CS202533B2 - Facility for making the tubular bodies - Google Patents

Description

Vynález še týká zařízení na výrobu trubkovitých těles s použitím licí formy, jejíž vnitřní prstencový prostor ohraničuje průřez odlévaného tělesa, kterážto licí forma se pohybuje řízenou rychlostí ze spodní základní polohy nahoru směrem к spodním koncům elektrostruskově tavených kovových elektrod, zasahujících do licí formy shora.

Při výrobě trubkovitých těles přetavením kovových elektrod v kovové formě elektrostruskovým tavením je už známo umístit kovové elektrody nad stacionární kovovou formou, do níž se kovové elektrody plynule přivádějí. Kovové elektrody sé taví elektrostruskovým tavením, čímž se vytvoří lázeň roztaveného plynule ochlazuje a tuhne na tvar trubkovitého tělesa, které.se z huje směrem dolů odtahovacími prostředky. Tak se získá trubkovité v kovové formě plynule kovu. Roztavený kov sé kovové formy plynule odtatěleso. Výška zařízení pro výrobu takových trubkovitých těles musela dosud být stejná jako celková výška trubkovitého tělesa, zvětšená o celkovou délku kovových elektrod. Délka kovových elektrod bývá ve většině případů stejná jako celková délka vyráběného trubkovitého tělesa.

Celková výška zařízení je tedy velká a v podstatě se rovná dvojnásobku délky vyráběného trubkovitého tělesa. Aby se výška výrobního zařízení snížila, může se použít způsob, podle něhož se každá kovová elektroda rozřízne na krátké kusy, které se do kovové formy podávají za sebou. Přitom se jeden kus spojuje s druhým svařením. Tento způsob ovšem vyžaduje zařízení pro svařování kusů elektrod á tím se výrobní zařízení značně komplikuje. *

Svařovací operace je velmi obtížná, zejména když vyráběné trubkovité těleso má velké rozměry a velkou tloušťku, protože pak je tloušťka potřebných kovových elektrod také velká. Tento způsob je proto v praxi nepoužitelný. Když má vyráběné trubkovité těleso malé rozměry

202533 . 2 ' a malou'tloušťku, . může se výška výrobního zařízení snížit použitím kovové elektrody've formě drátu navinutého na buben. PooUití takových kovových elektrod je však z hospodářského. hlediska nepřijatelné, protože takové Kovové elektrody jsou velmi drahé a zvyšují výrobní náklady na komerčně.nepřijatelnou výši. ·

Dosud se v praxi zvětšovala výška budov, anebo se v podlaze budovy, v níi bylo· zařízení umístěno, vytvořila hluboká jáma. To znamená nejen značné stavební náklady, ale také 'tó vyžaduje značně . vysoký zvedák-pro zvedáváníkovových elektrod a to zase, vyžaduje další .stavební práce. Výše popsané zařízení . má dále tu nevýhodu, že se muuí oppttit přídavnou výstro;jí, například podávacím zařízením pro elektrody a odtahovacím zařízením pro odtahování výrobku z kovové formy. To znamená další zvýšení nákladů. Tato nevýhoda se projevuje zvýšenou měrou zejména tehdy, když má výrobek velké rozměry a velkou tlouštku, protože pak podávači a .odtahovací prvky musí být velké.

Podstata zařízení na výrobu trubkovitých. těles podle vynálezu spočívá v tom, že kovové. elektrody, pevně zavěšené na nosném kotouči v stálé výškové pohoze, zasahují při tavení svým spodním koncem trvale do elektrostuuskové taviči lázně v horní dutině taviči formy,' a pod ní vytvořená lázeň roztaveného kovu je udržována v. stálém elektrikém styku se 'Spodními konci plynule tavených kovových elektrod, zatímco plynule vytvářené. trubkovité těleso, vysouvané z licí formy spodem, je neseno kotoučovým stolem, opatřeiým výškovým pohybovým ústrojím, spojeným se snímačem okai^mžité· úrovně hladiny lázně roztaveného kovu.

Kovové elektrody jsou výhodně drženy otočně'uloženým nosným kotoučem.

