CS227326B2

CS227326B2 - Herbicide

Info

Publication number: CS227326B2
Application number: CS811984A
Authority: CS
Inventors: John P Chupp
Original assignee: Monsanto Co
Priority date: 1980-03-25
Filing date: 1981-03-18
Publication date: 1984-04-16
Also published as: MW1181A1; FR2479204B1; EG15025A; KE3480A; RO85641A; LU83232A1; GB2072181B; SG86784G; DK157189C; BR8101599A; IE51698B1; IE810596L; NO151617C; RO85642B; TR20869A; ZW6081A1; BG36192A3; BE887997A; NZ196541A; DE3110523C2

Description

Tento vynález se týká 2-halogenaccewiilidů a jejich použití v zemědělské výrobě jako herbicidů.

Dosavadní znalosti důležité pro tento vynález zahrnují řadu objevených 2-halogenacetanilidů, které mohou být nesubstituované nebo jsou substiuuované značně odlišrýfai substituenty na atomu dusíku anilidu a/nebo na anilddovém kruhu a zahrnují alkylové skupiny, alkoxyskupiny, alkoxyalkylové, halogenalkylové, halogenové a podobné skupiny.

Sloučeniny podle vynálezu se vyznačuj tím, ie mají (uhlovodíkový zbytek)oxymětylovou . . skupinu na dusíku anilidu, ^ΙΙ^οήι^ tylovou skupinu v jedné ortho-poloze a metylovou skupinu nebo - ve zvláštním případě - etylovou skupinu nebo vodík v druhé ortho-poloze. NejbliŽŠí dřívější publikace známá autorovi je pravděpodobně belgický patent č. 810 763. Nej* důůežitější v tomto patentu č. 810 763 jsou obecně popsané N-«O.kOjXeeyl- nebo alkyl-substiuuované aLkox^eet^l-^^^-^c^l^n^c^x^i^t^c^e^iail^lidy, které mohou být substituované na kruhu anilidu v ortho- a meea-poloze alespoň jednou skupinou'vybranou ze souboru zahrnujícího halogen, * alkyl, alkoxyskupinu a triLUdoraetll vzorce -CFy Zejména přehled sloučenin v tabulce II uvádí deriváty substituované triLUdoraetylovdu skupinou v jedné ortho-poloze, kde druhá ortho-poloha není substituovaná (sloučeniny č. 37 ai 48) a sloučeniny s trHu-orme tylovou substitucí v meea-poloze s jednou ortho-polohou bez substituentu a s druhou . ortho-polohou subs^-uiovanou metoxyskupinou (sloučeniny č. 22 ai 25) nebo atomem chloru (sloučeniny číslo 33 ai 36).

V belgickém patentu č. 810 763 však nejsou jednotlivě popsány nebo formou příkladů doloieny deriváty 2-haLdgenejcetalilidu substituované trilUdormetylovdu skupinou v jedné ortho-poloze a metylovou nebo etylovou skupinou v druhé ortho-poloze, jako maaí sloučeniny podle tohoto vynálezu· Sloučeniny z patentu č. 810 763 se kromě toho vyznačují tím, že na atomu dusíku enilidu jsou substituované alkoxyalkylovou skupinou, kde alkenylová část musí obsahovat ne méně než'dva atomy uhlíku mezi atomem dusíku a atomem kyslíku alkoxylové části· Sloučeniny podle tohoto vynálezu, se naproti tomu dále vyznaču^JÍ tím, že částečná je provedena substituce atomu dusíku anilidu alkoxymmtylovou skupinou· Významnst výše uvedeného rozdílu mezi sloučeninsmi z belgického patentu č· 810 763 a sloučeninami podle tohoto vynálezu bude doložena na porovnání herbicidních údajů, ze kterých jasná vyplývá nadřazenost sloučenin podle vynálezu se zřetelem na jednotkový účinek, selektivitu, spektrum ' potlačení plevelů a bezpečnost pro užitkové rostliny·

Jiné souviiející dřívější publikace, méně d&Xežlté než shora zmíněný belgický patent č· 810 763, zahrnuuí US patenty č· ' 3 966 811 a 4 152 137, NSR zveřejňovací spis číslo 24 02 983,· britský patent č· 2 Ό13' 188 a jihoafrický patent č· 74/0767· I když v těchto pubUkacích je uveden obecný popis 2-halogenaceetaiilidů, které mohou obsahovat mimo jiné trffVuoraetyloié eubititvjity jako suPas^uci niUdového kruhu, pouhý popis některých derivátů takových sloučenin je možné najít jen v US patentu č· 3 966 811 a jihoafrikkém patentu 6· 74/0767, ze všech těchto pubHkací· A.e ani US patent č· 3 966 811 ani jihoafrický patent č· 74/0767 neobsahuje některé deriváty sloučenin substituovaných v ortho-poloze trifVoo:raetyloiov ekupinou, které by byly uvedeny obecně nebo jediotlivě, a takové sloučeniny by byly dále substituovány v dal-ší ortho-poloze metylovou nebo stylovou skupinou; deriváty substituované trifVoormjtyloiou skupinou uvedené v těchto patentech jsou toliko sloučeniny obsárnujcí trifUtometylovtu skupinu v meea-poloze· Kromě toho, podobně jako v belgickém patentu č· 810 763, stejně tak v US patentu č· 3 966 811 a jihoafrckkém patentu č· 74/0767 se vyžaduje, aby byly příoomny ne méně než dva atomy uhlíku mezi dusíkem *' anili-du a kyslkkem alkoxylové části· Ve všech shora uvedených dřívějších pubUkaeích s výjimkou US patentu č· 4 152 137 zmíněného výše, se však popisuj deriváty ^substituované triíUtoraetylovtv skupinou·

Z nejdůleeitějších dřívějších publikací, zmíněných výše, pouze belgický patent číslo 810 763 a jihoafrický patent č· 74/0767 uvádějí herbicidní údaj týkající se N-alko:qjralkfl^-halogenacetamidů, které obsahnuí tbifVtorajtyloiý substit^^ na kruhu solidu· Ale i tak uvedený popis je nejasný, neurčitý i neúplný· Například v belgickém patentu číslo 801 763 je popis omezen na herbicidní údaje sloučeniny substituované pouze jednou trifluoímetylčivou skupinou (viz sloučenina č· 37γ která je shodná se sloučeninou ¢. 2), to jest na 2-trifVuoImetyl-N-(2*-mejotyejyle-2-cM.orajcenilid· V tabulce 3 tohoto belgického patentu č· 810 763 je pro sloučeninu č· 37 uvedeno, že ničí nebe vážně poškozuje určité neidentifikované druhy Báchoru, bér, rosičku a ježatku kuří nohu, trochu poškozuje plevel oves hluchý a ieidentifikovlmé rody jílku v některých užitkových rostlinách· Sloučenina č· 37 postrádá specifickou identitu u pěti ze šesti testovaných důležitých plevelůpři hodnocení herbicidní účinnost·

Podobně v jihoafrckkém patentu č· 74/0767 jsou uvedeny omezené herbicidní údaje toliko pro sloučeninu substituovanou jednou trlLfVuoraetylovtu skupinou (viz sloučenina č· 78), to jest 2,6-dimmjyl-3-triflvormejyl-N-(2'-meettyejyl)-N--2-eйooalcetαilid. Heebicidní údaje pro sloučeninu č· 78 jsou uvedeny pouzev příkladu 5, kde je řečeno, že sloučenina č· 78 způsobuje velmi silné potlačení růstu čtyř druhů travinných plevelů· V jihoafrckkém patentu č· 74/0767 však nejsou uvedeny laboratorní nebo polní údaje týka^cí se účinnosti sloučeniny č· 78 na některé užitkové rostliny, ani není uvedeno, zda sloučenina selektivně potlačuje některé plevele v užitkových rostlinách, a tak důůešité hodnocení sloučeniny založené na takových omezených údajích je nemožné. Mle svrchu uvedená zmínka poppsuuící herϋ^όηί účinek na různé plevele, neuvádí žádné údaje pro některé N-ιlLko2φcl.tyl-sloučeiiiy substituované tbifVtoraetylovou skupinou, které se projevují při dodatkovém a/né^ současném potlačování nebo poškození v alespoň jedné užitkové rostlině těžko potlačitených trvalých plevelů, pýru plazivého, šáchorů (yellow nutsedge, purple nutsedge) a širokém spektru jednotlivých plevelů,včetně takových těžko potllčit·llýeh jednoletých travinných plevelů, jako jsou semenáčky čiroku halepského, shattjbeaie, Braahiwia plaitlginea, proso (Texas panicům) a proso seté (Panicům miliaceum), rýže malajská a Rottbocelia exaltata, přičemž také potlačuje nebe poškozuje jiné škodlivé trvalé nebe jednoroční plevele, jake je proso (Panicům dicho, rdesno tonrifoouum) peprník, meelík bílý, laskavec ohnitý, meelík (například giant foxtail a psárka), rosička krvavá, ježatka kuří noha, povíjnice, abutilon, řepeň, šrucha, konopí seté, sida (prickly sida) a podobně.

Velmi vhodná a žádoucí vlastnost herbicidů, je schopnost dosáhnout potlačení plevele během prodlouženého časového obdobb, přičemž čím delší schopnost, tím lepší. S moha divějšími herbicidy se dosahuje přiměřeného potlačeni plevele pouze 2 nebo 3 týdny nebo v některých lepších případech snad až do 4 až 6 týdnů, předtím než chunikkáie ztratí účinek fytotoxických vLastn^s^t^tí. Proto jednou z nevýhod většiny předchozích herbicidů je jejich relativně krátká životnost v půdě.

Jiná nevýhoda některých dřívějších herbicidů, pokud se týče životnosti v půdě za normminích povětrnostních podmínek, je nedostatečné potlačení odolnýchplevelů za velkých srážek, které způsobují u mnoha herbicidů neúčinnost.

,Db1ší nevýhodou moha dřívějších herbicidů je orneení jejich pouHtelnosti na zvláštní druhy půdy, to jest když jsou určité herbicidy účinné v půdách s malým mioostvím organických látek, jsou neúčinné v jiných půdách s vysokým obsahem látek organických a naopak. Ji proto výhodné, když herbicid je použitelný ve všech typech půdy, od- půdy se slabým podílem organických látek do těžkého jílu a půdy podobné blátu.

Ještě jinou nevýhodou řady dřívějších herbicidů je ometení jednotlivých účinných způsobů poo^i!, to jest na prleiergentní povrchovou aplikaci nebo k vpravení - do půdy, způsob pouužtí před a/nebo po pěstován:! rostlin. Je velmi žádouuí,*aby bylo možné pouuít herbicidu různými způsoby, at povrchovou aplikací nebo vpravením do půdy.

Konečně nevýhodou některých herbicidů je potřeba si a udržovat zvláštní způsob práce v důsledku toxické povahy herbicidu. Proto je dalšta požadavkem, aby se s herbicidem bezpečně zacházelo.

Předmětem tohoto vynálezu je proto získání souboru herbicidních sloučenin, které překonávají výše uvedené nevýhody předchozích výrobků a mm j řadu výhod, kterých se dosud u jednotlivých skupin herbicidů nedosahovalo.

Předmětem tohoto vynálezu je získání herbicidů, které potlačují a/nebo poškozuj těžko potlačitlloé trvalé a jednoleté plevele, jaké jsou popsány výše, přičemž se dosahuje bezpe^i^c^ e^s^ii užitkových rostlin v řadě případů, zvláště u kulkiřice a sóji luštině a dalších rostlin včetně bavlny, podzemnce, řepky, keříčkové fazole, pšenice a/nebo čiroku obecného.

Dalším znakem tohoto vynálezu je dosažení herbicidních účinku na půdě po dobu až 12 týdnů.

Ještě dalším znakem tohoto vynálezu je příprava herbicidů odolných proti vyluhování a zředění, v důsledku velmi vysoké vlhkost, například během silného deště.

