CZ306878B6 - Kotvicí sestava tepelně - izolačního stavebního kontaktního i bezkontaktního systému a tvarovací přípravek a montážní přípravek pro úpravu kotvicí sestavy - Google Patents

Abstract

Kotvicí sestava zahrnuje samonosnou kotvu (1, 1a, 1b, 1c, 1d) bez vnitřních výztužných trnů, jejíž těleso (2), z kovového nebo nekovového pletiva ve formě trubkovitého svitku nebo prostorové spirály (17, 17a), je vybaveno alespoň jedním závrtným a/nebo zahlubovacím prvkem (10), jehož vnější maximální rozměr (.FI.z) kolmý na podélnou osu (5) tělesa (2) je vždy větší než vnější maximální rozměr (.FI.t) tělesa (2) kolmý na podélnou osu (5) tělesa (2). Každý závrtný prvek (10) je vybaven alespoň jednou řeznou hranou a/nebo alespoň jednou řeznou plochou, pro vytvoření účinné závrtné plochy (33), která představuje závrtnou plochu (33) nebo součet průmětů závrtných ploch (33) do roviny kolmé na podélnou osu (5) tělesa (2). Každý zahlubovací prvek je vybaven alespoň jednou zahlubovací hranou a/nebo alespoň jednou zahlubovací plochou, pro vytvoření účinné zahlubovací plochy (34), která představuje plochu nebo součet průmětů zahlubovacích ploch (34) do roviny kolmé na podélnou osu (5) tělesa (2). Kotvicí sestava dále obsahuje expanzní výplňovou hmotu (3), vyplňující po zatvrdnutí těleso (2) kotvy (1, 1a, 1b, 1c, 1d) vně i uvnitř, případně vnitřek svitku či prostorové spirály tělesa (2), okolí vnějšího závrtného a/nebo zahlubovacího prvku, veškerý volný prostor v kotevním otvoru (15) a stopy ve stavební izolaci (16) vzniklé po pronikání závrtného a/nebo zahlubovacího prvku do stavební izolace (16). Pro úpravu kotvicí sestavy je určen tvarovací přípravek (11) a montážní přípravek (19).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká kotvicí sestavy tepelně-izolačního stavebního kontaktního i bezkontaktního systému, který zahrnuje stavební konstrukci a stavební izolaci, mezi nimiž je v bezkontaktním systému situována vzduchová mezera, v níž vznikají lepicí terče, a dále zahrnuje kotvu zhotovenou z pletiva kovového nebo nekovového materiálu, a vytvořenou ve formě trubkovitého svitku nebo spirály. Kotva se zasouvá do kotevního otvoru z vnější strany stavební izolace a přes stavební izolaci až do stavební konstrukce, a poté se kotva v kotevním otvoru zapění expanzní výplňovou hmotou.

Vynález se týká též tvarovacího přípravku pro úpravu kotvicí sestavy.

Vynález se týká také montážního přípravku pro úpravu kotvicí sestavy.

Dosavadní stav techniky

Technické řešení se týká hlavně bezpečného kotvení tepelně izolačních souvrství různé skladby bez nebo se vzduchovou mezerou mezi souvrstvím a stavební konstrukcí. Přičemž stavební konstrukce může být vytvořená ze široké škály stavebních materiálů i z kombinací těchto materiálů, které mohou být oddělené vzduchovými mezerami.

V současnosti se používají ke kotvení tepelně izolačních systémů do stavebních konstrukcí skoro výlučně plastové hmoždinky anebo plastové hmoždinky s kovovým výstužným trnem. Nevýhodou těchto hmoždinek mimo jiného je, i to, že vytvářejí nežádoucí tepelné mosty. Tepelné mosty jsou ještě výraznější v případě talířových hmoždinek s výztužným ocelovým trnem. Nová generace talířových kotev/hmoždinek, už eliminuje vytváření tepelných mostů, avšak za cenu vyšší ceny a vyšší pracností při montáži.

Nevýhodou talířových hmoždinek různého typu je i skutečnost, že izolant, kterým prochází hmoždinka svojí válcovou částí, není s hmoždinkou pevně spojený. To způsobuje možnost vibrací tepelně-izolačního souvrství vlivem působení větru, když souvrství není v určitých částech stavební konstrukce, anebo její větší plochy pevně lepením spojené se stavební konstrukcí. Přičemž tato ztráta soudržnosti tepelně-izolačního systému může nastat z různých důvodů: nedodržením technologické kázně, použitím nekvalitních lepidel v rozporu s příslušnými normami, změnou stavu povrchu stavební konstrukce, například vlhkostí. Tato situace se může projevit jako podstatná v případě stavu, který předchází destrukci izolačního souvrství z výše uvedených důvodů. I tento nedostatek poslední generace talířových hmoždinek různými úpravami částečně eliminují. Je to však za cenu vyšších nákladů a vyšší pracnosti při montáži.

Vážným nedostatkem talířových kotev je neschopnost hmoždinek dosáhnout požadovanou pevnost kotvení. V praxi není možné počítat standardně s homogenitou povrchu stavební konstrukce, do níž je potřeba ukotvit tepelnou izolaci. Může se v ní, podle podstaty materiálu, z které je zhotovená, objevovat trhliny, praskliny, dutiny apod.

Příkladem může být cihlová stěna či použití dutých tvárnic. V těchto případech není možné počítat se správnou funkcí kotvy. Není možné ani přesně přepokládat počet takovým způsobem nefungujících kotev v systému, abychom zabezpečili bezpečnost kotvení, protože vrtání kotevních otvorů probíhá po nalepení izolantu na stavební konstrukci, a tedy probíhá prakticky naslepo.

- 1 CZ 306878 B6

Talířové kotvy, které se používají při kotvení zateplovacích souvrství, jsou určené jen pro namáhání silou větru, která vytváří podtlak, který se snaží odtáhnout (odtrhnout) izolant od stavební konstrukce převážně silami kolmými na stavební konstrukci. Tyto kotvy nejsou schopné přenášet síly v ohybu, střihu či kombinované namáhání. Příslušné normy a předpisy popisují a určují rolí talířových kotev jako způsob dodatečného kotvení tepelných izolací. Dodatečnému v tom smyslu, že hlavní roli při vytvoření přídržné síly mezi stavební konstrukcí a izolantem, přebírá výhradně lepidlo nanesené na izolant a umístěné na stavební konstrukci. Při jakékoliv ztrátě soudržnosti lepidla se stavební konstrukcí není možné počítat s tím, že talířová hmoždinka převezme úkol udržet zateplování souvrství na stavební konstrukci.

Destrukce tepelně-izolačního souvrství, ke kterým dochází, jsou převážně způsobené ztrátou soudržnosti lepicí vrstvy se stavební konstrukcí. Tyto případy jsou v absolutní převaze nad případy, kdy dochází k destrukci odtrhnutím izolantu od lepidla vlivem sil způsobených větrem.

Dosavadní známá řešení chemických kotev jsou založena na podobném či shodném principu chemické kotvy s různými modifikacemi tvarů těles kotev. Všechna řešení tohoto typu však používají jako nosný prvek výztužný ocelový prvek různého tvaru a určení. V případě kotvení tepelně izolačních systémů, však použití výztužných ocelových a i jiných prvků zasouvaných do kotvy samotné, je nežádoucí, protože dochází k vytváření nevhodných tepelných mostů. Další výraznou nevýhodou pro použití těchto kotev v oblasti zateplovacích, ale i jiných systémů, je časová náročnost při jejich montáži a jejich značná cena. Kotva sama o sobě se např. skládá z punčošky anebo pouzdra, do kterého se dávkuje tekutá hmota převážně dvousložková, schopná zatéct i do dutin stavební konstrukce. Po vložení nosného výztužného kotvícího, převážně ocelového prvku, tekutá výplň vytvrdne. Takto vytvořený spoj se obvykle vyznačuje velkou pevností, která často převyšuje pevnost stavební konstrukce.

Nevýhodou talířových kotev je vytváření tepelných mostů. Pokud je nutné zabránit vzniku vytváření tepelných mostů, musí být hlava talířové kotvy zapuštěná do izolantu. Technicky se tato záležitost řeší vytvořením zápichu do izolantu, a následně aplikace kotvy tak, aby hlava talířové kotvy dosedla na dno zápichu. Následně je prostor, který vznikl nad hlavou talířové kotvy zaslepený nalepením kroužku nebo desky izolantu příslušné tloušťky, tak, aby nepřesahoval vnější plochu kotveného izolantu. Toto řešení zvyšuje pracnost vytvoření kotevního spoje, představuje časovou ztrátu a může narušit pevnost izolační vrstvy.

CZ 290 305 (1996) popisuje rozpěrku pro stavební účely zhotovenou z trubkovitého prvku ve tvaru svitku, zhotovenou z materiálu kovového nebo nekovového s oky či perforacemi po celé ploše, a vyplněnou výplňovou hmotou uvnitř i vně trubkovitého prvku.

Další zlepšení tohoto řešení představuje CZ PV 2010 - 300(2010), které uvádí kotvu pro tepelně izolační stavební systémy a její kotvení. Těleso kotvy je zhotoveno z obdobného materiálu ve tvaru prostorové spirály, která je vně i uvnitř vyplněna výplňovou hmotou, takže kotvení pomocí výplňové hmoty je rozprostřeno do většího prostoru.

Podstata technického řešení

Uvedené nevýhody se odstraní nebo podstatně omezí u kotvicí sestavy podle tohoto vynálezu.

Podstata vynálezu podle nezávislého nároku 1 spočívá v tom, že těleso samonosné kotvy bez vnitřních výztužných trnů, je vybaveno alespoň jedním závrtným prvkem majícím řezné lopatky obsahující alespoň jednu řeznou hranu nebo alespoň jednu řeznou plochu pro vytvoření účinné závrtné plochy, tvořenou součtem průmětů závrtných ploch na rovinu kolmou k podélné ose tělesa. Závrtný prvek je situovaný na jednom konci nebo koncové části tělesa přivráceného k vnějšímu povrchu stavební izolace aje protažen směrem k vnější straně tělesa. Přitom vnější maximální průměr závrtného prvku je vždy větší než vnější maximální průměr tělesa. Každý závrtný pr

-2CZ 306878 B6 vek je zasunut do kotvícího otvoru tlakem během otáčení. Expanzní výplňová hmota vyplňující, po zatvrdnutí, těleso kotvy vně i uvnitř, okolí vnějšího závrtného prvku, veškerý volný prostor v kotevním otvoru a stopy ve stavební izolaci vzniklé po pronikání závrtného prvku do stavební izolace.

Podstata vynálezu podle nezávislého nároku 2 spočívá v tom, že těleso samonosné kotvy bez vnitřních výztužných trnů, je vybaveno alespoň jedním zahlubovacím prvkem majícím nastřihnuté segmenty nebo lem obsahující alespoň jednu zahlubovací hranu nebo alespoň jednu zahlubovací plochu pro vytvoření účinné zahlubovací plochy tvořenou součtem průmětů zahlubovacích ploch na rovinu kolmou k podélné ose tělesa. Zahlubovací prvek je situovaný na jednom konci nebo koncové části tělesa přivráceného k vnějšímu povrchu stavební izolace a je protažen směrem k vnější straně tělesa, a přitom vnější maximální průměr zahlubovacího prvku je vždy větší než vnější maximální průměr tělesa. Každý zahlubovací prvek je zasunut do kotvícího otvoru tlakem bez otáčení kotvou. Expanzní výplňová hmota vyplňující, po zatvrdnutí, těleso kotvy vně i uvnitř, okolí vnějšího zahlubovacího prvku, veškerý volný prostor v kotevním otvoru a stopy ve stavební izolaci vzniklé po pronikání zahlubovacího prvku do stavební izolace.

Hlavní výhodou tohoto vynálezu je zvýšení přídržné schopnosti kotvené stavení izolace k tělesu kotvy, a tím i zvýšení potřebné síly na vyvlečení kotvené stavební izolace z tělesa kotvy, a zejména užití kotvícího spoje i pro extrémně namáhané stavební izolační systémy a pro větší tloušťky stavebních izolací, které se v posledních letech zvětšily z hodnoty 50 mm až 70 mm na hodnotu 150 i více mm. Pevné, nerozebíratelné, spolehlivé a bezpečné spojení stavební izolace s tělesem kotvy se projeví ve vysoké odolnosti vytrhnutí stavební izolace z tělesa kotvy střídavými silami, např. při rozvibrování stavební izolace účinkem síly větru. Kotvicí systém podle tohoto vynálezu splňuje požadavky na zvýšené nároky zatížení izolačních systémů vlivem klimatických změn a požadavků na kotvení izolačních souvrství, tj. upevňování a spojování, neobvyklého, nového složení. Kotvicí systém podle tohoto vynálezu zvyšuje životnost tepelně izolačních systémů ve stavebnictví. Kotva je samonosná a nevyžaduje žádné dodatečné vnitřní kovové výztužné prvky. Kovové či plastové pletivo je dostupný materiál, lehce zpracovatelný, který plně vyhovuje způsobu kotvení expanzní výplňovou hmotou. Pletivo je snadno zpracovatelné do trubkovitého svitku či prostorové spirály. Závrtný a/nebo zahlubovací prvek působí v plochách vně tělesa kotvy ve stavební izolaci, případně ve stavební konstrukci jako další konstrukční prvek pro zapevnění a kotvení. Závrtný a/nebo zahlubovací prvek na tělese kotvy s alespoň jednou řeznou hranou a/nebo řeznou plochou přispívá ke zvýšení síly potřebné na vyvlečení stavební izolace z tělesa kotvy, a tím zvyšuje bezpečnost kotvicí sestavy v izolačních systémech. Průnik řezných částí závrtného a/nebo zahlubovacího prvku je šetrný k použité stavební izolaci a otvory, které takto vzniknou, jako stopy po řezných hranách či plochách jsou následně vyplněny expanzní hmotou, čímž je obnovena pevnost stavební izolace v místě montáže kotvy. Různé typy a tvary závrtného a/nebo zahlubovacího prvku na tělese kotvy respektují požadavky kladené na kotvení různých typů a tlouštěk stavebních izolací. Kotevní spoj, vytvořený z kotvy, závrtného a/nebo zahlubovacího prvku na tělese kotvy, z expanzní výplňové hmoty, zvyšuje bezpečnost uchycení stavební izolace ke stavební konstrukci, a navíc kotevní spoj je vhodný i pro narušenou stavební konstrukci, případně stavební konstrukci s vnitřními otvory a dutinami, které spolehlivě expanzní výplňová hmota vyplní. Na druhé straně tento kotevní spoj zvyšuje bezpečnost kotvení stavební izolace i zvýšením přídržné síly prostřednictvím závrtného a/nebo zahlubovacího prvku.

