CZ302680B6

CZ302680B6 - Zpusob upevnení rozperky v nenosném obkladovém plášti

Info

Publication number: CZ302680B6
Application number: CZ20024205A
Authority: CZ
Inventors: Likosar@Ferdinand
Priority date: 2001-03-26
Filing date: 2002-03-25
Publication date: 2011-08-31
Also published as: CZ20024205A3; WO2002077381A1; ES2257547T3; EP1373649B1; EP1373649A1; DE10114929C2; ATE316174T1; SK18242002A3; SK287301B6; PL357446A1; DE10114929A1; DK1373649T3; PT1373649E; DE50205652D1

Abstract

Pri upevnení rozperky v nenosném obkladovém plášti se používá vrták (5) s vrtací korunkou (8) pevne s ním spojenou, aby se skrz obkladový plášt v masivní stene (1) usporádal otvor. Vrtací korunka zároven upravuje ve vnejší povrchové vrstve (4) obkladového plášte výrez. Rozperka (12) se s pomocí montážního nástroje vhání do izolacní vrstvy (3). Montážní trn (13) se s pomocí montážního nástroje (15) odnímá z rozperky (12) tím, že se montážní nástroj (15) prostrednictvím vhodného nástroje, který zabírá do vrtání montážního trnu (20), opet vytahuje z rozperky (12). Skrz centrální otvor (14) v rozperce (12) se vkládá kotvicí šroub (25), který prední upevnovací hlavou (26) zabírá do otvoru (10) v masivní stene (1). Na kotvicí šroub (25), vycnívající z rozperky (12), se nasazuje stavební clen (29) a pomocí matice (30) se spojuje se závitovým nástavcem (31) kotvicího šroubu (25).

Description

Způsob upevnění rozpěrky v nenosném obkladovém plášti

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu upevňování rozpěrky v nenosném obkladovém plášti, před masivní stěnou, přičemž obkladový plášť zahrnuje izolační vrstvu a vnější povrchovou vrstvu, přičemž skrz otvor v obkladovém plášti se zavádí montážní trn, který svým předním, volným koncem zabírá do otvoru v masivní stěně a svým zadním koncem vyčnívá z obkladového pláště. Rozpěrka se io přitom nasazuje na montážní trn.

Dosavadní stav techniky

Kvůli jednoduššímu popisu se následovně popisuje použití rozpěrky na omítkové a izolační vrstvě bez nosné schopnosti, ačkoliv vynález se vztahuje na všechny obkladové pláště bez nosné schopnosti.

U takových obkladových plášťů bez nosné schopnosti je těžké, spojit upevňovací čten s masivní zo stěnou, která je uspořádaná za obkladovým pláštěm. K tomu se musí skrz omítkovou a izolační vrstvu upevnit v masívní stene příslušné kotvicí šrouby nebo hmoždinky, aby se na těchto kotvicích šroubech nebo hmoždinkách mohly opět upevňovat příslušné stavební členy. K tomu jsou zapotřebí dříve uvedené rozpěrky, které se nasazují na omítkovou vrstvu a proráží se skrz omítkovou a izolační vrstvu, takže jsou postavené přinejmenším svým předním volným konce na masivní stěně nebo do ní dokonce vnikají.

Dosud je známo, jako rozpěrku například prorážet trojúhelníkový profil nebo kruhový profil skrz existující omítkovou a izolační vrstvu a přímo ho vhánět do masivní stěny.

.io Nevýhodou dosud známého způsobu upevňování ale bylo, že člověk neměl žádné přesné stanovení polohy rozpěrky v masivní stěně, protože rozpěrka se „někde“ nasazovala na omítkovou vrstvu a skrz tuto se alespoň Částečně zarážela do masivní stěny.

Další nevýhodou bylo, že posazením rozpěrky na omítkovou vrstvu a zaražením rozpěrky do této omítkové vrstvy se tato těžce poškodila, což vedlo k popraskání, odlamování a celkem k nepěknému vzhledu na místě upevnění.

Aby se zabránilo tomuto nepěknému vzhledu, bylo dříve známo, omítkovou vrstvu na místech upevnění rozpěrky na masivní stěně vyřezávat, aby se tak na masivní stěně získala čistá oblast, na které se mohla umisťovat rozpěrka nebo přímo stavební člen.

