CS207381B2 - Method of separating the tar and powder from the ammonia water and device for executing the said method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu oddělování dehtu a prachu od čpavkové vody, ve které se dehet a prach zachhti průchodem plynu, výstupujícího z koksovacíeh retort koksárny při plnění retort suchým nebo předehřátým uhlím a během karbonizace tohoto uhlí.

Je známo, že při karbonizaci uhlí za účelem výroby koksu se deetilací uHí v koksárenskýeh retortách získá směs plynů, dehhovitých látek a vodní páry. . Tato směs, odcházzeící z ko^ksárensk^é retort^y, má teplotu 600 až 800 °C a ^popřípa^dě strhuje určité . mn^ství . prachu. Uvedená směs se přivádí svislým potrubím, nazývaným stoupací kolona, a šikaým potrubím, nazývaným lyra, do vodorovného kondenzačního žlabu; lyra je zpravidla opatřena uzavíracím ventilem s hydraulickým uzávěrem, tvořerým talířem ve formě nepropustné klapky.

V kondenzačním žlabu se přivedená plynná směs, obsah^ící dehhovité látky a popřípadě prach, ochladí čpavkovou vodou, přiváděnou tryskami; tím se část zkondenzovaných dehhovitých látek, zkondenzovaná vodní pára a popřípadě i prach. Směs dehtovitých látek, prachu, kondenzované vody a čpavkové vody se potom musí zpracovat za účelem odděleni dehtovilýrch látek a prachu od čpavkové vody.

Když se do koksovac^h retort plní vlhké uhhí, což je při koksárenské karbonízaci uhH zcela běžná praxe, používá se obvykle jediného kondenzačního žlabu, ve kterém se zachhtí jednak plyny, dehhovvté látky a prach, uvolněné při plnění koksárenských retort, jednak látky vzniklé d^esi-l-ací během jednoho karbonizačního cyklu. Směs dehtovitých látek, zkondenzované vo^ ^prac^hu a ^čpavkové vod^y . se potom vede do ^prim^árn^ího dekant^^ ^který umožňuje odddlih dehhovité látky a prach od čisté čpavkové vody, která se vrací zpět do kondenza ho žlabu.

2073^1

Je známo, že pokud ^je množství strženého prachu velká, dochází к obtížím při dekantaci a izolovaná čpavková voda, vracející se do kondenzačního žlabu, stále ještě obsahuje dehtovité látky a prach. Dochází tím к ucpávání trysek pro přívod čpavkové vody do kondenzačního žlabu. Poněvadž tento kondenzační žlab již není ochlazován ani proplachován čpavkovou vodou, velmi rychle se zanáší. Potom je nutné přerušit provoz v koksárenských retortách a vyčiisit zanesený kondenzační žlab, což je značně nevýhodné vzhledem ke vzniklým časovým ztrátám.

Až dosud bylo málo používáno plnění- koksárenských retort předehřátým uhlím. Tato ^tec^hni^ka^{, kt}er^á umořuje vyr^ět hutnicý ^ko^ks z uhlí ^klácaného jin^ak z^a nelcoksoo^e^é, spočívá v tom, že se do koksárenských retort plní uHIí, které bylo předsuieno při teplotě n^ejmén^ě I⁰⁰ °C, a doltonce ^při tejotě až 28⁰ °C.

Je však známo, že plnění komor předsušeným uhlím vede ke strháváni prachu do plynů, O(Cchlteeícícl z koksárenské retorty, v mnohem větší míře než při plnění vlhkým uhlím a že hlavní poddl tohoto prachu opouuií koksárenskou retortu zejména v okamžiku jejhho plnění. Poožijj-li se v daném případě pouze jediného kondenzačního žlabu, stává se jeho provoz velmi rychLe problematickým následkem oeschopnožSi dosáhnout účinné dekantace směsi dehtovitých látek a prachu od čpavkové vody.