Těleso kotvy je vybaveno alespoň jedním závrtným a/nebo zahlubovacím prvkem na jednom nebo obou svých koncích nebo svých konečných částí, nebo v jejich bezprostřední blízkosti, což představuje nejvhodnější umístění těchto prvků, protože koncové části tělesa kotvy přivrácené stavební izolaci nebo naopak stavební konstrukci musí nést zvýšenou zátěž. Závrtné a/nebo zahlubovací prvky však mohou být situovány po celé délce tělesa.

Též je výhodné, když každý závrtný prvek je vybraný ze skupiny, zahrnující samostatně nebo v kombinaci závrtný modul s lopatkami, závrtný prstenec, lopatky, nosný kroužek s lopatkami. Každý závrtný prvek je vybaven alespoň jednou řeznou hranou a/nebo alespoň jednou řeznou

-3CZ 306878 B6 plochou, pro vytvoření účinné závrtné plochy, která představuje závrtnou plochu nebo součet průmětů závrtných ploch do roviny kolmé na podélnou osu tělesa kotvy.

Také je výhodné, když zahlubovací prvek je vybraný ze skupiny, zahrnující samostatně nebo v kombinaci, nastřihnutý segment, lem, osazení, podložku, kuželovité rozšíření přičemž každý zahlubovací prvek je vybaven alespoň jednou zahlubovací hranou a/nebo alespoň jednou zahlubovací plochou, pro vytvoření účinné zahlubovací plochy, která představuje plochu nebo součet průmětů zahlubovacích ploch do roviny kolmé na podélnou osu tělesa.

Každý závrtný prvek a/nebo zahlubovací prvek je umístěn uvnitř stavební izolace, případně v nebo za stavební či stropní konstrukcí.

Konstrukcí závrtného prvku a/nebo zahlubovacího prvku se dosáhne optimální účinná závrtná a/nebo zahlubovací plocha pro různé použité stavení izolace. U pevných stavebních izolací je vhodné použití více menších závrtných prvků pro dosažení účinné závrtné plochy. U méně pevných stavebních izolací postačuje méně závrtných prvků s větší plochou k dosažení účinné závrtné plochy. Pro dosažení účinné zahlubovací plochy je rozhodující druh materiálu, použitý na stavební izolace. U zahlubovacích účinných ploch je důležité dosáhnout co nejvyššího poměru Φζ ku Φί, tj. poměru maximálního vnějšího rozměru zahlubovacího povrchu k maximálnímu vnějšímu rozměru tělesa kotvy. Maximální vnější rozměr je ve většině případů průměr. Když je závrtný prvek a/nebo zahlubovací prvek umístěný uvnitř stavební izolace, expanzní výplňová hmota obalí všechny konstrukční prvky kotvícího spoje, čímž omezí přístup vody či vzdušné vlhkosti k částem spoje a též pozitivním způsobem ovlivní omezení vzniku tepelného mostu.

Také je výhodné, když kotva je provedena jako závrtná kotva, která je vytvořena kombinací kotvy s lemem a převlečeným závrtným modulem, nebo kombinací tělesa kotvy pevně spojeného se závrtným modulem, nebo z tělesa kotvy zakončeného lopatkami, případně z tělesa kotvy, opatřené trvalou deformací, tj. osazením nebo konickým rozšířením.

Tato závrtná kotva nevyžaduje žádné vyztužovací konstrukční prvky, které jsou v současnosti používány především z kovových materiálů, které mohou zapříčiňovat vznik tepelných mostů. Konstrukce této závrtné kotvy se závrtnými prvky je vhodná zejména pro větší tloušťky stavebních izolací. Většina dosud běžně používaných talířových kotev s ocelovým výztužným trnem není schopna svým principem kotvení zajistit bezpečné jištění stavební izolace na stavební konstrukci.

Závrtný prvek a/nebo zahlubovací prvek může být vytvořen jako jeden integrální celek s kotvou před, při nebo i po jejím zasunutí do kotevního otvoru, nebo jako samostatný převlečný či nasouvací prvek.

Též je výhodné, když osazení a/nebo konické rozšíření na vnějším povrchu tělesa kotvy vykazuje trvalou dodatečně vytvořenou deformaci po zasunutí kotvy do kotevního otvoru.

Systém integrální kotvy nebo kotvy vytvořené z několika prvků dává možnost variability při volbě kotevního systému konkrétního izolačního souvrství. Tato variabilita např. umožňuje i dodatečnou sanaci a kotvení kotvicím systémem podle tohoto vynálezu, u již provedených, ale velmi poškozených tepelných izolací nedostatečné tloušťky, u nichž hrozí destrukce. Při sanaci tohoto poškozeného systému se může využít kotvicí systém podle tohoto patentu, který má za úlohu dokotvit, tj. obnovit funkci původního tepelně-izolačního souvrství, a druhá část kotvícího systému podle tohoto vynálezu zabezpečí dodatečné ukotvení dodatečného tepelně izolačního souvrství.

Rovněž je výhodné, když kotva je zasunutá do kotevního otvoru přes stavební izolaci až do kotevního otvoru ve stavební konstrukci, a závrtné a/nebo zahlubovací prvky jsou umístěny ve sta

-4CZ 306878 B6 vební izolaci, nebo ve, případně až za stavební konstrukcí. S výhodou jsou předem určeny podle tloušťky a druhu materiálu stavební izolace následující parametry.

Vzdálenost mezi vnější plochou stavební izolace a nejbližším přivráceným bodem závrtného prvku a/nebo zahlubovacího prvku je označena jako parametr d. Tento parametr d určí projektant podle technologického předpisu výrobce kotvícího sytému. Tento parametr je volen tak, aby co nejvíce omezil nebo zabránil vzniku tepelného mostu u stavebních izolací. S různou tloušťkou se tento parametr může měnit a zpravidla se s tloušťkou stavebních izolací zvětšuje.

Další parametr je označen jako h, což je vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem závrtného a/nebo zahlubovacího prvku od vnější plochy stavební izolace. Tento parametr je daný použitým typem závrtného prvku. Pro tenčí stavební izolace jsou proto používané závrtné prvky s co nejnižší hodnotou tohoto parametru.

Další volený parametr je označen jako L. a představuje hloubku zasunutí tělesa kotvy do stavební izolace. Použitím závrtného či zahlubovacího modulu se hodnota parametru L sníží, avšak síla potřebná na vytrhnutí stavební izolace z tělesa kotvy se zásadním způsobem zvýší.

Dále je výhodné, když jednotlivé části kotvicí sestavy jsou zhotoveny z nekovových materiálů, nebo z kovových nerezových materiálů, nebo z kovových materiálů, které jsou povrchově antikorozně upraveny. Vyplněním kotevního otvoru expanzní výplňovou hmotou dojde k tomu, že tato hmota obalí všechny tyto konstrukční prvky kotvícího systému, a tím zabrání pronikání vzdušné vlhkosti či vody k použitým kovovým částem s protikorozní úpravou a jejich případné korozi.

S výhodou pro úpravu kotvicí sestavy, konkrétně pro vytvoření zahlubovacích prvků, jako je osazení nebo konické rozšíření, slouží tvarovací přípravek, který zahrnuje pevné pouzdro, ukončené kleštinou, a v pevném pouzdruje situován pohyblivý rozpěmý tm, pro úpravu kotvy zasunuté do stavební izolace, do stavební konstrukce nebo do stropní konstrukce. Tvarovací přípravek se obvykle využívá při montáži v horizontální izolaci stropních konstrukcí, kde vytvořením dodatečné trvalé deformace na kotvě, která byla přes závrtný prvek ve stavební izolaci zasunuta do nebo nad stavební konstrukci, a v této poloze byla dodatečně fixovaná ještě před vyplněním kotvy expanzní výplňovou hmotou. Tento postup umožní, před trvalou fixací kotev, expanzní výplňovou hmotou zarovnat izolovanou plochu po celé ploše stropní konstrukce.

Pro úpravu kotvicí sestavy je výhodné použití montážního přípravku, který zahrnuje rukojeť, na níž navazuje závitová část, která nese nastavitelný doraz, a na závitovou část navazuje unášeč s podélnými výstupky, přičemž montážní přípravek je ukončen vodicím trnem s výhodou vyměnitelným. Použití montážního přípravku je nevyhnutelné pro dodržení požadovaného a projektem stanoveného parametru d, tj. zapuštění kotvy do tepelné izolace v dané hloubce, a tím zabránění vzniku tepelného mostu. Použití montážního přípravku je nutné také pro správné umístění závrtného i zahlubovacího prvku ve stavební izolaci.

Navrhované řešení kotvicích spojů pro bezpečné kotvení stavebních izolací kontaktním i bezkontaktním způsobem, dodržuje požadavky kladené na tento typ kotvení. Nezpůsobuje v konstrukci vytváření tepelných mostů. Použití kotvícího systému podle tohoto vynálezu není časově náročné a srovnatelné s jinými kotvícími prvky používanými v oblasti kotvení stavebních izolací.

Předností kotvícího systému je jeho variabilita a bezpečnost kotvicích spojů, které se jeho použitím dosahuje. Složení různých prvků tohoto systému se získá vždy optimální požadovaný efekt kotvení. Pomocí něho je možno reagovat na různé materiály, ze kterých jsou izolační souvrství složena, na jejich tloušťku, způsob zatížení, hmotnost izolačního souvrství nebo polohu izolačního souvrství. Už použití tělesa kotvy s vytvořeným lemem výrazně ovlivňuje velikost síly potřebné k odtržení izolantu ve směru od stavební konstrukce. S použitím závrtných součástí systému je možné dokonale splnit požadavek, aby kotva nevytvářela nežádoucí tepelný most. Kotvicí systém podle tohoto vynálezu v sobě spojuje všechny požadované vlastnosti pro kotvení izolač

-5CZ 306878 B6 nich systémů a integruje nejlepší vlastnosti kotvicích prvků, které se v této oblasti používají. Výrobně nekomplikované části systémů umožňují jednodušší montáž izolačních systémů i v jiných polohách než jak je obvyklé, tedy v horizontální poloze. Systém vytvoření trvalé deformace tvarovacím přípravkem podle tohoto vynálezu, po zasunutí kotvy í do definitivní polohy v kotvicím otvoru umožňuje, po zajištění převlečnou závrtnou částí, anebo použitím závrtné kotvy, stabilizaci polohy stavební izolace vzhledem ke stavební konstrukci v požadované 1,0 vzdálenosti od stavební konstrukce, např. stropní izolace, bez předcházející fixace izolantu lepidlem či naopak. Dochází tím k úspoře nákladů na lepidlo a časové úspoře. Vkládání či zasouvání tělesa kotvy se realizuje pomocí montážního přípravku podle tohoto vynálezu, který zabezpečí vložení tělesa kotvy do kotevního otvoru. Zamezí při tom nesprávnému vložení tělesa kotvy násilným nasazením tělesa kotvy do kotvícího otvoru a tím jeho deformaci. Použitím tohoto montážního přípravku se eliminuje možnost nesprávného či nedostatečného zasunutí kotvy do kotevního otvoru v jeho plné délce.

Jedním z hlavních znaků tohoto systému, je poskytnutí kontroly nad kvalitou provedených operací při kotvení stavebních izolací stavebnímu dozoru, případě jiné osobě, která má zájem na správném provedení všech kroků montáže. Montážní přípravek svojí nastavitelnou, či vyměnitelnou částí, opakovaně zaručí i při vkládání tělesa kotvy požadované zapuštění tělesa kotvy do stavení izolace, a tím zamezí vzniku tepelného mostu. Válcovitá část montážního přípravku je délkově nastavitelná a vyměnitelná tak, aby zohlednila konkrétní délku aplikovaných kotev.

Objasnění výkresů

Vynález je podrobně popsán dále v neomezujících příkladných provedeních a objasněn na připojených výkresech 1 až 36.

