CZ52996A3

CZ52996A3 - Silicon grafted thermoplastic elastomeric copolymers, hair treating preparation containing such copolymers and preparation for local application to skin

Info

Publication number: CZ52996A3
Application number: CZ96529A
Authority: CZ
Inventors: Peter Marte Torgerson; Sanjeev Midha
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1993-08-23
Filing date: 1994-08-09
Publication date: 1996-06-12
Also published as: EP0715638B1; HU219358B; AU7630994A; CA2169091C; PE11795A1; JP3027193B2; US5919439A; SG52692A1; GR3033501T3; US5622694A; HK1013084A1; AU700401B2; WO1995006078A1; CN1060487C; ES2145836T3; HUT73651A; ATE193309T1; TW321657B; NO960682D0; TR27992A

Description

Silikonem roubované termoplastické elastome£gí kopolymgry, J vlasový přípravek obsahující tyto kopolymery a přípravék^pre»místní aplikaci na pleť

Oblast techniky

Tento vynález se týká silikonem roubovaných termoplastických elastomerních kopolymerů, které jsou rozpustné nebo dispergovatelné ve vodě nebo v alkoholu a kosmetických a farmaceutických přípravků, které obsahují tyto kopolymery. Tyto kopolymery jsou užitečné pro účesy vlasů a pro jejich upravování. Zvláště užitečnou aplikací těchto kopolymerů je přípravek ve formě vlasového spreje nebo vlasové pěny. Tento vynález se dále týká kopolymerů, které jsou užitečné pro zahrnutí do kosmetických a farmaceutických přípravků pro místní aplikaci na pleť. Pleťové přípravky obsahující tyto kopolymery jsou užitečné pro dodávání a/nebo transdermální přenos rozmanitých aktivních složek do kůže a/nebo skrz kůži.

Dosavadní stav techniky

V oblasti péče o vlasy je velice rozšířeno přání, aby si vlasy zachovávaly jejich příslušný styl nebo tvar. Tohoto zachování stylu se obvykle dosáhne jedním ze dvou způsobů: trvalou chemickou změnou vlasového vlákna nebo dočasnou změnou stylu nebo tvaru vlasů. Dočasná změna je taková změna, kterou lze odstranit vodou nebo umytím šamponem. Dočasná změna stylu se obvykle provádí aplikací přípravku na zvlhčené vlasy po šamponování a/nebo po úpravě kondicionérem před vysušením a/nebo úpravou účesu. Pro tento účel se nej obvykleji poúžívají produkty ve formě pěn, gelů, lotionů nebo sprejů. Jakmile se jednou dosáhne žádaného účesu, pro zachování tohoto účesu se obvykle používají produkty ve formě sprejů. Tyto rozmanité produkty určené k péči o vlasy používají pro úpravu účesu a pro jeho uchování rozmanité gumy a pryskyřice. Gumy a pryskyřice, které se běžně používají, však mají tendenci dávat vlasům pocit buď přílišné lepivosti nebo přílišné tuhosti. Tyto gumy a pryskyřice se také nevymývají tak snadno, jak je to žádoucí. Existuje tedy potřeba zlepšení materiálů pro uchování úpravy a účesu, které by poskytly pevnou a trvalou úpravu, aniž by byly příliš tuhé nebo příliš lepivé a při tom by byly snadno odstranitelné umytím šamponem. A navíc, jelikož většina vlasových přípravků je na bázi vody a/nebo alkoholu, je nutné, aby tyto materiáy měly v těchto základech dobrou rozpustnost nebo dispergovatelnost.

Termoplastické elastomerní kopolymery jsou dobře známy. Tyto kopolymery kombinují termoplastické vlastnosti, které jim dávají rozpustnost a pevnost, s elastickými vlastnostmi podobnými kaučukovým, které jim dávají flexibilitu a uchování tvaru. Navzdory těmto vysoce žádaným vlastnostem je však většina termoplastických elastomerních kopolymerů obecně nerozpustná nebo špatně rozpustná v systémech vody a/nebo alkoholu a nejsou tedy vhodnými pro vlasové přípravky. Termoplastické elastomerní kopolymery, které mají dobrou rozpustnost ve vodě a/nebo alkoholu, by tedy byly užitečné pro vyvinutí zlepšených vlasových přípravků.

Je také známo, že tyto polymery mohou být modifikovány zahrnutím silikonu nebo roubováním silikonem. Silikonem roubované polymery mají tendenci mít nízkou povrchovou energii a poskytovat jedinečné estetické výhody a výhody při výrobě, kterých se obvykle nedosahuje u polymerů, které nejsou roubovány silikonem. Avšak silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery jsou dosud neznámé.

Podle předloženého vynálezu byly vyvinuty nové skupiny termoplastických elastomerních kopolymerů, které mají žádanou flexibilitu, pevnost a elastomerní vlastnosti a ještě jsou snadno rozpustné a/nebo dispergovatelné ve vodných a/nebo alkoholových systémech. Tyto kopolymery zahrnují také polysiloxanové postranní řetězce, které dále modifikují jejich povrchové vlastnosti, dávají jim jemný a hladký pocit a způsobují, že jsou snáze vyrobitelné v rozmanitých ředidlech. Tyto materiály dále poskytují vlasové přípravky, které nechávají vlasům jejich při3 rozený pocit, t j. ani velmi tuhé ani velmi lepivé.

Vedle výhod péče o vlasy, které poskytují silikon obsahující termoplastické elastomerní kopolymery, bylo zjištěno, že tyto materiály jsou užitečné také pro zahrnutí do rozmanitých kosmetických a farmaceutických přípravka pro povrchovou aplikaci na pleť. Tyto kopolymery poskytují povrchové prostředky, t

které se snadněji a stejnoměrněji rozprašují na pleť, dávají pokožce dobrý pocit a přesto jsou vysoce účinné. Tyto kopolymery jsou navíc užitečné pro zvýšení pronikání rozmanitých kosmetických a farmaceutických aktivních složek do pleti nebo pletí při systémovém podávání.

Předmětem předloženého vynálezu je získat nové, ve vodě a/nebo alkoholu rozpustné a/nebo dispergovatelné silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery.

Jiným předmětm předloženého vynálezu je získat nové silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery užitečné ve vlasových přípravcích.

Dalším předmětem předloženého vynálezu je získat nové vlasové přípravky se zlepšenými vlastnostmi, pokud jde o úpravu a/nebo stálost, a se zlepšenou estetikou.

Jiným předmětem předloženého vynálezu je získat nové silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery použitelné v povrchových kosmetických a farmaceutických přípravcích určených k péči o pleť.

Dalším předmětem předloženého vynálezu je získat nové povrchové kosmetické a farmaceutické prostředky užitečné pro dodávání rozmanitých kosmetických materiálů a farmaceuticky aktivních látek do kůže a/nebo kůží.

Tyto a další předměty budou zřejmé z následujícího podrobného popisu.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká ve vodě nebo v alkoholu rozpustných nebo dispergovatelných termoplastických elastomerních kopolymerů, které mají základní skelet a dva nebo více hydrofilních polymerních vedlejších řetězců a jeden nebo více polysiloxanových vedlejších řetězců. Tento kopolymer je vyroben kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A, B a C, při čemž obsahuje:

i) od 20 do 89,9 % hmotn. jednotek A, při čemž jednotky A znamenají monomerní jednotky kopolymerovatelné s jednotkami B a C, ii) od 10 do 60 % hmotn. jednotek B, při čemž jednotky B znamenají hydrofilní makromonomerní jednotky, které mají polymerní část a část kopolymerovatelnou s jednotkami A a C, a iii) od 0,1 do 20 % hmotn. jednotek C, při čemž jednotky C znamenají polysiloxanové makromonomerní jednotky s polymerní částí a částí kopolymerovatelnou s jednotkami A a B, při čemž jednotky A společně s kopolymerovatelnými částmi jednotek B a C tvoří základní skelet, polymerní část jednotek B tvoří hydrofilní vedlejší řetězce, polymerní část jednotek C tvoří polysiloxanové vedlejší řetězce, kopolymer má vážený průměr molekulových hmotností větší než 10 000 a kopolymer vykazuje alespoň dvě různé hodnoty T_g, při čemž první T_g odpovídá základnímu skeletu a má hodnotu menší než 0 ⁰ a druhé T_g odpovídá hydrofilním polymerním vedlejším řetězcům a má hodnotu větší než 25 °C.

Předložený vynález se týká také ve vodě nebo v alkoholu rozpustného nebo dispergovatelného termoplastického elastomerního kopolymeru se základním skeletem, dvěma nebo více hydrofilními polymerními vedlejšími řetězci a jedním nebo více póly s i loxanovými vedlejšími řetězci, při čemž tento kopolymer se připraví kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A, Ba C a odpovídá obecnému vzorci [A]_a[B]_b[C]_c, v němž A znamená alespoň jeden polymerovatelný monomer, s výho5 dou monomerní jednotku obecného vzorce O

X - C - CR^S==CHR⁶ , v němž X znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající ze skupiny -OH, -OM, -0R⁴, -NH2, -ŇHR⁴ a -N(R⁴)2, M znamená kation vybraný ze skupiny, která sestává z Na+, K+, Mg++, Ca+±, Zn++, NH₄+, alkylamoniové, díalkylamoniové, trialkylamoniové a tetraalkylamoniové skupiny, R⁴ nezávisle na sobě znamenají skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku, N,N-dimethylaminoethylové skupiny, methylovou skupinou kvarternizované N, N-dimethylaminoethylové, 2 -hydroxyethylové, 2-methoxyethylové a 2-ethoxyethylové skupiny, a R⁵ a R⁶nezávisle na sobě znamenají skupinu vybranou ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku, methoxyskupiny, ethoxyskupiny, 2-hydroxyethoxyskupiny, 2-methoxyethylové skupiny a 2-ethoxyethylové skupiny, a a znamená číslo 100 nebo větší.

B znamená alespoň jednu hydrofilní makromonomerní jednotku, kopolymerovtalenou s A a C, obecného vzorce

R- [ -NCH₂CH₂-) _m-0-E c=o ,

I

R' v němž E znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a C, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 3-vinylbenzoylové a 4-vinylbenzoylové skupiny, R a R' znamenají nezávisle na sobě skupinu vybranou ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s l až 8 atomy uhlíku, m znamená číslo od 10 do 2000 a b znamená číslo 2 nebo větší.

C znamená alespoň jednu polysiloxanovou makromonomerní jednotku, kopolymerovatelnou s A a B, obecného vzorce

E'(Y)_nSi(R⁷)₃._t(Z)_t , v němž E' znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a B, Y znamená dvojvaznou skupinu, R⁷ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, nižší alkylové skupiny, arylové skupiny nebo alkoxyskupiny, Z znamená jednovaznou siloxanovou polymerní část s číselným průměrem molekulových hmotností alespoň 500, je v podstatě nereaktivní za kopolymeračních podmínek a je navěšena na základním skeletu po polymeraci, n znamená číslo 0 nebo 1, t znamená číslo 1 až 3 a c znamená číslo 1 nebo větší.

V dalším provedení B znamená alespoň jednu hydrofilní makromonomerní jednotku, kopolymerovatelnou s Aa C, odpovídající obecnému vzorci

RO-[-CH₂CH₂N-)_m

C=0

O-E

ch=ch₂ v němž R a R' znamenají nezávisle na sobě skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku a m znamená číslo od 10 do 2000.

V jiném provedení B znamená alespoň jednu hydrofilní makromonomerní jednotku kopolymerovatelnou s A a C odpovídající obecnému vzorci rz /-[__OCH₂CH-]_m-O-E R³ v němž E znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a C, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 3-vinylbenzoylové a 4-vinylbenzoylové skupiny a jejich směsí, R znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 40 atomy uhlíku, R³ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku a m znamená číslo od 20 do 2000.

V jiných provedeních B znamená alespoň jednu hydrofilní makromonomerní jednotku, kopolymerovatelnou s A a C, obecného vzorce

R¹²-[-CH_?CH-] -e ^u á i ^J m

I 9

P v němž E znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a C, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové a 4-vinylbenzylové skupiny a jejich směsí, R¹² znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 6 atomy uhlíku, benzylové skupiny, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 2 až 6 atomy uhlíku substituované 1-fenylovou skupinou, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 2 až 6 atomy uhlíku substituované 1,1-difenylovou skupinou a jejich směsí, P znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z 2-pyridylové, 3-pyridylové, 4-pyridylové skupiny, 2-, 3- nebo 4-pyridylové skupiny substituované atomem halogenu, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku substituované 2-, 3- nebo 4-pyridylovou skupinou, 2-aminofenylové skupiny, 3-aminofenylové skupiny, 4-aminofenylové skupiny, 2-aminomethylfenylové skupiny, 3-aminomethylfenylové skupiny, 4,-aminomethylfehylové skupiny, 2-aminoethylfenylové skupiny, 3-aminoethylfenylové skupiny, 4-aminoethylfenylové skupiny, jejich farmaceuticky přijatelných solí, jejich kvarterních derivátů a jejich směsí, a .m znamená číslo od 20 do 2000.

V jiných provedeních B znamená alespoň jednu hydrofilní makromonomerní jednotku, kopolymerovatelnou s A a C, obecného vzorce R¹²-[-CHCHR¹³-] -E ^v i ^J m

N(R¹⁴) (R¹⁵) v němž E znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a C, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové skupiny a jejich směsí, R¹² znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 6 atomy uhlíku, benzylové skupiny, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 2 až 6 atomy uhlíku substituované 1-fenylovou skupinou, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 2 až 6 atomy uhlíku substituované 1,1-difenylovou skupinou a jejich směsí a R¹³znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 6 atomy uhlíku, R¹⁴ a R¹⁵ znamenají nezávisle na sobě skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku a m znamená číslo od 20 do 2000.

V dalších provedeních se předložený vynález týká vlasových přípravka, zvláště přípravka pro účes a úpravu vlasa, které obsahují tyto kopolymery. V dalších provedeních se předložený vynález týká kosmetických a farmaceutických prostředků obsahujících tyto kopolymery pro místní aplikaci na pleť pro dodávání kosmetických látek a farmaceuticky aktivních složek do káže a/nebo káží.

Všechna procenta a poměry znamenají hmotnostní procenta a poměry z celkové hmotnosti prostředku. Všechna měření jsou prováděna při 25 °C, pokud není jinak uvedeno. Tento vynález může obsahovat, sestávat z nebo sestávat v podstatě z podstatných stejně jako z případných přísad a složek zde popsaných.

V další části tohoto spisu bude vynález popsán podrobněji.

Pojem termoplastický elastomerní kopolymer tak, jak se zde používá, znamená, že kopolymer má jak termoplastické tak elastomerní vlastnosti. Pojem termoplastický elastomerní kopo9 lymer je znám odborníkům z oblasti techniky o polymerech. Pojem ”termoplastický znamená, že zahříváním kopolymer měkne a chlazením tvrdne, po podrobení stresu začíná téci a po odstranění stresu se tečení zastaví. Pojem elastomerní znamená, že kopolymer má takové elastické moduly, že tento kopolymer vykazuje resistenci k deformaci a má omezenou protažitelnost a smrštitelnost. Jinými slovy, tento kopolymer má tendenci zachovávat si při deformaci svoji velikost a tvar.

Pojem roubované kopolymery je pojem, který je známý odborníkům v oblasti techniky o polymerech. Je používán k popisu kopolymerů, na něž je přidána nebo naroubována jiná chemická část. Pojem roubován silikonem tak, jak se zde používá, znamená, že tyto kopolymery obsahují navěšené polysiloxanové postranní řetězce, nebo jinými slovy, že tyto polymery mohou být vytvořeny naroubováním nebo inkorporací polysiloxanových postranních řetězců na kopolymer nebo do kopolymeru.

Pojem makromonomer je pojem, který je znám odborníkům v oblasti techniky o polymerech. Je používán k popisu polymerní látky, která obsahuje polymerovátelnou část. Jinými slovy, makromonomer znamená makromolekulární monomer, který je v podstavte monomerní stavební blokovou jednotkou s vysokou molekulovou hmotností a který se může používat v polymerační reakci pro tvorbu polymerů reakcí sám se sebou, s jinými monomery nebo s jinými makromonomery.

Pojem ve vodě nebo alkoholu rozpustný nebo dispergovatelný tak, jak se zde používá, znamená, že tyto kopolymery jsou buď rozpustné nebo dispergovatelné (jako stálá suspenze) v alespoň jednom z následujících rozpouštědel nebo v jakékoliv kombinaci jednoho z následujících rozpouštědel: voda, methanol, ethanol a isopropanol. Pojem rozpustný znamená, že kopolymer je rozpustný v rozpouštědle nebo v rozpouštědlech při 25 °C na koncentraci alespoň 20 mg/ml, výhodněji 50 mg/ml a nejvýhodněji 300 mg/ml. Pojem dispergovatelný znamená, že kopolymer tvoří stabilní jednotnou suspenzi (bez přidání dalších materiálů, ja10 ko jsou emulgačni činidla), jestliže je ve směsi s rozpouštědlem nebo rozpouštědly při 25 °C a koncentraci alespoň 20 mg/ml, s výhodou 50 mg/ml, nejvýhodněji 100 mg/ml.

Kopolymery podle předloženého vynálezu se vyznačují tím, že mají elastomerní nebo flexibilní základní skelet, alespoň dva termoplastické hydrofilní postranní řetězce a alespoň jeden polysiloxanový řetězec. Tato kombinace elastomerních, termoplastických a polysiloxanových částí v jediném kopolymeru dává těmto látkám jedinečné a užitečné vlastnosti. Kopolymery podle předloženého vynálezu mohou být nazývány také “roubované kopolymery, protože se mohou připravovat kopolymerací monomerních jednotek a makromonomerních a polysiloxanových jednotek. Jinými slovy, makromonomerní a polysiloxanové jednotky jsou naroubovány na kopolymer nebo inkorporovány do kopolymeru.

Tyto kopolymery vykazují alespoň dvě různé nemísitelné fáze. Bez ohledu na teorii se předpokládá, že hydrofilní postranní řetězce těchto kopolymerů úzce navzájem asociují a existují tedy v jedné fázi, zatímco základní skelet kopolymeru zůstává v oddělené fázi. Podle relativního procentuálního obsahu polysiloxanových částí v kopolymerech mohou polysiloxanové postranní řetězce tvořit ještě jinou odlišnou fázi. Důsledkem této fázové nemísitelnosti je to, že tyto kopolymery vykazují alespoň dvě rozdílné teploty skelného přechodu neboli T , konkrétně T_g pro základní skelet a T_g pro hydrofilní postranní řetězce. Kopolymery mohou vykazovat také třetí teplotu skelného přechodu, která odpovídá polysiloxanovým postranním řetězcům. Jestli je tato třetí T_g pozorovatelná závisí na četných faktorech včetně obsahu silikonu v kopolymeru, na počtu polysiloxanových postranních řetězců v kopolymeru, na teplotě oddělující obě T_g a na dalších podobných fyzikálních faktorech.

T_g je dobře známým pojmem v oblasti techniky o polymerech, který se používá k popisu teploty, při níž polymer nebo jeho část podléhá přechodu z pevného nebo křehkého materiálu na kapalný nebo kaučukovitý materiál. Teploty skelného přechodu se mohou měřit standardními technikami, které jsou dobře známy vědcům z oblasti techniky polymerů. Jedním zvláště užitečným způsobem stanovení skelných přechodů je diferenční skanovací kalorimetrie (známa také jako DSC) . Jev skelného přechodu u polymerů je popsán v Introduction to Polymer Science and Technology: An SPE Textbook (H.S.Kaufman a J.J.Falcetta (red.) , John Wiley and Sons, 1977); tato práce je zde zahrnuta jako odkaz.