Dalším znakem tohoto vynálezu je příprava herbicidů, které jsou účinné ve velmi různorodých půdách, například od půdy s malým obsahiem organických látek až do těžkého jílu a půdy podobné bahnu.

DdIší výhodou herbicidů podle tohoto vynálezu je jejich přizpůsobivost ke způsobu použni, to jest poeeierglntnímu povrchovému pouHtí a vpravení do půdy.

Konečně výhodou herbicidů podle tohoto vynálezu je, že jsou bezpečné a nevyžaduj žádných zvláštních způsobů pro zacházení.

Shorauvedené další znaky vynálezu budou zřejmé' 2 detailního popisu dále· Tento vynález se týká herbicidně účinných sloučenin, herbicidních prostředků o.bsahhjících tyto sloučeniny, jako účinné složky a herbicidních metod pouužtí těchto prostředků v jednotlivých užitkových rostlinách· .

Nyií bylo objeveno, že zvláštní skupina 2-hO.ogenacetaiilidů vyznačená specifickou kombbnací (uhlovodíkový zbytek)-oxymetylové skupiny na atomu dusíku oiilidu, trifuooraetylové skupiny vzorce -CF3 v jedné ortho-poloze a metylové nebo etylové skupiny nebo atom vodíku v druhé ortho-poloze, - má'nečekaně lepší a vynikajjcí herbieidní vlastnosti proti dřívějším druhůta herbicidů, včetně homooogických sloučenin nejddleežtějších'předchozích druhů.

Prvním znakem herbicidních prostředků podle tohoto vynálezu je schopnost potlačovat široké spektrum plevelů, včetně plevelů potlačiteliých běžnými herbicidy a dodatkové řadu plevelů, které jedlo olivě ' - a/nebo společně dosud unikaly potlačení, jedinou skupinou známých herbicidů, přičemž se - zachovává bezpečnost pro užitkové rostliny, a to jednu nebo několik užitkových rostlin, zejména kukiřici a sóju luš^nou, ale také bavlnu, podze^nci, řepku, čirok obecný, a - bob. I když herbicidy předchozího druhu jsou vhodné pro potlačování různých plevelů a v případě nutnnoti také určitých odolných plevelů, bylo zjištěno, že jednotlivé herbicidy podlé tohoto vynálezu jsou schopné potlačovat nebo značná poškozovat řadu odolných trvalých nebo jednoletých plevelů. Jako příklad trvalých plevelů se uvádí pýr plazivý, šáchory (yellow nutsedge a purple nutsedge), jako příklad jednoletých širokolistých plevelů sida (prickly sida), konopí seté, rdesno pepimík, medik bílý, laskavec ohnutý a jako příklad jednoletých travin semenáčky čiroku halepekého, - sha^e^ane, Brachiaria plactagines, proso (Panicím Texas), proso seté (Panicům miliaceum), rýže maaajská, footbboeiia exdtata a daalí'Škodlivé plevele, jako proso Panicím diihotonriflo:Ium, psárka, ježatka kuř noha, rosička krvavá a podobně. Siížení stavu plevele se dosahuje též u odolných. rodů, jako je ambbooie, abu^lo^ povíjnice, řepeň, Šrucha a podobně.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu maaí obecný vzorec

Podstatou vynálezu je herbicidní prostředek, který jako účinnou složku obsahuje čeninu obecného vzorce slou-

(I) kde znamená alkyl s 1 až 5 atomy uhlíku nebo alkoxyid.kyl s 1 až 5 atomy uh.íku nebo nyl s - 2 - až 5 atomy uhlíku nebo alpiny! s 2 až -5 atomy uhlíku a elke^R1 znamená vodík, metyl nebo etyl, s podmínkou, že když R^ znamená vodík, R představuje isopropyl a když R| znamená etyl, R představuje etyl, n-propyl nebo isopropyl.

Výhodné - deriváty podle tohoto vynálezu jsou sloučeniny,.kde Ri ve shora uvedeném vzorci I znamená metyl nebo etyl a R značí alkylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku. ' Jed* notlivé výhodné deriváty podle tohoto vynálezu jsou tyto sloučeniny:

N- (etojqymtyl y-- *-triflřoomeetll6*--tyl-2-rhlorecceιmilid, ,

N-(n-proppχyyetyl)l22·-ri:flřormeetl-6 *-metyl-2-cM.oraactla!lilid,

N-(isopropoxymetyl)-2 trifluormetyl-6 *-metyl-2-chloraee tanílid, N-(isobutoxymetyl)-2'-trifluormetyl-6*-eeeyl-2-chlooaccetMiilid, N-(etoxymeeyl))-2 Z-triftooreetml-6 *-etml-2-clloracetailid, N-(i-propoxymeyyl)-2 *-triftooreetml-6 *-etil-2-clloracetaQÍlid) N-(isopropoxymeeyl)-2*-triftooreetyl-6 Z-etil-^-clloracetailid.

Daaáí derivátl podle , tohoto vynálezu budou popsánl dále.

Poolití sloučenin podle vlnálezu jako účinné sloikl v herbicidních prostředcích z nich připravených a metodl použití herbicidních prostředků jsou popsánl dále.

Sloučeninl podle vlnálezu se mohou vlrábát N-alkylací anionu vhodného · sekundárního 2-halogenacceeon.lidu alkllačníe činidlem za bazických podmínek,·· jak · je doloženo v příkladě 1 . Modifikace uvedeného N-alkllačního postupu zahrnuje výrobu hclogenmeey laiky lét erft in šitu, použitých jako výchozí látkl při uvedeném N-alkllačníí postupu a popsaných v příkladu 2 pro výrobu jiných derivátů podle vynálezu.

Přikladl

Tento příklad popisuje výrobu N-(etdxymíУyl)-2*-triltuoreetyl-6^/-ííeyl-2-(Chldrccetamilidu.

4,02 g (0,016 íoI) 2Z-triftooríetyl-6Z-íeeyl)2-chloracetм'lilidu, 3,02 g (0,032 mol) c]h)oríeeyletyléteru a 2,0 g benzyltreetylíOinlíInbroíidu (katallzátoru fázového přenosu) se· eíchá v 75 ml íeeylénchloridu v 500 ml baňce s kulayýe dnem, vlbavené ejchsaniclým ííchadlem a teploměrem. · Za intenzivního mícháni se najednou přidá 15 ml 50 % hldroxidu sodného, přičemž teplota vystoupí v důsledku exotermni reakce na 26 °C. Pllnová chrometografie, provedená asi po 5 minutách, ukazuje, ie reakce je úplná. Za 15 minut se · přidá led a voda, vrstvl se odcděí a organická vrstva se promyje 2,5 % chloridem sodným, suěi, filtruje a zahušťuje. Zbytek tmavého zabarveni se předdesiluje v límcové baňce a shromáždi se 3,4 g žluté olejové frakce vroucí při 110 ai 115 °C za tlaku 13 Pa. Tato frakce se extrahuje clklohexamem a čistí vysokotlakou kapalinou chromeCyorεαií za pouHtí 20 % у^1соуУГtu v clklohexanu. Daaší destilace přečištěného podílu v límcové baňce poskytne 3,2 g (65 % výtěžek) bezbarvého oleje o teplotě varu 100 ai 110 °C za tlaku 13 Pa, který stáním přejde na bílou pevnou látku o teplotě tání 41 ai 43 °C za vykrystolování.

Analýza pro CjH^^ClF^NOg:

vlpočteno: 50,41 % C, 4,88 % H, 4,52 % N, nalezeno: 50,02 % C, 4,81 % Η, · 4,38 % N. .

Příklad 2

Tento příklad ilustruje pouřížtí zlepšeného alternativního postupu, kterým se mohou vyrobit sloučeninl podle vynálezu. Znak způsobu z tohoto vynálezu spočívá v tom, že se alkllační prostředek vyrábí in šitu · tak, že se dosáhne účinnněěí, hospoddrnněči a jednodušší operace.

Suspenze 7,3 g (0,096 mol) moonoetylleeru etllángllkolu a 1,44 g (0,048 mol) paraforealdehydu ve 100 íl rozpouutědla íeeyléncH.oridu se ochladí na ledové lázni a přidá 5,9 g (0,048 mol) αcyУmlbroíidu. Vše se míchá asi 45 minut a potom přidá 4,03 g (0,016 mol) 2Z-triltoo:raetyl-6Z-íeУyl-2-chlorccetalilidu a 2,0 g iynzyltriellaíloniuíchhoridu. Poté se najednou přidá 50 ml 50% hldroxidu sodného. Pllnová chrdmaCodгrCii.y provedená asi po 5 minutách ukazuje, že je reakce úplná. Ke směsi se přidá led a voda, abl se účinně odděěill fáze a organická fáze se potom ^άϋί, suší, filtjuje a zahušíuje. Odparek se ' vakuově destiluje, až se získá.4,2 g (77 % výtěžek) čirého bezbarvého oleje o teplotě varu 150 až 160 °C za · tlaku 6,7·Pa.

Annlýza pro C^HjyClF^NO^:

vypočteno: 49,49 % C, 5,04 % H, 4,12 % N, nalezeno: 49,33 %·C, 5,04 % H, 4,08 % · N.

Produkt je identifikován jako N-^-meetoyetooxietylJ^^trifluormeeyl-ó^-metyl^-chloracetaiilid.

Neech-li se N-alkylačmí postup probíhat při přilil vysoké nebo příliš nízké teplotě, mohou vzniknout různé nečistoty, například se^-amid,odppoíídjící imidát, alfa-alkoxyam.d nebo diketopiperaziny. Takové nečistoty se mohou odstranit probytím organické vrstvy zředěným vodným roztokem soli nebo roztokem kyseliny', například 2 až 3 % roztokem chloridu sodného nebo 5% kyselinou chlorovodíkovou.

Příklady 3 až 13

Postuppueeli se v podstatě sterým postupem se · sterým mužstvím reaktantů a za stejných obecných reakčních podmíne^ jako jsou popsány v příkladech 1 nebo 2, avšak při náhradě přísušným výchozím sek^-anilidem a alkylačním prostřddkem k získání konečného produktu, vyrobí se další sloučeniny shora uvedeného vzorce, také jsou charakterizovány v tabulce I.