Kotva s nastřihnutými segmenty a neznázoměnou výplní je zobrazena na obr. 1 a 2.

Obr. 1 vlevo zobrazuje nárys kotvy se čtyřmi nastřihnutými segmenty a vpravo je znázorněn bokorys této kotvy.

Obr. 2 vpravo znázorňuje kotvu se šesti nastřihnutými segmenty v nárysu a vlevo je tato kotva znázorněna v bokorysu.

Kotva s lemem a neznázoměnou výplní je vyobrazena na obrázcích 3 - 6, kde v levé části obrázku je znázorněn podélný řez, v pravé části bokorys, a to na

Obr. 3 základního tělesa kotvy s lemem.

Obr. 4 tělesa kotvy s lemem, po obvodu přerušovaným.

Obr. 5 tělesa kotvy s lemem a plochou podložkou.

Obr. 6 tělesa kotvy s lemem a tvarovou podložkou.

Obr. 7 znázorňuje v podélném řezu kotvu s osazením, bez znázorněné výplně, do níž je zasunut montážní přípravek.

Obr. 8 až 11 ukazují možné varianty těles závrtných kotev bez znázorněných výplní, vlevo v podélném řezu, vpravo v bokorysu, kde znázorňuje

Obr. 8 těleso závrtné kotvy vytvořené ze svitku, zhotoveného z pletiva, se zaobleným závrtným modulem.

Obr. 9 těleso kotvy vytvořené z prostorové spirály, s plochým závrtným prstencem.

Obr. 10 těleso závrtné kotvy s trubkovitým tělesem a převlečným závrtným modulem, tvořeným nosným kroužkem osazeným lopatkami.

-6CZ 306878 B6

Obr. 11 dvě tělesa kotev soustředně v sobě uložená, kde vnější z nich je opatřena lemem, a vnitřní těleso závrtné kotvy je pevně spojeno s integrovaným kroužkem nesoucím lopatky, s detailem A z nárysu Obr. 11.

Obr. 12 a 13 představují tělesa závrtné kotvy, bez znázorněných výplní, s lopatkami, kde v levé části obrázku je znázorněno těleso v nárysu, a v pravé části obrázku v bokorysu.

Obr. 12 znázorňuje těleso závrtné kotvy s integrovanými třemi lopatkami, a

Obr. 13 znázorňuje těleso závrtné kotvy s integrovanou jednou lopatkou.

Na obr. 14 až 17 jsou znázorněna alternativní provedení převlečných závrtných modulů.

Obr. 14 znázorňuje v podélném řezu těleso kotvy šlemem, v kombinaci s převlečným závrtným modulem v levé části obrázku, v pravé části bokorys převlečného závrtného modulu vytvořeného se 6 lopatkami.

Obr. 15 až 17 znázorňují v detailu převlečný závrtný modul, v dolní části v půdorysu a v homí části v nárysu, a to

Obr. 15 se čtyřmi čtvercovitými lopatkami.

Obr. 16 se čtyřmi lopatkami s náběhovou hranou, a

Obr. 17 s osmi lopatkami.

Na obr. 18a 19 je znázorněn převlečný závrtný modul s jednou a dvěma lopatkami se stejným stoupáním.

Obr. 18 znázorňuje převlečný závrtný modul s jednou spojitou lopatkou, v levé části v nárysu, v pravé části v bokorysu.

Obr. 19 znázorňuje převlečný závrtný modul se dvěma lopatkami, v levé části v nárysu, v pravé části v bokorysu.

Obr. 20 znázorňuje aplikaci tělesa kotvy s lemem s převlečným závrtným modulem v zateplovací stavební konstrukci.

Obr. 21 až 25 ukazuje jedno příkladné provedení uspořádání tělesa kotvy s lemem v kombinaci s lopatkovým převlečným závrtným modulem, a technologii postupu kotvení v zateplovacím systému ve dvou krocích.

Obr. 21 znázorňuje ve svislém řezu zašroubovaný převlečný závrtný modul ve stavební izolaci v prvním technologickém kroku, s detailem B závrtného modulu.

Obr. 22 ukazuje těleso kotvy s lemem, zasunuté do převlečného závrtného modulu v kotevním otvoru.

Obr. 23 znázorňuje první technologický krok předchozí operace a

Obr. 24 znázorňuje druhý technologický krok.

Obr. 25 znázorňuje alternativní v příčném řezu v levé části obrázku převlečný závrtný modul a v pravé části v detailu tvar unášeče montážního přípravku.

Aplikace kotev podle tohoto vynálezu v zateplovacím stropním systému ukazují obr. 26 až 31, kde je znázorněna na

Obr. 26 kotva s lemem s převlečným závrtným modulem.

Obr. 27 kotva s lemem a tvarovou podložkou.

Obr. 28 kotva s lemem s převlečným závrtným modulem, při kotvení do stropní konstrukce s dutými prostory.

Obr. 29 kotva s lemem a s osazením v kombinaci s převlečným závrtným modulem.

-7CZ 306878 B6

Obr. 30 kotva s lemem a s kuželovitým rozšířením v kombinaci s převlečným závrtným modulem.

Obr. 31 totéž provedení jako v na obr. 27 s použitím výztuh nad stropní konstrukcí.

Obr. 32 znázorňuje svislý řez zateplovacím systémem s kotvou s lemem a plochou podložkou.

Na obr. 33 a 34 je znázorněno působení sil ve vytvořeném kotevním spoji kotvícího systému, kde je znázorněn na

Obr. 33 stávající stav techniky kotvení stavebních izolací a

Obr. 34 kotvení stavebních izolací podle tohoto vynálezu pro tepelně- izolační stavební bezkontaktní systém, a

Obr. 35 stávající stav techniky kotvení stavebních izolací a

Obr. 36 kotvení stavebních izolací podle tohoto vynálezu pro tepelně- izolační stavební kontaktní systém.

Příklady uskutečnění vynálezu

Na výrobu tělesa 2 kotvy 1 je používána převážně ocelová tkanina nebo tkanina z nerezavějící oceli, přičemž průměr použitého drátu na výrobu tkaniny a rozměr ok tkaniny závisí na typu a rozměrech kotvy _L Těleso 2 kotvy 1 může být zhotoveno též z perforovaného plechu.

Těleso 2 kotvy 1 může být vyrobeno rovněž z jiných plochých, trvale deformovatelných materiálů, i nekovových, které jsou schopny splnit podmínku samonosnosti tělesa 2 kotvy J_, tj. schopnosti přenášet potřebné síly při kotvení a také umožní proniknutí expandující výplňové hmoty 3 z jejího nitra směrem ke stěně kotevního otvoru J_5.

Těleso 2 kotvy 1 může být ze shora uvedených materiálů, vytvořeno ve formě trubkovitého svitku nebo prostorové spirály, či trubky, s podmínkou splnění proniknutí, respekt, proexpandování expanzní výplňové hmoty 3 skrz oka či perforace z jejího nitra ke stěně kotevního otvoru 15. Těleso 2 kotvy 1 může být složené i z několika soustředně umístěných svitků či trubic.

Základním prvkem kotvicí sestavy pro tepelně-izolační, kontaktní i bezkontaktní systémy, je kotva 1. Kotva 1 je, většinou na jednom svém otevřeném konci tělesa 2, opatřena nastřiženými rozevírajícími se segmenty 4, nebo rozevírajícím se lemem 6, případně rozšířeným osazením 9, nebo konickým rozšířením 29, či závrtným modulem 10. Případně se jedná o závrtnou kotvu ld s rozšiřujícím se otevřeným koncem tělesa 2.

Kotva 1 se vždy zasouvá do kotevního otvoru 15 svým neupraveným koncem. Opačný upravený konec tělesa 2, se po aplikaci kotvy 1 do kotevního otvoru 15, nachází zasunutý až do určité dané hloubky izolace 16 stavebního systému, v určité vzdálenosti od vnější plochy stavební izolace 16, nebo těsně s ním v rovině což je dáno projektem konkrétního tepelně-izolačně či hydroizolačního, kontaktního či bezkontaktního stavebního systému. Tato vzdálenost závisí na konkrétních podmínkách kotevního spoje, může být v řádu mm. Tím je zaručeno, že kotva 1 nevytváří nežádoucí tepelné mosty.

Tudíž, samozřejmě, největší vnější rozměr Φί tělesa 2 kotvy 1 je vždy menší než vnější maximální rozměr Φζ upraveného konce či osazení 9 kotvy 1. Protože u většiny těles 2 kotev 1 se jedná o trubkovitá tělesa 2, svítky, případně prostorové spirály, maximální rozměr Φζ závrtného a/nebo zahlubovacího prvku bude vždy větší než vnější průměr Φ/ trubkovitého svitku či prostorové spirály tělesa 2. Při použití různých typů kotev 1 podle tohoto vynálezu, s výjimkou plochých a tvarových podložek 7 pro specifické případy, není nutné vytvářet předem otvory, osazení či zápichy pro zapuštění kotvy 1 do stavební izolace 16. Při aplikaci kotvy 1 vniká závrtná část kotvy 1

-8CZ 306878 B6 či závrtného modulu 10 svou řeznou hranou či řeznými hranami do materiálu stavební izolace 16. Režná štěrbina, která vznikla průnikem řezných hran do stavební izolace J_6, je po expanzi výplňové hmoty 3 touto hmotou zaplněna. Expanzní výplňová hmota 3 vyplní celý prostor kotevního otvoru 15. Její přetok z kotevního otvoru 15 se po vytvrdnutí či zatuhnutí odřeže do roviny s kotvenou stavební izolací J6.

Příkladná provedení kotev la s nastřihnutými segmenty 4, znázorněná na obr. 1 a 2, jsou popsána na příkladných provedeních 1 a 2. Nastřihnuté segmenty 4 představují zahlubovací prvek, s účinnou zahlubovací plochou 34, která zvyšuje odpor kotvícího systému proti vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy J_a. Těleso 2 kotvy la je vyplněno neznázoměnou výplňovou hmotou 3, která fixuje nastřihnuté segmenty 4 v dané poloze a tím zabezpečuje účinnou funkci zahlubovací plochy 34.

Příklad 1 (Obr. 1)

V levé části obr. 1 je znázorněna kotva la v nárysu na jednom otevřeném konci obsahující čtyři nastřihnuté segmenty 4, které představují zahlubovací prvky a vytváří účinnou zahlubovací plochu 34· Kotva la se vyrobí zastřihnutím jednoho otevřeného konce tělesa 2 v podélném směru, do různé délky x zastřihnutí, vzhledem k podélné ose 5 tělesa 2. Ohnutí jednotlivých segmentů 4 je provedeno pod úhlem a vůči podélné ose 5 tělesa 2 kotvy fa. Jednotlivé segmenty 4 mají úhel a ohnutí, a délku x zahnutí, danou druhem neznázorněné kotvené stavební izolace 16. Obecně platí, že počet segmentů 4, vzniklý zastřihnutím do tělesa 2 kotvy la, je daný vnějším průměrem Φί tělesa 2 kotvy la a druhem stavební izolace 16.

Na obr. 1 vpravo je znázorněno konkrétní příkladné provedení této kotvy la v bokorysu, se čtyřmi shodnými čtvercovitými nastřihnutými segmenty 4, vzájemně v pravidelném odstupu. Každý segment 4 si ve značné části své délky x zachovává svoje zakřivení, které je shodné s vnějším průměrem Φΐ vinutí svitku tělesa 2 kotvy Ja. V tomto příkladném provedení je tedy těleso 2 kotvy laje zhotoveno ze svitku, ale může být vytvořeno i z prostorové spirály nebo trubky, přičemž funkce této kotvy j_aje shodná.

Kotva la se při montáži zasouvá do neznázoměného kotvícího otvoru tlakem, a to volným koncem bez nástřihů, a bez nutnosti pootáčení kotvy la do hloubky kotvícího otvoru. Hloubka kotvícího otvoru je daná předem podle požadovaného projektu, a je nastavená na neznázoměném montážním přípravku (viz dále obr. 23, 24). Po zasunutí kotvy la do neznázorněné stavební izolace 16 jsou nástřihové segmenty 4 zasunuty do stavební izolace 16 podle projektu, a to tak, aby nevytvářely tepelný most. To znamená, že obvykle jsou volné konce nástřihových segmentů 4 zasunuty dovnitř stavební izolace 16, v určité vzdálenosti od vnější plochy stavební izolace 16.

Změnou úhlu a ohnutí segmentů 4 se může měnit největší vnější průměr Φζ segmentů 4. Čím menší je úhel a, tím větší je maximální vnější průměr Φζ segmentů 4, a tím větší bude i síla na vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy ja.

Tento typ kotvy J_aje poměrně snadný na výrobu.

Příklad 2 (Obr. 2)

Obr. 2 vpravo znázorňuje další typ kotvy la se šesti nastřihnutými segmenty 4 v nárysu a vlevo je tato kotva la znázorněna v bokorysu.

-9CZ 306878 B6

Tato kotva la se vyrobí v prvním kroku zastřihnutím jednoho otevřeného konce válcovitého tělesa 2 kotvy la, v podélném směru, podle druhu kotvené stavební izolace 16. V následném kroku výroby se volné zastřihnuté konce segmentů 4 pootočí v rovině kolmé na podélnou osu 5 tělesa kotvy, jedním směrem (viz obr. 2 vlevo), odkloněním od podélné osy 5 tělesa 2 kotvy la, pod příslušným poloměrem. Obecně platí, že počet segmentů 4, je daný vnějším průměrem Φΐ tělesa 2 kotvy la a druhem kotvené stavební izolace 16. Tento druh má lopatkovité segmenty 4, uspořádané v pravidelném vzájemném odstupu, natočeny tangenciálně vzhledem k válcovitému tělesu 2 kotvy la.

