CS213320B2 - Method of making the metal coating on one side of previously cleaned metal band and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu a zařízení pro kontinuální vytváření kontaktního povlaku pouze na jedné straně kovového pásu na bázi železa roztaveným povlakovým kovem, a konkrétněji takového způsobu a zařízení, při nióhž není nutno ponořovat pás do roztaveného povlakového kovu.

Způsob a zařízení podle vynálezu jsou určeny pro výrobu kovového pásu na bázi železa, opatřeného po pouze jedné straně povlakem jakéhokoli vhodného kovu pro- pokovování ponorem do roztaveného kovu, jako například zinku, slitiny zinku, hliníku, slitiny hliníku, slitiny . olova a cínu, olova, apod. Aniž by se tím sledovalo omezení rozsahu vynálezu, jsou dále způsob a zařízení podle vynálezu popisovány na příkladech provedení, ve kterých se vytváří kovový pás na bázi železa, opatřený pouze po jedné straně povlakem zinku nebo hliníku.

V nedávných letech rostla poptávka po kovových pásech na bázi železa, opatřených povlakem ochranného kovu pouze po- jedné straně, jako například pásech z ocelového plechu, pozinkovaného pouze po jedné straně. Takový výrobek je obzvláště užitečný v automobilním průmyslu, pro výrobu přístrojů a pro výrobu stavebních panelů. Pozinkovaná strana takového . výrobku vykazuje výbornou odolnost proti korozi, zatímco nepo vlečená -strana se vyznačuje výbornou schopností být natírána a může být snadno- svařována, například bodově. V případech, kdy je korozní ochrana požadována na pouze jedné straně výrobku, je zřejmé, že výrobek s jednostranným povlakem přinese podstatné úspory povlakového kovu a navíc vytvoří nepovlečenou stranu, na níž je možno nanášet nátěr s vysokým leskem nebo jinou povrchovou úpravu.

V dosud známém stavu techniky byla navrhována řada způsobů, jak vyrobit kovový pás na bázi žsleza, opatřený jednostranným povlakem. Podle jednoho postupu se základní kovový pás na bázi železa povléká na jedné straně maskovací ' vrstvou, nesmáčitelnou povlakovým kovem. Pás se obvykle povléká ponorem do roztaveného kovu. Maskovací vrstva se potom ' seškrabe, nebo- jinak odstraní.

Patent USA č. 3 383 250 popisuje způsob, při kterém se kovový pás vhodným ' způsobem čistí na obou stranách, uvádí na teplotu povlékání a potom se nechá oxidovat po pouze jedné - straně. Pás se - potom nechá procházet lázní roztaveného kovu, který přilne pouze na nezoxidovanou stranu.

Podle jiného způsobu se pás povléká po obou stranách ponorem do roztaveného kovu, přičemž co· nejvíce povlakového- kovu na jed ňé straně se pak odstraní vzdušným tryskovým nožem. Zbylý povlakový kov na otryskávané straně se odstraní elektrolyticky.

Výrobek opatřený povlakem pouze po jedné straně se konečně může získat elektrolytickou cestou. Za tímto účelem se pás, který se má povlékat, posouvá okolo válce, částečně ponořeného v elektrolytu. Exponovaná strana pásu má na sobě pak vytvořen nános kovového povlaku, zatímco druhá strana pásu zůstává bez povlaku, neboř je chráněna válcem, okolo· kterého se posouvá.

I když tyto známé postupy mohou přinést přijatelné výrobky, vyznačují se řadou nevýhod. Všeobecně jsou známé postupy drahé, neboť vyžadují více pracovních pochodů, než obyčejné vytváření povlaků ponorem do roztaveného· kovu, a použití drahého speciálního zařízení. Dosud používané postupy vytvářejí nepovlečené povrchy okrajové kvality z hlediska požadavků při vytváření vysoce jakostních nátěrových povrchových úprav.

Ve známé stavu techniky se použilo menlsku roztaveného kovu pro plné povlékání trubek a tyčí, jak je popsáno v NSR patentu č. 24 06 939. Tento způsob však není použitelný pro vytváření jednostranného· povlaku na kovovém pásu na bázi železa.

Uvedené nedostatky odstraňuje vynález, jehož podstatou je způsob vytváření kovového povlaku na jedné straně před tím očištěného kovového pásu na bázi železa, a · to při použití lázně roztaveného povlakového kovu, při kterém se pás, který se má povlékat, vede nad horním povrchem lázně povlakového kovu, mezi · spodním povrchem pásu a . horním povrchem lázně se vytvoří meniskus, povlakový kov dotýkající se takto spodního povrchu pásu se natahuje podél povrchu pohybujícího se· pásu do spojitého povlaku lnoucího· k povrchu pásu, přičemž uvedená jedna strana pásu určená k aplikaci povlakového kovu se udržuje alespoň do okamžiku, kdy došlo k začátku jejího vzájemného· styku s uvedeným meniskem v neokysličeném stavu, načež se pás opatřený povlakem odvádí vzhůru mimo dotyk s menlskem roztaveného povlakového kovu, a přebytečný kov na povlečené straně pásu se odstraňuje dokončovacím proudem plynu.

Podle výhodného provedení vynálezu je pás veden nad horním povrchem lázně v odstupu od 1,6 do 7,95 mm.

Strana pásu určená k aplikaci povlakového kovu se s výhodou udržuje v neokysličeném stavu neokysllčující ochrannou atmosférou, obklopující pás až do· doby, kdy byla příslušná strana povlečena povlakovým kovem, a po té se povlečený pás odvádí vzhůru do okolního ovzduší.

Podle jiného provedení vynálezu se pás udržuje po celou dobu vytváření povlaku a dokončování povrchu v ochranné neokysličené atmosféře.

Dokončování povlečené strany proudem plynu je možno· provádět vzduchem v okol ním ovzduší. Stejně tak je možné toto dokončování provádět ochranným neokysličujícím plynem.

Podle dalšího znaku vynálezu se po vytvoření menisku povlékaný pás stlačuje k povrchu lázně roztaveného kovu.

Takto prováděný způsob umožňuje dosáhnout rychlého a nepřetržitého postupu povlékání pouze jedné strany kovového pásu na bázi železa roztaveným povlakovým kovem. Tloušťky povlaku mohou být přitom ovládány jako· v obvyklých postupech oboustranného · pokovování ponorem.

Není zapotřebí žádných válcových sestav ponořených do roztaveného kovu, což vylučuje problémy s přirůstáním materiálu a údržbou. Vynález je laciněji a snadněji proveditelný než výše popsané průmyslové způsoby vytváření jednostranných povlaků. Existující linky pro· kontinuální vytváření povlaků žíhacího typu mohou být snadno a nenákladně upraveny na výrobu produktu s jednostranným povlakem,, přičemž při zajištění zaměnitelnosti může být tatáž linka použita pro výrobu jak jednostranného, tak i oboustranného výrobku. Kvalita výrobku je vyšší, než dosažená u jiných metod pokovování ponorem, a to jak pokud jde o povlečené, tak i nepovlečené plochy.

Vynález se též vztahuje na zařízení pro provádění tohoto způsobu, zahrnující nádrž na lázeň roztaveného kovu, vodicí válce pro vedení pásu v průběhu jeho povlékání, alespoň jeden pracovní válec pro vedení pásu ve styku s roztaveným povlakovým kovem, a tryskový nůž pro odstraňování přebytečného povlakového kovu z povlečeného pásu, které , se podle vynálezu vyznačuje tím, · že pracovní válce jsou celým svým objemem umístěny nad rovinou, nad níž se v nádrži udržuje hladina lázně roztaveného kovu a alespoň jeden z · nich je . umístěn s odstupem svého' iiejspodnějšího bodu povrchu od roviny nejvýše · 7,95 mm, přičemž ' nad alespoň tou částí nádrže, v níž prodloužená dráha vedení pásu na první pracovní· válec probíná· rovinu hladinu lázně, je umístěn ochranný· · kryt, připojený přívodem ke zdroji ochranné · atmosféry. .

V případě,· že zařízení zahrnuje. , více než jeden pracovní válec, může být mezi dvěma krajními pracovními válci umístěn mezilehlý pracovní válec pro přitlačování povlékaného pásu směrem k rovině hladiny lázně, umístěný níže než oba krajní pracovní válce.

Ochranný kryt má s výhodou strop a přední, zadní a boční stěny, zabíhající pod rovinu lázně, a je opatřen výstupem pro povlékaný kovový pás.

Podle dalšího znaku vynálezu je první pracovní válec umístěn v odstupu od roviny od 3,18 do 6,35 mm, 'který je větší, než je odstup druhého pracovního válce od této roviny.

Podle dalšího znaku 'vynálezu je přední stěna ochranného krytu umístěna mezi prvním pracovním válcem a druhým pracov ním válcem, první pracovní válec Je zcela obklopen nad rovinou hladiny lázně ochranným krytem až na výstup pro povlékaný pás.

S výhodou je při vnějším povrchu přední stěny ochranného krytu u výstupu umístěn přestavitelný těsnicí uzávěr, svisle posuvný do dotyku s rovinou dráhy horního povrchu pásu mezi pracovními válci. Na spodu těsnicího uzávěru může být dále s výhodou umístěn dotykový váleček.

Podle jiného provedení vynálezu jsou ochranným krytem oblopeny první i druhý pracovní válec.

Zahrnuje-li zařízení jediný pracovní válec je podle dalšího znaku vynálezu tento válec zcela obklopen ochranným krytem.

