CS202552B2 - Knitting frame - Google Patents

Description

Vynález se týká pletacího stroje s nejméně jedním jehelním lůžkem, v jehož drážkách je uloženo vždy nejméně jedno pletací ústrojí tvořené jehlou, spojenou vždy s jedním hnacím prvkem ovládaným výstředníkem pro ovládání vysouvacích a odtahových zdvihů jehly, přičemž výstředníky jsou uloženy na otočném hnacím hřídeli se vzájem- ► ným úhlovým přesazením, a pro vytváření a rušení vazby je stroj dále opatřen mezi

I hnacími prvky a jehlami vzorovacím ústroí jím.

► U známých pletacích strojů tohoto typu, z nichž jeden je například popsán v DOS č.

585 308, které jsou označovány jako pletací stroje bez saní a bez zámků, jsou hnací elementy vytvořeny jako výkyvné uložené ovládací páky, které jsou pružinami přitlačovány na kladky.

Toto uspořádání má tu nevýhodu, že pohyb jehel ve směru vysouvání se uskutečňuje pouze pomocí pružin a že pohon jehel výstředníky ve směru odtahu jehel musí působit proti síle této pružiny. Další nevýhoda spočívá v tom, že pletací jehly musí být po vysunutí z pletací polohy odtaženy až úplně do polohy ležící mimo záběr, která odpovídá průchodné poloze, přičemž toto ftdtážení se musí provést před novou volbou vhodným výběrem vazebních členů, takže pro volbu zbývá pouze krátký časový interval, má-li být odstraněna klidová fáze nebo prázdný zdvih výstředníků. Nevýhodným je také to, že mezi pletením a přestávkou v pletení je možno provést jen jednu volbu.

Obě uvedené nevýhody se objevují také, v podstatě ve stejné míře, u podobného pletacího stroje, popsaného například v DAS č. 1 296 733 a DOS č. 1 635 968.

Protože u těchto strojů probíhá volba tak, že pohyb ovládacích pák, které jsou pod vlivem pružin, je ve směru vysouvání pletacích jehel blokován podle druhu pleteného vzoru, je možno provést mezi pletením a chytem rovněž pouze jednu volbu.

Jiné známé pletací stroje bez saní, které umožňují pletení vzorů a podle toho příslušný výběr pletacích jehel, jsou popsány v DOS č. 1 585 454, mají v podstatě tytéž nevýhody, protože pletací jehly, které nebyly vybrány pro pletení musí být vysunuty kolmo ve směru к jehelnímu lůžku, až jejich kolénka přijdou mimo záběr s unášecím kolíkem, upevněným na výstřednících. Volba mezi pletením a chytem není u těchto pletacích strojů možná.

Úkolem vynálezu je odstranit tyto nevýhody dosud známých pletacích strojů tohoto druhu a vytvořit nový voličový systém pro pletací jehly, který by měl umožnit volbu mezi pletením a vyřazením z pletení a v případě potřeby také mezi pletením, vyřazením z pletení a chytem.

Zvláštním úkolem vynálezu dále je, vytvořit pletací stroj uvedeného typu, u něhož by probíhalo pohybování pletací jehlou v obou směrech nikoliv působením pružiny, ale aby pohyb vyvozoval příslušný výstředník, přičemž i při vysokých otáčkách výstředníku by byly k dispozici dostatečně dlouhé časové intervaly pro výběr pletacích jehel.

Podstata řešení u pletacího stroje podle vynálezu spočívá v tom, že pletací prvky, například pletací jehly, jsou při odtahu nezávisle na poloze, ve které jsou vazebné členy, spřaženy s příslušnými hnacími a posouvacími prvky pro uvedení vazebných Členů během odtahu příslušných pletacích prvků, například pletacích jehel, do jedné nebo druhé polohy.

Hlavní výhoda pletacího stroje podle vynálezu spočívá v tom, že má dostatečně dlouhý časový interval pro výběr pletacích jehel, přičemž tento časový interval je roven prakticky celému odtahovému zdvihu, to znamená přibližně polovině otáčky výstředníku, aniž by v průběhu selekce byly pletací jehly v záběru ' s hnacími prvky a aniž by bylo třeba rušit záběrové spojení s výstředníky, nebo že by bylo třeba hnací sílu od výstředníků nahrazovat v některém směru silou pružin.

Příklady provedení pletacího stroje podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde značí obr. 1 axonometrický pohled na celkové uspořádání pletacího stroje, obr. 2 . ve zvětšeném měřítku axonometrický pohled na část pletacího stroje z obr. 1, obr. 3 řez jehelním lůžkem pletacího stroje z obr. 1, obr. 4 až 8 schematicky příklady dodatečného uložení pracovního hřídele na pletacím stroji z obr. 1, obr. 9 až 16 příklady provedení hnacích a voličových soustav pro pletací jehly, u pletacího stroje podle vynálezu, v různých fázích svého pohybu, obr. 17 až 20 další čtyři příklady provedení hnacích a voličových soustav, obr. 21 až 25 jiné příklady provedení hnacích a voličových soustav v různých fázích svého pohybu, . obr. 26 až 31 dva další příklady provedení hnacích a voličových soustav a obr. 32 výhodné příkladné provedení uložení hnacích prvků hnacích a voličových soustav.

Na obr. 1 až 3 je znázorněn pletací stroj podle vynálezu, který má . v těchto příkladech provedení formu plochého . pletacího stroje. Na kostře 1 stroje jsou pevně upevněna dvě jehelní lůžka 3 tvaru písmena V, v jejichž drážkách jsou známým způsobem uloženy pletací jehly 5 . s háčky 6, které jsou například vytvořeny ve formě jazýčkových jehel, podélně posuvně uložených.

V každém jehelním lůžku 3 je uložen jeden hnací hřídel 7, uložený otočně v ložiskách 8. Hnací ' hřídele 7 mohou být napojeny na neznázorněnou pohonnou jednotku, kte rá jim uděluje potřebný. počet otáček. Na hnacím hřídeli 7 je uložena řada výstředníků 10, jejichž počet · odpovídá počtu pletacích jehel 5, přičemž každý výstředník 10 leží ve stejné rovině s příslušnou pletací jehlou 5 a jejich tloušťka je o něco menší, než je rozteč dvou sousedních pletacích jehel 5. V alternativním provedení mohou výstředníky 10 ležet v jiných rovinách než příslušné pletací jehly 5, přičemž v takovém případě musí být hnací a posouvací prvky 12 opatřeny příslušným vyhnutím nebo zalomením.

Na každém výstředníku 10 je podle obr. 2 a 3 uložen jeden hnací a posouvací prvek 12, který je uložen především ve stejné rovině s výstředníkem 10. Každý hnací a posouvací prvek je vytvořen ve formě vidlicovitého dílu, který má dvě navzájem rovnoběžná vidlicovitá ramena 14, 15, která jsou spolu spojena spojovací stojinou 16, kolmou na obě vidlicovitá ramena 14, 15. Obě vidlicovitá ramena 14, 15 obepínají výstředník 10 ze dvou stran tak, že body vzájemného dotyku leží na přímce, která probíhá v podstatě rovnoběžně s osou pletacích jehel 5, takže hnací a posouvací prvek 12 se při otáčení výstředníku 10 zvedá nebo klesá ve směru rovnoběžném s osami pletacích jehel 5 a tím uskutečňuje vysouvací a odtahovací zdvihy. Výstředníky 10 a hnací a posouvací prvky 12 jsou vytvořeny tak, že obě vidlicovitá ramena 14, 15 hnacího a posouvacího prvku 12 jsou bez ohledu na natočení výstředníku 10 uložena na jeho povrchu, takže v každé poloze výstředníku 10 je s ním hnací a posouvací prvek 12 ve styku a je jím proto veden.

Na boční části hnacího a posouvacího prvku 12 je umístěn stvol 18, napojující se na spojovací stojinu · 16, na jehož konci (obr. 2) je zachycena přítlačná pružina 20, upevněná svým druhým koncem ke kostře 1 pletacího stroje; tato přítlačná pružina 2° přitlačuje spojovací stojinu 16 na výstředník 10, přičemž podle příkladného provedení z obr. 3 může být opřena i o jinou část hnacího a posouvacího · prvku 12. Stvol 18 je uložen · v posuvném a kluzném ložisku, které je vytvořeno· například ve formě podlouhlého výřezu 21, do kterého zabírá · kolík 22, připevněný ke kostře 1; hnací a posouvací prvek 12 je jednak . . držen v dotyku s výstředníkem 10 působením přítlačné pružiny 20 a jednak je uložen. svým podlouhlým výřezem 21 otočně a posuvně . na kolíku 22. Hnací a posouvací prvek 12 může být v jiném příkladu provedení uložen v pružině 23 (obr. 27), která mu umožňuje vykonávat podobné pohyby jako kolík 22 uložený v podélném výřezu 21; pružina 23 může současně přejímat funkci přítlačné pružiny.

Na horní straně hnacího a posouvacího prvku 12 je vytvořeno vybrání, jehož horní hrana současně slouží jako odtahový díl 24 a jeho spodní hrana slouží jako vysouvací díl 25 pro vysouvání pletacích jehel 5, při kterém zabírá za jejich kolénka 39. Spodní hrana kolének 39 tvoří vysouvací orgán 28 pletacích jehel 5 a horní hrana kolének 39 je odtahovým orgánem 29. Odtahový díl 24 hnacího a posouvacího prvku 12 má takovou délku, že v průběhu odtahového zdvihu výstředníků 10 přesahuje přes odtahový orgán 29 a naproti tomu je vysouvací díl 25 tak krátký, že přesahuje vysouvací orgán 28 pouze ve vzájemné vazebné poloze, jak je zobrazeno na obr. 2 a 3.

Při výrobě vzorovaných vazeb jsou pletací jehly 5 ovládány vždy jedním vzorovacím zařízením, které má v příkladném provedení přídržné magnety 33, jejichž činnost je ovládána podle hotoveného vzoru, a ovládací pružinu 34; oba tyto prvky jsou připevněny ke kostře 1 stroje. Ovládací pružina 34 je jednostranně napnuta a její volný konec může být prostřednictvím výstupku 36 vytvořeného na stvolu 18 uveden pod určitým předpětím na pólovou plochu přídržného magnetu 33. Přitáhne-li přídržný magnet 33 ovládací pružinu 34, pak může spojovací stojina 16 dosednout na příslušný výstředník 10 na tak dlouho, až vysouvací díl 25 překryje vysouvací orgán 28. NenMi ovládací pružina 34 přitažena přídržným magnetem 33, pak díky svému předpětí odpadne z pólu přídržného magnetu 33 a dosedne na narážku 37 vytvořenou na stvolu 18, takže hnací a posouvací prvek 12 je působením přítlačné pružiny 34 aretován a vysouvací díl 25 zůstává mimo oblast záběru vysouvacího orgánu 28.