Kotva la se při montáži zasouvá do neznázoměného kotvícího otvoru svým volným koncem bez nástřihů, a pootáčí se doleva, v tomto konkrétním příkladném provedení (obr. 2 vlevo). Pootáčení tohoto typu kotvy la obecně se provádí vždy ve směru podle orientace natočení segmentů 4. Kotva la se pootáčí pomocí unášeče (viz obr. 25) na montážním přípravku (viz dále obr. 23, 24) do hloubky, nastavené na montážním přípravku.

Pro zasunutí volných konců lopatkovitých segmentů 4 platí totéž co v předchozím příkladu, tj. musí být splněna podmínka absence vytváření tepelných mostů. Pro zasunutí tohoto typu kotvy la stačí vyvinutí menší síly při jejím zasunutí do stavební izolace 16, než v předchozím příkladném provedení. Na obr. 2 vlevo je znázorněn bod což je nejvzdálenější bod od podélné osy 5 tělesa 2 kotvy la. Čím větší bude vzdálenost bodu A od podélné osy 5 tělesa 2 kotvy l_a, tím větší síla se musí vyvinout na vytrhnutí stavební izolace 16 z kotvy la po vytvoření kotevního spoje.

Alternativní typ kotvy lb s lemem 6 a neznázoměnou výplní je vyobrazen na obrázcích 3 až 6. Lem 6 se otevírá směrem od podélné osy 5, takže jeho maximální vnější obvodový rozměr, průměr Φζ lemu 6 je vždy větší než vnější maximální obvodový rozměr, průměr Φί tělesa 2 kotvy lb. Lem 6 je zahlubovací prvek, který vytváří účinnou zahlubovací plochu 34 kotvy lb s lemem 6. Velikost síly, která klade odpor vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy lb je přímo úměrná průměru Φζ lemu 6 a zároveň je závislá na poměru průměru Φζ lemu 6 ku průměru Φί tělesa 2 kotvy lb, tedy i velikosti účinné zahlubovací plochy 34.

Příklad 3 (Obr. 3)

Alternativní kotva lb s obvodovým zaobleným lemem 6 na jenom otevřeném konci, jímž se kotva lb při kotvení zasouvá do stavební izolace 16 stavebního souvrství, je znázorněna na obr. 3, kde v levé Části obrázku je znázorněna kotva lb v podélném řezu, v pravé části v bokorysu. Lem 6 vytvořený na jedné straně kotvy je souvislý, po obvodě kotvy lb nepřerušovaný. Jeho největší vnější průměr Φζ na otevřeném konci lemu 6, je závislý na vnějším průměru Φί tělesa 2 kotvy lb, druhu materiálu použitého na kotvenou izolaci 16, a materiálu, ze kterého je kotva lb vyrobena. Vytvoření lemu 6 na tělese 2 kotvy lb má významný účinek na velikost síly, kterou je nutno vyvinout na utržení stavební izolace 16 ve směru od stavební konstrukce 17, a to u systémů kontaktního či bezkontaktního zateplování.

Tato kotva lb se vyrábí v závislosti na druhu materiálu tělesa 2 kotvy kb, a to lisováním ve speciálních postupových přípravcích, či samotným svinováním, např. z předtvarovaného materiálu do požadovaného tvaru. U nekovových materiálů tělesa 2 kotvy lb se může jednat i o jiné druhy výroby, např. tvarováním za tepla atp. Způsob výroby této kotvy lb je do značné míry daný sériovostí.

- 10CZ 306878 B6

Příklad 4 (Obr. 4)

Alternativní typ kotvy lb s tělesem 2 kotvy Lb, na otevřeném konci pro zasunutí do stavebního souvrství opatřené přerušovaným lemem 6, je znázorněn na obr. 4, vlevo v podélném řezu, vpravo v bokorysu. Lem 6, je též v příčném řezu vzhledem k podélné ose 5 též zaoblený, avšak po celé ploše je přerušovaný, od obvodu až k tělesu 2 kotvy lb, a vytváří šest radiálně uspořádaných obdélníkovitých lopatek. Tato verze lemu 6 tělesa 2 kotvy lb je vhodná zejména pro těleso 2 kotvy lb, zhotovené z materiálu, který neumožňuje trvalou deformací vytvořit souvislý lem 6, a u kotev lb, jejichž těleso 2 může být vytvořeno několikanásobnou spirálou.

Příklad 5 (Obr. 5)

Na obr. 5 je znázorněn v levé části podélný řez, vpravo bokorys kotvy lb se zaobleným nepřerušovaným lemem 6, kde na tělese 2 bezprostředně před zaobleným lemem 6 je nasunuta plochá podložka 7. V tomto případě se může jednat o kombinaci různých materiálů, použitých na výrobu tělesa 2 kotvy lb s lemem 6 a ploché roznášecí podložky 7a. Prstencovitá plochá roznášecí podložka 7a může být vyrobena z převážně teplo-nevodivých materiálů, aby se nepodílela na vytvoření tepelného mostu. Rozměry roznášecí podložky 7a, tj. její vnější průměr, vnitřní průměr a její tloušťka jsou závislé na druhu kotveného materiálu a rozměrech izolace 16, případně na jiných pevnostních požadavcích.

Při aplikaci se těleso 2 kotvy lb před zapěněním výplňovou hmotou zasouvá do kotevního otvoru společně s navlečenou roznášecí podložkou 7a. Těleso 2 kotvy lb musí být zasunuté do kotevního otvoru tak, aby lem 6 na tělese 2 kotvy lb dotlačil plochou roznášecí podložku 7a na dotyk s kotveným materiálem. Pro zasunutí prstencovité roznášecí podložky 7a do stavební izolace 16 se ve stavební izolaci 16 vytvoří zápich, který po expandování výplňové hmoty zaplní celý zbylý prostor zápichu. Následně se přebytek expanzní výplňové hmoty zarovná (např. odřezáním) s vnější rovinou stavební izolace 16. Tímto způsobem se eliminuje vytvoření tepelného mostu, bez dodatečného lepení stavební izolace 16.

Příklad 6 (Obr. 6)

Těleso kotvy lb s lemem 6, na nějž je bezprostředně před zaobleným nepřerušovaným lemem 6, navlečena tvarová podložka 7b, je znázorněno na obr. 6, vlevo v podélném řezu, vpravo v bokorysu.

Tělesem 2 kotvy lb přidržována tvarová podložka 7b může mít různý tvar a velikost podle požadovaného účelu. Tvarová podložka 7b v příkladném provedení je vytvořena se závěsným okem na rameni tvarové podložky 7b. Tak lze např. vytvořit na stavební konstrukci závěs s různým využitím, vhodným při upevnění různých předmětů či konstrukcí, např. reklamních tabulí na objekty, které jsou již zateplené vně, a plášť stavby je tvořen izolačním souvrstvím. U objektů s vnitřním zateplením, kde stavební izolace 16, převážně polystyren, tvoří vnitřní plášť, je tímto způsobem možné přichycení předmětů či konstrukcí kotvou lb přímo na stavební izolaci 16. Použití této kombinace tělesa 2 kotvy lb s tvarovou podložkou 7b různého typuje velmi výhodné u stavebních konstrukcí 17, kde například vnitřní příčky jsou z polystyrenu či u souvrství, kde je použit i polystyren či jiná stavební izolace 16 s podobnými vlastnostmi. Součástí tvarové podložky 7b mohou být různé typy konzolí podle účelu a druhu kotvených předmětů.

- 11 CZ 306878 B6

Příklad 7 (Obr. 7)

Obr. 7 znázorňuje v podélném řezu kotvu lc s osazením 9 na tělese 2, bez znázorněné výplně. Do tělesa 2 kotvy lc je zasunut tvarovací přípravek 1_L

Základními částmi tvarovacího přípravku lije pevné pouzdro 12, ukončené kleštinou 13. V pevném pouzdru 12 je situován pohyblivý rozpěmý tm 14.

Na obr. 7 je schematicky znázorněn vznik trvalé dodatečné deformace ve formě vnějšího osazení 9 na tělese 2 kotvy lc pomocí tvarovacího přípravku 11. Toto osazení 9 se převážně vytváří na tělese 2 kotvy lc, která je už zasunuta do neznázoměného kotevního otvoru 15 s cílem, vytvořit či zvětšit přídržnou sílu kotvy lc.

Tvarovací přípravek 11 se nejprve zasune dovnitř tělesa 2 kotvy lc tak, aby se výstupky kleštiny 13 nacházely v místě, kde se má vytvořit trvalá deformace tělesa 2 kotvy lc. Úderem např. kladiva, na středový rozpěmý tm 14 tvarovacího přípravku 11, ve směru naznačeném šipkou na obr. 7, dojde k roztažení kleštiny 13, která způsobí roztažení a trvalou deformaci tělesa 2 kotvy lc v požadovaném místě. Hloubka zasunutí tvarovacího přípravku 11 do tělesa 2 kotvy lc se může předem vyznačit na pevném pouzdře 12 tvarovacího přípravku 11. Po skončení působení síly na rozpěmý tm 14, se tento automaticky, předpětím kleštiny 13 na kužel rozpěmého tmu 14, vrací do výchozí polohy a tvarovací přípravek 11 se vytáhne z tělesa 2 kotvy lc. Vytvoření obvodového osazení 9 s trvalou deformací na tělese 2 kotvy lc, má pojistný či montážní účinek. Pomocí osazení 9 se těleso 2 kotvy lc zajistí v požadované poloze, a zvýší se, po vyplnění kotvy lc expanzní hmotou, síla, kterou je třeba vynaložit na vytažení kotvy lc z kotevního otvoru 15. Středový rozpěmý tm 14 může být také do kužele kleštiny 13 tlačen ručním či strojním způsobem, a to plynule či přerušovaně.

Závrtné kotvy ld bez znázorněných výplní 3, v různých variantách, znázorněné na obr. 8 až 11, vlevo v podélném řezu, vpravo v bokorysu, jsou podrobně popsány v následujících příkladných provedeních 8 až 11. Závrtné prvky jsou tvořeny dodatečnými závrtnými moduly 10a na obr. 8 a 9, a převlečným závrtným modulem 10b na obr. 10. Závrtný prvek na obr. 11 představuje zasunutou závrtnou kotvu ld na tělese 2 kotvy 1. Všechny tyto závrtné moduly vytváří účinnou závrtnou plochu 33 vhodnou pro stavební izolace 16 s vyšší pevností.

Příklad 8 (Obr. 8)

Na obr. 8 je znázorněna závrtná kotva ld, sestávající z tělesa 2 kotvy ld a dodatečného závrtného modulu 10a. Závrtná kotva ld je vytvořena trvalým, pevným, nerozebíratelným spojením dodatečného závrtného modulu 10a a tělesa 2 ve tvaru svitku či prostorové spirály z materiálu, který je trvale deformovatelný, dostatečně pevný pro požadovanou pevnost kotvení a může být i porézní, či obsahuje otvory umožňující přestup expanzní výplně tělesa 2 závrtné kotvy ld, z jejího nitra směrem ke stěně kotvícího otvoru. Tento typ závrtné kotvy ld je vhodný pro případy, kdy není technologicky možné vytvořit lem se závrtnými lopatkami přímo z materiálu, z něhož je vytvořeno těleso kotvy.

Příklad 9 (Obr. 9)

Obr. 9 ukazuje těleso 2 závrtné kotvy ld, vytvořené z prostorové vícenásobné spirály, s dodatečným závrtným modulem 10a. Vícenásobná spirála vytváří trvalým, dostatečně pevným a nerozebíratelným spojením s dodatečným závrtným modulem 10a, těleso 2 závrtné kotvy Ld. Vytvoření

- 12CZ 306878 B6 závrtných lopatek přímo na těleso 2 kotvy ld, tvořeném vícenásobnou prostorovou spirálou může být výrobně problematické. Proto vytvoření závrtné kotvy ld s použitím dodatečného závrtného modulu 10a pevně spojeného s vícenásobnou spirálou tento problém řeší. Materiál dodatečného závrtného modulu 10a a materiál tělesa 2 závrtné kotvy ld nemusí být shodný, ale, oba materiály musí umožnit vytvoření pevného spoje, např. svařením, lepením atp.

Příklad 10 (Obr. 10)

Na obr. 10 je znázorněna závrtná kotva ld s tělesem 2 v trubkovitém tvaru s lemem 6a převlečným závrtným modulem 10b, např. tvořeným nosným kroužkem 18 osazeným lopatkami. Je to ukázka použití tělesa 2 kotvy lb s lemem 6, kde na těleso 2 kotvy lb s lemem 6 je navlečen převlečný závrtný modul 10b. Na tělese 2 kotvy lb je na jedné straně vytvořený obvodový nepřerušovaný nebo přerušovaný lem 6. Zasunutím tělesa 2 do závrtného modulu 10b se tento opře o lem 6 kotvy lb a vznikne tak funkčně závrtná kotva ld. Potom je tato sestava vložena do kotvícího otvoru. Následným vyplněním závrtné kotvy ld expandující expanzní hmotou 3 je vytvořen kotevní spoj s vysokou schopností zachycení sil, působících ve směru odtržení stavební izolace 16 od stavební konstrukce 17.

