CZ93699A3

CZ93699A3 - Způsob snižování inzulinové resistance lidí

Info

Publication number: CZ93699A3
Application number: CZ99936A
Authority: CZ
Inventors: Clifford James Bailey; Robert Brian Jones; Helen Christine Jackson
Original assignee: Knoll Aktiengesellschaft
Priority date: 1996-09-21
Filing date: 1997-09-15
Publication date: 1999-08-11
Also published as: UA64726C2; CA2266401A1; TR199900618T2; PL332305A1; EP0927028A1; HRP970505A2; NO991358D0; AU724488B2; SK31999A3; US6617360B1; HUP9904026A2; BG64473B1; TW580385B; NO991358L; WO1998011884A1; ID18320A; GB9619757D0; RU2245709C2; NZ334580A; JP2001503737A

Description

(54) Název přihlášky vynálezu:

Způsob snižování inzulínové resistance lidí (57) Anotace:

Sloučenina obecného vzorce I, kde znamená Rl a Rž na sobě nezávisle vodík nebo methyl, její enantiomery a farmaceuticky vhodné soli, například N;N-dimethyl-l-[l-/4-chlorfenyl/cyklobutyl]-3-methylbutylamlnhydrochlorid, případně ve formě monohydrátu je vhodná ke ’?¹ snižování inzulínové resistence lidí, u kterých se neprojevila snížená tolerance glukózy nebo , ná inzulínu nezávislá diabetes mellitus, u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takoco ‘ vých stavů a pro výrobu farmaceutických prostředků k takovému účelu.

936-99 • fl * fl fl fl fl • «·· · · flflfl flflfl * flfl flfl ·· ··

Způsob snižování inzulínové resistance lidí

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu snižování inzulínové resistance lidí, u kterých se neprojevila snížená tolerance glukózy nebo na inzulínu nezávislá diabetes mellitus (NIDDM),. u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takových stavů.

Dosavadní stav techniky

V současné době se osoby, které mají na lačno hladinu plasmové glukózy větší než 7,8 mmol/1, označují jako diabetické (jakkoliv se tato hodnota běžně sleduje a má být brzy snížena na 6 až 7 mmol/1). Uvedená hodnota je však standartním měřítkem klasifikace, zdali je nebo není osoba diabetická a to je důležité, když má osoba na lačno hladinu krevní glukózy těsně pod nebo nad uvedenou hodnotou. Tato hodnota se označuje jako orální test glukosové tolerance (oral glucose tolerance test OGTT).

Hodnota OGTT se stanovuje následujícím způsobem. Po hladovění přes noc po dobu 10 až 16 hodin se odečte na lačno hladina glukózy v krvi. Orálně se podá glukóza (75 g) ve vodě (250 až 300 ml). Další odečntení hladiny glukózy v krvi se provede za dvě hodiny. Diabetes se diagnostikuje, pokud na lačno hladina glukózy je větší než 7,8 mmol/1 nebo pokud dvouhodinová hladina je větší než 11,1 mmol/1. Snížená glukosová tolerance (impaired glucose tolerance IGT) se diagnostikuje, jestliže na lačno glukosová hladina je nižší než 7,8 mmol/1 a dvouhodinová hodnota je 7,8 až 11,1 mmol/1. Normální tolerance glukózy znamená, že jak na lačno glukosová hladina tak dvouhodinová glukosová hladina je menší než 7,8 mmol/1.

Většina populace je nediabetická a má normální toleranci glukózy. U části těchto lidí je nebezpečí vývoje snížené tole2 rance glukózy a/nebo diabetes v budoucnosti. Jedním riskantním faktorem je obezita, při které dochází obecně k mírné inzulínové resistenci. často se kompenzuje u obézního těla zvýšenou haldinou inzulínu v krvi. Tělo však může zvyšovat sekreci inzulínu jen do určité míry, takže se inzulínová resistence u obezních lidí začne zhoršovat, popřípadě ji tělo již není schopno kompenzovat vytvářením extra inzulínu. V této chvíli se hladina glukózy v plasmě začne zvyšovat, což se projeví IGT nebo NIDDM.

Tento postupný pokles se zřetelem na IGT a NIDDM je nežádoucí jak pro jednotlivce tak pro náklady na zdravotnictví. Proto by bylo výhodné snížit inzulínovou resistenci u této populace, jak jen je možné.

Výrazem glukózová tolerance se zde vždy míní zásoba glukózy a hepatické glukózové vylučování.

Výrazem glukózová resistence se zde vždy míní snížená odezvy na inzulín. Glukózová resistence může zahrnovat vlivy jak na hepatické glukózové vylučování tak na periferální glukózové přijímání a může být následkem snížených inzulínových receptorových čísel, snížené tyrosinové kinásové aktivity inzulínového receptoru a/nebo distálních abnormalit k receptorů .

S překvapením se nyní zjistilo, že podávání některých arylcyklobutylalkylaminových sloučenin účinně snižuje inzulínovou resistenci.

Podstata vynálezu

Způsob snižování inzulínové resistence lidí, u kterých se neprojevila snížená tolerance glukózy nebo na inzulínu nezávislá diabetes mellitus, u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takových stavů, spočívá podle vynálezu v tom, že se po3

4·« * · ¹ • · *· · dává lidem. kteří takové ošetření potřebují, terapeuticky úČinné množství sloučeniny obecného vzorce I

CH,

kde znamená Ri a R2 na sobě nezávisle atom vodíku nebo methylovou skupinu, jejích enantiomerů a farmaceuticky přijatelných solí, spolu s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

Způsobu podle vynálezu lze také používat k profylaxi atherosklerosy, koronární choroby srdce a/nebo chorob koronární arterie u lidí se zvýšeným nebezpečím vývoje takových stavů.

