CS233711B2 - Device for non-contact mixing of liquids - Google Patents

Description

Vyinilez se týká zařízení k bezkontaktnímu smíchávání kapalin.

Je znáno, že se v technickém provozu provádí hospodárně spojení dvou kapalin na jeden roztok nebo směs jen při nuceném turbulentním proudění (U3nann, sv. 1, 1951, str. 701).

Pro kontinuální míchání kapsa, in jsou vhodné především rychloběžné rozstřikovací útvary nebo obzvláště tzyaky; v mnoha případech se také současně použije oboje·

Pokud mmj kapaliny, které se mm;jí smíchat, obvyklou teplotu, nenastávej obyčejně žádné těžkosti. Jestliže se však nejí smíchat různé kapaliny a různými teplotami, přičemž je teplota směsi buá pod teplotou tání nebo nad teplotou varu jedné kapaliny, mohou nastat koisppikace.

Jestliže je totiž teplota nad teplotou varu jedné z kapeHn, které ee maj smíchat, tj. při pouužtí zkapalněného plynu, se tato kapalina až do nasycení roztoku.

Rooprootření zkapalněného plynu v druhé kapalině nebo kapalinách je možné jen za tlaku.

Je-li naproti tomu teplota směsi pod teplotou tání jedné kappainy, vzniká nebezpečí, že tato kapalina - při pouuití trysek jako mísících prostředků - ztuhne již při ústí trysky. Proto není nožné jemné vmíšení taveniny do druhého prostředí.

Tento problén nastává především při vmíšení viskosních kapaHn do druhé kapaliny nebo směsi kappain, především když současně nastává zněna stavu z kapalného do plynného.

Smíchání kapaliny s viskosní kapalinou, jejíž teplota tání je nad teplotou varu kapaliny, většinou vyžaduje připravit mmaé, pevné částice určitého složení s vellým povrchem.

Když je teplota směsi vznikajcí suspense ze ztuhlé viskosní kapaliny v kapalině nižší než teplota varu kapaliny, mohou se ztuhlé částice taveniny jednoduchým způsobem ze suspense odstrant. Pouuitá viskosní kapalina je potom ve formě jemných částic.

Například se získají prudkým ochlazením kovových, solných nebo sírových tevenin vodou příslušné prášky.

Je však také možné, při vhodném výběru kapaliny odvdádějcí teplo, ztuhlé částice podle koncentrace v toto ^palině buá oozppus^ nebo ^pon<ecj^hat jako sus^řense^, takto je možné jejich přímé další zpracován.

Stejně tak může probíhat, při'vhodné volbě kapaliny nebo kapeHn o^A^v^d^dějic;ťch teplo, reakce mezi viskosním mmaeriálem a kapalinou nebo kapalinami také přímo v mísicí komoře.

Jak již uvedeno, je pro kontinuální míchání kapeHn, z nichž je jedna viskosní, obzvláště výhodné p^užtí trysek. U viskosních kapaain však nastává nebezpečí ztuhnutí u ústí trysky, jak již bylo řečeno.

Aby se zabránilo tomuto nebezppeí, je po^tatné, aby se kapaHm, která se má smíchat s rozstřikovanou viskosní kapalinou, nedotýkala ústí trysky; přesto se však musí udržovat úsek rozstřikované kapaliny až k dosažení druhé kapaliny co π«3^θ13Ϊ, a tímto způsobem se rozetříkéniím vyrobí částice malé velikosti.

Z dosavadního stavu techniky jsou známá zařízení pro smíchání taveniny s kapalinou, u kterých je tavenina vedena tryskou. '

Zde je však úsek mezi výstupním otvorem trysky a dosažením vrstvy kapaliny tak dlouhý, že se nemůže zabránnt vzniku eglomerátů vykrystalované taveniny, viz. např. patent NSR č. 16 70 731.

V tomto patentu je popsané zařízení, ve kterém se roztavený kyaiurchlorid rozstřikuje do vody. Voda se uvádí tangenciálně na horním okraji nádrže a tvoří na bočních stěnách nádrže vrstvu vody, která se shromažďuje na spodním, uzavřeném konci a z tohoto spodního konce se odebírá společně se suspendovaným kyanurchloridem.

