CZ60699A3

CZ60699A3 - Zesítěný kopolymer na bázi nezesítěných polykarboxylových polymerů

Info

Publication number: CZ60699A3
Application number: CZ1999606A
Authority: CZ
Inventors: Matni Nada El; Denis Labarre; Hatem Fessi
Original assignee: Societe De Conseils De Recherches Et D'applications Scientifiques
Priority date: 1996-08-30
Filing date: 1997-08-29
Publication date: 2000-06-14
Also published as: PL331848A1; ATE208803T1; JP4162265B2; FR2752843A1; EP0922071A1; AU730566B2; NO990935D0; WO1998008897A1; EP0922071B1; JP2001501228A; FR2752843B1; ES2167784T3; CA2266645C; RU2194055C2; NO990935L; DE69708304D1; IL128619A; ZA977671B; HUP9903745A3; AU4121597A

Description

Zesítěný kopolymer na bázi nezesítěných polykarboxylových polymerů

Oblast techniky

Vynález se týká zesítěných kopolymerů na bázi nezesítěných polykarboxylových polymerů, přičemž tyto kopolymery obsahují alespoň jeden polykarboxylový polysacharid. Vynález se rovněž týká způsobu přípravy těchto kopolymerů a jejich použití zvláště jako nosičů farmaceutických kopozic.

Dosavadní stav techniky

Určité sloučeniny s polymerní strukturou, obsahující polykarboxy 1 ový polysacharid, popřípadě modifikovaný, jsou v literatuře popsány. Například se ve světovém patentovém spise číslo WO 89/02445 popisuje gel na bázi hyaluronové kyseliny. Avšak ve své struktuře obsahuje tento gel jedině hyaluronovou kyselinu a neobsahuje žádný jiný polykarboxylový polymer. Kromě toho se pro přípravu tohoto gelu nepoužívá žádného zesilujícího činidla. Tímto způsobem získaná sloučenina se používá hlavně v chirurgii. Světový patentový spis číslo WO 91/16881 popisuje kromě jiného kombinaci účinné složky s matricí sestávající z modifikovaného polymeru, na který je naroubován sacharid. Tímto modifikovaným polymerem může být přírodní polymer, jako chondroitinsu1fát. Tato matrice však obsahuje pouze jeden typ polymeru.

Podstata vynálezu

Zesítěný kopolymer na bázi nezesítěných polykarboxylových polymerů a zesilujícího činidla obsahujícího alespoň dvě aminoskupiny spočívá podle vynálezu v tom, že kopolymer obsahuje alespoň jeden polykarboxylový polysacharid a alespoň jeden jiný nezesítěný polykarboxylový polymer, kterým není polykarbo99 9999 99

9 9 9 99 9999 «9 99 9 9999 • 9999 99 «99 999

999999 9 9

9999 99 99 «999 99 99 xylový polysacharid.

Kopolymery podle vynálezu jsou tedy založeny na polykarboxylových kopolymerech obsahujících alespoň jeden polykarboxylový polysacharid a alespoň jeden jiný nezesítěný polykarboxylový polymer, kterým není polykarboxylový polysacharid. Kombinace polysacharidu s jiným typem polykarboxylového polymeru umožňuje modifikaci vlastností polysacharidů, například hydrofilicity. Mohou se tak získat kopolymery s charakteristikami odbourání přizpůsobenými účelu použití. Kromě toho kopolymery podle vynálezu se výhodně připravují ve vodném prostředí. To je skutečně předností, protože většinou je nemožné odstranit dokonale rozpouštědlo z polymerní struktury: Obsah stop zbytkového vodného rozpouštědla je obecně snadněji přijatelný a přijímán než stopy zbytkových organických rozpouštědel, jako jsou dimethylsulfoxid a dimethy1formamid.

