CS238351B2 - Grain plants intensive sprinkling equipment,especially of corn - Google Patents

Description

Vynález .patří - do oboru potravinářského strojírenství a vztahuje se na zařízení pro intenzívní skrápění zrnových plodin, zejména obilí, se skrápěcí skříní se vstupem a výstupem materiálu a. s rotorem uspořádaným, s radiální vůlí ve skrápěcí - skříní, jakož i se zařízením pro dávkování vody, přičemž skrápěcí skříň je tvořena válcovým pláštěm a rotor je opatřen několika řadami narážecích lišt umístěných na nosníkách. Vynález řeší problém zvýšení účinnosti skrápění zrnových plodin.

Čerstvě sklizené zrnové plodiny se od vymlácení až po mletí podrobují různým úpravám. Nejdůležitější z nich je čištění.

Až do. nedávné doby se pro čištění obilí používalo převážně praček.

Po opuštění pračky, případně odstředivé sušicí kolony, zařazené za pračkou, se vlhkost obilí zvýší o 2 až 3 °/o. Při zpracování obilí v čisticích strojích za vlhka se vlhkost obilí zvýší o 1 až 1,5 %. V obou případech ' není možno¹ předem stanovit přesnou hodnotu navlhčení. Před mletím se však předem stanoví hodnota vlhkosti obilí ve velmi úzkých mezích. Pro dosažení požadované vlhkosti se do obilí přidává chybějící množství vody. Zejména u obilí, čištěného za· sucha, se musí Vlhkost podstatně zvětšit, a to o . 5 až -6 %. Pro dosažení rovnoměrného rozdělení vlhkosti se u známých způsobů proud obilí mísí s .vodou ve žlabu za průtoku pomalu se pohybujícího šneku, aby poškození, obilí bylo minimální.

Vlhčení obilí má v mlynářském průmyslu velký význam, protože se jím připravuje zrnivo pro další pracovní pochody, jako je prosévání, mletí a podobně.

Proces vlhčení se obvykle posuzuje zjednodušeně. Voda se pomocí šneku smísí se zrny. Během dalšího prostoje v odstavné komoře . se má voda rovnoměrně rozdělit a pronikat do- zrna cestami, vyplývajícími z uspořádání zrna, - . čímž vnější vrstvy zrna mají získat - zvýšenou pružnost.

Jsou různé - druhy obilovin, jež se od sebe navzájem liší. Tak například pšenice má výrazné rýhy, kdežto rýže - á proso nemají žádné. U pšeničného zrna je podíl rýhované části na povrchu .pšeničného· zrna velmi výrazný. - U dosud používaných způsobů vlhčení, případně skrápění, se voda dostávala do rýh je v omezeném množství a rovněž osinová a děložní - partie byly vlhčeny nedostatečně. ' To se .mělo vyrovnat v následujícím odstávání navlhčeného zrna. Rýhy, na rozdíl -od celkového- vzhledu pšeničného zrna, jsou vytvořeny velmi rozmanitě.

Známá skrápěcí zařízení mají skříň uzavřenou nahoře víkem, v níž se otáčí šnekový hřídel. Dávkovač přivádí vodu doskrápěcí skříně jako mlhovinu, - nebo jako páru.

Známá vlhčící zařízení mají obvykle celé, nebo přerušované šneky, jež zároveň zrno posouvají a -míchají -jím. Počet otáček je úmyslně- nízký, obvykle 60 až 120 otáček za minutu. Další zvýšení počtu otáček vyvolává lámání zrn a zhoršuje i rovnoměrnost vlhčení. . . .

U známých vlhčících zařízení je míra navlhčení úměrná délce šneku. Obvykle není možno dosáhnout potřebného- navlhčení jen jediným průchodem vlhčícím zařízením.

V mlynářství vznikají problémy zejména z nedostatečného navlhčení rýh a dělůhy. Z toho vyplývá často opakovaný požadavek, vypěstovat zrno pokud možno bez rýh.

Dále převládá názor, že ze pšenice, čištěné ve známých mycích zařízeních se dá vyrábět mouka podstatně lepších vlastností, než ze pšenice čištěné za sucha. Je tedy úkolem vynálezu zlepšit dosavadní způsob čištění za sucha natolik, aby. se vyrovnal čištění za mokra.

