CS205089B2 - Air guiding comb - Google Patents

Description

Předkládaný vynález se týká hřebene pro vedení vzduchu pro pneumatický tryskový stav, mající vzduchovou trysku, jíž je hnán stlačený vzduch s útkovou nití, a řadu vyrovnaných zubů pro vedení vzduchu, uspořádaných takovým způsobem, že otvory, zhotovené v jednotlivých zubech, vytvářejí vzduchový kanál, jímž je vedena útková nit pomocí stlačeného vzduchu, přičemž každý z otvorů je omezen plochou ve tvaru komolého kužele, odpovídajícího zubu s vrcholem . plochy, směřujícím ve směru prohazování útkové nitě, a řada vyrovnaných zubů pro vedení vzduchu vykazuje alespoň první a druhý, sousedící zuby, opatřené odpovídajícími otvory, které tvoří část vzduchového kanálu a liší se v ploše průřezu.

U známého hřebene pro vedení vzduchu je obvyklé, opatřit otvory zubů v podstatě stejnými plochami ve tvaru komolého kužele, jehož imaginární vrcholy - směřují ve směru prohazování útkové příze, za účelem koncentrace proudu vzduchu do .středu vzduchového kanálu hřebene a za účelem snížení ztrát energie proudu vzduchu, procházejícího z jednoho zubu k následujícímu, na minimum.

Při provozu běžného pneumatického tryskového stavu, vybaveného výše uvedeným hřebenem pro vedení vzduchu, dochází však často- k tomu, že zanášení útkové příze do vzduchového kanálu, zhotoveného v hřebenu, není prováděno hladce, zejména během tkaní velkou rychlostí. Je tomu tak proto, že nastává úbytek energie proudu vzduchu, dopravujícího útkovou přízi. Přesněji řečeno, při takovém tkaní velkou rychlostí se stává doba, dostupná pro vypuzování vzduchu a prohoz útkové příze, velmi krátkou, což snižuje množství vzduchu, vypuzovaného v rámci jednoho prohozu. Nastává omezení zvyšování množství vypuzovaného vzduchu, jelikož rychlost vzduchu má horní hran * ci, danou - rychlostí zvuku. Dále je nemožné opatřit vzduchovou trysku vrtáním o velkém průměru, jelikož má toto opatření za následek značné snížení schopnosti proudu vzduchu vést útkovou přízi. Tato omezení někdy způsobí, že se vodící konec útkové příze dotýká plochy zubů ve tvaru komolého -kužele, umístěných na dolní části hřebene během velmi rychlého tkaní. To znamená poruchu správného prohazování útkové příze vzduchovým kanálem.

U známého pneumatického tryskového stavu je rovněž běžné, že za účelem * snížení ztrát energie proudu vzduchu, tekoucího vzduchovým kanálem, na minimum, je řízen pohyb -hřebene do polohy tak, aby ukládal horní a -dolní skupiny osnovní příze do odpovídajících poloh poněkud nad a pod otvory zubů, čímž dochází k částečnému uzavření vzduchového kanálu. Avšak pokud rychlost tkaní značně vzroste, nastává uzavírací pohyb horních a dolních skupin osnovní příze před ukončením zanášení nebo prohazování útkové příze, takže vodicí konec útkové příze se zamotá s některou z osnovních přízí, umístěnou relativně blízko výstupního konce vzduchového kanálu.

Úkolem vynálezu je eliminovat uvedené nedostatky známého stavu techniky.

Tento úkol je podle předkládaného vynálezu vyřešen tím, že úhly sklonu ploch ve tvaru komolého kužele, definující otvory prvního zubu a druhého zubu jsou vzhledem k podélné ose vzduchového kanálu vzájemně odlišné.

Podle dalšího znaku vynálezu je první zub uspořádán mezi vzduchovou tryskou a druhým zubem.

Jiný znak vynálezu spočívá v tom, že druhý zub je umístěn mezi vzduchovou tryskou a prvním zubem.

U · výhodného provedení předmětu vynálezu jsou první zub a druhý zub uspořádány v dolní · části vzduchového kanálu, tvořeného vyrovnanými zuby pro vedení vzduchu.

Vynález se dále vyznačuje tím, že první zub a druhý zub jsou uspořádány v horní části vzduchového kanálu, tvořeného vyrovnanými zuby pro vedení vzduchu.