T_g základního skeletu kopolymerů (tj. té části kopolymerů, která neobsahuje hydrofilní postranní řetězce a polysiloxanové postranní řetězce) by neměla být menší než asi 0 °C. T_g základního skeletu by měla být od -10 do -130 °C, výhodněji od -20 °C do -125 °C a nejvýhodněji od -45 do -120 °C. T_g hydrofilního postranního řetězce kopolymerů (tj. té části kopolymerů, která neobsahuje základní skelet a polysiloxanové postranní řetězce) je větší než 20 °C. T_g hydrofilního postranního řetězce by mělo být s výhodou od 25 do 200 °C, výhodněji od 30 do 175 °C a nejvýhodněji od 35 do 150 °C. T_g polysiloxanových postranních řetězců kopolymerů (tj. té části kopolymerů, která neobsahuje základní skelet a hydrofilní postranní řetězce) je přibližně -120 °C. Jak shora uvedeno, různé T_g nejsou vždy pozorovatelné pro polysiloxanové postranní řetězce těchto kopolymerů.

Jelikož tyto kopolymery mají alespoň dvě různé T , pro základní skelet a pro hydrofilní postranní řetězce, tyto kopolymery jsou užitečné pro přípravky používané pro účes a úpravu vlasů. Bez ohledu na teorii se předpokládá, že jestliže se tyto kopolymery vystaví teplotám nad tyto T_g, jsou schopny téci a mohou poskytovat velikou flexibilitu během procesu úpravy vlasů (např. při kadeření vlasů kulmou, při použití fénu, při aplikaci jiných tepelných zdrojů aplikovaných na vlasy) . Po ochlazení copolymeru na teplotu místnosti je kopolymer typicky pod T_g hydrofilních postranních řetězců, má strukturní rigiditu způsobenou těmito hydrofilními postranními řetězci, přesto má flexibilitu pocházející od základního skeletu a polysiloxanových postranních řetězců a může poskytovat pevný, přesto flexibilní, a trvalý účes nebo úpravu vlasů. Siloxanové postranní, řetězce těchto kopolymerů poskytují hladce hedvábný pocit a lesk vlasů.

Dále pak by tyto kopolymery za teploty pleti měly být při teplotě, která je v podstatě pod T_g hydrofilních postranních řetězců. Tyto kopolymery mohou zvyšovat vlastnosti tvořící film vlasových přípravků a poskytují takové příznivé výsledky, které jsou lepší a silnější než při distribuci na pleť.

Kopolymery podle předloženého vynálezu se vyrábějí kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A, B a C, při čemž s výhodou jednotky A jsou vybrány z alespoň jedné polymerovatelné ethylenicky nenasycené monomerní jednotky, jednotky B jsou vybrány z alespoň jedné hydrofilní makromonomerní jednotky, která obsahuje polymerní část a kopolymerovatelnou část, s výhodou ethylenicky nenasycenou část, která je kopolymerovatelná s jednotkami A a C, a jednotky C jsou vybrány z alespoň jedné polysiloxanové makromonomerní jednotky, která obsahuje polymerní část a kopo lymerovate lnou část, s výhodou ethylenicky nenasycenou část, která je kopolymerovatelná s jednotkami A a B. Ve výhodném provedení těchto kopolymerů se základní skelet tvoří polymerací monomerní jednotky A s ethylenicky nenasycenou částí hydrofobní makromonomerní jednotky B a ethylenicky nenasycenou částí polysiloxanové makromonomerní jednotky C. Polymerní část makromonomerních jednotek B tvoří hydrofilní vedlejší řetězce kopolymerů. Polymerní část makromonomerních jednotek C tvoří polysiloxanové postranní řetězce kopolymerů. Jednotky A, B a C mohou být vybrány z rozmanitých struktur, pokud vyhovují omezením kladeným na kopolymer (např. rozpustnost, T_g a molekulové hmotnosti).

Monomerní jednotky A kopolymerů podle předloženého vynálezu mohou být v kopolymerů obsaženy v množství od 20 do 89,9 % hmotn., výhodněji od 35 do 85 a nejvýhodněji od 50 do 80 % hmotn. z hmotnosti kopolymerů.

Hydrofobní makromonomerní jednotky B mohou být v kopolymeru obsaženy v množství od 10 do 60, výhodněji od 20 do 55 a nejvýhodněji od 30 do 50 % hmotn. z hmotnosti kopolymerů.

Polysiloxanové makromonomerní jednotky C mohou být v kopolymerech obsaženy v množství od 0,1 do 20, výhodněji od 1 do 15 a nejvýhodněji od 2 do 10 % hmotn. z hmotnosti kopolymerů.

Kopolymery podle tohoto vynálezu mají vážený průměr molekulových hmotností alespoň 10 000. Neexistuje žádný horní limit molekulové hmotnosti vyjma limitu, který omezuje aplikovatelnost vynálezu z praktických důvodů, jako je viskozita, opracování, estetické vlastnosti, schopnost tvořit přípravky atd. Vážený průměr molekulových hmotností je menší než 5 000 000, obvykleji menší než 2 500 000 a typicky menší než 1 500 000. Vážený průměr molekulových hmotností je s výhodou od 10 000 do 5 000 000, výhodněji od 75 000 do 1 000 000, ještě výhodněji od 100 000 do 850 000 a nejvýhodněji od 125 000 do 750 000.

Kopolymery podle předloženého vynálezu mohou znamenat také sloučeninu obecného vzorce [A]_a[B]_b[C]_c , v němž A, B a C znamenají jak shora uvedeno, a znamená číslo 100 nebo více, s výhodou 100 až 3000, výhodněji 250 až 2000 a nej výhodně ji 350 až 1500, b znamená číslo 2 nebo více, s výhodou 2 až 50, výhodněji 2 až 20 a nejvýhodněji 2 až 10 a c znamená číslo l nebo více, s výhodou l až 25, výhodněji 1 až 10 a nejvýhodněji l až.5. V tomto obecném vzorci platí, že i když rozmezí pro indexy a, bac jsou pevně stanovena, tyto indexy nejsou zamýšleny tak, že by ppřísně omezovaly polymery podle vynálezu, pokud se dosahují příslušné fyzikální vlastnosti těchto polymerů, např. T_g, rozpustnost apod. Jestliže jsou kopolymery podle vynálezu popsány obecným vzorcem uvedeným v tomto odstavci, pak je užitečné popisovat kopolymery jejich číselným průměrem molekulových hmotností. Číselný průměr molekulových hmotností je menší než 2 500 000, obvykleji než 1 500 000 a typicky menší než 1 000 000. číselný průměr molekulových hmotností je s výhodou od 15 000 do 1 000 000, ještě výhodněji od 20 000 do 500 000 a nejvýhodněji od 25 000 do 250000.

Patřičným výběrem a kombinací příslušných jednotek A, B a C a výběrem specifických relativních poměrů jednotek podle schopností odborníka v oblasti techniky lze optimalizovat kopolymery, pokud jde o různé fyzikální vlastnosti, jako je rozpustnost, T_g a podobné, a pro slučitelnost s jinými přísadami obvykle používanými v aplikacích na a pleť.

Jestliže jsou kopolymery podle předloženého vynálezu zahrnuty do vlasových nebo pleťových přípravků, pak jsou v tomto přípravku typicky obsaženy v množství od 0,1 do 25, s výhodou od 0,5 do 20, výhodněji od 1 do 10 a nejvýhodněji od 2 do 5 % hmotn. z hmotnosti ppřípravku, i když se podle příslušné aplikace mohou používat vyšší nebo nižší množství.

Monomerní jednotka A je vybrána z polymerovatelných monomerů, s výhodou ethylenicky nenasycených monomerů. Může se použít buď jediný monomer A nebo kombinace dvou nebo více monomerů A. Monomery A se vyberou tak, aby vyhovovaly požadavkům na kopolymer. Pojem polymerovatelný tak, jak se zde používá, znamená monomery, které mohou být polymerovány jakýmikoliv konvenčními syntetickými způsoby. Výhodné jsou takové monomery, které jsou polymerovatelné konvenčními způsoby iniciací volnými radikály. Pojem ethylenicky nenasycený se zde používá ve významu monomerů, které obsahují alespoň jednu polymerovatelnou dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku (která může být mono-, di-, tri- nebo tetra-substituovaná).

Monomerní jednotky kopolymerů podle předloženého vynálezu mohou být v kopolymeru obsaženy v množství od 20 do 89,9, výhodněji od 35 do 85 a nejvýhodněji od 50 do 80 % hmotn.

Ethylenicky nenasycené monomerní jednotky A s výhodou znamenají jednotky následujícícho obecného vzorce v němž X znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající ze skupiny -OH, -0M, -OR⁴, -NH₂, -NHR₄ a -N(R₄)₂, M znamená kation, který je vybrán ze skupiny sestávající z Na+, K+, Mg++, Ca++, Zn++, NH₄+, alkyamoniové, dialkylamoniové, trialkylamoniové a tetraalkylamoniové skupiny, R⁴ nezávisle na sobě znamenají skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným alkylovým řetězcem, N,N-dimethylaminoethylové skupiny, methylovou skupinou kvarternizované N,N-dimethylaminoethylové skupiny, 2-hydroxyethylové skupiny, 2-methyoxyethylové skupiny a 2-ethoxyethylové skupiny, a R⁵ a R⁶ znamenají nezávisle na sobě skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, methoxyskupiny, ethoxyskupiny, 2-hydroxyethoxyskupiny, 2-methoxyethylové skupiny a 2-ethoxyethylové skupiny.

Mezi representativní neomezující příklady monomere, které jsou užitečné podle tohoto vynálezu, patří kyselina akrylová a její soli, estery a amidy. Soli mohou být odvozeny od jakéhokoliv opačně nabitého iontu k iontu netoxického kovu, amoniového iontu nebo substituovaného amoniového iontu. Estery mohou být odvozeny od alkohole s přímým řetězcem s 1 až 40 atomy uhlíku, s rozvětveným řetězcem se 3 až 40 atomy uhlíku nebo karr bocyklického alkoholu se 3 až 40 atomy uhlíku, od polyhydroxyalkohoie se 2 až 8 atomy uhlíku a se 2 až 8 hydroxylovými skupinami (mezi neomezující příklady těchto alkohole patří ethylenglykol, propylenglykol, butylenglykol, hexylenglykol, glycerin a 1,2,6-hexantriol), od aminoalkohole (mezi jejich neomezující příklady patří aminoethanol, dimethylaminoethanol, diethylaminoethanol a jejich kvarternizované deriváty) nebo od ethere alkohole (mezi neomezující příklady patří methoxyethanol a ethoxyethanol) . Amidy mohou být nesubstituované, N-alkyl nebo N-alkylamino-mono-substituované nebo Ν,Ν-dialkyl nebo N,N-dialkylaminodisubstituované, v nichž alkylová nebo dialkylaminová skupina je odvozena od skupiny s přímým řetězcem s 1 až 40 atomy uhlíku, s rozvětveným řetězcem se 3 až 40 atomy uhlíku nebo karbocyklické skupiny se 3 až 40 atomy uhlíku. Alkylaminové skupiny mohou být kvarternizovány. Jako monomery jsou-užitečné také substituované akrylové kyseliny a jejich soli, estery a amidy (se substituenty na dvou nebo třech atomech uhlíku kyseliny akrylové, při čemž jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, skupiny -CN, -COOH (např. methakrylová kyselina, ethakrylová kyselina a 3-kyanakrylová kyselina)). Soli, estery a amidy těchto substituovaných akrylových kyselin mohou být definovány jako shora popsané soli, estery a amidy akrylové kyseliny. Mezi další užitečné monomery patří vinyl a allylestery karboxylových kyselin s přímým řetězcem s 1 až 40 atomy uhlíku, s rozvětveným řetězcem se 3 až 40 atomy uhlíku nebo s karbocyklickou skupinou se 3 až 40 atomy uhlíku, vinyl a allylhalogenidy (např. vinylchlorid a allylchlorid), vinylovou a allylovou skupinou substituované heterocyklické sloučeniny (např. vinylpyridin a allylpyridin), vinylidenchlorid a uhlovodíky s alespoň jednou dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku (např. styren, a-methylstyren, terc.butylstyren, butadien, isopren, cyklohexadien, ethylen, propylen, 1-buten, 2-buten, isobutylen, vinyltoluen) a jejich směsi.

Mezi výhodné monomery A užitečné podle tohoto vynálezu patří ty monomery, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny ethakrylové> methy lakry látu, ethy lakry látu, buty lakry látu, isobuty lakry látu, terč.butylakrylátu, 2-ethylhexylakrylátu, decylakrylátu, methy lmethakry látu, ethylmethakrylátu, butylmethakrylátu, isobuty lmethakry látu, terč.butylmethakrylátu, 2-ethylhexylmethakrylátu, decylmethakrylátu, methylethakrylátu, ethylethakrylátu, butylethakrylátu, isobutylethakrylátu, terč.butylethakrylátu, 2-ethylhexylethakrylátu, decylethakrylátu, 2,3-ďihydroxypropylakrylátu, 2,3-dihydroxypropylmethakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, 2-hydroxypropylakrylátu, hydroxypropylmethakrylátu, glycerylmonoakrylátu, glycerylmonomethakrylátu, akrylamidu, methakrylamidu, ethakrylamidu, N-methylakrylamidu, Ν,Ν-dimethylakrylamidu, Ν,Ν-dimethy lmethakry lamidu, N-ethy lakry lamidu, N-isopropylakrylamidu, N-butylakrylamidu, N-terc.butylakrylamidu, N, N-dibutylakry lamidu, Ν,Ν-diethy lakry lamidu, N-okty lakry lami17 du, N-oktadecylakrylamidu, N-fenylakrylamidu, N-methylmethakrylamidu, N-ethylmethakrylamidu, N-dodecylmethakrylamidu, N,N-dimethylaminoethylakrylamidu, kvarternizovaného N,N-dimethylaminoethylakrylamidu, N,N-dimethylaminoethylmethakrylamidu, kvarternizovaného N, N-dimethy laminoethy lmethakry lamidu, N,N-dimethy laminoethy lakry látu, kvarterního N,N-dimethylaminoethylakrylátu, N, N-dimethy laminoethy lmethakry látu, kvarternizovaného N,N-dimethylaminoethylakrylátu, kvarternizovaného N,N-dimethy laminoethy lmethakry látu, 2-hydroxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylmethakryklátu, 2-hydroxyethylethakrylátu, glycerylakrylátu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-methoxyethylmethakrylátu, 2-methoxyethylethakrylátu, 2-ethoxyethylakrylátu, 2-ethoxyethylmethakrylátu, 2-ethoxyethylethakrylátu, kyseliny maleinové, anhydridu kyseliny maleinové a jejích polovičních esterů, kyseliny krotonové, kyseliny itakonové, kyseliny angelikové, diallyldimethylamoniumchloridu, vinylpyrrolidonu, methylvinyletheru, methylvinylketonu, maleinimidu, vinylpyridinu, vinylimidazolu, vinylfuranu, styrensulfonátu, allylalkoholu, vinylalkoholu, vinylkaprolaktamů a jejich směsí. Výhodnějšími monomery A jsou ty monomery, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z methy lakrylátu, methy lmethakry látu, methy lethakry látu, ethylakrylátu, ethylmethakrylátu, ethylethakrylátu, butylakrylátu, buty lmethakry látu, buty lethakry látu, 2-ethylhexylakrylátu, 2-ethylhexy lmethakry látu, 2-ethylhexylethakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, N,N-dimethy laminoethy lakrylátu, kvarternizovaného N, N-dimethy laminoethylakrylátu a jejich směsí.

Nejvýhodnějšími monomery A jsou ty monomery, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z butylakrylátu, 2-ethylhexylakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, N,N-dimethylaminoethylakrylátu, kvarternizovaného N,N-dimethylaminoethylakrylátu a jejich směsí.

Makromonomer je jednotka monomeru typu velkého polymeru, která může být dále polymerována sama se sebou nebo s jinými konvenčními monomery nebo jinými makromonomery. Pojem 7'makromo18 nomer je pojem, který je znám odborníkům z oblasti techniky polymerů.

Hydrofilní makromonomerní jednotky B podle předloženého vynálezu znamenají velké polymerní stavební bloky, které obsahují opakující se strukturní jednotky. Makromonomery B se mohou vyrobit polymerací menších monomerních jednotek. Makromonomery B zahrnují rozmanité struktury a jsou kopolymerovatelné s monomerem A a polysiloxanovými makromonomerními jednotkami C. Může se používat buď jediný makromonomer B nebo kombinace dvou nebo více makromonomerů Β. V každém případě se makromonomery B vyberou tak, aby vyhovovaly požadavkům kladeným na kopolymer.

Hydrofilní makromonomery B jsou v kopolymeru obsaženy v množství od 10 do 60, výhodněji od 20 do 55 a nejvýhodněji od 30 do 50 % hmotn.

Pojem kopolymerovatelný tak, jak se zde používá, znamená makromonomery B, které mohou reagovat s monomerem A a polysiloxanovým makromonomerem C polymerační reakcí konvenčními syntetickými způsoby. Kopolymerace je odborný pojem z oblasti techniky polymerů, který se používá pro současnou polymerací dvou nebo více různých monomerů. Podle předloženého vynálezu jsou makromonomery B s výhodou kopolymerovatelné s monomery A a polysiloxanovými makromonomery C konvenčními způsoby iniciovanými volnými radikály. Pojem hydrofilní tak, jak se zde používá, znamená makromonomery B, které jsou rozpustné v a/nebo mají afinitu k vodě a/nebo jiným polárním, ve vodě rozpustným rozpouštědlům (např. methanol, ethanol, propanol, isopropanol apod.). Pojem hydrofilní je pojem známý odborníkům z oblasti techniky polymerů. Používá se k popisu látky, která má silnou tendenci absorbovat vodu, což vede k bobtnání, rozpouštění nebo dispergování této látky ve vodě. Bez ohledu na teorii předpokládáme, že hydrofilní makromonomerní jednotky B přispívají k celkovým vlastnostem kopolymerů, pokud jde o rozpustnost nebo dispergovatelnost ve vodě nebo alkoholu.

Makromonomery B, které jsou užitečné v tomto vynálezu, obsahují polymerní část a kopolymerovatelnou část, s výhodou ethylenicky nenasycenou část, která je kopolymerovatelná s jednotkami A a C. Pojem ethylenicky nenasycený tak, jak se zde používá, znamená, že makromonomery B obsahují alespoň jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíkuu (která může být mono-, di-, tri- nebo tetra-substituovaná) . Typicky jsou výhodnými makromonomery B ty makromonomery, které jsou na konci ukončeny ethylenicky nenasycenou částí. Pojem konec uzavírající nebo na konci uzavřený tak, jak se zde používá, znamená to, že ethylenicky nenasycená část je na konci nebo blízko koncové polohy makromonomeru. Tato definice na konci ukončen však není zamýšlena jako omezující makromonomery pouze na ty makromonomery, které jsou ukončeny dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku (ať jde o mono-, di-, tri- nebo tetrasubstituovanou dvojnou vazbu).

Hydrofilní makromonomery B podle předloženého vynálezu mohou být syntetizovány ráznými standardními syntetickými způsoby známými odborníkům z oblasti techniky polymerů. Dále se mohou tyto makromonomery syntetizovat tak, že se vychází z komerčně dostupných polymerů. Vážený průměr molekulové hmotnosti makromonomerů je typicky od 1000 do 200 000, výhodněji od 1500 do 30 000 a nejvýhodněji od 2000 do 25 000.

Hydrofilní makromonomery B mohou být syntetizovány například polymerací (iniciovanou kyselinou, bází, volným radikálem nebo autoiniciovanou) hydrofilního monomeru. Vytvoří se tak polymer, který se pak nechá zreagovat s na konci uzavřenou kopolymerovatelnou strukturní jednotkou E, s výhodou ethylenicky nenasycenou částí. Makromonomery B se mohou syntetizovat také tak, že se vychází z komerčně dostupných hydrofilních polymerů s konec uzavírající strukturní jednotkou E. Ještě jinou alternativou je syntéza makromonomeru B tak, že se vychází ze strukturní jednotky E a ta se polymeruje na žádané hydrofilní monomerní jednotky. Tomu je třeba rozumět tak, že podle této třetí alternativy ethylenicky nenasycená část jednotky E se v syntéze nespotřebovává, ale její neporušenost zůstává'zachována pro následující kopolymerací makromonomeru B s jednotkami A a C. Všechny tyto syntetické možnosti jsou pouhými ilustracemi. Tomu je třeba rozumět tak, že pro přípravu makromonomerů B a kopolymerů podle předloženého vynálezu lze použít jakékoliv jiné vhodné syntetické postupy.