Nezesítěný polykarboxylový polysacharid se může volit například ze souboru zahrnujícího glykosaminoglykany, pektinovou kyselinu, alginovou kyselinu, karboxylové deriváty dextranu, jako jsou karboxymethyldextrany a karboxylové deriváty celulózy, jako je karboxymethylcelulóza. Z glykosaminoglykanů se uvádějí hyaluronová kyselina, chondroitinsulfát, heparin, dermatansulfát, heparansulfát, keratansulfát nebo jejich směsi. Z polykarboxylových polymerů, které nejsou polysacharidy, se uvádějí kyselina polyglutamová, polyasparagová, polymaleinová, polyjab1ečná, po 1yfumarová, polykarboxylové akrylové polymery, jako je kyselina polyakrylová a polymetakryIová nebo jejich kopolymery, jako jsou například Eudragits® L a S. Výraz polykarboxylové polymery zahrnuje polymery shora definované a také částečně nebo plně substituované deriváty těchto polymerů, jako jsou například jejich estery, amidy nebo jejich soli, kopolymery obsahující jednotky v těchto polykarboxylových polymerech nebo jejich deriváty, jak shora uvedeno, avšak také směsi těchto polymerů a/nebo jejich derivátů a/nebo jejich kopolyme99 9999 ··

9» ·«

9 9 · 9 9 9 9 · • 9 · · 9 9 9 9 »99· 9 9 99» 999

9 9 9 9 9 «9 9999 99 99 ry, jak shora uvedeno.

Především se vynález týká zesítěných kopolymerů shora definovaných, přičemž je polysacharid volen ze souboru zahrnujícího pektinovou nebo alginovou kyselinu, glykosaminoglykany a především hyaluronovou kyselinu, chondroitinsu1fát, heparin, dermatansu1fát, heparansu1fát, keratansu1fát a jejich směsi. Především se vynález také týká zesítěných kopolymerů shora definovaných, přičem nezesítěný karboxylový polymer, kterým není polykarboxylový polysacharid, je volen ze souboru zahrnujícího polykarboxylově akrylové polymery, kyselinu polyglutamovou, polyasparagovou, polymaleinovou, polyjab1ečnou a polyfumarovou. Nezesítěný polykarboxylový polymer, který není polykarboxylovým polysacharidem je s výhodou po 1ykarboxy1ový akrylový polymer a především polyakrylová nebo polymetakrylová kyselina

Po 1ykarboxy1ové polymery podle vynálezu jsou navzájem zesítěny zesilujícím činidlem. Toto zesilující činidlo obsahuje alespoň dvě aminoskupiny, které jsou schopny reakce s volnými karboxy1ovými skupinami nezesítěných karboxylových polymerů. Mohou se volit ze souboru zahrnujícího například proteiny, polyaminy, triaminy, diaminy, přírodní nebo syntetické aminokyseliny nebo jejich deriváty, jako jsou například jejich estery, amidy nebo jejich soli. Z aminokyselin se příkladně uvádějí arginin, lysin, histidin a ornithin. Z diaminů se příkladně uvádějí ethylendiamin, butandiamin, hexandiamin, heptandiamin, oktandiamin nebo dodekandiamin. Z polyaminů se příkladně uvádějí chitosan, polyaminokyseliny, například polylysin nebo polyornithin jakož také kopolymery těchto polyaminů. Zesilující činidla se mohou volit také ze souboru zahrnujícího například spermin, spermidin, melanin, guanidin a diethylentriamin. Výhodně používaným zesilujícím činidlem je aminokyselina především lysin, ornitin nebo histidin.

Vynález se především také týká zesítěných kopolymerů ·· ···· • · · • · ·

• · · ···· ·· ·· ·· • · · • · • · · · • · · ·· ·· ·· ···· • · 9 9

9 9 9

999 999 • · ·· ·· shora definovaných, přičemž polykarboxylovým polysacharidem je po lykarboxylový polysacharid, který je odbouratelný mikrobiální florou střeva, jako je například chondroitinsulfát, kyselina hyaluronová, kyselina pektinová nebo heparin.

Především se vynález týká zesítěných kopolymerů shora definovaných, přičemž polykarboxylovým polysacharidem je chondroitinsulfát a jiný takový po 1ykarboxy1ový polymer je volen ze souboru zahrnujícího polyakrylovou kyselinu a polymetakrylovou kyselinu a zesilujícím činidlem je lysin nebo histidin.

