CS227045B2 - Method of preparing monoazo compounds - Google Patents

Description

Vynález se týká technické oblasti barviv reaktivních vůči vláknům.

Z německého patentního spisu 1 265 698 jsou známa azobarviva, která obsahují monochlortríazinylový zbytek reaktivní vůči vláknům a jako další reaktivní zbytek vůči vláknům obsahují p-sulfatoethylsulfonylovou skupinu. Tato barviva mají však určité nedostatky při technické aplikaci, takže nejsou sto zcela vyhovět některým požadavkům.

Nyní byly nalezeny nové, cenné, ve vodě rozpustné azosloučeniny obecného vzorce 1

v němž

M znamená atom vodíku nebo ekvivalent kovu, jako zejména alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy, jako například sodíku, draslíku, lithia a vápníku,

R znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, ethylovou skupinu, mtthoxyukupinu nebo ethoxysikupinu a vinylsulfonylová skupina na benzenovém kruhu je v poloze meta- nebo para- k acylované amínoukupině, a druhá skupina vzorce -SO3M na naftalenovém jádře je vázána

Dichlortгiazmylamino-azosloučenmy obecného vzorce 2 lze připravit analogicky podle známých způsobů reakcí aminoazosloučeniny obecného vzorce 4 v meta- nebo panapoloze k acylované aminoskupině.

Nové azosloučeniny se mohou vyskytovat jak v kyselé formě, tak i ve formě svých solí. Výhodně jsou tyto sloučeniny ve formě solí, zejména ve formě solí s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, a nacházejí se také výhodně ve formě těchto solí použití k barvení (zde i v následující části popisu v obecném smyslu a včetně potiskování) materiálů obsahujících . hydroxylové skupiny nebo/a karboxamidoskupiny, zejména vláknitých materiálů.

Předložený vynález se týká způsobu výroby shora uvedených a definovaných azosloučenin obecného vzorce 1. Tyto sloučeniny se podle vynálezu vyrábějí tím, že se na sloučeninu obecného vzorce 2

v němž

M má shora uvedený význam a druhá skupina vzorce -SO3M na naftalenovém· jádře . je . vázána v meta- nebo parapoloze k acylované aminoskupině, působí . ' aromatickým aminem obecného vzorce 3

(3) v němž

R má shora uvedený význam a vinylsulfonyl^ová skupina na benzenovém jádře je vázána v meta- nebo parapoloze k aminoskupině.

Dichlortriazinylaminosloučenina obecného vzorce 2 se dá vyrobit analogicky podle známých způsobů kopulací diazoniové soli anilin-2-sulfonové kyseliny s l-(2‘,4‘-dichlor-l‘,3‘,5‘-triazin-6‘-yl)amino-8-hydroxynaftalen-3,6- nebo -4,6-disulfonovou kyselinou.

v němž

M má shora uvedený význam a druhá skupina vzorce -SO3M na naftalenovárn jádře je vázána v meta- nebo parapoloze k acylované aminoskupině, s ekvimolárním množstvím trichlortriazinu (kyanurchloridu).

: Azosloučenina . obecného vzorce 4 se může vyrábět analogicky podle známého způsobu kopulací diazoniové sloučeniny anilin-2-sulfonové kyseliny s l-acetylamino-8-naftol-3,6 nebo -4,6-dlsulfonovou kyselinou a následující hydrolýzou acetylaminoskupiny na aminoazasloučeninu za kyselých nebo alkalických podmínek.

Reakci dichlortriaziπyiderivátů obecného vzorce 2 s odpovídajícími aminosloučeninami lze provádět analogicky podle známého způsobu. Tyto reakce jsou popsány například v publikaci W. F. Beech, Fibre-reactive.Dyes, London 1970, str. . 148 a další.