Dále bylo zjištěno, že navlhčování zrn má mnohem větší vliv na- kvalitu mouky, -než jak se dosud uvažovalo. Přitom záleží nejen na přesném dodržení požadované vlhkosti, ale i na způsobu, jak je vlhkost zrnům dodávána.

Úkolem vynálezu - je tedy vytvořit skrápěcí zařízení, jež by rovnoměrně skrápěoo všechna zrna, a to v přesně stanovené míře.

. Přitom nesmí nastávat porušování zrn ani lámáním, ani otěrem. Přivede-li se poškozené obilí do zásobníku, zvyšuje se rychle množství nežádoucích bakterií a parazitů.

Rovněž je úkolem vynálezu zlepšit účinnost skrápěcích zařízení tak,· aby zrno bylo dostatečně zvlhčeno i při jediném průchodu zařízením při poměrně krátkém šneku a tedy i poměrně malé délce celého zařízení.

Úloha je řešena vytvořením zařízení pro intenzívní skrápění zrnových plodin, zejména. obilí, se skrápěcí skříní se vstupem a výstupem materiálu a s rotorem uspořádaným s radiální vůlí ve skrápěcí skříni, jakož i se zařízením pro dávkování vody, přičemž skrápěcí skříň je tvořena válcovým pláštěm a rotor je opatřen několika řadami narážecích lišt, umístěných na nosníkách, jež se od známých provedení podle vynálezu odlišuje tím, že na jeden m2 plochy válcového pláště skrápěcí skříně připadá 80 až 300 narážecích lišt uspořádanýchn a obvodu rotoru v šesti až dvaceti řadách.

Pro zajištění rovnoměrného¹ navlhčení zrna na krátké dráze činí obvodová rychlost vnějších konců narážecích lišt podle vynálezu 12 až 30 m/sec.

Experimentálně byl zjištěn nejvýhodnější vnitřní průměr válcového pláště o velikosti 250 až 600 mm.

Pro zvýšení skrápěcího účinku jsou podle vynálezu narážecí lišty uspořádané na jednom- nosníku, přesazeny proti lištám, uspořádaným na sousedním podélném nosníku.

P-ro usnadnění pohybu zrna- je -podle vynálezu osa rotoru buď vodorovná, nebo šikmá, přičemž výstup materiálu je uspořádán výše nebo- níže, než vstup materiálu.

Pro výrobní jednoduchost jsou podle vynálezu jednotlivé -narážecí lišty vytvořeny z plochých profilů.

Zvláště šetrně se působí na skrápěné zrno, když podle vynálezu jsou narážecí lišty kruhového nebo oválného průřezu.

Pro rychlé uvedení zrn do vodorovného pohybu podél osy válcového- pláště je podle vynálezu rotor v oblasti vstupu opatřen urychlovacím šnekem. Pro zvýšení účinnosti může být urychlovací šnek dvouchodý.

Jinak může být urychlovací šnek podle vynálezu vytvořen i tak, že část narážecích lišt v oblasti vstupu materiálu jsou uspořádány šikmo do· tvaru urychlovacího šneku.

Místo urychlovacího šneku mohou být podle vynálezu narážecí lišty, vytvořené z plochých profilů, umístěné v -oblasti vstupu materiálu, uspořádány šikmo k ose rotoru a na ostatní části rotoru jsou kolmé na osu rotoru.

Složitého pohybu zrna uvnitř válcového pláště se dosáhne tím, když podle vynálezu jsou narážecí lišty uspořádány střídavě šikmo a kolmo k ose rotoru.

Podle jiného provedení vynálezu jsou narážecí lišty v oblasti vstupu materiálu ploché a jsou uspořádány šikmo k ose rotoru, kdežto narážecí lišty na -ostatní části rotoru jsou kruhového nebo oválného prostoru.

Podle vynálezu může být rotor v oblasti vstupu opatřen zúžením, přičemž mezi zúžením a vnitřním okrajem urychlovacího šneku je stálá radiální vzdálenost.

Zařízení pro· intenzívní skrápění zrnových plodin, zejména obilí, vytvořené podle vynálezu, má početné výhody.