Příprava a použití sloučenin podle obecného vzorce I, ja> ko jsou N,N-dimethyl-l-[l-(4-chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methylbutylamin (nebo N-{1-[1-(4-chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methylbutyl}-N,N-dimethylamin) nebo jejich solí k léčení depresí je popsáno v britské zveřejněné přihlášce vynálezu číslo 2098602. Použití sloučenin obecného vzorce I, jako je N,N-dimethyl-l[1-(4-chlorofeny1Icyklobutyl]-3-methyIbutylamin a jejích solí při léčení Parkinsonovy nemoci je popsáno v evropském patentovém spise číslo 282206. Použití N,N-dimethy1 -1-[1-(4-chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methylbutylaminu a jeho solí při léčení poruch mozkových funkcí je popsáno v americkém patentovém spise číslo 4 939175. Použití hydrochloridu N,N-dimethy1-1-[1-(4chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methylbutylaminu k léčení obezity je popsáno v evropském patentovém spise Číslo 397831. Obzvláště vhodnou formou této sloučeniny je hydrochlorid monohydrátu N,N-dimethyl-l-[l-(4-chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methylbutyI aminu (sibutraminhydrochloridmonohydrát) popsaný v evropském patentovém spise Číslo 230742. Použití N,N-dimethyl-l-[l-(4•φ φφ· φφ φφφ > φ »·φ «Φ·# φ φ 4 · · Φ Φ Φ*Φ Φ·Φ φφ φ Φ Φ φ Φ Φ

ΦΦΦ · Φ· ·Φ ·Φ ·· chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methylbutylaminu a jeho solí ke zlepšení glukosové tolerance u lidí trpících oslabenou glukosovou tolerancí nebo na inzulínu nezávislou Diabetes Mellitus (NIDDM) je popsáno ve zveřejněné PCT přihlášce vynálezu WO95/ 20949. Nevylučuje se, nebo se nemíní, že sloučeniny podle vynálezu mají k inzulínu senzitivující aktivitu, ani se nevylučuje nebo nemíní, že by sloučeniny podle vynálezu byly schopny snižovat inzulínovou resistenci u lidí, u kterých se neprojevila IGT a NIDDM.

Pracovníkům v oboru je známo, že sloučeniny obecného vzorce I mohou existovat jako soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami. Příklady takových solí jsou hydrochloridy, hydrobromidy, sulfáty, methansulfonáty, nitráty, maleáty, acetáty, citráty, fumaráty, tartráty, [například (+)-tartráty, (-)-tartráty nebo jejich směsi, včetně racemických směsí], sukcináty, benzoáty a soli s aminokyselinami, jako je kyselina glutamová. Sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli mohou existovat ve formě solvátů (například hydrátů).

Pracovníkům v oboru je zřejmé, že sloučeniny obecného vzorce I obsahují centrum chirality. Obsahuje-li sloučenina obecného vzorce I jediné centrum chirality, může existovat ve dvou enántiomerních formách. Vynález se týká použití jednotlivých enantiomerů a jejich směsí. Enantiomery se dají oddělovat způsoby osobě známými pracovníkům v oboru, například vytvářením diastereoisoměrních solí nebo komplexů, které mohou být oddělovány například krystalizací, vytvářením diastereoisomerních derivátů, které mohou být oddělovány například krystalizací, chromatografií plyn-kapalina nebo kapalinovou chromatografií, selektivní reakcí jednoho enantiomerů s Činidlem specifickým pro enantiomer, například enzymatickou oxidací nebo redukcí, následovanou separací modifikovaných nebo nemodifikovaných enantiomerů, nebo chromatografií plyn-kapalina nebo kapalinovou chromatografií v chirálním prostředí, například na chirální podložce, například oxidu křemičitém, s vázaným chi• ·· ♦ « « · · * · « · « ·

* · · · ♦ * • · ·· 0« rálním ligandem nebo v přítomnosti chirálního rozpouštědla. Je zřejmé, že tam, kde je žádaný enantiomer převáděn na jinou chemickou látku jedním nebo několika shora popsanými způsoby dělení, je třeba další operace k uvolnění žádané formy enantiomeru. Alternativně mohou být specifické enantiomery syntetizovány asymetrickou syntesou pomocí opticky aktivních reakčních činidel, substrátů, katalyzátorů nebo rozpouštědel .nebo převodem jednoho enantiomerů na jiný asymetrickou transformací .

Specifickými sloučeninami obecného vzorce I jsou N,N-dimethy1 -1-[1-(4-chlorofeny1)cyk1 obutyl]-3-methy1buty1amiη , N{l-[l-(4-chlorofenyl)cyklobuty1]-3-methyIbuty1}-N-methylamin, a 1-(1-(4-chlorofeny1)cyklobuty1]-3-methyIbuty1amiη, včetně racemátů, jednotlivých enantiomerů a jejich směsí a jejich farmaceuticky přijatelných solí. Výhodnou sloučeninou obecného vzorce I je N,N-dimethyl-l-[l-(4-chlorofenyl)cyklobutyl]-3methy Ibuty lamin nebo jeho sůl, například hydrochloridová su‘.I. Výhodnou, formou tohoto hydrochloridu je monohydrát.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou podávat v kterékoli známé formě farmaceutického dávkování. Množství podávané sloučeniny závisí na řadě faktorů, včetně věku pacienta, závažnosti stavu a léčebné minulosti pacienta a vždy závisí na úsudku ošetřujícího lékaře, avšak obecně se má zato, že dávka podávané sloučeniny jeO,í až 50 mg, s výhodou 1 až 30 mg za den v jedné nebo v několika dávkách.

