CZ90093A3

CZ90093A3 - Circuit arrangement of a an operation workplace for selective control of windows during overlapping and underlaying thereof

Info

Publication number: CZ90093A3
Application number: CS93900A
Authority: CZ
Inventors: Irene Beattie; Narendra M Desai; Michael Terrell Vanover; John Alvin Voltin
Original assignee: Ibm; Ibm Deutschland
Priority date: 1990-11-15
Filing date: 1991-10-29
Publication date: 1994-04-13
Also published as: DE69109241T2; CA2053988C; DE69109241D1; WO1992009066A1; PL167318B1; SK46493A3; HU9301262D0; EP0486155B1; HUT65611A; ZA918300B; JPH04267425A; CA2053988A1; US5386505A; JPH0685144B2; EP0486155A1

Description

Dosavadní stav techniky

Počítačové systémy současného provedení používají oken ke zvýraznění textu na obrazovce změnou barvy,blikáním,zvýšeným jasem, podtrháváním,inverzním zobrazením nebo souběžným zobrazením dodávané informace multiprocesorem do systému uživatele. Za předpokladu, že osobní počítače nebo operační stanice jsou vybaveny komplexní grafikou včetně různých vyvolání menu nebo vyjmutí nahoru menu, vícenásobných oken, a ikon, jeví se nejvýše žádoucí používat grafických obrazců s pevnými řády hierarchie ke zmírnění nepořádků vyvolaných neúmyslným rušením,které souvisí s komplexním operačním vybavením. Za vzláště důležité je považováno vyjasnění portrétované informace související s nezávislým řízením obrazců v oknech.

Dříve zmíněná souběžná přihláška popisuje zařízení a metody, pomocí nichž lze řídit překrývání obrazců ve specifických oknech. Jiný způsob manipulace s daty oken je popsán v americkém patentu čís. 4,653, 020, ve kterém je popsáno souběžné zobrazení vybraných dat z vícenásobných oken.Součtový člen číslicových grafických obrazců o funkcích podobných paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku je popsán v americkém patentu čís. 4,149,184. Překrývání a kurzorová priorita po dobu selektivního setřidování zobrazených obrazců je předmětem amerického patentu čís. 4,317,114 .

Obraz portrétovaný na zobrazovací jednotce současné grafické operační stanice je uložen do pamětové matice známé jako rámcová vyrovnávací paměí. .

Rámcová vyrovnávací paměř je periodicky snímána nebo jinak zpřístupněna pro ověření barvy,intensity a jiné informace použité k vytvoření obrazu na zobrazovací jednotce. Obraz uložený v rámcové vyrovnávací paměti zahrnuje normálně účinky oken. Následkem toho, když je okno z dohledu odstraněno,musí se znovu vytvořit příslušný podkládací obraz ve změněné oblasti rámcové vyrovnávací paměti.

Překrývání a podkládání jsou dvě formy grafické datové manipulace,která nemění uložený obraz v rámcové vyrovnávací paměti. Výhodou takového oživování je,že rámcová vyrovnávací paměř nemusí být modifikována po vytvoření nebo vymazání přidružených grafických obrazců . Vlivy překrývání a podkládání pro každou polohu obrazového prvku se běžně vyskytují v pamětových zařízeních s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku, který přeměňuje data číslicové rámcové vyrovnávací paměti na analogické video výstupní signály. Povšechně vzato, informace překrytí odkládá na pozdější dobu odvozená příbuzná data z rámcové vyrovnávací paměti, zatímco podložená informace nahrazuje vybranou informaci založenou po vymazání barvy pozadí. Základní oživování je obecně známo.

Charakteristický příklad překrytí je blikání rastrového obrazce, který zakrývá celý nebo část obrazu na stínítku. Podobným příkladem podložení je rastrový obrazec, který je koexistivní s pozadím jak je zobrazeno na stínítku. Jak se oblast pozadí mění v závislosti na změnách obrazu popředí tak to rovněž dělá podložení . Jelikož ani překrytí ani podložení nejsou prvky uložených dat v rámcové vyrovnávací paměti, je překrytí a podložení vystaveno změnám aniž by byl modifikován obsah rámcové vyrovnávací paměti. Použití a podložení je mimořádně důležité pro zobrazování třírozměrných grafických obrazů, které při modifikaci na přidání nebo vymazání překrytí ne bo podložení by vyžadovalo značnou přetvářecí činnost.