Nevýhodou tohoto upevňovacího opatření ale bylo, že omítková vrstva se poškozovala a tím se tvořil studený most na masivní stěně, což celkově ovlivňovalo tepelnou izolaci a mohlo vést ke vzniku kondenzované vody.

Prostřednictvím EP-A 1 046 764 A1 se objasňuje rozpěrka k upevnění stavebních prvků na nenosném obkladovém plášti před masivní stěnou, přičemž rozpěrka má trubku, na jejímž vnějším obvodu je uspořádáno více, rozděleně uspořádaných kříd lov itých nástavců, které se rozkládají v podstatě radiálně směrem ven. Vynález má tu nevýhodu, že rozpěrka při montáži způsobu50 je na vrstvě omítky relativně velká poškození, a že není možné přesné polohové určení, protože se do vrstvy omítky nebo izolace obkladového pláště zaráží.

Prostřednictvím US-A 5 265 998 se objasňuje způsob upevňování rozpěrky v nenosném obkladovém plášti před masivní stěnou, přičemž obvodový plášť obsahuje izolační vrstvu a vnější povrchovou vrstvu a skrz vrtání v obvodovém plášti se zavádí montážní trn, který svým předním,

- I CZ 302680 B6 volným koncem zasahuje do vrtání v masivní stěně a svým zadním koncem vyčnívá z obvodového pláště, a přičemž rozpěrka se nasazuje na montážní trn.

Vynález má za základ úkol, dále vyvinout způsob k upevňování rozpěrky v nenosném obklado5 vém plášti před masivní stěnou a příslušnou rozpěrku tak, zeje zaručen čistý průnik obkladovým pláštěm při montáži obkladového pláště a rozpěrka může zachytávat vysoké zátěže pro stavební členy, které je třeba upevňovat.

io Podstata vynálezu

K. řešení uvedené úlohy se vynález vyznačuje tím, že se používá vrták s vrtací korunkou pevně s nim spojenou, aby se skrz obkladový plášť v masivní stěně uspořádal otvor, přičemž vrtací korunka zároveň upravuje ve vnější povrchové vrstvě obkladového pláště výřez. Rozpěrka se ís s pomocí montážního nástroje vhání do izolační vrstvy. Montážní trn se s pomocí montážního nástroje odnímá z rozpěrky tím, že se montážní nástroj prostřednictvím vhodného nástroje, který zabírá do vrtání montážního trnu, opět vytahuje z rozpěrky. Skrz centrální otvor v rozpěrce se vkládá kotvicí šroub, kteiý přední upevňovací hlavou zabírá do otvoru v masivní stěně. Na kotvicí šroub, vyčnívající z rozpěrky, se nasazuje stavební člen a pomocí matice se spojuje se závito2o vým nástavcem kotvícího šroubu.

Výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že vrtací korunka je posouvatelným a nastavitelným způsobem upevněna na vrtáku a svým podélným nastavením je na vrtáku nastavena lak, že u hotového otvoru v masivní stěně odstraňuje právě vnější povrchovou vrstvu.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že délka montážního trnu se volí tak, že jeho zadní konec vyčnívá přes povrchovou vrstvu, takže slouží jako vodicí pomůcka pro rozpěrku, nasunutelnou na montážní trn.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že rozpěrka se svou přední čelní hranou vhání do masivní stěny.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že před nasazením stavebního Členu se na kotvící šroub nasazuje distanční podložka.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že před nasazením stavebního členu se na kotvicí šroub nasazuje distanční pouzdro.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že stěna distančního pouzdra je io opatřena různě hlubokými, jednostranně otevřenými podélnými štěrbinami.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že rozpěrka má trubku, na jejímž vnějším obvodu je uspořádáno několik, rozděleně uspořádaných, křidélkových nástavců, které se rozprostírají v podstatě radiálně směrem ven.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tím, že trubka rozpěrky je vytvořena jako válcová, oválná, trojhranná nebo vícehranná trubice.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tím, že trubice je vytvořena takovým 50 způsobem, aby zachycovala příslušný kotvicí šroub nebo hmoždinkový šroub.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tím, že křidélkové nástavce jsou uspořádané pod úhlem k čáře poloměru.