Kopulační reakce se provádí výhodně v rozsahu pH 4 . a 7 při teplotě mezi 0 a. ' 30 ^ŮC. Kondenzační reakce dichlortriazinylderivátů s aminosloučeninami se provádí zpravidla ve vodném prostředí, popřípadě za současného použití organického rozpouštědla, při teplotě mezi 0°C a 70 °C, ' výhodně mezi ' 20 stupňů Celsia a 70 °C a při hodnotě pH výhodně mezi 4 a 7.

Chlorovodíková kyselina, která se uvolňuje při kondenzační reakci se váže pomocí činidel vázajících kyselinu, jako například hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného, uhličitanu sodného nebo uhličitanu draselného, hydrogenuhličitanu sodného nebo hydrogenuhličitanu draselného, octanu sodného nebo bazického fosforečnanu sodného.

Sloučeniny obecného vzorce 1 podle vynálezu se dají podle vynálezu vyrábět také tak, že se na sloučeninu obecného vzorce 6 (6)

OSO₃M

v němž

R a M mají shora uvedený význam, působí v neutrálním až slabě alkalickém, vodném prostředí při hodnotě pH mezi 7 a 8,5 a při teplotě mezi 30 a 45 °C opatrně činidlem vázajícím kyselinu, jako například uhličitanem sodným nebo hydroxidem sodným. Převedení esterových sloučenin s kyselinou sírovou vzorce 6 na vinylderiváty obecného vzorce 1 lze podle vynálezu provádět také tak, že se po syntéze sloučenin vzorce 6 přidá k jejich reakčnímu roztoku ekvivalentní množství činidla vázajícího kyselinu a tento reakční roztok se odpaří, jako například sušením za rozprašování.

Oddělení sloučenin obecného vzorce 1 vyrobených postupem podle vynálezu z reakční směsi se může provádět obecně známými metodami, jako např. buď vysrážením z reakční směsi pomocí elektrolytů, jako například chloridu sodného, nebo chloridu draselného, nebo, jak již bylo uvedeno pro variantu syntézy podle vynálezu, odpařením reakčního roztoku, například sušením za rozprašování, přičemž se k tomuto reakčnímu roztoku může přidávat pufrující látka.

Sloučeniny obecného vzorce 1, vyráběné postupem podle vynálezu mají vlastnosti reaktivní vůči vláknům a mají velmi dobré vlastnosti jako barviva. Mohou se tudíž používat k barvení (včetně potiskování] materiálů obsahujících hydroxylové skupiny nebo/a karboxamidoskuplny. Používat se mohou také roztoky sloučenin podle vynálezu, které vznikají při syntéze, popřípadě po přídavku pufru, popřípadě také po zahuštění, a to přímo jako kapalné přípravky pro barvářské použití.

Předmětem předloženého vynálezu je tudíž také použití sloučenin obecného vzorce 1 podle vynálezu k barvení (včetně potiskování] materiálů obsahujících hydroxylové skupiny nebo/a karboxamidoskupiny, popřípadě způsoby k jejich použití na těchto substrátech.

Tyto materiály přicházejí v úvahu ve formě vláknitých materiálů, zejména ve formě textilních vláken jako přízí, návinů a tkanin.

Materiály, obsahující hydroxylové skupiny, jsou představovány materiály přírodního nebo syntetického původu, jako ' například.

vláknitými materiály z celulózy nebo · materiály z regenerované celulózy a polyvinylalkoholy. Celulózovými vláknitými materiály jsou výhodně bavlna, avšak také další rostlinná vlákna, jako len, konopí, juta a vlákna rámie. Regenerovanými celulózovými vlákny jsou například viskózová střiž a viskózové umělé hedvábí.

Materiály obsahujícími karboxamidoskupiny jsou například syntetické a přírodní polyamidy a polyuretany, zejména ve formě vláken, například vlna a další živočišná vlákna, hedvábí, usně, polyamid-6,6, polyamid-6, polyamid-11 a polyamid-4.

