CS238392B2 - Image reproduction method in reproduction engineering - Google Patents

Description

238332

Vynález se týká způsobu zlepšené repro-dukce obrazů v reprodukční technice, ze-jména při výrobě tiskových forem, při kte-rém se záznam provádí s jemnějším rozli-šením nežli snímání a, jemnější rozlišení přizáznamu se provádí větším počtem selek-tivně buzených záznamových paprsků. K výrobě barevných výtažků pro víceba-revný tisk se kromě klasických postupů po-užívajících fotoreprodukčního přístroje vy-užívá ve vzrůstající míře elektronických pří-strojů, které provádějí korekci barvy a roz-ložení obrazů a případně celých stran auto-typických sítí. Velmi často jsou v takovýchobrazech nebo stranách obsaženy perokres-by jako písma, okrajová linky, nakladatel-ské značky, dělicí dárky, rámečky apod.Kdyby se takové perokresby rozložily jed-noduše autotypickou sítí společně s polotó-ny, došlo by tímto rozkladem ke schodovitédeformaci původně hladkých obrysů čar,což by velice rušilo při reprodukci. Obvyklese vyrábějí v současné době barevné výtaž-ky tak, že se autotypickou sítí rozkládajípouze polotónové obrazy v elektronickýchpřístrojích nebo kamerách. Tyto polotónovévýtažky se pak smontují s filmem, kterýnese nerozložené perokresby. Z této mon-táže se pak na třetím filmu vytvoří pomocnýnegativ. Pomocný negativ se pak okopírujea dává barevný výtažek, který nese kombi-naci rozložených polotónových obrazů a ne-rozložených perokreseb slouží k výrobě tis-kových forem. Mají-li se tedy zachovat hlad-ké kontury perokreseb v rozložených polo-tónových obrazech až do hotové tiskové for-my, je nezbytné nastoupit tuto materiálověa časově náročnou cestu, která mimo to při-náší v důsledku četných kopírovacích po-chodů značnou nejiátotu do celkového po-stupu.

Reprodukci čar by sice bylo možno zlep-šit v elektronických přístrojích tím, že byse obě informace, totiž polotónové a čárovéobrazy snímaly a zaznamenávaly s několi-kanásobnou, například dvoj- až trojnásob-nou hustotou linek. Při stanovené rychlostipsaní by se však doba zpracování zvyšovalaúměrně se zjemňováním sítě, což pro prak-tický provoz je neúnosné. Mimo to je k zá-znamu celých obrazů potřeba velkého množ-ství pamětí. Účelem vynálezu je odstranit tyto nevý-hody a vypracovat způsob umožňující zlep-šenou reprodukci obrazů při výrobě tisko-vých forem, zejména v tiskové technice a připotiskování textilu.

Podstata způsobu podle vynálezu spočíváv tom, že záznamové paprsky při zjemněnéreprodukci čar se používají jednotlivě, a žeřídicí informace pro buzení jednotlivých zá-znamových paprsků se získává z hrubší sní-mací informace. V elektronickém přístroji k výrobě barev-ných výtažků se podle vynálezu současněse snímáním polotónového obrazu z určitépředlohy nebo při výběru z elektronické pa- měti snímá čárová informace, a to se stej-nou hustotou čar jako polotónový obraz.Snímací hodnoty čárové informace se všakpodle vynálezu přivádějí do speciálního ob-vodu, který zaznamenává obsahy několikasousedních snímacích čar a v každém boděsnímání získává srovnáváním s okolím boduzjemněné mezihodnoty.

Možnost získávání mezihodnot je popsánanapříklad v americkém patentovém spise č.4 075 663.

Tyto hodnoty se přivádějí do záznamové-ho členu, který má několik selektivně bu-zených záznamových paprsků. Do takovéhozáznamového členu, který je například po-psán v pat. spisu NSR č. 2 107 738, který sepoužívá obvykle pro záznam polotónů keznázornění různě velkých puntíků různéhotvaru, se podle vynálezu přivádí zlepšenáčároinformace tak, že se vkládá do rozlo-žení polotónové informace. Jemnost čar čá-rové informace může být přitom hrubší nežrozlišení používaná ke znázornění puntíkůpolotónů.