Způsob přípravy zesítěného kopolymerů podle vynálezu spočívá v tom, že se nezesítěné polykarboxylové polymery nechávají reagovat ve vodném prostředí v přítomnosti aktivátoru se zesilujícím činidlem obsahujícím alespoň dvě aminoskupiny. Jak uvedeno, provádí se tento způsob přípravy ve vodném prostředí. Výrazem vodné prostředí se míní prostředí obsahující pouze vodu nebo vodu ve směsi s jedním nebo s několika rozpouštědly, která jsou s vodou mísitelná, jako jsou například aceton nebo nižší alkoholy, například ethanol. Vodné prostředí obsahuje s výhodou pouze vodu. Příprava se může provádět různými způsoby. Ve skutečnosti může být způsob založen na pouhém míšení nezesítěných polykarboxylových polymerů a zesilujícího činidla s následným přidáním aktivátoru. Zesilováni podle vynálezu se také může provádět vzájemným míšením nezesítěných polykarboxylových polymerů a aktivátorů s následným přidáním zesilujícího činidla. Může se také zesilovat jeden z nezesítěných karboxylových polymerů vytvářejících kopolymer, míšením takového polymeru se zesilujícím činidlem a posléze s aktivátorem nebo s aktivátorem a posléze se zesilujícím činidlem a přidáním alespoň jednoho jiného nezesítěného polykarboxylového polymeru do reakční směsi k dosažení zesítění s polymerem, obsaženým v reakční směsi. Při provádění způsobu podle vynálezu se zaváděná reakční činidla mohou předem rozpouštět ve zvoleném reakčním prostředí. Nezesítěné polykarboxylové polymery a zesílu-

······ · · ·*·· ·· ·· ···· ·· ·· jící činidlo se s výhodou navzájem mísí ve vodném prostředí před rozpuštěním, načež se přidá aktivátor. Způsob podle vynálezu se provádí při teplotě -30 až 100 °C, s výhodou při teplotě O až 40 °C a především při teplotě okolí. Teplota pro zesilující reakci se volí vždy nižší, než je teplota odbourání nebo rozkladu zavedených reakčních složek.

Podíly reakčních složek, kterými jsou nezesítěné polykarboxylové polymery, zesilující činidlo a aktivátor, mohou kolísat v širokých mezích v závislosti na charakteristikách připravovaného kopolymeru. Množství nezesítěného polykarboxylového polymeru se definují se zřetelem na molární množství karboxylových skupin na zásaditou skupinu. Molární množství nezesítěného po 1ykarboxy1ového polymeru může být 0,01 až 100. Molární množství zesí1ujícího činid1 a se zřetelem na celkový počet karboxy1ových skupin může být 0,01 až 100. Molární množství aktivátoru se zřetelem na celkový počet karboxylových skupin může být 0,01 až 100.

Aktivátor se může volit ze souboru zahrnujícího kopulační činidla zpravidla používaná při peptidové syntéze. Aktivátor se tak může volit ze souboru zahrnujícího například karbodiimidy, deriváty chinolinu a směsné anhydridy. Jako příklady karbodiimidů se uvádějí hydrohalogenidy, například N-(3dimethy1aminopropy1)-N’-ethylkarbodiimidhydrochlorid (EDO), Ncyklohexy1-N’-(2-morfo 1 inoethy1)karbodiimid (CMC). Jako příklady derivátů chinolinu se uvádějí 2-ethoxy-N-ethoxykarbony11.2- dihydroxychino1in (EEDQ), N-isobutoxykarbony1-2-isobutoxy1.2- dihydrochinolin (IIDQ), N-isobutoxykarbony1-2-methoxy-l,2dihydrochinolin (IMDQ) a N-isobutoxykarbony1-2-ethoxy-1,2-dihydrochinolin (IEDQ). Jako příklad směsných anhydridů se uvádějí chlorformáty a zvláště isobuty1 chlorformát (IBC). Jako aktivátor se obzvláště používá N-(3-dimethy1aminopropy1)-Ν’et hyl karbod i imidhydrochlorid.

