CS233717B2 - Method of improved reproduction of images - Google Patents

Description

Vynniez se týká způsobu zlepšené reprodukce obrazů v reprodukční technice, při kterém se záznam provádí s jemnějším rozlišením než snímání a rozlišení při záznamu se provádí větším počtem ' Selektivně buzených záznamových paprsků·

K výrobě_tbarevných výtažků pro vícebarevný tisk se kromě- klasických postupů používajících foto reprodukčního přístroje - využívá ve vzjTů sta jící míře elektronických přístrojů k výrobě barevných výtažků, tzv. snímacích přístrojů, které provádějí korekci barvy a rozložení obrazů - a popřípadě - celých stran autotypických sítí. Velmi často jsou v takových obrazech nebo stranách obsaženy perokresby, jako písma, okrajové linky, nakladatelské' značky, diě.icí čárky, rámečky a podobně·

Kdyby se takové perokresby rozložily jednoduše autotypickou sítí společně s polotóny, došlo by tímto rozkladem ke schodovité deformaci původně hladkých obrysů čar, což by velice rušilo při reprodukci. Ob^Jk-e se vyrábějí v současné době barevné výtažky tak, že se autotypickou sítí - rozhádej pouze polotónové obrazy v elektronických přístrojích nebo kameirách. Tyto polot^ónov^é výtahy* se potom smonnují s filmem, ^který nese nerozlo^žen^é. perokresby. Z této montáže se potom na třetím filmu vytvoří pomocný negativ. Pocený negativ ^se potom -o^kopíruje a dává ^{- b}arevný výta^že^k, který nese kombinaci rozložený^ polotónových obrazů a nerozložených perokreseb a slouží k - výrobě tikových forem. se tedy zachovat hladké kontur^{y p}ero^krese^b v rozlomných photónových obrazech až do hotov^é tikové formy, je nezbytné nastolit tuto maaeriálově a časově náročnou cestu, která mimo to pjřLniájší v důsledku četných kopírovacích pochodů značnou nejistotu do celkového postupu.

Reprodukci čar by sice bylo wžno zlepšit v elektronických přístrojích tím, že by se o^bě informace, ^- to Už ^lotónové a ^čárov^é o^az^ snímaLy a zaznamená v vly s o^ěkolikjO)^ásoⁱoou, například dvojnásobnou až trojnásobnou hustotou linek. Při stanovené rycího sti psaní by se však dota z^acování zvyěovsLa úměrně se zjemnovtaím sítě, co^{ž p}ro ^akUcký ^provoz je neúnosné. - Mimo to je k záznamu celých obrazů potřeba velkého minožtví pamětí.

Účelem vynshezu je odstranit, tyto nevýho^dy a v^ypracovat z^půso^b umotóuu^í zl^Šenou reprodukci obrazů při výrobě tikových forem, zejména v tikové technice a při potiskování textilu.

Podstata způsobu poffl.e vynálezu spočívá v tom, že v záznamu puntíků autotypické sítě polotónů se záznamové paprsky budí odděleně a ke zjemněné reprodukci čar se sdružují ve skupiny a po skupinách se budí.

V - elektronikkém přístroji k výrobě barevných výtažků se po<he vynshezu současně se snímáním polotónového obrazu z určité předlohy nebo při výběru z elektronické paramti snímá čárová informace, a to se stejnou hustotou ^čar jako polotónový obraz. Snímací hodnoty čárové informace se však - poche vynsáLezu přivádějí do speciálního obvodu, který zaznamenává obsahy několika sousedních snímacích čar a v každém bodě snímán ní získává srovnáváním s okolím bodu zjemněné mezihodnoty.

Mo^st získávání mezihodnot je popsána například v americkém spise č. 4 075 663.

Tyto hodnoty se přivádějí do záznamového členu, který má několik selektivně buzených záznamech paprsků. Do takového záznamového členu, který je například popsán v německém ^pat. spise č. ^{2 107 7}3β^{, k}terý se používá otoykle ^pro záznam ^lotónů ^ke zn^o^^í různ^ě velkých puntíků různého tvaru, se pocHe vynálezu přivádí zlepšená čárová informace tak, ^že se vkládá do - rozložené ^po lodenové ^formace. Jemnst může být ^při tom ^hrubší ne^ž rozlišení používané ke znázo rafali puntíků polotónů. Poche výhodného provedení lze ke znázornění puntíků autotypické sítě pouuít například šesti selektivně buzených záznamových paprsků uvnntř jedné psací čáry, které se pro záznam čárového obrazu jedn olivě nebo sdružuj po drobcích, takže pro čárový záznam potom vznikne šes00nán)iné nebo trojnásobná hustota ^čar záznamové sítě polotónů·.