Tabulka I

Příklad č,.	Sloučenina	EmePrický vzorec	Teplota varu °C (Pa)	prvek	Ainaýza, %
vypočteno	nalezeno
3	N- (i sopropoxyme tyl )-2---	Cl3^H15^F3^C1NO2	100 až 101	C	50,41	50,52
	-tгflUooгtdtll-2-chloг-	(7)	H	4,88	4,89
	acetanniid			N	4,52	4,46
4	N-(n-propoxymteyl)-	С^НцС^Од	110 až 120	C	51,94	51,80
	-2 *-trffUoortdtll-	(13)	H	5,29	5,17
	-ó^metyl^-chlor			N	4,33	4,28
	acdtanniid					•
5	N-(isopropoxymeeyl)-	C^H^ClF^	110 až 120	C	51,94	51,69
	-2*-trffUoortdtll-	(13)	H	5,29	5,23
	-6-^6^1-2-^1^-			N	4,33	4,22
	acetanniid
6	N- (i sobu^^me!^)-	C₎₅H,₉C1F₃NO₂	130 až 140	C	53,34	53,07
	-2*-trffUooredtll-	(13)	H	5,67	5,61
	^'-metyl^-chlor-			N	4,15	4,01
	acetaiilid
7	N-(IneeoэQn:lttyl)-2 '-	C^jClF^	olej	C	48,47	49,94
	-^f^uorme ty1-6 *-		H	4,43	4,44
	-eedyl-2-chluracet-			N	4,74	4,70

anilid pokračování tabulky I

Příklad č.	Sloučenina	Empirický vzorec	Teplota varu °C (Pa)	prvek	Analýza, %
vypočteno	nalezeno
8	N-(n-butoxymetyl)-	^C15^H19^C1F3^NO2	135 až 138	C	53,34	53,32
	-2'-trifluormetyl-	(7)	H	5,67	5,68
	-6 '-metyl-2-chlor-			N	4,15	4,14
	acetanilid
9	N-(sek 5-butoxymetyl)-	^C15^H19^C1F3^NO2	135 až 142	C	53,34	53,23
	-2'-trifluormetyl-	(7)	H	5,67	5,67
	-6*-raetyl-2-chlor-			N	4,15	4,13
	acetanilid
10	N-(ally1oxymetyl)-	^C14^H15^C1F3^NO2	123 až 125	C	52,27	52,11
	-2'-trifluormetyl-	(13)	H	4,70	4,74
	-6 *-metyl-2-chlor-			N	4,35	4,34
	acetanilid
1 1	N-(propargyloxymetyl)-	c,₄h₎₃cif₃no₂	olej	C	52,59	52,44
	-2 '-trifluormetyl-6 *-		H	4,10	4,14
	•metyl-2-chloracetanilid			N	4,38	4,34
12	N-(i soamyloxymetyl)-	c,₆h₂,cif₃no₂	150	C	54,63	54,66
	-2'-trifluormetyl-6*-		(7)	H	6,02	6,03
	-mety1-2-chloracetanilid			N	3,98	4,00
13	N-(e toxyme ty1)-2 *-	C,4^Hi₇C1F₃NO₂	133 až 135	C	51 ,94	51,32
	-trifluormety1-6 *-	(3)	H	5,29	5,26
	-etyl-2-chloracetanilid			N	4,33	4,39
14	N-(n-propoxymetyl)-	c,₅H, ₉cif₃no₂	bezbarvý	C	53,34	53,74
	-2 '-trifluormetyl-	olej	H	5,67	5,77
	-6 *-etyl-2-chlor-			N	4,15	4,16
	acetanilid
15	N-(isopropoxymetyl)-	c,₅H, ₉cif₃no₂	100 až 105	C	53,34	53,43
	-2 *-trifluormetyl-	(13)	H	5,67	5,74
	-6 *-etyl-2-chlor-			N	4,15	4,18
	acetanilid

Sekundární anilid používaný jako výchozí látka v příkladech uvedených výše к výrobě sloučenin podle vynálezu se výhodně vyrábí běžnou chloracetylací vhodného primárního aminu, jak je ukázáno v příkladu 14 níže.

Příklad 16

Tento příklad ilustruje výrobu sekundárního rniilidu, používaného jeko výchozí látky k výrobě sloučeniny z příkladu 13. ,

6,0 g (0,03174 mol) 2-trifUuormetyl-6-etylanilidu se rozpustí v 75 ml toluenu a opatrně přidá 3,77 g (0,033 mol) chloracetylchloridu. Výsledná suspenze se zahřeje na teplotu varu a tak udržuje 4 hodiny. Potom se směs zředí shodným - objemem hexanu a směs se nechá stát. Produkt se krystaluje a výsledná pevná látka odfiltruje a sušením na vzduchu se dostane 5,8 g (69 % výtěžek) produktu. Filtrát se zahušťuje a dostane se dalších 2,7 g bílé

látky o teplotě tání 121	až 124 °C	(zatavená trubice).
Aialýza pro СцН ^CIF^NO:
vypočteno:	49,73 % C,	4,17	% H,	5,27 % N,
nalezeno:	49,36 % C,	4,09	% - H,	5,38 % N.

Produkt je identifikován jako 2-Уrifžuormetyl-6*-etyl-2-chloracetшlllřd.

Primární aminy typu použitého k výrobě sekundárních anilidů haLogenaactylaaí, jak je popsáno shora,- jsou známé z literatury, viz například výše zmíněný US patent č. 3 966 811 a GB patent č. 2 013 188.

Jak bylo uvedeno výše, sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou účinné jako herbicidy, a to zvláště jako herbicidy preemegaenní, i když postemergentní účinnost byla také zjištěna. Preemeegentní testy zde - uváděné zahrnují jak testy prováděné ve skleníku, tak testy polní. Při skleníkových testech se herbicidu používá bu3 k povrchové aplikaci po vysázení semen nebo vegetativních výhonků nebo k vpravení do půdy, která - se používá jako překrývací vrstva nad testovinými semeny v kořenáčích před vzejetím semen. Při polních testech se herbicid může použít k vpravení - do -půdy před vysázením (P.P.I.), to jest herbicid se aplikuje na povrch půdy a potom se vpraví do ní zamícháním, po vysázení užitkových rostlin, nebo se herbicid může aplikovat na povrch (povrchová aplikace ЗД.) po vysázení semen užitkových rostlin.

Testovací metoda aplikace na povrch (S.A.), které se používá ve skleníku, se provádí takto:

Nádoby, - například hliníkové kořenáče obvykle o rozměru 24,13 x 13,34 x 6,99 cm nebo kořenáče z plastické hmoty o rozměru 9,53 x 9,53 x 7,62 cm, opatřené ve dnu odvodňovacími otvory, se naplní prachovitou půdou z Ray (Ray silt loam sooi), která se stlačí na úroveň 1,27 cm od vrchu kořenáče. Do kořenáče se potom vysejí rostliny druhu určeného k testování a potom se překryjí vrstvou testovací půdy vysokou 1,27 cm. Heebicid se potom aplikuje na povrch půdy přenoiným rozstřkkovačem v mnžžtví 187 litrů na hektar za tlaku 211 kPa. Do každého - kořenáče se shora zavede 0,64 cm vody a kořenáče se potom umístí na pracovní stoly skleníku, kde se provádí potom podíle potřeby zavlažování zespodu. Při alternatiOíím postupu se horní zavlažení může vynechat· Pozorování herbicidních účinků se provádí asi tři týdny po ošetření.

Ošetření půdy, do které je vpravován herbicid (S.I.”), použité při skleníkových testech je toto:

Ornice dobré - jakosti se vnese do hliníkových kořenáčů a stlačí do hloubky 0,9 až 1,27 cm od vrchu kořenáče. Na povrch půdy se umíítí stanovený počet semen nebo vegetativních výhonků různých druhů rostlin. Půda potřebná k naplnění až k okraji kořenáče po vysetí nebo umístění vegetativních výhonků se odváží do kořenáče. Půda a známé mnžssví účinné složky použité v rozpouštědle nebo jako suspenze srnmáčtelného prášku se důkladně promísí a použije k pokryt.^ připravené nádoby. Po ošetření se kořenáče nejdříve povrchově zvlhčí vodou v moosSví rovném 0,64 cm dešťových srážek a potom se zespodu podle potřeby zavlažují, aby se dosáhlo vhodné vlhkosti přo vyklíčení a růst. Při alternativním postupu se zavlažování svrchu může vynechat. Pozorování se provádí asi dva až tři týdny po vysetí a ošetření.

V tabulkách II a III jsou shrnuty výsledky testů prováděných ke stanovení preemergentního herbicidního účinku sloučenin podle tohoto vynálezu. Při těchto testech se herbicidy vpirav^;^:í do půdy a ta se zavlažuje pouze zezdola. Heebicidní hodnocení se dostane pomocí pevné stupnice, založené na procentu poškození každého druhu rostlin. Hodnoty jsou vymezeny takto:

% potlačení	Hodnocení
0 až 24	0
25 až 49	1
50 až 74	2
75 až 100	3
nezjištěno	5

Druhy rostlin použitých při jedné sadě testů, kde výsledky jsou uvedeny v tabulce II, jsou · označeny písmeny takto:

A pcháč G B repeň H C abutionn I D povijnice J E merlík bílý K F rdenno peprník šáchor pýr plazivý semenáčky čiroku halepského sveřep (Downy Brome) ježatka kuří noha

Tabulka II

Slou- kg/ha čenina z příkladu číslo

Druh rostliny

D E F G H I

11,25

5,65

11,22

5,63

11,23

5,62

11,25

5,65

11,25

5,65

11,25

5,65

3 33

2 33

113 2

132

33

2 33

1 23

2 33

0 33

133

013

3	3	3	3
3	3	3	3
2	3	3	3
3	0	2	2
3	3	3	2
2	3	3	1
3	3	3	3
3	3	3	3
3	3	3	3
3	3	3	1
3	3	3	3
3	3	3	3

0 pokračování tabulky II

Sloučenina z příkladu číslo	kg/ha	A	в	C	D	Druh E	rostliny
F	G	H	I	J	к
7	11,2	3	1	2	2	3	0	2	3	1	3	3
	5,6	1	0	1	1	3	0	1	3	1	3	3
8	11,2	3	2	0	2	3	3	3	3	3	3	3
	5,6	3	1	0	3	3	3	3	3	3	3	3
9	11,2	3	2	2	3	3	3	3	3	3	3.	3
	5,6	3	2	1	2	2	3	3	3	1	3	3
10	11,2	3	2	1	3	3	3	3	3	3	3	3
	5,6	3	1	1	2	3	3	3	3	0	3	3
11	1’,2	3	1	1	3	3	3	3	3	0	3	3
	5,6	3	1	1	2	3	3	1	3	1	3	3
1 2	11,2	3	2	0	2	3	3	3	3	0	3	3
	5,6	3	1	0	2	1	2	3	3	3	3	3
13	11,2	3	2	2	3	3	3	3	3	3	3	3
	5,6	3	2	2	3	3	3	3	3	2	3	3

Sloučeniny se dále testují za použití shora uvedeného postupu na těchto rostlinách:

L sója luštinná

M cukrovka

N pšenice rýže

P čirok obecný

В řepen

Q pohanka svlaČcovitá

D povijnice

R konopí seté

E merlík bílý

F rdeeno peprník

C abutilon

J sveřep

К ježatka kuří noha T rosička krvavá

S рГО80

Výsledky jsou uvedeny v tabulce III.

Tabulka III

Preemergentní test

Sloučenina z příkladu Číslo	kg/ha	L	M	N	0	P	в	Q
1	5,6	1	2	3	3	3	0	3
	1,12	0	1	1	2	3	0	1
	0,28	0	1	0	2	1	0	1
	0,056	0	0	0	0	0	0	0
	0,0112	0	0	0	0	0	0	0