Sloučeniny obecného vzorce 1, vyráběné postupem podle vynálezu se dají na uvedené substráty, zejména na uvedené vláknité materiály aplikovat a fixovat aplikačními technikami známými pro barviva, která jsou rozpustná ve vodě, zejména pro barviva rozpustná ve vodě a reaktivní vůči vláknům.

Tak se pomocí těchto barviv získá na celulózových vláknech vytahovacími postupy z dlouhé lázně za použití nejrůznějších prostředků, vázajících kyseliny a popřípadě neutrálních solí, jako chloridu sodného nebo síranu sodného, velmi dobrých výtěžností barviva, jakož i vynikající barevné skladby. Barvení se provádí výhodně ve vodní lázni při teplotách mezi 60 a 105 °C, popřípadě při teplotách až do 120 °C za tlaku a popřípadě v přítomnosti obvyklých barvířských pomocných přípravků. Může se přitom postupovat tak, že se materiál vnese do teplé lázně a tato lázeň se pozvolna zahřívá na požadovanou teplotu barvení a barvicí proces se dokončí při této teplotě. Neutrální soli, které urychlují vytahování barviva, se mohou do lázně přidávat, popřípadě teprve také až po dosažení teploty, při které se provádí vlastní barvení.

Klocovacím postupem se na celulózových vláknech dosahuje rovněž výtečných výtěžností barviva a velmi dobré barevné skladby, přičemž se fixace může provádět prodlevou při teplotě místnosti nebo za zvýšené teploty, například až do asi 60 °C, pařením ínebo suchým teplem obvyklým způsobem.

Rovněž podle obvyklých tiskařských postupů pro celulózová vlákna, které se mohou provádět jednofázově, například potiskováním tiskací pastou obsahující hydrogenuhličitan sodný nebo jiné činidlo vá zajíci kyselinu a následujícím pařením při teplotách 100 až 103 °C nebo dvoufázově, například potiskováním neutrální nebo slabě kyselou tiskařskou barvou a následující fixací vedením potištěného materiálu horkou alkalickou lázní obsahující elektrolyt nebo překlocováním potištěného materiálu, pomocí alkalické klocovací lázně obsahující elektrolyt a následující prodlevou nebo pařením nebo působením suchého tepla na tento překlocovaný materiál, se získají barevně intenzívní tisky s dobrým stavem kontur a s jasným bílým fondem. Kvalita těchto tisků zůstává v důsledku měnících se podmínek fixace prakticky neovlivněna.

Při fixaci pomocí suchého tepla podle obvyklých termofixačních postupů se používá horkého vzduchu o teplotě 120 až 200 °C. Vedle obvyklé vodní páry o teplotě 101 až 103 °C lze používat také přehřáté páry a tlakové páry o teplotách až do 160 °C.

Činidly vázajícími kyselinu a činidly způsobujícími fixaci sloučeniny vzorce 1 na celulózová vlákna jsou například ve vodě rozpustné bazické soli alkalických kovů a popřípadě kovů alkalických zemin s anorganickými nebo organickými kyselinami nebo sloučeniny, které za · tepla uvolňují alkálii. Uvést nutno zejména hydroxidy alkalických kovů a soli alkalických kovů odvozené od slabých až středně silných anorganických nebo organických kyselin, přičemž ze sloučenin alkalických kovů lze uvést výhodně sloučeniny sodné a sloučeniny draselné. Takovými činidly vázajícími kyseliny jsou například hydroxid sodný, hydroxid draselný, uhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný, uhličitan draselný, mravenčan sodný, . kyselý fosforečnan sodný, střední fosforečnan sodný, natriumtrichloracetát, vodní sklo nebo fosforečnan sodný.

