CZ284035B6 - Způsob vlhčení zrn kapalinou, jakož i zařízení k provedení způsobu - Google Patents

Abstract

Způsob zvlhčování zrn kapalinou, při kterém se zrna mísí během transportu s kapalinou, přičemž se zrna po smísení s kapalinou nebo během mísení s kapalinou vedou plynule nebo po šaržích nádobou vibračního zařízení tak, že stěny nádoby přenášejí svou pohybovou energii na směs zrn a kapaliny tím způsobem, že zrna a kapalina jsou podrobeny silným silám zrychlení.Zařízení k provádění způsobu sestává z nádoby, která je tvořena alespoň jednou trubkou (111) s horizontální nebo vertikální osou spojenou s alespoň jedním motorem (114) pro přivádění trubky do vibračního pohybu. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu vlhčení zrn kapalinou, při kterém se zrna směšují během dopravy s kapalinou, a zařízení, sestávajícího z nádoby s přívodem vody a přívodem a odvodem zrna.

Dosavadní stav techniky

U známého způsobu vlhčení zrn se obilní zrna namáčí vodou v dopravním šneku, v němž se zároveň s touto vodou i promísí. Aby se dosáhlo dobrého promísení obilních zrn s vodou, musí být dopravní šnek velmi dlouhý. Aby se mohl použít kratší šnek, je v patentovém spisu FR 2 540 746 popsáno obdobné známé mísící zařízení, jehož šnek je vytvarován jako válec se šroubovité uspořádanými a vyčnívajícími deskami. Při otáčení válce se zrna dopravují jen pomalu k výstupnímu otvoru, protože část zrn může mezi deskami propadat a není tak dopravována dopředu, takže doba pobytu směsi zrn a vody je v mísícím zařízení dlouhá. Takové vlhčení obvykle způsobuje rovnoměrné rozdělení vody na povrchu zrna. Toto rovnoměrné rozdělení vody, například při bezprostředně navazujícím mletí, však nestačí uspokojivě oddělit jádro zrna od slupky. Proto se po navlhčení zrn vodou nechá směs zrn a vody v závislosti na kvalitě zrna ležet 10 až 24 hodin, aby voda mohla změkčit slupku a vniknout do zrna. Tyto dlouhé doby odstání jsou však nevýhodné, protože pro uložení směsi zrna a vody během odstání je nutná velká prostorová kapacita. Touto nutnou prostorovou kapacitou je často omezována maximální výrobní kapacita mlýnu. Dlouhá doba odstání navíc nepříznivě ovlivňuje kvalitu mletí, protože se během této doby v důsledku vlhkosti tvoří a rozmnožují často plísně a kvasinky a/nebo bakterie, například enterobacterie C. Z tohoto důvodu je šnek, který je 3 až 8 m dlouhý, dobrým zdrojem pro tvorbu plísní a/nebo bakterií, takže se šneky musí často čistit, což způsobuje přerušení a tím je velmi narušen i plynulý průběh vlhčení. Zejména obtížně se čistí šnek s vyčnívajícími deskami.

Při dalším známém způsobu se již navlhčená zrna během dopravy vrhají proti ostrohranným nebo drsným třecím elementům, aby se obilní zrna zcela změkčila a slupka se přitom dala oddělit od jádra a odřít. Tento způsob má zabezpečit poškození slupky, tzn., že na slupce mají vzniknout otvory, kterými vody rychleji vnikne do zrna a zejména do jádra než do nepoškozených míst. Z poškozeného místa vniká voda především do slupky a tím nastává nerovnoměrné provlhčení slupky. Proto jádro je pevně upevněno na těch částech slupky, na kterých není slupka ještě dostatečně provlhčena. takže slupku nelze uspokojivě oddělit od jádra.