Informace znázorněná překrytím, podložením jakož i jakýmkoli podobným funkčním maskováním nebo řízením rovin, je normálně uložena v rovinách do matice obrazové paměti s přímým výběrem. Roviny v takové matici jsou velikostí analogické rámcové vyrovnávací paměti s přímým výběrem podle počtu obrazových prvků. Priorita okna a umístění informace jsou s výhodou uloženy v podobných přídavných rovinách řídící roviny obrazové paměti s přímým výběrem. Ohniskem toho je selektivní řízení oken,na které se vztahuje takové překrývání.

Nakonec zůstává potřeba systému a metody, které by se vztahovaly na palety podložení jakož i na překrytí oken. Kromě toho a se zřetelem k různému využití grafického zobrazení, bylo by žádoucí obstarat pro uživatele operační stanici se schopností využití vzájemné výměny rovin v řídící rovině obrazové paměti s přímým výběrem jak pro překrytí tak podložení funkcí k nejúčinějšímu využití velikosti řídící roviny obrazové paměti s přímým výběrem.

Komerčně přístupné výrobky operačních stanic, jež jsou způsobilé k překrývání a podkládání oken, vykazují abnormální a poněkud zneklidňující jev, totiž změnu barvy v překrytích, když se kurzor pohybuje mezi okny,přičemž takové okno řídí obrazce překrývání a podkládání. Tento jev je považován za následek příliš malého počtu překrývacích palet nebo příliš málo dosažitelných překrývacích palet uživatelem.

Ze shora uvedeného důvodu vzniká potřeba systému nebo metody,která by poskytovala specifické ří zení překrytí a podložení oken právě tak jako paměř s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku ne bo nezávisle kombinované kurzorové obrazce v rozsahu kontextu konvenční rámcové vyrovnávací paměti s přímým výběrem,řídící roviny obrazové paměti s přímým výběrem a pamětí s přímým přístupem k číslicově analogovým převodníkům.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje schopnost nezávislého řízení překrývání a podkládání obrazců a v kombinaci s kurzorovými obrazci, přičemž je použito konvenčních pamětových zařízení s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku pro konverzi obrazců na barevné signály analogového formátu .Vynález dále poskytuje možnost funkční záměny dat v řídících rovinách mezi postupy překrývání a podkládání.

Podle jedné- praxe vynálezu , paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku v konvenčním návrhu červené, zelené a modré obdrží data barevných rovin od rámcové vyrovnávací obrazové paměti s přímým výběrem pro adresování barevných palet a číslicově analogovou konverzi. Překrývací, podkládací a kurzorové vstupy vyberou z překrývacích a podkládacích palet , když je třeba nahradit překrývací,podkládací a kurzorové signály daty z rámcové vyrovnávací paměti. Multiplexor vybere , zdali má být výstup rámcové vyrovnávací barevné palety nebo překrývací a podkládací palety přiveden k číslicově analogovému konvertoru, který vytváří červené,zelené a modré signály .

Signály vybírající z překrývací a podkládací palety jsou vytvářeny v kurzorovém řízení překrývání a podkládání, které logicky a selektivně kombinuje kurzorová data s překrývacími daty a podkládacími daty a to ve vztahu k datům roviny okna . Logická a selektivní kombinace může být měněna za účelem selektivní změny překrývacích a podkládacích funkcí přidaných k datům v řídící rovině obrazové paměti s přímým výběrem. Data okna adresují ve výhodném tvaru řídící rezidentní pamě£ za účelem definování jak je třeba zpracovat data obrazové paměti s přímým výběrem při překrytí nebo podložení palet. Výběr režimu je třeba přiřadit oknům podle adres oken. Kromě toho je řídící pamět poměrně malá a tak podléhá dynamické změně při cyklování návazností a režimů .

V alternativním provedení jsou kurzorová data směrována do paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku namísto provedení logické kombinace při řízení překrytí/podložení. Řízení při této variantě stále poskytuje logické a multiplexní operace vhodné pokud se týká překrývacích a podkládacích palet do oken.