Příklad 11 (Obr. 11)

Závrtná kotva ld je vytvořena, jak je patrné z obr. 11 ze dvou soustředně umístěných těles 2a, 2b, kde vnější těleso 2a je opatřeno lemem 6, a vnitřní těleso 2b pevně spojené s dodatečným závrtným modulem 10a, v tomto případě např. vytvořeným integrovaným kroužkem nesoucím lopatky. V tomto případě je tedy použito dvou soustředně uložených těles 2a, 2b a jednoho závrtného modulu 10a. Materiálem těles 2 může být přednostně ocel či nerezová ocel. Materiálem závrtného modulu 10a může být např. plast.

Detail A z podélného řezu obr. 11 znázorňuje způsob zasunutí závrtného modulu 10a do závrtné kotvy ld s lemem 6. Při aplikaci této alternativní závrtné kotvy ld do neznázoměné stavební izolace se postupuje tak, že do stavební izolace se nejdříve zasune vnější těleso 2a s lemem 6, následně se soustředně zasune vnitřní těleso 2b integrálně spojené se závrtným modulem 10d. Vnitřní těleso 2b se závrtným modulem 10 se zajistí v požadované poloze zašroubováním do stavební izolace v potřebné hloubce.

Možné použití soustředného umístění dvou případně více těles 2a, 2b je vhodné pro extrémně namáhané kotevní spoje, kde je předpoklad působení značných sil. Vzájemná poloha obou těles 2a, 2b je dána použitím příslušného závrtného modulu 10a, který plní též distanční úlohu a udržuje vzdálenost obou těles 2a, 2b tak, aby byla splněna podmínka pronikání výplňové hmoty.

Příklad 12 (Obr. 12)

Obr. 12 představuje těleso závrtné kotvy ld se třemi integrovanými lopatkami, bez znázorněné výplňové hmoty 3, kde v levé části obrázku je znázorněno těleso 2 v nárysu, a v pravé části obrázku v bokorysu. Závrtná kotva ld je vyrobená z ocelové či jiné tkaniny, umožňující její trvalou deformaci do požadovaného tvaru tělesa 2 závrtné kotvy ld a jejích závrtných lopatek. Tři závrtné lopatky ve vzájemném odstupu 120° se vyrobí prostým nařezáním jednoho volného konce tělesa 2 a pootočením lopatky v daném úhlu β, čímž se vytvoří závrtná kotva ld se třemi lopatkami. Tato závrtná kotva ld je snadno vyrobitelná a její užívání s požadovaným efektem je jednoduché a efektivní. Nevyžaduje žádnou úpravu navrtaného kotevního otvoru 15 v neznázoměné

- 13 CZ 306878 B6 stavební izolaci 16. Je používána pro kotvení převážně polystyrénových stavebních izolací 16 nebo stavebních izolací s podobnými vlastnostmi.

Počet závrtných lopatek, jejich úhel natočení β, vnější průměr Φζ závrtných lopatek šířka i šířka xl závrtné části tělesa 2 závrtné kotvy ld, je dána materiálem kotvené stavební izolace 16, jeho tloušťkou, požadovanou délkou zavrtání tělesa 2 závrtné kotvy ld do stavební izolace 16, s požadovanými silami působícími ve směru odtržení stavební izolace 16 od stavební konstrukce 17. Náběhové - řezné hrany závrtných lopatek mohou být z důvodu snazšího pronikání stavební izolací 16 upraveny v průběhu výroby tělesa 2 závrtné kotvy ld.

Příklad 13 (Obr. 13)

Na obr. 13 je představeno těleso 2 závrtné kotvy ld s jednou integrovanou lopatkou, vytvářející závrtný modul 1 Od, bez znázorněné výplňové hmoty 3, kde v levé části obrázku je znázorněno těleso 2 v nárysu, a v pravé části obrázku v bokorysu. Těleso 2 závrtné kotvy ld s jednou integrovanou lopatkou, je vyrobeno z materiálu, který umožňuje vytvoření lemu 6 na tělese 2 této kotvy ld. Lem 6 je následně ve výrobě trvale deformován do tvaru jednochodého závitu. Po vložení závrtné kotvy ld do navrtaného kotevního otvoru 15 ve stavební izolaci 16 se pomocí jednoduchého závitu závrtné kotvy ld, a jejím pootáčením v příslušném směru podle smyslu vinutí šroubovice, se zašroubuje závrtná kotva ld do požadované hloubky ve stavební izolaci 16. Vnější průměr Φζ lemu 6 a stoupání s jeho lopatek, je dán materiálem kotvené stavební izolace 16, jeho tloušťkou, požadovanou délkou zavrtání tělesa 2 závrtné kotvy ld do stavební izolace 16 požadovanými silami působícími ve směru odtržení stavební izolace 16 od stavební konstrukce 17. Náběhová řezná hrana může být z důvodu snazšího pronikání stavební izolací 16 upravena v průběhu výroby tělesa 2 této závrtné kotvy ld.

Alternativní provedení detailů převlečných závrtných modulů jsou znázorněna na obr. 14 až 17, v dolní části obrázků 15 až 17 v půdorysu a v horní části v nárysu. Převlečné závrtné moduly lOd, lOf, lOg, lOe mají radiálně v pravidelných odstupech uspořádány v podstatě shodné závrtné lopatky, umožňující zavrtání závrtného modulu lOd, lOf, lOg, lOe do stavební izolace 16. Počet lopatek, jejich natočení a jejich tvar vyplývá vždy z požadavku na kotvení konkrétní stavební izolace 16 a jejích fyzikálních i pevnostních vlastností.

U těchto alternativních provedení platí: prostřednictvím expandující expanzní výplňové hmoty 3 závrtné kotvy ld, která se k lopatkám dostane přes řezy, které lopatky převlečných závrtných modulů lOd, lOf, lOg, lOe svým zahlubováním při šroubování vytvoří a spojí převlečný závrtný modul lOf se stavební izolací 16. Pevnost spoje se zvýší a taktéž se omezí vytvoření potenciálního tepelného mostu.

Lopatky závrtného modulu lOd, 1 Of, lOg, fOe jsou obvykle integrálně spojené s nosným kroužkem 18, a mohou být zhotoveny z téhož materiálu, případně se může jednat o kombinaci různých materiálů nosného kroužku 18 a lopatek. S výhodou se používá celoplastové zhotovení závrtného modulu lOd, lOf, lOg, lOe s nosným kroužkem £8.

Závrtný modul může být zhotovený z kovových i nekovových materiálů, které splňují pevnostní podmínky pro přenos příslušných sil. V případě, kdy je závrtný modul spojen pevně, nerozebíratelným způsobem s tělesem kotvy, musí použitý materiál umožňovat slepení, svaření či spojení mosazí.

- 14CZ 306878 B6

Příklad 14 (Obr. 14)

Jedno z možných konkrétních provedení použití plastového převlečného závrtného modulu lOe se šesti listovými závrtnými lopatkami v kombinaci s kovovým tělesem 2 závrtné kotvy ld, vyrobeného např. z kovové tkaniny, je vyobrazeno na obr. 14. Levá část obrázku znázorňuje v podélném řezu těleso 2 kotvy lb s lemem 6, v kombinaci s převlečným závrtným modulem lOe se šesti závrtnými lopatkami. Pravá část obrázku ukazuje bokorys tohoto převlečného závrtného modulu 10e. Přední náběhová hrana je vytvořena částečně přímkou a částečně obloukovitým tvarem, zadní hrana je téměř přímková. Kombinace přímky a obloukovité hrany vytváří možnost snazšího vnikání přední řezné hrany do stavební izolace J6.

Příklad 15 (Obr. 15)

Obr. 15 znázorňuje další možné vytvoření převlečného závrtného modulu lOf se čtyřmi závrtnými lopatkami, z nichž každá má obdélníkovitou plochu se zaoblenými hranami. Mezi sousedními hranami přivrácených lopatek je vytvořen téměř pravý úhel. Toto konkrétní provedení je vyrobeno z děrovaného plechu a běžné uhlíkové oceli, případně z nerezu. Výhodou řešení je snížení hmotnosti tohoto závrtného modulu lOf, a hlavně důkladné spojení lopatek závrtného modulu j_Of s neznázoměnou stavební izolací 16, do níž se zašroubuje. Převlečný závrtný modul lOf lze vyrobit bezodpadovým způsobem výroby.

Příklad 16 (Obr. 16)

Obr. 16 znázorňuje další alternativu provedení převlečného závrtného modulu lOg se čtyřmi lopatkami, každá lopatka má obloukovitou náběhovou hranu. Každá lopatka má, v bokorysu zadní hranu přímkovou hranu a přední hranu obloukovitou, které jsou vůči sobě v kolmém směru. Přivrácené hrany sousedních lopatek zaujímají v podstatě pravý úhel, s tím rozdílem oproti předchozímu provedení, že lopatky zaujímají v bočním řezu menší plochu. Přídavná síla, která vznikne použitím tohoto typu převlečného závrtného modulu lOg je menší než v předchozím příkladném provedení. S výhodou se dá použít ve stavebních izolacích 16 materiál větší hustoty a pevnosti než polystyren, např. minerální vlna.

Příklad 17 (Obr. 17)

Obr. 17 znázorňuje další vytvoření převlečného závrtného modulu lOh s osmi závrtnými lopatkami. Radiálně uspořádané lopatky, v bokorysu z obr. 17, téměř vyplňují plochu mezi jejich nejmenším vnitřním průměrem a největším průměrem. Přivrácené hrany sousedních lopatek svírají mezi sebou ostrý úhel. Též v tomto případě je možno získat tento převlečný závrtný modul lOh bezodpadovým způsobem.

Příklad 18 (Obr. 18)

Převlečný závrtný modul lOd s jednou spojitou lopatkou znázorňuje obr. 18, a to v levé části obrázku 18 v nárysu, v pravé části obrázku 18 v bokorysu. V levé části obrázku 18 je vyobrazeno schéma šroubovice s jedním závitem, vytvořeném na převlečném závrtném modulu 10d. Šroubovice vytváří jeden závit o stoupání s, a vnějším průměru Φζ, odpovídající výšce stoupání závitu.

- 15 CZ 306878 B6

Změnou těchto parametrů se dosahují různé požadované účinky. U tohoto převlečného závrtného modulu lOd, se šroubovicí s jedním závitem, je výhodou vytvoření minimální řezné stopy ve stavební izolaci 16 na vstupu břitu do stavební izolace 16, čímž postačí menší síla potřebná k zašroubování do stavební izolace 16.

Stoupání s závitu tohoto závrtného modulu lOd je větší, ve srovnání s dvouzávitovou verzí, znázorněnou na následujícím obr. 19 a popsanou v příkladu 19. Vnější průměr Φζ závrtné lopatky ve tvaru šroubovice je závislý na požadovaných parametrech a požadavcích na spoj vytvořený příslušnou neznázoměnou závrtnou kotvou 4d.

Příklad 19 (Obr. 19)

Převlečný závrtný modul lOi se dvěma lopatkami, které mají stejné stoupání závitu, a mají tedy vnější průměr Φζ. V levé části obr. 19 je znázorněn převlečný závrtný modul lOi se dvěma lopatkami v nárysu, v pravé části v bokorysu. Je zde názorně ukázáno, jak dvouzávitová verze lopatek ve tvaru šroubovice snižuje tloušťku převlečného závrtného modulu lOi oproti závrtnému modulu lOd, uvedenému na obr. 13 nebo 18, který má závrtnou lopatku ve tvaru šroubovice s jedním závitem. Při dvouchodém řešení závitu převlečného závrtného modulu lOi se sníží tloušťka tohoto modulu na poloviční hodnotu stoupání s/2 závitu, vzhledem k předchozímu příkladnému provedení jednochodého závitu modulu lOd s jednou lopatkou. Této skutečnosti se s výhodou používá při snižování tloušťky závrtných modulů, při kotvení tepelných stavebních izolací 16 o menších tloušťkách a také k zamezení vytváření nežádoucích tepelných mostů.

Příklad 20 (Obr. 20)

Aplikace kotvy lb s lemem 6 a převlečným závrtným modulem 10b:

Na obr. 20 je v řezu znázorněno těleso kotvy lb s lemem 6 zasunuté do převlečného závrtného modulu 10b, v tomto případě zhotoveného z kovového plechu lisováním. Výhodou tohoto řešení je shodný rádius, který má lem tělesa kotvy lb s lemem 6, s rádiem závrtného modulu 10b. Kotva lb po zasunutí do závrtného modulu 10b, který je již zašroubován ve stavební izolaci 16 co nejtěsněji, dosedne do závrtného modulu 10 a hloubka d zasunutí lemu 6 tělesa 2 kotvy lb vůči čelní straně stavební izolace 16 je dostatečná, přestože závrtný modul 10b není zašroubován příliš hluboko do stavební izolace 16. Nej vzdálenější bod lopatky závrtného modulu 10b od vnější plochy stavební izolace 16 představuje hloubku h. Tato hloubka h je vzdálenost, která je optimální z hlediska požadavku na omezení tepelného mostu, a zároveň může být maximální vzhledem k oslabení tloušťky stavební izolace 16, která klade odpor proti vyvlečení kotvy lb ze stavební izolace 16. Tato možnost kombinace tělesa 2 kotvy lb a stavební izolace 16 se používá zejména v případě kotvení stavební izolace 16 menších tlouštěk, kde není žádoucí příliš hluboké zašroubování závrtného modulu 10b a přitom je třeba dodržení hloubky zasunutí tělesa 2 kotvy lb do stavební izolace 16. Vzdálenost d představuje vzdálenost mezi vnější plochou stavební izolace 16 a nejbližším přivráceným bodem závrtného prvku 10b. Hloubka L odpovídá zasunutí tělesa 2 kotvy lb do stavební izolace 16.