Takto získaná suspense je v tak hrubé formě, že se musí potom ještě rozmělnit.

Popsané zařízení může pracovat pouze při atmosférickém tlaku.

U zařízení popsaného v patentu DOS č. 2 454 910 nastává kromě toho nebezpečí ucpání trysky, protože se vrstva ' kapaliny tvoří na bočních stěnách mísící trubice už pod místem přívodu taveniny, nehledě na to, že se v tomto případě nejedná o pravou trysku, nýbrž o přiváděči trubici pro teveninu.

Účelem v^ynálezu je zařízení, které umožňuje ⁱez^kontaktoí smíchávání kapalin, ze ^erý^ může být alespoň jedna kapalina viskosní, s vysokou rychlostí míšení i pod teplotou tuhnutí viskosní kapalinyPodstata zařízení к bez^ntaktnímu smíchá vání kapoun, ze k^erý^ je lla8poⁿ jedna viskosní, sestávajícího z trubkooité nádrže jako mííicí komory' s tryskou oachlzzaící se v horní části komory k přivádění kapaliny s výhodou viskosní i trysky nebo trysek k přivedení další kapaliny nebo kapeHn a známých zařízení k nastavení podtlaku nebo přetlaku podle vynálezu spočívá v tom, že míi^cí komora je nehoře uzavřená nebo uz a viditelná i zaobleně se zužuje dolů k výtokovému otvoru a naa zúžením se nachází tryska nebo s výhodou více trysek, s výhodou trysek z hladké oceei, pro delší kapalinu nebo kapeHny, které sestávají z jednoho nebo více rozstřikov^ích útvarů uspořádaných tangenciálně v jedné nebo více radách, které maj otvory směrované tangenciálně ke stěně nádrže, přičemž výtokový otvor ústí do další nádrže, která je s mííicí komorou pevně nebo uvoOnitennё spojena.

Na výtokový otvor m^i.c^ komory navazuje potrubí stejného nebo -většího průměru než má výtokový otvor.

Roostřikovací útvary se nacházejí v oblasti přímo nad zúžením.

Výhodou tohoto zařízení je možnost rozprootřít další kapalinu nebo kapaliny na stěně komory tak, aby byla vrstva kapaliny na zaobleném zúžení tiloёjšS než na ostatních stěnách komory, čímž se dooílí vysoké rychhosti míšení.

Výrazem zaoblené zúžení používaným v technice skla se rozumí zúžení, které neprobíhá příkře, nýbrž v ploché S-křivce, vycházeje ze stěny trubkovité nádrže k výtokovému otvoru. Příslušná zúžení se také vyskytují u lahví jako přechod z vlastní lahve · na hrdlo.

Zúžení může s výhodou u trubkovité nádrže začínat vždy tam, kde asi 50 % rozstřikovaných částeček naráží na vrstvu kapaliny vytvořenou na stěně. S · výhodou se toto nachází ve spodní třetině trubkovvté nádrže.

Velikost průměru výtokového otvoru není rozhooujííí. Přirozeně závisí na viskositě vytékájícího prostředí a musí mít takový nejméně! rozměr, aby jím mohl prouddt vzduch.

Výtokový otvor s výhodou přechází ve výtokovou trubici, která má libovolný průměr, s výhodou však stejný nebo větší průměr než má výtokový otvor.

Tryska nebo trysky pro další kapalinu nebo kapaliny mohou být uspořádány sice na libovolném mstě trubkoovté nádrže nad zúžením, s výhodou se však olcházejí v oblasti přímo nad zaoblenm zúžením.

23371

Výřezem viskosní se označuje v tomto textu kapalina, která je viskosní při teplotě místnosti. Do tohoto výrazu jsou také zahrnuty kapaliny označené jako taveniny, které jsou při teplotě pevné.