Když se pro jiné tiskové techniky používátéměř výlučně záznamu čárových kreseb,jako je tomu například při potiskování tex-tilií, odpadá přirozeně jejich vkládání dorozloženého polotónového obrazu. Přesto semůže provádět v tomto případě zjemnělýzáznam podle vynálezu následně za čárovouinformací bez jakýchkoli časových ztrát.

Vynález bude v další části textu blíže vy-světlen za pomoci připojených výkresů, kdena obr. 1 je schematické znázornění vyná-lezu, to je začlenění zařízení k prováděnízpůsobu podle vynálezu do principiální kon-strukce elektronického přístroje k výroběbarevných výtažků, na obr. 2 a 3 jsou pří-klady zjemnění sítí o různých obrysech, naobr. 4 je příklad zapojení ke zjemnění čá-rového záznamu, na obr. 5 impulsový diag-ram řízení a na obr. 6 je příklad zapojeníhradlového obvodu.

Na obr. 1 je znázorněn princip elektro-nického přístroje k zhotovení barevných vý-tažků, do kterého je vřazen obvod 14 kezjemňování čárových kreseb. Elektronickýpřístroj je sestaven z prvního snímacíhoválce 1, který nese polotónovou informaci2, a z druhého snímacího válce 3 nesoucíhočárovou informaci 4. Na dalším, záznamo-vém válci 5 se zaznamenává kombinovaný,barevně korigovaný a autotypickou sítí roz-ložený výsledný produkt 6 ve formě barev-ného výtažku, který slouží pro další zpra-cování při výrobě tiskových forem. Toto dal-ší zpracování může probíhat například po-mocí světelných paprsků na světelně citli-vém filmu. Všechny tři válce 1, 3, 5 jsoupoháněny motorem 7 a otáčejí se stejnýmpočtem otáček. Před prvním snímacím vál-cem 1 je umístěn snímací člen 3 ke snímá-ní polotónové informace 2, před druhým sní-macím válcem 3 snímací člen 10 ke snímá-ní čárové informace 4. Před záznamovým 238392 6

S válcem 5 je umístěn záznamový člen 12. Sní-mací členy 9, 10 a záznamový člen 12 vyko-návají prostřednictvím vřetena 13 poháně-ného motorem 11 posuvný pohyb, který pro-bíhá rovnoběžně s osou válců 1, 3, 5. Sou-časným působením otočného pohybu, posu-vu a hodin 8, které jsou umístěny na stej-ném hřídeli jako válce 1, 3, 5, vzniká jaksnímací tak záznamová polotónová autoty-pická síť. Kromě hodinového taktu generu-je hodinový vysílač 8 ještě jeden impuls,který udává začátek každé okrajové čáry.Oba takty se přivádějí vedením 20, 21 donásobičky 19, která připravuje takt pro rast-rový počítač 17, v. němž se podle, hodnotsnímaných snímacím členem 9 pro polotó-novou informaci 2 generují co do tvaru avelikosti puntíky autotypické sítě, které semají zaznamenat. Snímané hodnoty ze sní-macího členu 9 procházejí nejprve analo-gově pracujícím barevným počítačem 15,který provádí barevnou korekci. Rastrovýpočítač 17 pracuje naproti tomu číslicově.Hodnoty korigované v barevném počítači 15se tedy nejprve převádějí na číslicové hod-noty v analogově číslicovém převodníku 16.Rastrový takt z vedení 20 a takt pro začátekřádku z vedení 21 se pak vedou do obvodu14, který bude ještě podrobně vysvětlen vsouvislosti s obr. 4. V moderních elektronických přístrojích kvýrobě barevných výtažků se velikost a tvarautotypických puntíků polotónů generuje vrastrovém počítači 17 a puntíky se zazna-menávají několika odděleně buzenými zá-znamovými paprsky, jak je například po-p'sáno v německých patentních spisech č.2 107 738 a č. 1 901101. V důsledku složité-ho a různorodého tvaru puntíků polotónů jezpravidla počet psacích záznamových paprs-ků v jedné šířce snímací linky vyšší, než bybylo nezbytné pro zjemněné znázornění čarpodle vynálezu.

Obvod 18, do kterého přichází rastrováinformace a čárová informace, obsahujeproto s výhodou logické spínací prvky projednotlivé buzení záznamových paprsků.