(J jiného provedení má licí forma vodou chlazené jádro a vodou chlazený plášť.

Přímo na kotoučovém stole je umístěna tažná zátka pro odlévání trubkovitéhotělesa, zasahnuícího zespodu do licí formy v její základní poloze.

U dalšího provedení je snímač úrovně hladiny lázně roztaveného kovu tvořen vysílačem záření a detektoremzáření.

Vyssiač záření je výhodně izotop a detektor záření je Geiger-Múuierův poččtač, přičemž jeden z nich je namontován na jádru a druhý na p^áSii licí formy.'

Nad struskovou taviči lázní.jsou umístěny násypky pro přívod tavidla do horní části licí formy, jejichž výšková poloha je ovládána ústrojím pro jejich svislý pohyb ' synchronně s pohybem licí formy. .

Zařízením podle ' vynálezu se značně snížíinvestiční náklady, nebc se velice sníží potřebná'výška budovy. Tato výška se sníží o délku elektrod a výšku tažné zátky. Tím se současně sníží i stavební náklady, protože odpadnou vzhledem ke snížené výšce budovy zvedáky a další pomocná zařízení pro podávání elektrod a odtahování výrobku., ‘

Poněvadž se kovová forma plynule zvedá, naplňuje roztavený kov prostor kom^akněji a vyráběná trubka je mnohem jakostnější, s .hladkými vnitřními i vnějšími plochami.

Příklad provedení zařízení podle vynálezu bude blíže vysvětlen na podkladě přiložených výkresů, na nichž obr. 1 je nárys zařízení podle vynálezu й obr. 2 a 3 jsou příčné řezy podle roviny A-A na obr. 1, znázzrňňuící . různé rozmístění kovových elektrod.

Jak je znázorněno na obr. 1, v podlaze j_ je vytvořena pomíbrně mělká jáma 2. Na dně jámy 2 sedí v jejím středu základní blok J.’Pomoci ložiska A je na základním bloku J otáčivě uloženo ozubené kolo J s vnitřním závitem a· s ozubením na jeho vn^ěš* ploše. Dále je v jámě . 2 umístěn hnací motor.J. Na konci hnacího hřídele motoru J je pevně uloženo druhé ozubené kolo 6, zabírající se zuby ozubeného kola J, které je takto poháněno motorem· v jednom nebo v druhém směru kolem své osy, přičemž je udržováno ve své poloze* Ozubeným kolem % prochází vřeteno 8 s vnějším závitem, které zabírá s vnitřními závity ozubeného kola 2· Vrchní konec vřetena 8 je.připevněn ke středu spodní desky prstencového držáku 9a. , který přečnívá nad podlahu 2 přes prstencovou Štěrbinu 1_b v podlahové desce 1 a* /

Z ' . · . К vrchnímu konci prstencového držáku 9a je připevněn kotoučový stůl .2, který má středové vrtání 9b. Kotoučový stůl 2 je vodorovný a vrtání 9b je vyřízeno souose s vřetenem g. Ke kotoučovému stolu g je soustředně s ním přimontována tažná zátka 1 0. vytvořená krátkou trubkou, jejíž průřez^je stejný jako průřez vyráběného trubkovitého tělesa 25» Zařízení je uspořádáno tak, že když je vodou chlazená kovová forma M, která bude podrobněji popsána níže i na spodním konci svého zdvihu, vrchní konec.tažné zátky 10 zasahuje do střední Části prstencového licího prostoru s rovnoběžnými stěnami, přičemž vrchní strana tažné zátky 10 uzavírá prstencový prostor na hranici meži střední částí formy M s rovnoběžnými stěnami a mezi nahoru otevřenou, rozšířenou částí prstencového prostoru.