Makromonomery B lze popsat obecným vzorcem [I]_n - [W]_m - E , v němž W znamená hydrofilní monomerní jednotku a m znamená číslo od 10 do 2000, s výhodou od 15 do 300, výhodněji od 20 do 250 tak, aby makromonomer vyhovoval požadavkům na shora uvedený vážený průměr molekulových hmotností. Je výhodné, jestliže W znamená hydrofilní monomerní jednotku vybranou ze skupiny sestávající z oxazolinů, N-alkyloxazolinů, alkylenglykolů, N-vinylpyrrolidonů, N-allylpyrrolidonů, vinylpyridinů, allylpyridinů, vinylkaprolaktamů, allylkaprolaktamů, vinylimidazolů, allylimidazolů, vinylfuranů, allylfuranů, vinyltetrahydrofuranů, allyltetrahydrofuranů, vinylaminobenzenů, vinylaminomethylbenzenů, vinylaminoethylbenzenů, Ν,Ν-dialkylakrylamidů, N,N-dialkyl(alkyl)akrylamidů a jejich směsí. Výhodnější je, jestliže W znamená monomerní jednotku, která je vybrána ze skupiny sestávající z N-alkyloxazolinů, alkylenglykolů, vinylpyridinů, Ν,Ν-dialkylakrylamidů, Ν,Ν-dialky1(alkyl)akrylamidů a jejich směsí. Nejvýhodnější je, jestliže W znamená monomerní jednotku, která je vybrána z vinylpyridinů. /

E znamená kopolymerovatelnou část nebo skupinu která uzavírá konec. E s výhodou znamená ethylenicky nenasycenou skupinu. Výhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 2-vinylbenzoylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové, 1-butenylové, 1-propenylové, isobutenylové, isoprenylové, cyklohexylové a cyklopentylové skupiny a jejich směsí. Ještě výhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 3-vi21 nylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové, 1-butenylové, 1-propenylové a isobutenylové skupiny a jejich směsí. Nejvýhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 3-vinylbenzylové,

4-vinylbenzylové a jejich směsí.

X znamená popřípadně přítomnou chemickou část. Jinými slovy n znamená číslo 0 nebo 1. Bez ohledu na teorii I může být odvozena od chemického iniciátoru nebo rozpuštědla použitého při syntéze makromonomeru B. Mezi neomezující příklady těchto iniciátorů, z nichž lze odvodit I, patří ion vodíku, vodíkový radikál, hydridový ion, hydroxidový ion, hydroxylový radikál, peroxidový radikál, peroxidový anion, karbokationty s l až 20 atomy uhlíku, karboanionty s l až 20 atomy uhlíku, uhlovodíkové radikály s 1 až 20 atomy uhlíku, alifatické a aromatické alkoxyanionty s 1 až 20 atomy uhlíku, amoniové ionty a substituované amoniové ionty (např. substituované alkylovou skupinou s 1 až 20 atomy uhlíku a alkoxýskupinou s 1 až 20 atomy uhlíku) . I může být odvozena od jakéhokoliv užitečného rozpouštědla. Mezi jejich neomezující příklady patří voda, methanol, ethanol, propanol, isopropanol, aceton, hexan, dichlormethan, chloroform, benzen a toluen. Mezi neomezující příklady I patří chemické skupiny, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s l až 6 atomy uhlíku, fenylové, 4-methylfenylové a benzylové skupiny, s výhodou atomu vodíku, methylové, ethylové a fenylové skupiny, výhodněji atomu vodíku, methylové a ethylové skupiny.

Mezi representativní příklady skupin makromonomerů B užitečných podle vynálezu, které jsou na konci uzavřeny, patří následující na konci uzavřené skupiny: póly(N-alkyloxazoliny), polyalkylenglykoly, monoalkylethery polyalkylenglykolu, poly(N-vinylpyrrolidony), póly(N-allylpyrrolidony) , polyvinylpyridiny, polyallylpyridiny, polyvinylkaprolaktamy, polyallylkaprolaktamy, polyvinylimidazoly, polyallylimidazoly, polyvinylfurany, polyvinyltetrahydrofurany, polyallylfurany, polyakrylové kyseliny, polymethakrylové kyseliny, polyallyltetrahydrofurany, polyvinylaminobenzeny, polyvinyl(Ν,Ν-dialkylaminobenzeny), polyvinyl (N-alkylaminobenzeny) , polyvinylaminomethylbenzeny, polyvinyl (Ν,Ν-dialkylaminomethylbenzeny), polyvinyl(N-alkylaminomethylbenzeny), polyvinylaminoethylbenzeny, polyvinyl(N,N-dialkylaminoethylbenzeny), polyvinyl(N-alkylaminoethylbenzeny), póly (Ν,Ν-dialkylakrylamidy), póly(Ν,Ν-dialkyl(alkyl)akrylamidy) a jejich směsi.

Výhodnými jsou ty makromonomery, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z následujících na konci uzavřených skupin: póly(N-alkyloxazoliny) , polyalkylenglykoly, monoalkyletherypolyalkylenglykolu, pólyvinylpyridiny, polyakrylamidy a jejich směsi.

Výhodnějšími jsou polyvinylpyridinové a polyakrylamidové makromonomery, které jsou na konci uzavřeny.

Příklady na konci uzavřených póly(N-alkyloxazolin)ových makromonomerů jsou makromonomery následujícího obecného vzorce

R-[-NH,CH,-] -O-E ^L | 2 2 ^J m

C=0

R' v němž R a R' nezávisle na sobě znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, výhodněji R a R' znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu a nejvýhodněji R znamená methylovou a R' ethylovou skupinu. E znamená kopolymerovatelnou ethylenicky nenasycenou část (tj. skupinu uzavírající konec). E je s výhodou vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové, 1-butenylové, 1-propenylové, isobutenylové, isoprenylové, cyklohexylové a cyklopentylové skupiny a jejich směsí. Ještě výhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 3-vinylbenzy23 love, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové,

1-butenylové, 1-propenylové a isobutenylové skupiny a jejich směsí. Nejvýhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylově, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 3-vinylbenzylové a 4-vinylbenzylové skupiny a jejich směsí. Ve shora uvedeném obecném vzorci m s výhodou znamená číslo od 10 do 2000, výhodněji od 15 do 300 a nejvýhodněji od 20 do 250.

Jinými příklady na konci uzavřených póly(N-alkyloxazolin)ových makromonomerů jsou sloučeniny následujícího obecného vzorce

C=0

CH=CH₂ v němž R a R^z nezávisle na sobě znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, výhodněji R a R' znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu a nejvýhodněji R znamená atom vodíku a R^z ethylovou skupinu. Ve shora uvedeném obecném vzorci m znamená číslo od 10 do 2000, výhodněji od 15 do 300 a nejvýhodněji od 20 do 250. Vysoce výhodnými příklady póly(N-alkyloxazolin)ových makromonomerů, které jsou na konci uzavřeny, jsou akryloylovou skupinou uzavřený póly(2-ethyloxazolin), methakryloylovou skupinou uzavřený póly(2-ethyloxazo' lín) , styrolovou skupinou uzavřený póly (2-ethyloxazolin) , akryloylovou skupinou uzavřený póly (2-methyloxazolin) , methakryloylovou skupinou uzavřený póly(2-methyloxazolin), 3-vinylbenzoylovou skupinou uzavřený póly (2-methyloxazolin) , 4-vinylbenzoylovou skupinou uzavřený póly(2-methyloxazolin) a jejich směsi.

Tyto póly (N-alkyloxazolino) ové makromonomery na konci uzavřené lze syntetizovat standardními syntetickými postupy, které zahrnují kysele katalyzovanou polymeraci, N-alkyloxazolinu na póly(N-alkyloxazolin)ový alkohol. Tento alkohol se pak následně na konci uzavře standardními reakčními postupy žádanou ethylenicky nenasycenou částí pomocí reaktivní nebo aktivované formy skupiny uzavírající konec. Mezi vhodné aktivované skupiny uzavírající konec patří vinyl-, allyl-, 1-propenyl-, 3-vinylbenzyl-, 4-vinylbenzyl-, 3-vinylbenzoyl-a4-vinylbenzyol-halogenidy (např. chloridy, bromidy a jodidy) a chloridy a bromidy kyselin odvozené od kyseliny akrylové, methakrylové a ethakrylové. Viz např. S.I.Shoda a spol.: Synthesis and Surfactant Property of Copolymers Having a Póly(2-0xazoline) Graft Chain, Journal of Polymer Sciences: Part A: Polymer Chemistry 30, 1489 (1992), T. Saegusa a spol.: Macromolecular Engineering on the Basis of the Polymerization of 2-0xazolines, Macromol. Chem., Macromol. Symp. 51, 1 (1989), USA patent číslo 4 011 376 Tomalia a spol., vydaný 8. března 1977, a USA patent č. 3 786 116 Milkoviche a spol., vydaný 15. ledna 1974; všechny tyto odkazy jsou zde uvedeny jako citace.

Polyoxazolinové makromonomery se mohou syntetizovat také polymerací monomerů na příslušnou konec uzavírající skupinu. Například vinylbenzylovou skupinou konec uzavírající polyoxazoliny se mohou připravovat polymerací 2-ethyl-2-oxazolinu se směsí 3-vinylbenzyl a 4-benzylchloridů. Viz příklad 3.

Vysoce užitečné v tomto vynálezu jsou také na konci uzavřené polyalkylenglykolové makromonomery a polyalkylenglykol-monoalkyletherové makromonomery následujícího obecného vzorce

R' ' - [ OCH₂-CH ] _m-O-E

I, '

R³ v němž R'' znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s 1 až 40 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, výhodněji z atomu vodíku a alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, nejvýhodněji z atomu vodíku a alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, nejvýhodněj i atomu vodíku a methylové skupiny, R³ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, methylové, ethylové a propylové skupiny, výhodněji atomu vodíku nebo methylové skupiny, nejvýhodněji znamená atom vodíku. E znamená kopolymer o vatě lnou, ethylenicky nenasycenou část (tj. část uzavírající konec). Je výhodné, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové,

1-butenylové, 1-propenylové, isobutenylové, isoprenylové, cyklohexylové a cyklopentylové skupiny a jejich směsí. Výhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové a 1-butenylové a jejich směsí. Nejvýhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 3-vinylbenzylové a

4-vinylbenzylové a jejich směsí. Ve shora uvedeném obecném vzorci m znamená jak shora popsáno, při čemž m s výhodou znamená číslo od 20 do 2000, výhodněji od 30 do 750 a nejvýhodněji od 40 do 500. Tomu je třeba rozumět tak, že jestliže ve shora uvedeném obecném vzorci R³ znamená jinou skupinu než atom vodíku, pak jsou možné různé isomery výsledného makromonomeru podle orientace jednotlivých glykolových částí. Shora uvedená struktura těchto na konci uzavřených polyalkylenglykolových raonoalkyletherů je obecnou strukturou, která není zamýšlena jako omezení těchto látek na jakoukoliv zvláštní isomerní strukturu.

Mezi vysoce výhodné příklady na konci uzavřených polyalkylenglykolových monoalkyletherů užitečných v tomto vynálezu patří akryloylovou skupinou uzavřený polyethylenglykol, 3-vinylbenzoylovou skupinou uzavřený polyethylenglykol, 4-vinylbenzylovou skupinou uzavřený polyethylenglykol, methakryloylovou skupinou uzavřený polyethylenglykol, akryloylovou skupinou uzavřený monomethylether polyethylenglykolu, 3-vinylbenzoylovou skupinou uzavřený monomethylether polyethylenglykolu, 4-vinylbenzoylovou skupinou uzavřený monomethylether polyethylenglykolu, methakryloylovou skupinou uzavřený monomethylether polyethylenglykolu a jejich směsi.

Polyalkylenglykoly uzavřené na konci a jejich monoalkylethery se mohou syntetizovat standardními reakčními postupy z polyalkylenglykolu nebo jeho monoalkyletheru a reaktivní nebo aktivované formy skupiny uzavírající konec. Mezi vhodné skupiny uzavírající konec patří vinyl-, allyl-, 3-vinylbenzoyl- a 4-vinylbenzoyl-halogenidy (např. chloridy, bromidy a jodidy) a chloridy a bromidy kyselin odvozené od kyseliny akrylové, methakrylové a ethakrylové. Monoalkylether polyalkylenglykolu se může syntetizovat z odpovídajícího polyalkylenglykolu jakýmikoliv alkylačními činidly dobře známými v oblasti techniky (např. methyljodidem, methylbromidem, diazomethanem, methylsulfátem a ethyljodidem). Polyethylenglykoly s různými molekulovými hmotnostmi stejně jako jejich methylethery jsou dostupné od Aldrich Chemical Company a Union Carbide Corporation. Polyalkylenglykoly se mohou syntetizovat také z odpovídajících alkylenoxidů a alkylenglykolů standardními syntetickými postupy (např. kysele nebo bazicky katalyzovanou polymerací alkylenoxidů).

Vysoce užitečnými v tomto vynálezu jsou také na konci uzavřené hydrofilní makromonomerní jednotky s atomem dusíku, kopolymer ovatelné s A a C, obecného vzorce

R¹²-[-CH₂CH-]_m-E

I /

P v němž E znamená kopolymerovatelnou, ethylenicky nenasycenou část (tj. část uzavírající konec). Je výhodné, jestliže P znamená skupinu vybranou ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 2-vinylbenzoylové,

3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové, 1-butenylové, isobutenylové, isoprenylové, cyklohexylové, cyklopentenylové a cyklohexenylové skupiny a jejich směsí. Výhodnější je, jestliže E znamená skupinu vybranou ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové a 4-vinylbenzoylové skupiny a jejich směsí. Nejvýhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové a 4-vinylbenzylové skupiny a jejich směsi. R¹² znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylově skupiny s 1 až 40 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, benzylové skupinyu, 1-fenylovou skupinou substituované alkylové skupiny se 2 až 40 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem,

1,1-difenylovou skupinou substituované alkylové skupiny se 2 až 40 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem a jejich směsí. R¹² výhodněji znamená 1, l-difenyl-4-methylpentylovou skupinu. P znamená skupinu vybranou ze skupiny sestávající z 2-pyridylové, 3-pyridylové a 4-pyridylové skupiny, 2-, 3- nebo 4-pyridylové skupiny substituované atomem halogenu, alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituované 2-, 3- nebo 4- pyridylové skupiny, 2-aminofenylové skupiny, 3-aminofenylové skupiny, 4-aminofenylové skupiny, 2-aminomethylfenylové skupiny,

3-aminomethylfenylové skupiny, 4-aminomethylfenylové skupiny a jejich farmaceuticky přijatelných solí, kvarterních derivátů a směsí. V předcházejícím obecném vzorci m znamená číslo od 10 do 2000, výhodněji od 15 do 300 a nejvýhodněji od 20 do 250.

O předcházejícím obecném vzorci bylo zjištěno, že farmaceuticky přijatelné soli a kvartérnizované deriváty jsou zvláště výhodné kvůli jejich vysoce žádaným fyzikálním vlastnostem a kvůli jejich rozpustnosti. Pojem farmaceuticky přijatelná sůl tak, jak se zde tento pojem používá, znamená sůl, která je obecně považována za bezpečnou pro použití u člověka bez nepatřičného rizika toxicity a jiných nepříznivých účinků. Mezi neomezující příklady farmaceuticky přijatelných solí těchto materiálů patří hydrochloridové soli a hydrobromidové soli. Mezi neomezující příklady kvarterni z ováných derivátů patří alkylovou skupinou kvarternizované deriváty, v nichž uvedená alkylová skupina znamená skupinu s 1 až 30 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, s výhodou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, výhodněji alkylová skupina znamená methylovou nebo ethylovou skupinu.

Mezi vysoce výhodné příklady těchto makromonomerů, které obsahují atom dusíku, s uzavřeným koncem, které jsou užitečné v tomto vynálezu, patří akryloylovou skupinou zakončený poly(2-, 3- nebo 4-vinylpyridin), methakrylovou skupinou zakončený poly(2-, 3- nebo 4-vinylpyridin), 2-, 3- nebo 4-vinylbenzylovou skupinou zakončený poly(2-, 3- nebo 4-vinylpyridin) , 2-, 3- nebo 4-vinylbenzylovou skupinou zakončený hydrochlorid póly(2-,

3- nebo 4-vinylpyridin)u, 2-, 3- nebo 4-vinylbenzylovou skupinou zakončený póly(2-, 3- nebo 4-vinyl-N-methylpyridin), 2-,

3- nebo 4-vinylbenzylovou skupinou zakončený póly(4-dimethylaminomethylvinylbenzen), 2-, 3- nebo 4-vinylbenzylovou skupinou zakončený póly (methylovou skupinou kvarternizovaný dimethylaminoethylvinylbenzen) a jejich směsi.

Tyto makromonomery s atomem dusíku, s uzavřeným koncem, mohou být syntetizovány standardními syntetickými postupy, které zahrnují polymeraci, obvykle za ionizačních (aniontem) podmínek příslušné monomerní jednotky (např. 2-, 3- nebo 4-vinylpyridinu, 4-dimethylaminomethylvinylbenzenu atd.) . Mohou se používat rozmanité iniciátory. Mezi jejich neomezující příklady patří báze, jako je butyllithium, sek.butyllithium, terc.butyllithium, hydridohlinitan lithný, hydrid sodný a podobné. Neomezující příklady těchto bází jsou uvedeny v Anionic Polymerization: Principles and Practice, Maurice Morton, kapitola 2, str. 13, Academie Press, N.Y. (1983); tato práce je zde celá uvedena jako odkaz. Bylo zjištěno, že je zvláště výhodné, jestliže se tyto silné báze používají společně se stericky bráněnými uhlovodíkovými materiály, jako je 1,1-difenylethylen, takže se pro iniciaci polymerace generuje stericky bráněná báze, při čemž v tomto případě je skutečným inicátorem stericky bráněný uhlovodík, definovaný jako I, který je zahrnut do makromonomerní struktury. Jakmile se jednou dosáhne žádoucího stupně polymerace, pro ukončení polymerace se typicky použije příslušné reakční činidlo, které uzavírá konec a které ukončuje makromonomer. Mezi neomezující příklady těchto činidel, které uzavírají konec, patří 2-vinylbenzylchlorid, 3-vinylbenzylchlorid, 4-vinylbenzylchlorid a podobné.

Farmaceuticky přijatelné soli a kvarternizované deriváty makromonomerů s atomem dusíku se snadno připravují z těchto makronomerů standardními synstetickými postupy. Typicky se makromonomery nechají zreagovat s kyselinou za vzniku soli. Například reakcí s kyselinou chlorovodíkovou nebo bromovodíkovou (buď plynnou nebo ve vodném roztoku) by se získaly odpovídající hydrochloridové nebo hydrobromidové soli. Při tvorbě kvarternizovaných derivátů se makromonomery nechají zreagovat s kvarternizačním činidlem. Například reakce s methylhalogenidem (např. methyljodiem, methylchloridem) nebo alkylsulfátem (např. dimethylsulfátem, diethylsulfátem) by poskytly odpovídající kvarternizovaný makromonomer.

Typičtěji je žádoucí farmaceuticky přijatelná sůl nebo kvartem i z ováný derivát termoplastického elastomerního polymeru, kdy je forma neiontové soli nebo nekvarternizováného makromonomeru zahrnuta v termoplastickém elastomerním kopolymeru. Následuje tvorba soli nebo kvarternizace kopolymeru standardními syntetickými postupy analogickými postupům popsaným pro makromonomer.