Obr. 1 a 2 ozřejmují na konturách 51 od-lišného tvaru, jak probíhá zjemnění čáro-vého záznamu. V tomto případě jsou napří-klad uvnitř šířky B psací linky umístěny třizáznamové paprsky, které mohou být buze-ny odděleně. Jednotlivé paprsky se mohouvytvářet s výhodou několikapaprskovým zá-znamovým zařízením k znázornění puntíkůautotypické sítě ke znázornění polotónů, jakje popsáno například v německém pat. spi-su č. 2 107 738. Na délce vzdálenosti L pun-tíků v obvodovém směru lze tyto záznamovépaprsky vybudit prostřednictvím obvodu 14pro zjemňování čárových kreseb, napříkladtřikrát, takže v jednom poli křížové autoty-pické sítě o velikosti B X L lze vytvořit de-vět políček, která se snímají odděleně. Jepatrné, že kontury 51, zvolené podle obr. 2a 3 libovolně jako příklad, se určitým vzo-rem puntíků uvnitř každého pole mřížky zjemňují a takto zjemněné reprodukují. Naobr. 2 jsou ještě znázorněny tři světelné mo-dulátory 50 a světelný zdroj 49.

Na základě obr. 4 bude popsán příkladobvodu 14 pro zjemňování čárových kresebz obr. 1 k získávání puntíkového vzoru z in-formace okamžitého okolí puntíků při čáro-vém záznamu. Příklad vychází opět z před-pokladu, že křížová autotypické síť má okén-ko velikosti B X L podle obr. 2, které jerozdělenona 3X3 políčka. Princip práceje tento: Čárová informace přichází od sní-macího členu 10 (obr. 1J přes vedení 22a demultiplexor 25 do čtyřdílné střídavé pa-měti 23a až 23d, ve které se zaznamenávajíhodnoty čtyř po sobě následujících sníma-cích čar tak, že v každém dílu paměti stojíjedna snímací čára. Tři díly paměti 23 ob-sahují tedy okolní informaci vyhodnocova-ného puntíku, zatímco ve čtvrtém dílu pa-měti 23 je zapsána následující snímací čá-ra. K informaci o okolí puntíku, která jek disposici ve třech dílech paměti 23, v nichžjsou zaznamenány sousední obrazové čáry,se přiřadí před pevnou paměť 39 určitý vzorpuntíku, který má být zaznamenán záznamo-vým členem 12. Programovatelná paměť 39je naprogramována tak, aby tento vzor pun-tíku se hodil optimálně ke kontuře zjištěnésnímáním a aby zjemňoval její reprodukci. Řádkový čítač 24 řídí přes dvoubitové ve-dení 41 cyklické přepínání střídavé paměti23a až d tak, že určuje přes demultiplexor25, do kterého dílu střídavé paměti 23a ažd se čárová informace má uložit. Dále řídi-cí čtecí impuls, který přichází od řídicíhoústrojí přes vedení 42, a který přes dalšímultiplexor 26 připojuje střídavou paměť 23.Současně vytváří řádkový čítač 24 přes třiodčítačky 27, které odčítají o konstantníhodnoty 1, 2 a 3 a přes multiplexor 34, adre-sy těch řádků, ze kterých se může číst. Čí-tač 28 adres, který je spouštěn hodinami 8,přes vedení 20 snímacím taktem, vytváříspolečně se sčítačkou 29, která přičítá kon-stantní hodnotu las odčítačkou 30, kteráodečítá konstantní hodnotu 1, tři adresypuntíků, ze kterých se může číst. Řízení je vytvořeno pro lineární progra-mový průběh a řídicí ústrojí sestává z pro-gramového čítače 31 a programovatelné pa-měti 32. Programovatelná paměť 32 obsahu-je mikroprogram k řízení, jehož impulsovýdiagram probíhá s několikanásobkem sní-macího kmitočtu, v tomto případě napříklads dvanáctinásobkem, který se vytváří pro-střednictvím kmitočtového násobiče 33 v za-pojení PLL, jak je popsáno například v pub-likaci RCA Applikations-bericht ICAN 6101.