Tryskový nůž může být podle jednoho provedení vynálezu umístěn vně ochranného krytu. Podle jiného provedení je tento tryskový n,ůž umístěn uvnitř ochranného krytu a je připojen ke zdroji ochranného neokysličujícího plynu.

Za ochranným krytem může být dále umístěn chladicí kryt, jehož přední konec Je plynotěsně připojen к výstupu ochranného krytu a druhý konec je opatřen výstupem pro povlečený pás a přívodem napojeným na zdroj ochranné neokýsličující atmošférý. Uvnitř tohoto chladicího krytů jsou umístěny v dráze povlečepého pášu chlazené válce. Chladicí kryt má s výhodou alespoň jéden výstup pro ochrannou neokýsličující atmosféru a alespoň jeden výměník tepla pro chlazení této odvedené atmpsféry a alešpoň jeden zpětný přívod ochlazené atmosféry, napojený na výstup výměníku tepla.

Druhý konec chladicího krytu je s výhodou řešen ve tvaru směrem dolů obráceněho hrdla, zaústěného pod úroveň vodní hladiny chladicí lázně v chladicí nádržce, přičemž v chladicím krytu a v chladicí nádrže je úmístěno po· jednom vodicím válci pro vedení povlečeného pásu chladicím krytem a chladicí vodní lázní.

Podle dalšího znaku vynálezu je tryskový nůž opatřen směrovací clonou pro uměrňování plynu směrem od nepovlečené strany pásu.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých obr. 1 je schematický výsekový řez prvním provedením zařízení a způsobu podle vynálezu, obr. 2 je příčný výsekový řez rovinou 2—2 z obr. 1, obr. 3 je schematický výsekový řezový detail znázorňující dotyk pásu s meniskem roztaveného povlakového kovu, obr. 4 je schematický výsekový řezový detail, podobný obr. 3, avšak znázorňující typ menisku, který se vytvoří při použití hliníku jako povlakového kovu, obr. 5 je schematický výsekový řez podobný obr. 1, znázorňující jiné provedení vynálezu, obr. 5a je výsekový detail v řezu, znázorňující kombinaci těsnicího bloku a třetího válce z obr. 5, obr. 6 je schematický příčný řez podobný obr. 2 a znázorňující povlékací zařízení z obr. 1 nebo 5 bez použití těsnicího bloku, obr. 7 je schematický výsekový řez dalším provedením způsobu a zařízení podle vynálezu, obr. 8 je výsekový schematický řez znázorňující první způsob a zařízení pro moření, obr. 9 je výsekový schematický řez, podobný obr. 8, znázorňující druhý způsob a zařízení pro moření, obr. 10 je schematický výsekový řez, znázorňující třetí způsob a zařízení pro moření, obr. 11 až 14 jsou schematické výsekové řezy, podobné obr. 7, znázorňující různé způsoby a prostředky, kterými může být pás udržován v ochranné, neokýsličující atmosféře, dokud nevychladne na teplotu, při které se při vystavení okysličující atmosféře na nepovlečené straně pásu nevytvoří viditelný kysličníkový film, obr. 15 je výsekový schematický řez, znázorňující další provedení způsobu a prostředků podle vynálezu, podobným provedení obr. 5, avšak u kterého se celé vytváření povlaku a dokončování provádí v ochranné atmosféře, obr. 16 a 17 jsou výsekové schematické řezý podobné obr. 7 a znázorňující alternativní uspořádání tryskového nože, a obi. 18 je výsekový půdorysný pohled na zařízení z obr. 17.

Všechna provedení vynálezu vyžadují, aby před vytvářením povlaku byla provedena obvyklá předběžná příprava pásu. Kupříkladu může být pás čištěn v neoxídačním předehřívači, žíhán a chlazen v ochranné atmosféře s vysokou teplotou. Přesná povaha přípravných pochodů pro předchozí zpracování pásu nepředstavuje omezující faktor pro rozsah vynálezu, pokud v době vytváření povlaku na pásu má pás správnou teplotu a jeho povrchy jsou čisté a zbavené kysličníků.

První provedení vynálezu je znázorněno na obr. 1 až 3, z nichž je patrná nádrž 1, obsahující lázeň 2 roztaveného povlakového kovu. Nad touto lázní 2 roztaveného kovu je veden kovový pás 3 na bázi železa, který se má opatřit povlakem. Nad lázní je umístěn ochranný kryt 4, který je prodloužením krytu 5 obvyklého zařízení pro přípravu pásu. Tento ochranný kryt 4 může tvořit celek s krytem 5, anebo к němu může být plynotěsně připojen. S výhodou je mezi ochranným krytem 4 a krytem 5 plynotěsně těsnění 6. Těsnění 6 může mít jakýkoli vhodný tvar. Za účelem znázornění příkladu provedení je ve výkresech toto těsnění 6 znázorněno jako vytvořené ze dvou dvojic těsnicích válečků 7, 8 a 9,10.

Ochranný kryt 4 má přední stěnu 4a, zad ní . stěnu 4b, boční stěny 4c a 4d a strop 4e. Z .' obr. 1 a 2 je zřejmé, že přední, zadní . a boční stěny zabíhají směrem dolů do lázně 2 roztaveného kovu. Přední stěna 4a má v sobě vytvořen výstup 11 pro povlékaný kovový 'pás, řešený jako· zářez nebo otvor tvaru písmene U, jehož část vybíhá nad hladinu lázně 2. Výstup 11 má mít takovou šířku, aby odpovídal nejširšímu kovovému pásu na bázi železa, který se má opatřovat povlakem.

Pás 3 prochází mezi těsnicími válečky 9, 10 a 7, 8 k vodícímu válci 12 uvnitř ochranného ' krytu 4. Od vodícího · válce 12 pás přechází po dráze d k pracovnímu válci 13, který uvádí ten povrch pásu 3, který se ' má opatřovat. povlakem, do blízkosti roviny 2a, na níž se v nádrží 1 udržuje hladina lázně roztaveného povlakového kovu. Od pracovního. válce 13 pás 3 prochází výstupem na další pracovní válec 14 a odtud vzhůru a od lázně 2 roztaveného povlakového . kovu. Vodicí válec 12' a pracovní válce 13 a 14 'jsou přiměřeným způsobem neseny .obvyklými neznázorněnými prostředky.

Přední stěna 4a ochranného krytu . 4 můžebýt opatřena . opěrou. 1S, upravenou 'pro zasunutí . podlouhlého panelovitého těsnicího. uzávěru ' 16 z ' grafitu nebo . jiného vhodného materiálu, který slouží jako těsnění . pro m zavření větší části výstupu 11. . Grafitový. těsnicí uzávěr 16 se může volně pohybovat nahoru . a ' 'dolů v opěře 15 a ' spočívá na -horní nebo 'nepovlečeném povrchu kovového ' pásu na bázi železa. ·.

Je důležité, aby ochranný kryt 4 byl: vyplněn neokysličující atmosférou, aby tak povrchy pásu 3 zůstaly čisté a bez přítomnosti kysličníků před vytvářením povlaku. Za tímto ' účelem má výústní ochranný kryt ' 4 v ' sobě . ' vytvořen přívod 17, kterým se přivádí vhodný neokysličující plyn do jeho vnitřního' prostoru. Je možno použít jakéhokoli ne..okysličující ' plynu, jako dusíku, inertních plynů ' apod. Neokysličující atmosféra · uvnitř ochranného krytu 4 musí být udržována při mírném přetlaku, aby tak okolní okysličující ovzduší vně ' prostoru ochranného krytu 4 nemohlo vniknout dovnitř výstupem 11 a obzvláště jeho částmi 11a a 11b, vyznačenými na obr. 2, které nejsou uzavřeny grafitovým těsnicím uzávěrem 16. Podobným způsobem je výhodné vytvořit přívod 18 neokysličující atmosféry mezi dvojicemi těsnicích válečků 7, 8 a 9, 10. Dále je výhodné, ' aby takto vzniklá pobočná komora 18a pro neokysličující atmosféru měla tlak nepatrně vyšší, než je tlak uvnitř ochranného· krytu 4 a než . je tlak uvnitř krytu 5. To zajišťuje,' že neokysličující atmosféra uvnitř krytu 5 nemůže být kontaminována ani při uzavření zařízení, když se pracuje uvnitř ochranného· krytu .4. Protože tlak neokysličující atmosféry v pobočné komoře 18a je vyšší než atmosférický tlak uvnitř krytu 5, zabrání se tak též kontaminaci atmosféry uvnitř krytu 5 zdroji na vstupním- konci obvyklého' zařízení ' pro přípravu pásu 3. Strana pásu 3, opatřená po vlakem, je konečně'dokončována tryskovým nožem 19, o kterém bude blíže hovořeno- dále.