Zařízením podle vynálezu lze uskutečnit dosud nedosažitelnou rovnoměrnost rozdělení vlhkosti po celém povrchu zrn.

Ukázalo se, že u pšeničných zrn se jedním- průchodem skrápí o 20 až 25 % větší povrchová plocha, než při použití dosud známých šneků. Tato skutečnost byla pokusně ověřena použitím zbarvené vody.

Důležitou výhodou je -skutečnost, že předvolenou míru navlhčení je možno dodržovat v úzkých tolerancích. To· umožňuje vyrábět mouku -s podstatně lepšími vlastnostmi, než se dosud dařilo vyrábět z pšenice, čištěné za sucha.

Intenzívní narážení a odírání zrn narušuje jejich povrchovou vrstvu, aniž zrna rozlamuje a tím usnadňuje pronikání vlhkosti do zrna. Kvalita takto upravených zrn urnožňuje vyrobit z nich mouku stejné jakosti, jako ze zrn čištěných za mokra.

Zařízení, vytvořené podle vynálezu umožňuje skrápět zrna větším množstvím vody v kratší době a na kratší dráze, na zařízení dosud známá, přičemž se dosáhne rovnoměrného· navlhčení.

Zařízení -podle vynálezu umožňuje přidávat až 5 °/o vody jedním průchodem, přičemž je možno dosáhnout přesnost přidávané vody v rozmezí jedné desetiny- procenta. I při nejintenzívnějším skrápění se vodní množství rozdělí rovnoměrně nejen na všechna zrna, ale i po celém povrchu zrna. Voda se výhodně přidává na vstupu do- zařízení,

В tedy na začátku procesu intenzivního skrápění.

Zkouškami bylo potvrzeno, že přidání vody v· množství 5- % podle hmotnosti bylo možno dosáhnout u zařízení podle vynálezu, dlouhého 2 m, což - není dosažitelné na žádném ze -známých zařízení.

Protože - v zařízení, vytvořeném podle vynálezu, se vlhkost rozděluje na všechna zrna a všechny části zrn rovnoměrně, je možno hodnoty vlhkosti zjišťovat přímo. Množství vody, ulpělé na povrchu zrna, jakož i vlhkost uvnitř zrna je možno sčítat po příslušném přepočtu. Velmi rychlý průchod zrn zařízením umožňuje velmi rychle kompenzovat takové vlivy na výslednou vlhkost, jako je vstupní vlhkost zrna, průchozí množství obilí apod. zásahem regulačního ústrojí, které například reguluje dávkování vody. Zařízení podle vynálezu umožňuje přiblížit se absolutně rovnoměrnému navlhčení celé šarže.

Intenzívní skrápění se může provádět přímo nad zásobníkem navlhčeného zrna, takže zrno může padat do zásobníku bez přídavných vodorovných dopravníků. Velká rychlost zvlhčování umožňuje dokonalé vyprázdnění celého zařízení, v němž po- vyprázdnění nezbývají žádné zbytky, čímž se omezuje nepříznivý vliv bakterií.

Skrápění podléhá fyzikálním zákonům, molekulárního povrchového· napětí s tendencí vytvářet kapky na skrápěné ploše. Kapičky vody jen obtížně pronikají do rýh a zahloubení. Veliká obvodová rychlost rotoru, odstředivé síly a další- vlivy zajišťují pronikání kapiček i do rýchto rýh. To- se projevuje zejména při velkém počtu narážecích lišt a při nevelkém průměru válcového pláště, přibližně kolem 300- mm.

Uvedené výhody byly potvrzeny laboratorním pokusem. Při laboratorním -pokusu bylo použito směsi: manitóba 15 %, tvrdá tuzemská pšenice 50 °/o, měkká .pšenice 30 %, žito 5 %. Směs, skrápěná v zařízení podle vynálezu měla oproti směsi, Skrápěné ve známém· zařízení, lepší výsledek v mouce, popelu i barvě, při zachování obvyklé výtěžnosti. Výtěžnost byla v průměru 63 %, množství popele bylo· o 0,02 % příznivější - a barva o 0,4 až 0·,8 bodu. Velký význam skrá- pění v mlynářském průmyslu použitím zařízení podle vynálezu ještě nadále vzrůstá.