Aby se zabráánio zhoršení účíooossí funkce kondenzačního žlabu - již ve fází plnění koksárenských retort nebo v době bezprostředně n^s^sť^d^uujc^ií, bylo navrženo pouužt dvou kondenzačních žlabů, z oícIž

a) v prvním, kterého se používá během plnění ksksárenskýcl retort a neknOH minut po něm, například 5 až 10 minut, se ve čpavkové vodě zachhtí praní, unikající z koksárenských retort přř jejcch plnění, a malé mnniOžsví dehtu, a

b) v druhém, kterého se používá během zbývaaícílo průběhu karbonizace, se - zacciht.í ve čpavkové vodě pouze dehtoví té látky - a zkondenzovaná voda; tuto směs lze snadno ^zádUt a s její separaci jsou menši problémy než při separaci směěi vzniklé v jednném kondenzačním žlabu.

V praxi se - považuje za výhodné pouuívat prvního kondenzačního žlabu až do okamžiku, kdy se ve čpavkové vodě zachhtí - směs prachu a dehtu, obsea^ící nanejvýše - 8 % a obvykle jen 3 % dehtu, tj. směěi prachu a dehtu s poměrem prach/dehet nejvýše rovným 12 a obvykle rovným 35.

Avšak z této směěi prachu, dehtu a čpavkové vody, získané v prvním kondenzačním žlabu, se obtížně odděluje čpavková voda. Až na někožik dosud nevysvětlených výjimek není možné dokonale jí což má za následek vznik kalů, tvořených suspenzí prachu a deMovitých čáásic ve čpavkové vodě, s obsahem vody 60 až 80 %. Provozovaaelé koksáren, ve kterých se koksárenské reto^y plní předehřátým uhlím, maaí nyní problémy s odstraněním těchto deh^vitých kalů.

Často se tento problém řeší zcela - prostě tím, že se směs Uehlovitýcl látek, prachu, zkondenzované vody a čpavkové vody, vznňkaaicí v prvním kondenzačním žlabu, vede -do dekantéru-odlučovače, odkud se odváděl dva oásOedužící produkty:

1) kal-, tvořený suspenzí prachu a dehtu ve čpavkové vodě, který - se odvádí do flotační komooy;

2) čpavková voda, která se vrací do kondenzačního žlabu.

Uvedený kal se zpracuje ve flotační komoře po přidání flotační přísady. Pevný flotační podíl se oddělí od čpavkové vody na vakuovém filtru a takto získaný druhý podíl čpavkové vody se recykluje do kondenzačního žlabu. Tento postup má však nedostatek, spočívající v t.om, že vzhledem k tomu, že při plnění koksárenských retort odchází z těchto retort prach se zrněním v širokém rozmezí, z něhož pouze prachové částice až do určité omezené velikosti mohou být účinně odděleny ve flotační komjšrn)'zůstává nejhrubší frakce prachových íástic ve čpavkové vodě a ucpává pak trysky kondenzačních žlabů. Kromě toho, je-li pooíl dehtovitých látek ppíliš veliký, nepracuje flotaíní komora dobře a vakuový filtr se zanáší.

Cílem vynálezu je o^d^st^i^r^i-t výše uvedené nedootatky a u^nni zpětné získávání jednak dehtovitých látek a prachu, které by měly být odstraněny s t^r^oínsoobiý^m až čtyřnásobným rann^žtvím vody než dosud, jednak čpavkové vody, která by měla být prakticky zbavena prachu a dehtovitýct látek a která by mohla být recyklována od prvního kondenzačního žlabu, aniž by to mělo za následek obtíže při jeho provozu, aniž by přioom docházelo k ucpání trysek a potrubí prb přívod čpavkové vody do prvního kondenzačního žlabu.