Popsané zařízení může fungovat následovně. Zavedením základního kovového pásu 3 na bázi ' železa mezi těsnicí válečky 7, 8, 9, ID,' - vodicí válec 12 a pracovní válce 13 a 14, ' jak je znázorněno na obr. 1, a pohybem pásu ve směru šipky A se může vytvořit v rovině 2a lázně 2 rozvrstveného· povlakového kovu malá vlna. Ta způsobí dotyk mezi . přivrácenou stranou pásu 3 a roztaveným povlakovým kovem, a povrchové napětí a.smáče'cí vlastnosti povlakového kovu způsobí vytvoření menisku, který se bude postupně dotýkat sousedního povrchu pásu a bude ho povlékat. ' Tento meniskus je na obr. 1 až 3 označen ' 'jako meniskus . 20. Pomocí přítomnosti menisku 20' je tak možno dosahovat nepřetržitého .. kontaktního povlékání pouze jedné ' strany . pásu. ' 3 bez potřeby ponořovat pás do lázně 2. Pás 3 pohybující se směrem vzhůru od. ' pracovního válce 14. ' . tak bude mít ' - povlakem opatřenou stranu 3a a nepovlečenou stranu-lb.· „Odborníkům v oberu bude zřejmé, . že pro účely názornosti. .obr. 1 až 3 byla tloušťka pásu '3, . vzdálenost' pracovních. válců 13 a 14 od' .roviny.2a lázně 2..a.výška menisku '20 záměrně ' ' přehnány.,'Vzdálenost . povrchu· pásu 3,-- který..se má opatřovat . povlakem, od.' - roviny: .-Za. na. níž. še . udržuje.hladina lázně 2, která . umožní vytváření a udržování . povlékacího .menisku. se. bude ' do určité míry měnit podle: . typu,. použitého. ' povlakového materiálu a jeho povrchového.-napětí a smáčivých . vlastností. . U většiny. povlakových kovů se dosáhlo. .výborných:. výsledků při . udržování této vzdálenosti.. okolo.. 7,5 mm nebo ' méně.

'. .. . Je ' výhodné,'. ' aby první pracovní válec 13 byl umístěn-o' ' něco výše .nad rovinou 2a lázně 2 roztaveného povlakového kovu než druhý .pracovní ' válec ' 14. Výškový . rozdíl je. s ohledem na názornost na obr. 1 opět' přehnán. Počítá se se skutečným výškovým rozdílem od . okolo '3 mm do. okolo 6 mm. Účelem tohoto výškového rozdílu je. pouze další zajištění proti šplíchání nebo sbírání kovu prvním pracovním válcem 13, který je ůmístěn pod . ochranným krytem 4 a není tedy viditelný pro obsluhu.

Tryskový nůž 19 může být umístěn nepatrně ' . pod středovou osou druhého pracovního válce 14. ' Jak daleko' pod středovou osou pracovního válce 14 bude tryskový nůž 19 umístěn, závisí především na průměru pracovního válce 14 a rychlosti pásu 3. Je důležité, aby tryskový nůž 19 nefoukal kontaminující ' atmosféru . výstupem 11 ochranného krytu 4 nebo rušil meniskus 20. Tryskový nůž 19 může být umístěn nad pracovním válcem 14, jak je vyznačeno čárkovaně polohou 19a. Pro zajištění správného dokončování . tryskáním je důležité, aby příčný profil pásu 3 zůstal plochý. Za tímto účelem je výhodné . umístít proti tryskovému noži v poloze 19a o213320 pěrný válec 21, vyznačený na obr. 1 čárkovaně.

Další provedení 'vynálezu je znázorněno na obr. 5. Toto provedení ' je podobné jako· provedení z obr. 1 a shodné části nesou shodné vztahové číslice. Provedení podle obr. 5 se liší pouze v tom, že zařízení obsahuje mezilehlý pracovní válec 22, umístěný vně ochranného krytu 4 mezi pracovními Válci 13 ' a 14 Mezilehlý pracovní válec . 22 bude , opatřen neznázorněnýml vhodnými nosnými prostředky a · umístí se tak, aby mírně ohýbal ' pás 3 mezi pracovními válci 13 a 14 směrem dolů. To dovolí pracovním válcům 13 a 14 mírně se zdvihnout od roviny 2a lázně 2 roztaveného povlakového kovu, čímž se zabrání šplíchání nebo sbírání povlakového kovu těmito válci. Mezilehlý pracovní válec 22 má mít délku , o něco· menší, než je šířka . pásu 3. Jako v případě na obr.

až 3, jsou tloušťka pásu 3, výška menisku 20 a vzdálenost válců 13 a 14 od roviny 2a lázně 2 roztaveného povlakového kovu v obr. 5 přehnány pro větší názornost. Rovněž míra prohnutí uděleného pásu 3 mezilehlým pracovním válcem 22 je znázorněna záměrně zvětšená. Aby bylo možné umístit pracovní válce 13 a 14 se stejným odstupem od roviny 2a lázně 2, počítá se s průhybem 6 až 12 mm. Ve všech ostatních směrech mohou být zařízení podle obr. 5 a jeho funkce stejné jako v provedení znázorněném na obr. 1. Vytvořený meniskus je stejný jak je znázorněno na obr. 3. Tento meniskus bude stejný při použití jakéhokoli vhodného povlakového kovu. Bylo však zjištěno, že při použití hliníku jako povlakového kovu, přičemž meniskus bude v normálním případě mít tvar znázorněný na obr. 3, může mezilehlý pracovní válec 22‘ stlačovat pás 3 mírně ' pod rovinu 2a, na níž se udržuje hladina lázně roztaveného povlakového' kovu, neboť hliník vytvoří meniskus 23 typu vyznačeného na obr. 4. Při použití hliníku jako roztaveného povlakového kovu tak může pás 3 procházet mírně pod rovinou 2a hladiny lázně 2 roztaveného povlakového kovu a přesto je stále docilováno jednostranného povlaku.

Provedení podle obr. 5 může být upraveno osazením mezilehlého válce 22 na těsnicí uzávěr 1B. Tento případ je znázorněn na obr. 5a, kde válec 22a, který odpovídá válci 22 z obr. 5, je otáčivě uložen na těsnicím uzávěru 16a, odpovídajícímu těsnicímu uzávěru 16 na obr. 5, přičemž uložení je znázorněno neznázorněným obvyklým prostředkem. Podél spodního okraje těsnicího uzávěru 16a je umístěn dotykový váleček 22a, který se dotýká nepovlékané strany 3b pásu 3 a zastává stejnou funkci jaká byla popsána v souvislosti s mezilehlým pracovním válcem 22 na obr. 5. V rámci vynálezu lze též umístit mezilehlý pracovní válec 22 podle obr. 5 uvnitř ochranného · krytu 4, což vyžaduje pouze· vhodné uložení pracovních válců 13 a 14, aby se umožnila tato obměna.

Obr. 6 je podobný jako obr. 2 a shodné části.nesou · shodné vztahové číslice, přičemž tento obrázek ' může být považován jako příčný řez · znázorňující přední stěnu 4a ochranného · krytu 4· obr. 1 nebo obr. '5. Obr. 6 se liší od -obr. 2 v tom, že opera 15 a' grafitový těsnicí uzávěr 16 jsou vypuštěny a spodní hrana 11c výstupu- ochranného krytu 4 je spuštěna do polohy těsně nad pásem 3 pro zmenšení velikosti výstupu na minimum. V obr. 1 - a 5 tak může být vypuštěn grafitový těsnicí uzávěr 16 a opera 15, a · vstupu okysličující atmosféry výstupem 11 je zabráněno udržování neokysličující atmosféry v ochranném krytu 4 - při mírném přetlaku.

Další provedení vynálezu je znázorněno na obr. 7. Nádrž 24 znázorněná ' na ' obr. 7 obsahuje lázeň 25 roztaveného povlakového kovu. Ochranný kryt 26 vytváří pokračování krytu 27 zařízení pro přípravu pásu, jehož je na obr. 7 znázorněna pouze část, Ochranný kryt 26 může opět vytvářet buď celek s krytem 27, anebo k němu může být plynotěsně připojen. Mezi ochranným krytem 26 a krytem 27 je umístěno těsnění 28. Těsnění může mít jakýkoli vhodný tvar a pro účely příkladu je opět znázorněno ve formě dvou dvojic těsnicích válečků 29, 30 a 31, 32. Mezi dvojicemi těsnicích válečků je umístěn přívod 33 neokysličující atmosféry. Ochranný kryt 26 má přední stěnu 26a, zadní stěnu ' 26b a boční stěny 26c. Přední, zadní a boční stěny ochranného krytu 26 zabíhají směrem dolů do lázně 25 roztaveného povlakového kovu.

Kovový pás na bázi železa je opět označen vztahovou číslicí 3 a prochází mezi těsnicími válečky 31 a 32 a těsnicími válečky 29 a 30 těsnění 28. Potom prochází okolo vodícího' válce 34 směrem dolů ' a okolo pracovního válce 35, který uvádí povrch pásu 3, který se má opatřit povlakem, do blízkosti roviny 25a hladiny lázně 25 roztaveného povlakového kovu. Pracovní válec 35 po té usměrňuje pás opatřený povlakem směrem vzhůru od lázně 25 roztaveného' povlakového kovu a pás 3 vystupuje výstupem 36 v ochranném krytu 26.

Ochranný kryt 26 je opatřen přívodem 37 neokysličující atmosféry a neokysličující atmosféra je udržována uvnitř ochranného krytu 26 mírným přetlakem, ' takže okolní atmosféra, obsahující kyslík, ležící vně ochranného krytu 26, nemůže vstoupit dovnitř přes výstup 36. Těsnění 28 a jeho přívod 33 pro neokyslišující atmosféru může sloužit stejnému účelu, jak je popsáno v souvislosti s těsněním 6 a přívodem 18 na obr. 1. Těsnění 28 a přívod 33 mají opět mimořádnou důležitost v průběhu zastavení provozu ochranného krytu. V provedení podle obr. 7 je tryskový nůž 38 umístěn uvnitř ochranného krytu 26. Tryskový nůž 38 bude pracovat s neokysličujícím plynem, který může být stejný jako neokysličující atmosféra uvnitř ochranného krytu 26.