Doba, nutná k odležení navlhčeného zrna po skrápění v zásobnících -se vynálezem podstatně .zkracuje. Kontrolou zbarvení jednotlivých vzorků zrn je možno stanovit optimální intenzitu skrápění.

Pokud je nutno ošetřit pomocí chemických roztoků, umožňuje zařízení podle vynálezu ošetřit i rýhy a -děložní partie zrna, což dosud známá zařízení neumožňují.

Velká obvodová rychlost rotoru a velký počet narážecích lišt vytvářejí vějíře obilí, vytvářející se v blízkosti vnitřní stěny válcového pláště, které se pohybují velkou • 7 rychlostí. Vlivem velkého počtu narážecích lišt vznikají prostory mezi narážecími lištami, takže jednotlivá zrna mají značnou volnost pohybu. Nepohyblivý plášť skrápěcí skříně poněkud jednotlivá zrna, takže mezi zrny uvnitř vějíře vznikají rozdíly v rychlosti. Zrna narážejí na narážecí lišty vysokou frekvencí, takže nejsou navzájem sbalena. Nárazy však nemají mlecí účinek, protože rozdíl rychlostí mezi rotorem a jednotlivými zrny je malý.

Protože se používá velikého .počtu narážecích lišt, postačí je zhotovit z plochého profilu. Je-li třeba dosáhnout zvláště šetrného ošetření zrn, dosáhne se toho použitím narážecích lišt kruhového, nebo oválného průměru.

Příklady, praktického -provedení vynálezu jsou uvedeny na připojených výkresech, kde na obr. 1 je znázorněno skrápěcí zařízení v podélném řezu, na obr. 2 pohled ina konec rotoru v· místě výstupu materiálu, na obr. 3 příčný řez rotorem v oblasti vstupu materiálu, na obr. 4 začlenění 9krápěcího zařízení v čistírně obilí, na obr. 5 skrápěcí zařízení s narážecími lištami kruhového průřezu, znázorněné v· řezu, na obr. 6 skrápěcí zařízení s urychlovacím šnekem, zobrazené v řezu, na obr. 7 řez rovinou VII — VII z obr. 6, na obr. 8 řez rovinou VIII — VIII z obr. 6, na obr. 9 rotor se střídavě Šikmo a kolmo umístěnými narážecími lištami a na obr. 10 rotor s urychlovacím šnekem a narážecími lištami kapkovitého průřezu.

Skrápěcí zařízení, znázorněné na obr. 1 je tvořeno skrápěcí skříní 1, opatřenou válcovým pláštěm 2, v němž je uložen rotor 3, napojený na pohon 4. Na straně pohonu 4 je vytvořen vstu.p 5 materiálu a na opačné straně výstup 6 materiálu, oba pevně spojené se skrápěcí skříní 1. V místě vstupu 5 materiálu ústí do skrápěcí skříně 1 dávkovači zařízení 7 vody. Vstup materiálu 5 je směrem vzhůru rozšířen a je v něm umístěno kontrolní ústrojí 9 pro sledování .průchodu .materiálu. Na páce 11 je sklopně upevněna šikmá deska 10. Pohyb páky 11 dává prostřednictvím pneumatického nebo jiného média řídicí impulsy zprostředkované řídi cím vedením 12 na ventil 13. Dávkovači kohout 19 reguluje spotřebu vody, .přičemž průtokový průřez dávkovacího kohoutu 19 je řízen a nastavován buď ručně, nebo dálkově. Okamžité průtokové množství vody, se sleduje průtokoměrem 15. Z výstupu průtokoměru 15 vede napájecí potrubí 16 к rozváděči trubce 17, na níž je uspořádáno několik trysek 18. Rozváděči trubka 17 vyčnívá do vstupu 5 materiálu, vytvořeného na skrápěcí skříni 1. Nad šikmou deskou 10 je uspořádán vodicí plech 20 přímo ipod vstupním hrdlem 21.

Rotor 3 je opatřen velkým .počtem narážecích lišt 30, upevněných na podélných nosníkách 31. Narážecí lišty 30 jsou uspořádány radiálně. Úložný čep 32 rotoru 3 je uložen v předním ložisku 34, kdežto hnací čep v zadním ložisku 35. Přední ložisko 34 i zadní ložisko 35 jsou pomocí- stojanu 36 spojeny se skrápěcí skříní 1. Na stojanu 36 je upevněn hnací motor 37, nesoucí hnací řemenici 38, jež pomocí řeimenu' 39 pohání hnanou řemenici, spojenou s hnacím čepem 33 rotoru 3.