-2CZ 302680 B6

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tím, že křidélkové nástavce jsou vytvořené rovné, zakřivené, ohnuté nebo lomové.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tím, že čelní strany křidélkových nástavců, přivrácené masivní stěně, jsou opatřené řeznými hranami.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tím, že radiálně směrem ven směřující hrany křidélkových nástavců jsou opatřené řeznými hranami.

io Jinými slovy je podle vynálezu v prvním kroku způsobu navrženo, že se používá vrták s vrtací korunkou, která je s ním pevně spojená, aby se skrz obkladový plášť umístil otvor v masivní stěně, přičemž zároveň vrtací korunka umisťuje ve vnější povrchové vrstvě, vytvořené např. jako omítková vrstva, výřez.

Ve druhém kroku způsobu se skrz otvor v omítkové vrstvě zavádí montážní tm, který svým předním, volným koncem vniká do otvoru v masivní stěně a svým zadním koncem vyčnívá z omítkové vrstvy.

Ve třetím kroku způsobu se na tento montážní tm nasazuje rozpěrka, přičemž ve čtvrtém kroku způsobu se rozpěrka s pomocní montážního nástroje zaráží do izolační vrstvy.

V dalším kroku způsobu se skrz axiální otvor v rozpěrce vkládá kotvicí šroub, který svou přední upevňovací hlavou vniká do otvoru masivní stěny.

V posledním kroku způsobu se na kotvicí šroub, vyčnívající z rozpěrky, nasazuje stavební Člen a s pomocí matice se spojuje se závitovým nástavcem kotvícího Šroubu.

Před nasazením stavebního členu se na kotvicí šroub případně nasazuje distanční podložka.

Uvedeným způsobem získáváme podstatnou výhodu, že se nejprve navrhuje, že vrták k umístění příslušného otvoru v masivní stěně je pevně spojen s vrtací korunkou.

Smysl tohoto opatření je, že při umisťování otvoru skrz omítkovou vrstvu umisťuje vrtací korunka zároveň příslušný výřez v omítkové vrstvě.

Vrtací korunka je přitom na vrtáku upevněna posuvně a nastavitelně a je ve svém délkovém nastavení tak nastavena na vrtáku, že u hotově vyvrtaného otvoru v masivní stěně vrtací korunka přímo odstraňuje nejvíce vnější, prostorově příští omítkovou vrstvu na izolaci, aby se omítková vrstva v okolo ležící oblasti chránila před poškozeními.

Odstraněním, podle vynálezu, omítkové vrstvy, se tak zabraňuje pozdějšímu poškození omítkové vrstvy v této oblasti, zejména tehdy, když se později podle vynálezu rozpěrka vhání skrz odstraněnou omítkovou vrstvu do izolace.

Tím se v každém případě zabraňuje poškození omítkové vrstvy, protože v oblasti vniknutí rozpěrky je omítková vrstva odstraněná a existuje jen izolační vrstva ležící pod ní, skrz kterou se rozpěrka může vhánět bez problému.

Izolace, existující pod omítkovou vrstvou, se zpravidla skládá z rohoží ze skelných vláken, ze

Styroporu, z rohoží z minerálních vláken, z násypů, z upínacích náplní a z mnoha podobných, takže vhánění příslušně připravené rozpěrky je bez dalšího možné.

Po vytvoření otvoru v izolační vrstvě a otvoru v masivní stěně, který na něj navazuje, se vrták s vrtací korunkou odstraňuje a místo něho se do připraveného otvoru zavádí montážní trn, který svým předním volným koncem vniká do otvoru masivní stěny.

- j CZ 302680 B6

Délka montážního trnu je volena tak, že jeho zadní konec vyčnívá přes omítkovou vrstvu, takže slouží jako zaváděcí pomůcka pro rozpěrku, která se nechá nasunovat 11a montážní trn.

Tato rozpěrka je vytvořena jako trubka, přednostně jako válcová trubka, která má na vnějším obvodu jedno nebo několik křidélkových nástavců.

Samozřejmě není podle řešení nutné, aby musela být trubka rozpěrky kruhově cylindrická. Rozpěrka může mít každý profilový tvar, tzn. může se používat oválná trubka, čtyřhranná trubka io nebo vícehranné trubice, které mají příslušné, radiálně ven směřující křidélkové nástavce.

l ato rozpěrka se nyní nasazuje na zadní konec montážního trnu, takže její přední konec sedí na horní straně izolační vrstvy.

Nyní sc rozpěrka zaráží montážním nástrojem skrz izolační vrstvu podél montážního trnu do izolační vrstvy, takže přednostně jeho přední (zpravidla zašpičatělá) čelní strana částečně vniká do masivní stěny.