Vynález poskytuje grafické operační stanici schopnost selektivního definování a dynamického měnění překrývacích a podkládacích palet ve vztahu k předem určeným oknům. Krom toho je vynálezem optimalizováno použití k uložení řídící roviny obrazové paměti s přímým výběrem, přičemž lze mezi překrývacími a podkládacími režimy měnit roviny v řídící rovině obrazové paměti s přímým výběrem. Tyto vlastnosti jsou omezeny rozsahem architektury grafického zobrazovacího systému s běžnou rámcovou vyrovnávací pamětí s přímým výběrem,její běžné řídící roviny a běžných zazařízení paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku .

Tyto a další charakteristiky vynálezu budou dále podrobněji popsány a vysvětleny se zřetelem k připojeným vyobrazením .

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je blokové schéma operačního pracoviště podle vynálezu .

Obr. 2 je schematicky znázorněn vytvořený obraz na stínítku zobrazovací jednotky .

Obr. 3 je blokové schéma architektury grafického zobrazovacího systému.

Obr.4 je blokové schéma překrývacího, podkládacího a kurzorového řízení.

Obr. 5 je blokové schéma běžné paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku.

Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno blokové schéma prvků operační stanice podle vynálezu . Operační stanice obsahuje universální procesor 17, stálou a nestálou pamět 172, interakční vstup/výstup 173 uživatele /například klávesnici,myš, tiskárnu a podobně/, grafický procesor 171 a zobrazovací jednotku 1 s odezvou podle grafického procesoru 171 . Vynález se týká zejména grafického procesoru, jehož vlastnosti zlepšují činnost a využitelnost celého systému . Jako příklad je uvedena operační stanice vyrobená fou. IBM Corporation

Na obr. 2 je znázorněn třírozměrný obraz £ grafické zobrazovací jednotky včetně prvního okna 2 a druhého okna £ . Na stínítku je čárkovaně vyznačen překrývací obrazec £ /diagonálními linkami je označeno druhé okno £, přední obrazec 7. ^a myš θ. · Obrazce jsou vytvořeny výhodně na zobrazovací jednotce v závislosti na rastrových snímacích synchronisačních barevných signálech generovaných grafickým systémem o architektuře znázorněné v obr. 3 . Priorita kurzoru, překrývání, popředí, podkládání a rámcové pozadí vytvořené obrazovým prvkem jsou uvedeny dále v Tabulce A

Tabulka A

Zdroj

Ty£

Číslice	Viditelnost	Funkce
Patrno	Priorita	Funkce

Kurzor 1/stínítko 1

Překrývání 1/okno 2

Popředí 1/okno 3

Podkládání 1/okno 4

Pozadí 1/okno 5

Identifikace aktivní polohy /obrazového prvku/ na stínítku Vytvořený obraz nevyžadující velký počet barev, tak jako nabízená menu, ikony,rastry, atd.

Obraz báze budv plné barvě nebo v pseudo barvě.

Tvorba obrazce pozadí /tak jako diagonálních rastrových obrazců/ kdekoli se objeví barva pozadí.Podkládání není třeba měnit když se změní popředí vyrovnávacího rámce .

Základní barva, po které se zobrazí popředí vyrovnávacího rámce .

( 1 je priorita nejvyšší viditelnosti )

Architektura grafického zobrazovacího systému znázorněná v obr. 3 obsahuje vícenásobné roviny rámcových vyrovnávacích obrazových pamětí £ s přímým výběrem, složených s výhodou ze tří sad 8^ bitových rovin obrazových pamětí j) s přímým výběrem. Tato konfigurace poskytuje správné barevné uspořádání 24 bitů na jeden obrazový prvek, s rozdělením po 8 bitech pro červenou, 8 bitech pro zelenou a 8 bitech pro modrou barvu. Pseudo barevná verse používá rámcové vyrovnávací obrazové paměti s přímým výběrem pouze o osmi rovinách tak,že je k disposici 8 bitů a následkem toho jen 256 kombinací na jeden obrazový prvek. Obrazové paměti 9_ a 12 s přímým výběrem jsou video číslicové paměti s přímým výběrem a asynchronním dvojitým výřezem. V obr.3 je znázorněno výhodné uspořádání systému používající generátor se samostatným kurzorem 16 . Naplňování paletových a řídících pamětí je prováděno universálním procesorem 17 se vstupním/výstupním výřezem podobným jako má generická signální pamět s přímým výběrem. Jsou to běžná zařízení jakož i jejich použití.