Příklad 21 (Obr. 21, 22, 23,24, 25)

Aplikace montážního přípravku 19 na úpravu kotvícího systému

- 16CZ 306878 B6

Jedna z možných příkladných aplikací kotvy lb s lemem 6 v kombinaci s lopatkovým převlečným závrtným modulem 10b je popsána dále, včetně možného postupu kotvení v zateplovacím systému ve dvou krocích.

Na obr. 21 je znázorněn ve svislém řezu zašroubovaný převlečný závrtný modul 10b ve stavební izolaci 16 v prvním technologickém kroku a s detailem B tohoto závrtného modulu 10b. Je znázorněn zašroubovaný závrtný modul 10b ve stavební izolaci 16 před zasunutím tělesa 2 závrtné kotvy ld do kotevního otvoru 15. Průměr kotevního otvoru 15 je shodný s vnitřním průměrem převlečného závrtného modulu 10b, a to z důvodu bezproblémového zasunutí závrtné kotvy ld do kotevního otvoru 15 otvorem převlečného závrtného modulu 10b. Z tohoto důvodu je vnější průměr nosného kroužku 18 větší, než je průměr vrtaného kotevního otvoru 15. Zašroubováváním převlečného závrtného modulu 10b do stavební izolace 16 je tento nosným kroužkem 18 lopatek modulu 10b stlačován způsobem, který zvětšuje kotevní otvor 15 tam, kde již převlečný závrtný modul 10b prošel kotevním otvorem 15. Nosný kroužek 18 lopatek převlečného závrtného modulu 10b může být proto v různých druzích stavebních izolací 16 konstruován jiným způsobem. Pro pevnější stavební izolace 16 je výhodný tvar klínovitý, zobrazený na obr. 21 vpravo nahoře v detailu B. Při kotvení stavební izolace 16, vyrobené z polystyrenu, je odpor, který klade stavební izolace 16 nepodstatný a mírné sevření a zpevnění polohy převlečného závrtného modulu 10b stavební izolace 16 je vítáno.

Obr. 22 v pravé části ukazuje těleso 2 kotvy 10b s lemem 6, vytvářející závrtnou kotvu ld, kdy těleso 2 je zasunuté do převlečného závrtného modulu 10b v kotevním otvoru 15. Protože největší vnější průměr Φζ lemu 6 kotvy lb je větší než vnější průměr Φ|« nosného kroužku 18 lopatek závrtného modulu 10b, klade stavební izolace 16 mírný odpor vůči zasunutí závrtné kotvy ld do stavební izolace 16 v oblasti lemu 6 tělesa 2 závrtné kotvy Jd. Lem 6 je konstruován tak, že nevniká do stavební izolace 16 pod negativním úhlem, nejedná se však o odpor, který by nepříznivě ovlivnil čas či kvalitu montáže.

Obr. 23 znázorňuje první technologický krok předchozí operace, a obr. 24 znázorňuje následný druhý technologický krok. Na obr. 23 je zachyceno vkládání převlečného závrtného modulu 10b a následné zašroubování tohoto modulu 10b do požadované polohy, tj. hloubky d zasunutí modulu 10b ve stavební izolaci 16. K provedení tohoto úkonu se používá montážní přípravek 19.

Montážní přípravek 19 se skládá z rukojeti 20, na niž navazuje závitová část 21, která nese nastavitelný doraz 22. Na závitovou část 21 navazuje unášeč 23 s podélnými výstupky 24. Montážní přípravek 19 je ukončen vodicím trnem 25, který může být vyměnitelný.

Montážní přípravek 19 svým unášečem 23 s podélnými výstupky 24 zapadne do vybrání 26 v nosném kroužku 18 převlečného závrtného modulu 10b. Převlečný závrtný modul 10b se provlékne přes vodicí tm 25 montážního přípravku 19 a nasadí svými vybráními 26 na část montážního přípravku 19 s podélnými výstupky 24. To umožní přiložit převlečný závrtný modul 10b na čelní stranu vyvrtaného kotevního otvoru 15, a mírným tlakem ve směru do kotevního otvoru 15 a pootáčením ve směru stoupání lopatek zašroubovat převlečný závrtný modul 10b do požadované polohy, tj. hloubky d zasunutí modulu 10b ve stavební izolaci 16.

Obr. 24 ukazuje dodržení předem stanovené hloubky h a na montážním přípravku 19 předem nastavené hloubky h zasunutí tělesa 2 kotvy 1 do stavební izolace 16. Těleso 2 kotvy lb s límcem 6 se nasune přes nastavitelný tm 25 montážního přípravku 19 do krajní polohy, kde se opře lem 6 tělesa 2 kotvy lb o unášeč 23 montážního přípravku 19 s výstupky 24. Pak se kotva lb zasune do kotevního otvoru 15 do správné polohy tj. hloubky d zasunutí modulu 10b ve stavební izolaci 16 určené projektem. Dodržení projektem stanoveného rozměru hloubky h zasunutí umožní nastavitelný doraz 22 na montážním přípravku 19. Montážní přípravek 19 neumožní hlubší zasunutí, případně ukáže, že těleso 2 kotvy 1 ještě není ve správné poloze a je třeba provést nápravu.

- 17CZ 306878 B6

Obr. 25 znázorňuje alternativní provedení v příčném řezu v levé části obrázku převlečný závrtný modul 10b v podélném řezu se znázorněnými vybráními 26 v nosném kroužku 18.

V pravé části obr. 25 je znázorněna část unášeče 23 montážního přípravku 19, která zapadne svou částí s výstupky 24 do vybrání 26 převlečného závrtného modulu 10b, dle obrázku 25 vlevo.

Pro montážní přípravek 19 obecně platí, a to pro jakoukoliv závrtnou kotvu ld a převlečný závrtný modul 10b, případně pro jakoukoliv kotvu lb s lemem 6, že správnou polohu, tj. hloubku d zašroubování převlečného závrtného modulu 10b, signalizuje nastavení nastavitelného dorazu 22 na montážním přípravku 19, které dosedne na čelní stranu stavební izolace 16 a neumožní další šroubování převlečného závrtného modulu 10b.

Požadovaná poloha, tj. hloubka d zasunutí modulu 10 ve stavební izolaci 16, je dána parametry zateplovacího systému a způsobem zateplování kontaktního či bezkontaktního systému. Požadovanou polohu, tj. hloubku d zasunutí modulu 10b ve stavební izolaci 16, určí osoba oprávněná podle příslušných technických podmínek, při dodržování příslušných norem pro kontaktní či bezkontaktní zateplovací systémy.

Z důvodu, že použitý typ a průměr převlečného závrtného modulu 10b, a také jeho poloha ve stavební izolaci 16, tj. hloubka d zasunutí modulu 10b ve stavební izolaci 16, se pro jiné parametry zateplovacího systému mění, je multifunkční montážní přípravek 19 vybaven nastavitelnými a vyměnitelnými částmi, které překlenují celý rozsah používaných kombinací závrtných modulů 10b a těles 2 kotev 1 s respektováním jejich různých délek a průměrů. Nastavitelné a vyměnitelné části montážního přípravku 19 jsou nastavitelný doraz 22 a vodicí tm 25. Vyměnitelnou částí montážního přípravku 19 je unášeč 23. Používání montážního přípravku 19 zamezí i nesprávnému umístění tělesa 2 kotvy lb s límcem 6 do kotevního otvoru 15 a její případné deformaci, při níž by požadovaná kvalita spoje nemusela splňovat požadované vlastnosti. To je jedna z vlastností systému, který je zaměřen na bezpečnost kotvení tepelně izolačních souvrství s možností kontroly či samoregulace kvality montáže.

Další alternativy použití závrtného systému a tvarovacího přípravku 11 kotev 1 podle tohoto vynálezu v zateplovacím stropním systému ukazují obr. 26 až 31, v příčném řezu stropní konstrukce 17a, a jsou popsány na příkladných provedeních 22 až 27. Ve všech těchto kotvicích systémech podle vynálezu, v případě že je třeba vyloučit vznik nežádoucího tepelného mostu, jsou kotvy 1 zapuštěny do stavební izolace 16. Hloubka zapuštění d kotvy do stavební izolace 16 je úměrná tloušťce a druhu použité stavební izolace 16. Hodnota hloubky d, tj. vzdálenosti mezi vnější plochou stavební izolace a nejbližším přivráceným bodem lemu závrtného prvku, se stanoví projektem.

Příklad 22 (Obr. 26)

Obr. 26 zobrazuje v příčném řezu aplikace kotvícího systému při kotvení stavební izolace 16 ve stropní konstrukci 17a. Na obrázku je ukotvena stavební izolace 16 pomocí tělesa 2 kotvy lb s lemem 6 v kombinaci se závrtným modulem 10. Výhodou tohoto typu kotvení, oproti dosud nejvíce používané běžné talířové kotvy, je spolehlivost kotevního spoje. Těleso 2 kotvy lb podle tohoto vynálezu pronikne nosnou stropní stavební konstrukcí 17a a není podstatné, zda se tak stane v neznázorněné mezeře stropní konstrukce 17a, případně zda se jedná o část stropní konstrukce 17a z jiného materiálu než je dřevo, nebo sendvičové konstrukce z různých materiálů, např. porézního materiálu.

Postup montáže kotvícího systému začíná vytvořením montážních lepicích bodů 27 z cementové malty nebo expanzní pěnové hmoty ve vzduchové mezeře 32 na stropní konstrukci 17a, které dočasně fixují stavební izolaci 16 ve správné poloze. Následně je vyvrtán kotevní otvor 15 skrz

- 18CZ 306878 B6 stavební izolaci 16 až do stavební stropní konstrukce 17a. Aplikace kotvícího systému může být využita v kontaktních i bezkontaktních stavebních souvrství. Podle toho se volí způsob realizace montážních lepicích bodů 27 nebo jiný způsob lepení používaný při kontaktním způsobu izolování staveb. Následně se do kotevního otvoru 15 zašroubuje do požadované polohy, tj. hloubky d zasunutí modulu 10b ve stavební izolaci 16, převlečný závrtný modul 10. Kotevní otvor 15, se po vložení tělesa 2 kotvy lb s lemem 6 do kotevního otvoru 15, vyplní expanzní výplňovou hmotou 3, obvykle pěnou.

Použití kotvícího systému s převlečným závrtným modulem 10 umožní bezpečnou montáž v této poloze i izolačního souvrství větší hmotnosti.

Příklad 23 (Obr. 27)

Obr. 27 zobrazuje kotvicí systém podle tohoto vynálezu pro montáž stropního izolačního systému 17, obdobný jako v předchozím příkladném provedení 22 znázorněném na obr. 26 pro kotvu lb s lemem 6, avšak s tím rozdílem, že namísto závrtného modulu 10 je v tomto případě použita tvarová podložka 7b se závěsným otvorem. Toto řešení umožňuje montáž či dodatečnou montáž stropní stavební izolace 16 na stropní konstrukce 17a a taktéž umožňuje montáž zařízení přiměřené hmotnosti, svítidel, audio či videozařízení apod.

Příklad 24 (Obr. 28)

Obr. 28 znázorňuje v příčném řezu kotvícího systému kotvu lb s lemem 6 a s převlečným závrtným modulem 10, při kotvení do stropní konstrukce 17a s dutými prostory, např. do stropní konstrukce 17a tvořené nosníky 28 s vnitřními dutinami.

Kotvení stropního tepelně-izolačního systému do stropu této stavební konstrukce 17a při použití stávajících talířových kotev není bezpečné vzhledem na neschopnost rozevření kotvicí části talířové hmoždinky v pevném kotevním otvoru J_5.

V případě kotvícího systému dle předloženého vynálezu, není důležité, ve kterém místě nosníku 28 stropní stavební konstrukce 17a s dutými prostory, je navrtaný kotevní otvor 15, protože schopnost expandování výplňové hmoty 3 zabezpečí bezpečné kotvení i v místech, kde byl eventuálně navrtán kotevní otvor 15 v místě dutiny této stropní konstrukce 17a.

Příklad 25 (Obr. 29)

Obr. 29 znázorňuje kotvicí systém podle vynálezu s kotvou lb s lemem 6 a s osazením 9 v kombinaci s převlečným závrtným modulem 10b. Tento příklad provedení představuje využití vytvoření trvalé deformace, tj. osazení 9, na tělese 2 kotvy lb s lemem 6 v požadovaném místě tělesa 2 kotvy lb.