Funkce provedení podle obr, 7 se liší od provedení obr. 1 a 5 především v tom, že celé vytváření povlaku a jeho dokončování se provádí uvnitř ochranného krytu 26 a v jeho ochranné neokysličující atmosféře. Při zavádění kovového pásu 3 na bázi železa, jak je znázorněno na obr. 7 a při jeho pohybu ve směru šipky B bude mít malá vlna na hladině lázně 25 roztaveného povlakového kovu opět za následek vytvoření menisku 39, kterým se bude povrch pásu 3, obrácený směrem k hladině lázně 25, spojitě a kontaktně povlékat roztaveným kovem při průchodu okolo pracovního válce 35. · Neznázorněné osazovací prostředky pro válce 34 a 35 v ochranném krytu 26 a pro tryskový nůž 38 mohou být běžného provedení. Základní pás na bázi železa, který se posouvá vzhůru směrem k výstupu 36, bude opatřen povlakem na straně 3a a je bez povlaku na straně 3b. Strana opatřená povlakem bude dokončena tryskovým nožem 38, který opět může být umístěn v jakékoli poloze, pokud neporušuje meniskus 39 a hladinu lázně 25 roztaveného povlakového· kovu. Je-li zapotřebí umístit tryskový nůž 38 směrem vzhůru od pracovního válce 35 tak daleko, že by mohlo dojít ke zkroucení příčného tvaru pásu 3, může se použít opěrného· válce, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 1, pro zajištění příčného průřezu, který zůstává v průběhu dokončovací operace plochý.

Ve všech dosud popsaných provedeních je pás 3 vystaven okolnímu ovzduší při teplotě dostatečně vysoké k tomu, aby se vytvořila na jeho nepovlečené straně 3b viditelná kysličníková vrstva. Při krátkých dobách vystavení je viditelný kysličníkový povlak vytvořen z kysličníkových vrstev nebo filmů, přičemž film těsně u základního kovu je vytvořen převážně z kysličníku železnatého· FeO, na němž je uložena vrstva kysličníku železnato-železitého FesCU, po níž následuje vrstva kysličníku železitého FezOa. Je-li teplota pásu při jeho· vystavení okysličující atmosféře pod přibližně 570^,oC, nevytvoří se vrstva kysličníku železnatého, což je obvyklé, je-li povlakovým kovem zinek. Je-li povlakovým kovem hliník, je teplota pásu obvykle· nad 570 °C a vytvoří se vrstva kysličníku železnatého.

Viditelný kysličníkový povlak může být odstraněn mořením kyselinou, jak o tom byla zmínka výše. Rozdíl mezi zde používaným mořením a normálním mořením kyselinou je otázkou míry této úpravy povrchu, kdy normální moření obvykle znamená intenzívní zpracování povrchu pro odstranění okují z polotovaru. První fáze odstraňování kysličníkového povla.ku mořením je čistě chemická a sestává · z rozpouštění kysličníkových filmů. Kysličníkové filmy se rozpouštějí při rozdílných rychlostech, přičemž rychlost rozpouštění filmu kysličníku železnato-železitého je určující, neboť tento kysličník se rozpouští nejpomaleji. Tenké pórovité kysličníkové filmy mohou být odstraněny penetrováním kyselinou a přímým napadením základního kovu. Rychlost odstranění kysličníku může být zvýšena různými způsoby.

Především může být zvýšena rychlost · odstraňování zvýšením teploty kyselinové lázně nebo zvýšením koncentrace kyseliny. · Navíc může být rychlost odstraňování kysličníku penetrací zvýšena zavedením elektrického proudu. To zvyšuje rozpouštění základního kovu a lokální třepání · povrchu vyvíjením vodíku.

Moření základního kovového pásu s jednostranným povlakem přináší specifický problém v tom, že je žádoucí odstraňovat kysličník z nepovlečené strany . kovového pásu na bázi železa, zatímco se současně snižuje na minimum leptání na straně , opatřené povlakem. Nejvýhodnější je elektrolytické moření.

Moření zahrnuje řadu variabilních a navzájem spolu souvisejících parametrů, které poskytují téměř nekonečné množství specifických kombinací, z · nichž každá je schopna přiměřeně odstranit kysličníkový film z nepovlečené strany pásu. Je však možno stanovit základní zásady pro nejvýhodnější způsob zmoření kovového pásu s· jednostranným povlakem.

Základní proměnlivé parametry moření jsou použitá kyselina, koncentrace kyseliny, její teplota, vzdálenost mezi elektrodou a pásem, doba ponoření pásu a hustota proudu elektrodou. Pro snížení leptání povlečené strany pásu na minimum je nejvýhodnější použít ředěný roztok kyseliny, obvykle technické kyseliny s koncentrací 1 · · objemového procenta nebo· méně. Typ použité · kyseliny se určí její účinností, cenou dostupnosti, požadavky na ochranu proti znečištění a na větrání. Z obvyklých kyselin pro tento účel je možno účinně použít kyseliny sírové, fosforečné, chlorovodíkové a dusičné. Kyselina sírová a fosforečná jsou o něco· úČinnější a kyselina sírová je nejvýhodnější nejen vzhledem ke své účinnosti, ale vzhledem ke snížené náchylnosti k dýmání.

Teplota kyseliny má být udržována na nízké úrovni (pod okolo 38 °C], má-li být leptání a rezavění strany pásu s povlakem sníženo na minimum. Vzdálenost mezi elektrodou a pásem má být pro zvýšení účinnosti snížena na minimum. Tato vzdálenost se však určí podle požadavku, . aby nedošlo při kontinuálním · průchodu· · pásu k dotyku mezi pásem a elektrodou. Doba· ponoření pásu má být též snížena na minimum, a to na dobu potřebnou právě k tomu, aby se odstranila viditelná vrstva kysličníku v daném konkrétním případě.

Z praktického hlediska je však doba ponoření pásu dána rozměry nádrže a pracovními rychlostmi pásu. Pro dané zařízení bude zapotřebí určité minimální hustoty proudu. Jako · zcela přiměřené se ukazuje množství od 2200 do· 4400 A/m2. Používání hustoty proudu nad praktické ·minimu.m· by bylo zcela zbytečné a představovalo by plýtvání energií.

Obr. 8 znázorňuje upravené řešení galvanického Článku, kterým je možno provádět moření. Na obrázku je znázorněna vana 40, obsahující lázeň 41 ředěné kyseliny sírové. Pás 3 se stranou 3a opatřenou povlakem a stranou 3b bez povlaku se nechá procházet lázní 41 okolo válce 42 neseného v lázni obvyklým· neznázorněným prostředkem. Blok 43 úbytkového kovu je elektricky spojen s. kovovým pásem na bázi železa, · a to vodičem 44 o válcem 42. I když se rychlost napadení základního kovu nezvýší, napomáhá rychlé vyvíjení vodíku na povrchu pásu 3 neopatřeném povlakem střepávání kysličníku z tohoto povrchu. Vodík je též vyvíjen na bloku 43 z úbytkového kovu, odkud stoupá a napomáhá střepávání kysličníku na · nepoivlečené straně 3b pásu 3. Je možno použít jiných úbytkových kovů jako· hořčíku nebo hliníku.

Při zkušebních provozech se použije jak 0,5 % kyseliny sírové, i 0,5 % kyseliny fosforečné jako zředěné kyselinové lázně 41 a udržují se při teplotě okolo 32 °C. Pás 3 je na · straně 3a opatřen povlakem zinku a na straně 3b má kysličníkový povlak, vytvořený jako důsledek toho, že pás 3 opouští ochrannou atmosféru ' při teplotě okolo 480°C. Použije se zinkového úbytkového bloku 43, a udržuje se přibližně 3 mm. od povrchu 3b pásu 3. Kysličníkový povlak se odstraní z nepovlečené strany 3b v přibližně 3· vteřinách, aniž se ukáže jakékoli naleptání zinkového povlaku na povlečené straně 3a pásu 3.

Obr. 9 znázorňuje jiný způsob a zařízení pro moření pásu 3, opatřeného povlakem horkého· kovu na straně 3a a kysličníkovým povlakem na straně 3b. V tomto provedení je použito vany 45, obsahující lázeň 46 zředěné kyseliny. Pás 3 ' se nechá procházet okolo ponořeného válce 47 a u nepovlečenéstrany 3b pásu 3 se umístí elektroda 48. Elektroda a pás jsou přes válec 47 připojeny ke zdroji proudu 49 vodiči 50 a 51.

Bylo zjištěno, že místo připojení zdroje proudu 49 vodičem 51 k válci 47 (nebo k posuvnému kontaktu nebo kontaktním válcům, jak je v oboru známo j, je možno použít lázně roztaveného povlakového kovu pro přivádění proudu do pásu 3 a vyloučí se tak možná poškození povrchu poškrabáním nebo vytvořením elektrického oblouku. Za tímto účelem může být vodič 51 od zdroje proudu 49 připojen k nádrži 1 na povlakový kov, je-li tato vana kovová. Pro účely příkladu bylo toto spojení znázorněno na obr. 1. Alternativně může být vodič 51 připojen k elektrodě 51a, ponořené do lázně roztaveného povlakového kovu. Pro účely příkladu byl tento případ znázorněn na obr. 5. Je zřejmé, že připojení vodiče 51, znázorněná na obr. 1 a 5, mohou být použita při jakýchkoli provedeních zařízení na vytváření povlaků, použije-li se moření kyselinou typu popsaného s ohledem по obr. 9.

Provedení podle obr. 9, ve kterém je proud přiváděn z vnějšího zdroje 49, se ukázolo joko účinnější než provedení podle obr. 8.