Výstředníky 10 uložené na hnacím hřídeli 7 mají vůči sousednímu v podstatě stálé a konstantní úhlové přesazení, takže, stejně jako u známých zařízení, jejich obvody vytvářejí v podstatě šroubovicovou obalovou plochu, přičemž ty výstředníky 10, které se třen vnitřním ozubením a naproti tomu nacházejí v jednom stoupání závitu šroubovice, vytvářejí jednu pletací soustavu. Pro nastavení požadovaného úhlového přesazení je výhodné, je-li každý výstředník· 10 opahnací hřídel 7 je opatřen vnějším ozubením. V alternativní úpravě může být mezi výstředníky 10 uspořádán vždy jeden rozpěrný výstředník s vnitřním ozubením, zatímco vlastní výstředníky 10 žádné vnitřní ozubení nemají; místo toho jsou téměř bez · vůle usazeny na hnací hřídel 7 a pootočeny podle potřeby.

Po správném natočení se jejich poloha zajistí spřažením s rozpěrnými výstředníky. Jednu pletací soustavu může tvořit například čtyřiadvacet, šestatřicet nebo dvaasedmdesát pletacích jehel 5, to znamená, že každý dvacátý čtvrtý, třicátý šestý nebo sedmdesátý druhý výstředník 10 leží ve stejné poloze jako první výstředník 10. V příkladu provedení podle obr. 1 tvoří jednu pletací soustavu deset pletacích jehel 5 a jehelní lůžko 3 je tedy tvořeno pěti pletacími soustavami. Fázová poloha obou hnacích hřídelů 7 může být měněna podle druhu vyráběného zboží a podle použité techniky pletení.

V příkladech provedení pletacího stroje, zobrazených na obr. 1 a 2, je každá pletací jehla 5 opatřena kolénkem 39, které spolupracuje se zatahovacími zámky 40. Zatahovací zámky · 40 jsou upevněny na nekonečném pásu 42, vedeném kolem dvou vratných kladek 43 nebo jiných vratných členů a je poháněn neznázorněnou pohonnou jednotkou. Směr pohybu je naznačen šipkou na vratných kladkách 43. Kolem obou řad pletacích Jehel 5 procházejí zatahovací zámky rovnoběžně s jehelními lůžky 3 na pevných, po celé délce jehelního lůžka 3 probíhajících vodicích lištách 46, aby se při pohybu kolem pletacích jehel 5 posouvaly ve stálé výšce. Každý zatahovací zámek 40 má první, ve směru odtahu účinný první výstředník s první pracovní křivkovou plochou 48 a jednu ve směru vysouvání stoupající křivkovou plochu 47 na druhém výstředníků, přičemž obě křivkové plochy na výstřednících mezi sebou vymezují kanálek 49, kterým procházejí kolénka 39 pletacích jehel 5; kolénka 39 jsou oběma vačkami nejprve odtažena pro vytvoření oček a potom jsou druhou křivkovou plochou 47 převedena do normální průchodné polohy.

Jak je zejména z obr. 3 patrno, je druhá křivková plocha 47 výstředníků připevněna k pevné části zatahovacího zámku 40, zatímco první křivková plocha 48 na výstředníků je uložena posuvně na zatahovacím zámku 40 a má raménko 50, na které působí tlačná pružina 51, připevněná k žatahovacímu zámku 40. Jako opěrné ložisko první hrany křivkové plochy 48 · slouží nejméně jedna vodicí lišta 53, která je upravena po celé šířce jehelního lůžka 3, přičemž výška vodicí lišty 53 je nastavitelná. Pletací stroj je opatřen několika vodícími lištami 53, které jsou na straně obrácené k horní hraně první křivkové plochy 48 opatřeny vedeními · 54.

Na horní hraně raménka 50 jsou vytvořeny drážky, jejichž počet odpovídá počtu vedení 54 a do nich mohou být, podle druhu hotoveného vzoru, individuálně vsazovány destičky 55, jejichž horní hrany zabíhají do vedení a tím · je zajištěna vzájemná vzdálenost obou křivkových ploch 47, 48. Tímto způsobem mohou být zatahovací zámky 50 ovládány a tím zároveň může být nastavována hloubka zatahování pletacích jehel 5.

Zatahovací zámky 40 jsou přiřazeny kolénkům 39 pletacích jehel 5 v takové relativní výšce, že mohou nejprve vběhnout do kanálku 49 a potom jsou pletací jehly 5 pomocí odtahového dílu 24 hnacího a posouvacího prvku 12 odtaženy až téměř do normální průchodné polohy. První křivková plocha 48 bude přitom účinná pouze v závěru celého odtahovacího zdvihu výstředníku 10 · a způsobí jen malý · částečný odtah, který slouží k vytvoření očka, popřípadě smyčky na niti 70, přičemž smyčka niti 70 se nejprve háčkem 6 protáhne vytvořeným očkem, . uloženým na stvolu jehly 5, . kdežto největší část odtahu se provede pomocí hnacího a posouvacího prvku . 12, poháněného výstředníkem 10.

Aby se zabránilo . tomu, že by odtahový zdvih, vyvolaný první křivkovou plochou 48 výstředníku, mohl rušit odtahový zdvih vyvolaný hnacím a posouvacím prvkem 12, je pletací stroj podle vynálezu upraven ' tak, že vzdálenost mezi vysouvacím dílem 25 a odtahovým dílem 24 hnacího a posouvacího prvku· 12 je o tolik větší než vzdálenost mezi vysouvacím orgánem 28 a odtahovým orgánem 29 · pletacích jehel · 5, že tento rozdíl odpovídá maximálně křivkovou plochou 48 dosažitelnému dodatečnému odtahovému zdvihu. To znamená, že spojení pletacích jehel 5 s výstředníkem 10 je provedeno s takovou vůlí, že pletací jehly 5 se mohou pohybovat ještě po dráze, která . je odlišná od dráhy pohybu, vynucené · výstředníkem · 10.

Vzdálenost sousedních zatahovacích zámků 40 na nekonečných pásech 42 je stejně velká jako vzájemná vzdálenost dvou sousedních pletacích soustav, vyjádřena počtem jehel 5.

Dopravní rychlost nekonečného pásu 42 je synchronizována s rychlostí otáčení hnacího hřídele 7 tak, že první křivková plocha 48 výstředníku začne ovlivňovat kolénka 39 jehel 5 ve chvíli, kdy je · příslušná pletací jehla 5 odtažena hnacím a posouvacím prvkem 12 do blízkosti průchodné polohy.

Pro podávání nití 70 může být pletací stroj opatřen · podávacím zařízením, zobrazeným na obr. 1. · Nad kostrou pletacího . stroje je uložen nosník 57 pro vodicí očka 59, která jsou umístěna přibližně nad· jehelními lůžky

3. Nosník 57 je tak zakřiven , že. všechna vodicí očka 59 mají v podstatě stejnou . vzdálenost od mezery, nacházející se mezi sousedními jehelními lůžky 3. Nad vodícími očky 59 jsou upevněny na neznázorněném rámu cívky 81, jejichž počet odpovídá počtu vodicích oček 59, přičemž podle potřeby mohou být na rámu upevněny další rezervní cívky.

V oblasti háčků 6 pletacích jehel 5, jsou-li ve vysunuté · poloze, je umístěn větší počet vodičů · 63 niti. · · Tyto vodiče 63 jsou připevněny na nekonečném pásu 64, který je veden kolem · dvou vratných · kladek 67 nebo kolem jiných vratných prvků, a který je poháněn neznázorněnou pohonnou jednotkou, aby · se posouval rovnoběžně se spojnicí jehelních lůžek 3 a přiváděl vodiče 63 niti k pletacím jehlám 5. Každý vodič 63 niti je opatřen vodicím očkem 69, do kterého je vložena nit 70, přicházející z cívek 61.

Pohybuje-li se vodič 63 niti ve směru šipky, vyznačené na vratných kladkách 67, pak při uspořádání podle obr. 1 je na pravé straně . jehelních lůžek 3 uspořádáno střihači ústrojí 71 · známého konstrukčního provedení pro odstřihování niti 70. Toto · stříhací ústrojí má za úkol odstřihnout nit 70 podávanou vodičem 63 niti, jakmile ji zachytí háček 6 poslední . pletací jehly 5, která tuto nit. 70 zpracovává.

Převádění volných . konců niti· 70 odstřižených stříhacím ústrojím 71 na levou .stranu jehelního lůžka 3 obstarává foukací trubka 72, jejíž koncová část je napojena hadičkou 73 na zdroj’ stlačeného vzduchu, který přichází ve směru šipky Pl. . Spodní konec foukací trubky 72 . je · umístěn těsně nad místem, do kterého . přicházejí vodicí očka 69 vodičů 63 niti a je uchycen například v kulovém kloubu 74 nebo podobně. Foukací . trubka 72 je · upevněna na libovolném · · otáčecím · mechanismu 75, který · udržuje horní konec foukací trubky .72 těsně pod každým horním vodicím očkem 59.

Každá foukací trubka 72 je kromě toho ještě opatřena boční drážkou nebo štěrbinou 76, procházející shora dolů a obrácenou k pravému konci jehelního lůžka 3 [obr. lj, která může být v případě potřeby překryta elastickým materiálem, připevněným podél hrany štěrbiny 76, který jednak zajišťuje bezporuchovou dopravu niti 70 foukací trubkou 72 a · jednak · umožňuje vytažení · niti 70 z trubky 72 štěrbinou 76 do strany. Horní konec . foukací trubky je současně vytvořen tak, že v něm vzniká při přivádění tlakového vzduchu kombinované působení · sání a foukání. Tím se dosáhne . toho, že · volný konec . niti 70, visící vodicím · očkem 59 volně dolů a nikam nezavedený, je · touto úpravou horního konce foukací · trubky 72 zachycen · a veden k jejímu spodnímu konci.

Pro zachycení a sevření volného. konce. niti 70, vedené .foukací trubkou 72 . od konce jehelního lůžka 3 . k jeho začátku, . mohou být na levé straně . jehelního . lůžka 3 . uspořádány obvykle používané a proto .neznázorněné zachycovací prostředky nebo pneumatické sací ústrojí 68, do něhož je volný konecniti 70 pod tlakem . nasát . a držen tak dlouho, dokud . se nit 70 .nezatáhne do jednotlivých háčků 6.

Vodiče 63 niti jsou v určitých vzdálenostech od sebe upevněny na . nekonečném pásu 64, jehož šířka odpovídá . šířce pletací . soustavy, vyjádřené počtem . pletacích jehel . 5.· Pohyb . . nekonečného pásu.64 je synchronizován . s počtem otáček hnacího hřídele 7 . tak, že do otevřených . háčků . 6 vysunutých pletacích jehel 5 je . zatažena . vždy jedna·· nit· 70, . přičemž· krátce předtím . jsou pletací jehly 5 vybrány pomocí hnacího a posouvacího prvku a potom jsou odtaženy zatahovacími zámky 40.