Dalším znakem vynálezu je, že mezi prvním zubem a čtvrtým zubem je umístěn třetí zub, · přičemž jednotlivé otvory těchto zubů tvoří druhou část vzduchového kanálu a jsou uspořádány v dolní části vzduchového kanálu.

Vynález rovněž spočívá v tom, že úhel sklonu · plochy ve tvaru · komolého kužele prvního zubu je větší než úhel sklonu plochy druhého zubu.

Konečně je jiným znakem předkládaného vynálezu, že úhel sklonu plochy ve tvaru komolého kužele třetího zubu je větší než · úhel sklonu plochy čtvrtého zubu.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím podrobném popise, uvažovaném ve spojení s přiloženými výkresy, na nichž znázorňuje:

obr. 1 bokorys známého hřebene pro vedení vzduchu, částečně v řezu, obr. 2 nárys zubu, používaného u známého hřebene pro vedení vzduchu podle obr. 1, obr. 3 bokorys prvního výhodného provedení hřebene pro vedení vzduchu podle předkládaného vynálezu a obr. 4 až 9 jsou pohledy, podobné obr. 3, avšak znázorňující jiná výhodná provedení předkládaného vynálezu.

Za účelem objasnění příslušných znaků předkládaného vynálezu · budiž uveden popis konstrukce známého hřebene pro vedení vzduchu ve spojení s obr. 1 a 2. Jak je známo, je vodicí hřeben součástí, určenou k vedení vzduchu, tryskajícího ze vzduchové trysky ve smyslu vytvoření vzduchového proudu, v němž je dopravována útková příze skrze a ven z hřebene před přírazem paprsku.

Na obr. 1 je znázorněn běžný hřeben pro vedení vzduchu, obecně označený vztahovou značkou 10. Znázorněný třeben 10 je tvořen podélným základním členem 12 a určitým počtem zubů 14, upevněných na svých dolních částech · nebo částech dříku k podélnému základnímu členu · 12, takže jsou rozmístěny ve v podstatě stejné vzdálenosti d. Jak je dobře patrno z obr. 2, zahrnuje každý zub 14 rovnou část 14a, obloukovou část 14b, která tvoří otvor 16 a část 14c dříku, která je upravena pro upevnění k podélnému základnímu členu 12. Jak bude zcela zřejmé z obr. 1, tvoří otvory 16 zubů 14 vzduchový kanál 18, pokud jsou srovnány, skrze nějž prochází útková příze 20, vypuzovaná ze vzduchové trysky 22, v průběhu zanášení nebo svého prohazování do prošlupu osnovní příze 24. Na obr. 2 je vztahovou značkou 26 označena štěrbina, která je tvořena . mezi vodícími konci rovných a obloukových částí 14a a 14b a umožňuje výstup zanášené útkové příze · 20 ze vzduchového kanálu 18 v okamžiku, kdy se hřeben 10 pohybuje ven z prošlupu.

Na obr. 3 až 9 výkresů je znázorněno sedm provedení podle předkládaného vynálezu. Budiž poznamenáno, že každý z výkresů [obr. 3 až 9) zobrazuje na své levé straně stav, kdy byla právě útková příze 20 vypuzena ze vzduchové trysky 22 a na své pravé straně stav, kdy útková příze 20 právě vystoupila ze vzduchového kanálu

18. V následujícím· popise jsou podobné části, podobné částem výše uvedeného běžného hřebene 10 pro vedení vzduchu, označeny stejnými vztahovými značkami jako u hřebene 10.

Na obr. 3 je znázorněno první provedení předkládaného vynálezu, označené vztahovou značkou 10a. Hřeben 10a, podobný výše uvedenému obvyklému hřebeni 10, je tvořen podélným základním členem 12, přičemž určitý počet stejných zubů 14 je uspořádán na základním členu 12 a několik odlišných zubů, například tři zuby 30, 32 a 34, jsou uspořádané na základním členu 12 na části, která bude označována jako dolní část hřebene nebo vzduchový kanál 18 v následujícím textu. Jak je znázorněno na tomto výkrese, jsou plochy příčných průřezů otvorů 30a, 32a, 34a zubů 30, 32 a 34 postupně zmenšovány se vzrůstající vzdáleností od vzduchové trysky 22, zatímco plochy průřezů otvorů stejných zubů 14-1 až 14-8 zůstávají nezměněny. Dále · jsou se vzrůstem vzdálenosti od vzduchové trysky 22 zmenšovány úhly sklonu ploch otvorů 30a, 32a, 34a ve tvaru komolého kužele vzhledem k podélné středové ose vzduchového kanálu 18. Dále otvory 30a, 32a, 34a jednotlivých zubů jsou dimenzovány tak, že v okamžiku, kdy vodící konec 20a útkové příze 20 prochází každým z otvorů v zubech, jsou odpovídající osnovní příze 24a, 24b stále umístěny nad a pod jejich obvodem tj. 30a, 32a a 34a. Ačkoli je na těchto výkresech znázorněn hřeben 10, mající pouze tři různé zuby 30, 32 a 34 pro usnadnění výkresu a vysvětlení, může být ve skutečné praxi použito samozřejmě více než tří různých zubů.