Působením činidel vázajících kyselinu na sloučeniny podle vynálezu, popřípadě za účlnku tepla, se sloučeniny podle vynálezu (barviva) chemicky vážou na celulózová vlákna; na těchto vláknitých materiálech se při použití barvářských a tiskařských postupů vyznačují velmi vysokou výtěžností fixace. Vybarvení na celulózových vláknech vykazují po obvyklém dodatečném působení vymácháním za účelem odstranění nefixovaných podílů barviva výtečné mokré stálosti a navíc se nefixované podíly barviva snadno dají vymýt vzhledem k jejich dobré rozpustnosti ve studené vodě^

Barvení polyuretanových a polyamidových vláken se provádí obvykle z kyselého prostředí. Tak lze například přidávat do barvicí lázně kyselinu octovou nebo/a síran amonný nebo kyselinu octovou a octan amonný nebo octan sodný, aby · se dosáhlo žádané hodnoty pH. Aby se dosáhlo upotřebitelné rovnoměrnosti vybarvení, doporučuje se přidávat obvyklé pomocné egalizační prostředky, jako například prostředky na bázi reakčního · produktu kyanurchloridu s trojnásobným molárním množstvím amino benzensulfonové kyseliny nebo/a aminonaftalensulfonové kyseliny nebo na bázi reakčního produktu, například stearylaminu s ethylenoxidem. Zpravidla se materiál určený k barvení . zavádí při teplotě asi 40 °C do lázně, tam se nějaký čas udržuje v pohybu, barvicí lázeň se potom upraví na požadovanou slabě kyselou, výhodně přídavkem kyseliny octové s-.abě kyselou hodnotu pH a vlastní barvení se provádí při teplotě mezi 60 a 98 °C. Barvení se může provádět také při teplotě varu při teplotách až do 120 stupňů Celsia (za tlaku).

Vybarvení a tisky, kterých se dosahuje ’ za použití sloučenin obecného vzorce 1 podle vynálezu, se vyznačují velmi . jasnými odstíny. Zejména mají vybarvení a tisky na vláknitých materiálech z celulózy dobrou stálost na · světle a velmi dobré mokré stálosti, jako stálost v prádle, stálost ve valše, stálost ve vodě stálost v mořské vodě, stálost při · přebarvování a stálost · v potu, dále mají dobrou stálost plisování, stálost v žehlení a stálost v otěru. Zejména nutno zdůraznit stálost v potu za alkalických podmínek a stálost v prádle.

Zvláštní význam má použití sloučenin obecného vzorce 1 podle vynálezu . také · pro barvení vlny za využití reaktivity vůči vláknům. Zejména se dá barvit také vlna s neplstivou úpravou nebo vlna s nepatrnou neplstivou úpravou (srov. například H. Rath, Lehrbuch . der Textilchemie, Springer, Verlag, 3. vydání /1972/, str. 295 až 299, zejména vlna upravená tzv. Hercosettovým postupem /str. 298/; J. Soc. Dyers and Colourisís 1972, 93 až 99, a 1975, 33-44) s velmi dobrými stálostmi.

Způsob barvení vlny se přitom provádí obvyklým a známým způsobem barvení tím, že se sloučenina obecného vzorce 1 reaktivní vůči vláknům aplikuje výhodně nejprve z kyselé barvicí lázně o hodnotě pH od asi 3,5 do 5,5 za kontroly pH vytahovacím postupem a na konci doby barvení se hodnota pH posune do neutrálního a popřípadě slabě alkalického rozsahu až do hodnoty pH 8,5, aby se zejména při požadovaném dosažení vysokých sytostí barvy dosáhlo úplné reaktivní vazby mezi tímto barvivém vzorce 1 a vláknem. Současně se nereaktivně vázaný podíl barviva uvolní.