Má-li být pletacím . strojem podle obr. 1, obsahujícím pět pletacích soustav, pleten trojbarevný vzor, pak se osadí . šest cívek . 61,z nichž vždy . . dvě cívky 61 obsahují nit 70 téže barvy. Pletení pak probíhá stálým opakováním následujícího postupu, přičemž jednotlivé . operace se vzájemně částečně překrývají. Na jedné straně se . nit 70, přiváděná vodičem 63 niti na háčky 6 vybraných pletacích jehel 5, . odstřihne, což se provede. na . pravé straně jehelního lůžka 3, to znamená na konci zátažného úpletu; její konec pak visí volně dolů z příslušných vodicích, oček 59 a vodič 63 niti se může vracet po zadním dílu jehelního lůžka 3 k jeho levému konci, tj. k začátku úpletu. Na druhé straně se nastaví foukací trubka 72 na vodicí očko 59 příslušné niti 70, když byla tato nit 70 předtím vytažena z boční štěrbiny 76; nit 70 se nasaje ve směru vodicích oček 59, trubkou 72 se přepraví k začátku úpletu, navleče se do vodícího očka 69 následujícího vodiče 63 niti, který právě prochází pod koncem foukací trubky 72, a současně se zachytí nit 70 na začátku úpletu dříve, než další vodič 63 přijde do ukládací polohy pro první pletací jehlu 5. Jelikož je toto zařízení opatřeno pěti pletacími soustavami, zůstává v tomto příkladu vždy jedna nit ' 70 volná pro zpětnou dopravu k začátku úpletu.

Nit 7Ó, vložená pomocí foukací trubky 72 do očka 69 vodiče 63 niti, putuje spolu s tímto vodičem 63 směrem ke konci úpletu. Protože konec niti 70 je na začátku zátažného úpletu nejprve pevně přichycen, dochází v důsledku pohybu vodiče 63 k vytahování niti 70 z ' boční štěrbiny · 76 foukací trubky 72, přičemž vytahování začíná od jejího spodního konce a pokračuje k hornímu konci, až je po průchodu vodiče 63 niti kolem určitého počtu jehel 5 vytažen celý kus niti 70 mezi vodičem 63 a vodicím očkem 59, takže horní konec je včas před posuvem dalšího vodiče 63 niti připraven u vodícího očka 59 pro pokračování přepravy niti 70.

Podle počtu pletacích soustav a podle počtu potřebných barev může být použito také více foukacích trubek, jejich činnost a chod se vzájemně částečně překrývají. Ovládáním činnosti foukacích trubek 72 a jejich pohybu je také možno měnit libovolně sled zpracovávaných nití 70. Pro odtah a navíjení zátažného úpletu vyrobeného na pletacím stroji podle vynálezu je použito odtahového a navíjecího zařízení, které se nachází na kostře 1 pletacího stroje pod mezerou mezi oběma jehelními lůžky 3.

Pletací stroj podle vynálezu pracuje následujícím způsobem:

Pro pletení jednobarevného zátažného úpletu bez jakéhokoliv vzoru jsou ovládací pružiny 34 přitaženy trvale pomocí přídržného magnetu 33, takže zůstávají vykloněny z oblasti narážky 37 vytvořené na stvolu 18 hnacího a posouvacího prvku 12. V důsledku toho příslušný výstředník 10 posouvá na něm uložený hnací a posuvný prvek 12 nejprve nahoru, přičemž vysouvací díl 25 hnacího a posouvacího prvku 12 zachytí v důsledku působení přítlačné pružiny 20 za vysouvací orgán 28 pletací jehly 5 a ta se zvedá, dokud úplně neproběhne výsuvný pohyb výstredniku 10 a dokud pletací jehla 5 nedosáhne své nejvyšší polohy. V tom okamžiku klouže vodič 63 niti kolem otevřeného háčku 6 jehly 5, takže nit 70 se zatahuje a v průběhu následujícího odhozu je zavedena do smyčky. V průběhu první poloviny odtahového zdvihu tlačí výstředník 10 současně na spojovací stojinu 16, která se společně s hnacím a posouvacím prvkem 12 posouvá proti síle přítlačné pružiny 20 a ve směru kolmém na osy pletacích jehel 5.

Při tomto pohybu zůstává odtahový díl 24 stále z záběru s odtahovým orgánem 29 pletacích jehel 5. Protože je ovládací pružina 34 přidržována přídržným magnetem 33, přesouvá se hnací a posouvací prvek 12 v průběhu druhé poloviny odtahového zdvihu výstředníků 10 v důsledku působení přítlačné pružiny 20 ve směru kolmém na osy pletacích jehel 5, takže vysouvací díl 25 hnacího a posouvacího prvku 12 se dotýká do začátku dalšího výsuvného zdvihu výstředníku 10 vysovacího orgánu 28 pletacích jehel 5.

Po dokončení odtahového zdvihu dosáhl zatahovací zámek 40 takové polohy, že první křivková plocha 48 výstředaíku začíná zabírat za kolénko 39 pletací jehly 5, která je dosud v průchodné poloze a zprostředkuje zatahovací zdvih pletací jehly 5, jehož velikost je nejprve nastavena na požadovanou hodnotu vodícími lištami 53, zatímco současně výstředníky 10 začínají provádět svůj výsuvný zdvih, takže jehly 5, po úplném dokončení zatahovacího zdvihu, znovu dosáhnou své nejvyšší polohy. Dosáhirn-И pletací jehla 5 nejvyšší polohy, nachází se další vodič 63 niti v oblasti háčků 6, takže nit 70 může být znovu zatahována.

Má-li být vzor úpletu hotoven tak, že určité pletací jehly 5 zůstávají v průběhu výsuvného zdvihu v průchodné poloze, přivede se na přídržný magnet 33 takový řídicí impuls, že ovládací pružina 34 v důsledku svého předpětí odpadne a uloží se zpětným pohybem hnacího a posouvacího prvku 12, procházejícího ve směru kolmém na osu pletacích jehel 5, na narážku 37. Tím se spojovací stojina 16 a . také hnací a posouvací prvek 12 aretuje v takové poloze, v níž se vysouvací díl 25 nachází uvnitř účinné oblasti vysouvacích, . orgánů 28 a v důsledku toho se pletací jehly 5 při výsuvném zdvihu výstředníků 10 nezvedají. Protože se však hnací a posouvací prvek 12 při každém zdvihu zvedá, leží výstupek 36 proti ovládací pružině a tlačí její konec opět na pólovou plochu přídržného magnetu 33, takže je možno provádět novou volbu zvedaných jehel 5.

Má-li být současně na pletacím stroji podle vynálezu hotoven vícebarevný vzor, pak se jednak přivádějí k vodičům 63 barevné niti 70, zatímco přídržné magnety 33, příslušející jednotlivým pletacím jehlám 5, jsou ovládány tak, že vzniká obvyklým postupem žakárový zátažný úplet. V takovém případě se však při průchodu vodiče 63 kolem jehelních lůžek 3 nevytvoří řada oček, ale kolem jehelních lůžek 3 se musí vést takový počet vodičů 63 niti, jaký je počet použitých barev.

Hotovení proužkovaného vzoru je bez ovládání přídržného magnetu 33 možno provádět tak, že pomocí foukací trubky 72 se po vytvoření určitého počtu oček zafoukne do vodicích oček 69 nit 70 určité barvy, takže v další řadě jsou tvořena očka z niti 70 jiné barvy.

Hnací hřídele 7 nejsou uloženy jen na svých koncích, ale mohou být také uloženy mezi svými konci v libovolných místech. Podle příkladů z obr. 4 a 5 je každý hnací hřídel 7 uložen na jednom místě nejméně ve dvou ložiskových kotoučích, které jsou pevně a nepohyblivě připevněny ke kostře 1 stroje. Tato ložiska tvořená ložiskovými kotouči jsou současně vytvořena jako rozpěrné kotouče 77, které jsou vždy mezi dvěma výstředníky 10 uchyceny a mají tedy dvojí funkci. Rozpěrné kotouče 77 obklopují svými úložnými plochami hnací hřídel 7 na větší části jeho obvodu, přičemž poloměr úložné plochy je stejný jako poloměr hnacího hřídele 7; rozpěrné kotouče 77 tvoří přímé vnější uložení hnacích hřídelů 7.

Příkladné provedení dodatečného nebo přídavného vnějšího uložení je znázorněno na obr. 6. V tomto příkladu je na hnacím hřídeli 7 mezi vždy dvěma výstředníky 10 nasazena kruhová příruba nebo kruhový kotouč 80, přičemž v místě styku může být kruhový kotouč 80 opatřen vnitřním ozubením, zatímco hnací hřídel 7 je opatřen vnějším ozubením; nejméně jeden, avšak výhodněji více nebo všechny kruhové kotouče 80, jsou uloženy v nejméně dvou úložných plochách pevně uložených nebo na kostře 1 stroje přichycených ložiskových těles 81, které svými úložnými plochami obklopují větší část obvodu kruhových kotoučů 80.

Poloměr kruhových kotoučů 80 je s výhodou větší, než je maximální poloměr výstředníků 10, takže jejich boční plochy slouží současně jako vodicí plochy pro hnací a posouvací prvky 12 a tím dostávají ještě třetí funkci, kdežto ložisková tělesa 81 mohou být vždy na šířku jehelního lůžka 3 nahrazena kluzným ložiskem. Ve srovnání s příkladem provedení podle obr. 4 a 5 jsou úložné plochy v důsledku nepřímého uložení rozpěrných kruhových kotoučů 80 podstatně větší. V obou příkladech provedení jsou úložné a vodicí plochy uloženy v oleji.

Druhý příklad nepřímého uložení je znázorněn na obr. 7. Na rozdíl od příkladu provedení z obr. 6 nejsou rozpěrné kruhové kotouče 80 uloženy v kluzném ložisku, ale jsou opřeny o valivá ložiska 82, která jsou rozmístěna nejméně na třech místech po obvodu rozpěrného kotouče 80 a mohou býti uspořádány po celé šířce jehelního lůžka 3.

Podle příkladu provedení zobrazeného na obr. 8 jsou výstředníky 10 uloženy nikoliv přímo na hnacím hřídeli 7, ale na několika objímkách 83, které jsou neotočně, ale axiálně posuvně nasazeny na hnacím hřídeli 7 a mezi sebou mají ponechány mezery. Na každé objímce 83 je připevněna neotočně a axiálně neposuvně skupina výstředníků 10 a rozpěrných kruhových kotoučů 80. Výhoda tohoto uspořádání spočívá v tom, že u hnacího hřídele 7 může ve srovnání s jehelními lůžky 3 docházet к větším výkyvům teplot, aniž by to mělo nepříznivý vliv na relativní polohu pletacích jehel 5, výstředníků 10; hnacích a posouvacích prvků 12 a spojovacích stojin 16, protože teplotní dilatace se vyrovnávají ve styku mezi hnacím hřídelem 7 a objímkou 83. Nastaví-li se při montáži objímka 83 přesně proti příslušné skupině pletacích jehel 5, čehož je možno dosáhnout dodatečným bočným posunutím příslušných hnacích a posouvacích prvků 12, je bezpečně zajištěno, že při výkyvech teploty budou zůstávat roztažení objímek 83 v tolerančních mezích a vyrovnají se malými mezerami 84 v místě styku. Protože jsou tyto mezery 84 ve srovnání s tloušťkou výstředníků 10, popřípadě rozpěrného kruhového kotouče 80 velmi malé, nemohou v žádném případě rušit jejich správnou funkci.