Teplota rozstřikování viskosních kapalin by měla být s výhodou v takovém rozmezí, aby na z^ákladě vlastností kapaliny jako je viskosita a povrc^hov^é napětí, umoánoArala tvorbu žádaných jemných částic. Ta se musí zjistit nejdříve pokusně.

Pro tangenciálně uspořádané rozstřikovací útvary přicházejí v úvahu trubičky nebo trysky nebo za přítommoti přívodního kroužku ve stěnách komory také otvory v těchto stěnách.

S výhodou se použijí trubičky.

Na připojených výkresech je znázorněno zeřízhní k bezkontaktnímu smíchávání kapalin podle vynálezu, kde na obr. 1 je zařízení sestávající z mísicí komory dolu se zužijjcí, na obr. 2 je rozdělovači kroužek s komorovými segmenty k rozstřikování další kapaliny a na obr. 3 je kombinace mísicí komory s druhou nádrží k nastavení tlaku.

Zařízení podle vynálezu pracuje podle následujícího principu, viz. obr. 1.

Kappaina s výhodou viskosní se přivádí přívodním potrubím j pres koaxiální vytápění 2 jednosložkovou nebo dvojsložkovou tryskou 3, do trubkovité nádrže, tj. sííicí komory 2·

Prostředí, která se ma;jí přivést do styku s rozst klovaným maaeriálem, proudí oddělenými přívody 2 do rozdělovacího kroužku s různými komorovými segmenty 2 (viz obr. 2). Z těchto komorových segmentů se prostředí tangenciálně rozstřikuje přes rozstřikovací útvary £ směrované mírně nahoru, směrem k hornímu uzávěru nebo k trysce nacházejjcí se v horní části, do mísicí komory g.

Při pouužtí jen jednoho přívodu a jen jednoho rozstřikov^ího útvaru v mííicí komoře £ ěгechι^2^:S přívod 2 přímo do rozstřikovacího útvaru £ a komorové segmenty 2 odppadaí.

Proud kapaliny má vedle složek v obvodovém směru jednu ryclh-ostní složku v osovém směru. ^pplim se tím dostane ne stěnu mííicí komory £. Zde vytvoří kapalinovou vrstvu 4.

Když se přivád^i rozstřikova^mi útvary g, přívody 2 8 komorovými segmenty 2 do mísicí komory g různé keppliny, nastává zde intensivni promíchání těchto přivedených kappa-in, přičemž intensita smíchání se může ještě zvýšit uvedením plynu nebo rozpouštědlových brýd přes rozstřikovací útvar 8.

Do kapalinové vrstvy 4 se rozprašuje kyenurchlorid vystup^ící z trysky 3· Úiel rozsUzřikupro ^kyenurchlor^id roz^^ený z trysky 3 může být v roznezí 15 a^ž 150% s výhodou v rozmezí 15 a^ž 120°.

Forma rozstřiku se mění od vnitřního kužele přes plný kužel až k ' neuspořádané mlze, podle typu trysky.

Při dopadu roestříkaoých kapiček £ rozstřikované prostředí v kapalinové vrstvě ztuhne a/nebo se rozpuutí nebo reaguje. Přivedená energie se odevzdá do kapalinové vrstvy, nezávisle na tlaku v mííicí komoře.

O^tékajcí směs, která oponutí mísicí komoru 2 výrokovým otvorem 12, se vede do nádrže 14. která může být bud přímo nebo potrubím 13 připojena eveni. uvolnite!^ - na výtokový otvor 12 komory 2 (viz obr. 3).

Tímto způsobem je možné nestavit v mísicí komoře 2 a nádrži 14 známým zařízením, které je spojeno potrubím . 16 s nádrží J4. libovolný tlak, tj. libovolný podtlak nebo přetlak, viz obr. 3 (známá zařízení k nestavení tlaku nejsou však na obr. 3 znázorněna).

Směs se odebírá na výtoku Ji. Nádrž 14 může však také případně sloužit jako reakční nádrž pro další zpracování nebo reakci.