V patentovém spisu FR 2 234 040 je popsán známý způsob vlhčení, při němž se zrna pro získání sladu při výrobě piva vlhčí vodou. Při výrobě sladu musí celá zrna, tzn. jádro a slupka, přijmout velmi mnoho vody, aby zrna začala klíčit. Vnikání vody do slupky a poté ze slupky do jádra se podporuje tím, že slupka každého zrna se opět kolem dokola rovnoměrně zvlhčí, takže voda může vnikat ze všech stran do slupky i do jádra. Z tohoto důvodu se zrna pohybují dopředu po kmitajícím dopravním stole a zároveň jsou postřikována vodou z velkého množství trysek, které jsou umístěny podél dopravního stolu, čímž se docílí dobré promísení zrn s vodou a tím se vytvoří okolo každého zrna vodní film. Toto opatření sice zajišťuje dobré promísení vody se zrnem, ale ne však ry chlé uniknutí vody do slupky. Proto i u tohoto řešení je návazně na vlhčení zrn nutná delší doba odstáni, protože voda nevniká dostatečně rychle do slupek. Při výrobě sladu vzniká tedy výrazný problém dlouhé doby odstání 80 až 100 hodin, protože zvlhčená zrna musí přijmout zvláště vysoký podíl vody, aby začala klíčit.

Obdobné nedostatky se vy skytují i při zpracování jiných zrn, u kterých má byt oddělena slupka od zrn, například u luštěnin, kukuřice, rýže, fazolí a také u kávových a kakaových zrn.

- 1 CZ 284035 B6

Proto se pod pojmem zrno rozumí všechny plody, které mají jádro, jenž je obklopeno tvrdou nebo měkkou slupkou nebo blánou. Jako kapalina může být při zpracování použita voda. Má-li byt například zpracovávána kukuřice na popcom, použije se voda s přísadou cukru, tj. cukrová voda. Pro přípravu krmivá pro dobytek se jako kapalina může použít i melasa.

Nevýhodou známých řešení je rovněž to, že přidávání přísad ve formě prášku může být zdravotně škodlivé, neboť přísady se mohou vdechovat a často se také nesnášejí s pokožkou člověka.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsob vlhčení zrn kapalinou, při kterém se zrna směšují během dopravy s kapalinou, jehož podstata spočívá v tom, že zrna během míšení nebo po míšení s kapalinou proudí plynule nebo po šaržích nádobou vibračního zařízení, jejíž stěny při vibraci nádoby přenášejí na směs zrn a kapaliny svoji pohybovou energii.

Podle výhodného provedení vibruje směs zrn a kapaliny s frekvencí 50 až 300 Hz, zejména 75 Hz.

Podle dalšího vý hodného provedení trvá vibrace 2 až 20 sekund.

Podle dalšího výhodného provedení se směs zrn a kapaliny uvádí do vibrace mechanickou, elektronickou a/nebo magnetickou energií a/nebo působením zvuku.

Podle dalšího výhodného provedení se zrna v nádobě uspořádají kompaktně nebo nádobou pouze procházej í.

Podle dalšího výhodného provedení se zrna a voda nejdříve smíchají ve směšovacím zařízení, z něhož se bezprostředně vedou do vibračního zařízení.

Podle dalšího výhodného provedení se zma přivádějí do vnějšího trychtýře směšovacího zařízení v takovém množství, že jednak proudí z výstupního otvoru vnitřního trychtýře, a jednak přepadávají přes horní okraj vnitřního trychtýře. Do vnitřního trychtýře se zavede kapalina a takto navlhčená zma padají do vibračního zařízení.

Podle dalšího výhodného provedení působí na směs zrn a kapaliny zrychlení, které dosahuje 10 až 15 násobku tíhového zrychlení.

Podle dalšího výhodného provedení se jako zrno použijí plody s tvrdou nebo měkkou slupkou, zejména obilní zma, luštěniny, kukuřice, rýže, loupaná rýže, kakaové a kávové body a plody, které lze extrudovat.

Podle dalšího výhodného provedení se jako kapaliny použije voda, cukrová voda nebo melasa.

Podle dalšího výhodného provedení se do kapaliny přidá alespoň jedna v ní rozpustná přísada jako je enzym, vitamin, dusičnan, sůl a/nebo cukr, která změní alespoň jednu vlastnost zrn, zejména vláknin, škrobů, proteinů, slizových látek nebo aromatických látek, zejména barviv.

Podle dalšího výhodného provedení se zma smísená s kapalinou podrobí opakované vibraci v časových odstupech.

Podle dalšího výhodného provedení trvá časový odstup od 30 minut do 5 hodin.

-2CZ 28403S B6

Podle dalšího výhodného provedení se směs zrn a kapaliny v časových intervalech za současného přidávání kapaliny vícekrát podrobí vibraci pro výrobu sladů, zejména pšeničného sladu, ječného sladu, prosného sladu a sladu z cukrového prosa.

Podle dalšího výhodného provedení se zrna natřásají tak. že se na ně při průchodu nádobou působí osmotickým tlakem.