Zde popsaný způsob platí také pro · barvení vláknitých materiálů z jiných přírodních polyamidů nebo ze syntetických polyamidů a polyuretanů. Barvení se provádí při teplotách od 60 do 100 °C, může se však provádět také v uzavřených zařízeních · pro barvení při teplotách až do 106 °C. Vzhledem k tomu, že rozpustnost sloučenin obecného vzorce 1 ve vodě je velmi dobrá, dají se tyto sloučeniny používat také s výhodou při obkyvlých kontinuálních způsobech barvení. Sytost vybarvení dosahovaná za použití sloučenin obecného vzorce 1 podle vynálezu . je velmi vysoká. Uvedené sloučeni227045 ny poskytují na vláknitých materiálech, zejména při reaktivním barvení vlny, velmi jasné, žlutavě až modravě červené odstíny. Při použití teplot 100 až 10S °C při barvení lze zjistit vysoký stupeň vyčerpání lázně. U barvení dosahovaných pomocí sloučenin obecného vzorce 1 podle vynálezu lze upustit od jinak obvyklého dodatečného působení amoniaku na vybarvené zboží. Ve ' srovnání se strukturně podobnými, známými barvivý vykazují barviva podle vynálezu, překvapiným způsobem, velmi dobrou - barevnou skladbu, přičemž se dosahuje brilantních. odstínů i v sytých tónech. Kromě toho vykazují velmi dobrou schopnost kombinace s dalšími barvivý vlny reaktivními vůči vláknu, která umožňuje překvapivě rovnoměrné vybarvování vláken. Rovněž tak lze pomocí sloučenin podle vynálezu rovnoměrně vybarvovat materiál z vlněných vláken různé provenience. Ke zlepšení egality lze popřípadě přidávat pomocná egalizační činidla, jako například N-methyltaurin.

Za použití obvyklých barvířských pomocných prostředků, které mají afinitu vůči vláknům, skýtají sloučeniny podle vynálezu rovnoměrné vybarvení také na vlně s neplstinou úpravou nebo se slabou neplstivou úpravou. U světlých až středních barevných odstínů je možno dosáhnout i bez dodatečného působeni amoniakem, velmi dobré úrovně stálostí za mokra, přičemž se však popřípadě výhodně může používat dodatečného . působení amoniakem. Vedle vysoké stálosti těchto vybarvení vlny na světle, nutno uvést ještě jakožto velmi dobré mokré stálosti, zejména výtečnou stálost v potu za alkalických podmínek a velmi dobrou stálost v prádle při 60 °C, a to i u vybarvení s vysokými intenzitami barevných odstínů.

Následující příklady slouží k objasnění vynálezu. Díly a procenta jsou míněny hmotnostně, pokud není uvedeno jinak. Díly hmotnostní jsou ku dílům objemovým v poměru jako kg : litru.

Příklad 1

a] Za míchání se přidá 319 dílů 1-amino-8-naftol-3,6-disulfonové kyseliny ve formě suché rozemleté hmoty do suspenze 190 dílů kyanurchloridu, 2000 dí'ů vody a 400 dílů ledu. Reakční směs se dále míchá ještě 3 hodiny, přičemž se teplota udržuje mezi 12 až 16 °C a hodnota pH se přisypáváním asi 160 dílů hydrogenuhličitanu sodného udržuje mezi 1,8 a 2,3. Po tomto čase je reakce ukončena a nelze prokázat již přítomnost volného aminu.

b) Odděleně se připraví diazoniová sůl dlazosložky:

173 dPů anilín-2-sulfonové kyseliny se suspenduje v 1800 dílech ledové vody. Potom se přidá 130 objemových dílů koncentrované vodné chlorovodíkové kyše'iny a diazotace se provádí poté vmícháním 130 objemových dílů vodného, 40% roztoku dusitanu sodného při teplotě mezi 0 °C a 5 °C. Reakční směs se potom dále míchá ještě 30 minut a přebytečná kyselina dusitá se potom rozloží malým množstvím amidosulfonové kyseliny.

c) Roztok, popřípadě suspenze diazoniové soli, která byla vyrobena podle odstavce b), se přidá k reakční směsi vyrobené podle odstavce a), tj. k dichlortriazinylderivátu. Přisypáváním hydrogenuhličitanu sodného se hodnota pH upraví na 4 až 4,5. V tomto rozsahu pH a při teplotě mezi 15 až 18 °C se reakční směs ještě dále míchá 2 hodiny.