Výhodnou orální formou podávání sloučenin podle vynálezu jsou známé farmaceutické formy podávání, například tablety, kapsle, granule, sirupy, a vodné nebo olejové suspense. Excipienty používanými k přípravě těchto prostředků jsou excipienty známé ve farmakologii. Tablety se mohou připravovat ze směsi účinné sloučeniny s plnidly, jako je například fosfát vápenatý, s desintegrační mi činidly, jako je například s kukuřičný škrob, s mazadly, jako je například stearát hořečnatý, s po«49* • 9 • 9

99«9

9 · 9 9 « 9 · · 4 4 4 · » 99 * · 9 999 999 «9 »999 « 9

9999 44 44 94 44 jidly, jako je například mikokrystalická celulóza nebo polyvinypyrrolidon a s dalšími vhodnými přísadami, známými v oboru k tabletování směsi známými způsoby. Tablety mohou být popřípadě povlečeny o sobě známými způsoby a excipienty, které zahrnují enterické povlaky za použití například ftalátu hydroxypropylmethylcelulózy. Tablety mohou být připravovány způsoby v oboru známými, ke zpožděnému uvolňování sloučenin podle vynálezu. Takové tablety mohou být případně opatřeny enterickým povlakem známými způsoby, například použitím acetátftalátu celulózy. Podobně kapsle, například tvrdé nebo měkké želatinové kapsle, obsahující účinnou látku s případnou přísadou excipentů se mohou připravovat známými způsoby a mohou být povlečeny enterickými povlaky známými způsoby. Obsah kapslí může být upraven známými způsoby ke zpožděnému uvolňování účinné sloučeniny. Tablety a kapsle mohou případně obsahovat 1 až 50 mg úČinné sloučeniny.

Jinými formami pro orální podávání jsou například vodné suspense obsahující účinnou látku ve vodném prostředí v přítomností netoxického suspenzačního činidla, jako je natriumkarboxymethylcelulóza a olejové suspense obsahující sloučeninu podle vynálezu ve vhodném rostlinném oleji, například arašídovém oleji. Účinná sloučenina může mít formu granulí s případnou přísadou excipientů, Granule mohou být pacientem požívány přímo, nebo mohou být před požitím přidávány do vhodného kapalného nosiče (například vody). Granule mohou obsahovat desinteranty, například šumivou dvojici tvořenou kyselinou a uhličitanem nebo hydrogenuhličitanem k usnadnění dispergace v tekutém prostředí.

Terapeuticky účinné sloučeniny obecného vzorce I se mohou upravovat do prostředků, které pacient podrží v ústech, takže účinná sloučenina se podává prostřednictvím ústní sliznice.

Vhodnou formou pro rektální podávání jsou například čípky s kakaovým máslem nebo na bázi polyethylenglykolů.

Ί • 9 9 ·«<

« 1 «9 9 9 • 9 » 9 9 9 *9 9*

Pro parenterální podávání jsou vhodné známé farmaceutické prostředky, například sterilní suspense nebo roztoky ve vhodném rozpouštědle.

Farmaceutické prostředky k zevnímu podávání mohou sestávat z matrice, ve které jsou dispergovány farmakologicky účinné sloučeniny podle vynálezu, takže sloučeniny jsou .udržoványve styku s pokožkou k transdermá1 ní mu podávání. Vhodné transdermální sloučeniny se mohou připravovat smísením farmaceuticky účinné sloučeniny s topickým nosičem, jako je minerální oIej, petrolátum a/nebo vosk, například parafinový vosk nebo včelí vosk, spolu s potenciálním transdermá1 ním urychlovačem, jako je dimethylsulfoxid nebo propylenglykol. Alternativně může být účinná sloučenina dispergována ve farmaceuticky přijatelném krému, gelu nebo mastovém základu. Množství účinné sloučeniny, obsažené v zevním prostředku, má být takové, aby terapeuticky účinné množství sloučeniny bylo dodáno během časového úseku, po který je záměrem ponechání zevního prostředku ve styku s pokožkou.

Terapeuticky účinná sloučenina podle vynálezu obecného vzorce I může ve formě farmaceutického prostředku, který se disperguje jako aerosol do pacienovy ústní nebo nosní dutiny. Takové aerosoly mohou být podávány pumpičkovým rozprašovačem nebo z tlakové nádobky obsahující těkavé hnací činidlo.

Terapeuticky účinná sloučenina podle vynálezu obecného vzorce I může být také podávána trvalou ínfusí bud z vnějšího zdroje, například intravenosní infusí, nebo ze zdroje sloučeniny umístěného v těle. Vnitřní zdroje zahrnují implantované rezervátory obsahující sloučeninu určenou k infusi, která je trvale uvolňována například osmosou a implantem, který může být (a) tekutý jako je olejová suspnse sloučeniny určené k infusi, například ve formě derivátu velmi spore rozpustného ve vodě, jako je dodekanoátová sůl nebo lipofilní ester nebo (b) pevný ve formě implantované podložky, například syntetické • · · · ·« · · φ φ · • · · •«φ φφφ φ φ φ φ φ φ · · φ « *

pryskyřice nebo voskového materiálu pro sloučeninu určenou k infusi. Podložkou může být jedno tělísko obsahující veškerou sloučeninu nebo rada několika tělísek, z nichž každé obsahuje část podávané sloučeniny. Množství účinné sloučeniny, obsažené v interním zdroji, má být takové, aby se terapeuticky účinné množství sloučeniny uvolňovalo během dlouhého Časového období,

V některých prostředcích může být vhodné použít sloučenin podle vynálezu ve formě částic velmi malé velikosti, získaných například energetickým mletím v kapalině.