Je však také možné nastavit podtlak nebo přetlak pomocí známého zařízení v potrubí 13 a odtékkjící směs z potrubí 13 odvádět známým způsobem, přičemž se nepoužije připojené nádrže ЛMísící komora 2 8 nádrž .14 znázorněné na obr. 1 a 3 případně také potrubí Ji. se mohou známým způsobem podle potřeby zahřívat nebo chladit, viz. např. ULlmann: Eizyklopadie der technischen Chemie, sv. 1·, 3· vydíání, 1951, str. 743 ff a 769 ff.

Jako konstrukční matteiály přicházejí v úvahu známé látky, viz cit. lit.

Objem mísící komory 2 se stanoví vlastnostmi použitých kapeain, přičemž dráha rozstříkaných částic í až k dopadnutí na vrstvu kapaliny 4 se má udržovat co nejk^aaSl.

Tím je možné pjroseddt ve velmi malé trubkovité nádrži poměrně velká moožsví, například je prosazené množtví v příkladu 8 cca 1.247,5 kg/h.

Nastavením určitého tlaku, napříkl^ podtlaku v mísicí komoře £, se může tepelná energie rozstříkané složky odvést stykem s vrstvou kapaliny.

Zařízení je však také vhodné k nestavení přetlaku, např. při udržování plynů v roztoku. Složení s^s^i kapalin JJ_, která opouutí trubku 12, se může měnit a sestává například z pevného produktu, kapalného a plynného prostředí, nebo roztoku vytvořeného ze smíchaných prostři dí a kapalného nebo plynného produktu, nebo z reakčního produktu, kapalného a plynného prostředí. Počet přívodů 2 závisí na daném případě:

Při uvádění jen jedinné látky dostačuje jeden přívod k lepšímu rozprostření · této látky může však být výhodné použít více přívodů viz například obr. 2, dokonce při přivádění více složek, které mohou být také přiváděny současně jako směs, je vhodný' například rozdělovači kroužek obsahhuící více rozstřikovacích útvarů, zobrazený na obr. 2.

Přesný úhel ohybu trubičky v rozdělovacím kroužku se stanoví v z^i^vi^loi^1^:i na přiváděné kapalině tak, aby vrstva kapaliny dosahovala přímo trysky uspořádané v horní čáett± zařízení, ale aby se jí nedotýkala.

Zaobleným zúžením, a tím docílenou silnější vrstvou kapalinové vrstvy na tomto místě stěny, se dosáhne tak, že se přes výtokový otvor ostatní stěny polk^jí'vždy stejnoměrně, tj. nepřerušenou vrstvou další kapaliny nebo kapa^n. Tím se zaručí vysoká rychlost míšení.

Zařízení podle vynálezu je mnohostranně použitelné.

Je vhodné k bezkontaktnímu smíchávání a případně reakci kaps^n, ze kterých může být jedna kapalina při dané teplotě viskosní a případně jedna ze složek zkapalnělým plynem.

Velice dobře je vhodné k bezkontaktnímu smchái^i^i^^ tavenin každého druhu - jako n^j^i^dí— klad síry, kovu nebo solí - s jinými kapalinami.

Obzzváště je vhodné pro přípravu jemiozzmých částic v rozpouštědlech, například z visko sních kapalin nebo směgí kapp^n, kde vzniká nebezppeč, že částice s přísluným rozpouštědlem podléhají chemické změně.

Toto nestává například u rozprašování kapalného kyanurchloridu v rozpouštědlech, které mohou s kyamwchloridem reagovat.

Na druhé straně je však zařízení podle vynálezu vhodné k přímému přivádění reaktivních složek do styku, např. když jedna z těchto složek je viskosní a případně jedna ze složek je zkapalnělý^ plynem, nebo jedna ze složek je v rozpouštěné formě.

Tento způsob provádění reakce je obzvláště vhodný pro reakce, při kterých, jak bylo uvedeno, může být mattriál vstřikovaný na horním konci zařízení ovlivněn složkami uváděnými na spodním ío»c± zařízení, jeko např. hydrolýza kyanurchloridu v roztoku nebo suspensi.