Vysoce užitečné v tomto vynálezu jsou také na konci uzavřené hydrofilní polyakrylamidové makromonomer ní jednotky, ko.r polymerovatelné s A a C, odpovídající obecnému vzorci

R¹²-[-CHCHR¹³-] -E ^L | ^J m f⁰

N(R¹⁴) (R¹⁵) v němž E znamená kopolymerovatelnou, ethylenicky nenasycenou 5ást (tj. část uzavírající konec). E je s výhodou vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methacryloylové, ethakryloylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové,

4-vinylbenzylové, 2-vinylbenzoylové, 3-vinylbenzoylové, 4-viaylbenzoylové, 1-butenylové, isobutenylové, isoprenylové, cykLohexylové, cyklopentenylové a cyklohexenylové skupiny a jejich směsí. Ještě výhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylben30 zoylové a jejich směsí. Nejvýhodnější je, jestliže E znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové a 4-vinylbenzylové skupiny a jejich směsí. R¹² s výhodou znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, benzylové skupiny,

1-fenylovou skupinou substituované alkylové skupiny se 2 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, 1,1-difenylovou skupinou substituované alkylové skupiny se 2 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem a jejich směsí.

R¹³ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylové skupiny s 1 až 30 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, výhodněji z atomu vodíku a alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem a nejvýhodněji z atomu vodíku, methylové skupiny a ethylové skupiny. R¹⁴ a R¹⁵ znamenají nezávisle na sobě skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, výhodněji ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem a nejvýhodněji znamená methylovou skupinu. V předcházející struktuře m s výhodou znamená číslo od 10 do 2000, výhodněji od 15 do 300 a nejvýhodněji od 20 do 250.

V další části budou popsány polysiloxanové makromonomerní jednotky C. Polysiloxanové makromonomerní jednotky C jsou velké monomerní stavební bloky obsahující polysiloxanovou část (tj. polysiloxanový řetězec) a část kopolymerovatelnou s uvedenými jednotkami A a B. Polysiloxan znamená polymer obsahující opakující se vazby atom křemíku - atom kyslíku.

Polysiloxanové monomerní jednotky C jsou v kopolymerech obsaženy v množství od 0,1 do 20, výhodněji od 1 do 15 a nej výhodně ji od 2 do 10 % hmotn. z hmotnosti kopolymerů.

Pojem kopolymerovatelný tak, jak se zde používá, znamená polysiloxanové makromonomerní jednotky C, které mohou reagovat s monomerem A a makromonomerem B v polymerační reakci konvenčními syntetickými způsoby. Polysiloxanové makromonomerní jednotky C, které jsou užitečné v tomto vynálezu, obsahují kopolymerovatelnou část, s výhodou ethylenicky nenasycenou část, která je kopolymerovatelná s jednotkami A a B. Pojem ethylenicky nenasycený tak, jak se zde používá, znamená polysiloxanové jednotky C, které obsahují alespoň jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku (která může být mono-, di-, tri- nebo tetra-substituovaná) . Výhodnými polysiloxany jsou typicky ty polysiloxany, které jsou na konci uzavřeny ethylenicky nenasycenou skupinou. Pojem na konci uzavřený nebo ukončený tak, jak se zde používá, znamená, že ethylenicky nenasycená část je na konci nebo blízko koncové polohy makromonomeru. Tato definice na konci uzavřený však není zamýšlena jako omezení makromonomeru pouze na ty makromonomery, které končí dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku (ať už mono-, di-, tri- nebo tetra-substituované).

Příklady polysiloxanových makromonomerních jednotek, které jsou užitečné jako polysiloxanové jednotky C v tomto vynálezu, jsou popsány v USA patentu č. 5 106 609 R.E.Bolicha, jr., a spol., vydaném 21. dubna 1992 a v USA patentu č. 4 693 935 Mazureka, vydaném 15. září 1987, které jsou zde celé zahrnuty jako citace.

Může se použít jednoduchý polysiloxanový makromonomer C nebo kombinace dvou nebo více polysiloxanových makromonomerů C. V obou případech se polysiloxanové makromonomery vyberou tak, aby vyhovovaly požadavkům na kopolymer.

Polysiloxanové jednotky C mohou být popsány obecným vzorcem

E'(Y)_nSi(R⁷)₃._t(Z)_t v němž E znamená ethylenicky nenasycenou část nebo konec uzavírající skupinu kopolymerovatelnou s A a Β, Y znamená dvojvazný atom nebo skupinu atomů, R⁷ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, nižší alkylové skupiny, arylové skupiny nebo alkoxyskupiny, Z znamená jedno* vaznou siloxanovou polymerní část s číselným průměrem molekulových hmotností alespoň 500, která je v podstatě nereaktivní za kopolymeračních podmínek a která je po polyraeraci navěšena na uvedeném základním skeletu, n znamená číslo 0 nebo lat znamená číslo od 1 do 3.

A

Jednotka C má hmotnostní průměr molekulové hmotnosti od 1 000 do 50 000, s výhodou od 5 000 do 40 000, výhodněji od 10000 do 20 000.

Výhodnými polysiloxanovými jednotkami G jsou ty, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z následujících skupin:

E-C-O-íCHPq-íOJp-SKR^j _tz₍

E'-Si(R”>₃.,Z_t

E'—<0^— <CH_J>_$-<’V^SÍ<R,'^>3-<^Z<

O HOR⁸ /-<

E C ' O ’ CH₂CH2· N- C· N 3·Λ

O OH

II I ¹

E'-C -O-CH₂-CH- CH_ť N - (CH₂)_q- Si(Rⁿ)_{3 (}Z_t .

E'-C-O-CI^CH,-N-C - N-CCH^qSKR¹^ _ ₍Z_t

Z v nichž t znamená číslo 1, 2 nebo 3, s výhodu 1, p znamená číslo 0 nebo 1, s výhodou 0, R⁸ znamená alkylovou skupinu nebo atom vodíku, q znamená číslo od 2 do 6, s výhodou 3, s znamená číslo od 0 do 2, E' znamená skupinu obecného vzorce CH = C L L

R⁹ R¹⁰ , v němž R⁹ znamená atom vodíku nebo skupinu -COOH, s výhodou atom vodíku, R¹⁰ znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo skupinu -CH₂COOH, s výhodou methylovou skupinu, Z znamená skupinu obecného vzorce

CH, u I.

R¹¹ -[-Sl-]_r- , ch₃ v němž R¹¹ znamená alkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkylaminovou skupinu, arylovou skupinu nebo hydroxylovou skupinu, s výhodou alkylovou skupinu, a r znamená číslo od 5 do 700, s výhodou kolem 250.

Mezi zvláště výhodné polymery pro použití podle předloženého vynálezu patří následující polymery (níže uvedená hmotnostní procenta znamenjí množství reakčních složek v polymerační reakci, nikoliv nutně množství v konečném produktu): N-butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly (4-dimethylaminomethylvinylbenzen)poly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2, methylovou skupinou kvarternizovaný N-butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly(4-dimethylaminomethylvinylbenzen)póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2, ethylovou skupinou kvarternizovaný N-butylakrylát/ 2-methoxyethylakrylát /póly (2-vinylpyridin)póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2, N-butýlakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly(2-vinylpyridin)(dimethylsilosan) jako hydrochlorid 36/22/40/2, butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/póly(Ν,Ν-dimethylakrylamid)/póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2, butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly(Ν,Ν-dimethylmethakrylamid)/póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2, butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) jako hydrochlorid 36/22/40/2, butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/póly(2-ethy1-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 33/22/40/5, butylakrylát/ /2-methoxyethy lakry lát/póly (2-ethyl-2-oxazolin) /póly (dimethylsiloxan) 30,5/22/40/7,5, butylakrylát/2-methoxyethylaRrylát/poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 28/22/40/10, bu34 tylakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly (2-ethyl-2-oxazolin) /poly(dimethylsiloxan) 23/22/40/15, butylakrylát/póly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 53/40/7, butylakrylát/2-ethylhexylmethakrylát/poly(2-ethyl-2-oxazolin) /póly (dimethylsiloxan) 35/20/40/5, butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/póly(ethylenglykol)/póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2, butylakrylát/2-(dimethylamino) ethylmethakrylát/poly (2-ethyl-2-oxazolin) /póly (dimethylsiloxan) 31/24/40/5 a butylakrylát/methylovou skupinou kvarternizovaný 2- (dimethylamino) ethylmethakrylát/poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 31/24/40/5.

Kopolymery se mohou vyrábět radikálovou polymerací monomerů A s makromonomery B a polysiloxanovými makromonomery C. Není úmyslem nutně vyloučit z tohoto vynálezu jakékoliv kopolymery vyrobené jiným způsobem než radikálovou polymerací, pokud má produkt žádané fyzikální vlastnosti. Kopolymery podle vynálezu se tvoří z náhodně se opakujících monomerních jednotek A, raakromonomerních jednotek B a polysiloxanových makromonomerních jednotek C.

Obecný princip radikálových polymerací je dobře znám. Viz například Odian: Principles of Polymerization, druhé vydání, John Wiley and Sons, str. 179 a další, 1981. Všechny potřebné monomery a makromonomery se umístí do reaktoru spolu s dostatečným množstvím společného rozpouštědla tak, aby po ukončení reakce byla viskozita reakční směsi přijatelná. Typická náplň monomeru a makromonomeru je od 10 do 50 % hmotn. Podle potřeby se odstraní nežádoucí terminátory, zvláště kyslík. To se provede evakuováním nebo propláchnutím inertním plynem, jako je argon nebo dusík. Zavede se iniciátor a upraví se teplota reakce tak, aby došlo k iniciaci, za předpokladu, že se používají termické iniciátory. Mezi neomezující příklady vhodných iniciátorů patří iniciátory vybrané ze skupiny sestávající z azoiniciátorů, peroxidových iniciátorů, redoxiniciátorů a fotochemických iniciátorů. Polymerace se nechá probíhat takovou dobu, která je potřebná pro vysoký stupeň konverze, typicky od několika hodin do několika dnů. Rozpouštědlo se pak odstraní, obvykle od35 pařením nebo vysrážením kopolymerů přidáním složky, která není rozpouštědlem. Kopolymer se dále čistí podle potřeby různými způsoby včetně filtrace, extrakce, rozmíchání s rozpouštědlem, dělení na membráně, gelová chromatografie a podobně.

Existují četné variace těchto postupů, které jsou plně v rozhodnutí syntetického chemika (např. výběr způsobu odstraňování plynů a výběr plynu, výběr typu iniciátoru, rozsah konverze, reakční náplň atd.). Výběr inicátoru a rozpouštědla je často dán požadavky použitých monomerů a makromonomerů, protože různé monomery a makromonomery mají různé rozpustnosti a různé reaktivity se specifickými iniciátory.

Kopoiymery podle předloženého vynálezu mohou být syntetizovány tak, že se nejdříve připraví základní skelet a polysiloxanové postranní řetězce kopolymerací vhodných monomerů a polysiloxanových makromonomerů, následuje další polymerace výsledného intermediárního kopolymerů s vhodnými hydrof ilními monomery za vzniku hydrofilních postranních řetězců. Alternativní postupy syntézy kopolymerů jsou ilustrovány níže v příkladu 6. V jiných případech se polysiloxanové postranní řetězce mohou přidávát polymerováním částí obsahujících křemík na intermedi— ární kopolymer připravený z vhodných makromonomerů a hydrofilních makromonomerů.

Jestliže jsou žádoucí soli a/nebo kvarternizované polymery, pak se tyto polymery snadno připravují z kopolymerů standardními postupy, jako je reakce se silnou kyselinou nebo kvarternizačním činidlem. Výhodnými kyselinami jsou chlorovodíková a bromovodíková kyselina, které se používají buď jako plyn nebo jako vodný roztok. Mezi obvykle používaná kvarternizační činidla patří alkylhalogenidy (např. methyljodid a methylchlorid) a alkyl a dialkylsulfáty (např. dimethylsulfát a diethylsulfát) .

Analýza produktu kopolymeraČní reakce a extrahovaných materiálů a analýza vyčištěného kopolymerů se může provádět kon36 venčními analytickými způsoby známými odborníkům z oblasti techniky. Patří sem například nukleární magnetická resonance (NMR), infračervená molekulární spektroskopie, gelová/eluční chromatografie, membránová osmometrie a atomová absorpční a emisní spektroskopie.

Kopolymery podle předloženého vynálezu mohou být formulovány v rozmanitých typech produktů včetně pěn, genů, lotionů, toníků, sprejů, šamponů, kondicionérů, pleťových vod, lotionů určených pro ruce a pro tělo, zvlhčovačů pleti, slunečních filtrů, přípravků proti akné, povrchových analgetik, maskar a podobných. Nosiče a další' složky potřebné pro výrobu těchto produktů budou různé podle typu produktu a mohou být rutinně vybrány odborníky z oblasti techniky. V následující části je popis některých těchto nosičů a dalších složek.

Vlasové přípravky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat nosič nebo směs takových nosičů, které jsou vhodné pro aplikaci na vlasy. Nosiče jsou přítomny od 0,5 do 99,5, s výhodou od 5,0 do 99,5, výhodněji od 10,0 do 98,0 % hmotn. z hmotnosti přípravku. Pojem vhodný pro aplikaci na vlasy tak, jak se zde používá, znamená, že nosič nepoškozuje nebo negativně neovlivňuje estetiku vlasu ani nezpůsobuje dráždění pokožky pod vlasy.

Mezi nosiče, které jsou vhodné ve vlasových přípravcích podle předloženého vynálezu, patří například nosiče, které se používají ve vlasových sprejích, pěnách, tonikách, gelech, šamponech, kondicionérech a pleťových vodách. Výběr příslušného nosiče bude záviset také na použitém kopolymerů a na tom, zda produkt je připraven tak, aby zůstal na povrchu, na který je aplikován (např. vlasový sprej, pěna, tonik nebo gel), nebo se z povrchu opláchne (např. šampon, kondicionér, pleťová voda).

Mezi nosiče, které se zde používají, patří rozmanité složky konvenčně používané ve vlasových přípravcích. Nosiče mohou obsahovat rozpouštědlo, které rozpustí nebo disperguje pří slušI ný používaný kopolymer, výhodnou je voda, alkoholy s 1 až 6 atomy uhlíku a jejich směsi. Výhodnější je voda, methanol, ethanol, isopropanol a jejich směsi. Nosiče mohou obsahovat také rozmanité další materiály včetně, ale bez omezení na ně, acetonu, uhlovodíků (jako je isobutan, hexan, decen), halogenovaných uhlovodíků (jako jsou freony), linaloolu, esterů (jako je ethylacetát a dibutylftalát), těkavých silikonových derivátů (zvláště siloxanů, jako je fenylpentamethyldisiloxan, methoxypropylheptamethylcyklotetrasiloxan, chlorpropylpentamethyldisiloxan, hydroxypropylpentamethyldisiloxan, oktamethylcyklotetrasiloxan, dekamethylcyklopentasiloxan, cyklomethikon a dimethikon s viskozitou při 25 °C například 1,5 Pa.s nebo menší) a jejich směsí. Jestliže se vlasové prostředky používají jako sprej, tonikum, gel nebo pěna, pak mezi výhodná rozpouštědla patří voda, ethanol, těkavé silikonové deriváty a jejich směsi. Rozpouštědla, která se v těchto směsích používají, mohou být mísitelná nebo navzájem nemísitelná. Pěny a aerosolové spreje na vlasy mohou používat také jakákoliv konvenční hnací činidla, která dodávají materiál ve formě pěny (v případě pěn) nebo jako jemný stejnoměrný postřik (v případě aerosolového spreje na vlasy) . Mezi příklady vhodných hnacích činidel patří takové materiály, jako je trichlofluormethan, dichlordifluormethan, difluorethan, dimethylether, propan, butan nebo isobutan. Produkt ve formě tonika nebo spreje na vlasy, který má nízkou viskozitu, může využívat také emulgační činidlo. Mezi příklady vhodných emulgačních činidel patří neiontová, kationtová a aniontová povrchově aktivní činidla nebo jejich směsi. Zvláště výhodná jsou fluorovaná povrchově aktivní činidla, zvláště tehdy, jestliže produktem je přípravek spreje na vlasy a nejvíce tehdy, jestliže sprejový přípravek má relativně nízký obsah těkavých oragnických rozpouštědel, jako jsou alkoholy, a relativně vysoký obsah vody (například v nadbytku 10 % hmotn.). Jestliže se takové emulgační činidlo používá, je s výhodou přítomno v množství od 0,01 do 7,5 % hmotn. z hmotnosti přípravku. Množství hnacího činidla se upraví podle potřeby, obvykle však od 3 do 30 % hmotn. u přípravků pěnových a od 15 do 50 % hmotn. u aerosolových sprejových vlasových přípravků.

Vhodné nádoby na spreje jsou dobře známé odborníkům z oblasti techniky. Patří mezi ně neaerosolové pumpičkové spreje, t j. atomizery, aerosolové nádoby nebo plechovky s hnacím činidlem, jak shora popsáno, a také pumpičkové aerosolové nádoby používající jako hnací činidlo stlačený vzduch. Pumpičkové aerosolové nádoby jsou popsány například v USA patentech číslo 4 077 441 Olofssona ze 7. března 1978 a 4 850 577 TerStegeho z 25. července 1989, oba patenty jsou zde zahrnuty jako citace, a také v USA patentové přihlášce č. 07/839648 Gosselina, Lunda, Sojky a Lefebvra, podané 21. února 1992: Consumer Product Package Incorporating a Spray Device Utilizing Large Diameter Bubbles. Pumpičkové aerosolové spreje na vlasy používající stlačený vzduch jsou také běžně vyráběny firmou The Procter and Gamble Company pod obchodním názvem vlasové spreje Vídal Sassoon Airsprayr.

Jestliže jsou vlasovými přípravky kondicionéry a pleťové vody, pak může nosič obsahovat rozmanité materiály typu kondicionérů. Jestliže vlasové přípravky znamenají šampony, potom mezi nosiče patří povrchově aktivní činidla, suspendační činidla, tužidla atd. Různé další složky užitečné pro vlasové přípravky jsou popsány v USA patentu č. 5 106 609 Bolicha jr. a spol., vydaném 21. dubna 1992, a v USA patentu č. 4 387 090 Bolicha jr., vydaném 7. června 1983; oba jsou zde zahrnuty jako citace. Některé z těchto dalších složek jsou popsány níže.

Povrchové kosmetické a farmaceutické přípravky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat nosič. Nosič by měl být kosmeticky a/nebo farmaceuticky přijatelný, což znamená, že nosič je vhodný pro místní aplikaci na pleť, má dobré estetické vlastnosti, je slučitelný s kopolymery podle předloženého vynálezu a jakýmikoliv jinými složkami a nemá žádný nevhodný bezpečnostní nebo toxický vliv.

Nosič může mít rozmanité formy. Například mezi nosiče pro emulze, kteoru jsou zde užitečné, patří, ale nejsou na ně omezeny, emulze typu olej ve vodě, voda v oleji ve vodě a olej ve vodě v silikonu. Tyto emulze mohou pokrývat široké rozmezí viskozit, např. od 10 Pa.s až do 20 000 Pa.s. Tyto emulze se mohou také dodávat ve formě sprejů buď jako mechanické pumpičkové nádoby nebo jako přetlakové aerosolové nádoby používající konvenční hnací činidla. Tyto nosiče se mohou dodávat také ve formě pěn. Mezi další vhodné nosiče pro povrchové aplikace patří bezvodá kapalná rozpouštědla, jako jsou oleje, alkoholy a silikony (např. minerální olej, ethanol, isopropanol, dimethikon, cyklomethikon a podobné), jednofázová kapalná rozpouštědla na bázi vody (např· vodně-alkoholové rozpouštědlové systémy) a zahuštěné verze těchto bezvodých rozpouštědel a jednofázových rozpouštědel na bázi vody (např. tehdy, když byla viskozita rozpouštědla zvýšena tak, aby se vytvořila pevná nebo polopevná látka přidáním vhodných gum, pryskyřic, vosků, polymerů, solí apod.). Příklady povrchových nosných systémů užitečných podle předloženého vynálezu jsou popsány v následujících čtyřech odkazech, které jsou zde všechny celé uvedeny jako citace: Sun Products Formulary, Cosmetics and Toiletries 105, 122 (prosinec 1990), Sun Products Formulary, Cosmetics and Toiletries 102. 117 (březen 1987), USA patent číslo 4 960 764 Figueroa a spol., vydaný 2. října 1990, a USA patent č. 4 254 105 Fukuda a spol., vydaný 3. března 1981.