Poněvadž tažná zátka 10 je spojeria vřetenem 8 prostřednictvím kotoučového stolu g, pohybuje se tažná zátka 10 svislé nahoru nebo dolů, když se motor 2 točí v jednom nebo druhém směru, v rámci aktivního zdvihu vřetena 8, přičemž tažná zátka 10 se otáčí spolu s vřetenem 8 v jednom nebo v druhém směru. V jámě 2 je i ovládací Skříň 11. elektricky spojená s motorem 2, poháněným v jednom nebo druhém směru volitelnými otáčkami podle signálu vysílaného z ovládací skříně 11 * Tato ovládací skříň i 1 je elektricky spojena s Geiger-Mullerovým počítačem, který je částí detektoru 27. který ještě bude podrobněji popsán níže. Tento Geiger-Mullerův počítač je určen pro detekci úrovně hladiny lázně 45 roztaveného kovu v kovové formě Mí Ovládací skříň 11 přenáší signál na hnací motor 2 podle intenzity záření snímaného Geiger-Mullerovým počítačem detektoru 27. Čímž se ovládne chod motoru 2· /

Motor 2, vřeteno 8, kotoučový stůl g, tažná zátka 10 a ovládací ^vskříň 11 tvoří ovládací prvky, které budou v dalším podrobněji popsány. Tyto ovládací prvky udržují hladinu lázně 45 roztaveného kovu v kovové formě M stále ha určené úrovni. Na podlaze 2 je umístěn zdroj 12 střídavého proudu, který je elektricky spojen s kotoučovým stolem 9 a s prstencovým kotoučem 26, který bude popsán v dalším, prostřednictvím drátů a, b, položených tak, že nepřekážejí otáčení перо svislému pohybu stolu g a kotouče 16* Nad podlahovou deskou 1 a je umístěna čtvercová stropní deska 13 a mezi středy stropní desky 13 a podlahové desky 1 a probíhá druhé vřeteno JO, které je souosé s vřetenem 8 a je, otáčivě neseno stropní deskou 13 a podlahovou deskou 1 a pomocí patního ložiska 31 a radiálního ložiska 32 *

Vrchní konec druhého vřetena 30 vyčnívá nahoru přes stropní desku 13 a je spojen s hnacím hřídelem druhého motoru 33* který je namontován na konsole 13a. nacházející se na vrchní straně stropní desky 1 3. Druhý motor 13 je elektricky spojen s ovládací skříní 11 a je poháněn volitelnými otáčkami nebo zastaven signálem z ovládací skříně 11 . Prstencový kotouč 16 má na svém vnějším obvodu zuby a je otočně uložen v druhém ložisku 15 ná držáku 14, který vyčnívá směrem dolů od spodního povrchu stropní desky 1 3* Kotouč 16 tvoří nosný prvek pro několik kovových elektrod 19. Na své spodní ploše má několik stejně od sebe vzdálených upevňovacích členů, rozmístěných po obvodě kruhu určeného průměru, к nimž jsou připevněny vrchní konce kovových elektrod 22, podstatně ve svislé poloze. Každá kovová elektroda.19 je tak dlouhá, že když je vodou chlazená kovová forma M, která bude popsána níže, na spodním konci svého zdvihu, je spodní konec kovové elektrody 19 asi ve středu rozšířené vrchní Části prstencového licího prostoru kovové formy Jí· Uspořádání kovových elektrod 19 ve vodorovné rovině je znázorněno na obr. 2 a 3»

Na stropní desce 13 je pomocí ramene 13b na vhodném místě namontován třetí motor 17. na jehož hnacím hřídeli je pevně namontováno třetí ozubené kalo 18. které zabírá s ozu-^f bením na vnějším obvodu kotouče 16. Když se třetí motor 17 uvede do pohybu, kovové elektrody 19 se pohybují kolem osy kotouče 16 volitelnými otáčkami a spolu s kotoučem 16 v jednom nebo druhém směru bez pohybu ve svislém směru. KaŽHá z kovových elektrod 22 je elektricky spojena kontaktní patkou 20, a kotoučem 16 se zdrojem 12 střídavého proudu.