Pomocí takto konstruovaného hřebene 10a pro vedení vzduchu bylo dosaženo toho, že není tak kriticky snížena . rychlost proudu vzduchu, tekoucího vzduchovým kanálem 18 a nenastává nežádoucí zamotávání útkové příze 20 s osnovními přízemi 24 s tím výsledkem, že je optimálně dosahováno zanášení útkové příze do prošlupu.

Na obr. 4 je znázorněno druhé výhodné provedení, . označené vztahovou značkou 10b, Hřeben 10b je tvořen podélným základním členem 12 a určitým počtem . různých zubů 36 až 56, uspořádaných na ' podélném základním členu 12. Jak je znázorněno, dochází se vzrůstem vzdálenosti od vzduchové trysky 22 k postupnému zmenšování ploch. průřezů otvorů zubů 36 a 56. Dále jsou u tohoto provedení úhly sklonu ploch zubů 36 až 56 ve tvaru komolého kužele, umístěných na horní části hřebene 10b vzhledem k podélné ose vzduchového kanálu 18 v podstatě identické, a úhly sklonu těch zubů 52 . až 56, které jsou umístěny v -dolní části hřebene 10b, se vzrůstající vzdáleností od vzduchové trysky 22 postupně zmenšují. Ačkoli jsou na tomto vyobrazení znázorněny jen tři zuby 52 až 56, mající odlišné úhly sklonu, je samozřejmé, že v praxi je užíváno více než tří zubů. Ve srovnání s výše uvedeným prvním provedením 10a vykazuje hřeben 10b poněkud větší únik vzduchu ze vzduchového kanálu. Tento únik však neovlivňuje kriticky proud vzduchu ve vzduchovém kanálu 18. Je tomu tak proto, že vůle, existující mezi sousedními zuby, jako jsou zuby 52, 54 a 56, které jsou umístěny v dolní části hřebene 10b, jsou uzavřeny horními a dolními skupinami 24a a 24b osnovních přízí 24 za účelem poskytnutí stabilního proudu vzduchu ve vzduchovém kanálu 18, když vodicí konec 20a útkové příze 20 prochází otvory odpovídajících zubů. Budiž poznamenáno, že u tohoto druhého provedení lze dosahovat velmi rychlého tkaní, jelikož horní a dolní skupiny osnovních přízí 24 mohou být řízeny tak, aby začal jejich vratný pohyb, jakmile je vodicí konec 20a osnovních přízí 20 vypuzen ze vzduchové trysky 22. Několik pokusů ukázalo, že tento typ hřebene 10b je -velmi vhodný pro pneumatický tryskový stav, mající relativně malou šířku prohozu.

Na obr. 5 je znázorněno třetí výhodné provedení předkládaného vynálezu, které je obecně -označeno vztahovou značkou 10c.

Hřeben 10c je podobný druhému provedení

10b a je . tvořen podélným základním členem 12 a větším počtem zubů 14-1 až 62-2, které jsou, jak je ukázáno, umístěny na základním členu 12. U. tohoto provedení jsou však zuby uspořádány do několika párů, jako je 14-3. a 58-1, 58-4 a 60-1 a 60-2 a 62-1, kdy každý pár vykazuje odpovídající otvory, mající odlišnou . velikost a páry jsou uspořádány přerušovaně v řadě .zubů, zatímco udržují . tendenci, v jejímž rámci . je zub . s menším otvorem umístěn v dolní části hřebene 10c. Na tomto vyobrazení mají zuby 14-1, 14-2 a 14-3, 58-1, 58-2, . 58-3 a 58,4, 60-1 a 69-2 a 62-1 a 62-2 stejné otvory.