V prostředcích podle vynálezu může být účinná sloučenina popřípadě spojena s jinými kompatibilními farmakologicky účinnými pří sadami.

Následující testy in vitro a ín vivo podporují poznatek, že sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I snižují inzulínovou resistenci a mohou mít inzulín senzitizující působení. Pracovníkům v oboru je jasné, že 10 mg sibutraminu ve formě hydrochloridmonohydrátu je ekvivalentní 8,37 mg sibutraminu ve formě volné zásady.

Vynález blíže objasňují následující testy a přiložené obrázky.

'Seznam obrázků

Na obr. 1 je diagram působení sibutraminhydrochloridmonohydrátu na plasmový inzulín v GTT u ob/ob myši. Na ose x je čas v minutách, na ose y je plasmová glukóza v mmol/1. čára s kolečkem platí pro párově krmenou kontrolní skupinu. Čára se čtverečkem platí pro skupinu, které se podává nosič, čára s trojúhelníčkem platí pro skupinu, které se podává sibutraminhydro. chloridmonohydrát v dávce 5 mg/kg.

0 0» *· • 0

0 • 0 0

0 0 000

0

0 0 0 • 0

Na obr. 2 je diagram působení sibutraminhydrochloridmonohydrátu na plasmovou glukózu v GTT u ob/ob myši. Na ose x je Čas v minutách, na ose y je plasmová glukóza v mmol/l. čára s kolečkem platí pro párově krmenou kontrolní skupinu, čára se čtverečkem platí pro skupinu, které se podává nosič, čára s trojúhelníčkem platí pro skupinu, které se podává sibutraminhydrochloridmonohydrát v dávce 5 mg/kg.

Na obr. 3 je diagram působení sibutraminhydrochloridmonohydrátu na inzulínovou hypoglycemii u ob/ob myši. Na ose x je čas v minutách, na ose y je plasmová glukóza v mmol/l. čára s kolečkem platí pro párově krmenou kontrolní skupinu, čára se čtverečkem platí pro skupinu, které se podává nosič, čára s trojúhelníčkem platí pro skupinu, které se podává sibutraminhydrochloridmonohydrát v dávce 5 mg/kg.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Test 1. In vitro L6 svalové buňky

Svalové buňky L6, dostupné u organizace European Culture

C.ol lect ion . (P.orton -Down), se- použijí při pasáží ch -7-1 l·Buňky se udržují ve standardním tkáňovém kultivačním prostředí DMEM a zjištuje se přijímání glukózy za použití [³H]-2-deoxyglukózy (2DG) v přítomnosti a bez přítomnosti přidaného inzulínu (10^-sM), jak je popsáno v literatuře (Walker P.S. a kol., Glucose transport activity in L6 muscle cells is regulated by the coordinate control of subcellular glucose transportér distribution, biosynthesis, and mRNA transcription, Aktivita transportu glukózy v L6 svalových buňkách je regulována koordinačním řízením distribuce, biosynthézy a mRNA transkripce subcelulárního glukózového transportéru, JBC, 265(3), str. 1516 až

Β 4 9 49

9 4949 «

*· • · · · · · · 4 • · 4 9 9 4 4

4 · 4 9 494 99 4 «_a · * · · · · *·« Β ·» ·· ·· ··

1523, 1990; Kilp A. a ko1.,Stimu1ation of hexose transport by metformin in L6 muscle cells in culture, Stimulace transportu hexózy metforminem v L6 svalových buňkách v kultuře, Endocrinology 130(5), str. 2535 až 2544, 1992).

Přijímání 2DG se vyjadřuje jako procento změny ve srovnání s kontroním vzorkem. Hodnoty se vyjadřují.jako střed + SEM sad čtyř důlků na pokus. Rozdíly mezi sadami důlků se hodnotí Studentovým t testem, hodnota pravděpodobnosti p (p je konfidenční mez) menší než 0,05 se považuje za významnou. V nepřítomnosti přidaného inzulínu se L6 buňky, inkubované po dobu 24 hodin se sloučeninou obecného vzorce I, kde zmanená jak Ri tak R2 atom vodíku, vykazují významný vzrůst přijímání 2DG (od 100 ± 2,1 v případě kontrol do 116,9 ± 3,8, 123,9 ± 4,3 a 134 + 7,3 při 1O~^S, 10 ⁷ a ΙΟ^-6 Μ). V přítomnosti přidaného inzulínu (10^_8M) se pozoruje významný vzrůst přijímání 2DG po 24 hodinvé inkubaci se sloučeninou obecného vzorce I, kde znamená jak Ri tak Rs methylovou skupinu (sibutraminhydrochloridmonohydrát) při ΙΟ^-8 M (od 149,9 + 4,3 do 165,3 + 2,6), se sloučeninou obecného vzorce I, kde zmanená Ri methylovou skupinu a R2 atom vodíku při ΙΟ'⁷ M (od 147,3 + 3,0 do 160,7 + 4,5) a se sloučeninou obecného vzorce I, kde zmanená jak Ri a tak Rs atom vodíku při ΙΟ⁷ M a ΙΟ⁶ M (od 149,1 + 3,9 do 161,8 + 3,3 nebo 165,2+3,6).

Tento těst dokládá, že v přítomnosti nebo v nepřítomnosti přidaného inzulínu zvyšují sloučeniny obecného vzorce I přijímání glukózy v L6 svalových buňkách.