202533 4

Kovová forma M se skládá z vodou chlazeného, jádra 21 ' . a z vodou chlazeného pláště

22.. chlazených obíhající vodou. Ckhadicí. voda se dodává z neznázorněné vodní 'nádrže čerpadlem a neznázorněrým rozdělovačem a zavádí·se do formy vstupním otvorem £2· . Po průchodu formou M voda vystupuje výstupem 24 zpět do vodní nádrže. Jádro 21 a vnější plášt ' 22 vymezují mezi . sebou prstencový licí prostor, který ' ve svislém řezu má nahoru sitóřující zvětšenou část tvaru nálevky, válcovitou stUedníčást 8 rovnoběžnými stěnami a.dolů se rozáiřuuící kuželovitou jak znázorněno na obr. ' 1. '

Tvar příčného řezu střední s rovnoběžnými stěnami je stejný jako ' tvar . průřezu trubkového tělesa 25. které se má vyrábět. Jádro 21 . je na vhodném místě opatřeno vyšilačem 26 záření ve formě izotopu, který vysílá gama záření ve vodorovném směru z polohy poněkud nižší, než je hranice mezi střední rovnoběžnou čássí a mezi nahoru . se čiássíí prstencového licího prostoru kovové formy M. Gama paprsky vyzařované . izotopem.vysílače 26 proniká3:í střední část,! Ucíío prostoru a vstupní do detektoru 27 záření ve tvaru Geiger-Múllerova počítače, umístěného ve vnějším plášti 22 na téže úrovni jako izotop vysílače 26. Při příjmu gama paprsků G^i-gí^ir-M^l^ler^ův počítač detektoru 27 vytváří signál podle intenzity záření,, který se přenáší do ovládací skříně _11 .a uvádí ji v činnost.

Izotop vysílače 26 a . G^éi^ť^ir-M^l^ler^ův ·počítač detektoru . 27 spolu tvoří detekční prvek pro detekci úrovně hladiny lázně 45 roztaveného kovu. Jádro 21 má ve · své střední části ramena 28. ke každému z nichž je připevněna matice 29. Matice 29 jsou v záběru s druhým vřetenem JO, opatřeným závitem. Je zřejmé, že.jádro 21 se polhybuje nahoru nebo dolů ve svislém · směru předem určenou rychloosí, odpovvddaící otáčkám druhého vřetene JO. . Mezi podlahou j a stropní deskou 1j probíím j dlouhé svislé pohybové šrouby 38 a 3β4 uložené ' v podlaze j i ve stropní desce 13 pomoci třetho až · šestého ložiska 39, JO, 39'. 40'. jak je znázorněno nt obr. 1. Vrchní konce pohybových šroubů 38 a 38' vyČn^vjí nahoru přes stropní desku . 1.3 a na jejich vyčnnívjjcí konce jsou . pevně namontovány řemenice 35 a .35' · Na vyčnnvvjící konec druhého vřetene .30 jsou pevně namontovány řemenice 34 a 34'.

Kolem všech řemenic‘ 24, 2Ž a 24Í, 2ŽÍ J sou - vedeny řemeny. Pohybové . šrouby 38 a 38' jsou takto současně poháněny druhým motoremJJ pomocí těchto řemenic JJ, 35. 34435' a řemenů v jj<^dr^c^m nebo v druhém' směru .otáčení .stejnými otáčkami jako druhé vřeteno JO. Prstencový vnější . obal 22 formy M je opatřen nosnými rameny . 36 a 36 4 která mají druhé matice 37 a 37'. upevněné k vnějším koncům nosných ramen 36 a 36 4 Druhé matice 37 a 37·' jsou v záběru .s pohybovými šrouby 38.38'. Tím se vnější obal 22 pohybuje nahoru nebo dolů podle otáčení pohybových šroubů 3ί8. 38' v jednom nebo v druhém směru, synchronně s pohy- bem jádra 21· Druhé vřeteno ' .10. pohybové šrouby J8, 38' a druhý.motor 33 pro pohon druhého vřetene a pohybových šroubů tvoří spolu pohybové prvky pro pohyb kovové formy M nahoru nebo . dolů ve svislém směru určenou ryd^l^i^s^sdí. ‘

Dalšími nosnými rameny 42t. 42 't jsou neseny násypky 42. 42' pro tavidlo. Spodní otvory násypek 42 a 42' jsou nad nahoru otevřenou částí prstencového . li^chlio prostoru kovové formy M. Další nosná ramena 42a a 42 't jsou opatřena dalšími maticemi 41 a 41 . '..které jsou v závioovém záběru pohybovými šrouby 38. 38'. Násypky .42. 42' se také pohybují nahoru a dolů podle otáčení pohybových šroubů 38. 38' v jednom nebo druhém směru, . synchronně . s pohybem kovové formy M.