Podle dalšího výhodného provedení se po skončení vibrace zrna zpracují na mouku.

Podle dalšího výhodného provedení se po skončení vibrace směs zrn a vody zpracují pro výrobu extrudovaných produktů.

Uvedené nedostatky současného stavu techniky do značné míry odstraňuje i zařízení k provádění způsobu, sestávající z nádoby s přívodem vody a přívodem a odvodem zrna, jehož podstata spočívá v tom, že nádoba je tvořena alespoň jednou první trubkou, která je spojena s motorem pro uvádění první trubky do vibračního pohybu.

Podle výhodného provedení sestává první trubka z prostředního dílu, na nějž navazuje homí díl a spodní díl. Motor je spojen s prostředním dílem.

Podle dalšího výhodného provedení je podélná osa první trubky orientována vertikálně. Nad první trubkou je umístěno směšovací zařízení zrn a kapaliny a ve spodním dílu je umístěno regulační zařízení pro regulaci průtoku a/nebo vypouštěného množství zrn.

Podle dalšího výhodného provedení je regulační zařízení tvořeno kuželovým tělesem pro zasunutí do výpustného otvoru, vytvořeného ve spodním dílu. Vrchol kuželového tělesa je orientován směrem ke spodnímu dílu.

Podle dalšího výhodného provedení je regulační zařízení tvořeno propustí z komůrkového kola, šnekem s regulovatelnou ry chlostí otáčení, vibračním žlabem nebo šoupátkovým zařízením.

Podle dalšího výhodného provedení je ve směšovacím zařízení umístěno čidlo, spojené s ovládacím zařízením pro ovládání přiváděného množství zrn a kapaliny do nádoby.

Podle dalšího výhodného provedení je regulační zařízení přes měřicí zařízení spojeno s ovládacím zařízením pro měření a ovládání výtokového množství zrn a pro regulaci doby pobytu směsi zrn a kapaliny v nádobě.

Podle dalšího vý hodného provedení je ovládací zařízení spojeno s motorem.

Podle dalšího výhodného provedení je pod regulačním zařízením umístěn rozdělovači talíř.

Podle dalšího výhodného provedení má první trubka kruhový nebo eliptický průřez.

Podle dalšího výhodného provedení má první trubka obdélníkový nebo čtvercový průřez.

Podle dalšího výhodného provedení jsou v první trubce vytvořeny podélné stěny pro rozdělení vnitřního prostoru první trubky v podélném směru.

Podle dalšího výhodného provedení mají mezi podélnými stěnami vytvořené meziprostory plochý obdélníkový průřez.

Podle dalšího výhodného provedení je nádoba tvořena vzájemně spojenými trubkami.

-3 CZ 284035 B6

Podle dalšího výhodného provedení mají trubky průměr 10 cm.

Podle dalšího výhodného provedení mají vnitřní stěny první trubky a podélné stěny hladký povrch.

Hlavní výhodou navrženého řešení je to, že prakticky odpadá doba skladování, táže navlhčená zrna lze bezprostředně po navlhčení, tzn. ihned nebo za 10 až 30 minut, dopravovat na místo dalšího zpracování. Další výhodou je docílení větší čistoty a tím i lepší hygieny. Taktéž se docílí úspora energie a vlivem odpadnutí doby skladování mají bakterie a houby menší příležitost k rozmnožování.

Použití přísad přímo s kapalinou do zrn během vibrace má například při výrobě mouky tu výhodu, že vnášení přísad do zrn před vymítáním je levnější než vnášení přísad ve formě prášku do vymítání. Způsob podle vynálezu lze provádět rychleji, protože například při výrobě mouky nemusí být slupky nebo mouka po vymítání směšovány odděleně s práškovými přísadami. Rovněž se docílí nejjednodušším způsobem velmi rovnoměrné rozdělení přísad v mouce. Směšování s přísadami tedy již není tak finančně a časově náročné.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 podélný řez zařízením k vlhčení zrn kapalinou, obr. 2 první příklad provedení nádoby v příčném řezu podle čáry II - II z obr. 1, obr. 3 druhý příklad provedení nádoby v příčném řezu, obr. 4 třetí příklad provedení nádoby v příčném řezu a obr. 5 čtvrtý příklad provedení nádoby v příčním řezu.