Pro nižší nároky mže být výhodné sdxrižit 2x3 záznamové paprsky, což odpovídá při záznamu čar zdvojnásobení jemnosti autotypické sítě polotónů.

Když se pro jiné tikové techniky používá téměř výlučně záznamu čárových kreseb, jako je tomu například při potiskování textilie, odpadá přirozeně jejich vkLádání do rozložené^ polotónov^o obrazu. Přesto se mže provádět v tomto ^pří^peidě zjemiHLý záznam po&e vynálezu pro čárovou informaci bez jakýtchrooiv časových ztrát.

Vynalez bude vysvětlen za pomuci připojených výkresů, kde , na obr. 1 je schematicky znázorněno vložení zařízení pro ' provádění způsobu po<Re vynálezu do záíkLadní konstrukce . elektronického přístroje k výrobě barevných výtažků, na obr. 2 a 3 jsou příklady zjsmnění sítě na různých konturách, na obr. 4 je znázorněn příklad zapojení ke zjemnění čárového záznamu, na obr. 5 je imptásový diagram řízení a na obr. 6 je znázorněn příklad zapojení _a hradlového obvodu.

Obr. 1 ukazuje princip elektronického přístroje k výrobě barevných výtažků, do kterého je vřazen obvod 14 Ke zjemnoování čárových kreseb. ELektronický přístroj sestává z prvního snímacího válce 1, který nese polotónovou informaci 2, a z druhého snímacího válce J nesoucího čárovou informaci 4· Na dO-ším záznamovém válci g se zaznamenává kombinovaný, barevně korigovaný a auto typickou sítí rozložený výsledný produkt 6 ve formě barevného výtažku, který slouží pro daOLSí zpracování. při výrobě tiskových forem.

Toto d<aší zpracování mže probíhat například . pomocí světelných paprsků na .světelně citliéém filmu. VSechny tři vHee 1, J, g jsou poháněny motorem % a otáčejí se steným počtem otáček. Před . prvním snímacím .válcem 1 je umístěn snímací člen g ke snímání polotónové informace 2, před druhým snímacím válcem J snímací člen 10 ke snímání čárové informace 4· Před záznamovým válcem 2 je umístěn záznamový člen 12. Snímací členy g, JO a záznamový č.en 12 vykonávaaí prostřednictvím vřetene 13 poháněného motorem 11 posuvný pohyb, . který probíhá rovnoběžně s osou válců 1, g, g· ’

Současným působením otočného pohybu, posuvu a hodin 8, které jsou uletěny na stejném ^h^jC^d<^^e^:L jako válce J, J, g, vzniká tak sntaací ^takt záznamové ^polotonov^é autotypické sítě. Kromě hodinového taktu generuje hodinový vysílač g ještě jeden. impuls, který udává začátek každé okrajové čáry. Oba takty se přivádějí vedením 20. 21 do násobičky 12. která připravuje takt pro rastrový počítač 12, v kterém se podle hodnot snímaných snímacím členem g pro polotónovou taformaci 2 . genenují co do tvaru a velikosti ^puntík^y autotyjcké sítě, které se mmaí zaznamenat. Snímané hodnoty ze snímacího členu g procházejí nejprve analogově pracujícím barevným počítačem Ig. který provádí barevnou korekci. Rastrový počítač.. 17 pracuje naproti tomu číslicově. Hodnoty korigované v barevném poččtači 12 se tedy nejprve převádějí na číslicové hodnoty v analogově číslCsivéí převodníku .16. Rastrový takt z vedení 20 a takt pro začátek řádku z vedení 21 se potom vedou do obvodu JJ, . který bude ' ještě podrobně vysvětlen v souuvssosti s obr. 4.

V míSdenOch elektronických přístrojích k výrobě barevných výtažků se velikost a tvar autotypických puntíků polotónů generuje - v rastrovém počítači 17 a puntíky se ~ zaznamíeinávaí několika odděleně buzenými záznamovými paprsky, jak je například popsáno .

v německých pat. spisech č. 2 . 107 738 a č. 1 901 101. V důsledku složitého a různorodého tvaru puntíků polotónů je zpravid.a počet psacích záznamových paprsků v jedné ěířce • snímací linky vyšší, než by bylo nezbytné pro zjemněné znázornění Čar . po&e vyH^ezu.