. . Při výrobě trubkovitého tělesa 25 pomocí zařízení podle vynálezu se nejdříve druhý· mooor 33 sp^sí, aby se kovová forma M uvedla na spodní konec svého zdvihu. Vrchní konec tažrié zátky 10 se vsune do střední prstencového' licho prostoru kovové formy M, .čímž se tento prostor uzavře tažnou zátkou 10 na hranici mezi vrchní rozšířenou částí a střední část.í prstencového licho prostoru. Poté se na spodní stranu kotouče 16 upevní někooik kovových elektrod 19 pomočií vhodných prostředků ve vzájemných polohách znázorněných na obr.

nebo 3 tak, že spodní konce kovových elektrod 19 jsou ve vrchním nálevkovitém otvoru prstencového licho prostoru kovové formy M·. Pak sa předem p^hravená roztavená struskt, získaná roztavením tavidlt, n^l^zijje do vrchního otvoru kovové formy M a vytvoří se strunková lázeň Ji. do které jsou ponořeny spodní konce kovových elektrod. 19.

χ_Ч5 · ' 202533

Když obvod střídavého proudu ze zdroje 22je· uzavřen, prochází proud·přes drát a kontaktní patku 20, kotouč 16, · kovové· elektrody 19. struskovou lázeň 43, tažnou zátku to, drát bav struskové lázni 43 dochází · k elekírotírusoovému tavení·kovových elektrod 19. Kovové elektrody . 19 se taví od svých spodních konců, přičemž·kapky 44·roztaveného kovu klesají přes struskovou lázeň 43 a shrommačáiuí · se na vrchní · straně tažné zátky 13. čímž · se vytváří kovová lázeň 45· Kovová forma M se plynule druhým motorem 33 zvedá určenou rychlostí a v · důsledku toho tažná zátka 10 · klouže dolů vzhledem k střední části prstencového licího 'prostoru s rovnoběžnými stěnami, takže roztavený kov, který se plynule hromadí na tažné zátce 22, je tažen přes střední část prstencového licího motoru.

V · této době se ·roztavený kov formuje v trubkovité těleso 2,5. které má ·stejný průřez jako prstencový prostor. Vnitřní · a vnější plochy trubkovitého tělesa 25 se vodou chlazeným jádrem 21 a ’ vnějším pláštěm 22 í a tuhnou, · čímž se plynule tvoří · trubkovité těleso 25. V důsledků pohybu kovové formy M nahoru udržují se spodní·konce kovových elektrod 19 v struskové lázni 43 a plynule se oddavší. TotopolcnaCuJe, až še kovová forma M přiblíží k vrchnímu konci svého · zdvihu, čili jirými slovy, až se kovové elektrody 19 v ‘poddtatě úplně roztaví eleStrosrrusOovým odtavováním a vytvoří se na tažné zátce · 10 trubkovité těleso 25. v poddtatě· o stejné délce, jakou z počátku měly kovové elektrody £2·

Po dokončení lití trubkového tělesa 25 popsaiým způsobem zvedne se·kovová forma M na vrchní konec svého zdvihu a trubkovité těleso 25 se může z kovové formy M oddtranit. Pak se odřízne od tažné zátky 10 a vhodnými dopravními prostředky se ze zařízení vyjme, čímž se dokončí jeden cyklus výroby trubkovitého tělesa 25» . ,