Rozpouštění železa pod kysličníkovou vrstvou se urychluje určitým vyvíjením vodíku, které nopomáhá střepávání kysličníku z základního kovu na bázi železo pásu 3. Zdroj proudu 49 může být buď no střídavý nebo no stejnoměrný proud, přičemž střídavý proud je výhodnější vzhledem k pulzaci proudu, urychlující moření. Elektroda 48 může být z jokéhokoli vhodného materiálu, který je vodivý a který není nopodán zředěnou kyselinovou. lázní 46. Nerezavějící ocel je výborný elektrodový materiál. Jiné materiály, které je · možno použít joko elektrodu 48, jsou platina nebo olovo.

Při pokusném provozu se použije zředěné kyselinové lázně 46 z 0,5 % kyseliny sírové, která se udržuje při teplotě okolo 32 stupňů Celsio. Zdrojem energie 49 je svařovocí generátor no stejnosměrný . proud, vytvářející proudový tok 110 A, přičemž pás 3 vytváří kotodu o elektroda 48 anodu z nerezovějící oceli. Pás 3 má no straně 3b vytvořený kysličníkový film, vzniklý tím, že pás opouští neokysličující ochrannou atmosféru, používanou při vytváření zinkového povlaku, a dostává se do styku se vzduchem při teplotě pásu okolo 480! °C. Kysličníkový film se odstroní zo méně než 6 sekund při rychlém vývinu vodíku jak no elektrodě 48, tok i na nepovlečené stroně 3b pásu. Nezjistí se žádný vznik rzi no straně 3o při ponoření nepřesohujícím 4 vteřiny. Určitý malý vznik rzi a · naleptání zinkového povlaku se zpozoruje při době ponoření 6 sekund. Elektrodo z nerezavějící oceli je umístěna okolo 12,5 mm od nepovlečené strony 3b pásu 3.

Při jiném pokusném provozu je zředěná kyselinová lázeň 46 opět 0,5 % kyselina sírová, udržovaná při teplotě okolo 26,5. °C, o elektroda je opět z nerezovějící oceli. Pás 3 má zinkový povlak na straně 3o o kysličníkový povlak no straně 3b, vytvořený tím, že pás 3 opouští ochronnou otmosféru, používanou při vytváření zinkového povlaku, a dostává se do styku se vzduchem při teplotě pásu okolo 480 °C. Zdrojem 49 energie je zdroj no střídový proud, dodávající proud přibližně 9A. Elektrodo 48 je udržována přibližně 25 mm od povrchu 3b pásu 3. Zo těchto podmínek se kysličníkový film odstraní za přibližně 2 sekundy. Nepozoruje se žádné noleptání zinkového povloku no povlečené stroně 3o pásu 3.

No obr. 9 je znázorněno obměna provedení podle obr. 9. V tomto provedení prochází pás 3 přes podpůrný válec 52 a lázeň 46 z obr. 9 je nohroženo houbou 53, sycenou zředěnou kyselinou. Houbo 53 je nesena nosným prostředkem 54, který je z nerezovějící oceli nebo z jiného materiálu nenapadaného nebo nekřehnoucího působením zředěné kyseliny. Houbo 53 a její držák 54 jsou připojeny ke zdroji 55 proudu vodičem 56. Pás 3 je též spojen se zdrojem 55 proudu, o to vodičem 57 pomocí podpůrného válce 52. Zdroj proudu 55 může být bud na střídavý nebo na stejnosměrný proud. V držáku 54 houby 53 je vytvořen přívod 58 kyseliny, kterou je možno kyselinu doplňovat. Provedení podle obr. 10 se vyznačuje tou výhodou, že není zapotřebí žádné vany, a houba zajišťuje odskrabovací působení pro odstraňování · kysličníků. Je však třeba pamatovat na výměnu houby, jak plyne z jejího opotřebení nebo ze shromáždění dostatečného množství částic, uchycených v jejím tělese,· které představuje nebezpečí poškrábání · pásu 3.

Všechny · výše popsané mořicí postupy musí být následovány vhodným oplachem a sušením (postupy dobře · známými odborníkům v oboru], aby .se omezilo napadení kyselinou na obou stranách pásu. Je · možno použít vhodné zředěné kyseliny, jiné než výše uvedené, přičemž výběr vhodných zředěných kyselin je dobře znám ' odborníkům v oboru. Zředěné kyseliny mohou obsahovat běžné přísady, jako látky pro úpravu povrchového napětí, inhibitory, protipěnící · činidla apod., jak je dobře známo .odborníkům v oboru.

Moření, oplach a sušení je možno vypustit, je-li pás základního kovu na bázi železa, opatřený po jedné straně povlakem vytvořeným způsobem podle vynálezu, udržován v ochranné, neokysličující .atmosféře, až dosáhne teploty dostatečně nízké, aby se zabránilo· vytvoření viditelného kysličníkového povlaku na jeho nepovlečené straně. Tento způsob, a zařízení pro jeho· provádění, jsou znázorněny na obr. 11. Pro účely příkladu je. způsob vytváření povlaku a zařízení z obr. 11 shodné se způsobem a zařízením z obr. 7 a stejné části nesou stejné vztahové číslice. Provedení z obr. 11 se liší od provedení z obr. 7 pouze v tom, že k ochrannému krytu 26 je v oblasti .výstupu 36 připojen chladicí kryt 59. Chladicí kryt 59 je opatřen výstupem 80 a má takovou délku, že ve chvíli, kdy pás 3 projde výstupem 60, je · ochlazen na teplotu okolo· 150 stupňů Celsia, což je teplota, při které se na nepovlečené straně 3b pásu 3 nevytvoří viditelná kysllčníková vrstva. Chladicí kryt 59 je samozřejmě vyplněn neokysličující atmosférou, která bude vstupovat do tohoto krytu 59 výstupem 36. Je-li toho zapotřebí, je v chladicím krytu 59 vytvořen další přívod 61 neokysličujícího prostředí. I když pro účely tohoto příkladu je chladicí kryt 59 znázorněn jako jednoduše připojený k ochrannému krytu 26, je zřejmé, že · část 26e stropu 26d ochranného krytu 26, umístěná pod chladicím krytem 59, a zahrnující výstup 36, může být vypuštěna. S výjimkou toho, že pás opatřený povlakem je udržován v ochranné atmosféře, až je dostatečně zchlazen pro zabránění vzniku viditelné vrstvy kysličníků na nepovlečené straně, je funkce provedení podle obr. 11 shodná s provedením popsaným ve vztahu k obr. 7.

Délka chladicího krytu, potřebná pro u držování ·' pásu· · ·opatřeného^ · povlakem · v · ochřanné atmosféře · až do okamžiku, kdy · se na nepovlečené straně objeví viditelná kysllčníková vrstva, může být zmenšena tím, že se použije · prostředku pro urychlení chladnutí pásu. Obr. 12 znázorňuje provedení v podstatě totožné jako obr. 7, přičemž stejné části nesou opět stejné vztahové číslice. Na ob. · 12 · je znázorněn · chladicí kryt 62, řešený podobně jako chladicí kryt ·59· z obr. 11, a · opatřený výstupem· 63 · a přídavným přívodem 64 neokysličující atmosféry v případě potřeby. V tomto provedení· se .však pás 3 nechá procházet okolo chlazených válců · 65 a 66, což způsobí snížení teploty · pásu ·3 «a· · umožní tak, aby byl chladicí kryt 62 kratší. Část 26e stropu · 26d ochranného krytu 26, která leží pod chladicím krytem 62 a · má v. sobě vytvořen výstup 36, může být opět · vypuštěna.

Jiný způsob, jakým pás může být chráněn před vytvořením viditelného filmu je znázorněn na obr. 13. Zařízení je · opět v · podstatě · totožné · jako · zařízení na obr. 7 a · vytváření · · povlaku se provádí· stejným způsobem. V tomto provedení je ochranný kryt 26 opatřen chladicím krytem 67 s výstupem 68. · V chladicím · krytu 67 je za ochranným krytem 26 ochranná atmosféra a chladicí kryt 67 může být opatřen dalším přívodem 69 v případě potřeby. · V tomto provedení je část ochranné atmosféry odebírána z chladicího krytu výstupem 70 do· výměníku tepla 71, opatřeného ventilátorem· nebo podobným ústrojím. Ochlazená ochranná atmosféra z výměníku tepla 71 se zpětně přivádí do chladicího krytu 67 zpětným přívodem 72 ve tvaru trysky, · která působí, že ochlazená ochranná atmosféra naráží na pás 3. Pro zvýšení chladicího účinku pásu je možno použít druhého výměníku tepla 73, opatřeného přívodem 74 a tryskou 75, diametrálně protilehlou vzhledem k trysce zpětného přívodu 72. Použití navzájem diametrálně protilehlých trysek zajišťuje, že se udrží plochý průřezový tvar pásu 3. Výměníky tepla 71 a 73 umožní zkrátit chladicí · kryt 67 při srovnání s krytem 59 z obr. 11, a to vzhledem k tomu, že · se urychlí chlazení pásu 3.