Potom se montážní trn odstraňuje a do uvolněného otvoru rozpěrky se nyní vkládá definitivní

2o kotvicí nebo hmoždinkový šroub, který svým předním, volným koncem vniká do otvoru do masivní stěny a tam se ukotvuje.

Ukotvení se může uskutečňovat libovolným způsobem. Přitom se mohou používat všechny hmoždinkové nebo kotvicí techniky.

Kotvicí šroub proniká ve směru k vnější straně skrz izolační vrstvu a přesahuje také v této oblasti odstraněnou omítkovou vrstvu, takže na závitový konec tohoto kotvícího šroubu se nasazuje stavební člen, který chceme upevňovat, aby se pomocí matice poloh oval na závitovém nástavci kotvícího šroubu.

Přitom může být navrženo, že k vyrovnání tloušťky omítkové vrstvy se na zadní Čelní konec rozpěrky pokládá jedna nebo několik distančních podložek, které svou tloušťkou mají přinášet vyrovnáni omítkové vrstvy, odstraněné v této oblasti. Distanční podložky jsou přednostně vytvořené stavebnicovým systémem s rozměry rastru, aby se navzájem doplňovaly a nechaly se sesta35 vovat dohromady na rozdílné tloušťky.

V podstatě se má uskutečnit jen vyrovnání omítkové vrstvy, odstraněné v oblasti rozpěrky, přičemž se přednostně používá kotoučová distanční podložka.

Místo takové distanční podložky se mohou ale používat i jiné udržovací prostředky odstupu, jako např. distanční pouzdra, která jsou případně také rozpěmá, aby mohla vyrovnávat větší tloušťky.

Z estetických důvodů se totiž stavební člen, který chceme upevňovat, posazuje pokud možno rovně na omítkovou plochu, aniž by se přitom při dotahování upevnění poškodila omítka. Z toho45 to důvodu se mohou používat různě tlusté distanční podložky nebo distanční pouzdra, aby se splnil tento požadavek.

Způsobem podle vynálezu dostáváme podstatnou výhodu, že skrz nepoškozenou omítkovou vrstvu se může vhánět rozpěrka, která se prohání pouze skrz izolaci, a která se svým předním volným koncem může ještě Částečně vhánět do masivní stěny nebo sedí na přední straně masivní stěny, aby se tak dosáhlo dostatečné montážní plochy pro stavební člen, který chceme upevňovat.

Tento udržovací prostředek odstupu potom přenáší upínací síly, které se přenášejí od kotvícího šroubu na stavební Člen, na masivní stěnu.

-4CZ 302680 B6

Za tímto účelem je navrženo, že rozpěrka u přednostního provedení sestává v podstatě z vnitřní trubky, jejíž světlý průměr je vhodný k uchycení příslušného kotvícího šroubu nebo hmoždinkového šroubu.

Na vnějším obvodu trubky je uspořádáno několik, po obvodu rozděleně uspořádaných, křidélkových nástavců, které se přednostně rozprostírají radiálně ven.

Tyto křidélkové nástavce samozřejmě mohou být uspořádané také v úhlu k čáře poloměru a místo rovné konstrukce mohou být tyto křidélkové nástavce také zakřivené, ohnuté nebo lomené.

V přednostním provedení je dále navrženo, že čelní strany křidélkových nástavců, přivrácené masivní stěně, jsou vytvořené s řeznými hranami, aby se ulehčilo vhánění těchto křidélkových nástavců do masivní stěny.

Může být dále navrženo, že hrany, rozprostírající se v axiálním směru, směřující ven, jsou rovněž vytvořené jako řezné hrany, aby se umožnilo příslušné proniknutí izolační vrstvou při vhánění rozpěrky do izolační vrstvy.

Předmět předloženého vynálezu vyplývá nejenom z předmětu jednotlivých patentových nároků, nýbrž také z kombinace jednotlivých patentových nároků mezi sebou. Všechny údaje a znaky, uveřejněné v podkladech, včetně anotace, zejména prostorová konstrukce, znázorněná v obrázcích, se zahrnují do nároků jako podstatné pro vynález, nakolik jsou jednotlivě nebo v kombinaci nové vzhledem ke stavu techniky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 schematicky vhánění vrtáku do obkladového pláště bez nosné schopnosti;

obr. 2 schematicky — v kroku způsobu, který na něj navazuje - umístění montážního tmu s nasazenou rozpěrkou;

obr. 3 řez konečným sestaveným stavem;

obr. 4 čelní pohled A na rozpěrku;

obr. 5 čelní pohled B na rozpěrku s distanční podložkou;

obr. 6 pohled z boku na distanční pouzdro;

obr. 7 čelní pohled na distanční pouzdro podle obrázku 6;

obr. 8 řez distančním pouzdrem podle obrázků 6 a 7;

obr. 9 pohled shora na distanční pouzdro podle obrázků 6 až 8;

obr. 10 provedení distanční podložky s centrovacím nástavcem.