Na obr. 6 je znázorněno čtvrté provedení vynálezu. Hřeben podle tohoto . provedení je obecně . označen vztahovou značkou 10d a je tvořen podélným . základním členem 12 a větším počtem zubů 64 až 72-7, upevněných na . základním členu 12. U tohoto provedení se se vzrůstající vzdáleností od vzduchové trysky 22 zvětšují plochy průřezů otvorů zubů 64, 66, 68, 70 a 72-1, umístěných na horní části. hřebene !Od a současně se se vzrůstem této vzdálenosti, jak je znázorněno, stupňovitě zvětšují i úhly sklonu ploch těchto zubů ve . tvaru komolého kužele vzhledem k podélné ose vzduchového kanálu 18. V tomto případě mají však ostatní zuby, jako jsou zuby 75-2 až 72-7, umístěné v dolní části . hřebene lOd, v podstatě stejné otvory. Pomocí tohoto opatření je požadovaným způsobem snížen odpor proti proudění ve vzduchovém kanálu 18, působící proti proudu vzduchu ze vzduchové trysky 22, . čímž vzniká ve vzduchovém kanálu 18 proud vzduchu, mající dostatečnou sílu pro unášení útkové příze 20. U tohoto. provedení není rychlost vypuzovaného vzduchu z trysky 22 tak značně snížena bez ohledu na tvar relativně velké dolní části vzduchového kanálu 18, jelikož je proud vzduchu při difúzi odrážen . postupně zostřujícími se plochami otvorů zubů ve tvaru komolého kužele, jako jsou zuby 64 až 72-1, ve smyslu koncentrace na podélné ose vzduchového kanálu 18 za účelem zvýšení schopnosti proudu vzduchu nést útkovou přízi.

Na obr. 7 je znázorněno páté provedení, které je obecně označeno vztahovou značkou lOe. Hřeben 10e podle tohoto provedení je tvořen podélným základním členem 12 a větším počtem zubů 74 až 94, uspořádaných na základním členu 12. V tomto případě jsou plochy průřezů otvorů zubů 74 až 94 zvětšovány po celém hřebeni pro vedení vzduchu se zvětšující se vzdáleností od vzduchové trysky 22. Dále se se zvětšováním vzdálenosti od vzduchové trysky 22 zvětšují úhly sklonu ploch zubů 90, 92 a 94 ve tvaru komolého kužele vzhledem k podélné ose vzduchového kanálu 18. Pomocí této konstrukce je účinněji potlačen nežádoucí pokles rychlosti vzduchu ve vzduchovém kanálu 18 vzhledem k vytvoření po205089 stupně se zvětšujících otvorů zubů. Při různých pokusech bylo zjištěno, že tento typ hřebene lOe je velmi vhodný pro pneumatický tryskový stav, mající relativně velkou šířku prohozu.

Na obr. 8 je znázorněno šesté provedení, označené vztahovou značkou 10L Hřeben lOf podle tohoto provedení je tvořen podélným základním členem 12 a větším počtem zubů 96 až 116, uspořádaných na základním členu 12. U tohoto provedení jsou zuby uspořádány tak, aby plochy řezů otvorů zubů 96 až 116 se postupně zvětšovaly se vzrůstem vzdálenosti od vzduchové trysky 22, a současně aby se se vzrůstem této vzdálenosti postupně zvětšovaly úhly sklonu ploch ve tvaru komolého kužele, vytvářející otvory zubů 96 až 116, vzhledem к podélné ose vzduchového kanálu 18.

Na obr. 9 je znázorněno sedmé provedení, označené vztahovou značkou lOg. Hřeben lOg je vytvořen kombinací koncepcí, definovaných prvním a čtvrtým provedením, a obsahuje podélný základní člen 12 a větší počet zubů 118 až 134. Jak je vidět z výkresu, vykazují zuby 118 až 124, uspořádané v horní části hřebenu lOg, otvory, jejichž plochy průřezu se se vzrůstající vzdáleností od vzduchové trysky 22 postupně zvětšují, a se vzrůstem této vzdálenosti se zvětšují i úhly sklonu ploch ve tvaru komolého kužele vzhledem к podélné ose vzduchového kanálu 18. Naopak zuby 130 až 134, umístěné na nejdolejší části hřebenu lOg, vykazují otvory, jejichž plochy průřezů se se vzrůstající vzdáleností od vzduchové trysky 22 postupně zmenšují a se vzrůstem této vzdálenosti se zmenšují i úhly sklonu ploch ve tvaru komolého kužele vzhledem к podélné ose vzduchového kanálu 18.