• · · · · ·

Zesítěné kopolymery podle vynálezu se mohou používat například ve farmaceutickém, kosmetickém, biomedicinském, veterinárním, chemickém, agrochemickém nebo agroalimentárním oboru .

Obzvláště se zesítěných kopolymerů podle vynálezu používá ve farmaceutických prostředcích obsahujících alespoň jednu účinnou látku a jako nosič nebo excipient alespoň jeden zesítěný kopolymer podle vynálezu. Výrazem účinná látka se zde vždy myslí jakákoliv látka nebo směs látek s terapeutickou účinnost í .

Takové prostředky se mohou vyrábět z různých složek o sobě známými způsoby pracovníkům v oboru. Jako prostředky se příkladně uvádějí matricové tablety, tablety povlečené kopolymery podle vynálezu, několikavrstvové tablety, matricové pelety, pelety nebo mikročástice povlečené kopolymery podle vynálezu. Mikročástice nebo pelety mohou avšak nemusí být obsaženy v kapslích. Frmaceutické prostředky mohou být také ve formě mikročástic nebo nanočástic, jejichž alespoň jednou složkou je kopolymer podle vynálezu nebo mohou být v jakékoliv jiné formě vhodné pro orální podání. Mohou být také v jakékoliv jiné formě vhodné pro podání, jako jsou čípky, prostředky pro místní nanášení nebo injekce. Množství účinné látky, umožňující účinné farmakologické působení, zvláště terapeutické působení, se mění podle typu účinné látky, podle věku a/nebo podle nemoci ošetřovaného jedince.

Vynález se také týká použití farmaceutického prostředku podle vynálezu pro pozdržené uvolňování alespoň jedné účinné látky.

Takové prostředky mohou mít také jiné chsrakteristiky, které popřípadě závisejí na charakteristikách výchozích polykarboxy1ových polymerů, jako je biointegrace. Proto se farma···♦ ceutický prostředek podle vynálezu může také používat jako bioadhezivní farmaceutický systém. Vynález se proto také týká farmaceutického prostředku podle vynálezu v podobě biointegračního systému.

Prostředky shora definované, přičemž se po 1ykarboxy1ový polysacharid může odbourávat střevní florou se také mohou používat jako specifický uvolňovací systém ve střevech působením mikrobiální flory. Koncept specifického uvolňování ve střevech působením mikrobiální flory ja založen na skutečnosti, že střeva obsahují hojnou mikrobiální floru, která je nadto schopná metabo1 izovat látky, které se mírně odbourávají nebo se vůbec neodbourávějí v horní části zažívacího traktu. Takové prostředky jsou zvláště vhodné pro dopravu účinných látek určených k ošetřování nemocí střev, jelikož umožňují zvýšení jejich účinnosti a snižují jejich vedlejší působení. Jakožto takové účinné látky se uvádějí příkladně steroidy jako dexamethason a hydrokortison, nesteroidní proti zánět 1 ivá činidla jako 5-aminosalicylová kyselina, antineoplastická činidla jako methotrexát, tamoxifen, antispasmodika a chemoterapeutická činidla. Takové prostředky jsou zvláště vhodné pro dopravu účinných látek, které se absorbují mnohem účinněji ve střevech, jako jsou steroidy nebo xanthin. Jejich přímé podávání ve střevu umožňuje zvýšení jejich účinnosti. Takové prostředky jsou také zvláště vhodné pro dopravu účinných látek, které se odbourávají v horní části zažívacího traktu. Jako účinné látky se příkladně uvádějí peptidy vakciny, inzulín, antikoncepční a proteiny, jako jsou orální peptidy, peptidové aktivátory plasminogenu, růstové peptidy a LH/RH.