Příklad 2

Test 2. In vivo ob/ob myš

Provádí se studie obézních myší ob/ob (kmen Aston), které jsou modelem silné inzulínové resistance a jsou také hyperglycemické. Obměny a charakteristiky tohoto zvířecího modelu ···· ·* ···· · ·· ·· ··* ·' · · · · • · · · · «·«« _A 4 · · ·« ···»<

ί » » > · « · φ«0 « ·· ·* ·* ·· jsou popsány v literatuře (Flatt P.R., Bailey C.J., Development of glucose intolerance and impaired plasma insulin response to glukose in obese hyperglycaemic (ob/ob) mice, Vývoj glukózové netolerance a snížené plasmové inzulínové odezvy na glukózu u obézních, hyperglycemických (ob/ob) myší, Horm, Metab. Res. 13, str. 556 až 560, 1981; a Bailey C.J. a kol., Influence of genetic background and age on the expression of the obese hyperglycaemic syndrome in Aston ob/ob mice, Vliv genetického základu a věku na expresi obézního hyperglycemického syndromu u ob/ob myší Aston, Int. J. Obesitzy, 6, str. 11 až 21. 1982).

Myši ob/ob se individuálně umístí do polypropylenové klece při teplotě 21+1 °C a za 55% vlhkosti. Myš má stále volný přístup ke standardní krysí a myší peletové dietě (Compound Rat and Mouše Diet, Speciál Diet Services, Witham, Essex) a k vodovodní vodě. Zvířatům se udržuje střídání cyklu světla a tmy. Světlo se udržuje od 9 do 17 hodin při akutní zkoušce: a od 10 do 18 hodin při chronické zkoušce se laboratoř osvětluje červenými lampami

V průběhu těchto dob Zvířata se aklimatizují na tyto podmínky po dobu alespoň dvou týdnů před testem.

Všem zvířatům se podává deionizovaná voda (na začátku periody tmy) po dobu sedmi dnů. Denně se měří tělesná hmotnost a přijímání potravy. Krevní vzorky se odebírajhí bezprostředně předdenním podáním riós i Če (deionizovaná' voda 10 ml/kg p.o.j nebo sloučeniny obecného vzorce I, kde zmanená Ri a Rž methylovou skupinu (sibutraminhydrochloridmonohydrát, 10 mg/kg p.o) v den 1 (základ) a po 14. dni a po 28. dni ošetření (15. den nebo 29. den). Vzorky krve se také odeberou 14 dní po ukončeném podávání sibutraminhydrochloridmonohydrátu (43.den testu). Plasmová glukóza se stanovuje glukózoxidázovým způsobem (Analox GM7) a plasmový inzulín se stanovuje radioimunozkouškou (Amerlex, Amersham).

Nepozorují se žádné výrazné zněmy tělesné hmotnosti ne• · · «

44*4 ·♦

4· ' · · * 4 4 4 · · · 4 4 • «4 444 4 · 4 • « · « · «· 44 ·· «4 bo přijímání potravy mezi ošetřením nosičem a sibutraminhydrochloridmonohydrátem. Plasmová glukóza při ošetření sibutraminhydrochloridmonohydrátem ob/ob klesá 14 a 28 dni po ošetření s výrazným rozdílem od kontroly 28. den (P je nižší než 0,01, tabulka I). čtrnáct dní po stažení drogy je plasmová glukóza u skupiny, které se podával nosič, neovlivněna, zatímco výrazně roste u skupiny ošetřované sibu.traminhydr.ochlor.idmonohydrá.tem se zřetelem na kontrolní hodnoty. Nepozorují se významné změny plasmového inzulínu, ačkoliv plasmový inzulín má sklon klesat u skupiny ošetřované sibutraminhydrochloridmonohydrátem a vzrůstat u skupiny, kde bylo ošetřování sibutraminhydrochloridmonohydrátem staženo.

Příklad 3

Test 3. In vivo ob/ob myš

Mladé myši ob/ob (kmen Aston) se statisticky rozdělí do tří skupin následujícím způsobem: kontrolní skupina, které se podává placebo (fosfátem pufrovaná solanka 2,5 ml/kg/den p, o.), sibutraminhydrochloridmonohydrátem ošetřovaná skupina (5 mg/kg/den, p.o.) a párově krmená kontrolní skupina, která má stejný denní příjem potravy jako sibutraminhydrochloridmonohydrátem ošetřovaná skupina mela předchozí den. Po šestitýdenním ošetřování se ponechá jednotýdenní perioda. Tělesná hmotnost a příjem potravy se monitoruje každý jeden až druhý den a odebírají se vzorky krve pro plasmovou glukózu a pro inzulín z ocasní cévy v týdenních intervalech na lačno v 11 hodin dopoledne. Po pětitýdenním ošetření se provádí i.p. glukózový test tolerance (D-glukóza, 2g/kg ve 40% (hmotnost/objem) roztoku v defilované vodě a inzulínový hypog1ycemický test (Actrapid, Novo-Nordisk, 2,5 j/kg i.p.). Potrava se odmítá pouze po dobu těchto testů (přibližně čtyři hodiny. Bazální krevní vzorky a zkušební procedury se provádějí 18 hodin po posledním ošetřovatelském podání.

99 9 ···* « «9 9 9999 • V 9 «' 9999 • « 9 9 9 9, 999 999

9 9 9 9 * 9 β 9 9 «9 99 ··

Ošetřování se zastaví po šestí týdnech a myši se monitorují po dobu dalších šesti týdnů. Párová krmená kontrolní skupina se dále párově krmí se zřetelem na skupinu, které se odebral sibutraminhydrochloridmonohydrát. Druhý inzulínový hypoglycemický test se provádí za čtyři týdny po ukončeném podávání. Stanovuje se plasmová glukóza automatizovanou glukózoxidázovou procedurou (Beckman) a stanovuje se plasmový inzulín radioimmunozkouškou (Amerlex, Amersham).