Nosiče vlasových přípravků mohou obsahovat od 50 do 99 % hmotn. přípravků podle předloženého vynálezu, s výhodou od 75 do 99, nejvýhodněji od 85 do 95 % hmotn.

Mezi výhodné kosmeticky a/nebo farmaceuticky přijatelné povrchové nosiče patří vodně-alkoholové systémy a emulze oleje ve vodě. Jestliže je nosičem vodně-alkoholový systém, potom obsiahuje od 1 do 99 % hmotn. ethanolu, isopropanolu nebo jejich směsi a od 1 do 99 % hmotn. vody. Výhodnější je, jestliže nosič obsahuje od 5 do 60 % hmotn. ethanolu, isopropanolu nebo jejich směsi a od 40 do 95 % hmotn. vody. Zvláště výhodné je, jestliže r.osič obsahuje od 20 do 50 % hmotn. ethanolu, isopropanolu nebo jejich směsi a od 50 do 80 % hmotn. vody. Jestliže je nosičem emulze oleje ve vodě, potom nosič obsahuje jakékoliv obvyklé přísady pro přípravu těchto emulzí. Další složky užitečné pro přípravu místních přípravků budou popsány níže.

V přípravcích podle vynálezu pro aplikaci na vlasy a pro místní aplikaci na pleť se mohou používat rozmanité další složky. Mezi neomezující příklady patří farmaceuticky aktivní složky, kondicionéry, zvlhčovači prostředky, povrchově aktivní činidla, kopolymerní tužidla na bázi karboxylových kyselin a další složky.

Přípravky podle předloženého vynálezu, zvláště přípravky pro místní aplikaci na pleť, mohou obsahovat bezpečné a efektivní množství farmaceuticky aktivní složky. Pojem bezpečné a efektivní množství tak, jak se zde používá, znamená takové množství, které je dostatečně vysoce aktivní, aby významně nebo positivně modifikovalo stav, který má být léčen, ale dostatečně nízké na to, abychom se vyhnuli vážným vedlejším účinkům (při odůvodněném poměru zisk/riziko) v rozsahu zdravého lékařského posouzení. Bezpečné a efektivní množství farmaceuticky aktivní složky bude různé podle specifické aktivity, schopnosti přípravku pronikat aktivitou kůži, na množství aplikovaného přípravku, na příslušném stavu, který je léčen, na věku a fyzickém stavu pacienta, který je léčen, na intenzitě nástupu stavu, který je léčen, na době trvání léčení, na povaze současně probíhajícího léčení a na podobných faktorech.

Farmaceuticky aktivní sloučeniny, které se mohou používat v přípravcích podle předloženého vynálezu, jsou v přípravcích s výhodou obsaženy v množství od 0,1 do 20 % hmotn. z hmotnosti přípravku, výhodněji od 0,1 do 10 a nejvýhodněji od 0,1 do 5 % hmotn. Mohou se používat také směsi farmaceuticky aktivních látek.

Mezi neomezující příklady farmaceuticky aktivních látek patří následující látky. Mezi užitečné farmaceuticky aktivní látky v přípravcích podle předloženého vynálezu patří přípravky pro akné. Mezi přípravky proti akné, které jsou výhodné pro po41 užití podle předloženého vynálezu, patří keratolytika, jako je kyselina salicylová, síra, kyselina mléčná, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, močovina, resorcinol a N-acetylcystein, retínoidy, jako je kyselina retinová a její deriváty (např. cis a trans), antibiotika a antimikrobiální činidla, jako je benzoylperoxid, oktopirox, erythromycin, zinek, tetracyklin, triklosan, kyselina azelaová (nonandiová) a její deriváty, fenoxyethanol a fenoxypropanol, ethylacetát, klindamycin a meklocyklin, sebostaty, jako jsou flavinoidy, a- a B-hydroxykyseliny a žlučové kyseliny, jako je skymnolsulfát a jeho deriváty, deoxycholát a cholát. Pro použití podle tohoto vynálezu je výhodnou kyselina salicylová.

Mezi užitečné farmaceuticky aktivní látky v přípravcích podle předloženého vynálezu patří nesteroidní protizánětlivě léčivé látky (NSAIDS) . NSAIDS mohou být vybrány z následujících kategorií: deriváty kyseliny propionové, deriváty kyseliny octové, deriváty kyseliny fenamové, deriváty kyseliny bifenylkarboxylové a oxikamy. Všechny tyto NSAIDS jsou plně popsány v USA patentu č. 4 985 459 Sunshineho a spol., vydaném 15. ledna 1991, který je zde zahrnut jako citace. Nejvýhodnějšími jsou propionové NSAIDS, které zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, aspirin, acetaminofen, ibuprofen, naproxen, benoxaprofen, flurbiprofen, fenoprofen, fenbufen, ketoprofen, indoprofen, pirprofen, karprofen, oxaprozin, pranoprofen, miroprofen, tioxaprofen, suprofen, alminoprofen, tiaprofenovou kyselinu, fluprofen a bukloxikovou kyselinu. Užitečnými jsou také steroidní protizánětlivé léčivé sloučeniny včetně hydrokortisonu a podobné.

Mezi užitečné farmaceuticky aktivní látky v přípravcích podle předloženého vynálezu patří léčivá činidla působící proti svědění. Mezi tato léčivá činidla, která jsou výhodná pro zahrnutí do přípravků podle předloženého vynálezu, patří farmaceuticky přijatelné soli methdilizinu a trimeprazinu. Mezi užitečné farmaceuticky aktivní látky v přípravcích podle předloženého vynálezu patří anestetická léčivá činidla. Mezi tato léčivá činidla, která jsou výhodná pro zahrnutí do přípravků počlle před42 loženého vynálezu, patří farmaceuticky přijatelné soli lidokainu, bupivakainu, chlorprokainu, dibukainu, etidokainu, mepivakainu, tetrakainu, dykloninu, hexylkainu, prokainu, kokainu, ketaminu, pramoxinu a fenolu. Mezi užitečné farmaceuticky aktivní látky v přípravcích podle předloženého vynálezu patří antimikrobiální činidla (antimikrobiální, protiplísňové, antiprotozoální a protivirové léčivé látky). Mezi tato léčivá činidla, která jsou výhodná pro zahrnutí do přípravka podle předloženého vynálezu, patří farmaceuticky přijatelné soli b-laktamových léčivých sloučenin, chinolonových léčivých sloučenin, ciprofloxacinu, norfloxacinu, tetracyklinu, erythromycinu, amikacinu, triklosanu, doxycyklinu, kápreomycinu, chlorhexidinu, chlortetracyklinu, oxytetracyklinu, klindamycinu, ethambutolu, metronidazolu, pentamidinu, gentamicinu, kanamycinu, lineomycinu, methacyklinu, methenaminu, minocyklinu, neomycinu, netilmicinu, paromomycinu, streptomycinu, tobramycinu, mikonazolu a amanfadinu. Mezi protimikrobiální léčivé látky výhodné pro zahrnutí do přípravka podle předloženého vynálezu patří hydrochlorid tetracyklinu, estolát erythromycinu, stearát erythromycinu (sai), sulfát amikacinu, hydrochlorid doxycyklinu, sulfát kapreomycinu, glukonát chlorhexidinu, hydrochlorid chlorhexidinu, hydrochlorid chlortetracyklinu, hydrochlorid oxytetracyklinu, hydrochlorid klindamycinu, hydrochlorid ethambutolu, hydrochlorid metronidazolu, hydrochlorid pentamidinu, sulfát gentamycinu, sulfát kanamycinu, hydrochlorid lineomycinu, hydrochlorid methacyklinu, hippurát methenaminu, mandelát methenaminu, hydrochlorid minocyklinu, sulfát neomycinu, sulfát netilmicinu, sulfát paromomycinu, sulfát streptomycinu, sulfát tobramycinu, hydrochlorid mikonazolu, hydrochlorid amanfadinu, sulfát amanfadinu, triklosan, oktopirox, parachlormetaxylenol, nystatin, tolnaftát a klotrimazol.

Užitečná jsou také opalovací činidla se slunečním filtrem. Rozmanitá opalovací činidla se slunečním filtrem jsou popsána v USA patentu č. 5 087 445 Haffeyho a spol., vydaném 11. února 1992, 5 073 372 Turnéra a spol., vydaném 17. prosince 1991, č. 5 073 371 Tyrnera a spol., vydaném 17. prosince 1991, a v kápi43 tole 8 na str. 189 a následujících Cosmetics Science and Technology (Segarin a spol.), které jsou zde celé zahrnuty jako citace. Z těchto opalovacích činidel se slunečním filtrem, které jsou užitečné v přípravcích podle předloženého vynálezu, jsou výhodné ty, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z

2-ethylhexy1-p-methoxyskořicanu, 2-ethylhexy1-N,N-dimethy1-p-aminobenzoátu, P7aminobenzoové kyseliny, 2-fenylbenzimidazol-5-sulfonové kyseliny, oktokrylenu, oxybenzonu, homomenthyl-salicylátu, oktyl-salicylátu, 4,4'-methoxy-terc.butyldibenzoylmethanu, 4-isopropyl-dibenzoylmethanu, 3-benzyliden-kamforu, 3-(4-methylbenzyliden)kamforu, oxidu titaničitého, oxidu zinečnatého, oxidu křemičitého, oxidu železitého a jejich směsí.

Další opalovací činidla se slunečním filtrem jsou popsána v USA patentu č. 4 973 370 Sabatelliho, vydaném 26. června 1990, a v USA patentu č. 4 999 186 Sabatelliho a spol., vydaném

12. března 1991; oba tyto patenty jsou zde celé zahrnuty jako citace. Tato opalovací činidla se slunečním filtrem mají v jediné molekule dvě různé chromofořové části, které mají různá absorpční spektra ultrafialového záření. Jedna chromoforová část absorbuje převážně v oblasti UFB a druhá v UVA oblasti. Tato činidla poskytují vyšší účinnost, širší UF absorpci, nižší pronikání kůží a déletrvající účinnost vzhledem ke konvenčním opalovacím činidlům se slunečním filtrem. Mezi zvláště výhodné příklady těchto opalovacích činidel se slunečním filtrem patří ty, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z: esteru 4-N,N- (2-ethylhexy 1) methylaminobenzoové kyseliny s 2,4-dihydroxybenzofenonem, esteru 4-N,N- (2-ethy lhexy 1) methy laminobenzoové kyseliny se 4-hydroxydibenzoylmethanem, esteru 4-N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové kyseliny s 2-hydroxy-4-(2-hydroxyethoxy)benzofenonem, esteru 4-N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové kyseliny se 4- (2-hydr oxy ethoxy) dibenzoylmethanem a jejich sloučenin.

Opalovací činidla se slunečním filtrem mohou být v přípravcích podle vynálezu používána v množství obvykle od 0,5 do 20 % hmotn. z hmotnosti přípravků. Přesná množství búdou závi44 set na zvoleném opalovacím činidle a na žádaném faktoru sluneční ochrany (SPF) . SPF se obvykle používá jako míra ochrany slunečním filtrem proti zčervenání pokožky vlivem slunečního záření. Viz Federal Reqister 43(166). 38206 (25. srpna 1978), který je zde celý uveden jako citace.

V předloženém vynálezu jsou užitečná také činidla způsobující zhnědnutí pokožky bez slunečního záření. Patří sem dihydroxyaceton, glyceraldehyd, indoly a jejich deriváty apod. Tato činidla se mohou používat také společně s opalovacími činidly se slunečním filtrem.

Mezi další aktivní látky patří činidla pro bělení (nebo zesvětlení) pokožky, jimiž jsou, ale bez omezení jenom na tato, hydrochinon, kyselina askorbová, kóji kyselina, disiřičitan sodný.

Mezi další užitečné aktivní látky, které jsou zvláště užitečné ve vlasových přípravcích, patří aktivní činidla proti lupům, jako je pyrithion zinku, oktopirox, oxid seleničitý, síra, uhelný dehet apod.

Pro vlasové přípravky jsou užitečná kondicionérová činidla, mezi které patří uhlovodíky, silikonové kapaliny a kationtové materiály.

Uhlovodíky mohou mít buď přímý nebo rozvětvený řetězec s 10 až 16, s výhodou s 12 až 16 atomy uhlíku. Příklady vhodných uhlovodíků jsou děkan, dodekan, tetradekan, tridekan a jejich směsi.

Mezi silikonové kondicionéry použitelné podle vynálezu patří buď cyklické nebo lineární polydimethylsiloxany, fenyl a alkylfenylsilikony a silikonové kopolyoly. Tyto lineární těkavé silikony mají obecně viskozitu menší než 5.10'⁶ m².s'¹ při 25 °C, zatímco cyklické materiály mají viskozitu menší než 10.10'⁶

Kationtová kondicionerová činidla užitečná podle vynálezu mohou zahrnovat kvarterní amoniové soli nebo soli mastných aminů. Výhodnými kvarterními amoniovými solemi jsou dialkyldimethylamoniumchloridy s alkylovou skupinou s 12 až 22 atomy uhlíku, které jsou odvozeny od mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Mezi representativní příklady kvarterních amoniových solí patří dilojový dimethylamoniumchlorid, dilojový dimethylamoniummethylsulf át, dihexadecyldimethylamoniumchlorid a di (hydrogenovaný lojový)amoniumchlorid. Jinými kvarterními amoniovými solemi užitečnými podle tohoto vynálezu jsou dikationty, jako je lojový propan-diamoniumdichlorid. Užitečné jsou zde také kvarterní imidazoliniové soli. Příklady těchto imidazoliniových solí jsou imidazolinové soli obsahující alkylové skupiny s 12 až 22 atomy uhlíku, jako je 1-methyl-l-[(stearoylamid)ethyl]-2-heptadecyl-4,5-dihydroimidazoliniumchlorid, 1-methyl-l-[(palmitoylamid)ethyl]-2-oktadecyl-4,5-dihydroimidazoliniumchlorid a 1-methyl-l-[(lojový-amid)ethyl]-2-lojový-imidazoliniummethylsulfát.Užitečné jsou zde také soli mastných aminů. Mezi příklady těchto sloučenin patří hydrochlorid stearylaminu, hydrochlorid sojového aminu a formiát stearylaminu. Užitečná kondicionerová činidla jsou popsána v USA patentu č. 4 387 090 Bolicha, vydaném 7. června 1983, který je zde zahrnut jako citace.

Přípravky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat jedno nebo více zvlhčovačích činidel. Mohou se používat rozmanité materiály, z nichž každý může být přítomen v množství od 0,1 do 20, výhodněji od i do 10 a nejvýhodněji od 2 do 5 % hmotn. Mezi tyto materiály patří močovina, guanidin, kyselina glykolová a její soli (např. amoniové a kvarterní alkylamoniové) , kyselina mléčná a její soli (např. amoniové a kvarterní amoniové) , aloe vera v jakékoliv formě (např. gel aloe vera), polyhyároxyalkoholy, jako je sorbitol, glycerol, hexantriol, propylenglykol, butylenglykol, hexylenglykol a podobné, polyethylenglykoly, cukry a škroby, cukerné a škrobové deriváty (např. alkoxylovaná glukosa), kyselina hyaluronová, laktamid monoethanolaminu, acetamid monoethanolaminu a jejich směsi. Výhodnými zvlhčovadly jsou glycerol, butylenglykol, hexylenglykol a je46 jich směsi.

Přípravky podle předloženého vynálezu, zvláště šamponové a kondicionerové přípravky, mohou obsahovat jedno nebo více povrchově aktivních činidel. Tato povrchově aktivní činidla jsou užitečná jako pomocná činidla pro nosiče předložených přípravků a nejsou potřebná pro rozpuštění nebo dispergování kopolymerů podle předloženého vynálezu. U šamponů se používají v množství s výhodou od 10 do 30, výhodněji od 12 do 25 % hmotn. z hmotnosti přípravku. U kondicionérů je výhodným množstvím 0,2 až 3 % hmotn. povrchově aktivního činidla. Mezi povrchově aktivní činidla, která jsou užitečná v přípravcích podle předloženého vynálezu, patří aniontová, neiontová, kationtová, obojetná a amfoterní povrchově aktivní činidla. Rozmanitá povrchově aktivní činidla učitečná v tomto vynálezu jsou popsána v USA patentu č. 5 151 209 McCalla a spol., vydaném 29. září 1992, v USA patentu č. 5 151 210 Steuriho a spol., vydaném 29. září 1992, a v USA patentu č. 5 120 532 Wellse a spol., vydaném 9. června 1992, které jsou zde všechny zahrnuty jako citace.

Mezi neomezující příklady těchto povrchově aktivních činidel patří aniontová povrchově aktivní činidla, jako jsou alkyla alkylether-sulfáty. Tyto materiály jsou typicky sloučeniny obecného vzorce ROSO₃M a RO (C₂H₄O) _XSO₃M, v nichž R znamená alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 10 až 20 atomy uhlíku, x znamená číslo od 1 do 10 a M znamená ve vodě rozpustný kat ion, jako je amoniový, sodný, draslený a triethanolaminový. Jinou vhodnou skupinou aniontových povrchově aktivních činidel jsou ve vodě rozpustné soli organických reakčních produktů s kyselinou sírovou obecného vzorce

R₁ - SO₃ - Μ , v němž R₁ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z nasycených alifatických uhlovodíkových skupin s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 8 až 24, s výhodou s 12 až 18 atomy uhlíku, a M znamená kation. Dalšími příklady aniontových syntetických povrchově aktivních činidel, která odpovídají pojmům podle předloženého vynálezu, jsou reakční produkty mastných ky47 selin esterifikovaných isethionovou kyselinou a neutralizovaných hydroxidem sodným, v nichž například mastné kyseliny jsou odvozeny od kokosového oleje, sodné nebo draselné soli amidů mastných kyselin methyltauridu, v nichž jsou mastné kyseliny odvozeny například od kokosového oleje. Mezi ještě jiná aniontová syntetická povrchově aktivní činidla patří skupina označovaná jako sukcinamáty, olefinové sulfonáty s 12 až 24 atomy uhlíku a b-alkyloxyalkansulfonáty. Mnoho dalších nemýdlových syntetických aniontových povrchově aktivních činidel je popsáno v McCutcheon's Detergents and Emulsifiers, 1984 Annual, Allured Publishing Corporation, zahrnuté sem jako citace. Také USA patent 3 929 678 Laughlina a spol., vydaný 30. prosince 1975, popisuje mnoho jiných aniontových a také dalších typů povrchově aktivních činidel; tento patent je zde zahrnut jako citace.

Neiontová povrchově aktivní činidla použitelná podle vynálezu se s výhodou používají v kombinaci s aniontovými, amfoterními nebo obojetnými povrchově aktivními činidly. Tato neiontová povrchově aktivní činidla mohou byt široce definována jako sloučeniny, které se vyrábějí kondenzací alkylenoxidových skupin (svou povahou hydrof ilních) s organickou hydrofobní sloučeninou, která může být svoji povahou alifatická nebo alkylaromatická.

Kationtová povrchově aktivní činidla v přípravcích podle předloženého vynálezu jsou popsána v následujících dokumentech, které jsou zde zahrnuty jako citace: M.C.Publishing Co., McCutcheon's Detergents and Emulsifiers (North American Edition 1979), Schwartz a spol.: Surface Active Agents, Their Chemistry and Technology, New York, Interscience Publishers, 1949, USA patent č. 3 155 591 Hilfera, vydaný 3. listopadu 1964, USA patent č. 3 929 678 Laughlina a spol., vydaný 30. prosince 1975, USA patent č. 3 959 461 Baileyho a spol., vydaný 25. května 1976, a USA patent č. 4 387 090 Bolicha, jr., vydaný 7. června 1983. Jestliž je kationtové povrchově aktivní činidlo obsaženo v přípravcích podle předloženého vynálezu, potom je v nich obsaženo v množství od 0,05 do 5 % hmotn.