Na obr.4 jsou znázorněny bloky logických a selektivních funkcí uskutečňovaných řídícím zařízením 13 pro překrývací a podkládací kurzor. Funkční příspěvky řídícího zařízení 13 jsou početné. Zaprvé se to týká selektivního překrývání palet v oknech. Zadruhé řídící zařízení poskytuje uživateli schopnost odmaskování překrývacích rovin .

Tato vlastnost je velmi užitečná pro překrývání, které je příčinou častého cyklického zapínání a vypínání jak se objevuje na stínítku zobrazovací jednotky. Zatřetí vynález umožňuje měnit počet překrývacích barev a počet překrývacích palet, například 8 palet se 3 barvami na jednu paletu za 4 palety se 7 barvami na jednu paletu . Začtvrté tvoření bloků integruje kurzorové signály podle definovaných priorit a viditelnosti. Funkčnost překrývání vůči podkládání je definována v pamětích 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku.

Na obr. 4 je znázorněno provedení kombinující dva kurzorové vstupy v bloku 18 logického součtu, které jak v individuálních tak v kombinovaných tvarech převládají nad řízením pamětových vstupů OLO - 0L3 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku přes bloky 19 a 21 logických součtů a multiplexní bloky 22 a 23 . Takto vytvořená hierarchie je souhlasná s prioritou viditelnosti definovanou v Tabulce A pro kurzorovou funkci . Identifikace okna, překrývací a podkládací signály jsou získány z řídící roviny obrazové paměti 12 s přímým přístupem na vedeních identifikovaných jako okno I.D.,to je překrytí OVLO, 0VL1, překrytí 0VL2/podloženi (rekonfigurovatelný vstup podle výhodného provedení). Čtyři vedení oken I.D identifikují,které ze 16 oken převládá nad polohou obrazového prvku než je uskutečněno zpracování. Překrývací a podkládací vstupy definují překrývací a podkládací účinky pro polohu obrazového prvku založenou na kombinaci logického posunu v řídícím zařízení 13 a daty v překrývací/podkládací paletě 14 v obr. 5 podle vybrání signály na vedeních OLO - 0L4 paměti 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku.

Datový rezident v paměti 24 s přímým přístupem řídícího zařízení 13 je převeden z universálního procesoru 17 podle grafického režimu definovaného uživatelem, a je předán do paměti 24 po sedmi vedeních sběrnice pro vstupní/výstupní data. Okno I.D se 4 bity poskytne čtecí adresu paměti 24 s přímým přístupem, která se týká dat v této paměti pro jedno ze 16 oken . Po tomto adresování, sedm datových vedení paměti 24 s přímým přístupem selektivně vybudí logiku v multiplexních blocích 26, 27, 28,

29, 31 a 32 podle obsahu bitů předem zapsaných v paměti 24 s přímým přístupem. Tyto datové signály jsou kombinovány s daty z řídící roviny obrazové paměti 12 s přímým přístupem podle obr.3 jak jsou k disposici na vedeních OVL O,

0VL1 a 0VL2/U k vybuzení logických bloků 33 a 34 jak dříve uvedeno pro logické a multiplexní bloky 19, 21, 22 a 23♦

Příklad seznamu paměti 24 s výstupními bity a přidružený mi funkcemi je uveden v následující Tabulce B .

Tabulka B

Bit Funkce _

—	Název	Když 0	Když 1	Poznámka
•136	0L4	OL4 umožňuje jako	0L4 = překrytí
	SEL	překrývací paleta	nebo podložení
		vybere bit 2.	Měnitelná v
		Pevná hodnota	obrazovém prvku
		pro okno
B5	OL 4	0L4=překrytí	0L4=překrytí	Pro 0L4
	Data	paleta	paleta	SEL=O
		vybrat bit	vybrat bit
		2 ='0'	2 ='1'
		Nepoužito	Nepoužito	Pro 0L4
				SEL = 1
B4	OL 3	0L3=překrytí	0L3=překrytí	—
	SEL	paleta	paleta
		vybrat bit	vybrat bit
		1 ='o'	1 ='1'
B3	OL2	OL2=překrytí	0L2=překrytí	—
	SEL	paleta	paleta
		vybrat bit	vybrat bit
		0 = 0	0 = 1
B2	OL1	0Ll=fixní	OL1= fixní	Pro 0L0/1
	Data	hodnota pro	hodnota pro	SEL = 0
		okno -'θ'	okno ='1'
		Nepoužito	Nepoužito	Pro 0L0/1
B1	OLO	OLO = fixní	OLO = fixní	SEL = 0
	Data	hodnota pro	hodnota pro	SEL = 0
		okno ='ó'	okno = Ί'
		Nepoužito	Nepoužito	Pro OLO /1
				SEL = 1