V průběhu ošetřování sibutraminhydrochloridmonohydrátem se pozoruje výrazné snížení tělesné hmotnosti a plasmového inzulínu ve srovnání se skupinou, které se podával nosič. Při tstu i.p. glukózové tolerance (P je menší než 0,05, obr. 1) se pozorují významná snížení plasmového inzulínu a v případě plasmové glukózy (P je menší než 0,05, obr. 2) se porovnává skupina ošetřovaná sibutraminhydrochloridmonohydrátem a ošetřovaná nosičem. Pozorují se významná zlepšení inzulínové hypoglycemie (P je menší než 0,05, obr. 3, pátý týden) u skupiny ošetřované sibutraminhydrochloridmonohydrátem ve srovnání se skupinou ošetřovanou nosičem. Výsledky ukazují, že sloučeniny obecného vzorce I při poměrně nízkých dávkách jsou schopné dodávat zlepšení inzulínové senzitivity, jelikož se dosahuje lepšího využití glukózy s menším množstvím inzulínu. Párová krmená kontrolní skupina vykazuje podobné snížení hmotnosti jako sibutraminhydrochloridmonohydrátem ošetřovaná skupina, nepozo'ruje'se'vš'ak' žIepšení'v testu orální' glukózové tolerance. Proto párově krmená kontrolní skupina nevykazuje zlepšení inzulínové sensitivity.

V průběhu periody stažení sibutraminhydrochloridmonohydrátu tělesná hmotnost a plasmový inzulín zůstávají podstatně nižší než u skupiny ošetřované nosičem po dobu téměř celé šestitýdenní periody stažení sibutraminhydrochloridmonohydrátu.

Výsledky testů jsou shrnuty v tabulce I. V tabulce I je vliv chronického podávání sloučeniny obecného vzorce I, kde Ri <»« ·· ·*·* 0« 00 • 0 _VV 0 0 0000

0 00 0 0000 • 0 00 0 90 000000 «000 4 Φ

00« « ** ·· ·· *· f’ a Ri znamená methylovou skupinu (v množwsžtví 10 mg/kg p.o.) a jejího stažení na plasmovou glukózu a na plasmový inzulín u ob/ob myš i.

Ve sloupci I se uvádí ošetření: A znamená hodnoty před ošetřením, B po podání sibutraminhydrochloridmonohydrátu a C po stažení sibutraminhydrochloridmonohydrátu. Ve sloupci II se uvádějí dny studie. Ve sloupci III se uvádí počet dní ošetřování. Ve sloupci IV se uvádí -počet zvířat ošetřených nosičem. Ve sloupci V se uvádí počet zvířat ošetřených sibutraminhydrochloridmonohydrátem. Výrazem sibutramin se míní sibutraminhydrochloř idmonohydrát.

Tabulka I

I II III IV V

Plasmová glukóza Plasmový inzulín mmol/1 ng/ml

					nos i č	s ibut ramin	nos i č	sibutramin
A	1	0	22	32	24,3+0,6	24,3+0,6	92,0+4,5	92,0+ 4,.5
B	15	14	22	32	21,7+0,9	19,0+0,6	49,7+3,5	45,1+ 2,6
B	29	28	14	21	26,0+1,4	15,8+0,7+	46,2+4,5	35,1+ 2,7
C	43	14	6	12	22,9+1,7	23,6+1,2	40,6+8,6	77,1+11,3

Hodnoty jsou upraveny pro rozdíly mezi ošetřovanými skupinami a základem pomocí zpětně transformované + SEM. Významné rozdíly od kontrolní skupiny ošetřované nosičem jsou označeny * P nižší než 0,01 (P znamená konfidenční součinitel).

Hodnoty ze tří testů naznačují, že sloučeniny obecného vzorce I mohou podporovat jak bazální tak inzulínem stimulovaný příjem glukózy do L6 svalových buněk a že při absenci změn tělesné hmotnosti nebo příjmu potravy sloučeniny obecného vzorce I, kde jak Ri tak R2 znamená methylovou skupinu, mohou snižovat plasmovou glukózovou hladinu v případě ob/ob myši. Dohromady tyto hodnoty znamenají, že inzulín senzitizuje působení sloučenin obecného vzorce I. Hodnoty také naznačují *Ι«ι flfl • · · · · · ♦ fl ·> · · · · • «' flfl flfl · flflfl « · * « · · flfl flfl · schopnost sloučenin obecného vzorce I snižovat inzulínovou resistenci.

Jsou některé syndromy, jako acanthosis nigricans, leprechaunismum, lipoatrofie a polycystický ovariální syndrom, které exhibují inzulínovou resistenci jako součást svého profilu. Shora uvedené hodnoty naznačují., že s 1 oučen.i.ny,_robecného., vzorce I mohou být užitečné při zmírňování inzulínové resistence lidí trpících takovými stavy. Proto se vynález také týká použití sloučenin obecného vzorce I pro výrobu farmaceutických prostředků pro snižování inzulínové resistence u lidí, kteří vykazují acanthosis nigricans, 1 eprechaunismus, lipoatrofii a polycystický ovariální syndrom nebo jiné stavy, při kterých se uplatňuje inzulínová resistence.

Vynález se také týká způsobu ošetřování acanthosis nigricans, leprechaunismu, lipoatrofie a polycystického ovariálního syndromu nebo jiných stavů, při kterých se uplatňuje inzulínová resistence, přičemž se podává lidem, kteří takové ošetření potřebují, sloučenina obecného vzorce I spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem.