Obvod Jg, do kterého přichází .rastrová informace a čárová informace, obsahuje proto s výhodou logické spínací prvky, které při vkládání čárové informace sdružují záznamové paprsky po skupinách, . například na tři skupiny po dvou záznamových paprscích nebo na dvě skupiny po třech záznamových paprscích. Pro různé účely pouužtí je možné i přepínatelné seskupování. '

Obr· 1 a 2 ukazuje na konturách 51 odUSného tvaru, jak probíhá zjemnění čárového záznamu. V tomto případě jsou nappíklad uvltp šířky B psací linky umístěny tři záznamová paprsky, které mohou být buzeny oddffl.eně· Jednnoiivé paprsky mohou sestávat s výhodou ze skupin sdružených záznamových paprsků nebo z něk^li^l^i^i^i^pi^ik^v^ého záu^tmového zařízení ke znázorňování puntíků autotypické sítě ke znázornění polotónů, jak je popsána nappíklad v německém pat· spise č. 2 107 736· Na délce vzdálenosti L puntíků v obvodovém směru lze tyto záznamové paprsky vybudit prostřednictvím obvodu ' 14 pro zjemňování čárových kreseb například třikrát, takže v jednom pooi křížové autotypické sítě o velikosti Β x L lze vytvooit devět políček, které se snímají odděleně. Je patrné, že - kontury £1, zvolené pod.e obr. 2 a 3 libovolně jako příklad, se určiýfa vzorem puntíků wv^Htř každého pole mřížky zjemňjí a takto zjemněné - reprodukují. Na obr. 2 jsou ' ještě znázorněny tři světelné moulátory 50 a světelný zdroj 42·

Na základě obr. -4 bude popsán příklad obvodu 14 pro zjemnění čárových kreseb z obr. 1 k získávání puntíkového vzoru z informací okamžitého o^c^olí puntíků při čárovém záznamu. Příklad vychází opět z předpokladu, že křížová autotypická síť má okénko velikosti B x L po<d.e obr. 2, které je rozděleno na 3 x 3 poučka. Princip práce je tento: Čárová informace přichází od snímacího členu 10 (obr. 1) přes vedení 22 a ^ιη^ϋρ^χοΓ 25 do čtyřdílně střídavě, parněěi 2J л až da ve která se zazna^ee^náajjí hodnoty čtyř po sobě cích snímacích čar tak, že v každém dílu pamměi stojí jedna snímací čára. T*i díly parněěi 23 ^βιΟυ^ί tedy okolní - informaci vyhodnocovaného puntíku, zatímco ve čtvrtém dílu paměěi 23 je zapsána snímací čára.

K informaci o olkoí - puntíku, která je k dLspoozci ve třech dílsch pamnti JJ, v nichž •jsou zaznamenány sousední obrazové čáry, se přiřadí před pevnou pamši _ 32 určitý vzor puntíku, který má být zaznamenán záznamovým členem JJ. Program ovi-elná paměl 39 je naprogramována tak, aby tento vzor puntíku se hoddl optimálně ke kontuře zjištěné - snímáním a aby zjemňoval, její reprodukci.

Řádkový čítač 24 řídí přes dvoubitové vedení JJ. cynické přepínání střídavé parněěi JJ £ až £ tak, že určuje přes demultiplexor 25» do kterého dílu - střídavé pamměi 23 se čárová infoímace, má Hožit. Dle řídí čtecí imopus, který přichásí od řídicího ústroj přes vedení 42 a který přes dď>ší Uemultiplextr 26 připojuje střídavou paměť 2J.

Současně vytváří řádkový čítač £4 přes tři odčítačky £2, které odd^ají o konstantní hodnoty 1, 2, 3, a přes mH^:Lplexor Ji adresy těch řádků, ze kterých se může číst. Čítač 28 adres, který je spouštěn - hodinami § přes vedení JO snímacím taktem, vytv^i^^ společně se sčítačkou £2» která piři&ítá konstantní hodnotu 1 a s odčítačtou JO; která odečítá konstantní hodnotu 1, tři adresy puiníků, ze kterých se riůže číst.

Řízení je vytvořeno pro programový prů^běh a ř&icí ^ú stroj sestdró z programového čítače JI a programovatelné paimě! JJ. Program oatelná paměť JJ ob9ljlule'uikropro^gram к Mzem^ jehož impauLsový diagram je zakreslen na obr. 5. Spootótění řídicího ústroj probíhá s lěkolkkanésobkeu snímacího kmitočtu, v tomto případě například s dvanáctnásobkem, který se vytváří prostřednictvím kmAočtového násobiče JJ v zapojení PLL, jak je popsáno například v pu^ikici RCA Apllkatiolsbθridhě ICAN 6101.