Všechny tyto změny jek známo nestávají delším stykem složek v kontaktním prostoru.

Toto nebezpečí však nehrozí u zařízení podle vynálezu, protože je zde době styku mimořádně krátká.

Vveice podstatná je dále možnnst použít zařízení podle vynálezu u reakcí, při kterých záleží na selektivitě, tzn. při kterých se musí také zabránnt daaší reakci reekčního produktu s ostatními příoomnými složkami nebo se sebou semým.

Neppíklad se při reakci kapalného kyanurclh.oridu s methylmerkaptidem sodným silně potlačí tvorba nežádoucího 2,4-dimethylmerripto-6-ehhoorsatritziož.

Avšak zařízení podle vynálezu se může pouužt nejen k zabránění nežádoucích změn nebo reakcí složek mezi sebou, nýbrž také ve všech případech, ve kterých mohou vzniknout nepříznivé jevy vlivem teplotních změn.

Protože může zařízení podle vynálezu pracovat nejen za normálního tlaku, nýbrž za všech tlaků, mohou se nepříznivé vzestupy teploty vyrovnat poklesem tlaku a tak odpařením část složek.

Velikost částic se může kromě toho regulovat volbou přetlaku a otvoru trysky.

Vynález bude blíže osvětlen v následnících příkladech:

Přikladl

Vyhřívaným přfrodním potrubím χ se uvádí ^kapalný ^kyanurchlor^id o teplota cca 1⁷⁰ °C do jednos^l^c^^žÍ^kov^é trys^ky J. ^Trys^ka 3. má otvor 1,54 mm a Uiel rozstfiku eca ТВ⁰. Het].^ ^kapaln^ého kyanurchloridu je 0,59 MPa. Tryskou 2 se rozstříhá do mísicí komory 2 e0,5 kg/h kyanurchloridu. Mísící komora 2 má průměr 100 mm e atmosférický tlak.

966 kg/h vody se vede 4 různými přívody 2 do komorových segmentů 2 a po výstupu z osmi trubiček jako rozstřikov^ích útvarů § tvoří v mi^ilcí komoře 2 kapalinovou vrstvu A.

Suspenae kyanuurlhorid/voda opouuití mísicí komoru 2 výtokov^m otvorem 12 při koncentraci kyauuchloridu 7,7 hmot. %·

Hoáioty Simazinovy zkoušky ,(v. Ullmann, sv. 9, 1975, str. 652), stanovení ^aktivnosti ^^a^x^u^r^lh.o^idu obnáší 55 min. a 0,6 % zbytku. ASS - zkouška, (Ullmann, sv. 9, 1975, str. 652) uvádí 0,6% zbytek.

Příklad 2

Provedení pokusu je změněno oproti příkladu 1 následujícím způsobem:

Ί otvory trysky pro kyanurchlorid 1,1 mm přetlak 0,6 MPe _> mnooství kyanurchloridu 40,5 kg/h tlak v mísící komoře 0,013 MPa a výsledné koncentrace kyanurchloridu ve vodě je 4,0 hmot. %.

Ho idioty Simazinovy zkoušky jsou 55 min., a 0,2 % zbytku. ASS - zkouška uvádí 0,5% zbytek.

Příklad 3

Provedení pokusu je změněno oproti příkladu 1 následujícím způsobem:

otvory trysky . pro kyaourchhorid 1,85 mm přetlak 0,6 MPa mužství kyanuurhloridu 118 kg/h a výsledná.koncentrace kyanurchloridu ve vodě je 10,9 hmot. %.

Hodnoty Simazinovy zkoušky jsou 45 min, a 0 % zbytku. ASS - zkouška uvádí 0,3% zbytek.

Příklad 4

Provedení pokusu je změněno oproti příkladu 1 následujícím způsobem:

otvor trysky pro kyθnurchlorid 1,17.mm úhel rozs^třiku t,rys^ky cca ⁷⁰° přetlak 0,5 MPa mnoství kyanurhloridu 30,6 kg/h mužství vody 555 kg/h průměr komory 80 mm a výsledná koncentrace kyanurchloridu ve vodě je 5,2 hmot. %.