d) Odděleně se vyrobí suspenze 4-vinylsulfonylanilinu pro druhou kondenzační reakci:

300 dílů 4--3-sulfaatettaylsulfonvlanilinu se rozpustí v 2000 dílech vody za přídavku 105 dílů hydrogenuhličitanu. sodného na neutrální roztok. Během 30 minut se při teplotě 20 'C pomalu přidá 30 objemových dílů vodného, 33% roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se míchá ještě 30 minut při teplotě 20 °C.

e) Suspenze 4-vinyIsulfonylarnlinu vyrobená podle odstavce d) se vmíchá do roztoku dichlortriazmylaminonaftolázobenzenového derivátu, vyrobeného podle odstavce cj. Za účelem provedení kondenzační reakce se tato reakční směs míchá jednu hodinu při hodnotě pH mezi 5 a 5,5 a při teplotě mezi 25 a 30 °C. Potom se reakční teplota během 2 hodin pomalu zvýší na 50 °C, přičemž se hodnota pH přisypáváním hydrogenuhličitanu sodného udržuje mezi 6,0 až 6,5. Potom se reakční směs za míchání pomalu ochladí na teplotu místnosti, přičemž se při teplotě mezi 35 až 40 °C přidá 350 dílů chloridu sodného. Vyloučená sloučenina se odfiltruje, třikrát se promyje vždy 500 objemovými díly vodného, 15% roztoku chloridu sodného a potom se dobře promísí se 40 díly monohydrogenfosforečnanu sodného. Vlhká hmota se vysuší za sníženého tlaku při teplotě 60 °C v sušárně a potom se směs rozemele. Získá se asi 1000 dílů červeného prášku . obsahujícího elektrolyt (převážně chlorid sodný), který obsahuje sodnou sůl sloučeniny vzorce

Toto barviva má velmi dobré vlastnosti a poskytuje podle aplikačních a fixačních metod obvyklých v technice pro barviva reaktivní vůči vláknům, například, na vlně, včetně vlny se slabou neplstivou úpravou, brilantní červená vybarvení a tisky s velmi dobrými mokrými stálostmi, ze kterých nutno zdůraznit, zejména výtečnou stálostí v potu, za alkalických podmínek a velmi dobrou stálost v prádle při teplotě 60 °C. Vybarvení se dále vyznačují vysokými sytostmi barevných odstínů.

Příklad 2

Za účelem výroby sloučeniny podle vynálezu se postupuje jako v příkladu 1, avšak ve druhém kondenzačním stupni podle odstavce e) se místo 4-vinylsulfonylanilinu používá stejného množství 3-vinylsulfonylanilinu, který byl vyroben podle údajů obsažených v příkladu ld) alkalickým působením na 300 dílů 3-/Tsulfatoethylsulfonylanilinu.

Získá se asi 1000 dílů červeného prášku obsahující elektrolyt, který obsahuje sodnou sůl sloučeniny vzorce

Toto barvám má velmi dobré vlastnosti barviva reaktivního vůči vláknům a vybarvuje podle obvyklých a známých metod, například vláknité materiály z celulózy a bavlny v intenzivních červených barevných odstínech s dobrými stálostmi.

Příklad 3

Za míchání se přidá 319 dílů l-amino-8-na.ftol-4,6-disulfonové kyseliny ve formě suchého rozemletého produktu do suspenze, sestávající ze 190 dílů kyanurchloridu, 2000 dílů vody a 900 dPů ledu. Reakční směs se dále míchá ještě 3 hodiny, přičemž se teplota udržuje mezi 0°C a 5°C a hodnota pH reakční směsi se přisypáváním hydrogenuhličitanu sodného udržuje nad hodnotou 1,8, výhodně na hodnotě pH mezi 2 a 2,5. Po této době je reakce v prvním kondenzačním stupni ukončena a již nelze prokázat přítomnost volného aminu.