Součinitel 12 představující násobek sní-mací frekvence, dává řídicímu ústrojí k dis-pozici dvanáct programových kroků na do-bu trvání jednoho snímacího taktu. V prů-běhu těchto programových kroků připojujeřídicí ústrojí přes dvoubitové vedení 43 apřes multiplexor 34 postupně tři díly stři-

Claims (1)

1. 238 7 davé paměti 23a—d, které právě obsahujíplnou sousední čárovou informaci, přes dal-ší multiplexor 35 k posuvnému registru 36a volí v každém řádku přes dvoubitové ve-dení 44 a další multiplexor 37 tři body, tak-že na vstupu posuvného registru 36 se ob-jevují postupně tři informace o puntíku, kte-rý se má zaznamenat. Řídicí ústrojí dodávápřes vedení 45 ke každé informaci o puntí-ku jeden impuls, který vyvolá posunutí vposuvném registru 36, takže po devíti po-suvech je informace k dispozici paralelněna výstupu posuvného registru 36. Přes ve-dení 46 uděluje řídicí ústrojí dalšímu regist-ru 38 plnicí impuls, takže registr 38 přejmedevítibitovou informaci, která je v něm kdispozici pro následující dobu snímání kegenerování puntíkového vzorku, zatímco po-suvný registr 36 se uvolní pro záznam dal-ší informace. Informace, zaznamenaná v re-gistru 38 tvoří společně s dvoubitovou in-formací, která přechází přes vedení 48 odřídicího ústrojí, na adresu pro programová1·telnou paměť 33. Přitom zůstává po dobu psacího taktu procelý puntík (B X LJ část adresy, která při-chází z registru 38, konstantní, zatímco částadresy, přicházející z řídicího ústrojí přesvedení 48, se uvnitř jednoho puntíku třikrátpřepíná. Tím se puntík, který se má znázor-nit, rozdělí i v obvodovém směr,u do tří řád-ků, čímž dojde ke zjemnění v obvodovémsměru. Po vloženém záznamu, ke kterémudochází působením impulsu na vedení 47v dalším registru 33a, je na výstupech 40aaž 40c tohoto dalšího registru 38a budicísignál pro obvod 18 z obr. 1. 32 8 Pro uvedený příklad programu je na obr.5 znázorněn impulsový diagram, který uka-zuje časový průběh výstupních impulsů zprogramovatelné paměti 32. Vztahové znač-ky 43 až 48 značí vedení z obr. 4. Číslice 1až 12 představují za sebou následující takty. Obr. 6 ukazuje příklad obvodu 18 z obr. 1,který spojuje signály autotypické sítě azjemněné čárové signály před záznamem.Jako příklad se bude vycházet z předpokla-du, že je k dispozici šest záznamových pa-prsků. Mohou to být například světelné pa-prsky, které jsou modulovány světelnýmimodulátory 50 (obr. 2) a provádějí záznamna fotocitlivý film. Světelné modulátory jsoubuzeny přes šest výstupních vedení 58a až58f šesti součtových hradel 57a až 57f, najejichž vstupech se objevuje rastrová infor-mace z výstupních vedení součinových hra-del 56a až 56f a čárová, zjemněná informa-ce z vedení 40a až 40c (obr. 4). Rastrováinformace přichází vždy na vstup 53a až53f součinových hradel 56a až 56f. Druhévstupy jsou připojeny paralelně k vedení54. Podle toho, jaký logický signál je na ve-dení 54, se podle vynálezu rastrové infor-mace při psaní zjemněného čárového vzorupotlačuje nebo nepotlačuje. Dva elektronické přepínače 52, buzenépřes vedení 55, které jsou pro zjednodušeníznázorněny jako mechanické spínače, mo-hou libovolně ovládat šest záznamových sig-nálů na vedeních 58a až 58f na výstupusoučtových hradel 57a až 57f. předmEt Způsob reprodukce obrazů v reprodukčnítechnice, při kterém se záznam provádí sjemnějším rozlišením než snímání a jemněj-ší rozlišení při záznamu se provádí většímpočtem selektivně buzených záznamových VYNÁLEZU paprsků, vyznačující se tím, že záznamověpaprsky při zjemněné reprodukci čar se po-užívají jednotlivě a řídicí informace pro bu-zení jednotlivých záznamových paprsků sezískává z hrubší snímací informace. 5 listů výkresů