Jako příklady obojetných povrchově aktivních činidel jsou uvedena ta činidla, které lze široce popsat jako deriváty alifatických kvartérních amoniových, fosfoniových a sulfoniových sloučenin, v nichž alifatické skupiny znamenají přímý nebo rozvětvený řetězec a v nichž jeden z alifatických substituentů znamená substituent s 8 až 18 atomy uhlíku a druhý obsahuje aniontovou skupinu způsobující rozpustnost ve vodě, např. karboxyskupinu, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. V předloženém vynálezu jsou užitečná také jiná obojetná činidla, jako jsou betainy. Mezi příklady betainů patří vyšší alkylbetainy, jako je kokosový dimethylkarboxymethylbetain, lauryldimethylkarboxymethylbetanin, lauryldimethyl-a-karboxyethylbetain, čety ldimethylkarboxymethylbetain, laurylbis-(2-hydroxyethyl)karboxymethylbetain,stearylbis-(2-hydroxypropyl)karboxymethylbetain, oleyldimethyl-y-karboxypropylbetain, laurylbis-(2-hydroxypropyl) α-karboxyethylbetain, kokosový dimethylsulfopropylbetain, stearyldimethylsulfopropylbetain, lauryldimethylsulfoethylbetain, laurylbis-(2-hydroxyethyl)sulfopropylbetain a amidobetainy a amidosulfobetainy (v nichž skupina RCONH(CH₂)₃ je připojena na atom dusíku betainů).

Příklady amfoterních povrchově aktivních činidel, která se mohou používat v přípravcích podle předloženého vynálezu, jsou taková povrchově aktivní činidla, které lze široce popsat jako deriváty alifatických sekundárních a terciárních aminů, v nichž alifatická skupina může znamenat přímý nebo rozvětvený řetězec a v nichž jeden z alifatických substituentů znamená substituent s 8 až 18 atomy uhlíku a druhý obsahuje aniontovou skupinu způsobující rozpustnost ve vodě, např. karboxyskupinu, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. Příklady sloučenin, které spadají pod tuto definici, jsou 3-dodecylaminopropionát sodný, 3-dodecylaminopropansulfonát sodný, N-alkyltauriny, jako jsou ty, které se připraví reakcí dodecylaminu s isethionátem sodným podle USA patentu č. 2 658 072, N-vyšší alkylaspartové kyseliny, jako jsou ty kyseliny, které se vyrábějí podle USA patentu č. 2 438 091, a produkty prodávané pod obchodním názvem Miranol a popsané v USA patentu č. 2 528 378.

Jinou složkou užitečnou v přípravcích podle vynálezu je karboxylové kopolymerové tužidlo. Tyto zesíťované polymery obsahují jeden nebo více monomerů odvozených od kyseliny akrylové, substituovaných akrylových kyselin, solí a esterů těchto akrylových kyselin a substituovaných akrylových kyselin, při čemž zesíťovací činidlo obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb mezi atomy uhlíku a je odvozeno od polyhydroxyalkoholů. Výhodnými polymery pro použití podle vynálezu jsou dva obvyklé typy polymerů. Prvním typem je zesíťovaný homopolymer monomeru kyseliny akrylové nebo jejího derivátu (např. takový, v němž kyselina akrylová má substituenty na dvou nebo třech atomech uhlíku, které jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, skupiny -CN, skupiny -COOH a jejich směsí) . Druhým typem polymeru je zesíťovaný kopolymer, který má první monomer vybrán ze skupiny sestávající z monomeru kyseliny akrylové nebo jejího derivátu (jak právě popsáno v předcházející větě), monomeru akrylátového esteru s alkoholem s krátkým řetězcem (tj. s 1 až 4 atomy uhlíku) nebo jeho derivátu (např. takový, v němž část esteru kyseliny akrylové nese substituenty na dvou nebo třech atomech uhlíku nezávisle na sobě vybraných ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, skupiny -CN, skupiny -COOH a jejich směsí) a jejich směsí, a druhý monomer, který znamená monomer esteru kyseliny akrylové nebo jejího derivátu s alkoholem s dlouhým řetězcem (tj. s 8 až 40 atomy uhlíku) nebo jeho derivát (např. takový, v němž část esteru kyseliny akrylové nese substituenty na dvou nebo třech atomech uhlíku nezávisle na sobě vybraných ze skupiny sestávající z alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, skupiny -CN, skupiny -COOH a jejich směsí). Užitečné pro tento vynález jsou také kombinace těchto dvou typů polymerů.

U prvního typu zesíťovaných homopolymerů jsou monomery s výhodou vybrány ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, ky50 seliny methakrylové, kyseliny ethakrylové a jejich směsí, při čemž nejvýhodnější je kyselina akrylová. U druhéhom typu zesíťovaných kopolymerů je monomer kyseliny akrylové nebo její derivát s výhodou vybrán ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny ethakrylové a jejich směsí s tím, že nejvýhodnější je kyselina akrylová, kyselina methakrylová a jejich směsi. Monomer akrylátového esteru alkoholu s krátkým řetězcem nebo jeho derivátu se s výhodou vybere ze skupiny sestávající z akrylátových esterů alkoholů s 1 až 4 atomy uhlíku, methakrylátových esterů alkoholů s 1 až 4 atomy uhlíku, ethakrylátových esterů alkoholů s 1 až 4 atomy uhlíku a jejich směsí s tím, že ňejvýhodnější jsou akrylátové estery alkoholů s 1 až 4 atomy uhlíku, methakrylátové estery alkoholů s 1 až 4 atomy uhlíku a jejich směsi. Monomer akrylátového esteru alkoholu s dlouhým řetězcem se vybere z alkylakrylátů s 8 až 40 atomy uhlíku s tím, že výhodnými jsou alkylakryláty s 10 až 30 atomy uhlíku.

Zesíťovacím činidlem v obou těchto typech polymerů je polyalkenylpolyether polyhydroxyalkoholu s více než jednou alkenyletherovou skupinou na molekulu, při čemž polyhydroxyalkoholem je alkohol s alespoň 3 atomy uhlíku a alespoň 3 hydroxylovými skupinami. Výhodná zesíťovací činidla jsou ta, která jsou vybrána ze skupiny sestávající z allyletherů sacharosy, allyletherů pentaerythritolu a jejich směsí. Tyto polymery užitečné podle vynálezu jsou plně popsány v USA patentu č. 5 087 445 Heffeyho a spol., vydaném 11. února 1992, USA patentu 4 509 949 Huanga a spol., vydaném 5. dubna 1985, a v USA patentu číslo 2 798 053 Browna, vydaném 2. července 1957; všechny jsou zde uvedeny jako citace. Viz také CTFA International Cosmetic Ingredient Dictionary, čtvrté vydání, 1991, str. 12 a 80, který je zde také uveden jako citace.

Mezi příklady komerčně dostupných homopolymerů prvního typu užitečných podle vynálezu patří karbomery, což jsou homopolymery kyseliny akrylové zesíťované allylethery sacharosy nebo pentaerythritolu. Karbomery jsou dostupné pod označením Carbo51 pol^(R> řady 900 od firmy B.F.Goodrich. Mezi příklady komerčně dostupných kopolymerů druhého typu, které jsou užitečné podle vynálezu, patří kopolymery alkylakrylátů s 10 až 30 atomy uhlíku s jedním nebo více monomery kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové nebo jedním jejím esterem s krátkým řetězcem (tj. s alkoholem s 1 až 4 atomy uhlíku) , při čemž zesíťovací činidlo znamená allylether sacharosy nebo pentaerythritolu. Tyto kopolymery jsou známy jako zesíťované polymery akryláty/alkylakryláty s 10 až 30 atomy uhlíku a jsou komerčně dostupné jako Carbopol^(R) 1342, Pemulen TR-1 a Pemulen TR-2 od firmy B.F.Godrich. Jinými slovy, příklady polymerních tužidel na bázi karboxylových kyselin užitečných podle tohoto vynálezu jsou ty polymery, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z karbomerů a zesíťovaných polymerů akry láty/alky lakry láty s 10 až 30 atomy uhlíku a jejich směsí.

Přípravky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat od 0,025 do 1, výhodněji od 0,05 do 0,75 a nejvýhodněji od 0,10 do 0,50 % hmotn. polymerních tužidel na bázi karboxylové kyseliny.

Přípravky podle vynálezu mohou obsahovat také různá emul-gační činidla. Tato emulgační čindila jsou užitečná pro emulgování různých složek nosičů přípravků podle vynálezu a nejsou potřeba pro rozpouštění nebo dispergování kopolymerů podle předloženého vynálezu. Mezi vhodná emulgační činidla patří jakékoliv z neiontových, kationtových, aniontových a obojetných emulgačních činidel popsaných v patentech z oblasti techniky a v dalších odkazech. Viz McCutcheon's Detergents and Emulsifiers, severoamerické vydání (1986), publikované Allured Publishing Corporation, USA patent č. 5 011 681 Ciottiho a spol., vydaný 30. dubna 1991, USA patent č. 4 421 769 Dixona a spol., vydaný 20. prosince 1983 a USA patent č. 3 755 560 Dickerta a spol., vydaný 28. srpna 1973; všechny tyto čtyři odkazy jsou zde celé uvedeny jako citace.

Mezi vhodné typy emulgačních činidel patří estery glyceri52 nu, propylenglykolu a polyethylenglykolu s mastnými kyselinami, estery propylenglykolu s mastnými kyselinami, estery sorbitolu, estery anhydridú sorbitanu, kopolymery karboxylových kyselin, estery a ethery glukosy, ethoxylované ethery, ethoxylované alkoholy, alkylfosfáty, polyoxyethylenethery mastných fosfátů, amidy mastných kyselin, acyllaktáty, mýdla a jejich směsi.

Mezi vhodná emulgační čindila patří, ale nejsou na ně omezena, monolaurát polyethylenglykol(20)sorbitanu (Polysorbate 20), sojový sterol polyethylenglykolu (5), Steareth-20, Ceteareth-20, PPG-2, distearát etheru methylglukosy, Ceteth-10, Polysorbate 80, cetylfosfát) cetylfosfát draselný, cetylfosfát diethanolaminu, Polysorbate 60, glycerylstearát, stearát PEG-100 a jejich směsi. Emulgační činidla se mohou používat jednotlivě nebo jako směsi dvou nebo více složek a mohou být v přípravcích podle předloženého vynálezu obsažena v množství od 0,1 do 10, výhodněji od 1 do 7 a nejvýhodněji od 1 do 5 % hmotn.

Přípravky podle předloženého vynálezu mohou také popřípadě obsahovat alespoň jedno zvláčnovací činidlo. Mezi příklady vhodných zvláčňovacích činidel patří, ale nejsou na ně omezena, těkavé a netěkavé silikonové oleje, vysoce bráněné uhlovodíky, estery alkoholů s nepolární karboxylovou kyselinou a jejich směsi. Zvláčňovací činidla užitečná podle tohoto vynálezu jsou dále popsána v USA patentu č. 4 919 934 Decknera a spol., vydaném 24. dubna 1990, který je zde celý zahrnut jako citace.

Zvláčňovací činidla mohou být v přípravku typicky obsažena v množství od 1 do 50, s výhodou od 1 do 25, výhodněji od 1 do 10 % hmotn. z hmotnosti přípravku podle předloženého vynálezu.

V přípravcích podle vynálezu mohou být zahrnuty různé další složky. Mezi neomezující příklady těchto dalších složek patří vitaminy a jejich deriváty (např. kyselina askorbová, vitamin E, tokoferylacetát, kyselina retinová, retinol, retinoidy a podobné), ztužovací činidla s nízkým pH (např. polyakrylamid, isoparafin s 13 až 14 atomy uhlíku a laureth-7, dostupný jako Sepigel od Seppic Corporation, polyguaternium a minerální olej, dostupný jako Salcare SC92 od Allied Colloids, zesíťovaný, methylovou skupinou kvarternizovaný dimethylaminomethakrylát a minerální olej, dostupný jako Salcare SC95 od Allied Colloids) , pryskyřice, gumy a zahušťovadla, jako je xantanová guma, karboxymethylcelulosa, hydroxymethylcelulosa, hydroxyethylcelulosa, alkylovou skupinou modifikované hydroxyalkylcelulosy (např. alkylovou skupinou s dlouhým řetězcem modifikované hydroxyethylcelulosy, jako je cetylhydroxyethylcelulosa) a hlinitokřemičitan hořečnatý, kationtové polymery a tužidla (např. kationtové deriváty guarové gumy, jako je guarový hydroxypropyltrimoniumchlorid a hydroxypropylguarový hydroxypropyltrimoniumchlorid, dostupné jako Jaguar řad C od Rhone-Poulenc, polymery ve funkci pomocných činidel pro vlastnosti způsobující tvorbu filmu a jako základ prostředku (jako je kopolymer eikosenu a vinylpyrrolidonu, tento příklad je dostupný od GAF Chemical Corporation jako Geanex^<R> V-220), suspendační činidla, jako je distearát ethylenglykolu a podobné, ochranná činidla pro zachování antimikrobiální integrity přípravků, činidla napomáhající pronikání pokožkou, jako je DMSO, l-dodecylazacykloheptan-2-on (dostupný jako Azon od Upjohn Co.) a podobná, antioxidační činidla, chelatační činidla, maskovací činidla a estetické složky, jako jsou vůně, barvy, esenciální oleje, pleťové sensations, svíravé prostředky, chladivá činidla, činidla pro hojeni poranění kůže apod., mezi neomezující příklady estetických činidel patří panthenol a jeho deriváty (např. ethylpanthenol), kyselina pantothenová a její deriváty, hřebíčková silice, menthol, kafr, eukalyptový olej, eugenol, menthyllaktát, destilát lískového ořechu, allantoin, bisabalol, draselná sůl glycyrrhizinátu apod.

Vlasové a pleťové přípravy podle předloženého vynálezu se používají konvenčními způsoby pro dosažení žádaného příznivého účinku odpovídajícího příslušnému produktu, jako je účes vlasů, zachování účesu, vyčištění, úprava a podobné u vlasových přípravků a takových příznivých účinků, jako je zvlhčení, ochrana proti slučenímu záření, účinek proti akné, účinek proti vráskám, umělé zhnědnutí pokožky, analgetický účinek a jiné kosmetické a farmaceutické příznivé účinky u pleťových přípravků. Způsoby použití závisí na typu použitého prostředku, ale obecně zahrnují aplikaci efektivního množství produktu na vlasy nebo pleť, který se pak může z vlasů nebo pleti opláchnout (jako je tomu v případě šamponů a některých kondicionerových prostředků) nebo se ponechá na vlasech (jako v případě produktu ve formě spreje, pěny, nebo gelu) nebo na pleti (jako v případě pleťových prostředků). Efektivním mnmožstvím se rozumí takové množství, které je dostatečné pro zajištění žádaného příznivého účinku. S výhodou se vlasové přípravky pro mytí, pěny a gely aplikují na mokré nebo vlhké vlasy před sušením nebo úpravou vlasů. Po aplikaci přípravků se vlasy vysuší a upraví obvyklými způsoby uživatele. Vlasové spreje se typicky aplikují na suché vlasy po tom, co byly vlasy vysušeny a upraveny. Kosmetické a farmacuetické místní pleťové přípravky se aplikují a nanášejí na pleť.

Následující příklady dále ilustrují výhodná provedení, která jsou v rozsahu předloženého vynálezu. Tyto příklady jsou uvedeny pouze pro účely ilustrace a nejsou zkonstruovány jako omezení předloženého vynálezu, protože je možno mnoho variací vynálezu, aniž by se tyto variace odchýlily od ducha a rozsahu vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

Následující příklady dále popisují a představují provedení v rozsahu předloženého vynálezu. Příklady jsou uvedeny pouze jako ilustrace a nejsou zkonstruovány jako omezení předloženého vynálezu, protože je možno mnoho variací vynálezu, aniž by se tyto variace odchýlily od ducha a rozsahu vynálezu.

Složky jsou identifikovány chemickým názvem nebo CTFA názvem.

Příklad 1

Syntéza póly(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholu

K roztoku 50 g (0,5044 molu) 2-ethyl-2-oxazolinu v 50 ml acetonitrilu se přidá 0,92 g (0,0048 molu) methyl-p-toluensulfonátu při 0 °C v atmosféře dusíku. Reakční směs se zahřívá 20 h na 80 °C. Výsledný polymerní roztok se vaří 24 h pod zpětným chladičem s 2,3 ml destilované vody v přítomnosti 5,6 g (0,0528 molu) uhličitanu sodného. Rozpouštědla se odstraní ve vakuu. Odparek se 24 h extrahuje 300 ml dichlormethanu. Nerozpustné složky se odstraní odsátím. Odpařením dichlormethanu se získá ⁴⁸ 9 (výtěžek 96 % hmotn.) póly(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholu.

Příklad 2

Syntéza akrylátem ukončeného póly (2-ethyl-2-oxazolin) ového makromonomer u

K roztoku 48 g póly(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholu (z příkladu 1) a 1,0 g (0,01056 molu) triethylaminu v 80 ml dichlormethanu se přikape roztok 0,95 g (0,01056 molu akryloylchloridu při 0 °C v atmosféře dusíku. Reakční směs se pak míchá 36 h za teploty místnosti, výsledný roztok se odsaje a nerozpuštěné podíly se odstraní. Rozpouštědlo a jakýkoliv nezreagovaný triethylamin se odstraní odpařením ve vakuu. Výsledná pevná látka se pak znovu rozpustí ve 200 ml dichlormethanu, zfiltruje a odpaří ve vakuu. Získá se kolem 45,6 g (výtěžek 95 % hmotn.) makromonomeru.

Analogickým postupem se připraví makromonomery ukončené methakrylátem a ethakrylátem tak, že se nahradí akryloylchlorid ekvivalentním molárním množstvím methakryloylchloridu respektive ethakryloylchloridu.

Příklad 3

Syntéza vinylbenzylovou skupinou ukončeného póly (2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomerů

K roztoku 50 g (0,5044 molu) 2-ethyl-2-oxazolinu v 50 ml acetonitrilu se přidá 0,3816 g (0,0025 molu) meta a paravinylbenzylchloridů (dostupných od Aldrich Chemical Co.), 0,562 g (0,0037 molu) jodidu sodného a 0,06 g (0,00023 molu) N,N'-difenyl-p-fenylendiaminu. Tento roztok se zahřívá 16 h na 90 °C. K výslednému reákčnímu produktu se přidá 100 ml dichlormethanu, roztok se zfiltruje a potom se vysráží přidáním 800 ml etheru. Vysrážený produkt se ve vakuu odfiltruje. Vysuší se ve vakuu za teploty místnosti. Výtěžek 45 g (90 % hmotn.) makromonomerů.

Příklad 4

Syntéza akrylátem ukončeného póly(ethylenglykol)methyletherového makromonomerů

K roztoku 50 g (0,01 molu) póly(ethylenglykol)methyletheru s průměrnou molekulovou hmotností 5 000 (komerčně dostupný od Aldrich Chemical Co.) a 4,05 g (0,04 molu) triethylaminu ve 400 ml dichlormethanu se přikape při 0 °C v atmosféře dusíku roztok 2,26 g (0,025 molu) akryloylchlorodu rozpuštěného v 25 ml dichlormethanu. Reakční směs se pak míchá 36 h za teploty místnosti, výsledný roztok se odsaje a nerozpuštěné podíly se odstraní. Rozpouštědlo a jakýkoliv nezreagovaný triethylamin se odstraní odpařením ve vakuu. Výsledná pevná látka se opět rozpustí ve 300 ml dichlormetahnu, zfiltruje a ve vakuu se odpaří. Výtěžek 50 g (100 % hmotn.) makromonomerů.

Shora uvedený postup se upraví tak, že se použiji jiné póly (ethylenglykol) alkylethery (např. ethyl, propyl, 2-ethylhexyl, decyl, dodecyl, cetyl, stearyl, lauryl a myristyl), a polymer má průměrnou molekulovou hmotnost 1 000 až 200 000) . Získají se tak analogické akrylátem zakončené makromonomery.

Methakrylátem a ethakrylátem zakončené makromonomery se připraví také náhradou akryloylchloridu ekvivalentním molárním množstvím methakryloylchloridu respektive ethakryloylchloridu.

Příklad 5

Syntéza póly(kopolymeru butylakrylát-2-methoxyethylakrylát) roubovaného na [póly (2-ethyl-2-oxazolin)/póly (dimethylsiloxan)], způsob 1

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů : buty 1 akry 1 á t / 2 -me thoxy ethy 1 akry lát/poly(2 - ethy 1 - 2 -oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2.