U výše popsaného výrobního cyklu · trubkovitého tělesa·25 struska tvořící stiusskovou lázeň 23 teče dolů přes úzké štěrbiny mezi vnitřní plochou trubkovitého tělesa 25 á jádrem 21 a mezi vnějším povrchem ·trubkovitého tělesa 25 a vnějším pláštěm 22. Na vnějších a vnitřních stěnách trubkovitého tělesa 25 struska tuhne a vyttváíila nich tenký struskový film 46. Tento struskový film tvoří mazání mezi trubkovitým tělesem 25 a mezi jádrem 21_ a vnějším pláštěm 22 a také zabraňuje, aby roztavený kov nepřilnul k jádru 21, a k vnějšímu plášti 22 a umožňuje hladké zvedání kovové formy M. ,Tím se zvyšuje efektivní výtěžek materiálu, z něhož je trubkovité těleso 25 vyrobeno. Mnossví takto spotřebované etrusky se nahradí ekvivalentním množstvím zrnitého tavidla dodávaného z násypek 42. 42 takže se udržuje stálý objem struskové lázně 43. .

Gama paprsky vyzařované z izotopu vysílače 26, který je umístěn v jádře 21 formy, prochhzzSící v úrovni ležící blízko k hranici mezi vrchní otevřenou částí a mezi střední částí prstencového licího prostoru kovové formy M. Když úroveň·hladiny lázně 45 roztaveného kovu mění svoji polohu a stoupne nad úroveň · uvedené hranice, intenzita záření přijímaná Geiger-Mullerovým počítačem detektoru 27 se mění v důsledku průchodu gama paprsků lázní 45 roztaveného kovu. GeSger-Murlsrův počítač detektoru 27 předává ovládací skříni 11 signál, sterý odpovídá změně záření a tím uvádí v činnost ovládací · skříň 1 í. Jejím uvedením v činnost se motor 2 otáčí v normálním směru a tažná zátka·10 se pohybuje směrem dolů pomocí ozubených kol g a 6, vřetena 8 a prstencového držáku g, a tak se úroveň Hadiny · lázně 45 roztaveného kovu navrátí do určené polohy. Naopak, když úroveň hladiny lázně 45 roztaveného kovu klesne, intenzita záření, snímaná Geiger-MÚlleoovým počítačem 27 přes roztavenou struskovou lázeň 4.3, se liěí od intenzity ·v předešlém případě, takže výše uvedené prvky pracní v obráceném srnsiu, tažná zátka-se zvedne a tím se zvedne úroveň hladiny lázně 45 roztaveného kovu zpět do určené polohy. Popsarým způsobem se úroveň •hladiny lázně 45 roztaveného kovu stále udržuje v určené poloze a tak se zajištrjs hladké tvoření trubkovitého tělesa ,25.

Uspořádán! kovových elektrod 19 v půdorysu je znázorněno na obr. ·2 nebo 3. Hladká· tvorba trubkovitého tělesa 25 · se usnadňuje · zejména tehdy, když jsou kovové elektrody 19 rozmístěny v poddtatě rovnoměrně po celém průřezu trubkovitého tělesa 25. jak je znázorněno na obr. 2. Nicméně, když je vzdálenost mezi kovovými elektrodami 19 příliš velká, jak je znázorněno na obr. 3, může se stá, že pod každou kovovou elektrodou 19 dojde ke končen202533 traci tepla a roztavený kov se nahromadí nerovnoměrně. Tento problém se může odstranit periodickým' ·otáčením nebo vratným pohybem ·kotouče 16 vhodnými.otáčkami pomoci třetího motoru Ц, jak .je naznačeno šipkami 47 a 48 na obr. 3. Kovové elektrody 19 se otáčejí společně s kotoučem 16. ' . ·

Poptaným a znázorněrým zařízením podle vynálezu se mohou dosáhnout tyto praktické výhod;/: . . .

Protože elektrosrutckové přetavování kovových elektrod se provádí při plynulém zvedání kovové formy M .řízenou rychloosí, udržuj· Se kovové elektrody stabilně ve své nasta- .