D	R	E	F	c	J	s	к	T
3	3	3	3	2	3	3	3	3
2	2	3	2	0	3	3	3	3
0	3	3	3	0	2	3	3	3
0	1	1	1	0	0	2	2	3
0	0	1	1	0	0	1	2	2

pokračování tabulky III

Sloučenina

z příkladu číslo	kg/ha	L	M	N	0	P	B	Q	D	R	E	F	C	J	s	K	T
2	5,6	1	3	2	3	3	1	2	3	3	3	3	0	3	3	3	5
	1,12	0	3	2	3	2	0	1	3	1	2	2	0	3	3	3	5
	0,28	0	2	0	1	1	0	0	1	1	1	0	0	3	3	3	5
	0,056	0	1	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	1	3	5
	0,0112	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	5
3	5,6	0	3	3	3	3	1	3	3	3	3	3	1	3	3	3	3
	1,12	0	1	1	3	3	1	0	3	1	3	0	0	3	3	3	3
	0,28	0	0	0	2	2	0	0	0	0	3	0	0	1	3	3	3
	0,056	0	0	0	1	0	0	0	0	0	2	3	0	0	3	3	3
	0,0112	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	o	3	3	3
	0,0056	0	0	0	0	0	0	0	0	0	3	0	0	0	1	0	1
4	5,6	2	3	3	3	3	2	3	3	3	3	3	1	3	3	3	3
	1,12	1	3	2	3	3	1	3	2	3	3	3	1	3	3	. 3	3
	0,28	0	1	2	2	1	0	1	0	1	3	3	0	2	3	3	3
	0,056	0	1	1	1	2	2	1	0	2	1	1	0	0	2	2	3
	0,0112	0	1	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	0	3	3	3
5	5,6	1	2	3	3	3	1	3	3	3	3	3	1	3	3	3	3
	1,12	0	2	2	3	3	0	2	0	2	3	3	0	3	3	3	3
	0,28	0	2	1	3	3	2	2	3	2	3	3	0	3	3	3	3
	0,056	0	1	0	1	2	1	2	0	1	3	1	0	2	3	3	3
	0,0112	0	1	0	0	0	1	1	0	0	3	1	0	1	2	3	3
6	5,6	1	3	3	3	3	2	3	3	3	3	3	1	3	3	3	3
	1,12	0	1	0	3	3	1	3	3	1	3	3	0	3	3	3	3
	0,28	0	2	0	2	2	2	2	1	3	3	3	0	3	3	3	3
	0,056	0	2	0	1	2	1	2	2	2	3	1	0	2	3	3	3
	0,0112	0	2	0	1	Ó	2	2	2	2	3	1	0	1	1	3	3
7	5,6	0	3	2	2	3	0	2	2	2	3	0	0	3	3	3	3
	1,12	0	1	0	0	1	0	1	0	0	2	0	0	0	2	3	3
	0,28	0	0	0	0	0	0	1	2	0	0	0	0	0	2	2	3
	0,056	0	1	0	1	0	0	0	0	0	3	2	0	0	0	2	3
8	5,6	2	3	3	3	3	2	3	3	3	3	3	1	3	3	3	3
	1,12	1	2	3	3	3	0	2	0	1	3	3	0	3	3	3	3
	0,28	0	1	2	1	2	0	2	0	2	1	1	0	2	3	3	3
	0,056	0	0	1	1	1	0	0	0	0	1	1	0	1	3	3	3
	0,0112	1	0	0	0	0	1	0	0	1	0	0	0	1	0	2	3
9	5,6	2	2	3	3	3	2	3	3	3	2	3	1	3	3	3	3
	1,12	1	2	3	3	1	1	3'	1	2	2	2	0	3	3	3	3
	0,28	1	2	2	3	2	0	1	1	2	1	1	0	3	3	3	3
	0,056	0	0	0	0	0	0	0	0	0	2	1	0	2	3	3	3
	0,0112	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	3	3

pokračování tabulky III

Sloučenina

z příkladu číslo	kg/ha	L	M	N	0	P	B	Q	D	R	E	F	C	J	S	K T
1 0	5,6	3	3	3	3	3	2	3	3	3	3	3	0	3	3	3	3
	1,12	1	2	3	3	3	0	3	3	2	2	3	0	3	3	3	3
	0,28	0	2	2	2	2	0	1	0	2	3	2	0	3	3	3	3
	0,056	0	1	0	1	0	0	0	0	1	0	0	0	0	3	3	3
	0,01 12	0	0	0	0	, 0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	2	3
11	5,6	0	3	3	3	3	1	3	3	3	3	3	1	3	3	3	3
	1,12	0	3	1	3	1	1	1	' 2	1	2	2	0	3	3	3	5
	0,28	0	2	1	2	1	0	0	0	1	1	1	0	3	3	3	3
	0,056	0	1	0	0	0	0	0	0	5	0	0	0	1	2	3	5
	0,0112	0	1	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	3	5
12	5,6	1	2	2	3	3	1	2	2	0	2	1	0	3	3	3	3
	.1,12	1	2	1	2	3	0	2	2	1	2	2	0	3	3	3	3
	0,28	0	1	0	1	0	0	1	0	0	1	0	0	1	2	3	2
	0,056	0	5	0	0	0	0	5	0	0	0	0	0	. 0	0	2	0
13	5,6	2	3	3	3	3	2	3	3	3	3	3	2	3	3	3	3
	1,12	1	2	3	3	3	0	2	2	3	2	3	0	3	3	3	3
	0,28	2	2	3	3	1	0	1	0	3	1	3	0	3	3	3	3
	0,056	0	1	1	1	0	0	1	0	0	0	0	0	2	3	3	3
	0,0112	0	0	0	0	0	0	0	0	1	5	5	0	0	0	2	2

Bylo shledáno, že herbicidy podle vynálezu mají nečekaně lepší vlastnosti než preemergentní herbicidy, zvláště k selektivnímu potlačování těžko potlačiteliých a jednoletých plevelů, včetně trvalých plevelů, jeko je pýr plazivý a šáchory a jednotlivých širokolistých plevelů, jako je sida, konopí seté, rdesno peprník, merlík bílý, laskavec ohnutý a jednoletých travin, jako je shattercane, Brachiioria plarttaginra, čirok halepský, proso (Texas panicím a proso seté), rýže maaajská, Rottboeelia exaltata, psárky (například green, yellow a stadia ^beeti), ježatka kuří noha a rosička krvavá. Potlačení plevelů se také dosahuje u jiiých odolných rodů, jako je a^^ole, abutilon, povvjnice, řepen, šrucha a podobně.

Selektivní potlačení a zvýšené poškození plevelů uvedených výše pomocí herbicidů podle vynálezu bylo zjištěno v různých užitkových rostlinách, včetně těch zvláště zajímavých, jako je kuloiuice, sója luštinná, ale i jiných, jako je bavlna, podzemice, řepka, keříčko* vá fazole, · pšenice a čirok obecný,·avšak pšenice a čirok obecný jsou obvykle méně snášenlivé k herbicidům podle vynálezu než ostatní jmenované užitkové rostliny. Snížená odolnost se může zlepšit použitím bezpečnostních prostředků, to jest herbicidních antidoticčýci látek. ,

V rozboru údaje uvedeném dále je zmínka o pouHtí dávky herbicidu označené jako GíR^ a GR^··. Tyto dávky jsou uvedeny v kilogrmech na hektar (kg/ha). GIR^ je definován jako maximální dávka herbicidu potřebná pro 15% nebo menší poškození užitkových rostlin. ^GR85 se · definuje jako minimáání dávka potřebná pro dosažení 85% potlačení plevele. Dávky GR^ a G^gj se podívej za měřítko síly průmyslového výrobku a je samozřejmě třeba rozumět, že vhodné obchodně dostupné herbicidy mohou způsobbt větší nebo menší poškození rostlin v přiměřeném orneení.

Dalším měřítkem účinnosti chemikálie jako selektivního herbicidu je faktor selektivity” (zkracován jako ”SF”) pro herbicid v daných užitkových rostlinách a pleveli. Faktor selektivity je měřítkem relativního stupně bezpečnosti užitkových rostlin a poškození plevele a je vyjádřen poměrem GR^/GRg^, to jest dávkou GR^ pro užitkovou rostlinu dělenou dávkou pro plevel, kde obě dávky jsou uvedené v kg/ha. V dále uvedených tabulkách se faktor selektivity vyjadřuje v závorkách za pro plevel. Symbol NS znamená neselektivní. Okrajová nebo nestanovená selektivita je uvedena pomlčkou (-).

Protože odolnost užitkové rostliny a potlačení plevele jsou ve vzájemném vztahu, stručný rozbor tohoto vztahu se zřetelem na faktor selektivity je důležitý. Obecně je žádoucí, aby faktor bezpečnosti pro užitkové rostliny, to jest hodnota odolnosti herbicidu, byl vysoký, protože vyšší koncentrace herbicidu je často potřebná z toho kterého důvodu. Naopak je žádoucí, aby dávka potlačující plevel byla malá, to jest, aby herbicid měl vysoký jednotkový účinek z ekonomických a snad také ekologických příčin. Avšak malá množství aplikovaného herbicidu nemusí postačovat к potlačení určitých druhů plevele a mohou se potřebovat dávky větší. Proto nejlepší herbicidy jsou ty, které potlačují největší počet plevelů s nejmenším množstvím herbicidu a mají největší stupeň bezpečnosti pro užitkovou rostlinu, to jest užitkové rostliny jsou vůči nim odolné. Proto se používá výrazu faktor selektivity (tak, jak je definován výše) ke kvantifikaci vztahu mezi bezpečnosti užitkových rostlin a potlačením plevele. V souvislosti s faktory selektivity uvedenými v tabulce se poukazuje, že čím vyšší je číselná hodnota, tím větší je selektivita herbicidu pro potlačovanou plevel v uvedené užitkové rostlině.

Pro ilustraci neočekávaně lepších vlastností sloučenin podle vynálezu jak na absolutním, tak na relativním základě, se prováděly porovnávací testy ve skleníku. К tomu se také použily sloučeniny již dříve popsané, které mají příbuznou chemickou strukturu nejbližší ke sloučeninám podle vynálezu. Tyto dřívější sloučeniny jsou pojmenovány takto (za použití stejné nomenklatury jako u sloučenin podle vynálezu):

A. N-(metoxyetyl)-2 *-trifluormetyl-2-chloracetanilid,

B. N-(etoxyetyl)-2*-trifluormetyl-2-chloracetanilid.

V tabulkách IV а V jsou uvedeny údaje o preemergentním herbicidním účinku к porovnání relativní účinnosti sloučenin podle vynálezu a uvedených dříve popsaných sloučenin, jako selektivních herbicidů proti odolným a obtížným trvalým plevelům pýru plazivému a šáchoru v 80ji luštinné a kukuřici. Tyto plevele běžně rostou ve většině užitkových rostlin, jako je kukuřice a sója luštinná. Údaje o testech v tabulkách IV а V se získaly za stejných podmínek a představují průměr ze dvakrát opakovaných pokusů (kromě sloučeniny z příkladu 13, kde se provedl jeden porovnávací test). Testovací postup je stejný, jako ^je popsáno pro tabulky II а III s tím rozdílem, že se upraví použití původní vrchní závlahy na úroveň 0,64 centimetrů dešťových srážek a potom se provádí zavlažovaní zespodu. NS znamená neselektivní v rozmezí použitém při testech.

Tabulka IV

Sloučenina	Dávka GRi5 (kg/ha) sója luštinná	Dávka GRq^ (kg/ha)
pýr plazivý	šáchor (yellow nutsedge)
A	> 2,24	> 2,39 (NS)	1,13 (1,98)
В	1,96	0,61 (3,21)	0,44 (4,45)
příklad 1	2,67	0,17 (15,6)	0,17 (15,6
příklad 3	1,68	0,27 (6,22)	0,19 (8,84)
příklad 4	1,12	0,13 (8,62)	0,17 (6,59)
příklad 5	1,46	0,26 (5,62)	0,26 (5,62)
příklad 13	2,13	0,20 (10,65)	0,17 (12,53)

V souvislosti 8 údaji z tabulky IV je třeba poznamenat, že každá sloučenina podle vynálezu vykazuje mimořádná vysoký faktor selektivity - (hodnoty v závorkách) jak proti pýruj plazivénu, tak šáchoru v воji lúštinné, ve srovnání se sloučeninami popsaným dříve. Zvláště je třeba uvést, že jednotkové účinnosti (relativní fytotoxicita.na jednotku herbicidu) sloučenin podle vynálezu jsou zřetelně vyšší proti pýru plazovému a šáchoru, než jakou vykazují dříve- známé sloučeniny, přičemž se udržuje bezpečnost pro užitkovou rostlinu. Zvláštní zmínku zaslouží mimořádně vysoké faktory selektivity sloučenin z příkladů 1 a 13.