Jednou z výhod, jichž je dosahováno pomocí hřebene pro vedení vzduchu podle předkládaného vynálezu, je skutečnost, že je umožněno zvýšení rychlosti tkaní. Další důležitou výhodou je eliminace nežádoucího jevu, při němž se útková příze zamotává s osnovní přízí během vnášení nebo zobrazování útkové příze do prošlupu osnovní příze.

Claims (8)

1. Hřeben pro vedení vzduchu pro pneumatický tryskový stav, mající vzduchovou trysku, jíž je hnán stlačený vzduch s útkovou nití, a řadu vyrovnaných zubů pro vedení vzduchu, uspořádaných takovým způsobem, že otvory, zhotovené v jednotlivých zubech, vytvářejí vzduchový kanál, jímž je vedena útková nit pomocí stlačeného vzduchu, přičemž každý z otvorů je omezen plochou ve tvaru komolého kužele odpovídajícího zubu s vrcholem plochy, směřuiícím ve směru prohazování útkové nitě, a rada vyrovnaných zubů pro vedení vzduchu vykazuje alespoň první a druhý, sousedící zuby, opatřené odpovídajícími otvory, které tvoří část vzduchového kanálu a liší se v ploše průřezu, vyznačený tím, že každý otvor (30a, 32a, 34a) je omezen pouze jednou plochou ve tvaru komolého kužele odpovídajícího zubu (30, 50, 54, 53-4, 60-2, 66. 70, 76, 80, 84, 88, 92, 106, 110, 114, 123-3, 32, 52, 56, 60-1. 62-1, 64, 68, 74, 78, 86, 90, 94, 103, 112, 116, 130) a úhly sklonu ploch ve tvaru komolého kužele, definující otvory (30a, 32a, 34a) prvního zubu [30, 50, 54, 58-4, 60-2, 66, 70, 76, 80, 84, 88, 92, 106, 110, 114, 128-3) a druhého zubu (32, 52, 56, 60-1, 62-1, 64, 68, 74, 78, 86, 90, 94, 108, 112, 116, 130) jsou vzhledem к podélné ose vzduchového kanálu (18) vzá^mně odlišné.

2. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodu 1 vyznačený tím, že první zub (30, 50, 54, 58-4, 60-2) je uspořádán mezi vzduchovou tryskou (22) a druhým zubem (32, 52, 56, 60-1, 62-1).

3. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodu 1, vyznačený tím, že druhý zub (64, 68,

74, 78, 86, 90, 94, 103, 112, 116) je umístěn mezi vzduchovou tryskou (22) a prvním zubem [66, 70, 76, 80, 84, 88, 92, 106, 110, 114).

4. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodů 2 a 3, vyznačený tím, že první zub (30, 50, 54, 53-4, 60-2, 84, 88, 92, 106, 110, 114) a druhý zub (32, 52, 56, 60-1, 62-1, 86, 90, 94, 108, 112, 116) jsou uspořádány v dolní části vzduchového kanálu (18), tvořeného vyrovnanými zuby pro vedení vzduchu.

5. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodu 3, vyznačený tím, že první zub (66, 70, 76, 80) a druhý zub (64, 68, 74, 78) jsou uspořádány v horní části vzduchového kanálu (18), tvořeného vyrovnanými zuby pro vedení vzduchu.

6. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodu 5, vyznačený tím, že mezi prvním zubem (128-3) a čtvrtým zubem (134) je umístěn třetí zub (132), přičemž jednotlivé otvory těchto zubů tvoří druhou část vzduchového kanálu (18) a jsou uspořádány v dolní části vzduchového kanálu (18).

7. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodů 2 a 3, vyznačený tím, že úhel sklonu plochy ve tvaru komolého kužele prvního zubu (30, 50, 54, 58-4, 60-2, 66, 70, 76, 80, 128-3) je větší než úhel sklonu plochy druhého zubu (32, 52, 56, 60-1, 62-1, 64, 68, 74, 78,130].

8. Hřeben pro vedení vzduchu podle bodu 6, vyznačený tím, že úhel sklonu plochy ve tvaru komolého kužele třetího zubu (132) je větší než úhel sklonu plochy čtvrtého zubu (134).