Pacienti NIDDM se Často ošetřují orálními inzulínovými secretagogue, jako jsou 1,1-dimethyl-2-(2-morfolinofenyl)guanidinfumarát (BTS67582) nebo sulfonylmočovina včetně tolbutamidu, tólažamidu, chlorpropamidu, glibenc1 amidu, glimepiridu, glipizidu a gliclazidu nebo činidly sezitizují čími inzulín včetně metforminu, ciglitazonu, troglitazonu a pioglitazonu. Dalším použitím sloučenin obecného vzorce I je výroba farmaceutických prostředků pro kombinovanou terapii NIDDM pacientů ke zlepšení jejich hmotnosti a kontroly diabetes, obsahujících jako účinnou látku sloučeninu obecného vzorce I a orální inzulínový secretagogue nebo činidlo sezitizující inzulín.

Vynález se dále týká způsobu zlepšování hmotnosti a kontroly diabetes NIDDM pacientů, při kterém se podává lidem.

·· ···· • «4« • · * «··· • · · ···· ·· · «· to·· ··« ··« · to toto to* to· toto kteří takové ošetření potřebují, orální inzulínová secretagogue nebo Činidlo inzulín sezitizující spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem.

S výhodou je orálním inzulínovým secretagogue 1,1-dimethy1-2-(2-morfo 1 inofeny1)guanidinfumarát (BTS67582) nebo sulfonylmočovina, volená ze souboru zahrnujícího tolbutamid, tolazamid, chlorpropamid, glibenclamid, glimepirid, glipizid a gliclazid. Výhodnými činidly inzulín sezitizujícími jsou metformin, ciglitazon, troglitazid a pioglitazon.

Sloučeniny obecného vzorce I a orální inzulínový secretagogue nebo činidlo inzulín sezitizující se mohou podávat b.ud doprovodně nebo současně například ve formě oddělených dávkovačích jednotek používaných současně, odděleně nebo následně. Vynález se proto také týká produktu obsahujícího sloučeninu obecného vzorce I a orální inzulínový secretagogue nebo činidlo inzulín sezitizující jako kombinovaného farmaceutického prostředku pro současné oddělené nebo následné podání ke zlepšení hmotnosti a kontroly diabetes u NIDDM pacientů. Poměr sloučeniny obecného vzorce I k orálnímu inzulínovému secretagogue nebo k činidlu inzulín sezitizujíčímu je takový, aby vždy množství použité účinné látky bylo dostatečné k poskytnutí terapeuticky účinné hladiny, avšak nebylo větší než množství doporučované k bezpečnému podání.

Redukce inzulínové resistence sloučeninami obecného vzorce I naznačuje, že sloučeniny obecného vzorce I mohou být užitečné pro výrobu farmaceutických prostředků, kterých se může používat jako senzitizerů inzulínu. Vynález se proto také týká použití sloučenin obecného vzorce I pro výrobu léčiv, která jsou senzitizery inzulínu.

Měkteří pacienti, u kterých byla diagnostikována na inzulínu závislá diabetes, mohou také vykazovat určitou míru inzulínové resistence. Proto může být příznivé při ošetřování

000 0 ·« ♦0 ···· * 0 0 0 0 0 * • 0 0 0 0 0 0 • · · · 0« 0 000 »000 0 0 0 »0 00 »· těchto pacientů sloučeninami obecného vzorce I snížení jejich inzulínové resistence. Proto může být příznivé ošetřovat tyto pacienty sloučeninami obecného vzorce I ke snižování jejich inzulínové resistence. To znamená, že takoví pacienti vyžadují menší dávku k udržení podobné nebo lepší kontroly svého diabetes, jelikož se inzulínová dávka spojuje s větší účinností ke snižování krven.í glukózy. Taková terapie, posk-y tu je-dlouhodobý užitek se zřetelem na snižování škodlivých vlivů, které mohou způsobovat prodloužené vysoké dávky inzulínového ošetřování. Kromě toho někteří NIDDM pacienti se také ošetřují inzulínem. a máji vysokou inzulínovou resistenci. Vynález se proto také týká způsobu výroby farmaceutických prostředků obsahujících sloučeninu obecného vzorce I a jejich použití pro snižování množství inzulínu denně potřebného lidmi, kteří mají na inzulínu závislou diabetes mellitus nebo NIDDM. Vynález se také týká způsobu výroby farmaceutických prostředků obsahujících sloučeninu obecného vzorce I a jejich použití pro profylaxi dlouhodobých škodlivých vlivů způsobených prodlouženými vysokými dávkami inzulínu v případě lidí majících na inzulínu závislou diabetes mellitus nebo NIDDM.

Průmyslová využitelnost

Sloučenina zvláště N,N-dimethyI-1-[1-(4-ch1orfeny1 ) cyk 1 obutyl]-3-methylbutylaminhydrochlorid, případně ve formě monohydrátu je vhodná pro výrobu farmaceutických prostředků ke snižování inzulínové resistence lidí, u kterých se neprojevila snížené tolerance glukózy nebo na inzulínu nezávislá diabetes mellitus, u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takových stavů.

• »««· ·* ···· *· ··

3 · · · · · · * « > 3 * · · » · · _ν » «3 3 ·· ··· 3 3« «3 3 · · · 3 ··« « ·· ·· *· ··

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1· Způsob snižování inzulínové resistance lidí, u kterých se neprojevila snížená tolerance glukózy nebo na inzulínu nezávislá diabetes mellitus, u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takových stavů, vyznačující se tím, že se podává lidem, kteří takové ošetření potřebují, terapeuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I ?H₃ h₃cchch₂chnr,r₂ kde znamená Ri a R; na sobě nezávisle atom vodíku nebo methylovou skupinu, jejích enantiomerů a farmaceuticky přijatelných solí, spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosiče

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se. t í m, že se ošetřují neobézní lidé.

3. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se t í m, že se ošetřují obézní lidé.

4« · · · · 4 9 · 4 • 9 4 · · 4 9 9 9

4 9

4 4 99 Β 94 444449

44 9444 4 4

49 4 « 44 44 44 44 ?Η₃ ( I .) kde znamená Ri a R2 na sobě nezávisle lovou skupinu, jejích enantiomerů a ných solí k výrobě léčiv pro snižování atom vodíku nebo methyfarmaceuticky prijatelinzulinové resistance lidí, u kterých se neprojevila snížená tolerance glukózy nebo na inzulínu nezávislá diabetes mellitus, u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takových stavů,

4.

Použití sloučeniny obecného vzorce I

9494

4. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že s 1-ouČen inou obecného' vzorce í jě' N,N-dimethyl-l-[l-(4chlorfeny1)cyklobuty 1]-3-methylbutylaminhydrochlorid.

5. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že sloučeninou obecného vzorce I je N,N-dimethyl-l-[l-(4ch1 orofeny1)cyklobuty 1]-3-methylbutylaminhydrochloridmonohyd rát.

6 k výrobě léčiv pro ošetřování obézní ch lidí.

6 k výrobě léčiv pro ošetřování

7 . Použ i t í neobézní ch lidí.

podle nároku

8.

Póuž i t í podle nároku

9 4 9 9 « 99 94* 499

99 9·4· 9 9 • 94 4 99 «4 «4 44 i· ΜΗ středku pro neobézní lidi,

9. Použití podle nároku 6, 7 a 8, kde sloučeninou obecného vzorce I je N,N-dimethyl-l-[l-(4-chlorofenyl)cyklobutyl]-3-methy1butyIaminhydrochlorid.

9 9 994 4494

10. Použití podle nároku 6, 7 a 8, kde sloučeninou obecného vzorce I je N,N-dimethy1-1-[1-(4-ch1orofeny1)cyk1 obutyl]-3-methyl buty lam inhydroch lor idmonohydrát .

11........Farmaceutický prostředek pro snižování inzuli-nové-resistance lidí, u kterých se neprojevila snížená tolerance glukózy nebo na inzulínu nezávislá diabetes mellitus, u kterých je však zvýšené nebezpečí vývoje takových stavů vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I

CH,

I h₃cchch₂chnr,r₂

Cl ( u

99 9999 ***♦ « # * · fl t ♦ « · « fl fl 9 flflflfl « ·· » flfl ·>»·«* fl · · · · · · ·»» fl ·· ·· ·· ·· kde znamená Ri a R.2 na sobě nezávisle atom vodíku nebo methylovou skupinu, jejích enantiomerů a farmaceuticky přijatelných solí, spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem.

12. Farmaceutický prostředek podle nároku 11, v y z n a č ující se tím, že obsahuje jako sloučeninu obecného vzorce I N,N-d imethy1 - 1-[1-( 4-ch 1 or feny 1) cyk 1 obuty 1 ] - 3-met.hy.l- . butylaminhydrochlorid.

13. Farmaceutický prostředek podle nároku 11, vyznačující se tím, že obsahuje jako sloučeninu obecného vzorce I N,N-dimethyl-l-[l-(4-chlorfenyl)cyklobutyl]-3-methylbutylamínhydrochloridmonohydrát.

14. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku, který je inzulínovým sens i t i zérem.

15. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku pro snižování množství inzulínu denně potřebného pro lidi mající na inzulínu závislou diabetes mellitus nebo na inzulínu nezávislou diabetes mellitus.

16. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku, pro profylaxi dlo.uhodóbých nepříznivých účinků prodloužených dávek inzulínu u lidí mající na inzulínu závislou diabetes mellitus nebo na inzulínu nezávislou diabetes mellitus.

17. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku, pro profylaxi snížení glukózové tolerance a na inzulínu nezávislé diabetes mellitus u lidí, u kterých je nebezpečí takového vývoje.

18.

Použití podle nároku 17 pro výrobu farmaceutického pro»4*9

19. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku pro snižování, inzulínové resistance lidí vykazujích acanthosis nigricans, leprechaunismus, lipoatrofii a polycystický ovariální syndrom nebo jiné stavy, při kterých se uplatňuje inzulínová resistence.

19«9 9 99 9 9994

20. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku, pro kombinovanou terapii lidí vykazujících na inzulínu nezávislou diabetes mellitus ke zlepšení jejich hmotnosti a kontroly diabetes, přičemž prostředek obsahuje orální inzulínovou secretagogue nebo inzulín senzitizující činidlo.

21. Způsob zlepšenání hmotnosti a kontroly diabetes lidí vykazujících na inzulínu nezávislou diabetes mellitus , v y značující se tím, že se lidem, kteří takové ošetření potřebují, podává sloučenina obecného vzorce I podle nároku 1 v kombinaci s orální inzulínovou secretagogue nebo s inzulín senzitizujícím činidlem spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem;

22. Produkt vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu obecného vzorce I podle nároku 1, orální inzulínovou, secretagogue .nebo inzulín senzitizují c-í činidlo jako kombinovaný prostředek pro současné, oddělené nebo následné použití ke zlepšenání hmotnosti a kontroly diabetes lidí vykazujících na inzulínu nezávislou diabetes mellitus.

23. Produkt vyznačující se tím, že obsahuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu obecného vzorce I podle nároku 1 v kombinaci s orální inzulínovou secretagogue nebo s inzulínem senzitizujícím Činidlem spolu s farmaceuticky vhodným ředidlem nebo nosičem.