Vynález objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení. Procenta jsou míněna hmotnostně, pokud není uvedeno jinak. Vynález také objasňují přiložená schémata:

Na obr. 1 je kinetika objevení disacharidů v roztoku, pocháze·· ···· ·· ·· ^β· ·· • · · ··· · · · · ·

······ · ···· ·· ·· ···· ·· ·· jících z odbourání nezesítěného CSA a kopolymeru podle příkladu 1 v procentech. Plná kolečka platí pro kopolymer podle příkladu 1 a čtverečky pro CS. Na ose x je doba v hodinách, na ose y jsou vysolené dichachar idy.

Na obr. 2 je semilogaritmické znázornění vývoje viskozity suspenze kopolymeru podle příkladu 1 v přítomnosti enzymů (souvislá čára) nebo v nepřítomnosti enzymů (čárkovaná čára).

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 .ť'·

Navzájem se mísí 1,33 g sodné soli chondroitinsulfátu (A 70 %, C 30 %) (CS), 0,29 g sodné soli polymetakrylové kyseliny (PMA) a 3,35 g L-lysinmonohydrochlořidu v 9 ml dvakrát destilované vody až do získání čirého roztoku, který se posléze odplyní. Přidá se 4,59 g N-ethy1-N’-(3-dimethy1aminopropy1 ) karbodiimidhydrochloridu (EDC). Hodnota pH se udržuje 6 až 7 postupným přidáváním 2,5 N kyseliny chlorovodíkové. Reakce se provádí při teplotě místnosti po dobu šesti hodin. Reakční prostředí se převede do__dialyzační aparaturv..tS-pectra/pWt— práh přerušení 12-14 KD) a dialyzuje se čtyřikrát vždy proti 4 litrům vody. Touto cestou získaná sraženina se promyje vodou a vysuší se. Získá se 1,53 ± 0,12 g žádaného kopolymeru chondroitinsulfátu a polymetykrylové kyseliny. Využití síry jako markéru pro chondroitinsulfát umožňuje definovat elementární analýzou procentový obsah chondroitinsulfátu (CS) v kopolymeru jako 59 ± 2 %.

Příklad 2

Postupuje se stejným způsobem jako podle příkladu 1, poV' 2

Í’.I rf.’ fi «t «Jt, >

• · 4 · · · • · ·

užívá se však 1,77 g L-lysinmonohydrochloridu a 2,76 g EDC. Získá se 1,06 + 0,15 g kopolymeru. Obsah CS ve sraženině je 55 + 2 %.

Příklad 3

Postupuje se stejným způsobem jako podle příkladu 1, používá se však 7,06 g L-lysinmonohydrochloridu a 8,21 g EDC. Získá se 1,61 + 0,12 g kopolymeru. Obsah CS ve sraženině je 61 + 1 %.

Příklad 4

Postupuje se stejným způsobem jako podle příkladu 1, používá se však 3 g histidinu místo L-lysinu. Získá se 1,94 ± 0,01 g kopolymeru. Obsah CS ve sraženině je 48+3 %.

Příklad 5

Postupuje se stejným způsobem jako podle příkladu 1, používá se však 0,43 g ΡΜΑ, 4,5 g L-lysinmonohydrochloridu a 5,82 g EDC. Získá se 1,86 + 0,05 g kopolymeru. Obsah CS ve sraženině je 58 ±2%.

Příklad 6 f

(,? Postupuje se stejným způsobem jako podle příkladu 1, používá se však 0,58 g ΡΜΑ, 5,45 g L-lysinmonohydrochloridu a 7,05 g EDC. Získá se 2,07 + 0,01 g kopolymeru. Obsah CS ve sraženině je 54 + 2 %.

Příklad 7

Provádí se test solubilizace kopolymeru podle příkladu 1 v následujících rozpouštědlech a ve směsích rozpouštědel: voda o hodnotě pH 3 a 7, acetonitril, ethanol, tetrahydrofuran, di• · ···9 chlormethan, dimethylsulfoxid, dimethylacetamid, aceton, dioxan, triethylamin, chloroform, petrolether, hexan, dimethylformamid, benzy1 a 1 koho 1, heptan, isopropy1 a 1 koho 1, 1,2-propandiol, směs voda/aceton (50 %:5O %), směs voda/ethanol (50 %:50 %). Kopolymer je nerozpustný ve všech těchto rozpouštědlech, což dokládá jeho zesítění.