Ββ^ί porovnávací údaje ukazzujcí relativní účinnost sloučenin podle vynálezu ve srovnání s dřívějšími sloučeninami proti pýru plazivěrnu i šáchoru v kuJo^icl uvedeny v tabulce V,

Tabulka V

šioučenina	Dávka GR. . (kg/ha) ¹⁵ kuJnuřice	Dávka GRj (kg/ha)
pýr pl^ivý	šáchor (yellow nutsedge)
A	> 2,24	> 2,39 (Nš)	1,13 (1,98)
B	0,81	0,61 (1,33)	0,44 (1,94)
příklad 1	0,76	0,17 (4,47)	0,17 (4,47)
příklad 3	1,94	0,27 (7,19)	0,19 (10,2)
příklad 4	0,75	0,13 (5,85)	0,17 (4,47)
příklad 5	1 ,83	0,26 (7,04)	0,26 (7,04)
příklad'13	2,24	0,20 (11,2)	0,17 (13,18)

V so^ri-aloeti s údaji z tabulky V je třeba poznamennt, že každá sloučenina podle vynálezu vykazuje mimořádně vysoký faktor selektivity (hodnoty v závorkách) jak proti pýru plazivému, tak šáchoru v kouřil, ve srovnání se sloučeninami popsanými dříve, tyát je třeba uvést, že jednotkové účinnosti sloučenin podle vynálezu jsou zřetelně vyšší proti pýru plazivému a šáchoru, než jakou vykážuuí dříve známě sloučeniny, přičemž se udržuje bezpečnost pro užitkovou rostlinu. Zzváštní zmínku zaslouží mimořádně vysoké faktory selektivity sloučenin z příkladů 3, 5 a 13, zvláště v porovnání i faktory sloučenin dříve popsaných·

Z porovnávacích údajů uvedených v tabulkách IV a V je zřejmé,-že sloučeniny podle vynálezu mej vynika^cí vyšší i nečekaně lepší herbicid!. účinek proti herbicidnš odoliýfa trvalým plevelům charakteru travin a šáchoru ve dvou hlavních užitkových roetUnách, to jest sóji luštimé a taukuiii, než sloučeniny A a B, které jsou nejvíce příbuzné eloučeniny z dřívějších pubMkaaí.

Kromě toho z preemergentních herbicidních údajů v jiných teetech bylo ' 'zjištěno,- že sloučeniny podle vynálezu také selektivně potlačují pýr plazivý, a/nebo diU! plevele v alespoň jedné užitkové rostlinš vybrané ze souboru zatamnuícího bavlnu, podzeimnci, keříčkovou fazooi, pěennii, čirok obecný a/nebo řepku. Například v tabulce VI jeou uvedeny údaje uvádějící herbicidní selektivitu sloučenin z příkladů 1 a 3 proti pýru plazivárnu, v řepce, keříčkové fazooi, činku obecném a pšenici. Pokud není uvedeno jinek, skleníkové. testy v tabulce VI a tabulkách nV81nduVíiích spooíveaí v ošetření půdy vpravením herbicidu v počátečním zavlažení seshora a potom v zavlažování zezdola, jak je popsáno výše.

Tabulka VI

Sloučenina	řepka	Dávka GR₁ podzemnice	₍₅ (kg/ha) Čirok	pšenice	Dávka GR₈g (kg/ha) ⁸⁵ pýr plazivý
příklad 1	0,86				0,12	(7,2)
	-	0,90	-	-	0,12	(7,5)
	-	-	0,24	-	0,12	(2,0)
	-	-	-	0,21	0,12	(1 ,8)
příklad 3	1 »9			-	0,28	(6,8)
	-	2,24	-	-	0,26	(8,0)
	-	-	0,84	-	. 0,28	(3,0)
				0,28	0,28	(1,0)

Sloučenina z příkladu 1 se také testovala za polních podmínek ke stanovení preemergentni selektivity proti psárce, ježatce kuří nože a prosu setému v několika užitkových rostlinách. Údaje (představující průměr ze tří pokusů) jsou uvedeny v tabulce VII jak pro povrchovou aplikaci herbicidu (S.A.), tak pro vpravení herbicidu do půdy (P.P.I.). Semena byla vysázena do jemné pařeništní prachovité půdy střední vlhkosti, do hloubky 5,08 cm. První dešťové srážky (0,51 cm) nestaly den po ošetření, druhý déšť (0,64 cm) dva dny po ošetření. Celkové vodní srážky během 22 dnů po ošetření byl 4,57 cm vody. Pozorování se provádělo 6 týdnů po ošetření.

Tabulka VII

Sloučenina

Příklad 1

Způsob aplikace S.A. P.P.I.

Dávka (kg/ha)	0,56	’»’2	2,24	4,48	0,56	1,12	2,24	4,48
Procento potlačení:
polní kukuřice	0	0	0	15	0	0	5	32
sladká kukuřice	0	0	7	37	0	3	27	40
sója luštinná	0	5	0	13	5	7	20	40
podzemnice	0	0	8	22	17	13	15	28
bavlna	0	13	20	25	13	32	37	82
čirok obecný	0	3	17	77	32	53	92	98
keříčkové fazole	0	8	20	32	23	10	37	43
řepka	0	0	5	33	0	0	15	40
psárka (foxtail spp.)	62	92	93	98	75	90	98	100
ježatka kuří noha	63	93	93	98	75	93	98	100
proso seté	63	83	95	97	23	58	60	85

Údaje v tabulce VII ukazují, že obecně sloučenina z příkladu 1 působila lépe jako selektivní herbicid při povrchové aplikaci než při vpravení do půdy. Zvláště při testech povrchové aplikace herbicid selektivně potlačuje tři plevele v použité dávce nad 0,58 kg/ha při zachování bezpečnosti pro užitkovou rostlinu (maximální poškození 15 %) u polní kukuřice (field corn) a sóji luštinné v dávce až do 4,48 kg/ha a při zachování bezpečnosti v sladké kukuřici, podzemnici a řepce v dávce větší než 2,24 kg/ha a v bavlně, Čiroku obecném a keříčkové fazoli v dávce těsně pod 2,24 kg/ha. Sloučenina z příkladu 1 při P.P.I. testech selektivně potlačuje různé druhy psárky a ježatku kuří nohu v dávce menší než

1,12 kg/ha za udržení bezpečnosti pro užitkovou rostlinu polní kilkiUici, podzemioi a řepku v dávce až do 2,24 kg/ha a slabá pod 2,24 kg/ha pro sóju luštirmou.

Daláí údaje z polních testů pro sloučeninu z příkladu 1 ukazují preemergentní selektivní potlačení jiných plevelů, jako je šáchor (purple nutsedge), psárky (Setmia Uberli, yellow foxtaH), medik bílý, pooijnice, iepeň, ab^tlm, rdesno peprník (Р<^го^о5^11^и^01^1 , sida (prickly sida), šrucha, rosička krvavá, go^se^prase, proso (Texas panicům), Rchardie scabra a/nebo Acanthospemzum hispddim v sóji luštinné, kiukuid, bavlně a/nebo podze^ii!. Oddbrnici v oboru budou vědět, že ne všechny z jmenovaných plevelů se selektivně potlačí ve všech uvedených užitkových rostlinách za všech klimatických, půdních i vlhkostních podmínek a/nebo všemi způsoby aplikace herbicidu. Údaje o selektivitě potlačování výše uvedených plevelů v užitkových rostlinách sóji luštinné, k^lkuici., bavlně a podzezmici z řady polních testů v různých lokalitách za různých půdních podmínek, vlhkosti i podobně jsou souhrnně uvedeny v tabulkách VIII až XI. .

Výraz WAT v tabulkách a v dalším textu znamená počet týdnů po ošetření rostlin herbicidem použitý buá pro povrchovou aplikaci (S.A.) nebo vpravení do půdy před osázením (P.P.I.). Údaje o použitých dávkách pro každou kombinaci užitkové rostliny a plevelu jsou uvedeny jako poměr GR^ a GR^^ (definovaný výše). Z poměru GR^/GRg^ vyplývá faktor selektivity (S.P.), ' NS je označení pro noeellktivoí a poučka - (-) ukazuje okrajovou nebo nestαnovitrlnru selektivitu, například protože skutečný poměr GR^ a GRg je vyšší nebo nižší než meadiDální nebo minimální dávky použité v uvedeném testu. V tabulkách VIII až XI prázdné dsto ukazuje, že druhy rostlin se na zvláštní testované ploše nevyskytovaly nebo, že - se nezískaly údaje nebo ty byly méně důležité než dal.ší uváděné údaje; například pozorování 3 WAT se vynechá, protože údaj 6 WAT je příznivý nebo údaj 6 WAT* je vynechán, protože údaj 3 WAT je definitivní.

Tabulka VIII

Sloučenina	Κ^ηα^ užitková rostlina/plevel	Způsob aplikace	WAT	^GR15^^gr85	SF
Příklad 1	sója	S.A.	3
	f^edi		5	> 4,48/0,12	O 4,0)
		P.P.I.	3
			5	> 4,48/< 1,12	O 4,0)
			8	> 4,48/< 1,12	O 4,0)
	sója luštiímá/psárka	S.A.	6	2,52/2,8	(NS)
	(Yellow foxtail)	P.P.I.	6	1,4/< 1,12	( > 1,3)
	aója luštirná/merlík	S.A.	6	2,52/2,52	(1,0)
	bílý	... p.p.i.	6	1,4/2,8	(NS)
	sója luětOirná/rdeimo pepraík (Pexrnsylvanla	P.P.I.	8	4,48/2,52	(1,8)

srnwtweed)

Údaje uvedené v tabulce VIII že sloučenina z příkladu 1 selektivně potlačuje psárky (Satuta f^edi a yellow foxtiU), - medik bílý a rdesno peprník v sóji luětdrné od 6 do 8 týdnů' po ošetření při způsobu aplikace ' označovaném S.A. a P.P.I.

Tabulka IX

Sloučenina	K^i^mii^i^ce užitková rostlina plevel	Způsob aplikace	WAT	GR ₅/a«8₅	SF
Příklad i	ku]kljiic/Setaria	S.A.	6	4,48/<1,12	(4,0)
	faberii	S.A.	6,5	>7,84/8,4	(NS)
		P.P.I.	6	4,76/1,96	(2,5)
		P.P.I.	6,5	> 6,72/4,48	(1,5)
	kňouře o/povij^ce	S.A.	3	>4,48/> 4,48	(-)
		S.A.	6	>4,48/>4,48	(-)
			3	4,76/>4,48	(-)
		P.P.I.	6	4,76/>4,48	(-)
	kuloU^ice/iapaň	S.A.	3	> 4,48/>4,48	(-)
		S.A.	6	>4,48/>4,48	(-)
		P.P.I.	3	4,76/>4,48	(-)
		P.P.I.	6	4,76/>4,48	(-)

Údaje v tabulce IX že sloučenina z příkladu 1 selektivně potlačuje Setaria faberii v kiUkUici od 6 do 6,5 týdnů po ošetření při způsobu aplikace označeném S.A. nebo P.P.I. Selektivita na poovjnici a iepeň ' se při testovaných dávkách nestanovila, ale ukázalo se poškození ' těchto plevelů.

Tabulka X

Sloučenina	Kombbnace užitková rostlina/plevel	Způsob aplikace	WAT	^OR15/^^OH85	SF
Příklad 1	bavlna/šáchor	S.A.	6	3,64/1,68	(2,17)
	(Piurple nutsedge)	S.A.	9	3,36/2,24	(1,5)
		P.P.I.	6	3,36/4,2	(NS)
	bavlnia/sida	S.A.	6	3,64/3,08	(1,18)
		S.A.	9	3,36/4,76	(NS)
		P.P.I.	6	3,36/4,76	(NS)
	bavlna/šiuicha	S.A.	9	3,36/1,96	(1,7)
	bavln ^rosička	S.A.	7	1,4/< 1,12	(> 1,25)
	krvavá (Crabgrass /imooth a hriiry/)	P.P.I.	7	0,84/1,12	(NS)
	bavlna/Goose grass	P.P.I.	7	0,84/<1,12	(-)

Údaje v tabulce' X ukazují, že sloučenina z příkladu 1 selektivně potlačuje šáchor a šruchu až do 9 týdnů po ošetření, - sidu až do 6 ' týdnů po ošetření a rosičku krvavou až do 7 týdnů po ošetření. - Potlačení grosegrass je okrajové nebo se nestanoví.