Obilí vstupuje do skrápěcího zařízení vstupním hrdlem 21. Vodicí plech 20, umístěný přímo pod vstupním hrdlem 21, usměrní proud obilí proti šikmé desce 10, ůmístěně na páce 11. Dopadající proud obilí tlačí šikmou desku 10 dolů, čímž se otevře ventil 13j Množství vody, nastavené na dávkovacím kohoutu 19 se vede napájecím potrubím 16 do rozváděči trubky 17 a tryskami 18 .postřikuje obilí.

Jakmile proud obilí spadne mezi narážecí lišty 30, dostanou jeho zrna velkou rychlost a rozprostřou se ve tvaru vějíře podél vnitřní stěny válcového pláště 2. Vějíř obilních zr rotuje přibližně stejnou rychlostí, jako rotor 3, přičemž narážecí lišty 30 posouvají vějířem obilí podél vnitřní stěny válcového pláště 2. od vstupu 5 к výstupu 6 materiálu. Jednotlivá obilná zrna narážejí velikou frekvencí, po, každém nárazu se však mohou vychýlit v- libovolném směru. Narážecí účinek je dán relativní rychlostí mezi narážecí lištou 30 a zrnem, jakož i hmotností zrna. Obílí trvale čerstvě přiváděné do válcového pláště 2 trvale posouvá vějíř smě’rem к výstupu 6 materiálu. Pokud se zrno 'dodává rovnoměrně do vstupního hrdla 21, je doba průchodu zrna skrápěcí skříní konstantní.

Zrna se za oběhu ve skrápěcí skříni 1 (pohybují vzhledem к sobě navzájem rychle |a nepřerušovaně. Vzájemné rozdíly v navlhčení jednotlivých zrn se vyrovnají již po několika obrátkách rotoru 3. To vše .probíhá při vysokých, rychlostech konců narážecích lopatek 30, které se pohybují v rozmezí od '.5 do 30 m/s. Vlivem vlastní rotace zrn jsou okamžité rychlosti některých bodů povrchu žrn ještě vyšší. Voda dopadá odstředivou (silou na povrch zrna a rovnoměrně se po (něm rozděluje, přičemž vniká i do rýh a spár.

Nárazový účinek napomáhá .pronikání vody pod povrch zrna. Nárazem se voda v-tlačuje do vnějších povrchových vrstev· zrna, které -křehnou, což se příznivě projevuje při 'mletí a třídění a zvyšuje vhodnost mouky 'pro .pečení.

Skrápěcí zařízení podle vynálezu je použitelné к vlhčení nejen zrna, čištěného za sucha, ale к regulaci vlhkosti i u zrna praného. Čištění za mokra způsobuje do určité míry i navlhčení zrna, nezaručuje však ani přesná hodnota navlhčení, ani .potřebná rovnoměrnost. Skrápěcí zařízení podle vynálezu umožňuje zajistit rovnoměrnost navlhčení i přesnou jeho míru i u zrna praného.

Skrápěcím zařízením podle vynálezu lze regulovaně zvýšit vlhkost žrna jediným prů-

3 8'351 chodern ο několik desetin procenta až do pěti procent při poměrně krátkém rotoru.

Při skrápění pšenice je výhodná obvodová rychlost konců narážecích lišt 30 v rozmezí 20 až 25 m/s. Důležitý je velký počet narážecích lišt 30. Protože narážecí lišty 30 •zasahují s malou vůlí k vnitřní stěně válcového pláště 2, je možno vztahovat počet narážecích lišt 30 na vnitřní plochu válcového pláště 2. V příkladě provedení, znázorněném 'na obr; 1 při vnitrním průměru válcového pláště 2 o velikosti 250 až , 300 mm a délce 'rotoru 3 cca 1 m připadá na 1 m2 vnitřní plochy válcového pláště 2 přibližně 200- kusů narážecích lišt 30.