Příklady provedení wnálezu

Zařízení k vlhčení obilních zrn 100 kapalinou sestává ze směšovacího zařízení obilních zrn 100 a vody, tvořené vnějším trychtýřem 106 se spodním otvorem 105. Ve vnějším trychtýři 106 je umístěn vnitřní trychtýř 102 s horním okrajem 104 a výstupním otvorem 103. Ve vnějším trychtýři 106 je v oblasti nad vnitřním trychtýřem 102 umístěn přívod 107 vody. Pod vnějším trychtýřem 106 je umístěn vibrační zařízení, tvořené nádobou. Nádoba je tvořena vertikální první trubkou 111, která sestává z prostředního dílu, na nějž navazuje horní díl 11 la a spodní díl Illb. První trubka 111 má čtvercový, obdélníkový, kruhový nebo eliptický průřez. V horním dílu lila je vytvořen vstupní otvor 110 a ve spodním dílu 111 b je vytvořen výpustný otvor 121. Prostřední díl je upevněn v manžetě 116, která je spojena s alespoň jedním motorem 114 a s pryžovým nárazníkem 112. jenž je spolu s motorem 114 upevněn na rámu 113 stojanu, v němž je pod spodním dílem Illb upevněna vertikální vodicí trubka 140, pod níž je umístěn rozdělovači talíř 141, pod nímž je umístěna záchytná nádrž 142. Ve vodicí trubce 140 pro zasunutí do vý pustného otvoru 121. Vrchol kuželového tělesa 120 je orientován směrem ke spodnímu dílu Illb. Místo kuželového tělesa 120 může být s první trubkou 111 vhodně spojena propust ve tvaru komůrkového kola nebo šoupátkové zařízení či vibrační žlab nebo šnek s regulovanou rychlostí otáčení.

Ve spodním otvoru 105 je umístěno čidlo 131, které je napojeno na ovládací zařízení 130, jenž je spojeno jednak s motorem 114. a jednak přes měřicí zařízení 132 s uzavíracím kuželem 120. Ovládací zařízení 130 je spojeno s přívodem 107 vody a přívodem obilného zrna 100.

Ve vnitřním prostoru první trubky 111 jsou podle obr. 3 a 5 vytvořeny různě orientované a vzájemně spojené podélné stěny 124. Mezi podélnými stěnami 124, znázorněnými na obr. 3, jsou vytvořeny meziprostory 125, znázorněnými na obr. 3, jsou vytvořeny meziprostory 125, které mají čtvercový průřez. Mezi podélnými stěnami 124. znázorněnými na obr. 5, jsou vytvořeny

-4CZ 284035 B6 meziprostory 125, které mají plochý obdélníkový průřez. Nádoba je podle obr. 4 tvořena druhou trubkou 151, třetí trubkou 152 a čtvrtou trubkou 153, které jsou vzájemně spojeny, a které jsou vzájemně rovnoběžné. Podélná osa první trubky 111 je orientována buď vertikálně nebo horizontálně. Průměr trubek 1 1 1, 151, 152, 153 je roven asi 10 cm. Vnitřní stěny první trubky 111 a podélné stěny 124 mohou být hladké. Jako zrno se použijí plody s tvrdou nebo měkkou slupkou, zejména obilní zrna 100, luštěniny, kukuřice, rýže, loupaná rýže, kakaové a kávové boby a plody, které lze extrudovat. Jako kapaliny se použije voda, cukrová voda nebo melasa. Do kapaliny se přidá alespoň jedna v ní rozpustná přísada, jako je enzym, vitamin, dusičnan, sůl a/nebo cukr, která změní alespoň jednu vlastnost zrn, zejména vláknin, škrobů, proteinů, slizových látek nebo aromatických látek, zejména barviv.

Podle obr. I se do vnějšího trychtýře 106 plní obilní zrno 100 ve směru první šipky 101, a to tak, že z výstupního otvoru 103 vytéká menší množství obilních zrn 100, než které se naplní do trychtýřů 102, 106, takže obilní zrna 100 přetékají přes hodní okraj 104 vnitřního trychtýře 102 a padají okolo něho do spodního otvoru 105. Přívodem 107 se do obilního zrna 100 přivádí voda, která se v mísícím zařízení smíchá s obilním zrnem 100.