Tato reakční směs se nechá reagovat s dichlortriazinylaminonaftolderivátem, a to podle údajů popsaných v příkladech 1b) až le) za vzniku sloučeniny podle vynálezu vzorce

-so₂-ch=ch

která se izoluje ve formě sodné soli. Tato sloučenina vykazuje rovněž velmi dobré vlastnosti barviva reaktivního vůči vláknům a skýtá například na vlně, včetně vlny se slabou nepstivou úpravou, brilantní žlutavě červená vybarvení s velmi dobrými mokrými stálostmi, ze kterých nutno zdůraznit zejména výtečnou stálost v potu za alkalických podmínek. Vybarvení dosažená pomocí -této sloučeniny podle vynálezu se dále vyznačují vysokou initenzitoíi barevných odstínů.

Příklady 4 až 9

V následujících příkladech, které jsou shrnuty v tabulce, jsou popsány další sloučeniny obecného vzorce 1 podle vynálezu ve formě volné kyseliny. Tyto sloučeniny se výhodně vyskytují ve formě solí s alkalickými kovy.

Tyto sloučeniny mají rovněž velmi dobré vlastnosti barviva reaktivního vůči vláknům a vybarvují výhodně celulózový vláknitý materiál a zvláště výhodně ' vlnu v uvedených barevných odstínech s velmi dobrými stálostmi. Tyto azosloučeniny, popřípadě jejich soli podle vynálezu popsané v příkladech shrnutých v následující tabulce se dají vyrobit postupem podle vynálezu, například analogicky podle metod, které jsou popsány v předcházejících příkladech provedení za použití výchozích látek vzorců, které jsou patrny ze vzorce konečných sloučenin.

Tabulka příklad číslo Sloučenina odpovídající obecnému vzorci 1 barevný odstín na vlně žlutavě červený

SO2~CH=CH₂

N=N žlutavě červený

SOj—CH=CH₂

OCH3 červený

HO₃S

SO₃H

N=N žlutavě ' červený

H₃CO

HO3S příklad číslo

Sloučenina odpovídající obecnému vzorci 1 barevný odstín na vlně

HO

HO₃S

N=N

Cl

N^N ^nh~Sm^^nh~J^J^-s°^2CH=ch2 so₃H ^H3<^ červený červený

SO2 CH=CH₂

0CH3

SO3H

Aplikační příklad 1:

100 dílů vlněného česance se obvyklým způsobem předepere a potom · se vloží při 40 °C do 3000 dílů vodné barvicí lázně, která obsahuje jako pomocný přípravek 1 díl oxethylačního produktu mastného aminu a 2 díly octanu amonného. Pomocí kyseliny octové se hodnota pH upraví na hodnotu mezi 4,8 a · ·' 5,0 · · · a na substrát se působí v této lázni po dobu 5 minut. Potom se přidají 4 díly sloučeniny podle vynálezu, která je popsána v příkladu 1, rozpuštěné v malém množství vody. Barvicí lázeň se zahřívá po dobu 30 minut na teplotu varu a vlněný materiál se barví v této lázni při ' uvedené teplotě po dobu 60 minut. Potom se materiál vyjme z barvicí lázně, vymáchá se ve vodě, poté se na něj působí lázní obsahující ve vodném roztoku malé množství kyseliny octové, znovu se vymáchá ve vodě a materiál se vysuší.

Dosažené vybarvení vlny vykazuje brilantní intenzívní červený tón neutrálního odstínu s bezvadnou rovnoměrností a s velmi dobrými mokrými stálostmi, jako je především velmi dobrá stálost v potu za alkalických podmínek.