Narážecí lišty 30 jsou výhodně upevněny na podélných nosníkách 40, připevněných k rotoru 3 pomocí šroubů 41, jak znázorněno na. obr. 2. Je účelné uspořádat sousedili nosníky 40 navzájem přesezené o poloviční vzdálenost x mezi sousedními naráže_t cími lištami 30. Dosáhne se tím lepšího vedení vějíře zrn.

Rotor 3 je z hygienických i cenových důvodů tvořen dutým hřídelem 45. Pracovní prostor skrápěcí skříně 1 je tak omezen na funkční, část. Patní kružnice narážecích lišt 30 má průměr D_F, který činí 20 až 50- % vnitřního průměru D_M válcového pláště 2. Funkční prostor skrápěcí skříně 1 se tak dá snadno čistit, přičemž za normálního provozu se tento prostor čistí sám. .

Vstup 3 materiálu je k válcovému plášti 2 připojen tangenciálně, jak znázorněno na obr. 3. Zrno padá ve směru šipky 50. Souměrně ve směru šipky 51 rotuje rotor 3 a jeho narážecí lišty 40 urychlují pohyb .zrna. Tangenciálně je uspořádán i výstup 6 materiálu.

Možné uspořádání čisticí stanice na obilí je znázorněno na obr. 4. V nejvyšším patře je umístěn obilní separátor 100, pod nímž je umístěn suchý odlučovač’ kamene 101. Zněj padá zrno do zrnového třídiče 102 a odtud do stroje 103 na čištění za sucha, od nějž přes čisticí terar 104 dopravníkem se dopravuje do skrápěcího zařízení 105 podle vynálezu, odkud vypadává ze zásobníku 106.

Obilní separátor 100 odstraňuje velké nečistoty jako provazy, slámu, kameny a podobně, jakož i zlámaná zrna a písek. Suchý odlučovač kamene 101 odstraňuje kameny, případně jiné těžké části. Zrnový třídič 102 odlučuje z obilí koukol, vikev- a příčné zlomy. Stroj 103 na čištění za sucha zbavuje zrno nečistot a volných plev. Pro jistotu se za stroj 103 na -čištění za sucha zařazuje ještě čisticí terar 104, který vzduchem odstraňuje prach a plevy.

Do· skrápěcího zařízení 105 se přivádí již jen dokonale vyčištěné obilí, například pšenice. Skrápěcí zařízení 105 upravuje obilí na předepsanou vlhkost a vypouští je do zásobníku 106. Po potřebné době odležení se pak obilí přivádí přímo k mletí.

Popsaná čistící stanice pracuje suchým způsobem se skrápěním podle vynálezu, při čemž toto skrápění tvoří důležitou součást přípravy zrna před mletím.

Skrápěcí zařízení podle vynálezu se může používat všude tam, kde se obilná zrna a jim podobné, plodiny mají šetrně ošetřit při přesném dosažení předem stanovené vlhkosti jakož i tam, kde se požaduje částečné vniknutí vlhkosti do vnějších vrstev zrna.

Skrápěcí zařízení upravené pro zvlášť šetrné ošetření zrna je znázorněno na obr. 5. Skrápěcí skříň 201 je opatřena válcovým pláštěm· 202·, v němž je uložen rotor 203. Na počátku skrápěcí skříně 201 je umístěn vstup 204 materiálu a na jejím konci výstup 205 materiálu. Rozváděči trubka 206 vody je opatřena tryskami 207.

Rotor 203 je -opatřen úložným· čepem 208 a hnacím čepem 209. Rotor 203 . je tvořen 'dutým hřídelem 210. V oblasti vstupu 204 tnateriálu jsou na rotoru 203 upraveny narážecí lišty ‘211 tvořené urychlovacími lopatkami, kdežto ostatní narážecí lišty 212 mají kruhový průřez a jsou proti sobě navzájem přesazeny.