Výše uvedené nedoosatky jsou odstraněny způsobem oddělování dehtu a prachu od čpavkové vody, ve které se dehet a prach zachrtí průchodem plynu vystupujícího z koksovácích. retort koksárny, zejména průchodem plynu vystupujícího z koksovacích retort během jejich plnění suchým nebo předsušeným uhlím, dekantací směsi zachyceného dehtu, prachu a čpavkové vody, jehož podstata spočívá v tom, že se dekantuje uvedená sf^ís. ve které jsou obsaženy prach a dehet ve hnoonostním poměru pract/dehet rovném ' 1,3 až 1,6.

'Dekantace se s výhodou ^prov^á^í při teplot ⁵⁰ a^{ž 80} °C.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení, k prováděni výše uvedeného způsobu, jehož podstata spočívá v tom, že v koksovací peci, zahrnnuící mezi každou koksovací retortou a iniciačním kondenzačním žlabem lyru s talřeem, je talíř v blízkosti hřídele, okolo které je otočný, opatřen injekooeem.

Zařízení podle vynálezu s výhodou zahrnuje ovládací člen současného otevření alespoň dvou talířů téhož iniciačního kondenzačního žlabu.

Zařízení podle vynálezu rovněž výhodně zahrnuje spojovací potrubí pre přívod dehtového plynu do inidačnito kondenzačního žlabu z jiného kondenzačního žlabu, jakým je nappíklad hlavní kondenzační žlab.

Zařízení podle vynálezu konečně s výhodou zahrnuje o^vo^i^:í potrubí, spojené s hlavním kondenzačním žlabem, a výstupní potrubí, spojené s 1п1с1|^.п1п kondenzačním žlabem, . přčeemž odvodní potrubí a výstupní potrubí ústí do sběrného potrubí, vedoucího do dekant-ačni nádoby.

Výhodou způsobu podle vynálezu je, že se překvapivě dosáhne účinné dekantace soustavy prach + dehГоуité l^áU^y//pa;^\^l<o^dá voda a snadné regenerace jednotlivých složek této soustavy; pevný poddl z dekantace, tvořený dehtem a prachem, má komp^p^ai^t^^zí formu a obsahuje nejvýše 20 až 30 % vody; přetokem z dekantéru se získá čpavková voda, obí^E^a^rující nejvýše 100 mg/1 prachu s méně než 100 mg/1 dehtovitýct látek.

PoSíSata vynálezu dosavadním názorům na d^amaci, poněvadž podle vynálezu má být poměr prach/dehtovité látky přiblnžnS 1Ox až 35x nižší než minimální pomě^T, který se až dosud pokládal za výhodný, to znamená, že je třeba ponechat první kondenzační žlab déle v provozu než dosud, aby se v něm z^c^c^rytl^o větší mnnSnSví dehtovitýct látek, nebo/a ppidat do čpavkové vody v prvním kondenzačním žlabu dehtovité látky k dosažení požadovaného poměru pract/dehet.

Při způsobu podle vynálezu se reguluje poměr prach/dehtovité látky ve směěi určené k ddkkanaci tím, že se mezi každou koksovací retortu a kondenzační žlab, používaný při plnění této retorty, uspořádá otevírací a uzavirací člen s regulovatelnou dobou stziřzní. Po207381 měr prach/dehtovité látky se potom snadno reguluje délkou doby otevření uvedeného otevíracího a uzavíracího členu.

Podle' jednoho provedení způsobu podle vynálezu se poměr prach/dehtovité látky upravuje regulováním délky doby otevření otevíracího a uzavíracího členu v době plnění koksovací retorty společně s otevřením nejméně jednoho otevíracího a uzavíracího členu, upraveného mezi kondenzačním žlabem a další koksovací retortou po nezbytně nutnou dobu.

Podle další formy ' provedení způsobu podle vynálezu se reguluje poměr’ prach/dehhovité látky regulováním délky doby otevřeného otevíracího a uzavíracího členu během plnění společně s regulováním přívodu plynu, · obsahu,jícího dehtovité látky a pochháejícího .z jiného kondenzačního žlabu, jaký je nappiklad hlavní kondenzační žlab, upravený k jímání plynu z koksárenských retort po dobu uzavření výše uvedených otevíracích a uzavíracích členů.