V tomto případě je na rozdíl od obr. 26 postup montáže následující:

Lepicí body 27 se v minimálním objemu vytvoří z expanzní výplňové hmoty 3 na stropní konstrukci 17a, přiloží se stavební izolace 16 a navrtají se kotevní otvory 15. Po vložení tělesa 2 kotvy lb s lemem 6 do kotevního otvoru 15 se vytvoří trvalá deformace na tělese 2 kotvy lb ve formě osazení 9. Následně se zašroubuje se převlečný závrtný modul 10b do kotevního otvoru 15.

- 19CZ 306878 B6

Poté je kotva lb vyplněna expanzní výplňovou hmotou 3. Kotevní spoj při použití vytvoří trvalé deformace na tělese 2 kotvy lb vyznačující se schopností přenosu větších sil v axiálním směru.

Při dodatečné potřebě dokotvení další konstrukce k již zateplenému stropu lze použít, v kombinaci s tělesem 2 kotvy lb a vytvořenou trvalou deformací ve formě osazení 9, i tvarovou podložku 7b, obdobně jako na obr. 27.

Příklad 26 (Obr. 30)

Obr. 30 znázorňuje kotvicí systém s kotvou lb s lemem 6 a s kuželovitým rozšířením 29 v kombinaci s převlečným závrtným modulem 10b. Jedná se o další možný typ trvalé deformace vytvořené na tělese 2 kotvy lb s lemem 6. Změny tvaru trvalé deformace, tj. kuželovitého rozšíření 29 na konci tělesa 2 kotvy lb se dosáhne výměnou kleštin 13 ve tvarovacím přípravku 11. Po zasunutí kotvy lb do kotevního otvoru 15 se konec kotvy lb, přesahující nad stropní stavební konstrukci 17a, vytvaruje tvarovacím přípravkem 11 do kuželovitého rozšíření 29.

Příklad 27 (Obr. 31)

Obr. 31 znázorňuje kotvicí systém podle tohoto vynálezu, v tomtéž provedení jako na obr. 29, s tím rozdílem, že nad stropní konstrukcí 17a jsou uloženy stavební výztuhy 30, které zpevňují tuto stavební stropní konstrukci 17a a rozloží zatížení na větší plochu. Kotevní spojení je vytvořeno použitím kotvy lb s lemem 6, převlečného závrtného modulu 10b, s vytvořením trvalé deformace ve formě osazení 9 na tělese 2 kotvy lb, v místě kde přesahuje těleso nad stavební výztuhu 30. Vyplněním expanzní výplňovou hmotou 3 je montáž kotvícího systému ukončena.

Toto řešení je vhodné v případě, kdy stropní konstrukce 17a nemá dostatečnou pevnost, dostatečnou tloušťku, případně z určitých důvodů, např. málo pevného či porézního materiálu stropní konstrukce 17a není možné uchycení kotvy lb s lemem 6.

Příklad 28 (Obr. 32)

Obr. 32 znázorňuje svislý řez kotvicím systémem podle tohoto vynálezu, obsahující kotvu lb s lemem 6a s plochou podložkou 7a. Ke stavební konstrukci 17a je kotvena stavební izolace 16 např. z minerální vlny. V tomto případě není vždy možné použít závrtný modul, a proto je nutné po vyvrtání kotevního otvoru 15 ve stavební izolaci 16 udělat i zahloubení do stavební izolace 16 s průměrem a hloubkou h podle rozměrů použitého tělesa 2 kotvy lb a ploché podložky 7a. Po vložení tělesa 2 kotvy lb s plochou podložkou 7a, a vyplnění tělesa 2 kotvy lb expanzní výplňovou hmotou 3, není nutné zaslepení vytvořeného zahloubení dodatečným vlepením kroužku do stavební izolace 16, tak jak je to je v současném stavu u jiných kotev. V tomto případě expandující výplňová hmota 3 tělesa 2 kotvy lb vyplní celý objem kotevního otvoru 15 včetně zahloubení. Po zaschnutí se přebývající výplňová hmota 3 seřízne do roviny s povrchem kotvené stavební izolace ]_6. Plochá podložka 7a je v tomto případě s výhodou zhotovena z plastu.

V následných konkrétních provedeních 29, 30, 31,32 znázorněných na obr. 33, 34, 35, 36 je znázorněn vlnovitě směr plošného působení sil Fl, F2, F3, F4, F5 v kotvicím systému, a to ve vytvořeném kotevním spoji, kde je objasněn a diskutován pro tepelně-izolační stavební bezkontaktní systém, na obr. 33 stávající stav techniky a na obr. 34 aplikace kotvícího systému s kotvou Fb s lemem 6 a převlečným závrtným modulem 10b; a pro tepelně-izolační stavební kontaktní systém

-20CZ 306878 B6 na obr. 35 stávající stav techniky kotvení stavebních izolací a obr. 36 kotvení stavebních izolací podle tohoto vynálezu.

Příklad 29 (Obr. 33)

Stav techniky pro kotvení stavební izolace 16 pro tepelně izolační bezkontaktní systém.

Obr. 33 znázorňuje typ kotvícího spojení tepelně izolačního bezkontaktního systému, uvedeného ve stavu techniky. Na tomto obrázku je znázorněn spoj stavební izolace 16 se stavební konstrukcí 17 podle současného stavu techniky, při aplikaci stávající válcovité kotvy.

Obrázek ukazuje plošné působení sil Fl, F2, F3, F4, které se podílí na udržení kotvené stavební izolace 16 na stavební konstrukci 17.

Síla F1 představuje sílu, která se vytvoří expanzí výplňové hmoty 3 v kotevním otvoru 15 ve stavební konstrukci Γ7.

Síla F2 představuje sílu, která vznikne mezi vytvořeným lepicím terčem 31, z výplňové hmoty 3 a stavební konstrukcí 17.

Síla F3 je síla, která působí mezi lepicím terčem 31, vytvořeným výplňovou hmotou 3a stavební izolací 16.

Síla F4 je síla, která vznikne expanzí výplňové hmoty 3 v části kotvy 1, která je zasunuta ve stavební izolaci 16.

Součet sil F1 + F2 dává velikost výsledné síly, potřebné na vytržení kotvy 1 ze stavební konstrukce 17.

Součet sil F3 + F4 dává velikost výsledné síly, která je potřebná na vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy 1.

Příklad 30 (Obr. 34)

Kotvení stavební izolace 16 podle vynálezu u tepelně izolačního bezkontaktního systému při aplikace kotvy lb s lemem 6 a převlečným závrtným modulem 10b podle tohoto vynálezu, je popsáno dále.

Obr. 34 ukazuje kotvicí systém podle tohoto vynálezu, pro srovnání stavu techniky, uvedeném v předchozím příkladném provedení a znázorněném na obr. 33.

K vytrhnutí kotvy 1 ze stavební konstrukce 17 je potřeba součet sil F1 + F2, stejně jako v předchozím příkladném provedení stavu techniky.

Síla, která je potřebná k vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy 1 je v tomto systému kotvení podle tohoto vynálezu, v podstatě pro všechny typy kotev, závrtných kotev a závrtných modulů, je dána součtem sil F3 + F4 + F5, kde F5 je síla, která se v tomto součtu podílí na podstatném zvýšení výsledné kotvicí síly.

Síla F5 je vyvolána použitím kotev 1 podle tohoto vynálezu, které jsou opatřeny lemem 6, nastřihnutými segmenty 4, závrtnými kotvami ld, závrtným modulem 10b, osazením 9, tvarovými

-21 CZ 306878 B6 podložkami 7, kuželovitým rozšířením 29. Velikost síly F5 zásadním způsobem zvyšuje výslednou sílu, potřebnou na vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy.

Síla F5 závisí hlavně na dvou základních parametrech, a to d zahloubení - vzdálenost čela kotvy 1 od vnějšího povrchu stavební izolace 16 a Φί maximální průměr kruhové plochy nebo maximální plochy u nekruhových tvarů.

Zahloubení d lemu 6 kotvy 1 musí být optimální z hlediska vyloučení rizika vzniku tepelného mostu. Požadavek na zahloubení d kotvy do stavební izolace 16 je dosáhnout minimální hloubku, avšak při respektování podmínky tepelného mostu. Všechny kotvy podle tohoto vynálezu jsou vhodné pro stavení izolace 16 tloušťky do 80 mm, a však jsou využívány i pro izolace větší než 80 mm v případě předpokládaného vyššího zatížení izolačního souvrství.

U stavebních izolací 16 pod 80 mm je nutné dodržet podmínku nejmenšího zahloubení d kotvy, aby nedocházelo ke snížení síly F5 snížením tloušťky stavební izolace 16, která klade odpor vůči vyvlečení stavební izolace 16 z kotvy 1, vybavené lemem 6 nebo závrtným modulem 10. Čím je větší tloušťka zahloubení d kotvy do stavební izolace 16, tím menší je síla F4. Z toho plyne, že síla F4 je nepřímo úměrná velikosti zahloubení d kotvy 1.

Síla F4 je přímo úměrná hloubce L zasunutí tělesa kotvy 1 do stavební izolace 16. Proto je nutné u stavebních izolací pod 80 mm optimalizovat zahloubení d kotvy 1 s ohledem na hlavně na zabránění tepelného mostu a snížení síly F4. Právě použití závrtných kotev 1 nebo závrtných modulů 10 zvyšuje bezpečnost kotvení stavebních izolací 16, hlavně u menších tlouštěk stavebních izolací 16.

Síla F5 je daná součtem sil z jednotlivých ploch, které vznikají součtem ploch, které kladou odpor proti vyvlečení stavební izolace 16 z kotvy 1. Tyto plochy z praktického hlediska jsou nejčastěji kruhovité, mohou být i jiné, nekruhovité.

Např. pro v podstatě vnější kruhovité plochy platí:

Síla F5, kterou maximalizuje předmět předloženého vynálezu, pro působení v podstatě vnějších kruhovitých ploch kotvy 1, je přímo úměrná, hodnotě maximálních vnějších rozměrů Φζ závrtných a/nebo zahlubovacích prvků, která představuje průměr kružnice, opsané okolo obrysu plochy či ploch, kladoucích odpor proti vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy 1_.

Podrobněji, v uvedených konkrétních příkladných provedeních, přestavuje Φζ, maximální průměr vnější kruhovité závrtných a/nebo zahlubovacích prvků, představující opsanou kružnici procházející nejvzdálenějšími body kotvy 1 od podélné osy 5 tělesa 2 kotvy 1, jako jsou např. nastřihnuté segmenty 4, lem 6, lopatky, závrtné moduly 10, kruhové podložky 7, 7a, osazení 9, a kuželovité rozšíření 29.

Pro sílu F5 je důležitý také poměr Φζ ku Φί. Síla F5 je přímo úměrná poměru Φζ ku Φί. Čím je větší tento poměr, tím větší je kotvicí síla F5.

Pro nekruhovité plochy platí přímá úměra mezi silou F5 a součtem vytvořených nekruhových ploch, které kladou odpor proti vyvlečení stavební izolace 16 z kotvy 1, viz např. příkladné provedení tvarové podložky 7b v příkladu 6, obr. 6.

Příklad 31 (Obr. 35)

Stav techniky pro kotvení stavební izolace 16 u tepelně izolačního kontaktního systému.

-22CZ 306878 B6

Obr. 35 znázorňuje typ kotvícího spojení tepelně izolačního kontaktního systému, uvedeného ve stavu techniky. Na tomto obrázku je znázorněn spoj stavební izolace 16 se stavební konstrukcí 17 podle současného stavu techniky, při aplikaci stávající válcovité kotvy. Ke stavební konstrukci 17 je přilepena pomocí např. vrstvou cementového lepidla nebo expanzní hmoty 3 stavební izolace 16.

Kotvení odpovídá předchozímu příkladnému provedení s tím, že mezi stavební konstrukcí 17 a stavební izolací 16 není záměrně vytvořena souvislá vzduchová mezera, takže protože ve vzduchové mezeře 32 nejsou přítomny lepicí terče 31, ale lepidlo 35 takže působení sil F2, F3 zajišťuje lepidlo 35 na bázi cementu.

F1 představuje sílu, která se vytvoří expanzí výplňové hmoty 3 v kotevním otvoru 15 ve stavební konstrukci 17.

F4 je síla, která vznikne expanzí výplňové hmoty 3 v části kotvy 1, která je zasunuta ve stavební izolaci 16.

Součet sil F1 + F2 je potřebný na vytržení kotvy 1 ze stavební konstrukce 17.

Součet sil F3 + F4 je potřebný na vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy 1.

Příklad 32 (Obr. 36)

Kotvení stavební izolace 16 u tepelně izolačního kontaktního systému podle vynálezu při aplikace kotvy lb s lemem 6 a převlečným závrtným modulem 10b podle tohoto vynálezu, je popsáno dále.

Obr. 36 ukazuje kotvicí systém podle tohoto vynálezu, pro srovnání stavu techniky, uvedeném v předchozím příkladném provedení a znázorněném na obr. 35.

K vytrhnutí kotvy 1 ze stavební konstrukce 17 je potřeba součet sil F1 + F2, stejně jako v předchozím příkladném provedení stavu techniky.

Síla, která je potřebná na vyvlečení stavební izolace 16 z tělesa 2 kotvy 1 je v tomto systému kotvení podle tohoto vynálezu, též pro všechny typy kotev, závrtných kotev a závrtných modulů, je dána součtem sil F3 + F4 + F5, kde F5 je síla, která se v tomto součtu podílí na podstatném zvýšení výsledné kotvicí síly.