Studie enzymatického odbourání kopolymerů

1. Spektroskopická studie

Zkoumá se odbourání kopolymerů podle vynálezu na bázi chondroitinsu1fátu chondroitinázami, což jsou enzymy mikrobiální flory střeva.

Připraví se suspenze kopolymerů podle příkladu 1 až 6 v pufru (systém acetát/tris/albumin) o hodnotě pH 7,3 a míchá se několik hodin ke stabilizování. Suspenze obsahuje 67 mg CS/ml pufru. Přidají se chondroitinázy v množství 3,10³ EJ (EJ = enzymatická jednotka) na každý 1 mg CS obsažený v suspenzi. Směs se inkubuje při teplotě 37 °C. Ve stanovených časech se suspenze odstředí při teplotě 4 °C a zfiltruje se. Provede se studie UV absorbance supernatantu. Disacharidy, pocházející z odbourání CS, mají maximální absorpci při 230 až 240 nm (Yamagata T. a kol., J. Biol. Chem. 243(7), str. 1523 až 1535, 1968); Salyers A. a kol., J. Bacteriol. 143(2), str. 772 až 780). Kontrolou je roztok nezesítěného CS, připravený za stejných podmínek, jako shora uvedeno.

Kinetika objevení disacharidů v roztoku, pocházejících z odbourání nezesítěného CSA, a kopolymerů podle příkladu 1 je na obr. 1.

Výsledky dokládají, že kopolymer podle příkladu 1 je odbourán enzymy. Porovnání odbourání kopolymerů podle příkladu • 4 ··

4 4 4 4 4 4

4··· 44 44 4444 44 44 s kontrolním kopolymerem dokládá, že kopolymer, jakkoliv je zesítěný, je enzymy rychle odbouráván.

Stejné testy se provádějí s kopolymery podle příkladu 2 až 6. Výsledky dokládají, že tyto kopolymery, obsahující CS, jsou odbourávány chondroitinázami.

2. Rheologická studie

Enzymatické odbourání kopolymeru vede k menším molekulárním řetězcům a povede tedy ke snížení viskozity prostředí, ve kterém jsou suspendovány.

Připraví se suspenze kopolymerů podle příkladu 1 v pufru (systém acetát/tris/albumin) za stejných podmínek, jako je uvedeno pro spektroskopickou studii. Inkubují se 4 ml suspenze ve válci viskozimetru (Haake RS1OO) udržované na teplotě 37 °C Změří se počáteční viskozita (h). Do suspenze se přidá 0,8 EJ chondroitináz, rozpuštěných ve 160 ml vody. Kontrolou je suspenze kopolymeru podle příkladu 1, připravená za stejných podmínek, jak shora popsáno, avšak bez přidání jakéhokoliv enzymu a zředěná na 160 ml vodou. V průběhu doby se monitoruje vývoj viskozity. Každý test sé provádí dvakrát.

Na obr. 2 je semi1ogari tmické znázornění vývoje viskozity suspenze kopolymeru podle příkladu 1 v přítomnosti enzymů (souvislá čára) nebo v nepřítomnosti enzymů (čárkovaná čára). Viskozita kontrolního vzorku, která je řádově 17+3 mPa.s, se v průběhu doby nemění. Na druhé straně v přítomnosti enzymů viskozita postupně klesá ze 17 na 3 mPa.s v průběhu 55 minut, kdy se stane kvaši stabilní. Výrazný pokles viskozity se vysvětluje odbouráváním kopolymeru enzymy.

Shora popsané spektroskopické a Theologické testy se provádějí za stejných pracovních podmínek a pozoruje se po inku• · · · · · ·· ·· ····· — · ······ ··· ··· ··« .««« e « ···· ·· ·· ···· ·· ·· bači v přítomnosti enzymů v průběhu 55 minut skutečný pokles viskozity, jakkoliv pouze část disacharidů, pocházejících z odbourání CS, se zjištuje v roztoku. Odbourání na několika málo místech kopolymerů enzymy je dostatečné ke kolapsu trojrozměrné sítoviny kopolymerů.