BO

OLO/1 OLO/1 umožňuje 0VL0/1 =

SEL jako fixní dato- překrytí 0/1 vou hodnotu pro okno

Tabulka C udává základní a optimální využití logiky řídícího zařízení 13 v závislosti na viditelných účincích paměti 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku .

Tabulka C

Bit pro

Pamět Režim Použití

0L0,0Ll řízeno pomocí OLO/1 Data

OLO/1 SEL

Fixní uvnitř okna nebo

Proměnný na jeden obrazový prvek

Překrývací rovina Maska pro základní dva překrývací bity

Základní dva překrývací bity

0L2, 3 řízeno pomocí 0L2 SEL + 0L3 SEL

Fixní uvnitř okna nebo

Proměnný na jeden obrazový prvek

0L4 Fixní uvnitř okna řízeno pomocí 0L4 SEL nebo + 0L4 Data

Proměnný na jeden orazový prvek

Dvě překrývací palety vybírají bity

Nepodpořeno

Překrývací palta vybírá bit nebo překrývací rovinná maska Třetí překrývací bit nebo

První podkládací bit

Význam tohoto uspořádání spočívá v tom, že data v paměti 24 s přímým přístupem lze přeskupit pro víceúčelové využití. Například, je možno využít data k sestavení většího počtu překrývacích palet, většího počtu překrývacích bitů nebo dokonce k překrývání rovinnými maskovacími funkcemi aniž se změní struktura řídící roviny obrazové paměti s přímým výběrem nebo nařídit neobvvyklou konstrukci paměti 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku. Kromě toho, rozmanitost funkce okna je tak specifická,že je posun měnitelný od okna k oknu pouhou změnou obsahu velmi malé paměti 24 s přímým přístupem. Dále ještě je zžejmé, že taková rozmanitost sama o sobě vede k dynamické změně překrývacích a podkládacích obrazců nebo palet, čímž vzniká viditelný jev jako je blikání překrývacích a podkládacích obrazců ve vybraných oknech.

Tabulka D udává příkladný posun překrývacích, podkládacích a kurzorových vstupů, jež jsou k disposici na vstupních vedeních OLO - 0L4 paměti 11 s přímým přístupem k číslicově analogovým převodníkům pro obrazové barvy této paměti. Vstupní bity jsou uvedeny v prvním sloupci dat. V druhém sloupci je uvedena transparentnost nebo vybrané barvy pro dvě překrývací situce. Třetí sloupec obsahuje režim , při kterém jsou vyvolány jak překrývací tak podkládací funkce. Nepoužité stavy jsou idiosyncrazí paměti 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku. Čtvrtý sloupec představuje provoz se třemi překrývacími rovinami .

Tabulka D

00000	2 Překrytí Roviny 6 Překrytí Palety	2 překrytí Roviny 1 Podložení Rovina 3 Překrytí 1 Kurzor, §	3 Překrytí Roviny 3 Překrytí Palety
11111	2 Kurzory	1 Podložení	1 Kurzor
43210	Palety	Paleta	Paleta
00000	(Překrytí (Překrytí Paleta 1) Paleta 1) Transparentní Transparentní	(Překrytí Paleta 1) Transparentní
00001	Barva 1-1	Barva 1-1	Barva 1-1
00010	Barva 2-1	Barva 2-1	Barva 2-1
00011	Barva 3-1	Barva 3-1	Barva 3-1
00100	(Překrytí Palety 2) Transparent	(Překrytí Paleta 2) Transparent	(Překrytí Paleta 2) Transparentní
00101	Barva 1-2	Barva 1-2	Barva 1-2
00110	Barva 2-2	Barva 2-2	Barva 2-2
00111	Barva 3-2	Barva 3-2	Barva 3-2
01000	(Překrytí Paleta 3) Transparent	(Překrytí Paleta 3) Transparent	(Překrytí Paleta 3) Transparentní
01001	Barva 1-3	Barva 1-3	Barva 1-3
01010	Barva 2-3	Barva 2-3	Barva 2-3
01011	Barva 3-3	Barva 3-3	Barva 3-3