Příklady provedení vynálezu

Na obrázku 1 je obecně znázorněna masivní stěna l·, která nese obkladový plášť bez nosné schopnosti.

Jako příklad pro takový obkladový plášť bez nosné schopnosti se v příkladném provedení popisuje lepená vrstva 2 na masivní stěně 1, která je spojena s příslušnou izolací ve formě izolační vrst- 5 Q7, 302680 B6 vy 3. Na prostorové straně nese izolační vrstva 3 o sobě známým způsobem omítkovou vrstvu, tzn. povrchovou vrstvu 4.

Povrchová vrstva 4 se může samozřejmě ještě skládat z příslušných omítkových nosných rohoží, plniv a podobně.

Aby se nyní stavební člen 29 podle obrázku 3 připevnil na masivní stěnu i, aby přenášel zatížení, je navržena rozpěrka 12 podle vynálezu.

io Aby se rozpěrka J2 montovala, používá se podle obrázku 1 v prvním kroku způsobu vrták 5, který na své přední straně nese vrtací hlavu Π, se kterou se známým způsobem může umisťovat v izolační vrstvě 3 otvor 9 a v masivní stěně 1 otvor J_0.

Podle vynálezu je vrták 5 pevně spojen s držákem 6, který nese vrtací korunku 8.

Pomocí svěracího šroubu 2 se držák 6 může volně posouvat v axiálním směru na vrtáku 5 a může se upevňovat v libovolných výškách. V ukázaném příkladném provedení se držák 6 upevnil na vrtáku 5 tak, že při vytváření otvorů 9, 10 v izolační vrstvě 3 a masivní stěně i provádí vrtací korunka 8 přibližně kruhový výřez v povrchové vrstvě 4.

Tento výřez se potom odstraňuje pří vytahování vrtáku 5, a potom je plocha izolační vrstvy 3, ležící pod ním, volná. Odstraněním omítkové vrstvy podle kroku způsobu podle obrázku i dostáváme v této oblasti vybrání 21, skrz které se může rozpěrka montovat bez poškození okolo ležící omítkové vrstvy.

Po těchto přípravných krocích způsobu se podle obrázku 2 vkládá do otvoru 9 v izolační vrstvě 3 montážní trn 13, který má přednostně dřík J9 tmu většího průměru než srovnatelná, na něj se napojující vodicí hlava J8.

3o Vodicí hlava 18 se zavádí do otvoru 10, takže přes povrchovou vrstvu 4 celkově vyčnívá montážní trn JI svým zpětným koncem.

Tento montážní trn J3 slouží dále jako vodicí pomůcka pro na něj nasazenou rozpěrku 12, která má otvor 14 k uchycení montážního tmu 1_3.

S pomocí odstupňovaného montážního nástroje 15 se nyní rozpěrka 12 zatlouká ve směru 22 šípky skrz izolační vrstvu 3 směrem na masivní stěnu 1.

K tomu je montážní nástroj 15 opatřen dorazy 17, takže montážní nástroj leží na horním obvodu io rozpěrky J2 a údery kladiva se ve směru šipky J6 vhání směrem dolu.

Po uskutečněném vehnání rozpěrky se montážní tm 13 vyjímá s pomocí montážního nástroje 15 z rozpěrky, přičemž montážní nástroj J5 se pomocí vhodného nástroje, který zapadá do otvoru 20, opět vytahuje ven z rozpěrky.

Po proniknutí rozpěrky 12 skrz izolační vrstvu 3 se dosahuje hotové montážní polohy rozpěrky 12, znázorněné na obrázku 3.

Jakmile rozpěrka dosáhla své konečné montážní polohy, vkládá se do volného otvoru 14 rozpěrko ky 12 kotvicí šroub 25, který se svým předním, volným koncem kotví známým způsobem v otvoru 10 masivní stěny 1.

V ukázaném příkladném provedení je uspořádána hmoždinková hlava 26, před kterou je uloženo rozpěmé pouzdro 27, které se nechá radiálně rozepřít.