Vztahy, platící pro sílu F3, F4 a F5 uvedené v předchozím příkladném provedení 30 jsou shodné.

Dlouhodobě prováděné zkoušky kotvicích systémů podle tohoto vynálezu prokázaly vysokou spolehlivost kotvení ve stavební izolaci 16 stavebních izolačních systémů, kontaktních i bezkontaktních. Tento typ kotvení, ve kterém se výslednice sil účastní síla F5, je používán za předpokladu značného namáhání tepelně izolačního systémů či spojů takovým způsobem, při kterém se předpokládá nadstandardní namáhání. Také je vhodný v případech, kdy se jedná o kotvení více porézních a méně pevných izolačních materiálů. Není to však v případech vnější izolace staveb, kdy příslušná norma striktně stanovuje pevnostní vlastnosti stavebních izolací 16. Naopak při kotvení horizontálně uložených stropních izolací je použití kotvícího systému podle tohoto vynálezu velmi vhodné.

Síla F5, která vzniká použitím závrtných modulů 10 či závrtných kotev ld, výrazným způsobem zvyšuje pevnost kotvícího systému a kotvícího spoje.

-23 CZ 306878 B6

Kotvicí systém podle tohoto vynálezu, díky kotvám 1 podle tohoto vynálezu, dále zvyšuje příznivé vlastnosti dále i tím, že např. lopatky závrtné kotvy ld nebo závrtného modulu 10b se zasunou do stavební izolace 16, takže ztratí kontakt s vnějším prostředím a nevytváří tak nežádoucí tepelné mosty. Závrtné kotvy ld a závrtné moduly 10,10a, 10b, 10c, lOd, lOe, lOf, lOg, lOh, lOh, lOi způsobem jejich montáže zašroubováním do stavební izolace 16, umožňují přesné zasunutí kotvy 1 podle požadavku projektu.

Např. v konkrétním příkladném provedení pro bezkontaktní tepelně izolační stavební systém, znázorněný na obr. 34 je znázorněna kotva lb s lemem 6, na níž je navlečen závrtný modul 10b. Těleso 2 kotvy 1 má v tomto případě vnější průměr Φΐ rovný cca 14 mm. V tomto případě odpovídá Φζ maximálnímu průměru převlečného závrtného modulu 10b, který odpovídá hodnotě kolem 30 mm. Jako stavební izolace 16 je použit polystyren typu EPS 70. Pokud bude tato stavební izolace 16 mít tloušťku 60 mm, optimální zahloubení d bude odpovídat cca 5mm, a délka L zasunutí lemu 6 kotvy 1 bude 55 mm. Zahloubení d je závislé na klimatickém prostředí, v němž je kotvení realizováno. Tento fakt musí zohlednit projektant v případě projektové dokumentace.

Průmyslová využitelnost

Kotvicí systém je určen pro stavebnictví, zejména pro zateplování vnějších plášťů budov.

Claims (13)

1. Kotvicí sestava vhodná pro stavební kontaktní a bezkontaktní izolační systém, sestava zahrnuje:

stavební konstrukci (17) a stavební izolaci (16), mezi nimiž je situována v bezkontaktním systému vzduchová mezera (32), v níž jsou vytvořeny lepicí terče (31);

kotvu (1, ld) zhotovenou z kovového nebo nekovového pletiva a vytvořenou ve formě trubkovitého svitku nebo spirály;

kde tato kotva je zasunuta do kotevního otvoru (15), z vnější strany stavební izolace (16) a skrze stavební izolaci (16) až do stavební konstrukce (17), a kde kotva (1, la, lb, lc, ld) v kotevním otvoru (15) je vyplněna expanzní výplňovou hmotou (3), která vytvoří kotvicí spoj, vyznačující se tím, že těleso (2) samonosné kotvy (1, ld) bez vnitřních výztužných trnů, je vybaveno alespoň jedním závrtným prvkem (10) majícím řezné lopatky obsahující alespoň jednu řeznou hranu nebo alespoň jednu řeznou plochu pro vytvoření účinné závrtné plochy (33) tvořenou součtem průmětů závrtných ploch (33) na rovinu kolmou k podélné ose (5) tělesa (2);

kde závrtný prvek (10) je situovaný na jednom konci nebo koncové části tělesa (2) přivráceného k vnějšímu povrchu stavební izolace (16) a je protažen směrem k vnější straně tělesa (2), a přitom vnější maximální průměr (Φζ) závrtného prvku (10) je vždy větší než vnější maximální průměr (Φΐ) tělesa (2);

přičemž každý závrtný prvek (10) je zasunut do kotvícího otvoru (15) tlakem během otáčení;

a kde expanzní výplňová hmota (3) vyplňuje, po zatvrdnutí, těleso (2) kotvy (1, ld) vně i uvnitř, okolí vnějšího závrtného prvku (10), veškerý volný prostor v kotevním otvoru (15) a stopy ve stavební izolaci (16) vzniklé po pronikání závrtného prvku (10) do stavební izolace (16).

-24CZ 306878 B6

2. Kotvicí sestava vhodná pro stavební kontaktní a bezkontaktní izolační systém, sestava zahrnuje:

stavební konstrukci (17) a stavební izolaci (16), mezi nimiž je situována v bezkontaktním systému vzduchová mezera (32), v níž jsou vytvořeny lepicí terče (31);

kotvu (1, la, lb) zhotovenou z kovového nebo nekovového pletiva a vytvořenou ve formě trubkovitého svitku nebo spirály;

kde tato kotva je zasunuta do kotevního otvoru (15), z vnější strany stavební izolace (16) a skrze stavební izolaci (16) až do stavební konstrukce (17), a kde kotva (1, la, lb, lc, ld) v kotevním otvoru (15) je vyplněna expanzní výplňovou hmotou (3), která vytvoří kotvicí spoj, vyznačující se tím, že těleso (2) samonosné kotvy (1, la, lb) bez vnitřních výztužných trnů, je vybaveno alespoň jedním zahlubovacím prvkem majícím nastřihnuté segmenty (4) nebo lem (6) obsahující alespoň jednu zahlubovací hranu nebo alespoň jednu zahlubovací plochu pro vytvoření účinné zahlubovací plochy (34) tvořenou součtem průmětů zahlubovacích ploch (34) na rovinu kolmou k podélné ose (5) tělesa (2);

kde zahlubovací prvek je situovaný na jednom konci nebo koncové části tělesa (2) přivráceného k vnějšímu povrchu stavební izolace (16) a je protažen směrem k vnější straně tělesa (2), a přitom vnější maximální průměr (Φζ) zahlubovacího prvku je vždy větší než vnější maximální průměr (Φί) tělesa (2);

přičemž každý zahlubovací prvek je zasunut do kotvícího otvoru (15) tlakem bez otáčení kotvou (1, la, lb);

a kde expanzní výplňová hmota (3) vyplňuje, po zatvrdnutí, těleso (2) kotvy (1, la, lb) vně i uvnitř, okolí vnějšího zahlubovacího prvku (10), veškerý volný prostor v kotevním otvoru (15) a stopy ve stavební izolaci (16) vzniklé po pronikání zahlubovacího prvku (4, 6) do stavební izolace (16).

3. Kotvicí sestava podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý závrtný prvek je jeden prvek ze skupiny zahrnující závrtný modul (10), dodatečný závrtný modul (10a), převlečný závrtný modul (10b), závrtný modul (10c) se třemi lopatkami, závrtný modul (lOd) s jednou lopatkou, závrtný modul (lOe) se šesti lopatkami, závrtný modul (10f) se čtyřmi čtvercovými lopatkami, závrtný modul (lOg) se čtyřmi lopatkami s náběhovou hranou, závrtný modul (lOh) s osmi lopatkami, závrtný modul (lOi) se dvěma lopatkami a nosný kroužek (18) s lopatkami.

4. Kotvicí sestava podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý zahlubovací prvek je jeden prvek ze skupiny, zahrnující nastřihnutý segment (4), lem (6), plochou podložku (7a) a tvarovou podložku (7b).

5. Kotvicí sestava podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že kombinace závrtného prvku a zahlubovacího prvku představuje skupinu, zahrnující: lem (6) jakožto zahlubovací člen a převlečný závrtný modul (10b) jakožto závrtný prvek.

6. Kotvicí sestava podle nároku 3, vyznačující se tím, že integrální jednotka je tvořena kotvou (ld) se závrtným modulem (10c) se třemi lopatkami na tělese (2) nebo závrtným modulem (1 Od) s jednou lopatkou na tělese (2).

7. Kotvicí sestava podle nároku 4, vyznačující se tím, že integrální jednotka je tvořena kotvou (la) s nastřihnutými segmenty (4) na tělese (2) nebo kotvou (lb) s lemem (6) na tělese (2).

8. Kotvicí sestava podle nároku 3, vyznačující se tím, že závrtné moduly (10a, 10b, lOe, lOf, lOg, lOh, lOi) s lopatkami jsou vytvořeny jako nezávislé na tělese (2) kotvy (1).

-25 CZ 306878 B6

9. Kotvicí sestava podle nároku 4, vyznačující se tím, že zahlubovací prvky jako podložky (7a, 7b) jsou vytvořeny jako nezávislé na tělese (2) kotvy (1).

10. Kotvicí sestava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že na vnějším povrchu tělesa (2) kotvy (1) je vytvořeno osazení (9) nebo kuželovité rozšíření (29) vykazující trvalou deformaci.

11. Způsob užití kotvicí sestavy podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jsou předem určeny, podle tloušťky a druhu materiálu stavební izolace (16), následující parametry:

- vzdálenost (d) mezi vnějším povrchem stavební izolace (16) a nejbližším přivráceným bodem závrtného a/nebo zahlubovacího prvku,

- vzdálenost (h) mezi nejvzdálenějším bodem závrtného bodu a/nebo zahlubovacího prvku od vnějšího povrchu stavební izolace (16) a

- hloubka (L) zasunutí tělesa (2) kotvy (1, la, lb, le, ld) do stavební izolace (16).

12. Způsob úpravy kotevní sestavy podle nároku 10 užitím tvarovacího přípravku, vyznačující se tím, že tvarovací přípravek (11), obsahuje pevné pouzdro (12), ukončené kleštinou (13) a v jeho pevném pouzdru (12) je situován pohyblivý rozpěmý trn (14), přičemž tvarovací přípravek (11) se zasune dovnitř tělesa (2) kotvy (lc) tak, aby se výstupky kleštiny (13) nacházely v místě, kde se má vytvořit trvalá deformace tělesa (2) kotvy (lc), přitom hloubka zasunutí tvarovacího přípravku (11) do tělesa (2) kotvy (lc) se předem vyznačí na pevném pouzdru (12) tvarovacího přípravku (11), a následně úderem (např. kladiva) na středový rozpěmý tm (14) tvarovacího přípravku (11), dojde k roztažení kleštiny (13), která způsobí roztažení a trvalou deformaci tělesa (2) kotvy (lc) v požadovaném místě, a po skončení působení síly na rozpěmý tm (14), rozpěmý tm (14) se automaticky, předpětím kleštiny (13) na kužel rozpěmého tmu (14), vrací do výchozí polohy a tvarovací přípravek (11) se vytáhne z tělesa (2) kotvy (lc), čímž se vytvoří trvalá deformace na tělese (2) kotvy (lc), na konci opačném závrtnému a/nebo zahlubovacímu prvku.

13. Způsob úpravy kotevní sestavy podle nároku 5, užitím montážního přípravku, vyznačující se tím, že montážní přípravek (19) obsahuje rukojeť (20), na niž navazuje závitová část (21), která nese nastavitelný doraz (22), a na závitovou část (21) navazuje unášeč (23) s podélnými výstupky (24), přitom montážní přípravek (19) je ukončen vodicím trnem (25), který může být vyměnitelný, přičemž montážní přípravek (19) svým unášečem (23) s podélnými výstupky (24), zapadne do vybrání (26) v nosném kroužku (18) převlečného závrtného modulu (10b), následně převlečný závrtný modul (10b) se provlékne přes vodicí tm (25) montážního přípravku (19) a nasadí svými vybráními (26) na část montážního přípravku (19) s podélnými výstupky (24), což umožní přiložit převlečný závrtný modul (10b) na čelní stranu vyvrtaného kotevního otvoru (15), a mírným tlakem ve směru do kotevního otvoru (15) a pootáčením ve směru stoupání lopatek se zašroubuje převlečný závrtný modul (10b) do požadované hloubky (d) zasunutí modulu (10b) ve stavební izolaci (16), a dodržení, předem stanovené hloubky (h) a na montážním přípravku (19) předem nastavené hloubky (h) zasunutí tělesa (2) kotvy (lb) do stavební izolace (16), se provede, přednastavením instalace montážního přípravku (19) tak, že těleso (2) kotvy (lb) s límcem (6) se nasune přes nastavitelný tm (25) montážního přípravku (19) do krajní polohy, kde se opře lem (6) tělesa (2) kotvy (lb) o unášeč (23) montážního přípravku (19) s výstupky (24), potom se kotva (lb) zasune do kotevního otvoru (15) do správné polohy hloubky (d) zasunutí modulu (10b) ve stavební izolaci (16) určené projektem, a dodržení projektem stanoveného rozměru hloubky (h) zasunutí umožní nastavitelný doraz (22) na montážním přípravku (19).

9 výkresů