Ještě další prostředek pro chlazení je znázorněn na obr. 14. V tomto provedení jsou opět způsob · vytváření povlaku a zařízení pro provádění tohoto způsobu shodné jako na obr. 7, a stejné části nesou stejné vztahové · značky. · Provedení podle obr. 14 je založeno· na tom, že se pás s jednostranným povlakem · prudce ochladí ve vodní lázni. bez vytvoření viditelného kysličníkového filmu na své · nepovlečené straně. Za tímto účelem je zařízení opatřeno chladicím krytem 76,· vybíhajícím ze stropu 26d ochranného krytu 26. Na svém horním konci je tento kryt opatřen vodicím válcem 77, a je zakončen směrem dolů · obráceným hrdlem 78. · Hrdlo· 78 je umístěno pod povrchem vodní lázně 79 v chladicí nádržce .80. Pás vystupuje z ochranného krytu 26 výstupem 36 a vstupuje do chladicího krytu 76. V chladicím krytu 76 pás prochází okolo vodícího válce 77 a vystupuje z hrdla 78 do vodní lázně 79. Pás 3 je veden vodní lázní 79 a je usměrňován vzhůru ven z této lázně ponořeným válcem 81. Hrdlo 78 chladicího krytu 76 je opatřeno výstupem 82 pro neokysličující ochrannou atmosféru z chladicího krytu 76 a vodní páry, vznikající ponořováním pásu 3 do vodní lázně 79. Výstup 82 je opatřen ovládacím ventilem 83 a průtok výstupem 82 , může být zaznamenáván výtokovým měřidlem 84 dobře známého druhu. V hrdle 78 mohou být umístěny přepážky 78a a 78b pro snížení zpětné difúze vodní páry do chladicího krytu 76 na minimum. Je zřejmé, že neokysličující, ochranná atmosféra uvnitř chladicího . krytu 76 vstupuje z ochranného· krytu 26 výstupem 36. Ve všech provedeních podle obr. 11 až 13 · musí být ochranná atmosféra v chladicím krytu udržována při tlaku dostatečném k tomu, aby se zabránilo vstupu okolní okysličující atmosféry do chladicího krytu přes ·. výstup z tohoto chladicího krytu.

Obr. 15 znázorňuje obměnu provedení podle obr. * 5, ve kterém jak vytváření povlaku, tak i dokončovací pochody, jsou prováděny v ochranné atmosféře. Za tímto účelem obsahuje zařízení nádrž 85 na roztavený kov, ve které je umístěna lázeň 86 roztaveného povlakového kovu. Ochranný kryt 87 je připojen ke krytu pro předběžnou přípravu 88, nebo s ním tvoří celek. Mezi ochranným krytem 87 a krytem 88 pro předběžnou přípravu může být opět umístěna těsnění 89, sloužící pro stejný účel jako· těsnění 6 na obr. 5. Opět je pro účely příkladu těsnění 89 znázorněno jako vytvořené z dvojic těsnicích válečků 90, 91 a 92, 93 s přívodem 94 neokysličující atmosféry, umístěným · mezi nimi, sloužícím pro stejný účel jako přívod 18 na obr. 5. Pás 3 základního kovu na bázi železa opět prochází okolo vodícího válce 95, ohýbající pás směrem dolů, který odpovídá vodícímu válci 12 z obr. 5. Pás 3 též prochází pod pracovními válci 96, 97 a 98, které odpovídají · pracovním válcům 13, 14 a 22 z obr. 5 a slouží stejnému účelu. 0chranný kryt 87 má přední stěnu 87a, zadní stěnu 87b a boční · stěny 87c. Tyto přední, zadní a boční stěny zabíhají zčásti do lázně 86 roztaveného povlakového kovu, jak je to znázorněno. Strop 87d ochranného· krytu je opatřen přívodem 99 neokysličujíjcí ochranné atmosféry a výstupem 100 pro pás

3. Uvnitř ochranného krytu 87 je uložen tryskový nůž 101, a může být umístěn v kterékoli · poloze uvnitř krytu, pokud neruší meniskus 102. Zařízení může dále obsahovat pro tento tryskový nůž 101 neznázorněný opěrný válec nebo další tryskový nůž, jak bylo popsáno s ohledem na obr. 1.

Práce při provedení podle obr. 15 probíhá stejně jako podle obr. 5 a pás 3 má stranu 3a, opatřenou povlakem, a nepovlečenou stranu 3b. Provedení podle obr. 15 se liší od provedení podle obr. 5 především v tom, že jak vytváření povlaku, · tak dokončování tryskou se provádí v ochranném krytu 87 a jeho ochranné atmosféře, čímž odpadá potřeba těsnicího· uzávěru 16 z obr. 5. Pás 3 opatřený jednostranným povlakem může procházet výstupem 100 do okolního ovzduší, načež je vystaven vhodnému moření, oplachu a sušení, jak bylo popsáno výše. Alternativně může být pás 3 udržován v ochranné atmosféře až dosáhne teploty, při které se na nepovlečené straně 3b již nevytváří viditelná kysličníková vrstva, a to jakýmkoli prostředky znázorněnými na obr. 11 až

14. V provedení podle obr. 15 může odpadnout mezilehlý pracovní válec 98. Výsledkem je provedení podobné jako na obr. 1, avšak s vytvářením povlaku i dokončováním uvnitř výústního nástavce.

Obr. 16 znázorňuje provedení podobné jako na obr. 7· a shodné části nesou shodné vztahové značky. Vytváření povlaku při provedení podle obr. 16 se opět provádí shodně, jak bylo· popsáno· v souvislosti s obr. 7. Obr. 16 se liší od obr. 7 v tom, · že přední stěna 26a. ochranného krytu · 26 je opatřena otvorem 103 o velikosti takové, · aby se · do· něho mohl snadno zasunout · tryskový · nůž 104 - · se svým předním koncem umístěným uvnitř ochranného krytu 26, zatímco jeho zadní konec vybíhá ven z krytu. Otvor .103 může být opatřen kloubově upevněným · uzávěrem 105, spočívajícím na horní straně tryskového nože 104, když je tento nůž zasunut do)· otvoru 103, a uzavírající tento otvor, když je tryskový nůž 104 vyjmut pro čištění, a brání tak vstupu okysličující atmosféry otvorem 103, Tryskový nůž 104 může být opatřen neznázorněným přídavným podpůrným prostředkem, který je běžného provedení. Otvor 103 může být opatřen neznázorněným těsnicím profilem nebo jinými · těsnicími prostředky pro zabránění kontaminace ochranné atmosféry ochranného krytu .vnější orem 103 a okolo tryskového nože 104. Má-li otvor 103 velikost takovou, že se · těsně blíží obvodovým rozměrům tryskového· nože 104, potřeba takového těsnění může být odstraněna · přetlakem ochranné neokysličující atmosféry, udržovaným uvnitř ochranného krytu 26. Uspořádání podle obr. 16 může být použito u kteréhokoli z dalších výše popsaných provedení, u kterých je tryskový nůž umístěn uvnitř ochranného· krytu. Toto uspořádání značně usnadňuje · periodické češtění tryskovétio nože.

Ve výše popsaných provedeních, při kterých je tryskový nůž umístěn uvnitř ochranného krytu, může za určitých okolností vzniknout problém vytváření prachu povlakového kovu, vznikajícího’ z par povlakového kovu při dokončování tryskou. Též může docházet k přítomnosti drobných teček povlakového kovu na nepovlečené straně. Tečky povlakového· kovu jsou opět důsledkem dokončovacího· pochodu, kdy jsou drob213320 né kousky povlakového ko'vu sfukovány z okrajů pásu. Obr. 17 a 18 znázorňují uspořádání tryskového nože, které vylučuje tyto problémy. Pro účely příkladu znázorňuje obr. 17 zařízení , pro vytváření povlaků shodné jako na obr. 7, přičemž shodné části nesou shodné vztahové číslice. Je· zřejmé, že uspořádání ochranného krytu z obr. 17 a 18 může být použito· pro zařízení podle obr. 15, s mezilehlým pracovním - válcem 98 nebo bez něj, a to přesné stejným způsobem.

Na obr. 17 a 18 je - výstup 36 ochranného krytu 26 obklopen . na třech stranách stěnami nebo- přepážkami 106, 107 a 108. Tryskový nůž 109 je uložen vně ochranného krytu 16 svým předním koncem procházejícím přepážkou. 107j :Při tomto uspořádání a při použití ne okysličujícího plynu v tryskovém noži 109, bude zinkový povlak na straně 3a pásu 3 dokončen před tím, než je vystaven okolnímu ovzduší. Jakýkoli prach povlakového kovu - nebo drobné částice budou bez negativních·· - důsledků odfouknuty z nepovlečené strany · 3b pásu 3. Kde k tomu okolní podmínky opravňují, mohou být přepážky 106 až 108 opatřeny další neznázorněnou přepážkou, - umístěnou přes jejich horní okraje. TakoVá.- vrchní přepážka pak bude opatřena štěrbinou, kterou může pás 3 procházet. Vrchní - přepážka vyloučí jakákoli tahová proudění směrem dolů, která mohou vznikat při - dokončovacím pochodu, Strana přepážkového systému, protilehlá vzhledem k nepovlečené straně 3b, bude stále otevřená a bude -umožňovat, aby prach nebo částice povlakového kovu byly sfukovány směrem z nepovlečené strany 3b pásu 3. . i

Ve všech - způsobech vytváření povlaků a prostředků - pro· -jejich, provádění, které byly popsány výše, - , bude -teplota lázně - záviset - na použitém - .-roztaveném - kovu. Lázeň musí být udržováná -při dostatečné teplotě, aby se zajistilo., že povlakový kov zůstane v roztaveném-stavu - až do dokončení tryskovým nožem. -Na - rozdíl od obyčejných způsobů vytváření - povlaků ponořením do roztaveného kovu; při - kterých se - pás, který se má povlekat - -(jehlo· obě strany) ponořuje do lázně, při jednostranném vytváření povlaku podle vynálezu nemůže záviset dostatečná výše tepla, dodávaného do - lázně roztaveného povlakového kovu, na samotném pásu. Postupy při- ovládání teploty lázně by měly být v podstatě stejné, - - jako při vytváření povlaků na obou stranách a teplota má být udržována na pokud - možno konstantní výši, aby se snížila na - minimum tvorba okují. Ve všech popsaných provedeních, obzvláště z toho důvodu, že záleží na vytvoření menisku, musí být konstantně udržována přiměřená výše hladiny lázně. Za tímto účelem je možno použít pro- přesné nastavování výše hladiny pneumatickou posuvnou komoru nebo mechanickou posuvnou zátku, jak je známo odborníkům v oboru. Je výhodné, použi je-li se automatických prostředků pro- ovládání výše hladiny lázně (jak je opět v oboru dobře známo).