-6CZ 302680 B6

Závitový nástavec 3J. kotvícího šroubu vyčnívá přes konec rozpěrky 12, a na tento závitový nástavec se nyní nasazuje stavební člen 29, který chceme upevňovat, přičemž k vyrovnání tloušťky omítky se před tím do vybrání 21 vkládá příslušná distanční podložka 28. Tímto způsobem se dosahuje, že stavební člen 29 se zarovnává do roviny s vrstvou omítky a upevňuje se na rozpěrce 12Distanční podložka 28 mimoto přenáší příslušné síly stavebního členu na rozpěrku 12.

Nyní se na závitový nástavec 31 našroubovává vhodná matice 30 a tím se stavební prvek 29 způsobem přenášejícím zatížení přikládá na rozpěrku 12. takže se tím přenáší celková zátěž přes rozpěrku 12 na masivní stěnu i.

Podle obrázku 4 se rozpěrka 12 skládá v podstatě z trubky 23, na jejímž vnějším obvodu jsou uspořádané, radiálně směrem ven směřující, křidélkové nástavce 24.

Čelní strany křidélkových nástavců 24, uspořádané nejblíže masivní stěně i, jsou potom přednostně vytvořené jako řezné hrany 32, aby se umožnilo vhánění těchto čelních stran do masivní stěny I.

Dále je přednostní, když boční hrany 33 křidélkových nástavců 24, směřující v axiálním směru, jsou rovněž vytvořené jako řezné hrany, aby se ulehčilo prohnání skrz izolační vrstvu 3. Tímto způsobem se izolační vrstva 3 prořezává a méně se stlačuje.

Místo zde popsané distanční podložky 28 se mohou používat jak je popsáno v obecné části i distanční pouzdra, se kterými se mohou přemosťovat větší distanční rozdíly v oblasti vybrání

21·

Na obrázcích 6 až 9 je jako příklad znázorněno takové distanční pouzdro 34, které má distanční podložku 28, na které je vytvarováno pouzdro 35.

Ve stěně tohoto pouzdra jsou uspořádané různě hluboké, jednostranně otevřené podélné štěrbiny 36, 37, 38.

Tím je možné posadit distanční pouzdra v různých otáčivých polohách na horní čelní stranu rozpěrky 12 a sice na tamní křidélkové nástavce 24, čímž dostáváme různé odstupy distančních pouzder 34 nad čelní stranou rozpěrky 12.

V určité otáčivé poloze je například navrženo, že křidélkové nástavce leží pouze na dně 39 několika podélných štěrbin 37, majících stejnou délku.

V jiné otáčivé poloze se může rovněž navrhovat, že křidélkové nástavce leží pouze na dně 40, vytvořených delších, podélných štěrbin 36, takže se tím dosahuje menšího odstupu distančních podložek 28 nad čelní stranou rozpěrky 12.

Podle otáčivé polohy distančního pouzdra 34 se distanční podložka s různě hlubokými podélnými štěrbinami nasazuje na přiřazené křidélkové nástavce 24 rozpěrky 12, takže právě tyto křidélkové nástavce doléhají na dno 39, 40 příslušné podélné štěrbiny 36 až 38.

Přitom je navrženo, že křidélkové nástavce zapadají buď jenom do podélných štěrbin 36, nebo jenom do podélných štěrbin 37 nebo jenom do podélných štěrbin 38. Tím se může dosahovat dvou různých distančních výšek distančního pouzdra 34 nad rozpěrkou 12.

V dalším provedení podle obrázku 10 je navrženo, že existuje také centrování kotvícího šroubu 25 v centrálním středovém otvoru rozpěrky J_2. Za tímto účelem má distanční podložka axiální

-7CZ 302680 B6 centrovací nástavec 4£, který je vytvarován na centrovacím šroubu a zapadá do centrálního středového otvoru rozpěrky a leží na vnějším obvodu kotvícího šroubu 25.