Takto smísená obilní zrna 100 s vodou padají vstupním otvorem 110 do první trubky 111. První trubka 111 může kmitat příčně ke své podélné ose ve směru druhé šipky 115. Točí-li se kotva motoru 114, pohybuje se manžet 116 a tím i prostřední díl první trubky 111 ve směru druhé šipky 115 sem a tam, přičemž oba díly lila, 111b kmitají příčně k podélné ose první trubky 111. Horní díl lila kmitá ve směru třetí šipky 117 a spodní díl 111b ve směru čtvrté šipky 118. Protože první trubka 111 kmitá, je směsi obilních zrn 100 a vody, umístěných v první trubce 111, uděleno velké zry chlení, které vybracemi roztrhá vodu na nejjemnější kapičky, jež se rychle a rovnoměrně nejdříve rozdělí po celé slupce a poté vnikají do slupky a do obilního zrna 100. Směs obilních zrn 100 a vody leží během vibrací kompaktně v první trubce 111, aby při vibrování nenarážela příliš prudce na vnitřní stěnu první trubky 111, ale byla spíše vystavena pouze velkému zrychlení. Během tohoto procesu proudí voda, smísená s obilními zrny 100, od vstupního otvoru 110 až k výpustnému otvoru 121, v němž narazí na uzavírací kuželové těleso 120. Podle polohy kuželového tělesa 120 ve výpustném otvoru 121 může okolo kuželového tělesa 120 propadat více nebo méně obilních zrn 100. Poloha kuželového tělesa 120 a délka první trubky 111 určují dobu setrvání směsi obilních zrn 100 a vody v první trubce 111. Kuželové těleso 120 tedy slouží pro regulaci průtoku a/nebo vypouštěného množství obilních zrn 100.

Proudění obilního zrna 100 může probíhat i po šaržích. V tomto případě se výpustný otvor 121 uzavře a první trubka 111 se po naplnění směsí obilního zrna 100 a vody natřásá předem určenou dobu. Po otevření výpustného otvoru 121 proudí navlhčená obilní zrna 100 z první trubky 111, která se může znovu naplnit. V tomto případě je vhodné, jestliže má nádoba horizontální podélnou osu. Pro plynulé proudění obilních zrn 100 se použije ovládací zařízení 130, které obdrží od čidla 131 naměřené hodnoty, které udávají přiváděné množství obilních zrn 100 a vody do první trubky 111. Ovládací zařízení 130 reguluje i doplňování vnitřního trychtýře 102 obilními zrny 100 a vodou. Měřicí zařízení 132 měří vytékající množství obilních zm 100 z první trubky 111 a určuje dobu pobytu směsi obilních zm 100 a vody v první trubce 111. Ovládací zařízení 130 řídí toto vytékající množství a tím i dobu pobytu obilních zm 100 v první trubce 111·

Pro jednu náplň první trubky 111 je obvyklá doba vibrací od 2 do 20 sekund nebo i více, tzn., že nahoře naplněná obilní zrna 100 se mají natřásat v první trubce 111 asi 2 až 15 sekund a to nezávisle na tom. zda jsou naplněna do první trubky 111 a natřásána po šaržích, nebo zda probíhají první trubkou 111 plynule. Podle toho je provedena délka první trubky 111. První trubka 111 má obvykle délku 1 m. Směs obilních zm 100 a kapaliny vibruje s frekvencí 50 až 300 Hz, zejména 75 Hz, čímž veškerá voda vnikne tak hluboko do obilních zm 100 nebo alespoň do jejich slupek, že slupky jsou zvenku na dotek ještě vlhké. Směs obilních zm 100 a kapaliny se

- 5 CZ 284035 B6 uvádí do vibrace mechanickou, elektrickou a/nebo magnetickou energií a/nebo působením zvuku.

Obilní zrna 100, vystupující z první trubky 111, padají vodicí trubkou 140 na rozdělovači talíř 141 a odtud do záchytné nádrže 142, takže jsou bezprostředně schopná dopravy, a proto se dopravní pásy, šneky a podobným zařízením mohou, aniž by na těchto dílech ulpěla vlivem adhezních sil, dále dopravovat na místa zpracování bez časově závažného meziskladování, tzn. ihned nebo již za 10 až 30 minut. Pod schopností dopravy se rozumí vodou navlhčená obilní zrna 100, která již nemají vnější vodní film, který způsobuje lepení na dopravních zařízeních. Po skončení vibrace se obilní zrna 100 mohou zpracovat na mouku nebo pro výrobu extrudovaných produktů.