Podle další obměny způsobu podle vynálezu se reguluje poměr prach/dehhovité látky přidáváním přísněného mnnžžtví zkondenzovaných dehtevitých látek do kondenzačního žlabu.

V tomto případě je výhodné, když se zkondenzované dehtevité látky přivádějí do daného kondenzačního žlabu z jiného kondenzačního žlabu, jako nappíklad z hlavního kondenzačního žlabu, upraveného pro jímáni koksárenských plynů po dobu uzavření výše uvedených otevíracích a jeaaíracích členů.

Způsob podle vynálezu bude v násseduuící čáási popisu blíže objasněn s odkazy na při^pojen^é íýkrety^, na kterých znázorňuje obr. 1 sc^emaic^ zař^ení ^{k p}rovádšní z^půso^bu ^podle vynálezu a obr. 2 svislý řež stoupací kolonou a kondenzačním žlabem pro koksárenský plyn, které jsou pouuitelné při způsobu podle vynálezu.

Na obr. 1 je zobrazeno funkční schéma zařízení k provádění způsobu podle vynálezu. Horní část schématu znázorňuje zjeclno^dušen^ě hlavní ^kondenzační ^žla^b .20, ^do ^kter^ého se zavádí plyn z retort, ve kterých probíhá karbonizace, a iniciační kondenzační žlab J, do kterého se zavádí plyn z retort v průběhu jejich plnění; tyto žlaby spojeny s retortami, ^které nejsou na otázku znázorn^y. Čpavicová voda se do ^žla^bů přivři na^pájecím potrubím 5J, ze kterého vybíhájí trysky J.

Oba žlaby jsou spojeny s koksovacími ret ort am i stoupacími kolonami 1; jedna taková stoupací kolona je zobrazena na obr¹. 2.

Ke každé stoupací koloně _1_ je připojena lyra 2, připojená k inicjainímj kondenzačnímu žlabu J nebo ^k hlavnímu ^kon^denea^čnímu ^žla^bu 20. příubbovým spojem j*. Lyra 2 j^e oddél^a od hlavního kondenzačního žlabu 20 nebo od iniciačního kondenzačního žlabu J telřeem 4, otočným okolo vodorovné hřídele 8 a znázorněným . ve vodorovné u^i^v^^rací poloze.

Lyra 2 je spojena s hlavním kondenzačním žlabem .20 nebo s Ь1С1^п1ш kondenzačním žlabem J ^prstencem 2'_f jeho^ž dolní ^konec je v úrovni talíře 4. nad^ázeícího se v^{e vo}d°r^ovné poloze, čímž se vytváří hydrauuický uzávěr 6. Do lyry 2 se tryskou J přivádí čpavková voda. I^njekt^or 7 zkrátí hřídel 8 telíře ab^{y by}la zajištena dokonalá tes^st teh^oto ^uzávěr^u.

^Čpavková v^oda dbsaauj^jcí dehtevité ^podíly a prach se o^dvédí z tandenzačního žlabu J výstupním potrubím 31 a z hlavního kondenzačního žlabu ·20 odvodním potrubím 2J_ a odbočeným potrubím .23, v němž je upraven jzajírjcí íeeitl 23· Odvodní potrubí .21, ve které^m je u^pr^aven blokovací ven^l 22 a výstepní potrutá .31 . ^ústí ^{do sb}ěrn^éh^d potrpí Л, ^které zase ústí do de^ar^t^ač^í nádoby 40·

Nadd1aíinové prostory obou žlabů J a 20 jsou spolu spojeny spojovacím potrubím J0, opatřeným vyrovnávacím mniem J2. Na výstupním potrubí Jj. pro odvádění čpavkové vody je upraven jednoduchý vceti! JJ.