V oproti tomu obměněném provedení se muže distanční podložce 28, vytvořené jenom na způsob podložky, přiřazovat centrovací pouzdro, které se pokládá jako oddělený Člen na distanční podložku (nebo do vybrání distanční podložky) a které se svým axiálním nástavcem rozprostírá nejen skrz středový otvor distanční podložky 28, ale i do středového otvoru rozpěrky 12. Také zde usilujeme o, v podstatě tvarové, dolehnutí na vnějším obvodu kotvícího Šroubu 25.

to Ačkoliv dříve popsané příkladné provedení se týká jen obkladového pláště, který nese měkkou izolaci, mohou se samozřejmě způsobem podle vynálezu zpracovávat všechny obkladové pláště bez nosné schopnosti a rozpěrka vytvořená podle způsobu a distanční pouzdro, spolupůsobící s rozpěrkou.

is Vynález se proto neomezuje na druh a složení izolační vrstvy a popř. na ní uspořádané omítkové vrstvy.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob upevňování rozpěrky v nenosném obkladovém plášti před masivní stěnou (l), při25 čemž obkladový plášť zahrnuje izolační vrstvu (3) a vnější povrchovou vrstvu (4), přičemž skrz otvor (9) v obkladovém plášti se zavádí montážní trn (13), který svým předním volným koncem zabírá do otvoru (10) v masivní stěně (1) a svým zadním koncem vyčnívá z obkladového pláště;

a přičemž se rozpěrka (12) nasazuje na montážní trn (13), vyznačující se tím, že se používá vrták (5) s vrtací korunkou (8) pevně s ním spojenou, aby se skrz obkladový plášť v masivní stěně (1) uspořádal otvor, přičemž vrtací korunka zároveň upravuje ve vnější povrcho35 vé vrstvě (4) obkladového pláště výřez;

že rozpěrka (12) se s pomocí montážního nástroje vhání do izolační vrstvy (3);

že se montážní trn (13) s pomocí montážního nástroje (15) odnímá z rozpěrky (12) tím, že se io montážní nástroj (15) prostřednictvím vhodného nástroje, který zabírá do vrtání montážního trnu (20), opět vytahuje z rozpěrky (12);

Že skrz centrální otvor (14) v rozpěrce (12) se vkládá kotvicí šroub (25), který přední upevňovací hlavou (26) zabírá do otvoru (10) v masivní stěně (1); a že na kotvicí šroub (25), vyčnívající z rozpěrky (12), se nasazuje stavební člen (29) a pomocí matice (30) se spojuje se závitovým nástavcem (31) kotvícího šroubu (25).
2. Způsob podle nároku 1. vyznačující se tím, že vrtací korunka (8) je posouvatel50 ným a nastavitelným způsobem upevněna na vrtáku (5) a svým podélným nastavením je na vrtáku nastavena tak, že u hotového otvoru (10) v masivní stěně (1) odstraňuje právě vnější povrchovou vrstvu (4).

-8CZ 302680 B6
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že délka montážního trnu (13) se volí tak, že jeho zadní konec vyčnívá přes povrchovou vrstvu (
4), takže slouží jako vodicí pomůcka pro rozpěrku (12), nasunutelnou na montážní trn (13).
5 4. Způsob podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že rozpěrka (12) se svou přední čelní hranou vhání do masivní stěny.

5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že před nasazením stavebního členu (29) se na kotvicí šroub (25) nasazuje distanční podložka (28).
6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že před nasazením stavebního členu (29) se na kotvicí šroub (25) nasazuje distanční pouzdro (34).
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že stěna distančního pouzdra (34) je i? opatřena různě hlubokými, jednostranně otevřenými podélnými štěrbinami (36, 37, 38).
8. Způsob podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že rozpěrka (12) má trubku (23), na jejímž vnějším obvodu je uspořádáno několik, rozděleně uspořádaných, křidélkových nástavců (24), které se rozprostírají v podstatě radiálně směrem ven.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že trubka (23) rozpěrky (12) je vytvořena jako válcová, oválná, trojhranná nebo vícehranná trubice.
10. Způsob podle nároků 8a 9, vyznačující se tím, že trubice (23) je vytvořena 25 takovým způsobem, aby zachycovala příslušný kotvicí šroub (25) nebo hmoždinkový šroub.
11. Způsob podle nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že křidélkové nástavce (24) jsou uspořádané pod úhlem k čáře poloměru.

30
12. Způsob podle nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že křidélkové nástavce (24) jsou vytvořené rovné, zakřivené, ohnuté nebo lomené.
13. Způsob podle nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že čelní strany křidélkových nástavců (24), přivrácené masivní stěně (1), jsou opatřené řeznými hranami (32).
14. Způsob podle nároků 8ažl3, vyznačující se tím, že radiálně směrem ven směřující hrany křidélkových nástavců (24) jsou opatřené řeznými hranami (33).