V tabulce XI jsou uvedeny údaje o preemergentní účinnooti sloučeniny z příkladu 1 proti třen odoliým jednoletý plevelta, to jest prosu (Texas panicům), Acanthospernm hispiuím a WchmrUa scabra v podzemnci po dobu až 12 týdnů po ošetření. - Údaje v tabulce XI představují průměr tří opakovaných pokusů v písčitohlinité půdě, která obsahuje 1,3 % organických látek, 79,2 % písku a 10 % jílu. H^2?I^Í<cíí se používá povrchově·

Tabulka XI

Sloučenina	Dávka (kg/ha)	podzemiice WAT	Procentuální potlačení	Richardie acabra WAT
proso (Texas panicím) WAT	Acantho spermm hispddvm WAT
4	8	12	4	8	12	4 8	12	4 8 12
Příklad 1	2,24	5	0	0	50	57	40	78	40	0 90
	3,36	10	0	0	68	63	55	85	60	0
	4,48	17	7	0	85	88	78	95	100	0 95 95

V souvislosti s údaji v tabulce XI se ukazuj·, že sloučenina v příkladu 1 selektivně potlačuje proso v podzemici dokonce. 8 týdnů a poskytuje vysoký stupeň potlačení ' až 12 týdnů po ošetření při dávce asi 4,48 kg/ha· Selektivního potlačení Aciaathosperarun hispidum se dosahuje při dávce 3,36 kg/ha po 8 týdnů a úplného'potlačení po dobu 12 týdnů po ošetření při dávce 4,48 kg/ha· Selektivní potlačení R.chardia scabra *e dosahuje a méně než 2,24 kg/ha po 8 týdnech po ošetření a s dávkou ' 4,48 kg/ha se dosáhne 95% potlačení za 12 týdnů po ošetření·

Při jiných skleníkových testech vykazují sloučeniny podle tohoto vynálezu selektivní potlačení různých jednoletých a trvalých plevelů v rozličných užitkových rostlinách· Pro další ilustraci se uvádí, že sloučenina z příkladu 1 selektivně potlačuje ěáchor (piurple nutsedge) jak v kukuřici, tak v sóji luštinné, přičemž poměr GR^/GRg^ (vyjádřený v kg/ha) pro užitkovou rostlinu a plevel je 0,67/0,25 (SF « 2,7)·v ku^tuřci a 1,12/0,25 (SF » 4,5) v sóji luštinné· Sloučenina z příkladu 11 selektivně potlačuje šáchor a pýr plazivý v kukuřci a sóji luštinné· Poměr GR^/ORg^ pro užitkovou rostlinu a šáchor je > 2,24/0,95 (SF 2,4) v kUklUici a 2,24/0,5 (SF = 4,5) v sóji luštinné· Poměr GR^/GRgg jak pro . kukuřici, tak pro sóju luštinou u pýru plazivého je > 2,24/0,5 (SF * ^4,5)· Při testu proti šáchoru · v bavlně je poměr GR^/GR^ (průměr z dvojnásobného op!covťáií) 1,96/0,95 . (SF = 2,1)·· Podobně sloučenina z příkladu 13 selektivně potlačuje ěáchor v bavlně a pýr plazivý v·' pšenici, přičemž poměr GR^/GR^ je 0,7/0,47 (ŠF 1,7) v bavlně a 0,58/0,47 (SF « 1,2) v ·pšenici·

Při jednom vícenásobném testu s užitkovým. rostUnml prováděném ve skleníku ae sloučeniny z příkladu 1, 13, 14 a 15 testovaly proti šáchoru (yellow nutsedge) v bavlně, sóji luštinné, kukuřci a rýži· Žádná ze sloučenin nebyla selektivní k šáchoru v rýži, avšak významně vysoké selektivity proti šáchoru se dosáhlo v bavlně, sóji · luětitné · a pro každou ze sloučenin· Poměry· GR^/GRg^ pro tyto sloučeniny jsou uvedeny v tabulce XII· Faktory selektivity jsou uvedeny v závorkách za každou užitkovou rostlinou·

T a b u 1 k a XII

Sloučenina °^R15 · · (kg/ha) GR^ (Kg/ha) šáchor bavlna sója kukuřice luštinné

Míklad 1	0,24	1,96 (8,2)	0,87 . (3,6)	0,69 (2,9)
Příklad 13	0,21	2,52 (12,0)	1,96 (9,3)	2,52.(12,0)
Příklad 14	0,38	2,8 (7,4) '	2,24 (5,9)	1,68 (4,4)1¹
Příklad.15	0,44	2,8 (6,4)	1,96 (4,5)	1,96(4,5)

Sloučeniny z příkladů 1 a 13 až 15 ее dále testují proti pýru plazivému v pfienici, sóji luStinné a kukuřici· Žádná ze sloučenin nebyla zjiStána jako selektivní v pSenici. Údaje pro zmíněné sloučeniny proti pýru plazivému v sóji luStinné a kukuřici jsou uvedeny v tabulce XIII·

Tabulka XIII

Sloučenina	QBgj (kg/ha) pýr plazivý	^gr15 (kg/ha) sója luStinné	kukuřice
Příklad 1	0,07	0,81 (11,6)	0,69 (9,9)
Příklad 13	0,36	1,68 (4,7)	1,68 (4,7)
Příklad 14	0,45	1,46 (3,2)	2,52 (5,6)
Příklad 15	0,75	1,96 (2,6)	2,24 (3,0)

Při jeětě dalSích skleníkových testech herbicidní účinnosti se testovaly sloučeniny z příkladů 1 a 3 proti řadě jednoletých travin, které se zahrnují mezi odolné plevele, jako je proso (Texas panicům), semenáčky čiroku halepského, shattercane, Brachiaria plaetaginea, proso seté, rýže malajská a Rottboellia exaltata· Výsledky těchto testů jsou uvedeny v tabulce XIV, faktory selektivity jsou poznamenány v závorce· Pomlčka znamená okrajovou nebo nestanovenou selektivitu·

Tabulka XIV

Sloučenina	Dávka GR₁₅(kg/ha) sója luStinné	proso (Texas panicům)	Dávka GRq₅(kg/ha) semenáčky čiroku halepského	Shattercane	Brachiaria plaetaginea
Příklad 1	> 1,12	1,12	0,14	0,28	0,56
		(> 1,0)	(>8,0)	(> 4,0)	(> 2,0)
Příklad 3	> 1,12	> 1,12	0,28	0,93	> 1,12
		(-)	(> 4,0)	(> 1,2)	1,0)

Sloučenina	Dávka GRg^ (kg/ha)
proso seté	Panicům dechotonriflorum	rýže malajská	Bottboallia exaltata
Příklad 1	1,12	< 0,07	0,2	’,’2
	(> 1,0)	(> 16,0)	(> 5,6)	(> 1,0)
Příklad 3	1,12	< 0,07	0,14	> 1,12
	(-)	(>16,0)	(> 8,0)	(-)

Údaje v tabulce XXV ukazují, že sloučenina z příkladu 1 selektivně potlačuje vSechny jednoleté plevele při testu v sóji luStinné· Sloučenina z příkladu 3 způsobuje pozitivní selektivní potlačení vSech plevelů s výjimkou prosa (Texas panicům), prosa setého a Rottboellia exaltata v maximální testované dávce 1,12 kg/ha· Ke stanovení selektivity sloučeni

227326 20 oy proti těmto třem plevelům, které nejsou selektivně potlačeny v'testované dávce, by byla zapotřebí děvka vyšší·

Zřejmá výhoda herbicidu spočívá v jeho schoppostt, působbt v Široce různorodých typech půdy. Proto je v tabulce XV uveden herbicidní účinek sloučeniny z příkladu 1 na pýr plazivý v sóji luštirmé ve velmi různorodých typech půdy s proměnným obsahem organického podílu a jílu·

Ošetřování se provádí vnášením herbicidu do půdy, ve které byla vysázena semena do hloubky 0,95 cm, která byla.svrchu zavlažena mioosivím 0,64 cm vody· Pozorování se provádí asi tři týdny po ošetření· Faktor selektivity je uváděn v závorkách·

Tabulka XV

Sloučenina	Typ půdy	Organická hmota %	Jíl, %	Dávka GR₁₅(kg/ha) 3 sója luětinné	Dávka ORpc (kg/ha)⁸⁵ pýr plazivý
Příklad 1	prachovítá půds z Ray	1·0	9,6	112	0,22 (5,1)
	jílovitá půds z Šerpy	2,3	30,35	> 2,24	0,28 (>8,0)
	jílovitá půds z Wwbash	4,3	33,0	•	0,28 (-)
	jílovitá půds z Drummer	6,0	37,0	2,24	0,11 (20,0)
	písek z Floridy	6,8	1,8	1,96	0,2 (9,6)
	bshmo z Floridy	60	-	> 2,24	0,58 (>3,9)

Údaje v tabulce XV ukazuuí, že sloučenina z příkladu 1 je zcela necitlivá na typ půdy s proměnným obsahem organické hmoty a způsobuje selektivní potlačení pýru plazivého v sóji luštiirné v půdě s obsahem organické hmoty od 1,0 do 60 % s obsahem jílu od alespoň 1,8 do asi 37 %· Údaje o sóji luětiímé v jíl ovité půdě z Wabash nebylo při tomto testu možné stanovit· Také uvedené faktory selektivity v jílovitá půdě ze Ssrpy s bahna z Floridy představují minimání hodioty, protože meaimáání dávka při testu byla 2,24 kg/ha· Heebbcid je bezpečný pro sóju luštOrmou při stejné dávce, nad 2,24 kg/ha·

Pro stanovení odolnosti herbicidů podle tohoto vynálezu k vyluhování do půdy s výsledné herbicidní účinnooti se provád^ě* laboratorní testy· V těchto testech ' jsou sloučeniny z příkladů 1 s 4 až 6 formulovány- v acetonu s potom rozstříhány za rozdílných os odvážené mmžžtví prachovité půdy z Ray s jíl ovité půdy z Drummer obsažené v kořenáčích, ve kterých jsou filtačOním papírem .. přikryty otvory os odtok vody ze dma kořenáče. Kiřenáče obi^ia^uuj^<^^í oěetřenou půdu ae podrobí vyluhování tím, - že se umíítí os pracovní stůl otáčející se pod dvěma tryskam.,- kterými je zakončen zásobník vody kalibrovaný k vypouštění

2,5 cm vody za hodinu, k napodobení

Vyluhovací dávky ae upravší změnou doby os otočném pracovním stole· Voda přicházeeící os půdu v kořenáčích ae oechá procházet fitrračním papírem s otvory pro odtok vody· Kořenáče se potom nechaj stát tři doy při teplotě mstnoosi· Ošetřená půds v kořenáčích se potom vyjme, rozdrobí s uiníítí jako povrchová vrstva oshoru do jiných kořenáčů obsSnuících ji msd - zasetým, semeny ježatky kuří oohy· Křenáče se potom urnmstí os pracovní stoly ve skleníku, zavlažují zespodu s semena nechej růst 2 - až 3 týdny· Vizuálně stanovené procento potlačení růstu se porovná s kontrolními (neošetřerými) kořenáči a zaznamená se syrová hmotnost ježatky kuří nohy. Údaje pro kontrolní stanovení jsou získány ze šestináoobného opakování a údaje pro testované sloučeniny z trojnásobného opakování. Tyto údaje z testů jsou uvedeny v tabulce XVI. Syrové hmoonooti plevelů se nestanoví při testech v jílovité půdě z Drurnor.