Aby protékalo větší množství obilních zrn 100, může se zvětšit průměr první trubky 111. Vibrační efekt se však směrem do středu první trubky 111 snižuje, protože se přenos energie ze zrna na zrno směrem ke středu první trubky 111 zmenšuje. Z tohoto důvodu jsou uvnitř hladké první trubky 111 umístěny hladké podélné stěny 124, které tak vytváří delší stěny přenosu energie pro protékající směs obilních zrn 100 a vody. Hladké stěny první trubky 111 a podélné stěny 124 se používají proto, aby se zejména nepoškodily slupky obilních zrn 100 při vibrací, protože při poškození slupek vniká voda do slupky nepravidelně, a to nejdřív do míst poškození a odtud jednak dále do slupky, a jednak do jádra. Tím se slupka provlhčí nepravidelně, což negativně ovlivňuje žádané oddělení slupky a jádra při vymílání. Protože na těchto místech, na kterých není slupka ještě pevně dostatečně provlhčena, lpějí jádra obilního zrna 100 pevně na slupce a zůstanou při vymílání viset na slupce. Trubky 151, 152, 152, které jsou spolu vzájemně spojeny, jsou natřásány rovněž společné.

Příčné stěny u meziprostoru 125 mají od sebe relativně malý odstup, takže meziprostory 125 jsou velmi zúženy. Vibruje-li takto vytvořená první trubka 111 frekvencí 75 až 80 Hz, udílí stěny první trubky 111 směsi obilních zrn 100 a vody zrychlení, které dosahuje 5 až 15 násobku tíhového zrychlení, čímž se voda rozruší a rovnoměrně zvlhčí obilní zrna 100 tak, že voda vniká bezprostředně do slupek obilních zrn 100. Toto vnikání je ještě podporováno silami zrychlení, působícími na obilní zrna 100. které podporují rovněž další vnikání vody do jádra obilních zrn 100.

Obilní zrna 100 smísená s kapalinou se mohou podrobit opakované vibraci v časových odstupech. Časový odstup trvá od 30 minut do 5 hodin.

Obilní zrna 100 se natřásají tak, že se na ně při průchodu nádobou působí osmotickým tlakem.

Směs zrn a kapaliny se v časových intervalech za současného přidávání kapaliny vícekrát podrobí vibraci pro výrobu sladů, zejména pšeničného sladu, ječného sladu, prosného sladu a sladu z cukrového prosa, protože zrno včetně jádra musí přijmout mnoho vody, například 40 nebo 50 % hmotn., aby se vyvolal za krátkou dobu proces klíčení, nutný pro výrobu sladu.

Claims (10)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob vlhčení zrn kapalinou, při kterém se zrna směšují během dopravy s kapalinou, vyznačující se tím, že zrna během míšení nebo po míšení s kapalinou proudí plynule nebo po šaržích nádobou vibračního zařízení, jejíž stěny při vibraci nádoby přenášejí na směs zrn a kapaliny svoji pohybovou energii.

-6CZ 284035 B6

2. Způsob podle nároku I, vyznačující se tím, že směs zm a kapaliny vibruje s frekvencí 50 až 300 Hz, zejména 75 Hz.

3. Způsob podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že vibrace trvá 2 až 20 sekund.

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že směs zm a kapaliny se uvádí do vibrace mechanickou, elektrickou a/nebo magnetickou energií a/nebo působením zvuku.

5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrna se v nádobě uspořádají kompaktně nebo nádobou pouze procházejí.

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrna a voda se nejdříve smíchají ve směšovacím zařízení, z něhož se bezprostředně vedou do vibračního zařízení.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že zrna se přivádějí do vnějšího trychtýře směšovacího zařízení v takovém množství, že jednak proudí z výstupního otvoru vnitřního trychtýře, a jednak přepadávají přes homí okraj vnitřního trychtýře, přičemž do vnitřního trychtýře se zavede kapalina, a takto navlhčená zrna padají do vibračního zařízení.

- 8 CZ 284035 B6

31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že mezi podélnými stěnami (124) vytvořené meziprostory (125) mají plochý obdélníkový průřez.

32. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že nádoba je tvořena vzájemně 5 spojenými trubkami (151, 152, 153).

33. Zařízení podle některého z nároků 19 až 21, 28 až 30 a 32, vyznačující se tím, že trubky (111, 151, 152, 153) mají průměr 10 cm.