Čpavková voda se přivádí do dekantační nádoba 40 ponořeným potrubím JJ, vyúsťujícím pod hladinou v dekantační nádobě 40.

V dekantační nádobě 40 se vytváří hladina 41 kapaliny upravením přetokového prahu 42, přes nějž čpavková voda finálním potrubím JJ. Na díiě dekantační nádoby 40 se tvoří usazenina dehtovitých látek a prachu s povrchem JJ. Pod tuto hladinu je zaústěno odbočené potrubí 24. V dekantační nádobě 40 je dále upravena přepážka 45 pro zadržení na hladině ^plovoucíc^{h p}od^dlú. Dno ^dekantaČní ná^do^by 40 ústí ^do ^do^pravního šneku 46 ^kterým se ocWádí kal, který se pak dopravuje transportním potrubím 47 například do vozíků.

Ópavkov^á v^¹ odch^eeRi z ^dekantační n^ádo^by 40 f^á^ím potru^bim JJ^{, p}řic^hází ^do regulační nádržky JJ, kde je upraven přepad 52, a odtud postupuje do cirkulačního čerpadla 53 jímž se čpavková voda pak dopravuje do napájecího potrubí 55 a trysek J přes zpětné potrubí 54

Směs prachu, dehtu a čpavkové vody se tedy přivádí do dekantační nádoby JO o průměru přibližně 4 m. Ponořené potrubí 35 o průměru například 150 mm zasahuje přibližně 1 500 mm pod hladinu kapaMny v dekantační nádobě JO.

Výše hladiny v dekantační nádobě 40 se reguluje pretokovým prahem 42, opatřeným přepážkou JJ, aby se zabránilo strhování pěny a podílů plovoucích na hladině.

^pevné ^odu^^ usazené v Rlní čáási dekantační n^ádo^by JO se o^bčas vymazánu jí bu^d dopravním šnekem 46. nebo otevřením, šoupátka 46 *.

Při jiném provedení způsobu podle vynálezu se dekantace provádí v dekantační nádobě, opatřené vy^praz^dUovacími š^krab^kami.

V dále popsaných ^ι^θο^^ provedení se úprava poměru prlch/dehtovité látky provádí podle oúebraného vzorku poddlů, dekantovaných v dekantační nádobě 40. Avšak tato úprava má pouze za účel mírně opraní, regulování . poměru prlch/dehtovVté látky. U provozních zařízení jsou provozní podmínky takové, že nastavení zůstává stabilní a úprava se provádí pouze v případě, že dochází k odchýlení od nastavené hodnoty, například při náhodném zanesení u.zavvracích členů mezi retorajmi a kondenzačními žlaby. Normálně je tedy třeba pouze sledovat, nedoocháí-li k odchylce při měření hmotnostního poměru prvch/dehtovité látky, který má z^í^ltávat neměnrý.

Především je třeba dbát toho, aby taLíi^e 4 byly do statečně těsné a aby vyrovnávací ventil 32 byl v dobrém stavu, aby tak byla zjištěna jeho vyrovnávací funkce, a zejména, aby se mohl těsně uza^rat. Tím se dosáhne toho, že iniciační kondenzační žlab J je vždy pod přet^kem.

Byla provedena řada zkoušek, při nichž byl hrnounos.ní poměr prlch/OehtovVié látky udržován konstantní v rozmezí podle vynálezu jednak prodloužením doby otevření talířů J na několik desítek minut msto na někcoik minut, popřípadě v kombinaci s otevřením nejméně jednoho talíře £ téhož kondenzačního žlabu, avšak příslušejícího jiné koksovaci netoptě, nebo s omezeným otevřením vyrovnávacího v^r^nt.l^u J2 společně se zavedením směsi z hlavního kondenzačního žlabu 2<_ do směsi z iniciačnítt kondenzačního žlabu J účelným maaňpulováním blokovacího veeUlu 22 a uzavíracího vernnu 23.