Tabulka XVI

Sloučenina	Dávka (kg/ha)	Déšt (cm)	Ježatka kuří noha
Procento potlačení	Syrová hmoonost (g)
prachovitá půda z Bay	jílovitá půda z Drummer	prachovitá půda z Bay	jílovitá půda z Drummer
Konnrolní stanovení	0	0		4,37
	0	1,27		3,88
	0	5,08		4,14
	0	10,16		3,98

průměr 4,10

Příklad 1	2,24	0	100	100	0	-
		1 ,27	100	100	0	-
		5,08	95	100	0,20	-
		10,16	35	100	2,65
	0,56	0	100	100	0
		1,27	100	100	0	-
		5,08	70	100	1,21	-
		10,16	33	100	2,73	-
	0,14	0	95	100	0,20	«.
		1,27	96	97	0,17	-
		5,08	58	95	1,74	-
		10,16	20	20	3,26	-
Příklad 4	2,24	0	100	100	0
		1,27	100	100	0	-
		5,08	100	100	0	-
		10,16	95	100	0,22	-
	0,56	0	100	100	0	-
		1,27	100	100	0	-
		5,08	94	100	0,24	-
		10,16	52	100	1,97	-
	0,14	0	99	81	0,05
		1,27	95	99	0,22	-
		5,08	63	94	1,53	-
		10,16	.14	54	3,15	-

pokračování tabulky XVI

Sloučenina	Dávka	Déšl		Ježatka	kuří noha
	(kg/ha)	(cm)	Procento potlačení	Syrová hmotnost (g)
			prachovité půda z Ray	jílovité půda z Drummer	prachovité půda 2 Ray	jílovité půda z Drummer
Příklad 5	2,24	0	100	100	0
		1,27	100	100	0	-
		5,08	92	100	0,31	-
		10,16	71	100	1,18	-
	0,56	0	99	100	0,02	-
		1,27	100	100	0	-
		5,08	89	100	0,44	-
		10,16	17	96	3,41	-
	0,14	0	98	70	0	-
		1,27	90	96	0,41	-
		5,08	38	85	2,77	-
		10,16	12	47	3,62	-
Příklad 6	0,24	0	100	100	0	a.
		1,27	100	100	0	-
		5,08	99	100	0,03	* r
		10,16	84	100	0,64	-
	0,56	0	99	50	0,04
		1,27	99	100	0,02	-
		5,08	90	93	0,41	-
		10,16	72	84	1 »17	-
	0,14	0	84	12	0,66	a.
		1,27	90	26	0,43	-
		5,08	58	20	1,72	-
		10,16	29	12	2,92	-

Údaje v tabulce XVI ukazují, že sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou velni odolné к vyluhování do půdy za různých podmínek dešťových srážek· Zvláště při použité dávce 2,24 kg/he každá ze sloučenin podle vynálezu potlačuje ježatku kuří nohu za ekvivalentních 10,16 cm deáťových srážek v prachovité půdě z Ray a jílovité půdě z Drummer s výjimkou sloučenin z příkladu 1 a 5 v prachovité půdě z Ray, kde se kontrolní stanovení provádí při ekvivalentních 5,08 cm dešťových srážek· Rovněž při nižSÍ použité dávce 0,14 kg/ha sloučeniny z příkladů 1, 4 a 5 potlačují ježatku kuří nohu v jílovité půdě z Drummer za ekvivalentu 5,08 cm dešťových srážek·

Toxikologické studie sloučeniny z příkladu 1 ukazují, že sloučenina je naprosto bezpečná, protože je slabě toxická (OLD^ 2 300 mg/kg, MLD^q > 5 010 mg/kg), slabě dráždí oko a nedráždí kůži· Proto se nepovažuje za nutné zvláštní zacházení při normální opatrnosti·

Z předchozího detailního popisu se dá proto vyvodit, že sloučeniny podle tohoto vynálezu mají neočekávaně a mimořádně dobré herbicidní vlastnosti, a to jak absolutně, tak relativně proti většině strukturně blízkých sloučenin známých z dřívějších publikací· Sloučeniny podle vynálezu jsou zvláště vynikající selektivní herbicidy zejména к potlačování těžko potlačitelných trvalých a jednoletých plevelů charakteru travin v sóji luštinné a kukuřici, ale také v podzemnici, bavlně a dalších užitkových rostlinách· Sloučeniny podle tohoto vynálezu zejména mimořádně dobře potlačují trvalé plevele, jako je pýr plazivý a šáchory a odolné jednoleté traviny, jako je proso (Texas panicům), Rottboaaia exaltata, proso seté, Brachharia plaetaginea, semenáčky čiroku halepského, scattercane a/nebo rýže ma^jská, přičemž také potlačují a/nebo poškozují jiné méně odolné jednoleté trávy a trvalé plevele.

prostředky podle tohoto vynálezu zahrnu jící koncentráty, které vyžadují zředění před aplikací, obsahují alespoň jednu účinnou složku a pomocný přípravek.v kapalné nebo pevné formě. Prostředky se připravují mícháním účinné složky s pomocným příprvvkem. Mezi ty se zahrnuj ředidla, plniva, nosiče a pomocné přípravky umoOňující získání prostředků ve formě jemně oddělených částic pevné látky, gruulí, pelet, roztoků, disperzí nebo em^lí. Tak se účinná složka může pouuít s pomocným přípravkem, jako je pevná látka ve formě jemných částic, kapalina organického původu, voda, smáčecí, dispergační nebo emmlzLí^í^O^ičuí prostředek nebo libovolná vhodná jejich kombinace.

Prostředky podle vynálezu, zvláště kapaliny a st^áčte^ prášky s výhodou obsahuj jako pomocný přípravek alespoň jednu povrchově aktivní látku v moožtví dostačujícím k získání daného prostředku snadno dispergovatelného ve vodě nebo oleji. . Vpravením povrchově aktivní látky do prostředku se značně zvýší jeho účinnost. Pod výraz povrchově aktivní látka se smáččcí, dispergační, suspendační a přípravky. Stejně snadno se mohou použít anionové, kationové a nciouogelutí látky.

Výhodné přípravky jsou alOylienzcn8ulfouáty a alOylnaftllcusllfouáty, sulfonované vyšší alifatické alkoholy, aminy nebo amidy kyselin, estery s dlouhým'řetězcem odvozené od estery ultrium8ulfoslkcinátl, sulfátováné nebo sulfonované estery mastných kyselin, sulfonáty ropy, sulfonáty olejů, diterciární acetyléu-glyOoly, polyoxyetylénové deriváty llOylfeuolU (zvláště isooOtylfcuolu a nonylfenolu) a polyoxyetylénové deriváty vyšších moouoeterU odvozených od mastných 01®®!^ a text^lanhydridů (například sourbita^u). Výhodné disperg^^ přípravky jsou meeylcelulóza, polyvinylalOohol, Ultrium.iguiusULfouátl, polymerní l10yluιa?tllcusulfonáty, ultrilmluataLcusulfonát a polymeCylléubisnuatalcnsulfznát.

ST^áčte!^ prášky jsou prostředky dispergovate^-né ve vodě, které obsahuj alespoň jednu účinnou složku, inertní pevný nosič a alespoň jeden smááecí a dispergační přípravek. Inertní pevná plniva jsou obvykle minerálního původu, jako přírodní hlinky, rozsivková zemina, syntetické odvozené od kysličníku křemičitého a podobně. Příklady takových plniv zahrnuj kaoHniti, attapulgitové hlinky a syntetický Ořemičitan hojřečnat^ý; Prostředky podle tohoto vynálezu ve formě smáčtel^ných prášků obvykle obstůj od asi 0,5 do 60 dílů (s výhodou od 5 do 20 dílů) účinné složky, od asi 0,25 do 25 dílů (s výhodou od 1 do 15 dílů) smáčecího přípravku, od asi0,25 do 25 dílů (s výhodou od 1,0 do 15 dílů) dispergačního přípravku a od 5 do asi 95 dílů (s výhodou od 5 do 50 dílů) inertního pevného plniva, Ode všechny díly představní hmoonost celého prostředku. Je-li zapotřebí, mohou se 0,1 až 2,0 díly pevného inertního plniva nahradit inhibi-ooeem koroze, přípravkem zabraňujícím tvorbě pěny, nebo oběma.

Mezi další formulace se zahrnuj koncenUráty popraše obsahnuící od 0,1 do 60 % hmc^ltmstních účinné složky ve vhodném plnivu. Tyto popraše se mohou ředit pro pouužtí na koncentraci v rozmezí asi 0,1 až 10 % .

Vodné suspenze nebo emulze se mohou vyrábět mícháním vodné soOsí účinné složky nerozpustné ve vodě'a emullZfikaeníhl přípravku až do dosažení stejnoměrného rozptýlení a potom hlmooenizlaάuím, aby se získala stabilní emulze velmi jemných oddělených částic. Výsledná koncentrovaná vodná suspenze je vyznačena mimořádně malou velikostí částic, takže když se zředí a rozstřikuje, pokryli je velmi stejnoměrné. Vhodné konn cedráty' těchto formulací obsahuj)! asi 0,1 až 60 %, s výhodou 5 až 50 % hmolnultníeh účinné složky, přičemž horní hranice je stanovena hranicí rozpustnosti účinné složky v rozpouštědle.

U další formy vodných suspenzí se herbicid nemísitelný s vodou enkapsuluje na formu mikroenkapsulované fáze dispergované ve vodné fázi. Při jednom z provedení se malé kapsle připravují tím, že se uvede dohromady vodná fáze obsahující ligninsulfonátový emulgátor, chemikálie nerozpustné ve vodě a polymetylénpolyfenýlisokyanát. Fáze nemísitelná s vodou se disperguje ve vodné fázi a potom se přidá vícefunkční amin. Isokyanát a derivát aminu reagují za vzniku pevného močovinového obalu okolo částic chemikálie nerozpustné ve vodě, Čímž vznikají mikrokapsle. Obvykle je koncentrace mikroenkapsulováného materiálu v rozmezí 480 aŽ 700 g na litr, s výhodou 480 až 600 g na litr, vztaženo na celý prostředek.

Koncentráty jsou obvykle roztoky účinné složky v rozpouštědlech nemísitelných s vodou nebo mísitelných s vodou v omezeném rozsahu, společně s povrchově aktivní látkou. Vhodná rozpouštědla pro účinné složky podle vynálezu zahrnují dimetylformamid, dimetylsulfoxid, N-metylpyrrolidon, uhlovodíky a étery, estery nebo ketony nemísitelné s vodou. Jiné značně silné kapalné koncentráty se mohou připravovat rozpuštěním účinné složky v rozpouštědle a potom zředěním například petrolejem, za postřikovou koncentraci.

Koncentrátové prostředky obecně obsahují asi 0,1 až 95 dílů (s výhodou 5 až 60 dílů) účinné složky, asi 0,25 až 50 dílů (s výhodou 1 až 25 dílů) povrchově aktivní látky a je-li zapotřebí 4 až 94 dílů rozpouštědla, kde všechny díly jsou uvedeny hmotnostně a vztaženy na celkovou hmotnost emulgovatelného oleje.

Granule jsou prostředky z fyzikálně stabilních částic, které obsahují účinnou složku přilnutou nebo nanesenou na základ z inertních jemně oddělených částic plniva. К usnadnění vyluhované účinné složky z částic může být v prostředku přítomna povrchově aktivní látka, například některá z těch, které jsou uvedeny v přehledu výše. Přírodní hlinky, pyrofyllit, illit a vermikulit jsou příklady možných skupin zvláštních minerálních plniv. Výhodná plniva tvoří porézní, předem tvarované částice s absorpčními vlastnostmi, jako jsou předem tvarované a proaáté částice attapulgitu nebo tepelně expandované částice vermikulitu a jemně rozmělněné hlinky, jako je kaolin, hydratovaný attapulgit nebo bentonitové hlinky. Tato plniva se postřikují účinnými prostředky nebo se s nimi míchají za vzniku granulí herbicidu.