Lázeň roztaveného povlakového kovu může být zahřívána jakýmkoli obvyklým způsobem, včetně použití elektrických odporových prvků, indukčního ohřevu, ponorného trubkového topení apod. Odborníkům v oboru bude zřejmé, že- objem lázně roztaveného povlakového kovu může být daleko menší, než je požadováno u typických postupů vytváření povlaků ponorem, tj. po obou stranách. Protože je v souladu s vynálezem značně zmenšen dotyk mezi pásem a lázní, rychlost rozpouštění pásu při srovnání s požadovanou rychlostí přidávání povlakového kovu bude taková, že lázeň nebude nasycena železem a vytváření -okují bude sníženo· na minimum- nebo úplně vyloučeno. To pak bude mít za následek vytváření bezvadného- povlaku. Za tímto účelem je výhodné, aby nádrž na roztavený povlakový kov byla vyložena vhodným keramickým materiálem.

Ve všech výše popsaných provedeních bude teplota pásu z kovu na bázi železa, s jakou pás opouští obvyklý kryt pro předběžnou přípravu a vstupuje do ochranného krytu, opět záviset na použitém - roztaveném povlakovém kovu a je snadno určitelná pro odborníky v oboru. Teplota pásu má být - dostatečně vysoká, aby se zabránilo slévání roztaveného povlakového kovu na - jeho povrchů. Stejně tak nemá být natolik vysoká, aby docházelo k nadměrnému vytváření slitiny mezi povlakovým kovem a základním kovem.

Ve všech provedeních musí - být - uvnitř ochranného krytu udržována neokysličující atmosféra. K tomuto účelu může sloužit - jakákoli vhodná neokysličující atmosféra, jako z dusíku nebo inertního plynu. -Neokysličující atmosféra uvnitř ochranného krytu musí být udržována při tlaku dostatečném k tomu, aby se zabránilo vstupu okysličující atmosféry dovnitř ochranného, krytu jeho výstupem. Totéž samozřejmě platí i o- chladicím krytu, jak byl popsán - v souvislosti - s obr. 11 až 14. Rosný bod uvnitř ochranného krytu má být udržován na úrovni- srovnatelného krytu má být - udržován - - na - úrovni srovnatelné s úrovní přípustnou pro obyčejné (oboustranné) postupy vytváření povlaků. Tato výše závisí na teplotě pásu a procentuálním množství vodíku - v atmosféře při přípravě pásu, jak je dobře známo v oboru.

Ve všech výše popsaných provedeních je výhodné, jsou-li válec nebo válce umístěné v blízkosti lázně roztaveného povlakového kovu opatřeny povrchem, který se snadno nesmáčí stykem s roztaveným povlakovým kovem. To usnadní odstranění jakéhokoli množství povlakového kovu na válcích, které se tam dostalo náhodným zachycením kovu válcem nebo jeho vyšplíchnutím. Je-li to žádoucí, mohou být válec ne213320 bo válce v blízkosti roztaveného kovu opatřeny věncem nebo jinak tvarovány tak, že nepoužívané části za okraji povlékaného pásu jsou mírně zkoseny směrem od povrchu lázně. To dále usnadní vedení pásu.

Vynález byl v předchozím popise popsán na řadě provedení. Výběr konkrétního provedení nebo jejich kombinace bude záviset na řadě faktorů, jako druhu zařízení, které je již k dispozici, typ použitého kovu, požadované vlastnosti konečného výrobku . s jednostranným povlakem apod. Volba je samozřejmě v rámci možností odborníkům v oboru. Například ve výše popsaných provedeních, u kterých je dokončování tryskovým nožem prováděno neokysličujícím plynem uvnitř ochranného krytu (například provedení z obr. 7), se dosahuje řady výhod. K těmto výhodám náleží nepřítomnost zvlnění v povlaku i při velmi nízkých rychlostech, nevznikají problémy spojené s přítomností. kysličníků na povrchu lázně, sníží se problémy s okujemi, na konečném povlaku se nevytváří kysličníkové závoje, a vyloučí se vytváření povrchové strusky. Naproti tomu při tomto postupu musí obsluha sledovat, nedochází-li k odpařování povlakového· kovu a vzniku jeho prachu, což může vést k vytváření bodů z povlakového kovu na nepovlečené straně pásu.

V provedení, jaké je znázorněno na obr. 17 · a 18, kde se· použije pro dokončování proudu neokysličujícího plynu mimo ochranný kryt, avšak dříve než pás vejde ve styk se vzdušnou atmosférou, se docílí všech výše uvedených výhod pro dokončování tryskovým nožem uvnitř ochranného krytu. Tento postup také zmenšuje problém shromažďování prachu z povlakového kovu . uvnitř prostoru výústního· nástavce a vylučuje vznik · teček z povlakového· kovu na nepovlečené straně pásu. Naproti tomu nezajišťuje neokysličující plyn použitý při dokončování tryskou vytvoření přetlaku v ochranném krytu.

V provedení podle obr. 1, při kterém se použije dokončování tryskovým nožem při okolní atmosféře mimo ochranný kryt, je tento dokončovací pochod pro snadnost provádění takto exponován, a nebude docházet ke vzniku par povlakového kovu a problémům s jeho prachem a vznikem teček na nepovlečené straně. Též se sníží spotřeba neokysličující atmosféry. Naproti tomu se nedosáhne většiny výhod, dosahovaných při dokončování v neokysličující atmosféře uvnitř ochranného' krytu, i když tuto nevýhodu je možno částečně zmenšit použitím neokysličující atmosféry, jako· dusíku, po té, co byl pás vystaven okolnímu vzdušnému ovzduší.

Provedení, používající jediného válce, například provedení podle obr. 7, se vyznačují jednoduchostí zařízení, snižují na minimum problémy se špatným tvarem pásu, a snižují též na minimum dotykovou délku mezi pásem a meniskem, což má nejlepší vy hlídky na to, aby se vyloučilo zanášení železa do lázně. Při použití jediného pracovního· válce je zapotřebí pamatovat na to, aby se zabránilo sbírání zinku na povrchu válce, a na to, že zmenšená plocha menisku bude vyžadovat · těsnější dokončování tryskou, které vyžaduje kontrolu, aby se zabránilo rozrušení menisku.

Použití. sestavy dvou pracovních . válců umožňuje dokončování na vzduchu, jako například na obr. 1, nebo uvnitř ochranného· krytu, jako na obr. 15. Delší dotyk mezi meniskem a pásem učiní meniskus méně snadno rozrušitelným. Tento delší dotyk s meniskem však rovněž poskytne větší příležitost pro rozpouštění železa z pásu. Dvouválcová sestava je z hlediska zařízení složitější a je třeba jí věnovat větší péči s ohledem na. tvar pásu.

Trojválcová sestava, jaká je znázorněna na obr. 5 a 15, bude mít výhody dvojité válcové sestavy, včetně možnosti zvětšit vzdálenost velkých pracovních válců od povrchu lázně. Tento tvar bude též mít nevýhody dvouválcové sestavy spolu s tím, že je ještě složitější z hlediska zařízení a je třeba. zajistit, aby mezilehlý pracovní válec neoznačil nebo jinak nepoškodil pás, obzvláště při vytváření povlaků na velmi širokých pásech.

Příklad I

Základní pás z kovového plechu na bázi železa se po jedné straně opatřuje povlakem zinku při . použití zařízení a postupu popsaného v souvislosti s obr. 1. Pás se nechává vstupovat rychlostí 12 m/min. do ochranného krytu při teplotě pásu přibližně 465 až 471 °C. Teplota lázně se udržuje na teplotě 460. °C.

Do ochranného krytu se přivádí neokysličující ochranná dusíková atmosféra při rychlosti 18,9 m³/hod. Na vodicím válci se zjistí teplota rosného bodu —23 °C spolu se 120 % kyslíku.

Ústí tryskového nože 19 má štěrbinu o šířce 0,75 mm a je do· něj dodáván vzduch přetlaku 0,63 N/cm². Tryskový nůž se udržuje ve výši přibližně 12,5 cm nad . hladinou lázně a je usměrněn vzhůru v úhlu okolo až 3 stupňů. Druhý pracovní válec 14 má průměr 30 cm. Ústí tryskového nože se udržžuje ve vzdálenosti okolo. 4,7 mm od povlečené strany pásu.

Jako výsledek popsaného postupu se získá pás z kovu na bázi železa s jednostranným zinkovým povlakem o hmotnosti povlaku 34,55 g/m2. Při podrobení obvyklým zkouškám kvality včetně zkoušek na přilnavost se ukáže, že zinkový povlak je výrobně kvality. Nepovlečené strana pásu má na sobě slabý kysličníkový film a nevykazuje obalení zinkem na krajích.

Příklad II

Základní pás z kovového. plechu na bázi železa ss po jedné straně opatří povlakem hliníku při použití zařízení a způsobu popsaných v souvislosti s obr. 1.