Aplikační příklad 2:

100 dílů vlněné příze se jako obvykle předepere a poté se vloží do 3000 dílů vodné barvicí lázně o teplotě 40 °C, přičemž tato barvicí lázeň obsahuje 2 díly octanu amonného a pomocí octové kyseliny byla upravena na pH 5,5. Materiál se ponechá v této lázni po dobu 5 minut. Potom se přidají 2 díly barviva podle vynálezu, které je popsáno v příkladu 1, a které je rozpuštěno v malém množství vody. Barvicí lázeň se potom zahřívá po dobu 30 minut na teplotu varu a zboží se ponechá v lázni po dobu 45 minut při této teplotě. Příze se vyjme, promyje se vodou, potom se vloží do vodné lázně obsahující malé množství octové kyseliny, znovu se promyje vodou a vysuší se.

Získá se vlněný materiál s brilantním červeným odstínem a velmi dobrou mokrou stálostí, zejména s výtečnou stálostí v potu za alkalických podmínek.

Aplikační případ 3:

Postupuje se barvicím způsobem uvedeným v aplikačním příkladu 1, avšak jako barviva se používá · 4 dílů sloučeniny podle vynálezu, . která . je popsána v příkladu 2. Získá se sytě vybarvený vlněný česanec s jasným · červeným odstínem. .Mokré stálosti, zejména stálost v potu za alkalických podmínek, . jsou výtečné.

Aplikační příklad 4:

100 dílů vlněných vloček se jako obvykle předepere a potom se vloží do 3000 ' dílů vodné barvicí lázně o teplotě 40 °C, která obsahuje 2 · díly octanu amonného a jejíž hodnota pH byla upravena kyselinou octovou na 5,5. Na materiál se touto lázní působí 5 minut. Potom se přidají 3 díly sloučeniny podle vynálezu popsané v příkladu 2 a rozpuštěné v malém množství vody. Barvicí lázeň se zahřívá po dobu 30 minut na teplotu varu a zbaží se vybarvuje· 45 minut při této teplotě. Potom se materiál vyjme, promyje se vodou a vloží se do lázně obsahující malé množství octové kyseliny, potom se znovu vymáchá vodou a vysuší se.

Získají se rovnoměrně vybarvené vlněné vločky, které mají jasný červený odstín s vysokou sytostí vybarvení a s velmi dobrými mokrými stálostmi, především s výtečnou stálostí v potu za alkalických podmínek.

Aplikační příklad 5:

100 dílů vlněných vloček, které byly obvyklým a známým způsobem neplstině upraveny, se vloží do vodné barvicí lázně o teplotě 40 °C, která obsahuje 2 díly ootanu amonného a která byla pomocí octové ky seliny upravena na pH 6. V této lázni se na materiál působí po dobu 5 minut. Potom se přidají 3 díly sloučeniny podle vynálezu popsané v příkladu 3 a rozpuštěné v malém množství vody. Barvicí lázeň se po dobu 30 minut zahřívá na teplotu varu a zboží se v lázni vybarvuje 45 minut při této teplotě. Potom se vybarvené zboží vyjme, promyje se vodou, poté lázní obsahující octovou kyselinu a potom znovu vodou a vysuší se.

Získá se jasně žlutavě červené vybarvení a s velmi dobrou stálostí za mokra.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Způsob výroby monoazosloučeminy obecného vzorce 1 v němž v němž

   M znamená atom vodíku nebo ekvivalent kovu,

   R znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu nebo ethoxyskupinu a vinylsulfonylová skupina na benzenovém jádře jo v poloze meta- nebo para- к acylované aminoskupině, a druhá skupina vzorce -SOsM na naftalenovém jádře je vázána v meta- nebo parapoloze к acylované aminoskupině, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce 2

   M má shora uvedený význam a druhá skupina vzorce -SO3M na naftalenovém jádře je vázána v meta- nebo parapo? loze к acylované aminoskupině, nechává reagovat s aromatickým aminem obecného vzorce 3 v němž

   R má shora uvedený význam a vinylsulfonylová skupina na benzenovém jádře je vázána v meta- nebo parapoloze к aminoskupině.