Aby se také u příkladu z obr. 8 zajistilo dodatečné nepřímé uložení hnacího hřídele 7, je zde upraveno dodatečné vnitřní uložení. Objímky 83 jsou opatřeny v místě vzájemného styku asymetrickými vybráními 85, která poskytují dostatečný prostor pro valivé ložisko 86, jehož vnější kroužek 88 je připevněn na nejméně dvě připevňovací stojiny 89, které jsou v místě styku dvou objímek 83 namísto rozpěrných kruhových kotoučů 80 a procházejí mezerou 84 mezi objímkami 83 do vybrání 85. Vnitřní kroužek 91 valivého ložiska 86 je připevněn na oba konce stýkajících se objímek 83, takže při otáčení hnacího hřídele 7 se objímka 83 odvaluje po pevném vnějším kroužku 88. Tento příklad umožňuje nejen přídavné nepřímé uložení, ale vyrovnává také roztažení hřídele 7 při změnách teplot. Místo valivého ložiska 86, které centruje konce objímek 83, je možno použít také ložiska kluzného.

Výběr pletacích jehel 5 může u příkladů zobrazených na obr. 2 a 3 probíhat různými způsoby. Ve všech formách provedení však musí být к dispozici čtyři základní prvky, výstředníky 10, hnací a posouvací prvky 12 s nejméně jedním vysouvacím dílem 25 a jedním odtahovým dílem 24, vazebný člen, například spojovací stojina 16, a pletací prvek, to znamená pletací jehly 5 s vysouvacím orgánem 28 a odtahovým orgánem 29.

Výstředníky 10 slouží к vytváření vysouvacích a odtahovacích zdvihů. Vysouvací zdvih je přestavován tou částí otáčivého pohybu výstředníků 10, která slouží к přesouvání, popř. vysouvání pletacích jehel 5 z normální spodní polohy, v níž jsou mimo provoz, do horní polohy, v níž probíhá tvoření oček, to znamená do pletací nebo chytové výšky; naproti tomu odtahový zdvih odpovídá té části otáčivého pohybu výstřednímu 10, který je potřebný к odtažení ple202552 tacích jehel z částečně vysunuté polohy, z chytové výšky, . nebo z plně .vysunuté polohy, z pletací výšky, .. zpět . do polohy, v níž jsou mimo provoz. .Jak vysouvací . zdvih, tak také odtahový zdvih mohou představovat polovinu otáčky výstředníku 10, popřípadě . méně než polovinu otáčky.

I když je možno z otáčení . výstředníků 10 odvodit zbvlhové . pohyby do libovolných směrů, je zpravidla, pro vysouvání pletacích jehel 5 možno využít jen těch složek pohybu, které leží v jednom směru, označovaném v dalším jako zdvihový směr nebo směr výsuvných a odtahových zdvihů, který leží u příkladů provedení podle obr. 2 a 3 rovnoběžně s osami pletacích jehel 5, avšak může také probíhat přímo osami jehel 5 nebo nějakými jinými osami, pokud je postaráno o to, aby v těchto osách ležící složky pohybu byly vhodnými mezičleny, jako jsou pomocné platiny, platiny nebo páky, převedeny na využitelné složky pro posouvání pletacích jehel 5.

Hnací a posouvací prvek 12 je podle vynálezu takovým prvkem, který může být vystředníkem 10 uváděn do pohybu ve směru zdvihu.

Jak je možno seznat z obr. 2 § 3, znamená to, že hnací a posouvací prvky 12 musí být stále vázány na pohyb výstředníků 10 pouze ve směrech rovnoběžných s osami pletacích jehel 5, ve všech směrech . lišících se od těchto směrů musí být naproti tomu dána možnost volných pohybů relativně k výstředníku . 10. V závislosti na konstrukci jednotlivých voličových soustav mohou být hnací a posouvací prvky 12 alternativně také ve všech směrech vázány na výstředník . 10 tvarovaným spojem.

Vazebný člen slouží k tomu, aby v závislosti na druhu hotovených vzorů spojoval vysouvací díly 25 hnacích a posouvacích prvků 12 s vysouvacích orgánů 28 pletacích . jehel 5 nebo jiných pletacích prvků a přídavných prvků tak, aby pohyby hnacího . a posouvacího prvku 12, probíhající ve směru zbvihu, přenášel na pletací jehly 5 po tak dlouhou dobu, jak je to pro technologii pletení potřebné. Přitom mohou vazební členy zaujímat více poloh, jednak polohu, kdy nevzniká žádná vazba a ve . které nejsou hnací a posouvací prvky 12 spojeny v průběhu vysouvacího zdvihu s pletacími jehlami 5. a . jednak nejméně jednu vazebnou . polohu, při níž v průběhu vysouvacího zdvihu dochází k pracovnímu spojení mezi hnacím a posouvacím prvkem 12 a pletacími jehlami 5.

Zvláštní význam mají podle vynálezu hnací a posouvací prvky 12 v průběhu odtahových zdvihů, neboť odtah pletacích jehel 5 mají provádět nezávisle na tom, v jaké poloze se nacházejí vazební . členy, tvořené spojovacími stojinami 16. Tímto opatřením se dosáhne toho, že vazebné členy v průběhu jednoho odtahového zdvihu mohou byt přivedeny do takové polohy, která. je žádoucí .pro následující výsuvný zdvih. Při konstrukci ovládacího zařízení .. podle . obr. 2 a 3, obsahujícího .přídržný . magnet 33 a ovládací pružinu 34, jsou v . průběhu . odtahového zdvihu zásadně všechny . vazebné členy bez . ohledu na to, ve . které poloze se nacházejí, přiváděny nejprve do polohy, . kdy nejsou v záběru a potom se podle potřeby a podle hotoveného vzoru přesouvají do vazebné polohy. Při použití jiného ovládacího ustrojí je ale také možné v průběhu odtahového zdvihu nejprve všechny . vazebné členy umístit do vazebné polohy, a teprve potom zvolené vazebné členy . přemístit domimozáběrové polohy.

' Příklady provední podle obr. 9 až 16 se liší od příkladných provedení na . obr. 2 v podstatě tím, že kromě volby mezi pletením a vyřazením z pletení je možno volit také mezi pletením a chytem. Značně schematické znázornění příkladu . provedení na obr. 9 ukazuje, že je k tomu pouze třeba vytvořit vysouvací díl hnacího a posouvacího prvku 12 ve formě stupně 35 a narážku 96 na stvolu . 18 vytvořit ve tvaru vlny. Narážka 96 leží s výhodou v blízkosti otočného bodu hnacího . a posouvacího prvku 12, protože v těchto . místech jsou pohyby hnacího a posouvacího prvku 12 nejméně patrny.

Činnost zařízení podle obr. 9 je následující; na obr. 9 se nachází výstředník 10 v první polovině . svého odtahového . zdvihu, takže pletací jehly. 5 se podle toho, zda předtím byly plně nebo jen do chytové polohy vysunuty, odtahují, protože odtahový orgán 29 jehly 5 je stále přetahován . odtahovým dílem 24, zatímco současně na ovládací pružinu 34 tlačí výstupek 36 a přitlačuje ji na pólovou plochu přídržného magnetu 33, protože výstředník 10 také leží . na vazebném členu vytvořeném ve formě spojovací stojiny 16, a ten se společně s hnacím a posouvacím prvkem 12 přesouvá ve . směru . kolmém na směr zdvihu stále více doprava. Po uložení. ovládací pružiny 34 na přídržný magnet 33 může být přiveden na tento . přídržný magnet 33 řídicí signál nebo . impuls.

Jak je patrno z obr. 10, ovládací pružina 34 odpadla z přídržného magnetu 33 již dříve než výstředník 10 dokončil první polovinu svého odtahového zdvihu, popřípadě . než . posunující se spojovací stojina 16 dosáhla nejvíce vpravo se nacházející polohu, . která je mimovazebnou polohou. To má za následek (obr. 11], . že koncový . nos . 97 na . ovládací pružině 34 zapadne do první . poloviny narážky 96 ve tvaru vlny, vytvořené na stvolu 18, jakmile se výstředník 10 dostane . do druhé . poloviny svého odtahového zdvihu a . přítlačná pružina 20 se pokusí přidržovat spojovací stojinu 16 na výstředníku 10, takže tedy spojovací stojina 16 je ve své poloze mimo záběr aretována a jako stupeň 95 vytvořený vysouvací díl hnacího a posouvacího prvku 12 přijde mimo činnou oblast vysouvacího orgánu 28 pletací jehly 5.

Během následujícího vysouvacího zdvihu výstředníku . 10 nejsou tedy pletací jehly 5 ovlivňovány (obr. 12). Po začátku dalšího odtahového zdvihu se opře výstředník 10 způsobem patrným · v obr. 9 opět o spojovací stojinu 16, takže koncový nos 97 se vysune z narážky 96 ve tvaru vlny, ovládací pružina 34 dolehne na přídržný · magnet 33 a může se provádět nová volba.

Zůstává-li ovládací pružina 34 také ve druhé polovině odtahového zdvihu na přídržném magnetu 33, pak přítlačná pružina 20 způsobí, že spojovací stojina 16 je stále přitlačována ve směru na výstředník 10 (obr. 13), takže první díl stupně 95 hnacího a posouvacího prvku 12 je spojen a zabírá za vysouvací orgán 28 pletací jehly 5. Spojovací stojina 16 se v tomto případě nachází ve vazebné poloze.

Má-li se vytvořit chytové očko, pak se na přídržný magnet přivede v průběhu druhé poloviny odtahového zdvihu ovládací impuls ve chvíli, kdy se koncový nos 97 ovládací pružiny 34 nachází nad druhou polovinou narážky 96 ve tvaru vlny na stvolu 18 a tím koncový nos 97 zapadne do této druhé části narážky 96 ve tvaru vlny (obr. 14). Přesná synchronizace tohoto postupu s pohybem výstředníku 10 je celkem snadná, protože doba potřebná k přesunutí stvolu 18 po dráze rovnající se odstupu obou částí narážky 96 ve tvaru vlny odpovídá určitému úhlu pootočení výstředníku 10. Výsledkem · této operace je to, že spojovací stojina 16 je aretována ve své druhé vazebné poloze a že druhý ' nižší díl stupně 95 hnacího a posouvacího prvku 12 ' se nachází přesně pod vysouvacím orgánem 28 pletací jehly 5. V průběhu následujícího výsuvného zdvihu se jehla 5 zvedne do chytové polohy (obr. 15).

Z obr. 16 jsou současně patrny další polohy součástí, přičemž pletací jehla 5 je pomocí hnacího a posouvacího prvku 12 přenesena do takové polohy, která odpovídá mimopracovní poloze. Pomocí dalšího prostředku, např. zatahovacího zámku 40, působícího na . kolénko 39 pletací jehly 5, může být jehla ' 5 odtažena do ještě nižší polohy, protože rozteč mezi vysouvacím orgánem 28 a odtahovým orgánem 29 pletací jehly 5 je menší než rozteč mezi vysouvacím dílem 24 a odtahovým dílem 25 hnacího a posouvacího prvku 12,. přičemž vysouvací díl 24 je v tomto případě tvořen první, horní částí stupně 95.

V příkladu provedení zařízení podle vynálezu, zobrazeného na obr. 17, je uspořádán rovněž hnací a posouvací prvek 12, který má vazebný člen tvořen spojovací stojinou 16, a podlouhlý stvol 18. Na rozdíl od provedení podle obr. 9 až 16 však leží pletací jehly 5, stvol 18 a posuvné a otočné ložisko 99, tvořené kuželovými ložiskovými tělísky, v podstatě v jedné ose. Na boční straně hnacího a posouvacího prvku 12 jsou dvě dolů vystupující stojiny 101,102, které spolupracují s ovládací pružinou 34 přídržného magnetu 33, · přičemž na ovládací pružinu 34 může . zároveň působit výstupek 104,

1β vytvořený na spojovací stojině 16. Smysl otáčení výstředníku 10 je vyznačen šipkou.