Studie pozdrženého uvolňování tablet

Zesítěné kopolymery podle příkladu 1 až 6 se prosévají a smísí se s aminosalicylovou kyselinou (5ASA) a se stearátem hořečnatým (hmotnostní poměr 79,5/20/0,5). Přímým slisováním se vyrobí tablety o hmotnosti 250 mg a o tvrdosti větší než 100 N.

Testy rozpouštění se provádějí s tabletami, připravenými tímto způsobem, v zařízení s rotačním míchadlem (DISSOLUTEST) při teplotě 37 °C za míchání při otáčkách 50/min. Rozpouštěcím prostředím je pufrová směs o hodnotě pH 1,2 až 7,5, což odpovídá umělému žaludečnímu a střevnímu prostředí (bez enzymů). Pro každé složení a pro každé prostředí se test provádí třikrát. V Určených dobách se odebírají vzorky rozpouštěcího prostředí a zfiltrují se. Stanovení 5ASA se provádí UV spektroskopií. V tabulce I jsou shrnuty doby (v hodinách) pro uvolnění 50 % počáteční dávky 5ASA (tso x) získané v umělém žaludečf ním a střevním prostředí.

<

Tabulka I

Příklad	tso % (žaludeční prostředí)	tso X (střevní prostředí)
1	2,88	7,66
2	1,42	1,61
3	6,48	8,29
4	1,22	1,59
5	7,94	8,65
6	7,96	11,05

• ·

V žaludečním prostředí se hodnota tso x mění od 1,2 do 8 hodin uvolňování účinné látky v závislosti na typu kopolymeru. Ze zkoumaných kopolymerů kopolymery podle příkladu 3,5 a 6 vykazují hodnoty tso x 6,5, 7,9 a 8 hodin, tedy výrazné módif) fikování uvolňování účinné látky.

Ve střevním prostředí se hodnota tso x mění od 1,6 do 11 hodin uvolňování účinné látky v závislosti na typu kopolymeru. Ze zkoumaných kopolymerů kopolymery podle příkladu 1, 3, 5 a 6 vykazují výrazné ovlivnění účinné látky. Získané hodnoty tso x pro tyto kopolymery jsou 7,7, 8,3, 8,7 a 11 hodin.

Syntetizované kopolymery podle vynálezu umožňují tedy vytvoření pozdrženého uvolňování farmaceutického systému podle charakteristik zesítěného kokopolymeru. Zvláště vykazují charakteristiku výrazně modifikovat uvolňování účinné látky a odbouratelnost chondroitinázami, čímž jsou vhodné pro vytváření systémů s pozdrženým uvolňováním ve střevech půsopbením mikrobiální flory.

Průmyslová využitelnost

Zesítěný kopolymer na bázi nezesítěných polykarboxylových polymerů a zesilujícího činidla obsahujícího alespoň dvě amino| skupiny vhodný jako nosič nebo excipient pro výrobu farmaceu, tických prostředků zvláště s pozdržením uvolňováním účinné i látky ve střevním traktu.

Claims

1. Zesítěný kopolymer na bázi nezesítěných polykarboxylových polymerů a zesilujícího činidla obsahujícího alespoň dvě aminoskupiny, vyznačující se tím, že kopolymer obsahuje alespoň jeden po 1ykarboxy1ový polysacharid a alespoň jeden jiný nezesítěný polykarboxylový polymer, kterým není polykarboxylový polysacharid.

2. Zesítěný kopolymer podle nároku 1, vyznačuj í cí se t í m, že polykarboxylový polysacharid je volen ze souboru zahrnujícího glykosaminoglykany, pektinovou kyselinu, alginovou kyselinu.

3. Zesítěný kopolymer podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že polykarboxylovým polysacharidem je glykosaminoglykan volený ze souboru zahrnujícího hyaluronovou kyselinu, chondroitinsulfát, heparin, dermatansu1fát, heparansulfát a keratansulfát.