Souč^tel 12 před8tajvjϊcϊ násobek snímací frekvence dává řídicímu ústroj k dispozici dvanáct programových kroků na dobu trvání jednoho snímacího taktu. V průběhu těchto programových kroků připojuje řídicí ústroj přes dvoubitové vedení £J a přes mHiplexor 34 postupně tři díly střídavé parnměi JJ £ až - - které právě ^αιΙ^ί plnou sousední čárovou informaci, přes dilší mlěiplextr J£ k posuvnému registru J£ a vooí v každém řádku přes dvoubitové - vedení £4 a deeší uulHplextг J tři body, takže na vstupu posuvného registrů 36 se obje^vuí postupně tři infoímace o puntíku, který se má zaznomcmat.

Řídicí ústrojí dodává přes vedení 45 ke každé informaci o puntíku jeden impuls, který vyvolá posunutí v posuvném registru 36, takže po devíti posuvech je informace к dispozici paralelně na výstupu posuvného registru 36· Přes vedení 46 uděluje řídicí ústrojí dalšímu registru Jg plnicí impuls, takže registr Jg přejme devítibitovou informaci, která je v něm к dispozici pro následující dobu snímání ke generování puntíkového vzorku zatímco posuvný registr 2Í ее uvolní pro záznam další informace·

Informace zaznamenaná v registru 38 tvoří společně se dvoubitovou informací, která přichází přes vedení J8 od řídicího ústrojí, adresu pro programovatelnou paměi 39· Přitom zůstává po dobu psacího taktu pro celý puntík Β χ L část adresy, která přichází z registru J8, konstantní, zatímco Část adresy přicházející z řídicího ústrojí přes vedení 48, se uvnitř jednoho puntíku třikrát přepíná. Tím se puntík, který se má znázornit, rozdělí i v obvodovém směru· Po vloženém záznamu, ke kterému dochází působením impulsu na vedení 47 v dalším registru 39a. je na výstupech 40a až 40c tohoto dalšího registru 39a budicí signál pro obvod 18 z obr· 1·

Pro uvedený příklad programu je na obr· 5 znázorněn impulsový diagram, který ukazuje časový průběh výstupních impulsů z programovatelné paměti ££· Vztahové značky 43 až 48 značí vedení z obr· 4· Číslice t.až 12 představují za sebou následující takty·

Obr. 6 ukazuje příklad obvodu 18 z obr. 1, který spojuje signály autotypické sítě a zjemněné čárové signály před záznamem· Jako příklad se bude vycházet z předpokladu, že je к dispozici Šest záznamových paprsků. Mohou to být například světelné paprsky, které jsou modulovány světelnými modulátory a provádějí záznam na fotocitlivý film. Světelné modulátory jsou buzeny přes Šest výstupních vedení 58a až 58f Šesti součtových hradel 57a až 57f. na jejichž vstupech se objevuje rastrová informace z výstupních vedení součinových hradel 56a až 56 f a čárová, zjemněná informace z vedení 40a až 40 c. Rastrová informace přichází vždy na vstup 53a až 53f součinových hradel 56a až 56f· Druhé vstupy jsou připojeny paralelně к vedení 54· Podle toho, jaký je logický signál na vedení £4, se podle vynálezu řastrová informace při psaní zjemněného čárového vzoru potlačuje nebo nepotlačuje· .

Dva elektronické přepínače gg, které jsou pro sjednodušení znázorněny jako mechanické spínače, mohou seskupovat šest záznamových signálů z vedení 58a až 5_8f na výstupu součtových hradel 57a až 57f buzením přes vedení 55 buň do tří skupin po dvou sousedních záznamových paprscích, nebo do dvou skupin po třech sousedních záznamových paprscích·

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1· Zjpůsob zlepšené reprodukce obrazů v reprodukční technice, při kterém se zéznam provádí a jemnějším rozlišením než snímání a jemnější rozlišení při záznamu se provádí větším počtem selektivně buzených záznamových paprsků, vyznačující se tím, že v záznamu puntíků autotypické sítě polotonů se záznamové paprsky budí odděleně a ke zjemněné reprodukci čar se sdružují ve skupiny a po skupinách se budí.
2. 2· Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že řídicí informace pro selektivní buzení jednotlivých záznamových paprsků pro každý puntík se získává srovnáváním zaznamenaných údajů snímaného puntíku se zaznamenanými údaji jeho okolí.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, Že snímací hodnoty ke zjištění okolí každétyo puntíku se zaznamenávají číselně a mají tvar většího počtu vedle sebe ležících snímacích čar.
4. 4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že informace rastrové a zjemněná informace čárová se při záznamu každého puntíku superponují.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, Že rastrová informace se při záznamu puntíků se zjemněnou reprodukcí čar potlačí.
6. 6. Způsob podle jednoho z bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že počet puntíkových vzorků v jemnějším rozlišení záznamu se zaznamenává do paměti a tyto záznamy se potom Čtoi) a zaznamenávají a tvoří řídicí informaci získanou srovnáním.