Ve všech těchto případech, popsaných v ř^:říkladnct provedení 1 až 5, se teplota vody udržovala v ^kantační ná^bě . 40 v rozmezí ⁵⁰ až 80 °C ^iváděním stu^den^é vo^dy nebo regulováním ztrát odpařováním.

V náss^^^ích příkClIadech provedení 1 a 2 budou popsány konkrétní formy způsobu podle

Příklad 1

Za výše popsaných podmínek bylo provedeno 487 zasunutí uhlí, předehřátého na teplotu 260 ^o C, o zrnění až 2 mm. Obsah prachu ve vodě odcházející z dekantaění nádoby 90 m?/1 ⁸ obsah dehlovitýcl látek byl 75 mg/1. Ze dna dekantační nádoby bylo získáno, v průměru na jedno znHení, 34,6 kg prachu a 23,0 kg dehhovitých látek, což odpovídá poměru prach/dehlovité látky 1,50, dosaženému regulačními opatřeními udržujícími tento poměr v rozmezí 1,3 až 1,6 pouHtím popsaných prostředků.

Příklad 2

Za stejných provozních podmínek jako v příkladu 1 bylo provedeno 5 68 Z8,sιmují uhlí, před^Mtáho na ^plotu ²⁶⁰ o zru^ění do 3 mm. ^Obsah ^prac^hu ve vod^ě odch^zeící z ^dekantačni nádoby činil 30 mg/1 a obsah dehhovitýcl látek 38 mg/1. Ze dna dekantační nádoby bylo získáno, průměrně na jedno zauhlení,' '27,1 kg prachu a 13,3 mg dehlovitýcá látek, což odpovídá hmoonostnimu poměru prach/dehlovité látky 1,48.

V obou těchto příkladech byl produkt ze dna dekantační nádoby kommpakní a obselno^! pouze 20 až 25 % vody. Tento výsledek Je překvappjící ve srovnání se 60 až 80 % vody,*získanými u prachu obsa^uuícího 3 až 8 % dehlovitýcl látek.

Při pokusech z obou předchozích příkladů bylo možno, po každé déle než po 1 méěíc, pracovat v uzavřeném šitu se čpavkovou vodou bez vypouštění do odpadu a bez ílkékoOiv jiné spotřeby než ztrátmi odpařením. Získané produkty se velmi dobře deka^tu!. Pokud jde o produkt zadržený přepážkou,ueyochází zde k nakupení; to znamená, že se hromadí po určitou dobu, načež se ponoří a připojí k dehtovitým na dně yekantačuí nádoby.

Prach je tvořen směsí uhlí a polokoksu.

Granulomeerická analýza prachu vykazuje tyto hodnoty:

% 4 o,5 mm % < 0,2 mm

53,4 %< 0,1 mm

Tento prach je možno zúžitkovat jako přídavek k surovině pro koksování před jejím předehřáté. ,

Provozní podmínky mimo rámec vynálezu

Příklad 3

128 elsunujícá uhlí do komor bylo možno udržovat pom^i¹ prlCh/Уehlovité látky na hodnotě 1,23. I když bylo možno čpavkovou vodu využívat v uzavřeném cyklu, byl produkt získaný dekantuc! paltooitt a špatně se s ním meaipnlovalo.

P P íkl a d 4

Postupovalo se jako v příkladu 3, avšak trvale byl ponechán otevřený další talíř předlohy používané' při plnění, čímž bylo možno po 111 zisimuUch uhlí do komor udržet poměr prlch/Уehlovité l^át^ky ua hoynotě 0^,8Р ^Dávkovou vo^du bylo si.ce je^ště možno využívat v uzavřeném cyklu, přesto však obsahoval 200 mg/1 prachu a .800 mg/1 dehlovitýcl látek, a dekautací získaný produkt byl kapalný a tudíž nesnadno oaaipplovatelný.