Narážecí lišty 211 upravené jako ‘urychlovací lopatky jsou tvarově shodné s narážecími lištami 30 z obr. 1. Jejich úkolem je rozvířit zrno na vějíř a udělit mu i axiální pohyb. Vzhledem- k velkému počtu narážecích lišt 211 se urychlení jednotlivých zrn děje šetrně. Voda- se rovnoměrně rozdělí na proud zrn již v oblasti vstupu 204 materiálu.^

Šetrné ošetření zrn, které je u některých druhů, například u semen, bezpodmínečně nutné, se dosahuje kruhovým, případně oválným průřezem narážecích lišt 212. V tom případě se narážecí účinek zmenšuje a více se využívá působení odstředivé síly na jednotlivá zrna, jako i jemných a nejjemnějších kapiček vody. Protože narážecí účinek narážecích lišt 212 s kruhovým nebo oválným průřezem je nižší než u . narážecích lišt 30 z plochých profilů, je počet narážecích . lišt 212 s kruhovým. nebo oválným - .profilem, připadajícím na 1 m2 vnitřní stěny válcového pláště 202 větší a činí nejméně 100 kusů, lépe 200 až 400 kusů.

Narážecí lišty 212 nekruhového průřezu mohou být natočeny tak, aby měly dopravní účinek, případně zpožďovací účinek, například v oblasti výstupu 205 materiálu. Počet otáček rotoru 203 činí při vnitřním průměru válcového pláště 202 o velikosti cca 300 mm 400 až 1800, výhodně v rozmezí 900- až 1200.

Protože skrápěcí zařízení vlhčí - zrno velmi rovnoměrně a doba průchodu zrna zařízením je poměrně krátká, je možno regulaci přítoku skrápěcí vody automatizovat na základě měření vlhkosti - zrna. Příslušné regulační ústrojí je znázorněno na obr. 5. Kontrolní ústrojí 215 pro sledování průchodu materiálu je prvním regulačním vedením 216 spojeno s regulátorem 217, napájeným -proudem z napájecího- vedení 218, které je připojeno- i na -kontrolní ústrojí 215 a - ventil 220.

Regulátor 217 je druhým regulačním vedením 219 spojen s ventilem 220, který dává regulační impuls к otevření, případně zavření dávkovacího kohoutu 221. Okamžité průtokové množství skrápěcí vody lze odečítat na .průtokoměru 222. Regulátor 217 je spojen pomocí měřicího vedení 224 s vlhkoměrem 223. Vlhkoměr 223 může být vytvořen na libovolném principu, využívajícím záření, například na základě absorpce mikrovln. Regulátor 217 je ve znázorněném případě spojen s řídicí centrálou pomocí řídicího vedení 225. Požadovanou hodnotu skrápění lze nastavit buď dálkově z řídicí centrály pomocí řídicího vedení 225, nebo ručně. Nastavená hodnota, se uloží v paměti regulátoru 217 a je zjevná na indikátoru 226 regulátoru 217.

Slkrápěcí zařízení pro zrna nebo směsi zrn, jež jsou odolnější proti lámání a otěru, je znázorněno na obr. 6 až obr. 8.

Skrápěcí skříň 301 je shodně s dřívějšími provedeními opatřena válcovým pláštěm 302, v němž je uložen rotor 303. Na válcový plášť

302 je napojen vstup 304 a výstup 305 materiálu. Voda pro skrápění se . přivádí jednak do prvního vlhčícího ústrojí 306, jednak do druhého vlhčícího ústrojí 307. Přívod vody do druhého vlhčícího· ústrojí 307 se reguluje škrticím kohoutem 310.

V místě vstupu 304 materiálu je na rotoru

303 vytvořen urychlovací šnek 308. Na zbývající části rotoru. 303 jsou uspořádány narážecí lišty 309, uspořádané kolmo na osu rotoru 303.

U tohoto příkladu provedení je zvlášť zajímavé vlhčení zrna pomocí dvou vlhčicích

Ústrojí. První vlhčící ústrojí 306 je umístěno v· té části válcového pláště 302, v níž se zrno urychluje. Druhé vlhčící ústrojí 307 je umístěno mezi vstupem 304 a výstupem 305 materiálu. Podle druhu znn.a lze druhé vlhčící ústrojí umístit buď v první třetině, nebo uprostřed rotoru 303. Toto uspořádání umožňuje dále zlepšit rovnoměrnost rozdělování vody. V případě potřeby je možné druhým vlhčícím ústrojím 307 přivádět vodu obohacenou o různé přísady a prvním vlhčícím ústrojím 306 vodu čistou, nebo obráceně. Při uvedeném uspořádání je tedy možné přivádět přísady na zrno buď suché, nebo již navlhčené. Rovněž je možno odděleně přivádět různé kombinace přísad.