Činnost tohoto příkladného provedení zařízení je následující; jakmile výstředník 10 dokončí svůj vysouvací zdvih, dolehne na spojovací stojinu 16 a zatlačí výstupek 104 na obr. 17 doprava, čímž se ovládací · pružina 34 přiloží na přídržný magnet 33. Je-li ovládací pružina 34 takto · pevně držena, pak se může v průběhu odtahového zdvihu pouze z vnější strany přiložit na stojinu 101, což má za následek, že· spojovací stojina 16 · po ukončení odtahového zdvihu zůstává uložena na výstředníku 10. To odpovídá vazebné poloze spojovací stojiny . 16, která má za následek vysunutí pletací jehly 5 do nejvyšší polohy. Není-li naproti tomu ovládací pružina 34 držena přídržným magnetem 33, · pak se uloží na narážku 105, dříve než její · horní konec přijde do oblasti působení spodního konce stojiny 102, což má za následek, že se její horní konec v dalším průběhu odtahového zdvihu opře z levé strany o stojinu 102. Tím je spojovací stojina 16 aretována ve své mimozáběrové poloze a může být v druhé polovině odtahového zdvihu oddělena od výstředníku 10 a žádný z obou dílů stupně 95 není v blízkosti funkční oblasti vysouvacího orgánu 28 pletací jehly 5. Pletací jehla 5 proto není v průběhu následujícího vysouvacího zdvihu ovlivňována a může být zahájena další volba tím, že výstupek 104 přitlačí ovládací pružinu 34 opět . na přídržný magnet 33, načež spodní konec stojiny 102 se oddělí od horního konce ovládací pružiny 34. K vytvoření chytových oček se· ovládací pružina 34 současně uvolní vhodným ovládáním přídržného magnetu 33, když se její na obr. 17 horní konec nachází mezi spodním koncem stojiny 102 a spodním koncem druhé stojiny 101.· Tím · se působí, · že horní konec ovládací pružiny 34 se v průběhu dalšího odtahového zdvihu dostane do kanálku mezi oběma stojinami 101, 102 a spojovací stojina 16 se aretuje ve své střední poloze, tj. ve druhé vazebné poloze, ve které na obr. 17 levá část stupně 95 se · dostane pod vysouvací orgán 28 pletací jehly 5. Pletací jehla 5 dosáhne při následujícím výsuvném zdvihu pouze chytové polohy.

Příklady provedení zobrazené na obr. 9 až 17 mají tu vlastnost, že hnací a posouvací prvek 12 je s · vazebným členem, tvořeným spojovací stojinou 16, spojen pevně a že vazebný člen se pohybuje společně s hnacím a posouvacím prvkem 12 jednak · ve směru zdvihu a jednak ve směru kolmém na směr zdvihu. V následující části jsou popsány příklady, v nichž je vazebný člen spojen s hnacím a posouvacím členem 12 kloubově, nebo s ním není vůbec spojen a v nichž je hnací a posouvací prvek posouván · pouze ve směru zdvihu.

Podle obr. 18 je hnací a posouvací prvek vytvořen stejně jako v· předchozích příkladech jako vidlice se dvěma rameny 14,

15, která obklopují výstředník 10 ve všech jeho úhlových polohách a dotýkají se ho nejméně ve dvou bodech, přičemž obě vidlicovitá ramena 14, 15 jsou vzájemně spojena pevně připojenou spojovací stojinou 16. Spojovací stojina 16 neslouží v tomto případě jako vazebný člen, ale slouží к uložení hnacího a posouvacího prvku 12 v posuvném ložisku 107, uspořádaném rovnoběžně se směrem zdvihu. V prodloužení volného ramene 14 se nachází otočné ložisko 109, ve kterém je otočně, ale axiálně neposuvně uložen vazebný člen tvořený tyčkou 110; na tyčku 110 přiléhá přítlačná pružina 111. Na opačné straně od výstředníku 10 je vedle tyčky uložen přídržný magnet 33, přičemž bezprostředně nad tyčkou 110 je umístěn vysouvací orgán 28 pletací jehly 5, takže volný konec tyčky 110 slouží jako vysouvací díl hnacího a posouvacího prvku. Odtahový orgán 29 tvořený nožkou pletací jehly 5 je umístěn stále pod odtahovým dílem 113 vytvořeným v prodloužení vidlicovitého ramene 15, protože ani pletací jehla 5 ani hnací a posouvací prvek 12 se nemohou přesouvat ve směru kolmém na směr osy pletací jehly 5. Směr otáčení výstředníku 10 je vyznačen šipkou.

Příkladné provedení zařízení podle obr. 18 pracuje následovně; jakmile dokončí výstředník 10 svůj vysouvací zdvih zvedají se vysouvací orgány 28 pletací jehly 5 v důsledku vytvoření malé vůle mezi odtahovým dílem 113 a odtahovým orgánem 29 od volných konců tyček 110. Po asi jedné polovině odtahového zdvihu dosedne výstredník 10 na tyčku 110 a přitlačí ji do roviny hnacích a posouvacích prvků proti síle přítlačné pružiny 111 na pólovou plochu přídržného magnetu 33 a tím také do mimopracovní polohy. Přitahuje-li přídržný magnet 33 tyčku 110 ve druhé polovině odtahového zdvihu, pak se nachází horní konec tyčky 110 v pracovní oblasti vysouvacího orgánu 28 pletací jehly 5, která tak není při následujícím odtahovém zdvihu ovlivňována.

Je-li naproti tomu tyčka 110 v průběhu druhé poloviny odtahového zdvihu volná a není držena přídržným magnetem 33, pak ji přítlačná pružina 111 přitlačí na výstředník 10 a tím do vazebné polohy, takže se horní konec tyčky 110 dostane pod vysouvací orgán 28 a vysune pletací jehlu 5. Také při tomto příkladném provedení slouží vazebný člen vytvořený ve formě tyčky 110 к tomu, aby uvedl pletací jehlu 5 do záběru s hnacím a posouvacím prvkem 12, když přenáší vysouvací sílu na vysouvací orgán 28.

Alternativně je možno v příkladu provedení podle obr. 18 provádět volbu mezi pletením a chytem, jestliže jsou buď vysouvací orgány 28 pletacích jehel 5 nebo horní konce tyček 110 vytvořeny jako stupně a kromě toho jo magnet rí2en vhodnými impulsy, je rovněž možné, aby byl odstup horního konce tyčky 110 od odtahového dílu 113 o tolik větší než odstup vysouvacího orgánu 28 od odtahového orgánu 29, že stejně jako u příkladů ъ obr. 8 až 17 může být vykonán přídavný zatahovací zdvih na pletacích jehlách

5, který není vyvolán výstředníky 10.

V příkladu provedení zobrazeném na obr. 19 je hnací a posouvací prvek 12, opatřený dvěma vidlicovitými rameny 14, 15 a spojovací stojinou 16, uložen v posuvném ložisku 107» které je stejně jako jako na obr. 18 rovnoběžné s osou pletací jehly 5. Naproti tomu je však vazebný člen tvořen výkyvnou tyčkou 115, připevněnou к pletací jehle 5 a která je uspořádána v ose této jehly 5 mezi oběma vidlicovitými rameny 14, 15 a je opatřena kolénkem 117, jehož spodní hrana slouží jako vysouvací orgán spolupracující s horní hranou prodlouženého vidlicovitého ramena 14, která tvoří vysouvací díl. Jako odtahový orgán 29 pletací jehly 5 slouží opět horní hrana kolénka pletací jehly 5, zatímco odtahový díl 118 je tvořen příslušně (dvakrát zalomeným prodloužením hnacího a posouvacího prvku 12.

Zařízení podle obr. 19 pracuje následujícím způsobem; jakmile výstředník 10 dokončil svůj vysouvací zdvih, zvedne se kolénko 117 v důsledku nepatrné vůle mezi odtahovým orgánem 29 a prodloužením vidlicovitého ramene 14, takže tyčka 115 se v dalším průběhu odtahového zdvihu odkloní od výstředníku 10 proti síle přítlačné pružiny 119 na pólovon plochu přídržného magnetu 33 a tím se provede vyřazení z činnosti; potom následuje vyklonění do roviny výstředníku 10. V závislosti na tom, zda přídržný magnet tyčku přidržuje nebo ji před ukončením odtahového zdvihu uvolní, se spodní hrana Ikolénka 117 nachází na začátku výsuvného zdvihu v pracovní oblasti horní hrany prodloužení vidlicovitého ramene 14 nebo mimo ni, takže se provádí pletení vzoru nebo pletení hladkého úpletu. Uvolňování, popřípadě výběr tyček 115 může být u tohoto provedení, stejně jako tomu bylo u příkladu z obr. 18, prováděno dlouho před ukončením odtahového zdvihu. Také kolénka 117 tyček 115 pletacích jehel 5, které nebyly vybrány к pletení, mohou ležet mimo oblast pod prodloužením vidlicovitého ramene 14, protože Jsou výstředníkem 10 drženy v poloze odlišné od vazebné polohy tak dlouho, dokud se odtahový zdvih téměř nedokončí. Ve vazebné poloze spojuje vazebný člen vytvořený ve formě tyčky 115, pletací jehly 5 a hnací a posouvací prvek 12.

Alternativně je u tohoto příkladu provedení také možné, aby vhodným vytvořením kolének 117 nebo horní hrany prodloužení vidlicovitého ramene 14 mohl být prováděn výběr mezi pletením a chytem. Je také možno zprostředkovat přídavné zatahovací zdvihy.

Aby se zabránilo tomu, že tyčky 115 musí v průběhu odtahového, popřípadě vysouvacího zdvihu klouzat podél pólových ploch přídržných magnetů 33 ve směru os pleta·:

cích jehel 5, jsou tyčky 115 podle obr. 20 opatřeny prodloužením 120. Toto prodloužení 120 je uloženo ve vodicí vidlici 123 a může se v ní posunovat ve směru osy pletací jehly 5. Vodicí vidlice 123 je uložena v rovině hnacího a posouvacího prvku 12 a v této rovině je výkyvná kolem výkyvného bodu 124. Přítlačná pružina 126 přitlačuje tyčku 115 prostřednictvím vodicí vidlice 123 ve směru na výstředník 10. Vodicí vidlice 123 se může tím, že výstředník 10 působí na tyčku 115, vykývnout a dolehnout na pólovou plochu přídržného magnetu 33, který ji potom v dalším chodu může buď podržet nebo uvolnit, jak to vyžaduje pletený vzor. Rozdíl oproti příkladu z obr. 19 spočívá v tom, že druh pleteného vzoru neovlivňuje tyčku 115, pohybující se působením hnacího a posouvacího prvku 12 ve směru zdvihu, ale výkyvně uložená, ve směru pletací jehly 5 neposuvná vodicí vidlice 123.