Pás se nechá při rychlosti 15 m/min vstupovat do ochranného krytu při teplotě pásu přibližně 704 °C. Lázeň roztaveného povlakového kovu se udržuje na teplotě 688 °C.

Do· výústního nástavce se přivede ochranná neokysličující dusíková atmosféra při rychlosti 8,1 m³/hod. U vodícího válce 12 se zaznamená rosný bod —23,5 °C spolu s méně než 100 °/oo kyslíku.

Tryskový nůž 19 má šířku štěrbiny 0,75 milimerů a je do něj dodáván vzduch o přetlaku 0,52 N/cm². Ústí tryskového nože 19 se udržuje ve výšce přibližně 10 cm nad hladinou lázně a je zaměřeno vzhůru od vodorovné roviny v úhlu přibližně 10 stupňů. Druhý pracovní válec 14 má průměr 3(3 cm. Ústí se udržuje ve vzdálenosti od okolo 3 milimerů do okolo 4,7 mm od povlečené strany pásu.

Jako výsledek popsaného postupu se získá

Claims (22)

1. pRedmět

   1. Způsob vytváření kovového povlaku na jedné straně před tím očištěného kovového pásu na bázi železa, a to při použití lázně roztaveného povlakového kovu, vyznačený, tím, že se pás, který se má povlékat, vede nad horním povrchem lázně povlakového kovu, mezi spodním povrchem pásu a horním povrchem lázně se vytvoří meniskus, povlakový kov dotýkající se takto spodního povrchu pásu se natahuje podél povrchu pohybujícího se pásu do spojitého povlaku lnoucího к povrchu pásu, přičemž uvedená jedna strana pásu určená к aplikaci povlakového kovu se udržuje alespoň do okamžiku, kdy došlo к začátku jejího vzájemného styku s uvedeným meniskem, v neokysllčeném stavu, načež se pás opatřený povlakem odvádí vzhůru mimo dotyk s meniskem roztaveného povlakového kovu, a přebytečný kov na povlečené straně pásu se odstraňuje dokončovacím proudem plynu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že pás je veden nad horním povrchem lázně v odstupu od 1,6 do 7,95 mm.
3. 3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačený tím, že se strana pásu určená к aplikací povlakového kovu udržuje v neokysllčeném stavu neokysličující ochrannou atmosférou, obklopující pás až do doby, kdy byla příslušná strana povlečena povlakovým kovem, a po té se povlečený pás odvádí vzhůru do okolního ovzduší.
4. 4. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačený tím, že se pás udržuje po celou dobu vytváření povlaku a dokončování povrchu v ochranné neokysličující atmosféře.
5. 5. Způsob podle bodu. 3, vyznačený tím, že dokončování povlečené strany proudem plynu se provádí vzduchem v okolním ovzduší.
6. 6. Způsob podle bodu 4, vyznačený tím, že pás základního kovu na bázi železa, opatřený na jedné straně povlakem hliníku, o plošné hmotnosti povlaku 34,55 g/m². Při vystavení obvyklým zkouškám kvality zahrnující zkoušky přilnavosti se ukáže, že hliníkový povlak je výborné jakosti.

   Vynález může být podroben obměnám, aniž by se opustil jeho rozsah. Kupříkladu v provedeních, ve kterých se na nepovlečené straně pásu základního kovu na bázi železa vytváří kysličníkový film, nemusí tento film být nutně odstraňován mořením. Kysličníkový film je přilnavý a snadno přijímá přípravnou úpravu povrchu pro nátěry jako fosfátování. Za těchto podmínek bude nepovlečená strana s předem vytvořeným kysličníkovým filmem poskytovat dobré předpoklady pro to, aby byla natírána.

   Ve výše popsaných provedeních se uvádí, že dokončování povlečené strany se provádí tryskovým nožem. Je však samozřejmě možno používat jiných známých postupů, jako azbestovými otíracími prostředky apod.

   VYNÁLEZU dokončování povlečené strany proudem plynu se provádí ochranným neokysličujícím plynem.
7. 7. Způsob podle bodů 1 až 6, vyznačený tím, že se po vytvoření menisku povlékaný pás stlačuje к povrchu lázně roztaveného kovu.
8. 8. Zařízení pro provádění způsobu podle bodů 1 až 7, zahrnující nádrž na lázeň roztaveného kovu, vodicí válce pro vedení pásu v průběhu jeho povlékání, alespoň jeden pracovní válec pro vedení pásu ve styku s roztaveným povlakovým kovem, a tryskový nůž pro odstraňování přebytečného povlakového kovu z povlečeného pásu, vyznačený tím, že pracovní válce (13, 14; 2'2; 35; 96, 97, 98) jsou celým svým objemem umístěny nad rovinou (2a, 25a, 86a), nad níž se v nádrži (1, 24) udržuje, hladina lázně roztaveného kovu a alespoň jeden z nich je umístěn s odstupem svého nejspodnějšího bodu povrchu od roviny (i2a, 25a, 86a) nejvýše 7,95 mm, přičemž nad alespoň tou částí nádrže (1, 24), v níž prodloužená dráha (d) vedení pásu na první pracovní válec (13; 35; 96) protíná rovinu (2a, 25a, 86a) hladiny lázně, je umístěn ochranný kryt (4; 26; 87), připojený přívodem (17, 37, 99) ke zdroji ochranné atmosféry.
9. 9. Zařízení podle bodu 8, vyznačené tím, že mezi dvěma krajními pracovními válci (13,14; 96, 98) je umístěn mezilehlý pracovní válec (20, 97) pro přitlačování povlékaného pásu směrem к rovině (2a, 25a, 86a) hladiny lázně, umístěný níže než oba krajní pracovní válce (13,14; 96, 98).
10. 10. Zařízení podle bodu 8 nebo 9, vyznačené tím, že ochranný kryt (4, 5, 26, 27, 87, 88] má strop a přední, zadní a boční stěny (4a, 4b, 4c, 4d), zabíhající pod rovinu (2a, 25a, 8i6a) lázně, a je opatřen výstu213320 pem (11, 36 100) pro povlékaný kovový pás.
11. 11. Zařízení podle bodů 8 až 10, vyznačené tím, že první pracovní válec (13, 96) je umístěn v odstupu od roviny (2a, 86a) od 3,18 do 6,3'5 mm, který je větší, než je odstup druhého pracovního válce (14, 98) od této roviny (2,a, 86a).
12. 12. Zařízení podle bodů 8 až 11, vyznačené tím, že přední stěna (4a) ochranného krytu (4) je umístěna mezi prvním pracovním válcem (13) a druhým pracovním válcem (14), první pracovní válec (13) je zcela obklopen nad rovinou (2a) hladiny lázně ochranným krytem (4) až na výstup (11) pro povlékaný pás.
13. 13. Zařízení podle bodů 8 až 12, vyznačené tím, že při vnějším povrchu přední stěny (4a) ochranného krytu (4) je u výstupu (11) umístěn přestavitelný těsnicí uzávěr (16), svisle posuvný do dotyku s rovinou dráhy horního povrchu pásu mezi pracovními válci (13,14).
14. 14. Zařízení podle bodů 8 až 11, vyznačené tím, že první i druhý pracovní válec (96, 97) jsou obklopeny ochranným krytem (81).

    1,5. Zařízení podle bodu 8 nebo 10, zahrnující jediný pracovní válec, vyznačené tím, že pracovní válec (35) je zcela obklopen ochranným krytem (26).
15. 16. Zařízení podle bodů 8 až 15, vyznačené tím, že tryskový nůž (19, 109) je umístěn vně ochranného krytu (4, 26, 87).
16. 17. Zařízení podle bodů 8 až 15, vyznačené tím, že tryskový nůž (38, 101) je umístěn uvnitř ochranného krytu (26) a je připojen ke zdroji ochranného neokysličujícího plynu.
17. 18. Zařízení podle bodů 8 až 17, vyznačené tím, že za ochranným krytem (26) je umístěn chladicí kryt (59, 62, 67, 76), jehož přední konec je plynotěsně připojen к výstupu (36) ochranného krytu (26) a druhý konec je opatřen výstupem (60, 63, 68, 78) pro povlečený pás a přívodem (61, 64, 69, 37) napojeným na zdroj ochranné neokysličující atmosféry.
18. 19. Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že uvnitř chladicího krytu (62) jsou umístěny v dráze povlečeného pásu chlazené válce (65, 66).
19. 20. Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že chladicí kryt (67) má alespoň jeden výstup (70, 74) pro ochrannou neokysličující atmosféru a alespoň jeden výměník tepla (71, 73) pro chlazení této odvedené atmosféry a alespoň jeden zpětný přívod (72, 75) ochlazené atmosféry, napojený na výstup výměníku tepla (71, 73).

    .
20. 21. Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že druhý konec chladicího krytu je řešen ve tvaru směrem dolů obráceného hrdla (78), zaústěného pod úroveň vodní hladiny chladicí lázně v chladicí nádržce (80), přičemž v chladicím krytu (76) a v chladicí nádržce (80) je umístěno po jednom vodicím válci (77, 81) pro vedení povlečeného pásu chladicím krytem a chladicí vodní lázní.
21. 22. Zařízení podle bodu 8, vyznačené tím, že tryskový nůž (109) je opatřen směrovací clonou (106) pro usměrňování plynu směrem od nepovlečené strany pásu.
22. 23. Zařízení podle bodu 13, vyznačené tím, že na spodu těsnicího uzávěru (16a) je umístěn dotykový váleček (22a).