Granulované prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat od asi 0,1 do asi 30 dílů, s výhodou od asi 3 do 20 dílů účinné složky, uvedeno hmotnostně, na 100 dílů hmotnostních hlinky a 0 až asi 5 dílů hmotnostních povrchově aktivní látky na 100 dílů hmotnostních částic hlinky.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat také jiné přísady, například fertilizéry, další herbicidy, jiné pesticidy, ochranné prostředky a podobné látky používané jako pomocné přípravky nebo kombinace s některým pomocným přípravkem popsaným výše. Chemikálie vhodné v kombinaci s účinnými složkami podle vynálezu zahrnují například triaziny, močoviny, karbamáty, acetamidy, acetanilidy, uráčily, deriváty kyseliny octové nebo fenolu, thiolkarbamáty, triazoly, kyseliny benzoové, nitrily, bifenylétery a podobně, jako dále uvedené látky.

Heterocyklické deriváty dusíku/síry

2-chlor-4-etylamino-6-isopropylamino-sym.-triazin

2-chlor-4,6-bi s(i sopropy1amino)-sym.-1ri azin

2- chlor-4,6-bi s(etylamino)-sym.-tri azin

3- isopropyl-1H-2,1,3-benzothiadiazin-4-(3H)-on-2,2-dioxid

3-amino-1,2,4-triazol

6,7-dihydrodipyrido(1,2-a:2',1 '-c)pyrazidiniové soli

5-brom-3-isopropyl-6-metyluracil

1,1 *-dimetyl-4,4'-bipyridiniové sloučeniny

Močoviny

N *-(4-chlorfenoxy)fenyl-N,N-dimetylmočovina

N,N-dimetyl-N *-(3-chlor-4-metylfenyl)močovina

3- (3,4-dichlorfenyl)-1,1-dimetylmoČovina

1.3- dimetyl-3-(2-benzothiazolyl)močovina

3-(p-chlorfenyl)-l,1-dimetylmočovina

1- butyl-3-(3,4-dichlorfenyl)-1-metylmočovina

Karbamáty/thiolkarbamáty

2- chlorallyl/dietyldithiolkarbamát/

S-(4-chlorbenzyl)-N,N-dietylthiokarbamát sopropyl-N-(3-chlorfenyl)karbamát

S-2,3-dichlorallyl/NjN-diisopropylthiolkarbamát/ etyl/N,N-dipropylthiolkarbamát/

S-propyl/dipropylthiolkarbamát/

Acetamidy/acetanilidy/aniliny/amidy

2-chlor-N,N-diallylacetamid

N,N-dimetyl-2,2-difenylacetamid

N- (2,4-dimetyl-5-[/{trifluormetyl}sulfonyl/amino] fenyl)acetamid

N-isopropyl-2-chloracetanilid *,6 *-dietyl-N-metoxymetyl-2-chloracetanilid ^>-metyl-6*-etyl-N-(2-metoxy-2-propyl)-2-chloracetanilid alfa,alfa,alfa-trifluor-2,6-dinitro-N,N-dipropyl-p-toluidin

N-(1,1-dimetylpropinyl)-3,5-dichlorbenzamid

Kyseliny/estery/alkoholy kyselina 2,2-dichlorpropionová kyselina 2-metyl-4-chlorfenoxyoctová kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctová metyl[2-/4-(2,4-dichlorfenoxy)fenoxy/propionát] ky selina 3-amino-2,5-dichlorbenzoová kyselina 2-metoxy-3,6-dichlorbenzoová kyselina 2,3,6-trichlorfenyloctová kyselina N-1-naftylftalová natrium-5-/2-chlor-4-(trifluorme tyl)fenoxy/-2-ni trobenz oát

4,6-dinitro-o-sek.-butylfenol

N-(fosfonometyl)glycin, jeho monoalkylamin a aoli s alkalickými kovy a jejich kombinace

Étery

2.4- dichlorfenyl-4-nitrofenyléter 2-chlor-alfa,alfa,alfa-trifluor-p-tolyl-3-etoxy-4-nitrodifenyléter

227326 Různé látky

2,6-dichlorbenzonitril monosodná sůl kyseliny metanarsonové dvojsodná sůl kyseliny metanarsonové

Hnojivá vhodná v kombinaci s účinnou složkou jsou například dusičnan amonný, močovina, potaš a superfosfát. Další vhodné přísady zahrnují materiály, ve kterých rostlinný organismus zakoření a roste, jako je kompost, hnůj, humus, písek a podobné.

Herbicidní prostředky typů popsaných výše jsou uvedeny formou příkladů v několika ilustrativních provedeních uvedených dále.

I. Emulgovatelné koncentráty	Procento hmotnostní
A. Sloučenina z příkladu č. 1	/ 50,0
směs vápenaté soli kyseliny dodecylbenzensulfonové a polyoxyetylénéterů (například Atlox® 3437F)	4,85
kalciumdodecylbenzensulfonát (FloMo 60H)	0,15
Cg aromatické rozpouštědlo	45,00 100,00
B. Sloučenina z příkladu č. 4	85,0
směsi vápenaté soli kyseliny dodecylsulfonové a alky1arylpolyéteralkoholu	4,0
aromatické uhlovodíkové rozpouštědlo s 9 atomy uhlíku	11,0 100,0
C. Sloučenina z příkladu č. 6	5,0
Směs vápenaté soli kyseliny dodecylbenzensulfonové a polyoxyetylénesterů (například Atlox 3437F)	1,0
xylen	94,0 100,0
II. Kapalné koncentráty	Procento hmotnostní
A. Sloučenina z příkladu č. 4 Xylen	10,0 90,0 100,0
B. Sloučenina z příkladu Č. 5	85,0
dimetylsulfoxid	15,0 100,0

II. Kapalné koncentráty
C. Sloučenina z příkladu č. 6	Procento hmotnostní 50,0 50,0 100,0
	N-meeyypyrroli don
	D. Sloučenina z příkladu č. 7	5,0
	etoxylovaný ricnnový olej	20,0
	Riodamin B	0,5
	dieetylforeeeid	74,5
		100,0 '
III.	Emulze	Procento hmoonostní
	A. Sloučenina z příkladu č. 12 polyoxyetylénový/polyoxypropylenový blokový	40,0
	kopolyrer s butanolem (například Tergitol^R XH)	4,0
	voda	56,0
		100,0
	B. Sloučenina z příkladu č. 13 polyoxyetylénový/polyoxypropylenový blokový	5,0
	kopolyrer s butanolem	3,5
	voda	91,5 100,0
IV.	Smečitelné prááky	Procento hmotnění
	A. Sloučenina z příkladu č. 1	25,0
	lii^osulfonát sodný	3,0
	N-metyllN-ooeyltaurát sodný amorfní’ 8ilika (syntetický kysličník	1.0
	křemičitý)	71,0
		100,0
	B. Sloučenina z příkladu č. 12	80,00
	natriiedioktylsulfosukcinát	',25
	liinosulfonát vápenatý amorfní sHlka (syntetický kysličník	2,75
	křemičitý)	16,00 100,00
	C. Sloučenina z příkladu č. 13	10,0
	sodný	3,0
	N-metyleN-oOeyltauгát sodný	1,0
	kaolinitová hlinka	86,0

100,0

V. Popraš

Procento hmotnostní

A. Sloučenina z příkladu č. 72,0 attapulgit98,0

100,0

B. Sloučenina z příkladu č. 860,0 montmorilloni t40,0

100,0

C. Sloučenina z příkladu č. 930,0 bentonit70,0

100,0

D. Sloučenina z příkladu č. 101,0 rozsivková zemina99,0

100,0

VI. Granule Procento hmotnostní

A. Sloučenina z příkladu č. 115,0 granulovaný attapulgit (20/40 meeh)85,0

100,0

B. Sloučenina z příkladu č. 630,0 rozsivkové zemina (20/40)70,0

100,0

C· Sloučenina z příkladu č· 120,5 bentonit (20/40)99,5

100,0

D. Sloučenina z příkladu č. 135,0 pyrofyllit (20/40)95,0

100,0

VII. Mikrokapsle

Procento hmotnostní

A· Sloučenina z příkladu č. 1 enkapsulovaná v polymočovlnovém obalu49,2 lignosulfonát sodný (například. Reax 88^B)0,9 voda49,9

100,0

B. Sloučenina z příkladu č. 12 enkapsulovaná v polymočovlnovém obalu10,0 lignosulfonát draselný (například

Heex^R C-21)0,5 voda89,5

100,0

VII. Mikr okap βί-	Procento hmoonootní
ο. Sloučenina z příkladu č. 13
enkcp8ulrvcnά v polymočovinovém obalu	80,0
LLgnosuufát hořečnatý (například Treax^R LTM)	2,0
voda	18,0 100,0

Pracuje-li se podle tohoto vynálezu, aplikuje se účinné možství acetanilidů podle vynálezu oc půdu obsahUjcí rostliny nebo se vpraví libovoOiýfr běžným způsobem do vodného prostředí. Použžtí kaptCLiny c prostředku tvořeného částicemi pevné látky na půdu se může provádět běžným metodami, například pomocí strojního poprašovače, ryuhlopostřikovače, ručního postřikovače a rozprašovače. Prostředky se také mohou používat* z letadel jako popraš nebo postřik, v důsledku jejich účinnosti v malých dávkách. Aplikace herbícidoích prostředků na vodní rostliny se obvykle provádí přidáním -prostředků k vodnému prostředí v ploše, na které je žádoucí potlačení vodních rostlin.

Pooustí účinného mo^tv! sloučenin podle tohoto - - vynálezu v místě výskytu nežádoucích rostlin má základní význam a je rozhodu^cí pro provedení tohoto vynálezu. Přesné moožtví účinné složky, které se má pouužt, závisí na různých činitelích, mmzi které třeba zahrnout druhy rostlin, stupen jejich vývoje, typ půdy a její stav, mrnožtví dešíových srážek a jednotlivý pouuitý a^<^1^ia^Oi.id. Př selektivní preemmrgentní aplikaci oa rostliny nebo na půdu se obvykle používá dávky od 0,02 do asi 11,2 kg/ha, s výhodou od asi 0,04 do asi 5,60 kg/ha - oebo účelně od 1,12 - do 5,6 kg/ha acetanilidu. V některých případech se mohou vyžadovat oižěí oebo vyšší dávky a odbornOci v oboru mohou snadno stanová oa základě uvedeného popisu a shora uvedených příkladů optimální moožtví prostředku, které se muuí použít v liLbovoOiém jednotlJLvém případě.

Výraz půda se používá v nejširším významu, aby zahrnul váechny běžné půdy, jak jsou definovány v nub-lkaci New Iotematiooa^L Dctiooary, druhé vydánO, nezkráceno (1961). Tak tento výraz se týká libovolné látky oebo prostředí, ve kterém vegetace mlže zakořenOt a růst a zdtarnuuí oejeo hlínu, aLe také kompot, hnůj, bahno, humus, písek a podobně, které jsou přizpůsobené podpoře růstu rostlin.

I když je vynález popsán s ohledem na specifické moodfikace, detaily nejsou míněny jako ommezení s výjmrnkou rozsahu obsaženého v následujícím předmětu vynálezu.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU i .

* HHrbbcidní prostředek, vyznačený tím, že sestává z pomocného prostředku a herbicidOě * účinného množství sloučeniny obecného vzorce I

5 . ' ,

O II CICH₂C

N /CH₂OR ^R1“[O]—^CF3 (I) kde

R - znamená alkyl s 1 až 5 atomy uhlíku, nebo alkoxyalkyl β - 1 až 5 atomy uhLíku nebo alkenyl β 2 až 5 atomy uhlíku nebo alkinyl s 2 až 5 atomy uhlíku a

R^ znamená vodík, metyl nebo etyl, s podmínkou, že když R1 znamená vodík, R představuje iaopropyl a když R, znamená etyl, R představuje etyl, n-propyl nebo isopropyl.