Příkladné provedení podle obr. 20 může být ještě podle obr. 21 rozšířeno o možnost provádění volby mezi pletením a chytem. К tomu je jednak horní hrana prodloužení vidlicovitého ramene 14 vytvořena ve formě stupně 128 se dvěma díly a jednak jsou také na vodicí vidlici 123 upraveny dva díly stupně 129, které podobně jako u příkladů provedení z obr. 9 až 17 spolupracují nebo nespolupracují s přítlačnou či ovládací pružinou 34, ovládanou přídržným magnetem 33, která je na konci opatřena nosem 131. Nos 131 ještě pokračuje v prodlouženou část, na níž je vytvarováno rameno 132, spolupracující se stojinou 135 uloženou ve svislém prodloužení stupně 128, která v každé poloze hnacího a posouvacího prvku 12 podchytává rameno 132 a přikládá krátce před dokončením vysouvacího zdvihu ovládací pružinu 34 na přídržný magnet 33. Další změna oproti příkladu z obr. 20 spočívá v tom, že tyčka 115 má kolénko 136, jehož horní hrana slouží jako odtahový orgán, který spolupracuje s odtahovým dílem 118 hnacího a posouvacího prvku 12.

Jak vysouvací díly, tak i odtahové díly hnacího a posouvacího prvku 12 mohou přitom působit na vysouvací a popřípadě odtahové orgány, které nejsou vytvořeny na pletacích jehlách 5, ale na jiných pletacích orgánech a prvcích, popřípadě na vazebných členech.

Zařízení podle obr. 21 pracuje následujícím způsobem; jakmile dokončí výstředníky 10 vysouvací zdvih, dolehnou na tyčku 115 a vytlačují ji směrem ven, až se vykloní z činné oblasti stupně 128 do polohy, kde je mimo činnost. Nos 131 ovládací pružiny 34 se v důsledku příslušného vyklonění vodicí vidlice 123 dostane za levý díl stupně 129. Je-li v tom okamžiku ovládací pružina 34, která krátce před dokončením vysouvacího zdvihu dosedla v důsledku spolupráce stojiny 135 s ramenem 132 na pólovou plochu přídržného magnetu 33, od přídržného magnetu 33 uvolněna, pak díky vlastnímu před pětí odpadne z pólové plochy a její nos 131 dosedne na první díl stupně 129, jakmile vodicí vidlice 123 v průběhu druhé části odtahového zdvihu je vykloněna přítlačnou pružinou 126 poněkud doleva. Tím je vazebný člen vytvořený jako tyčka 115 aretován ve své mimopracovní poloze, takže pletací jehla 5 není při následujícím vysouvacím zdvihu vysouvána.

Má-li se provádět pletení pletacími jehlami 5, přichytí se ovládací pružina 34 к přídržnému magnetu 33 a tyčka 115 se v průběhu druhé poloviny odtahového zdvihu poněkud odtáhne a odkloní ve směru výstředníku 10, až se spodní hrana kolénka 117 dostane nad horní díl stupně 128, tj. až dosáhne vazebné polohy, což má potom za následek vysunutí pletací jehly 5 do pletací polohy.

Pro ovládání pletacích jehel 5 v chytové poloze se ovládací pružiny 34 uvolní od přídržného magnetu 33 teprve potom, když se nos 131 přesunul do oblasti druhého dílu stupně 129 a po uvolnění se na tento díl přitlačí, čímž se tyčka 115 aretuje ve své druhé záběrové poloze, v níž se nachází spodní hrana kolénka 117 nad nižším dílem stupně 128 a pletací jehla 5 v průběhu vysouvacího zdvihu dosáhne pouze chytové polohy.

Na obr. 22 až obr. 25 jsou zobrazeny různé fáze pohybu volicích soustav podle obr. 21, přičemž na obr. 22 je znázorněn okamžik volby, na obr. 23 okamžik po volbě pro pletení, na obr. 24 okamžik po volbě pro chyt a na obr. 25 okamžik po volbě na vynechání pletení.

Také u zařízení podle příkladného provedení z obr. 20 až 25 může pletací jehla 5 provádět přídavné zatahovací zdvihy, nezávislé na otáčení výstředníku 10, přičemž odstup mezi prodloužením, tvořícím odtahový díl 118 a hořejší částí stupně 128 je dostatečně větší než odstup mezi horní hranou kolénka 136 a spodní hranou kolénka 117 tyčky 115.

Zvláštní výhody příkladných provedení podle obr. 9 až 17, popřípadě podle obr. 21 až 25 spočívají v tom, že vazebný člen, tvořený tyčkou 115, je také ve vazebné poloze pro chyt kontrolován a v důsledku toho pracuje spolehlivě i při vyšších počtech otáček.

U dříve popsaných příkladů provedení byly všechny vazebné členy v průběhu odtahového zdvihu uváděny nejprve do mimopracovní polohy a z ní se potom přemísťovaly podle vzorovacích potřeb do jedné z obou vazebných poloh. Na obr. 26 až 31 jsou znázorněny příklady provedehí, ve kterých se vazebné členy nejprve umístí do vazebné polohy a potom se z ní přemístí podle vzorovacích potřeb do mimovazebné polohy.

Příklady provedení zařízení podle vynálezu na obr. 26 až 31 obsahují stejně jako předchozí příklady hnací a posouvací prvek

12, jehož spojovací stojina 16 je vedena v posuvném ložisku 107 a jehož vidlicovité rameno 14 nese otočné ložisko 109, ve kterém je uložena tyčka 110 působící jako vazebný člen, která je však uložena axiálně neposuvně a o níž se opírá přítlačná pružina 111. Tyčka 110 může být uložena proti síle přítlačné pružiny 111 na přídržném magnetu 33 a má na svém konci vytvarováno vybrání tvořící kolénko 141, jehož spodní hrana slouží jako vysouvací díl 142 a jehož horní hrana slouží jako odtahový díl 143; vysouvací díl 142 se setkává s odpovídajícím vysouvacím orgánem 145 pletací jehly 5 a odtahový díl 143 se setkává s odpovídajícím odtahovým orgánem 146 pletací jehly 5, přičemž odtahový orgán 146 je v každé poloze tyčky 110 přesahován odtahovým dílem 143.

Na spodním dílu tyčky 110 je připevněna pružina 147, která zasahuje do prostoru mezi tyčkou 110 a výstředníkem 10, se kterým spolupracuje. Na obr. 29 až 31 je čárkovanou čarou naznačena volná, nenapnutá poloha pružiny 147.

Činnost tohoto zařízení je následující; Při poloze výstředníku 10 podle obr. 26 je tyčka 110 například přitažena přídržným magnetem 33, takže pletací jehla 5 se při následujícím vysouvacím zdvihu může zvedat do pletací polohy (viz obr. 27). V průběhu následujícího odtahového zdvihu dosedá výstředník 10 na pružinu 147, která je nejdříve napnuta a potom opět uvolněna. Jestliže se na přídržný magnet 33, který je vytvořen jako permanentní magnet s budicím vinutím, v průběhu odtahového zdvihu nepřivede žádný ovládací signál nebo impuls, zůstane poloha součástí jako na obr. 26 a pletací jehly 5 se mohou znovu zvedat.

Má-li pletací jehla zůstat v normální průchodné poloze, pak se na budicí vinutí přídržného magnetu 33 přivede řídicí signál (obr. 28) ve chvíli, kdy výstředník 10 dokončil úplně odtahový zdvih nebo ve stejné chvíli, kdy výstředník 10 provádí díky vůli mezi kolénkem 141 a vysouvacími orgány 145, popřípadě odtahovými orgány 146, malý zdvih naprázdno a kdy probíhá pomocí zatahovacích zámků 40 zatahování. V důsledku zachycení řídicího signálu . se tyčka 110 vyklání pod tlakem přítlačné pružiny 111 (obr. 28) doleva, až se dostane vysouvací díl 142 zpod vysouvacího orgánu 145. Pružina 147 již není v tomto okamžiku napnuta. Při následujícím vysouvacím zdvihu zůstává výstředník 10 a pletací jehly 5 v normální průchodné poloze (obr. 29).

Po dokončení vysouvacího zdvihu se výstředník 10 nejprve opět uloží na pružinu 147 a tyčka 110 se napne ve směru přídržného ' magnetu 33, přičemž kolénko 141 je tlačeno proti stvolu pletací jehly 5. V dalším průběhu vysouvacího zdvihu dosáhne kolénko 141 volného vybrání mezi vysouvacím orgánem 145 a odtahovým orgánem 146 (obr. 30), takže v poslední části odtahového zdvihu se opět vytvoří vazebná poloha, patrná z obr. 31. V závislosti na tom, zda přídržný magnet 33 obdrží řídicí signál či nikoliv, bude ukončen odtahový zdvih vazebnou polohou podle obr. 26 nebo mimopracovní polohou podle obr. 28.

U příkladů provedení zobrazených na obr. 26 až 31 může být, stejně jako u příkladů zobrazených na obr. 9 až 17 a obr. 21 až 25, dosaženo druhé vazebné polohy pro posuv pletacích jehel do chytové polohy, přičemž kromě přídavných pomocných prostředků, použitých u těchto příkladů, mohou být použity i jiné prostředky. Současně by bylo možno při analogickém použití voličové soustavy podle vynálezu vytvořit takové řešení, že by vazebné členy byly v průběhu odtahového zdvihu přiváděny nejprve do takové vazebné polohy, která by měla za následek vysunutí pletacích jehel do chytové polohy, načež by se vazebné členy převáděly podle druhu vyráběného vzoru buď do mimopracovní polohy, nebo do jiné vazebné polohy.

Vynález není omezen pouze na popsané příklady provedení pletacího stroje podle vynálezu, ale může být mnoha způsoby v rozsahu předmětu vynálezu obměňován. Místo přídržných magnetů 33 a ovládacích pružin 34 . mohou být použita jiná, například elektrická, magnetická, pneumatická, hydraulická a zejména také mechanická zařízení a ústrojí, jako jsou blokovací západky, aby byly různé vazebné členy drženy v žádaných polohách. Na obr. 19 až 25 zobrazené kloubové spojení mezi pletacími jehlami 5 a vazebnými členy může být nahrazeno jiným spojením, například s tenkými pružícími elementy. Příklady provedení podle obr. 21 mohou být takovým způsobem obměněny, že nos na ovládací pružině při uložení na stupeň vodicí vidlice předepne tahem a uloží se prostřednictvím výstupku na vodicí vidlici přímo na přídržný magnet. Vodicí vidlice nemusí v jiné obměně provedení ležet na prodloužené ose jehly, ale může být vůči ní přesazena a spolupůsobit se zahnutým výstupkem tyčky 115. Příkladné provedení podle obr. 19 až 20 může být kombinováno tak, že může být použito i prvků z obr. 9 až 16 a u provedení na obr. 9 až 16 může být vazebný člen tvořen tyčkou spojenou s pletací jehlou, uloženou na straně volných konců vidlicovitých ramen 14, 15. Místo jediné ovládací pružiny 34, která spolupracuje s narážkou 96, se stojinou 101, 102 nebo se stupněm 129, může být použito dvou ovládacích pružin, ovládaných dvěma přídržnými magnety 33. V příkladném provedení, zobrazeném na obr. 19, může být chytová volba prováděna tak, že kolénko 117 je opatřeno stupněm a v prodloužení· tyčky 115 je pod kolénkem 117 vytvořen další stupeň, spolupracující s ovládací pružinou 34. Současně může být tento příklad opatřen vazebnými členy, které v oblasti volných konců vidlicovitých ramen 14, 15 hnacích a posouvacích prvků 12 mají podobné uspořádání jako tyčky 110 u obr. 8 nebo tyčky 115 z obr. 19, avšak nejsou pevně spojeny ani s jehlami, ani s hnacím a posouvacím prvkem 12, nýbrž se mohou vykyvovat kolem pevného výkyvného bodu v úrovni výstředníků 10; výkyvné tyčky mohou být ovlivňovány přídržným magnetem nebo výstředníkem 10. Stupně 95, 128, zobrazené u příkladů na obr. 9 až 17, popřípadě obr. 21 až 25, mohou být vytvořeny místo na hnacím a posouvacím prvku 12 · na pletací jehle 5.