4. Zesítěný kopolymer podle nároku 1 až 3, v y z n a č ující se tím, že nezesítěný po 1ykarboxy1ový polymer, kterým není polykarboxylový polysacharid, je volen ze souboru zahrnujícího polykarboxylové akrylové polymery, kyselinu polyglutamovou, polyasparagovou, polymaleinovou, polyjablečnou a polyfumarovou.

5. Zesítěný kopolymer podle nároku 1 až 4, v y z n a č ující se tím, že nezesítěný polykarboxylový polymer, kterým není polykarboxylový polysacharid, je polykarboxylový akrylový polymer.

6. Zesítěný kopolymer podle nároku 5,vyznačující se t í m , že polykarboxylovým akrylovým polymerem je polyakrylová nebo polymetakryIová kyselina.

·· ···· ·· ·· ·····

13 — · ······ ··· ··· ······ · · ···· ·· ·· ···· ·· 99

7. Zesítený kopolymer podle nároku 1 až 6, v y z n a č uj í c í se t í m, že zesilující činidlo je voleno ze souboru zahrnujícího diaminy, přírodní nebo syntetické aminokyseliny a polyaminy.

8. Zesítěný kopolymer podle nároku 7, vyznačující se t í m, že zesilujícím činidlem je lysin, histidin nebo orni t in.

9. Zesítěný kopolymer podle nároku 7, vyznačující se t í m, že diaminem je ethy1endi amin, buty1endiamin, hexandiamin, heptandiamin, oktandiamin a dodekandiamin.

10. Zesítěný kopolymer podle nároku 7, vyznačující se t í m, že polyaminem je chitosan, polyornithin nebo polylysin.

11. Zesítěný kopolymer podle nároku 1 až 10, vyznačující se tím, že se po 1ykarboxy1ový polysacharid odbourává střevní florou,

12. Zesítěný kopolymer podle nároku 11, vyznačuj í c í se t í m, že polykarboxylový polysacharid je volen ze souvboru zahrnujícího chondroitinsu1fát, hyaluronovou kyselinu, pektivnovou kyselinu a heparin.

13. Zesítěný kopolymer podle nároku 1 až 8, 11 a 12, vyznačující se tím, že polykarboxylovým polysacharidem je chondroitinsu1fát, druhým polykarboxylovým polymerem je polyakrylová nebo polymetakrylová kyselin a zesilujícím činidlem je lysin nebo histidin.

14. Způsob přípravy zesítěného kopolymeru podle nároku 1 až 13, v y z načující se tím, že se nezesítěné polykarboxy lové polymery nechávají reagovat ve vodném prostředí • · · · · · ·· · ·· · · ···· v přítomnosti aktivátoru se zesilujícím činidlem.

15. Způsob podle nároku 14,vyznačující se t i m, že aktivátor je volen ze souboru zahrnujícího karbodiimidy, deriváty chinolinu a směsné anhydridy.

16. Farmaceutický prostředek, vyznačující se t í m , že obsahuje alespoň jednu účinnou látku a jako inertní nosič nebo excipient alespoň jeden kopolyměr podle nároku 1 až 10.

17. Farmaceutický prostředek, vyznačující se t i m , že obsahuje alespoň jednu účinnou látku a jako inertní nosič nebo excipient alespoň jeden kopolyměr podle nároku 11 až 13.

18. Použití farmaceutického prostředku podle nároku 16 až 17 pro pozdržené uvolňování účinné látky.

19. Použití farmaceutického prostředku podle nároku 16 až 17 jako bioadhezivního farmaceutického systému.

20. Použití farmaceutického prostředku podle nároku 17 pro specifické uvolňování účinné látky ve střevech.

21. Použití farmaceutického prostředku podle nároku 20 pro dopravu účinné látky určené pro ošetřování onemocnění střev.

22. Použití farmaceutického prostředku podle nároku 20 pro dopravu účinné látky, která se má absorbovat ve střevě.

23. Použití farmaceutického prostředku podle nároku 20 pro dopravu účinné látky která se odbourávat v horní části zažívací trubice.