vené · poloze a potřebná výška pro umístěni zařízení .může být · snížena na· míru'asi délky elektrod 19 a výšky tažné zátky . 10 a jiného příslušenství. Proto výška zařízení ·pot^^Le vynálezu je podstatně nižší než výška zařízení dosud používaných. To je výhodné nejen proto, že se odstraní nutnost velkých stavebních prací, které byly dosud potřebné vzhledem k vellté výšce budov, v nichž se mělo zařízení poosavít, a pro stavbu hluboké jámy zá účelem snížení·výšky budov, ale také pro vysoké zvedáky. Stavební náklady zařízení ·se mohou snížit, protože nejsou potřebná pomocná zařízení, například pro elektrod a zařízení pro odtahování výrobku. . Poněvadž kovová forma se plynule zvedá při hromadění roztaveného kovu ve střední části prstencového licího prostoru s rovnoběžnými stěnami, naplňuje roztavený kov prstencový licí prostor koi^ppakt^ně^i a struskový film 46 je tenčí než u dřívějších zařízeni, z nichž · se trubkovité těleso vytahovalo vytahovacími prvky. Proto se může získat výrobek lepší jakooti ·š hladšími vnitřními a vnějšími plochami než u obvyklých zařízení. .

Poněvadž se úroveň hladiny 45 roztaveného · kovu udržuje v určenépoloze · detekčním. ústrojím, skládajícím se · z vysilače 26 s izotopem a z detektoru 27 s Geiger-Múlleoovým počítačem, a ovládacími prvky, uváděnými v činnost signálem z detekčního ústrojí', může se trubkovité těleso 25 vyrobbt hladké a o vysoké jakooti.

Je třeba také poznamenat, že po^le vynálezu se kovové·elektrody 19 otáčejí vzcelku s kotoučem 16 třetím motorem takže se teplota v struskové lázni 43 udržuje stejnoměrná, protože se strusková lázeň 43 promíchává elektrodami. Dále kapičky 44, vytvořené · .

plynulým odtahováním · elektrod 19 v lázni 45 roztaveného kovu, se rozdělují r^ovnomíi^j^ě. To má tu výhodu, že jakost výrobku se bůže dále zlepšit. ·

Claims (7)

1. Zařízení na výrobu trubkovitých těles s použitím licí formy, jejíž vnitřní prstencový · prostor ohraničuje průřez odlévaného tělesa, kterážto licí forma · se pohybuje řízenou rychhostí ze spodní základní polohy nahoru směrem k spodním koncům eleCtrostuuckoiё tavených kovových elektrod, zasahujících do licí formy shora, vyznačené tím, že kovové elektrody (19), pevně zavěšené na nosném kotouči (16) v stálé výškové poloze, zasahuj při tavení svým spodním koncem trvale do eleCtrostuuckoié taviči lázně (43) v horní dutině taviči formy (M), a pod ní vytvořená·lázeň (45) roztaveného kovu je udržována· ' v stálém elektrikám styku se · spodními konci plynule tavených · kovových elektrod (19), zatímco plynule vytvářené trubkovité těleso (25), vysouvané z licí formy (M) spodem, je neseno kotoučovým stolem (9), opatřerým výškovým pohybovým ústrojím, spojerým se snímačem okai^mité úrovně hladiny lázně (45) roztaveného kovu.

/

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tm, že kovové elektrody (19) jsou drženy otočně uloženým nosným kotoučem (16). '

3. Zařízení podle bodů 1 a- 2, vyznačené tím, že licí forma (M) má vodou chlazené jádro (21) a vodou chlazený·plášl (22). ·

4. Zeďízení podle bodu · 1, vyznačené tím, Že přímo na kotoučovém stole _(9) je umístěna tažná zátka (10) pro odlévané trubkovité těleso (25), zasahující, zespodu do licí formy (M) v její základní poloze.

5. Zařízení podle bodů 3 a 4, vyznačené tím, že snímač úrovně hladiny'lázně (45) roztaveného kovu je tvořen vysílačem (26) záření a detektorem (27) záření.

6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačené · tím, že vysílač (26) záření je izotop a detektor (27) záření je Geiger-Mullerův počítač, přičemž jeden z nich je namontován na jádru . (21) a druhý na plášti (22) licí formy (M).

7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačené tím, že nad struskovou tavící lázní (43) jsou umístěny násypky (42, 42') · pro přívod tavidla do horní části licí formy (M), jejichž výšková poloha je ovládána ústrojím pro jejich svislý pohyb synchronně s pohybem licí formy. .