Hodnoty Simazinovy zkoušky jsou 37 min, a 0 % zbytku. ASS - zkouška neuvádí žádný zbytek.

Spektrum zrna částic kyanurdh.eridu docílených v příkladech 1-4 má v'průměru následujcí výsledky:

> 100 w	3 %
>63 ;um	14 %
>40 ,um	33 %
> 10 ^nm	50 %
<10 дш	50 %

Příklad 5

Provedení pokusu je změněno oproti příkladu 1 následujícím způsobem:

otvor trysky pro kyanurchlorid 2,6 mm, přetlak 0,45 MPa mužství kyenurrhloridu 340 kg/h mmoství acetonu 1 100 1/h obsah vody v acetonu 2 % tlak v mí sici komoře 0,013 MPa a výsledná koncentrace kyanurchloridu v acetonu je 28,4 hmot. %.

Teplota odtékající s^uspense je 1⁴ °C. Stupeň hydrolýzy ^^πτΗΙορϊ^ po hodinovém stáo^í soOsí byl < 0,3 %· Fotograficky stanovené spektrum zrna nemělo šádné částice >100 pna.

Příklad 6

Vyhíívarým přívodním potrubím 1 se uvádí kapalná síra o teplotě cca 15° °C do jednosložkové trysky J. Trys^ka m^á úhel rozstřiku cca 90°. Přetla^k taveniny je O,⁷² MPa. Trysku se rozprašuje 62,5 kg/h síry do mííicí komory 2· Mísící komora 2 má průměr 100 mm a atmosférický tlak.

O7O kg/h toluenu se vede čtyřmi různými přívody 2 do komorových segmentů 2 a po výstupu z osmi trubiček jako rozstrikovacích útvarů 8 tvoří v mííicí komoře 2 kapalinovou vrstvu 4.

Suspense síry a toluenu opouští mííicí komoru'2 výtokovým otvorem JJ2. Konnentrace síry v suspensi je 5,5 hmot. %.

Příklad 7

Vyhřívaným přívodním ^potru^bím 1 se uvádí ^kapalný sod^ík o teplot cca 12⁰ °C ^do jednos].ož^kov^é tr^ys^ky J. Trys^ka má ^úhel rozstřlku cca 73°. Přetek taveni.n^y je ^0,42 MPav ^Trys^kou 3 se rozstříká 57 kg/h sodíku do mííicí komory 2· Mííicí komora 2 má průměr 80 mm a atmooférický tlak.

540 kg/h diethyletheru se vede třemi různými přívody 2 do komorových segmentů 2 .a po výstupu ze šesti trubiček jako rozstrikovacích útvarů § tvoří v mísicí komoře 2 kapalinovou vrstvu 4·

Čtvrtým ^přívodem 2 se vede ^k inertisa^ směsi do mísic^í komory 2 3^{00 1/}h dusíku.

Sodíková a etherová suspense opouutí mísicí komoru 2 výtokovým otvorem 12 při koncentraci sodíku 9,5 hmot. %.

Příklad 8

Vyhřívaným pHvoétoím ^potru^bím 1 se uvádí ^ka^palný tyanurrhloHd o tepLotě cca 165 °C ^do jednoslo^ové ^tr^ys^ky J. ^Trys^ka mé dhel rozs^tři^ku cca ⁹0°. Přetla^k tavenⁱn^y je ^0,65 MPa. Tryskou J se rozstřikuje 320 kg/h kyanurchloridu do mííicí komory 2· Mííicí komora 2 mé průměr 100 mm a tlak cca 0,013 MPa.

070 1/h toluenu se vede čtyřmi různými přívody 2 do komorových segmentů í e po výstupu z osmi trubiček jako rozstřikovacích útvarů £ tvoří v mísicí komoře 2 kapalinovou vrstvu 4·

Suspense k^yannrchlooCd/toluen opouutí mííicí komoru 2 výtokovým otvorem 12 při koncentraci kyanurchloridu 25,7 hmot. %.