(Kurzor (Kurzor (Kurzor

		Paleta 1)	Paleta 1)	Paleta 1)
0 1	10 0	Transparent	Transparent	Transparent
0 1	10 1	Barva 1-Cl	Barva 1-Cl	Barva 1-Cl
0 1	110	Barva 2-C2	Barva 2-C1	Barva 2-Cl
0 1	111	Barva 3-C3	Barva 3-C1	Barva 3-C1
		(Překrytí		(Překrytí
		Paleta 4)		Paleta 1)
1 o	o o o	Transparent	Podložení	Barva 5-1
			barva 1
1 0	0 0 1	Barva 1-4	Nepoužito	Barva 5-1
1 0	0 10	Barva 2-4	Nepoužito	Barva 6-1
1 0	0 11	Barva 3-4	Nepoužito	Barva 7-1
		(Překrytí		(Překrytí
		Paleta 5)		Paleta 2)
1 0	10 0	Transparent	Nepoužito	Barva 4-2
1 0	10 1	Barva 1-5	Nepoužito	Barva 5-2
1 0	110	Barva 2-5	Nepoužito	Barva 6-2
1 0	111	Barva 3-5	Nepoužito	Barva 7-2
		(Překrytí		(Překrytí
		Paleta 6)		Paleta 3)
1 1	0 0 0	Transparent	Nepoužito	Barva 4-3
1 1	0 0 1	Barva 1-6	Nepoužito	Barva 5-3
1 1	0 10	Barva 2-6	Nepoužito	Barva 6-3
1 1	0 11	Barva 3-6	Nepoužito	Barva 7-3
		(Kurzor		(Kurzor
		Paleta 2)		Paleta 1)
1 1	10 0	Transparent	Nepoužito	Transparentní
1 1	10 1	Barva 1-C2	Nepoužito	Barva 1-Cl
1 1	1 l-o	Barva 2-C2	Nepoužito	Barva 2 -Cl
1 1	111	Barva 3-C2	Nepoužito	Barva 3-C1

Na obr.5 je znázorněna architektura představující obrazovou pamět s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku 11 . Překrývací a podkládací paletová pamět 14 s přímým přístupem a barevná paletová pamět 36 s přímým přístupem jsou naplňovány universálním procesorem 17 v obr.4 za účelem definování posunu mezi vstupními bity a číslicovými formátovými barevnými daty vyslanými do číslicově analogového převodníku 37 . Uvedefunkce jsou dobře známy uživatelům komerčních pamětí s přímým přístupem k číslicově analogovým převodníkům.

Řídící zařízení 13 překrývacího a podklácího kurzoru v obr.4 a pamět 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku v obr.5 jsou založeny na architektuře paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku, která není způsobilá k vnitřnímu ovládání kurzoru této paměti. Jestliže se použijí zmíněné paměti s vnitřním řízením kurzoru, stanou se logické a multiplexní funkce týkající se kurzoeu přebytečné jak znázorněno na obr.4.

Řídící zařízení 13 znázorněné v obr.4 poskytuje zvláštní režimy zpracování . V prvním režimu, čtyři z pěti výstupů OLO - OL3 jsou přinuceny ke specifickým stavům, aby byla zaručena viditelnost kurzoru. Tak jen 0L4 je měnitelný v jednom oknu, aby volil mezi dvěma kurzorovými paletami. V překrývacím operačním režimu, kde vstup 0VL2/U k překrytí2/podložení je považován za nezbytbý, překrývací vstupy OVLQ a OVL1 procházejí přímo k výstupům OLO a 0L1 pamětí s přímým přístupem k číslicově analogovým převodníkům, přičemž je vybrána jedna ze tří barev pro jeden obrazový prvek. 0L2, 0L3 a 0L4 jsou oknem řízeny samostatně za účelem vybrání ze šesti překrývacích palet.