8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že na směs zm a kapaliny působí zrychlení, které dosahuje 10 až 15 násobku tíhového zrychlení.

9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako zrno se použijí plody s tvrdou nebo měkkou slupkou, zejména obilní zrna, luštěniny, kukuřice, rýže, loupaná rýže, kakaové a kávové body a plody, které lze extrudovat.

10. Způsob podle nároku 1. vyznačující se tím, že jako kapaliny se použije voda, cukrová voda nebo melasa.

11. Způsob podle některého z nároků 1 a 10, vyznačující se tím. že do kapaliny se přidá alespoň jedna v ní rozpustná přísada, jako je enzym, vitamin, dusičnan, sůl a/nebo cukr, která změní alespoň jednu vlastnost zm, zejména vláknin, škrobů, proteinů, slizových látek nebo aromatických látek, zejména barviv.

12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrna smísená s kapalinou se podrobí opakované vibraci v časových odstupech.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že časový odstup trvá od 30 minut do 5 hodin.

14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že směs zm a kapaliny se v časových intervalech za současného přidávání kapaliny vícekrát podrobí vibraci pro výrobu sladů, zejména pšeničného sladu, ječného sladu, prostého sladu a sladu z cukrového prosa.

15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrna vibrují bez poškození svého povrchu.

16. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se natřásají tak, že se na ně při průchodu nádobou působí osmotickým tlakem.

17. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že po skončení vibrace se zrna zpracují na mouku.

18. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že po skončení vibrace se směs zrn a vody zpracuje pro výrobu extrudovaných produktů.

19. Zařízení k provádění způsobu podle některého z nároků 1 až 18, sestávající z nádoby s přívodem vody a přívodem a odvodem zrna, vyznačující se tím, že nádoba je tvořena alespoň jednou první trubkou (111), která je spojena s motorem (114) pro uvádění první trubky (111) do vibračního pohybu.

20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že první trubka (111) sestává z prostředního dílu, na nějž navazuje horní díl (11 la) a spodní díl (11 lb), přičemž motor (114) je spojen s prostředním dílem.

21. Zařízení podle některého z nároků 19a 20, vyznačující se tím, že podélná osa první trubky (111) je orientována vertikálně, přičemž nad první trubkou (111) je umístěno směšovací zařízení zrn a kapaliny a ve spodním dílu (111b) je umístěno regulační zařízení pro regulaci průtoku a/nebo vypouštěného množství zrn.

22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že regulační zařízení je tvořeno kuželovým tělesem (120) pro zasunutí do výpustného otvoru (121), vytvořeného ve spodním dílu (111b), přičemž vrchol kuželového tělesa (120) je orientován směrem ke spodnímu dílu (111b).

23. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že regulační zařízení je tvořeno propustí z komůrkového kola, šnekem s regulovatelnou rychlostí otáčení, vibračním žlabem nebo šoupátkovým zařízením.

24. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že ve směšovacím zařízení je umístěno čidlo (131). spojené s ovládacím zařízením (130) pro ovládání přiváděného množství zrn a kapaliny do nádoby.

25. Zařízení podle některého z nároků 21 až 23, vyznačující se tím, že regulační zařízení je přes měřicí zařízení (132) spojeno s ovládacím zařízením (130) pro měření a ovládání výtokového množství zrn a pro regulaci doby pobytu směsi zrn a kapaliny v nádobě.

26. Zařízení podle některého z nároků 24 a 25, vyznačující se tím, že ovládací zařízení (130) je spojeno s motorem (114).

27. Zařízení podle některého z nároků 21 až 23 a 25, vyznačující se tím, že pod regulačním zařízením je umístěn rozdělovači talíř (141).

28. Zařízení podle některého z nároků 19 až 21, vyznačující se tím, že první trubka (111) má kruhový nebo eliptický průřez.

29. Zařízení podle některého z nároků 19 až 21, vyznačující se tím, že první trubka (111) má obdélníkový nebo čtvercový průřez.

30. Zařízení podle některého z nároků 19 až 21, 28 a 29, vyznačující se tím, že v první trubce (111) jsou vytvořeny podélné stěny (124) pro rozdělení vnitřního prostoru první trubky (111) v podélném směru.

10 34. Zařízení podle některého z nároků 19 až 21 a 28 až 31 a 33, vyznačující se tím, že vnitřní stěny první trubky (111) a podélné stěny (124) mají hladký povrch.