisazení jednotlivých agregátů, které rovněž obsahujizpracovávací místa, umístěná mimo středovou oblast jejich délky, probíhají obdobně jakovodicí dráhy 13b, 14b, takže v důsledku tohoto navzájem vůči sobě posunutého uspořádání jeopět usnadněno rozmístění montážních pomůcek a agregátů.

Dosud nebylo znázorněno uspořádání pracovišt pro ruční práce, nebot ta jsou vždy vybavenapodle požadavků konkrétních montážních a jiných prováděných prací. S výhodou je však základnídeska 16 opatřena mimo dopravní dráhu montážní otvory .s předem určeným uspořádáním, a rovněžnástroje, přístroje apod., které se mají na těchto místech osadit, jsou opatřeny montážnímiotvory nebo čepy a výběžky, zapadajícími do montážních otvorů v základní desce 16, s odpoví-dajícím uspořádáním. Montážní otvory jsou rozmístěny tak, že úseky dopravních drah lze sériověvyrábět a lze je podle potřeby opatřovat vždy potřebnými zařízeními. S dopravními drahamipro zpětnou dopravu lze také počítat nad a pod výše uvedenými hlavními dopravními drahami. Při provedení podle obr. 7 a 8 má být umožněno provádět na jednom nosiči zpracovávanéhovýrobku nebo přímo na tomto výrobku, dopravovaném místo nosiče bezprostředně po dopravnídráze, pomocí jednoho a téhož zpracovávacího ústrojí a během pobytu na jedné stanici zpraco-vávací a montážní úkony na různých dílčích zpracovávacích místech. V principu odpovídá znázorněná stanice stanici zobrazené na obr. 4, přičemž však propřehlednost bylo vypuštěno znázornění jednoho z držáků 53. čelní ozubení stanice podleobr. 4, vytvořená ve vodicích lištách 21, jsou nahražena vyměnitelnými vložkami 61, kterémají kupříkladu tvar ozubené tyče 61 se zuby 62. Je možno použít vložek s různým dělením.

Pro záběr do zubů 62 slouží klika £3. Popsaná konstrukce umožňuje přidržovat nosič 30 v různýchzpracovávacích místech jedné a téže stanice. K tomuto účelu je možno v nejjednodušším případěnosič pomocí třecích válečků 27 přesouvat z prvního postavení, přičemž se počítá, o kolikzubů 62 se klika 63 posunula. Při dosažení předem určeného zubu klika 63 zapadne a nosič30 zpracovávaného předmětu je fixován pro další zpracovávací krok. Nosič 30 tak lze zadržovatve více možných dílčích zpracovávacích místech. Rozteč zubů 62 přitom určuje minimální možnoudélku kroku. Seřízeni posuvu je zajištováno ve směru šipky 64.

Pro objasnění funkce je na obr. 7 pracovní hlava 65 zpracovávacího nebo montážního strojeznázorněna pouze obrysem. Tato zpracovávací hlava nebo celý stroj mohou být pomocí stavěčíchpohonů 66, 67 přestavovány ve směru šipek 68, 69, tj. jak ve směru posuvu 64, tak i kolmona něj, takže ve spolupráci s možným přestavováním nosiče 30 ve směru 64 může být hlavou65 dosažen prakticky každý bod tohoto nosiče. Polohy, které má hlava při po sobě následujícíchzpracovávacích pochodech zaujmout, mohou být naprogramovány na ovládacím zařízení stanice,a popřípadě mohou být snímány ze šablony. Stavěči pohony 66, 67 jsou pro zlepšeni přehleduznázorněny jako odsunuté směrem od hlavy 65.

Vhodné stavěči pohony mohou být umístěny také bezprostředně nad stanicí. V příkladěprovedeni se předpokládá, že jde o spojitě nastavitelné stavěči pohony 66, 67, napříkladpneumatické nebo hydraulické pístové pohony. Pro přestavování v obou směrech lze také použítkrokově pracujících pohonů, přičemž pro přestavování ve směrech 6JB, 69 se s výhodou použijekrokového přestavování s roztečí zubů odchylnou od zubů 62, takže při spolupůsobení přestavova-cích ústrojí ve směrech 68, 69 a směru 64 lze dosáhnout značného množství bodů v podélnémsměru nosiče 30 zpracovávaného předmětu.

Byly již popsány různé možnosti použití stanice podle obr. 7. Zcela novou možností jepoužití odpovídajícím způsobem upravené stanice pro osazování panelů v elektronice odpovídá-

Claims (8)