V překrývacím trasparentním operačním režimu jak OVLQ tak 0VL1 jsou v nulovém stavu, přičemž vedení OVLQ - 0VL4 jsou nuceny nulové stavy respektovat. Za těchto podmínek pamět 11 s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku upraví překrytí jako transparentní

Poslední operační režim je překrytí, kde vstupní vedení 0VL2/U je cestou pro překrývací data.

V tomto režimu je počet překrývacích palet redukován ze šesti na tři a počet kurzorových palet je snížen ze dvou na jednu. Maskovací registr 38 paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku v obr.5 je nastaven pro podložení a odmaskování 0L4 pro překrytí. Tento stav lze změnit ve shodném poměru s obnovovacími kmitočty stínítka tak,že jsou ovlivněna všechna překrytí vyjma těch, jež jsou použity pro palety 1, 2 nebo 3 jak definováno v Tabulce C. Rekonfigurační bit 0VL2/U se přesune k 0L4 pro řízení překrytí obrazovým prvkem. Vstupy OLO - 0L3 do paměti s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku jsou přinuceny ke spefickým stavům jak je požadováno touto pamětí,která zobrazí podkládací barvu jen když podkládací bit OL4 je l” a adresy barevných rovin jsou všechny nula. Tato adresa barevné roviny představuje barvu pozadí .

Shora popsaný vynález se týká systému a metody používané k řízení překrývacích a podkládacích palet v relaci ke specifickým oknům. Selektivita je dynamicky měnitelná modifikováním obsahu paměti s přímým přístupem k novému definování logických a multiplexních funkcí uvnitř řadiče. K oživení se výhodně používá adres oken k výběru dat paměti s přímým přístupem. Kurzorovou funkci lze integrovat do řadiče nebo jestliže to obstará paměň s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku, předat přímo na vstup kurzoru paměti.

Ačkoliv byl vynález popsán a znázorněn pomocí specifických provedení,bude zařízení a metody vysvětleny v plném rozsahu struktur a praxe definované dále uvedenými nároky .

Claims

uvedenými nároky .

1. Zapojení operačního pracoviště pro selektivní řízení oken při překrývání a podkládání, vyzná č e n. é- t í m, ž e universální procesor (17) je spojen jednak se stálou a nestálou a pamětí (172) jednak s interakčním vstupem/výstupem uživatele (172) a přes grafický procesor (171) se zobrazovací jednotkou (1).
2. Zapojení operačního pracoviště podle nároku

1, vyznačené tím, že universální procesor (17) je spojen vstupní/výstupní datovou sběrnicí (8) jednak s překrývacím/podkládacím kurzorem (13) jednak s pamětí (11) o přímém přístupu k číslicově analogovému převodníku (11), který je řídící sběrnicí (3) připojen jak k universálnímu procesoru (17) tak k překrývacímu/podkládacím kurzoru (13).
3. Zapojení operačního pracoviště podle nároku

2, vyznačené tím, že paměť (11) s přímým přístupem k číslicově analogovému převodníku obsahuje barevnou paletovou paměť (36) s přímým přístupem, na jejíž vstup je připojena sběrnice (8) s rovinnými barevnými bity od rámcové vyrovnávací obrazové paměti (9) s přímým výběrem, přičemž výstup barevné paletové paměti (36) je přes multiplexer (15) a číslicově analogový převodník (37) spojen s modrým výstupem (M), ke kterému je současně přes multiplexer (15) a číslicově analogový převodník (37) připojena překrývací/podkládací paměť (14), jejíž vstup je spojen s řízením překrývazcího/podkládacího kurzoru (13), jehož tři výstupy jsou spojeny s řídící tovinou obrazové paměti (12) s přímým výběrem a čtvrtý vstup je spojen s kurzorem (16).
4. Zapojení operačního pracoviště podle nároků 1-3, vyznačené tím, že na první vstup překrývací/podkládací paměti (36) je připojena vstupní/ výstupní datová sběrnice (8) a druhý vstup je připojen přes součinový obvod k maskovacímu registru (38), přičemž výstup paměti (36) je spojen přes multiplexer (15) a číslicově analogový převodník (37) s jřýstupem všech tří barev.

KANCELÁř