Ve skrápěcím zařízení podle vynálezu je možno používat různě uspořádané rotory. Na obr. 9 je znázorněn rotor 401, jehož jedny narážecí lišty 402 jsou natočeny к ose rotoru 401, kdežto druhé narážecí lišty 403 jsou kolmé na osu rotace rotoru 401. Narážecí lišty 402, 403 jsou zhotoveny z plochých profilů. Natočené narážecí lišty 402 jsou poídle potřeby natočeny tak, že posunují zrno buď po proudu, nebo proti proudu. Vstup 404 materiálu je označen šipkou.

Rotor 501, znázorněný na obr. 10 je v místě vstupu 502 materiálu opatřen zúžením 503, které kuželovitou částí 504 přechází ve válcovou trubkovou část. V místě vstupu 502 materiálu je vytvořen urychlovací šnek 505, který je radiálně značně vzdálen od zúžení 503 rotoru 501. Narážecí líšty 506 jsou kapkovitého průřezu a jsou natočeny tak, aby posouvaly vějíř zrna směrem к výstupu materiálu.

Claims (15)

1. PŘEDMĚT

   VYNALEZU

   1. Zařízení pro intenzívní skrápění zrnových plodin, zejména obilí, se skrápěcí skříní se vstupem .a výstupem materiálu a s rotorem. uspořádaným s radiální vůlí ve skrápěcí skříni, jakož i se zařízením pro dávkování vody, přičemž skrápěcí skříň je tvořena válcovým pláštěm a rotor je opatřen několika řadami narážecích lišt, umístěných na nosníkách, vyznačující se tím, že nia jeden m² vnitřní plochy válcového pláště (2) skrápěcí skříně (1) připadá 80 až 300 narážecích lišt (30) uspořádaných n.a obvodu rotoru (3) v šesti až dvanácti řadách.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že oběžná rychlost vnějších konců narážecích lišt (30) činí 12 až 30 m/s.
3. 3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že vnitřní průměr válcového pláště (2) činí 0,2 až 0,5 činné délky rotoru (3).
4. 4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že narážecí lišty (30), Uspořádané na jednom podélném nosníku (40) jsou přesazeny vzhledem к narážecím lištám (30), uspořádaným na sousedním podélném nosníku (40).
5. 5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že osa rotoru je vodorovná.
6. 6. Zařízení padle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že osa rotoru (3) je šikmá, přičemž výstup (6) .materiálu je uspořádán výše nebo· níže, než vstup (5) materiálu.
7. 7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že jednotlivé narážecí lišty (30) jsou vytvořeny z plochých profilů.
8. 8. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že narážecí lišty (212, 506) jsou kruhového nebo oválného profilu.
9. 9. Zařízení podle bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že rotor (303)i je v oblasti vstupu (304, 502) opatřen urychlovacím šnekem (308, 505).
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že urychlovací šnek (308) je tvořen nejméně dvojchodým šnekem.
11. 11. Zařízení podle bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že část narážecích lišt (211, 402) v oblasti vstupu (204, 404) materiálu jsou

    2 3 8 3 51' uspořádány šikmo· do tvaru urychlovacího šneku.
12. 12. Zařízení podle bodu 11, vyzhačující se tím, že narážecí lišty (30), vytvořené z plochých profilů, jsou v oblasti vstupu (5) materiálu uspořádány šikmo k ose rotoru (3) a na ostatní části rotoru (3) jsou .kolmé na osu rotoru (3).
13. 13. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že narážecí lišty (402, 403) jsou uspořádány střídavě šikmo· k ose rotoru (3).
14. 14. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznaču jící se tím, že narážecí lišty (211) v oblasti vstupu (204) materiálu jsou ploché a jsou uspořádány šikmo k ose rotoru (203), kdežto narážecí lišty (212) na. ostatní části rotoru (203) jsou kruhového nebo oválného profilu.
15. 15. Zařízení podle bodů 9 .a 10, vyznačující se tíhm, že rotor (501) je v oblasti vstupu (502) materiálu opatřen zúžením ('503) a mezi zúžením (503) a vnitřním okrajem zrychlovacího šneku (505) je stálá radiální vzdálenost.