U příkladů na obr. 9 až 31 se vycházelo z toho, že je výhodné, aby výstředníky 10 byly použitelné jak k provádění vysouvacích a odtahových zdvihů, tak také k přesouvání vazebných členů v určitém vymezeném . směru. Do rozsahu vynálezu však spadá také ta úprava, že se pro oba druhy pohybu použije dvou různých synchronně s pohybujících výstředníků, přičemž jeden z nich bude provádět pouze vysouvací a odtahové zdvihy a druhý bude zajišťovat pouze pohyby vazebných, členů, jejich posuvy a popřípadě také výkyvné pohyby.

Vykyvování vazebných členů se může dále provádět také pomocí magnetických nebo elektrických prostředků, dále vzorovacích koleček, které se na vazebných členech odvalují nebo pomocí zámkové křivkové plochy, která se pohybuje jako zatahovací díl od jednoho vazebného členu ke druhému.

Jako přídržného magnetu je možno použít permanentního magnetu, jehož pólová část, přitahující ovládací pružinu, je ovinuta budicím vinutím, na které jsou přiváděny signály, které pak magnetické pole permanentního magnetu zeslabují, kompenzují nebo přepólovávají. Je-li považováno za nevýhodu, že například u provedení podle obr. 18 až 20 není možno při výpadku elektrického proudu plést se všemi jehlami, může být přídržný magnet vytvořen jako čistý elektromagnet, na . který se přivádějí řídicí signály pouze tehdy, mají-li být některé ovládací pružiny při pletení vzoru drženy na jeho pólové ploše. Místo kombinace. přídržného magnetu s ovládací pružinou může být použito aktivního elementu, který se sám přetváří, například piezoelektrického ohybového prvku nebo elektricky ohřívaného bimetalového prvku.

Přídržné magnety musí být odpovídajícím

Claims (61)

1. Pletací stroj, s nejméně jedním jehelním lůžkem, ve kterém jsou posuvně uloženy pletací prvky, napřílad pletací jehly, s vysouvacím, odtahovým a volicím mechanismem pro každý pletací prvek, například pletací jehlu, kterýžto mechanismus obsahuje nejméně vždy jeden výstředník, hnací prvek, který je nejméně ve dvou vzájemně opačných směrech pomocí odpovídajícího tvarování stále ve styku s výstředrnkem, vazebný člen, který zaujímá, alespoň při vysou způsobem přizpůsobeny vlnitým posuvným pohybům hnacího hřídele, jak je na obr. 1 vyznačeno pomocí různé výšky různých pletacích jehel, které musí být ovládány tak, aby jednak dodávání impulsů odpovídalo postavení magnetů v jedné . pletací soustavě, to znamená, aby v jedné vlně na sebe navazovalo, a jednak aby činnost magnetů odpovídala polohám jehel a aby u těch jehel, které jsou ve shodné fázové poloze, byly magnety zásobovány impulsy ve stejnou dobu, Z toho plyne, že při jednoduché volbě, pletení nebo nepletení, jsou . na každý takt potřebné ovládací signály v takovém počtu, kolik vln se na stroji vyskytuje. Při dvojité volbě mezi pletením, vyřazením z pletení a chytem je potřeba tolik řídicích signálů, že se jejich počet rovná dvojnásobku počtu vln. Zpracování informací probíhá výhodně takovým způsobem, že při jejich jednoduchém výběru nebo jednoduché selekci se zajistí počet řídicíh kanálů, rovnající se počtu pletacích jehel, přičemž každý n-tý kanál odpovídá n-té jehle každé soustavy. Jednotlivé řídicí kanály jsou postupně ovládány kódovacími kotouči, připevněnými například na hnacím hřídeli. Nastavení další sady řídicích kanálů na chyt se může provádět pomocí dalšího . kódovacího kotouče, který . je oproti prvnímu kotouči o určitou velikost úhlu pootočení přesazen, přičemž přesazení na ' hřídeli se volí podle potřeby, aby se nos vytvořený na ovládací pružině mohl například podle obr. 9 nebo 21 zasunout .do dílu stupně 96, 129, který odpovídá chytu.

Jestliže se používá mechanické selekce, pak mohou být řídicí informace ukládány na informační stopu nosiče . informací například ve formě výstupků. Pro rozlišení pokynu pro pletení, chyt a vyřazení z pletení mohou být výstupky nebo výstředníky uloženy s různou fázovou polohou nebo mohou mít různou výšku, popřípadě ' mohou být uspořádány v různých informačních stopách. Kombinace těchto znaků jsou rovněž možné.

Vynález může ' být použit nejen u plochých pletacích strojů, ale také u okrouhlých strojů, například v provedení podle DAS číslo 1 008 438 nebo na jiných zařízeních, na tvoření oček, například. na zátažných stávcích.

ynAlezu vání, jednu spojovací polohu ' pro spojení pletacího prvku, například pletací jehly, s hnacím prvkem a jednu odpojovači polohu pro odpojení . pletacího prvku, například pletací jehly, od hnacího prvku a před každým vysouvacím zdvihem pletacího prvku, například pletací jehly, je nuceně pohybován do jedné z obou poloh a vzorovací ústrojí, kterým je vazebný člen pro výběr pletacího prvku, například pletací jehly, podle vzoru, přidržován ve stejné poloze, nebo pohybo202552 ván zpět do druhé polohy, přičemž výstředníky jsou uloženy na otočném hřídeli se vzájemným úhlovým přesazením, vyznačující se tím, že pletací prvky, například pletací jehly (5), jsou při odtahu nezávisle na poloze, ve které jsou vazebné členy (16, 110, 115), v záběru s příslušnými hnacími a posouvacími prvky (12) pro uvedení vazebných členů během odtahu příslušných pletacích prvků, například pletacích jehel (5), do jedné nebo druhé polohy.

2. Pletací stroj podle bodu 1, vyznačující se tím, že všechny vazebné členy jsou pohyblivé mezi dvěma vazebnými polohami, z nichž jedna odpovídá poloze pro pletení a druhá odpovídá chytové poloze, mezi nimiž jsou mimovazebné polohy, a před každým vysouvacím zdvihem jsou uváděny do jedné z těchto tří poloh a podle vzoru jsou v této poloze drženy nebo vráceny do jedné z obou druhých poloh.

3. Pletací stroj podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že hnací a posouvací prvky (12) jsou opatřeny dvěma vidlicovitými rameny [14, 15), která jsou od sebe oddálena ve směru vysouvacích a odtahových zdvihů a v každé úhlové poloze hnacího hřídele (7) jsou uložena na protilehlých stranách výstředníku (10).

4. Pletací stroj podle bodu 3, vyznačující se tím, že výstředníky (10) jsou ve směru vysouvacích a odtahových zdvihů v každé úhlové poloze stejně široké.

5. Pletací stroj podle některého bodu 1 až 4 vyznačující se tím, že pro přitlačení vazebných prvků (16, 110, 115) na výstředníky (10) je uspořádaná pružina (20, 111, 119, 126), působící ve třetím směru.

6. Pletací stroj podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že každý vazebný člen je tvořen tyčkou (110), spojenou výkyvně s hnacím a posouvacím prvkem (12).

7. Pletací stroj podle bodu 6, vyznačující se tím, že každá tyčka (110) má vysouvací díl (142) spolupracující s vysouvacím orgánem (28, 145) příslušných pletacích jehel (5).

8. Pletací stroj podle bodu 6 nebo 7, vyznačující se tím, že každá tyčka (110) je uložena na prodloužení vidlicovitého ramena (14) hnacího a posouvacího prvku (12), vytvořeného ve formě otočného ložiska (109), a je uložena v oblasti působení příslušného výstředníku (10) a vzorovacího ústrojí.

9. Pletací stroj podle bodu 8, vyznačující se tím, že mezi tyčkou (110) a výstředníkem (10) je uspořádaná pružina (147) pro přenos pohybu z výstředníku (10) na tyčku (HO).

10. Pletací stroj podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že vazebný člen je tvořen tyčkou (115), spojenou výkyvně s příslušnou pletací jehlou (5).

11. Pletací stroj podle bodu 10, vyznačující se tím, že kalúý hnací a posouvací prvek (12) je opatřen vysouvacím dílem (114) a každá tyčka (115) je opatřena vysouvacím orgánem tvořeným například kolénkem (117) , spolupracujícím s vysouvacím dílem (114) přiřazeného hnacího a posouvacího prvku (12).

12. Pletací stroj podle bodu 11, vyznačující se tím, že každá tyčka (115) je uložena v oblasti působení příslušného výstředníku (10) a vzorovacího ústrojí.

13. Pletací stroj podle bodů 6 až 12, vyznačující se tím, že výstředníky (10) jsou upraveny pro vykyvování tyček (110, 115) ve směru odchylném od směru výsuvných a odtahových zdvihů.

14. Pletací stroj podle bodů 6 až 13, vyznačující se tím, že každý hnací a posouvací prvek (12) je opatřen odtahovým dílem (24, 113, 118, 143) a každá pletací jehla (5) je opatřena odtahovým orgánem (29, 146), spolupracujícím s odtahovým dílem (24, 113, 118, 143).

15. Pletací stroj podle bodů 10 až 13, vyznačující se tím, že každý hnací a posouvací prvek (12) je opatřen odtahovým dílem (118) a každá tyčka (115) odtahovým orgánem (29, 136), spolupracujícím s odtahovým dílem (118) příslušného hnacího a posouvacího prvku (12).

16. Pletací stroj podle bodů 11 až 15, vyznačující se tím, že odstup mezi vysouvacími díly (25, 114) a odtahovými díly (24, 113, 118) odpovídá odstupu mezi vysouvacími orgány (28, 117) a odtahovými orgány (29, 136).

17. Pletací stroj podle bodů 6 až 16, vyznačující se tím, že každá tyčka (110, 115) je přítlačnou pružinou (111, 119, 126) předepnuta ve směru к příslušnému výstředníku (10) a vzorovacím ústrojím, sestávajícím zejména z přídržných magnetů (33), je držena proti působení přítlačné pružiny (111, 119, 126).

18. Pletací stroj podle bodů 10 až 17, vyznačující se tím, že volný konec každé tyčky (115) je uložen podélně posuvně ve výkyvně uložené vodicí vidlici (123).