Fotograficky stanovené spektrum zrna ukázalo 90 % částeček < 10 /um.

Příklad 9

Vyhř^ar^ ^přívo^dním ^potrut)ím 1 se uvádí ^ka^palný tyfanurd^orid o teplotě cca 17° °C ^do jednoslo^Skové ^tr^ya^^ky J. ^Trys^ka mé otvor ^0,8 mm a ^úhel rozstř-iku cca 78°. Přetlak taveniny je 0,4 MPa. Tryskou J se rozstřikuje 44,7 kg/h k^yaj^vu^<^i^]^<^:ridu do mííicí komory 2· Mííirí komora 2 má průměr 80 mm a atmosferický tlak. Do mísicí komory 2 se vede dvěma protilehlými přívody 2 čtyřmi trubičkami jako rozdělovacími útvary 8 meehyyenchlorid v mnnoství 364 1/h, delším přívodem 2 se vede 9,7 ^/h louhu sodného rozpuštěného ve 100 1 vody, a čtyřmi přívody 2 isopropyliminový roztok, který obsahuje 70 hmot. % isopropylaminu, v mnoství 20,5 kg/h.

Z odtékající reakční směsi se isoluje 2-isopropyljMiino-4,6-dichlor-s-triazin ve výtěžku více než 99%. Podle chromatogrímu v tenké vrstvě je produkt jednotný (eluens: 14 hmot, dílů petroletheru 50/75, 1 hmot. iíl octanu, 2 hmot. díly chloroformu a 2 hmot. díly ledové kyseliny octové).

Příklad 10 \

Vyhrívarýfa ^pMvoc°ím ^potrubím 1 se uvédí ^ka^palný ^kyanurch^horid o teplo^tě cca 17⁰ °C do jednosložkové trysky 3. Tryska má otvor 0,8 mm a úhel rozstřiku cca 78°. Přetlak taveniny je 0,6 MPa. Tryskou j. se rozstřikuje 49 kg/h kyanuгchlorCdu do mísicí komory 8 . Mas-cí komora má průměr 80 mm a tlak 0,4 MPa. ‘

Čtyřmi protilehlými přívody 1 se vede osmi trubičkami jako rozstřikovacími útvary 8 do ííbIsí komory kapalný n-butan v mnoství 610 1/h. ,

Oddtékaící směs se vede do pomocné nádrže. Z této nádrže se převede do relaxační nádrže, kde se při tlaku 0,01 MPa n-butan odpaaí. Zbylý práškovitý kyanurchlorid má zrnitost z více než 95 % <100 ^um.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení k bezkontaktnímu smíchávání kappain, ze kterých je alespoň jedna vi-ko-ní, sestávající z trubkovité nádrže jako mfílcf komory s tryskou n^c^l^ázejji^zí se v horní části komory k přivádění kapaliny s výhodou viskosní a trysky nebo trysek k přivádění další kapaliny nebo kapalin a známých zařízení k ·nastavení podtlaku nebo přetlaku, vyznačené tím, že míšcí komora (5) je nahoře uzavřená nebo a zaobleně se zužuje dolů k výtokovému otvoru (12) a nad zúžením se nachází tryska nebo s výhodou více trysek, s výhodou trysek z hladké oceli, pro další kapalinu nebo kapaliny, které · sestávají z jednoho nebo více coz-třikovacích útvarů (8) uspořádaných tangenciálně v jedné nebo více řadách, které maj otvory směrované tangenciálně ke stěně nádrže, přičemž výtokový otvor (12) ústí do další nádrže (14), která je s mísicí komorou (5) pevně nebo υνοΟηΙ^Ο^ spojena.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že na výtokový otvor· (12) mísicí komory (5) navazuje potrubí (13) stejného nebo většího pcú^Íi^c^,než má výtokový otvor (12).
3. 3. Zařízení podle bodu 1 a 2, vyznačené tím, že rozstřikovací útvary (8) se olchááejí v oblasti přímo nad zúžením.