Příklad 5

Při tomto pokusu talíře dostatečně netěsnily e trvale propouštěly dehtovité látky, takže v předloze během plnění panoval podtlak. Část čpavkové vody bylo nutno odvádět do odpadu, aby bylo možno udržet cirkulační čerpadlo 53 v chodu, a proto bylo nutno doplňovat čpavkovou vodu další čpavkovou vodou ze zpracování vedlejších produktů v množství 5 až 10 m^/h. Tato čpavková voda obsahovala více dehtovitých látek než vody odtékající z dekantační nádoby, a proto množství dehtovitých látek získaných ze dna dekantéru bylo múmořádně vysoké, čímž se zčásti vysvětluje velmi nízký poměr prach/dehtovité látky, to jest 0,67.

Z toho vyplývá, že к získávání čiré Čpavkové vody odcházející z dekantační nádoby a tím к dosažení možnosti pracovat v uzavřeném cyklu s těmito vodami z předlohy používané při plnění, aniž by je bylo nutné čistit nebo z vnějšku doplňovat, je třeba, aby poměr prach/dehtovité látky byl v rozmezí 1,3 až 1,6. Je-li tento poměr mimo uvedené rozmezí hodnot, ať z kterékoliv strany, dochází к rychlému zhoršení jakosti Čpavkové vody odtékající z dekantační nádoby.

Laboratorní pokusy potvrzují, že při poměru prach/dehtovité látky vyšším než 1,3 se získá kompaktní produkt, s kterým se dobře manipuluje; tento produkt se jen nesnadno roztěká účinkem otřesů na třesacím stole.

Při poměru prach/dehtovité látky v rozmezí 1,0 až 1.3 se získá pastovitá směs, s níž se dosti Špatně manipuluje.

U poměru prach/dehtovité látky nižším než 1 se získá produkt, který se vyznačuje nulovým úhlem sklonu, presto však se velmi obtížně čerpá.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1 . Způsob oddělování dehtu a prachu od čpavkové vody, v<e které se dehet a prach zachytí průchodem- plynu vystupujícího z koksovacích retort koksárny, zejména průchodem plynu vystupujícího z koksovacích retort během jejich plnění suchým nebo předsuěerým uhlím, dekantací srnmsi zachyceného dehtu a prachu a čpavkové vody, vyznačený tím, že se dekantuje uvedená směs, ve které jsou obsaženy prach a dehet ve hmotnostním poměru prach/dehet rovném 1,3 až 1,6.
2. 2. ^Zp^ůso^b podle bodu 1, v^yznačený ^tím^{, ž}e se ^dekantace provádí při teplotě 50 až 80 °C.
3. 3. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 a 2, tvořené koksovací pecí, zahhnuUící mezi každou koksovací retortou a iniciačním kondenzačním žlabem lyru s talířem, vyznačené tím, že talíí (4) je v blízkosti hřídele (8), okolo které je talií otočný, opatřen injektorem (7).
4. 4. Zařízení podlé bodu 3, vyznačené tím, že zahrnuje ovládací člen současného otevřen^í alespoň ^dvou taHM ⁽⁴⁾ té^hož iniciačním koMenzatoím žlabu ⁽3).
5. 5. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že zahrnuje spdjovací potrubí (40) pro přívod dehtového plynu do iniciačního kondenzačního žlabu (3) z ^nného kondenzačního žlabu, jakým je nappiklad hlavní kondenzační žlab (20).
6. 6. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že zahrnuje odvodní potrubí (21),spojené s hlavním kondenzačním žlabem (20), a výstupní potrubí (31), spojené s iniciačním kondenzačním žlabem (3), přčeemž odvodní potrubí (21) a výstupní potrubí (31) ústí do sběrného potrubí (34), vedoucího do dekantační nádoby (40).

   2 listy výkresů