19. Pletací stroj podle bodu 18, vyznačující se tím, že na vodicí vidlici (123) je uložena přítlačná pružina (126).

20. Pletací stroj podle bodů 7 až 19, vyznačující se tím, že každý vysouvací díl je opatřen stupněm, jehož jeden díl je upraven pro vysouvání příslušné pletací jehly (5) do pletací výšky a jehož druhý díl je upraven pro vysouvání pletací jehly (5) do chytové výšky.

21. Pletací stroj podle bodů 7 až 20, vyznačující se tím, že každý vysouvací orgán (117) je opatřen stupněm, jehož jeden díl je upraven pro vysouvání pletacích jehel (5) do pletací výšky a jehož druhý díl je upraven pro vysouvání pletacích jehel (5) do chytové výšky.

22. Pletací stroj podle bodů 2, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že každý z obou dílů Stupně Odpovídá vždy jedné z obou vazebných poloh každé tyčky (110, 115).

23. Pletací stroj podle bodů 1 až 22, vyznačující se tím, že vzorovací ústrojí je tvořeno soustavou přídržných magnetů (33), jejichž počet odpovídá počtu vazebných členů.

24. Pletací stroj podle bodu 23, vyznačující se tím, že každá tyčka (115) je umístěna v oblasti působení vzorovacího ústrojí a po vykývnutí do mimopracovní polohy je uložena na přídržném magnetu (33).

25. Pletací stroj podle bodu 23, . vyznačující se tím, že vodicí vidlice (123) je po vykývnutí příslušné tyčky (115) do mimopracovní polohy uložena na přídržném magnetu (33).

26. Pletací stroj podle bodu 24, vyznačující se tím, že vzorovací ústrojí je opatřeno ovládacími pružinami (34), jejichž počet odpovídá počtu přídržných magnetů (33) a které jsou pružným ohnutím uložitelné na přídržný magnet (33) pro uvolnění tyček (115) a jejich vykývnutí do pracovní polohy, přičemž tyčka (115) je po uvolnění od přídržného magnetu (33) aretována v mimopracovní poloze.

27. Pletací stroj podle bodu 26, vyznačující se tím, že každá ovládací pružina (34) je spřažena s příslušným hnacím a posouvacím prvkem (12) pro její uložení na přídržný magnet (33) v průběhu vysouvacího zdvihu.

28. Pletací stroj podle bodu 26 nebo 28, vyznačující se tím, že každá ovládací pružina (34) je opatřena nosem (131) a každá vodicí vidlice (123) je opatřena stupněm (129) se dvěma díly, a ovládací pružina (34) je upravena pro uvolnění tyčky (115) při svém dolehnutí na přídržný magnet (33) a po uvolnění od přídržného magnetu (33) je uložena svým nosem (131) na jeden z obou dílů stupně (129) a přiřazená tyčka (115) je aretována v pracovní, popřípadě v mimopracovní poloze.

29. Pletací stroj podle bodů 2 až 5, vyznačující se tím, že vazebný člen je tvořen spojovací stojinou (16), pevně spojenou s příslušným hnacím a posouvacím prvkem (12).

30. Pletací stroj podle bodu 29, vyznačující se tím, že každý hnací a posouvací prvek (12) je tvořen vidlicí se dvěma vidlicovitými rameny (14, 15), spojenými navzájem spojovací stojinou (16).

31. Pletací stroj podle bodu 29 nebo 31, vyznačující se tím, že výstředník (10) je upraven pro vysunutí spojovací stojiny (16) ve směru odlišném od směru vysouvacích a odtahových zdvihů.

32. Pletací stroj podle bodu 30 nebo 31, vyznačující se tím, že na vidlici . dosedá přítlačná pružina . (20), čímž je vidlice přitlačována na výstředník (10).

33. Pletací stroj podle bodů 29 až 32, vyznačující se tím, že s každým hnacím a posouvacím prvkem (12) je pevně spojen stvol (18 j, jehož volný konec je uložen v pevně uloženém posuvném a otočném ložisku (21, 22, 99).

34. Pletací stroj podle bodů 29 až 33. vyznačující se . tím, že každý . hnací a posouvací prvek . (12) je posuvně a otočně uložen v pružině (23), pevně uchycené ke . stroji.

35. Pletací stroj podle bodů 14 až 34, vyznačující se tím, že odtahový . orgán (29), například nožka pletací jehly (5) zasahuje v každé poloze spojovací stojiny (16) pod odtahový díl (24) hnacího a . posouvacího prvku (12). ·

36. Pletací stroj podle bodu 35, vyznačující se tím, že každý odtahový orgán (29), tvořený horní plochou kolénka, je v každé poloze spojovací stojiny (16) překryt spodní hranou příslušného hnacího a posouvacího prvku (12).

37. Pletací stroj podle bodu 34, vyznačující se tím, že každý hnací a posouvací prvek (12) je opatřen stupněm (95), jehož jeden díl je upraven pro vysouvání pletacích jehel (5) do pletací výšky a jehož druhý díl je upraven pro vysouvání pletacích jehel (5) do chytové výšky.

38. Pletací stroj podle bodu 37, vyznačující se tím, že každý vysouvací orgán je opatřen stupněm, jehož jeden díl je upraven pro vysouvání pletacích jehel (5) do pletací výšky a druhý díl je upraven pro vysouvání pletacích jehel (5) do chytové výšky.

39. Pletací stroj podle bodů 2, 37 nebo 38, vyznačující se tím, že každý z obou dílů stupně (95) odpovídá jedné z obou vazebných poloh každé spojovací stojiny (16).

40. Pletací stroj podle bodů 23 až 39, vyznačující se tím, že vzorovací ústrojí obsahuje ovládací pružiny (34), upravené pro pružné uložení na přídržné magnety ' . (33), přičemž počet ovládacích pružin (34) je roven počtu spojovacích stojin (16) a při dolehnutí ovládacích pružin (34) na přídržné magnety (33) je přiřazená spojovací stojina (16) uvolněna pro vykývnutí do jedné z vazebných poloh, při uvolnění od . přídržného magnetu (33) je spojovací stojina (16) aretovatelná v mimovazební poloze.

41. Pletací stroj podle bodu 40, vyznačující se tím, že každý stvol (18) hnacího a posouvacího prvku (12) je opatřen výstupkem (36) pro přitlačení ovládací pružiny (34) . na přídržný magnet (33).

42. Pletací stroj podle bodu 40 nebo 41, vyznačující se tím, že každá ovládací pružina (34) má koncový nos (97) a každý stvol (18) má narážku (96) se dvěma díly a ovládací pružina (34) je upravena pro vyklonění spojovací stojiny (16) do vazebné polohy při uložení na přídržný magnet (33) a při uvolnění od přídržného magnetu (33) pro . dolehnutí svým koncovým . nosem (97) ňa první nebo druhý díl narážky (96) pro aretování spojovací stojiny (16) ve vazebné nebo v mimovazebné poloze.

43. Pletací stroj podle bodů 23 až 42, vyznačující se tím, že každý přídržný magnet (33) j‘e vytvoeen iako (^va^č^eteejh^ý magnet.

44. Pletací stroj podle bodů 33 až 43, vyznačující se . tím, že na vnější volné konce každého stvolu (18) je uložena jedna přítlačná pružina (20).

45. Pletací stroj podle bodů 31 až 43, vyznačující se tím, že každý stvol (18) je připevněn k hnacímu a posouvacímu prvku (12) ze strany odvrácené od vidlicovitých ramen (14, 15).

46. Pletací stroj podle bodů 33 až 44, vyznačující se tím, že každé otočné a posuvné ložisko (99) je tvořeno dvěma kuželovitými, k sobě obrácenými kuželovými plochami, mezi nimiž je uložen příslušný stvol (18).

47. Pletací stroj podle bodů 33 až 44, vyznačující se tím, že otočné a posuvné ložisko je tvořeno kolíkem (22), uloženým v podlouhlém výřezu (21).

48. Pletací stroj podle bodů 33 až 47, vyznačující se tím, že každé otočné a posuvné ložisko je umístěno mimo osu pletací jehly (5), popřípadě jejího prodloužení.

49. Pletací stroj podle bodů 33 až 47, vyznačující se tím, že každé otočné a posuvné ložisko (99) je uloženo v prodloužení osy přiřazené pletací jehly (5).

50. Pletací stroj podle bodů 1 až 49, vyznačující se tím, že mezi nejméně dvěma výstředníky (10) je uložen rozpěrný kotouč (77), který je přídavným uložením hnacího hřídele (7).

51. Pletací stroj podle bodu 50, vyznačující se tím, že mezi všemi výstředníky (10) jsou uloženy vždy dva rozpěrné kotouče (77), umístěné ze dvou protilehlých stran vedle hnacího hřídele (7) a připevněné na rám stroje.

52. Pletací stroj podle bodů 1 až 51, vyznačující se tím, že nejméně mezi dvěma výstředníky (10) je uložen jeden rozpěrný kruhový kotouč (80), nasazený na hnací hřídel (7), jehož obvodová plocha je uložena v nepohyblivém ložisku.

53. Pletací stroj podle bodu 52, vyznačující se tím, že nepohyblivá ložiska jsou tvořena uloženými kotouči (81).

54. Pletací stroj podle bodů 52 a 53, vyznačující se tím, že průměr obalové kružnice rozpěrných kruhových, kotoučů (80) je větší než průměr obalové kružnice výstředníku (10).

55. Pletací stroj podle bodu 54, vyznačující se tím, že mezi všemi výstředníky (10) jsou umístěny rozpěrné kruhové kotouče (80), jejichž průměr obalové kružnice je větší než největší průměr obalových křivek všech výstředníků (10).

56. Pletací stroj podle bodu 55, vyznačuu'ící se tím, že rozpěrné kruhové kotouče (80) jsou uloženy v ložisku, které je kluzným ložiskem, sahajícím po celé šířce stroje.

57. Pletací stroj podle bodu 55, vyznačující se tím, že rozpěrné kruhové kotouče (80) jsou uloženy ve třech . valivých ložiscích (82), které jsou rozmístěny na třech různých místech po obvodu rozpěrného kruhového kotouče (80).

58. Pletací stroj podle bodů 1 až 57, vyznačující se tím, že na hnacím hřídeli (7) jsou uloženy neotočně a posuvně objímky (83), mezi jejichž styčnými plochami je vytvořena mezera, přičemž výstředníky (10) a rozpěrné kruhové kotouče (80) jsou neotočně a axiálně posuvně upevněny na objímky (83).

59. Pletací stroj podle bodu 58, vyznačující se tím, že na koncích objímek (83) jsou vytvořena vybrání (85) pro uložení ložiska, jehož jeden díl je pomocí připevňovací stojiny (89), procházející styčnou spárou, upevněn k rámu stroje.

60. Pletací stroj podle bodu 58 nebo 59, vyznačující se tím, že hnací a posouvací prvky (12) jsou uloženy v přídavných nepohyblivých. vedeních jehelního lůžka (3).

61. Pletací stroj podle bodů 15 až 60, vyznačující se tím, že odstup mezi vysouvacím dílem (25), popřípadě prvním vidlicovitým ramenem (14) a odtahovým dílem (24, 113, 118) je větší než odstup mezi vysouvacím orgánem (28, 117) a odtahovým orgánem (29, 136).