K roztoku 3,60 g (0,0281 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 0,2 g (0,00002 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko) a 4,0 g (0,001 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2) v 90 ml acetonu se přidá 0,015 g (0,0001 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru. Výsledný roztok se vaří 24 h pod zpětným chladičem. Reakce se pak zastaví přidáním 5 ml methanolu. Roztok se vlije do teflonové pánve a aceton se za teploty místnosti odpaří v digestoři. Výsledný polymerní film se znovu rozpustí v ethanolu, zfiltruje a ethanol se odpaří. Získá se 9,0 g termoplastického elastomerního kopolymeru.

Pro přípravu polymeru se použije také 4,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 6

Syntéza póly (kopolymeru buty lakry lát-2-methoxyethy lakry lát) roubovaného na [póly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan)], způsob 2

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta mo58 nomerů: buty1akry1át/2-methoxyethy1akrylát/poly(2-ethy1 - 2 - o xazolin)/póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2. K roztoku 3,60 g (0,0281 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 0,05 g (0,0003 molu) p-vinylbenzylchloridu, 0,20 g (0,00002 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makroraonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko) se přidá 0,015 g (0,0001 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru ve 100 ml acetonu. Výsledný roztok se vaří pomalu 24 h pod zpětným chaldičem. Reakce se pak zastaví přidáním 5 ml methanolu a ochladí se na teplotu místnosti. Rozpouštědla se odstraní na rotačním odpařováku. Výsledný polymer se opět rozpustí ve 100 ml suchého acetonitrilu. Přidá se 4,0 g (0,0403 molu) 2-ethyl-2-oxazolinu a 0,90 g (0,0006 molu) jodidu sodného a roztok se zahřívá 20 h na 90 °C. Výsledný roztok se zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří. Získá se tak 8,0 g termoplastického elastomerního kopolymerů.

Příklad 7

Syntéza póly(kopolymerů butylakrylát-2-methoxyethylakrylát) roubovaného na [póly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan)]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů : buty1akrylát/2-methoxyethylakrylát/poly(2-ethy1-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 33/22/40/5.

Tento kopolymer se vyrobí podle postupu v příkladu 5 s použitím následujících množství složek: 3,60 g (0,0257 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 0,5 g (0,00005 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko), 4,0 g (0,001 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2) a 0,05 g (0,0003 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru. Získá se 9,0 g termoplastického elastomerního kopolymerů.

Pro přípravu polymeru se použije také 4,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 8

Syntéza póly(kopolymerů butylakrylát-2-methoxyethylakry lát) roubovaného na [poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly (dimethylsiloxan) ]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů: buty lakrylát/2-methoxyethylakry lát/póly (2-ethy 1-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 30,5/22/40/7,5.

Tento kopolymer se vyrobí podle postupu v příkladu 5 s použitím následujících množství složek: 3,05 g (0,0238 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 7,5 g (0,00075 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko), 4,0 g (0,001 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2) a 0,03 g (0,0002 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru. Získá se 9,0 g termoplastického elastomerního kopolymerů.

Pro přípravu polymeru se použije také 4,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 9

Syntéza póly(kopolymerů butylakrylát-2-methoxyethylakrylát) roubovaného na [póly (2-ethyl-2-oxazolin)/póly (dimethylsiloxan) ]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů : buty lakry lát / 2 -methoxyethylakry lát/póly (2 -ethy1-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 28/22/40/10.

Tento kopolymer se vyrobí podle postupu v příkladu 5 s použitím následujících množství složek: 2,80 g (0,0218 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 1,0 g (0,0001 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol.

hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko), 4,0 g (0,001 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2) a 0,05 g (0,0003 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru. Získá se 9,0 g termoplastického elastomerního kopolymeru.

Pro přípravu polymeru se použije také 4,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 10

Syntéza póly(kopolymeru butylakrylát-2-methoxyethylakrylát) roubovaného na [póly (2-ethyl-2-oxazolin)/póly (dimethylsiloxan) ]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů : buty1akry1át/2-methoxyethy1akrylát/poly(2-ethy1-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 23/22/40/15.

Tento kopolymer se vyrobí podle postupu v příkladu 5 s použitím následujících množství složek: 2,30 g (0,0179 molu) buty lakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 1,5 g (0,00015 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko), 4,0 g (0,001 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2) a 0,03 g (0,0002 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru.

Pro přípravu polymeru se použije také 4,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 11

Syntéza póly(butylakrylátu) roubovaného na [póly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan)]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů: butylakrylát/poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethyl61 siloxan) 53/40/7.

Tento kopolymer se vyrobí podle postupu v příkladu 5 s použitím následujících množství složek: 10,60 g (0,0827 molu) butylakrylátu, 1,4 g (0,00014 molu) póly(dimethylsiloxan)ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko), 8,0 g (0,002 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2), 0,03 g (0,0002 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru a 120 ml acetonu. Získá se 18,5 g termoplastického elastomerního kopolymerů.

Pro přípravu polymeru se použije také 8,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 12

Syntéza póly(kopolymerů butylakrylát-2-ethylhexylmethakrylát) roubovaného na [póly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan)]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů : butylakrylát/2-ethylhexylmethakrylát/póly(2-ethy1-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 35/20/40/15.

Tento kopolymer se vyrobí podle postupu v příkladu 5 s použitím následujících množství složek: 3,50 g (0,0273 molu) butylakrylátu, 2,0 g (0,0101 molu) 2-ethylhexylmethakrylátu, 0,5 g (0,00005 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko), 4,0 g (0,001 molu) póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového makromonomeru (z příkladu 2), 0,03 g (0,0002 molů) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru a 90 ml acetonu. Získá se 8,0 g termoplastického elastomerního kopolymerů.

Pro přípravu polymeru se použije také 4,0 g makromonomeru z příkladu 3.

Příklad 13

Syntéza póly(kopolymeru butylakrylát-2-methoxyethylakrylát) roubovaného na [póly(ethylenglykol)/póly(dimethylsiloxan)]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů: butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/poly(ethylenglykol) /póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2.

K roztoku 3,60 g (0,0281 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 0,2 g (0,00002 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko) a 4,0 g póly (ethylenglykolu) ového makromonomeru (z příkladu 4) v 90 ml acetonu se přidá 0,015 g (0,0001 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru. Výsledný roztok se vaří 24 h pod zpětným chladičem. Reakce se pak zastaví přidáním 5 ml methanolu. Roztok se vlije do teflonové pánve a aceton se za teploty místnosti odpaří v digestoři. Výsledný polymerní film se znovu rozpustí v ethanolu, zfiltruje a ethanol se odpaří. Získá se termoplastický elastomerní kopolymer.

Příklad 14

Syntéza termoplastického elastomeru póly(kopolymeru butylakrylát-2-(dimethylamino)ethylmethakrylát) roubovaného na [póly (2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan)]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů: butylakrylát/2-(dimethylamino)ethylmethakrylát/poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan) 31/24/40/5.

K roztoku 6,2 g (0,0484 molu) butylakrylátu, 4,8 g (0,0305 molu) 2-(dimethylamino)ethylmethakrylátu, 8,0 g póly(2-ethyl-2-oxazolin)ového monomeru (z příkladu 2) a 1,0 g (0,0001 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko) v 80 ml a63 cetonu se přidá 0,01 g AIBN iniciátoru. Výsledný roztok se vaří 24 h pod zpětným chladičem. Reakce se pak zastaví přidáním 5 ml methanolu. Roztok se vlije do teflonové pánve a aceton se za teploty místnosti odpaří v digestoři. Výsledný polymerní film se znovu rozpustí v ethanolu, zfiltruje a ethanol se odpaří. Získá se termoplastický elastomerní kopolymer. Pro přípravu polymeru se použije také 8,0 g makromonomerů z příkladu

3.

Příklad 15

Syntéza termoplastického elastomerního kopolymerů methylovou skupinou kvarternizovaného póly(kopolymerů butylakrylát-2-(dimethylamino)ethylmethakrylát) roubovaného na [poly(2-ethyl-2-oxazolin)/póly(dimethylsiloxan)]

K 5 gramům kopolymerů z příkladu 14 rozpuštěného v 80 gramech ethanolu se přikape 2,16 g (0,0140 molu) dimethylsulfátu. Výsledný roztok se míchá 2 h za teploty místnosti. Rozpouštědlo se odstraní na rotačním odpařováku. Získá se methylovou skupinou kvarternizovaný kopolymer.

Příklad 16

Vlasový sprej

Vlasové přípravky ve spreji se připravují konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky:	A	% hmotnostní
B C	D
voda	q.s. 100	q.s. 100 q.s. 100	q.s. 100
ethanol (SDA 40)	79,0	79,0 79,0	90,0
kopolymer z příkladu 5¹	4,0	4,0 3,0	3,0
vůně	0,1	0,2	—

¹ Sprejové přípravky se mohou připravovat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 8, 9, 10, 13, 14, 28, 29, 30 a 32.

Tyto produkty se připravují tak, že se nejdříve za míchání rozpustí polymer v ethanolu. Za míchání se pak přidá voda a vůně. Výsledné vlasové přípravky ve formě spreje se pak naplní do neaerosolové sprej ové pumpičky. Přípravky se mohou také kombinovat s konvenčními hnacími činidly a balit ve formě aerosolového spreje.

Tyto vlasové spreje jsou užitečné pro aplikaci na vlasy k dosažení dobré trvalé úpravy vlasů.

Příklad 17

Vlasový sprej se sníženým obsahem těkavých organických látek

složky:	A	% hmotnostní	D
B	C
voda	q.s. 100	q.s. 100	q.s. 100	q.s. 100
ethanol (SDA 40)	54,0	54,0	54,0	54,0
kopolymer z příkladu 5¹	4,0	3,0	4,0	3,0
'Tůně	0,05	0,2	—	—

Tyto produkty se připravují tak, že se nejdříve za míchání rozpustí polymer v ethanolu. Za míchání se pak přidá voda a vůně. Výsledné vlasové přípravky ve spreji se pak naplní do neaerosolové sprejové pumpičky. Přípravky se mohou také kombinovat s konvenčními hnacími činidly a balit ve formě aerosolového spreje.

Tyto vlasové spreje jsou užitečné pro aplikaci na vlasy pro dosažení dobré a trvalé úpravy vlasů.

Příklad 18

Pěna

Pěnové přípravky se připravují konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky:	% hmotnostní
A	B	C
voda	q.S. 100	q.s. 100	q.s. 100
kopolymer z pří-	3,00	2,50	3,50
kladu 14¹
lauramid DEA	0,33	0,33	0,33
sodná sůl methyloleyl-	1,67	1,67	1,67
taurátu sodného
DMDM hydantoin	0,78	0,78	0,78
dvojsodná sůl EDTA	0,20	0,20	0,20
polyoxyalky1ováný	0,10	0,10	0,10
isostearylalkohol²
vůně	0,10	0,10	0,10
hnací činidlo³	7,0	7,0	7,0

¹ Pěnové přípravky se mohou připravovat také s kopolymerem z příkladu 15.

² Dostupný jako Aerosurf 66-E10.

³ Dostupný jako směs 82,46 % hmotn. isobutanu, 16,57 % hmotn. propanu a 0,001 % hmotn. butanu.

Tyto produkty se připravují tak, že se nejdříve za míchání rozpustí polymer ve vodě. Za míchání se pak přidají zbývající složky kromě hnacího činidla. Výsledný pěnový koncentrát se pak zkombinuje s konvenčními hnacími činidly (např. Propellant A46) a naplní se do aerosolového spreje.

Tyto vlasové pěny jsou užitečné pro aplikaci na vlasy pro dosažení dobré trvalé úpravy vlasů.

Příklad 19

Vlasové tonikum

Vlasové přípravky jako tonikum se připravují konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky:	% hmotnostní
A	B	C
voda	q.s. 100	q.s. 100	q.s. 100
kopolymer z pří-	0,75	1,00	1,25
kladu 5¹
vůně	0,10	0,20	0,30

¹ Přípravky jako tonikum se mohou připravovat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 8, 9, 10, 13, 14, 28, 29, 30 a 32.

Tyto produkty se připravují tak, že se nejdříve za míchání rozpustí polymer v ethanolu. Přidá se vůně a jakákoliv barva.

Tato vlasová tonika jsou užitečná pro aplikaci na vlasy pro dosažení dobré a trvalé úpravy vlasů.

Příklad 20

Vlasový kondicionér

Vlasový kondicionerový přípravek se připravuje konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky:	% hmotnostní
A	B
předběžné činidlo pro úpravu:
kopolymer z příkladu 15	1,00	1,00
předběžná silikonová směs:
silikonová guma GE SE76¹	0,30	0,30
oktamethylcyklotetrasiloxan	1,70	1,70
hlavní směs:
voda	q.s. 100	q.s. 100
cetylalkohol	1,00	-
Quaternium 18²	0,85	0,85
stearylalkohol	0,70	-
hydroxyethylcelulosa	0,50	-
cetylhydroxyethylcelulosa³	-	1,25
Ceteareth-20	0,35	-
vůně	0,20	0,20
dimethikon-kopolyo1	0,20	-
kyselina citrónová	0,13	0,13
methylchlorisothiazolinon a
methylisothiazolinon	0,04	0,04
chlorid sodný	0,01	0,01
xanthanová guma	—	0,20

¹ Komerčně dostupný od General Electric.

² Dimethyl-di(hydrogenovaný lojový)amoniumchlorid.

³ Komerčně dostupný jako Polysurf D-67 od firmy Aqualon.

Tyto produkty se připravují tak, že se smíchají složky hlavní směsi zahřátím na 60 °C za míchání. Směs se ochladí na 45 °C za koloidního mletí (příklad A) nebo za míchání (příklad B) . Při této teplotě se za přiměřeného míchání odděleně přidají obě předběžné směsi. Výsledný kondicionér se nechá ochladit na teplotu místnosti.

Tento produkt je užitečný jako oplachovací vlasový kondicionér.

Příklad 21

Šamponový přípravek

Šamponový přípravek se připraví konvenčními způsoby míšeni z následujících složek:

složky:	% hmotnostní
činidlo pro úpravu:
kopolymer z příkladu 15	1,00
předběžná směs:
silikonová guma	0,50
dimethikon, kapalina 350 cs	0,50
hlavní směs:
voda	q.S. 100
laurylsulfát amonný	11,00
kokosový amid MEA	2,00
distearát ethylenglykolu	1,00
xanthanová guma	1,20
methylchlorisothiazolinon a
methylisothiazolinon	0,04
kyselina citrónová do pH 4,5	podle potřeby

Hlavní směs se připraví tak, že se nejdříve rozpustí xanthanová guma ve vodě za konvenčního míchání. Přidají se zbývající složky hlavní směsi a hlavní směs se zahřívá 1/2 h na 150 °C za míchání. Pak se postupně přidá činidlo pro úpravu a předběžná směs s 10 minutami míchání mezi těmito přidáními. Celá směs se pak míchá po dobu, po kterou se celá dávka ochlazuje na teplotu místnosti. Pro různou velikost částic se může činid69 lo pro úpravu a předběžná směs přidávat v různých dobách za použití buď míchání s vysokým střihem (vysokorychlostním dispergátorem) nebo normálního míchání a nebo obojího.

Tyto šampony jsou užitečné pro čištění vlasů a pro dosažení dobré úpravy vlasů.

Příklad 22

Přípravek proti akné

Přípravek proti akné še připraví konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky:	% hmotnostní
voda	q.s. 100
kyselina salicylová	2,0
kopolymer z příkladu 5¹	2,0
ethanol (SDA 40)	40,0

¹ Přípravky proti akné se mohou připravovat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 8, 14, 15, 28, 29, 30 a 32.

Kyselina salicylová tohoto přípravku dobře proniká pokožkou, má zlepšený vliv na pleť, zlepšené zbytkové vlastnosti a je užitečná pro léčení akné.

Příklad 23

Místní analgetický přípravek

Místní analgetický přípravek se připraví konvenčními způ soby míšení z následujících složek:

složky:

% hmotnostní voda, vyčištěná ibuprofen kopolymer z příkladu 5¹ethanol (SDA 40)

q.s. 100

2,0

20,0

Místní analgetické přípravky se mohou přípravo vat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 13, 14,

15, 28, 29, 30 a 32.

Ibuprofen těchto přípravků dobře proniká pokožkou, přípravky vykazují zlepšený pocit na pokožce, zlepšené zbytkové vlastnosti a vynikající zvlhčovači, zvláčňovací, vtírací a absorpční vlastnosti.

Příklad 24

Přípravek pro znědnutí bez opalování na slunci

Přípravek pro zhnědnutí bez opalování na slunci se vyrábí konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky: % hmotnostní voda q.s. 100 kopolymer z příkladu 5¹ 2,0 karbomer 934² 0,20 karbomer 980³ 0,15 kopolymer kyseliny akrylové⁴ 0,15 fáze B:

iistearát PPG-20 methyletheru glukosy 2,00 tokoferylacetát 1,20 minerální olej 2,00 stearylalkohol 1,00 bambucké máslo 1,00 cetylalkohol 1,00 Ceteareth-20 2,50 Ceteth-2 1,00 Ceteth-10 1,00 ' fáze C:

DEA-cetylfosfát 0,75 fáze D:

dihydroxyaceton 3,00 fáze E:

butylenglykol 2,00

DMDM hydantoin a idodopropinyl- 0,25 butylkarbamát fáze f:

vůně 1,00 cyklomethikon 2,00 ¹ Umělé přípravky pro zhnědnutí se mohou připravovat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 13,

14, 15, 28, 29, 30 a 32.

² Dostupný jako Carbopol* 934 od firmy B.F.Goodrich.

³ Dostupný jako Carbopol“ 980 od firmy B.F.Goodrich.

⁴ Dostupný jako Pemulen TRI od firmy B.F.Goodrich.

Ve vhodné nádobě se složky fáze A dispergují ve vodě a zahřejí se na 75 až 85 °C. V oddělené nádobě se složky fáze B spojí a zahřívají se na 85 až 90 °C, dokud neroztají. Ke kapalné fázi B se přidá DEA-cetylfosfát a míchá se do rozpuštění. Tato směs se pak přidá k fázi A. Vznikne emulze. Emulze se ochladí na 40 až 45 °C za neustálého míchání. Potom se v jiné nádobě dihydroxyaceton rozpustí ve vodě a výsledný roztok se vmíchá do emulze. V jiné nádobě se složky fáze E zahřívají za míchání na 40 až 45 °C dokud se nevytvoří čirý roztok. Tento roztok se pak přidá k emulzi. Nakonec se k emulzi za míchání přidají složky fáze F. Emulze se pak ochladí na 30 až 35 °C a nakonec na teplotu místnosti.

Tato emulze je užitečná pro místní aplikaci na pleť jako umělé činidlo způsobující zhnědnutí.

Příklad 25

Opalovací přípravek se slunečním filtrem

Emulze oleje ve vodě se vyrábí konvenčními způsoby míšení z následujících složek:

složky: % hmotnostní fáze A:

voda karbomer 954¹ karbomer 1342² kopolymer z příkladu 53 dvojsodná sůl EDTA fáze B:

isoarachidylneopentanoát⁴kopolymer PVP eikosenu⁵oktylmethoxyc innamát oktokrylen oxybenzon oxid titaničitý cetylpalmitát stearoxytrimethylsilan a stearylalkohol⁶ glyceryltribehanát dimethikon tokoferylacetát

DEA-cetylfosfát

q.s. 100

0,24

0,16

1,75

0,05

2,00

7,50

4,00

1,00

2,00

0,75

0,50

0,75

1,00

0,10

0,20 fáze C:

voda triethanolamin (99% (hmotn.))

2,00

0,60

fáze D:
voda	2,00
buty1englýko1	2,00
DMDM hydantoin a indopropinyl-
butylkarbamát⁸	0,25
dl panthenol	1,00
fáze E:
cyklomethikon	1,00

¹ Dostupný jako Carbopol^(R>954 od B.F.Goodrich.

² Dostupný jako Carbopol^<R>1342 od B.F.Goodrich.