1. 9 258456 jícími jednotkami, například integrovanými obvody, tranzistory, odpory, zesilovači, atd. Celou linku lze použít pro montáž takových elektronických zařízení, přičemž na stanici podleobr. 7 jsou vsazovány stejné stavební díly panelu pomocí hlavy 65, uzpůsobené jako přídržnánebo sací hlava, na různá místa panelu. Mimo jiné lze například na jedné stanici osazovatvšechny stejné integrované obvody, na další stanici všechny kondenzátory, atd., na jinéstanici provádět ořezávání přípojných drátů, vedených panelem, a konečně je možno přičlenitletovací stanici, na níž je panel přidržován s volnou spodní stranou, takže proudovým leto-váním lze na něm Všechny elektrické přípojné dráty spojit. Celé vsazování se dá provést při plném chránění stavebních součástí a spojů proti prachua jiným nečistotám. Rozhodující přednost zpracování nebo osazování různých míst jednou atoutéž hlavou 65 spočívá ještě v tom, že také k sobě přiléhající místa, která se podvojnýminástroji nebo hlavami dají současně jen obtížně zpracovávat, mohou být při popisovaném uspořá-dání bezvadně zpracovávána nebo osazována. Bylo popsáno přestavování ve směru pravoúhle nasebe orientovaných souřadnic, rovnoběžných se směry 68, 69 a 64. Je samozřejmě též možnépřestavování podle kruhových souřadnic, nebo přesuny prováděné zcela snímáním šablon. Přisoustředění zpracovávacích míst do blízkosti vnějšího dosahu nástroje je možno provádět běhemjednoho průchodu práce na levé straně a během následujícího průchodu práce na pravé straněnástroje. U montážního zařízení podle vynálezu je totiž možné odpovídajícím naprogramovánímzpětných dopravníků apod. jedno a totéž zpracovávací místo zasáhnout dvakrát i vícekrát. Z obr. 8 je konečně patrno, že na základním tělese 30c nosičů 30 může být uložena vložka70 přizpůsobená tvaru zpracovávaných výrobků. Vložka 70 slouží pro uložení těchto výrobkůa jejich vedeni spolu s pohybujícím se nosičem. pRedmEt VYNÁLEZU

   1. Výrobní linka pro výrobky zhotovované ve dvou nebo více pracovních krocích, sestávajícíze zpracovávacích nebo montážních stanic uspořádaných podél dopravní dráhy, přičemž každázpracovávací nebo montážní stanice má přímý úsek dopravní dráhy a je opatřena vlastním nezá-vislým poháněcím a dopravním zařízením pro nosiče zpracovávaných výrobků a tvoři stavebníjednotku, přičemž poháněči a dopravní zařízení sestává ze dvou nebo více otáčivých třecíchpohonů, zabírajících v oblasti podélných okrajů nosičů zpracovávaných výrobků, přičemž každýtřecí váleček třecího pohonu je osázen na hřídeli, na jehož druhém konci je osazen poháněčiváleček, přičemž poháněči válečky třecích válečků umístěných v jednom úseku dopravní dráhyjsou vzájemně spojeny mezi sebou přes nekonečné poháněči ústrojí a/nebo spřaženy se společnýmpoháněcím motorem, vyznačená tím, že třecí válečky (27) jsou uspořádány podél podélných vede-ni (20, 21, 20a, 21a) uložených nezávisle na poháněcím a dopravním zařízeni, přičemž mezikaždým třecím válečkem (27) a jemu přidruženým poháněcím válečkem (40) je uložena kluznáspojka (38).
2. 2. Výrobní linka podle bodu 1, vyznačená tím , že kluzná spojka (38) je vytvořena sestavěcím ústrojím (42) otáčivého momentu. 3; Výrobní linka podle bodu 1 nebo 2, vyznačená tím, že poháněči válečky (40) jsou uloženy na hřídeli (33) posuvně v podélném směru a mezi nimi a stavěči maticí (42a) našroubovanou na hřídeli (33) je uložena pružina (41), přičemž třecím válečkům (40) je na straně odvrácené od pružiny (41) přidruženo třecí obložení (38a).
3. 4. Výrobní linka podle bodu 1 až 3, vyznačená tím, že třecí válečky (27) jsou uloženypodél každého z proti sobě ležících podélných vedení (20, 20a, 21, 21a), umístěných se vzájemnýmpříčným odstupem vůči směru dopravy nosičů (30, 30a) zpracovávaných výrobků, přičemž třecíválečky (27) přidružené jednomu z podélných vedení (20, 20a, 21, 21a) jsou poháněny v proti-směrném smyslu otáčení vůčitřecím válečkům protilehlého podélného vedení (21, 20). 258456 10
4. 5. Výrobní linka podle kteréhokoli z bodů 1 až 4, vyznačená tím, že délka vodicích drah(13, 13a, 14, 14a, 15) podélných vedení (20, 21, 20a, 21a) pro nosiče (30, 30a) zpracovávanýchvýrobků na každé zpracovávací a montážní stanici (1, 2, 3, 4, 5, 6) je větší než dvojnásobekdélky jednoho nosiče (30, 30a).
5. 6. Výrobní linka podle bodů 1 až 5,. vyznačená tím; že na postranních stěnách (31a) nosičů(30, 30a) zpracovávaných výrobků jsou umístěny vodicí lišty (31) , které jsou vedeny v podélnýchvodicích drahách (13, 13a, 14, 14a, 15), zejména v kluzných vedeních, přičemž v podélnýchvodicích drahách (13, 13a, 14, 14a, 15) jsou v pravidelných roztečích vytvořena vybrání (26), kterými procházejí třecí válečky (27).
6. 7. Výrobní linka podle kteréhokoli z bodů 1 až 6, vyznačená tím, že alespoň spodní kluznévedení (24) je opatřeno kluzným obložením (25).
7. 8. Výrobní linka podle kteréhokoli z bodů 1 až 7, vyznačená tím, že na základním tělese(30c) nosičů (30) jsou uloženy vodicí lišty (31) a vyřizovací pomůcky (45a) a na nich jeuložen zpracovávaný výrobek nebo výrobky.
8. 9. Výrobní linka podle bodů 1 až 8, vyznačená tím, že na základním tělese (30c) nosičů(30) zpracovávaných výrobků je uložena vložka (70) , přizpůsobená tvaru zpracovávaných výrob-ků, pro uložení těchto výrobků. 5 výkresů