³ Opalovací přípravky se mohou připravovat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 13, 14, 15, 28,

29, 30 a 32.

⁴ Dostupný jako Elefac 1-205 od Bernel Chemical.

⁵ Dostupný jako Ganex V-220 od GAF Corporation.

⁶ Dostupný jako DC 580 Wax od Dow Corning.

⁷ Dostupný jako Synchrowax HRC od Croda.

⁸ Dostupný jako Glydant Plus od Lonza.

Ve vhodné nádobě se složky fáze A dispergují ve vodě a zahřejí se na 75 až 85 °C. V jiné nádobě se složky fáze B (kromě DEA-cetylfosfátu) spojí a zahřívají se na 85 až 90 °C do roztátí. Potom se ke kapalné fázi B přidá DEA-cetylfosfát a směs se míchá do rozpuštění. Tato směs se pak přidá k fázi A. Vznikne emulze. Složky fáze C se spojí, rozpustí a potom se přidají k emulzi. Emulze se potom ochladí na 40 až 45 °C za stálého míchání. V jiné nádobě se složky fáze D zahřívají za míchání na 40 až 45 °C dokud se nevytvoří čirý roztok. Tento roztok se pak přidá k emulzi. Nakonec se emulze ochladí na 35 °C, přidá se složka fáze E a vše se promíchá.

Tato emulze je užitečná pro místní aplikaci na pokožku pro ochranu pro škodlivým účinkům ultrafialového záření.

Příklad 26

Pleťové zvlhčovadlo

Přípravek pleťové emulze, který se ponechává na pleti, obsahující kationtové hydrofobní povrchově aktivní činidlo, se připraví konvenčními způsoby smíšením následujících složek:

složky: %	hmotnostní
voda	q.s. 100
kopolymer z příkladu 5	l,00¹
glycerin	3,00
četylpalmitát	3,00
cetylalkohol	1,26
3uatern ium-2 2	1,00
glycerylmonohydroxystearát	0,74
dimethikon	0,60
kyselina stearová	0,55
oktyldodecylmyr i stát	0,30
hydroxid draselný	0,20
Carbomer 1342	0,125
oetrasodná sůl EDTA	0,10
DMDM hydantoin a jodpropinylbutyl-
karbamát	0,10
Carbomer 951	0,075

Zvlhčovadla se mohou připravovat také s kopolymery z příkladů 6, 7, 13, 14, 15, 28, 29, 30 a

32.

Tato emulze je při aplikaci na pokožku užitečná jako zvlhčovadlo .

‘ Příklad 27

Styrylovou skupinou ukončený póly (2-vinylpyridinový) makromonomer

Do baňky s kulatým dnem s mechanickým míchadlem a teploměrem, chlazené směsí suchého ledu a isopropanolu na -78 °C, se dá přibližně 800 ml suchého tetrahydrofuranu. Přidá se 7,69 (0,01 molu) sek. butyl lithia (l,3molární roztok v hexanu) a 1,89 g (0,0124 molu) difenylethylenu. Směs se míchá 5 minut. Potom se za míchání přikape 2-vinylpyridin (105 g, 1,0 molu). Po ukončení přikapávání se přidá 2,29 g (0,15 molu) p-vinylbenzylchloridu a reakční směs se nechá za míchání ohřát na teplotu místnosti. Reakční produkt se pak opatrně vlije do 1 litru hexanového rozpouštědla. Vysráží se makromonomer. Makromonomer se isoluje odsátím a vysušením ve vakuu. Získá se tak 97,0 g (výtěžek 92 % hmotn.) styrylovou skupinou ukončeného poly(2-vinylpyridinového) makromonomeru.

Podle shora uvedeného postupu se připraví následující makromonomery: 3-vinylpyridin, 4-vinylpyridin, 4-vinyl-aminomethylbenzen, 4-vinyl-dimethylaminomethylbenzen, 2-vinyl-5-chlorpyridin, 2-vinyl-4-methylpyridin a 4-vinyl-dimethylaminoethylbenzen.

Příklad 28

Syntéza póly(kopolymeru butylakrylát/2-methoxyethylakrylát) roubovaného na [póly(2-vinylpyridin)/póly(dimethylsiloxan)]

Tento polymer obsahuje následující hmotnostní procenta monomerů: butylakrylát/2-methoxyethylakrylát/póly(2-vinylpyridin) /póly(dimethylsiloxan) 36/22/40/2.

K roztoku 3,60 g (0,0281 molu) butylakrylátu, 2,20 g (0,0169 molu) 2-methoxyethylakrylátu, 0,2 g (0,00002 molu) póly (dimethylsiloxan) ového makromonomeru (mol. hmotnost 10 000, komerčně dostupný od Chisso Corp., Tokyo, Japonsko) a 4,0 g (0,0004 molu) póly(2-vinylpyridin)ového makromonomeru (z příkladu 27) v 90 ml acetonu se přidá 0,015 g (0,0001 molu) azoisobutyronitrilového (AIBN) iniciátoru. Výsledný roztok se vaří 24 h pod zpětným chaldičem. Reakce se pak zastaví přidáním 5 ml methanolu. Roztok se vlije do teflonové pánve a aceton se za teploty místnosti odpaří v digestoři. Výsledný polymerní film se znovu rozpustí v ethanolu, zfiltruje a ethanol se odpaří. Získá se 9,0 g termoplastického elastomerního kopolymeru.

Použitím jiných makromonomerú, jako je póly(4-vinylpyridin) , póly(4-vinylaminomethylbenzen), póly(4-dimethylaminomethylbenzen) a podobných, se vyrábějí jiné odpovídající polymery.

Příklad 29

Syntéza methylovou skupinou kvarternizovaného polymeru z příkladu 28

K 5 g kopolymeru z příkladu 28 rozpuštěného v 80 g ethanolu se přikape 2,16 g (0,0140 molu) dimethylsulfátu. Výsledný roztok se míchá 2 h za teploty místnosti. Rozpouštědlo se odstraní na rotačním odpařováku. Získá se tak methylovou skupinou kvarternizovaný kopolymer.

Příklad 30

Syntéza hydrochloridové soli polymeru z příkladu 28

Roztokem 5 g kopolymeru z příkladu 28 rozpuštěného v 80 g ethanolu se přibližně 5 minut probublává plynný chlorovodík. Rozpouštědlo se odstraní na rotačním odpařováku. Získá se hydrochlorid kopolymeru.

Příklad 31

Styrylovou skupinou zakončený póly(N,N-dimethylakrylamid)

Použije se postup z příkladu 27 s tím, že se místo 2-vinylpyridinu použije 99 g (1,0 molu) N,N-dimethylakrylamidu.

Podobným postupem se z N,N-dimethylmethakrylamidu připraví styrylovou skupinou zakončený póly (N,N-dimethylmethakrylamid) .

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1.

9 6 . ΛΙ S t

Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopoly|mery rozpustné nebo dispergovatelné ve vodě nebo v alkohtolu,⁰^⁰⁰které mají základní skelet, dva nebo více hydrof ilnícl· polymer nich vedlejších řetězců a jeden nebo více polysilox^anových vedlejších řetězců, a které jsou vyrobeny kopol,Tne- r-₃raci náhodně se opakujících jednotek A, B a C, v y z čující se tím, že obsahují:

i) od 20 do 89,9 % hmotn. jednotek A, při čemž jednotky A znamenají monomerní jednotky kopolymerovatelné s jednotkami B a C, ii) od 10 do 60 % hmotn. jednotek B, při čemž jednotky B znamenají hydrofilní makromonomerní jednotky s atomem dusíku, které mají polymerní část a část kopolymerovatelnou s jednotkami A a C, a tyto makromonomerní jednotky B jsou vybrány z makromonomerů s atomem dusíku obecného vzorce

R¹²-[-CH₂CH-].-E

I

P v němž R¹² znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, benzylové skupiny a jejich směsí, m znamená číslo od 10 do 2000 a E znamená ethylenicky nenasycenou část, která je kopolymerovatelná s A á C, vybranou ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 2-vinylbenzoylové, 3-vinylbenzoylové, 4-viny lbenzoylové, 1-butenylové, isobutenylové, isoprenylové, cyklopentenylové a cyklohexenylové skupiny a jejich směsí a P znamená skupinu vybranou ze skupiny sestávající z 2-pyridylové, 3-pyridylové a 4-pyridylové skupiny, 4-dimethylaminomethylbenzenu, 4-aminomethylbenzenu, 4-dimethylaminoethylbenzenu, 4-aminoethylbenzenu a jejich farmaceuticky přijatelných soli, alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku kvarternizovanových derivátů a směsí a iii) od 0,1 do 20 % hmotn. jednotek C, při čemž jednotky C znamenají polysiloxanové makromonomerní jednotky s polymerní částí a částí kopolymerovatelnou s jednotkami A a B, při čemž jednotky A společně s kopolymerovatelnými částmi jednotek B a C tvoří základní skelet, polymerní část jednotek B tvoří hydrofilní vedlejší řetězce, polymerní část jednotek C tvoří polysiloxanové vedlejší řetěz, ce, kopolymer má vážený průměr molekulových hmotností větší než 10 000 a kopolymer vykazuje alespoň dvě různé hod» noty T_g, při čemž první T_g odpovídá základnímu skeletu a má hodnotu menší než 0 °C a druhá T_g odpovídá hydrofilním polymerním vedlejším řetězcům a má hodnotu větší než 25 °C.
2. Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery podle nároku 1, vyznačující se tím, že R¹² znamená 1,l-difenyl-4-methylpentylovou skupinu a m znamená číslo od 20 do 250, při čemž P znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z 2-pyridylové, 3-pyridylové a 4-pyridylové skupiny, jejich hydrochloridových a hydrobromidových solí, jejich methylovou a ethylovou skupinou kvarternízovaných derivátů a jejich směsí, s výhodou P znamená methylovou skupinou kvarternizovanou

2-pyridylovou skupinu.
3. Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery » podle nároku 2, vyznačujíc! se tím, že

T_g odpovídající základnímu skeletu je od -45 do -120 °C a « Τ, odpovídající hydrofilním polymerním řetězcům je od 35 do 150 °C.
4. Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery podle nároku 5, vyznačující se tím, že obsahují monomerní jednotky A v množství od 35 do 85 % hmotn. z hmotnosti kopolymeru, makromonomerní jednotky B od 20 do 55 % hmotn. z hmotnosti kopolymeru a polysiloxa80 nové makromonomer ní jednotky C od 1 do 15 % hmotn. z hmotnosti kopolymeru, při čemž s výhodou obsahují monomerní jednotky A v množství od 50 do 80 % hmotn. z hmotnosti kopolymeru, makromonomerní jednotky B z 30 do 50 % hmotn. z hmotnosti kopolymeru a polysiloxanové makromonomerní jednotky C od 2 do 10 % hmotn. z hmotnosti kopolymeru.
5. Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery podle nároku 4, vyznačující se tím, že monomerní jednotky A znamenají jednotku obecného vzorce

II

X - C - CR^S==CHR⁶ , v němž X znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající ze skupin -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2, M znamená kation vybraný ze skupiny, která sestává z Na+, K+, Mg++, Ca++, Zn++, NH₄+, alkylamoniové, dialkylamoniové, trialkylamoniové a tetraalkylamoniové skupiny, R⁴ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku, N,N-dimethylaminoethylové skupiny, methylovou skupinou kvarternízované N,N-dimethylaminoethylové, 2-hydroxyethylové, 2-methoxyethylovéa2-ethoxyethylové skupiny, a R^s a R⁶ nezávisle na sobě znamenají skupinu vybranou ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s l až 8 atomy uhlíku, methoxyskupiny, ethoxyskupiny, 2-hydroxyethylové skupiny, 2<-methoxyethylové skupiny a 2-ethoxyethylové skupiny, při čemž monomerní jednotky A jsou vybrány ze skupiny sestávající z butylakrylátu, 2-ethylhexylakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, N,N-dimethylaminoethylakrylátu, methylovou skupinou kvarternízovaného N,N-dimethylaminoethylakrylátu a jejich směsí.
6. Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery podle nároku 5, vyznačující se tím, že polysiloxanový makromonomer znamená makromonomer obecného vzorce

E' (Y)_nSi(R⁷)₃__t(Z)_t v němž E' znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a Β, Y znamená dvojvaznou skupinu, R⁷ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, nižší alkylové skupiny, arylové skupiny nebo alkoxyskupiny, Z znamená jednovaznou siloxanovou polymerní část s číselným průměrem molekulových hmotností alespoň 500, je v podstatě nereaktivní za kopolymeračních podmínek a je navěšena na základním skeletu po polymeraci, n znamená čislo 0 nebo 1 a t znamená číslo 1 až 3, při čemž tento polysiloxanový makromonomer je s výhodou· vybrán ze skupiny sestávající z makromonomerů obecného vzorce

II

E*-C-O-(CH₂)_q-(O)_p-Si(R^fl)₃

E’-Si(R»i) , '3-tZ_t

O HOR⁸ j-v ii ii ii ii /<\\

E C * O ’ CHjCHf N* C-N-/Í jy~Si(R^)3E'· C - O · CH₂- CH - CH₂- N - (CH₂)_q- Si(R)₃

II

E'-C-O-C^-N-C-N-(CH₂)₍jSi(R^l1)₃__tZ_t v nichž t znamená číslo 1, 2 nebo 3, p znamená číslo 0 nebo 1, R“ znamená alkylovou skupinu nebo atom vodíku, q znamená číslo od 2 do 6, s znamená číslo od 0 do 2, E' znamená skupinu obecného vzorce

CH = C I I

R⁹ R¹⁰ , v němž R⁹ znamená atom vodíku nebo skupinu -COOH, R^xo znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo skupinu vzorce -CH₂C00H, Z znamená skupinu obecného vzorce

CH₃ v němž R¹¹ znamená alkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkylaminovou skupinu, arylovou skupinu nebo hydroxylovou skupinu, a r znamená číslo od 5 do 700.
7. Silikonem roubované termoplastické elastomerní kopolymery rozpustné nebo dispergovatelné ve vodě nebo v alkoholu, vyznačující se tím, že obsahují základní skelet a dva nebo více hydrofilních polymerních řetězců a jeden nebo více polysiloxanových postranních řetězců, při čemž tento kopolymer je vytvořen kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A, B a C a odpovídá obecnému vzorci [A]_a[B]_b[C]_c , v němž

i) A znamená alespoň jednu monomerní jednotku, která je kopolymerovatelná S jednotkami B a C, obecného vzorce

II

X - C - CR^S==CHR⁶ , v němž X znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající ze skupiny -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2, M znamená kation vybraný ze skupiny, která sestává z Na+, K+, Mg++, Ca++, Zn++, NH«+, alkylamoniové, dialkylamoniové, trialkylamoniové a tetraalkylamoniové skupiny, R⁴ nezávisle na sobě znamenají skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku,

Ν,Ν-dimethylaminoethylové skupiny, methylovou skupinou kvarternizované Ν,Ν-dimethylaminoethylové, 2-hydroxyethylové, 2-methoxyethylové a 2-ethoxyethylové skupiny, a R^sa R⁶ nezávisle na sobě znamenají skupinu vybranou ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku, methoxyskupiny, ethoxyskupiny, 2-hydroxyethoxyskupiny, 2-methoxyethylové skupiny a 2-ethoxyethylové skupiny, při čemž monomerní jednotky A jsou s výhodou vybrány ze skupiny sestávající z butylakrylátu, 2-ethylhexylakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, Ν,Ν-dimethylaminoethylakrylátu, methylovou skupinou kvarternizovaného Ν,Ν-dimethylaminoethylakrylátu a jejich směsí, R znamená methylovou skupinu, R' znamená ethylovou skupinu, m znamená číslo od 10 do 2000, a znamená číslo od 100 do 3000, b znamená číslo od 2 do 50 a c znamená číslo od 1 do 25, ii) B znamená alespoň jednu hydrofilní makromonomerní jednotku s atomem dusíku, která je kopolymerovatelná s jednotkami A a C, obecného vzorce

R¹²-[-CH₂CH-]„-E | r

P v němž R¹² znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylbenzylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 6 atomy uhlíku a z jejich směsí, m znamená číslo od 10 do 2000, E znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a C, která je vybrána ze skupiny sestávající z vinylové, allylové, akryloylové, methakryloylové, ethakryloylové, styrylové, 2-vinylbenzylové, 3-vinylbenzylové, 4-vinylbenzylové, 2-vinylbenzoylové, 3-vinylbenzoylové, 4-vinylbenzoylové, 1-butenylové, isobutenylové, isoprenylové, cyklopentenylové a cyklohexenylové skupiny a jejich směsí, a P znamená skupinu vybranou ze skupiny sestávající z 2-pyridylové, 3-pyridylové a 4-pyridylové skupiny, 4-dimethylaminoethylbenzenu, 4-aminoethylbenzenu a jejich farmaceuticky přijatelných solí, alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlí84 ku kvartem i zovaných derivátů a směsí, iíi) C znamená alespoň jednu polysiloxanovou makromonomerní jednotku, která je kopolymerovatelná s jednotkami A a B, obecného vzorce

E' (Y)„Si (R⁷)₃._t( Z)_t s výhodou je polysiloxanový makromonomer vybrán ze skupiny sestávající z li

E'.C-O-(CH₂)_q-(O)_p-Si(R’¹) z

E'-Si(KV_tZt

E“ C Ό ' CH₂CbV ! N· C- N o OH R⁵ l> l ¹

E‘-C - O- CH_f CH - CH_f N - (CH₂)_Q- Si(R)_{a (}Z,

E'-C -O-C^CH,-N -C - N-íCHPgSKR¹^ _ v nichž t znamená číslo 1, 2 nebo 3, p znamená čislo 0 nebo 1, R⁸ znamená alkylovou skupinu nebo atom vodíku, q znamená číslo od 2 do 6, s znamená číslo od 0 do 2, E' znamená skupinu obecného vzorce

CH = C I I

R’ R^l° , v němž R⁹ znamená atom vodíku nebo skupinu -COOH, R¹⁰ znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo skupinu vzorce

-CH₂COOH, Z znamená skupinu obecného vzorce CH₃

I

R¹¹ — [-Si-]_r— ,

I ch₃ v němž R¹¹ znamená alkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkylaminovou skupinu, arylovou skupinu nebo hydroxyíovou skupin a r znamená číslo od 5 do 700, při čemž E' znamená ethylenicky nenasycenou část kopolymerovatelnou s A a Β, Y znamená dvojvaznou skupinu, R⁷ znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku, nižší alkyíové skupiny, arylové skupiny nebo alkoxyskupiny, Z znamená jednovaznou siloxanovou polymerní část s číselným průměrem molekulových hmotností alespoň 500, je v podstatě nereaktivní za kopolymeračních podmínek a je navěšena na základním skeletu po polymeraci, n znamená číslo 0 nebo lat znamená číslo 1 až 3 a iv) a znamená číslo 100 nebo větší, b znamená číslo 2 nebo větší a c znamená číslo 1 nebo větší a jednotky A spolu s ethylenicky nenasycenými částmi jednotek B a jednotek C tvoří základní skelet, při čemž polymerní části jednotek B tvoří hydrofilní postranní řetězce, polymerní části jednotek C tvoři polysiloxanové postranní řetězce, kopolymer má vážený průměr molekulových hmotnosti větší než 10 000, kopolymer vykazuje alespoň dvě různé T_g, při čemž první T_g odpovídá základnímu skeletu a má hodnotu menší než 0 °C a druhá T_g odpovídá hydrofilním polymerním postranním řetězcům a má hodnotu větší než 25 °C.
8. Vlasový přípravek užitečný pro úpravu vlasů, vyznačující se tím, že obsahuje kopolymer podle nároku 1 a nosič, který je vhodný pro aplikaci na vlasy.
9. Vlasový přípravek podle nároku 8, vyznačující se t í m, že je ve formě, která je vhodná pro aplikaci na vlasy, při čemž nosič obsahuje vodu, monohydroxyalkohol s 1 až 6 atomy uhlíku nebo jejich směs.

1θ· Přípravek pro místní aplikaci na plet, vyznačující se tím, že obsahuje kopolymer podle nároku 1 a nosič vhodný pro aplikaci na plet.