CZ301052B6

CZ301052B6 - Megluminová sul enantiomeru A 7-chlor-4-(2-oxo-1-fenyl-3-pyrolidinyliden)-1,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny

Info

Publication number: CZ301052B6
Application number: CZ20021981A
Authority: CZ
Inventors: Orlandi@Alessandra
Original assignee: Glaxosmithkline S. P. A.
Priority date: 1999-12-08
Filing date: 2000-12-07
Publication date: 2009-10-21
Also published as: CO5251474A1; JP2003516403A; DK1237886T3; TW524804B; NO20022682D0; MY129892A; US6943176B2; CY1106105T1; HK1047436B; CZ20021981A3; IL150010A0; NO20022682L; CN1407980A; BR0016235A; DE60027461T2; CA2393303C; TR200201503T2; KR100788579B1; AU769232B2; ES2257343T3

Abstract

Je popsána nová megluminová sul enantiomeru A 7-chlor-4-(2-oxo-1-fenyl-3-pyrolidinyliden)-1,2,3,4-tetra-hydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny, její krystalická forma, zpusob její výroby a farmaceutický prostredek, který tuto slouceninu obsahuje.

Description

Megluminová sůl enantiomeru A 7-chIor-4-(2-oxo-l-fenyl-3-pyroHdinyliden)-l ^234tetrahydro-2-cliinolin karboxy lové kyseliny

Oblast techniky

Tento vynález se týká nové soli enantiomeru A 7-chlor-4-(2-oxo-l-fenyl-3-pyrolidinyliden}l,2.3,4-tetrahydro-2-ch inol inkarboxy lové kyseliny, způsobu její výroby, farmaceutického prostředku, které tuto sloučeninu obsahuje.

Dosavadní stav techniky

7-ChloMH, 2-oxo-1 -feny 1-3-pyrolidinyliden)-1,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxy lová ís kyselina vzorce 1, je mimo jiné popsána ve zveřejněné mezinárodní patentové přihlášce

WO 99/64411, kde se také popisují její fyziologicky přijatelné soli; konkrétně se tam popisuje enantiomer sloučeniny vzorce I, který se tam nazývá „enantiomer A ‘ a jeho sodná sůl.

Enantiomer A 7-chlor-4-(2--oxo-l-fenyl-3-pyrolidinyliden)-l ₁2,3,4-tetrahydro-2-chinolin20 karboxylové kyseliny je zejména silným antagonistou receptorového komplexu NMDA; jeho použití v medicíně je známo a existuje potřeba sloučeniny, kterou je možno připravovat ve vhodné formě, snadno izolovat ve velkém výrobním měřítku a ze které lze snadno vyrobit prostředek (přípravek) pro podávání pacientům. Tyto požadavky nejsou v dostatečné míře splněny ani enantiomerem A, ani jeho sodnou solí.

Bylo zjištěno, že megluminová sůl enantiomeru A, se dá snadno vyrobit a izolovat ve vhodné čisté formě způsobem, který je vhodný pro využití ve velkém měřítku a uvedená sůl se dá snadno získat ve vysokém stupni čistoty a s dobrou stabilitou, čímž splňuje náročná kritéria, která jsou požadována při výrobě farmaceutických přípravků, které se mají podávat pacientům.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je megluminová sůl enantiomeru A 7-chlor-4~(2-oxo- 1-feny 1-335 pyrolidinyliden)-l,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny.

Výhodným provedením tohoto vynálezu je krystalická forma sloučeniny popsané výše. Podle účelného provedení krystalická forma takové sloučeniny má rentgenový práškový difraktogram charakterizovaný mřížkovými vzdálenostmi „d^u:

úhel (°20)	(10'^ιυ m)
5,480	16,114
8,233	10/731
10,942	8,079
15,299	5,787
16,424	5,393
16,658	5,317
19,116	4,639
19,553	4,536
20,505	4,328
21,939	4,048
22,787	3,899
23/154	3,838
23,381	3,801
24,194	3,676
25,225	3,528
25,802	3,450
26,484	3,363
27,524	3,238
27,865	3,199
28,547	3,124
38,345	2,346

Předmětem tohoto vynálezu je také způsob výroby kterékoli svrchu vymezené sloučeniny, jehož podstata spočívá vtom, že zahrnuje míšení enantiomerů A 7-chlor-4—(2-oxo-l-feny 1-35 pyrolidinyliden)-l,2,3,4-tetrahydro-2-chÍnolinkarboxylové kyseliny s megluminem ve vhodném rozpouštědle.

Předmětem tohoto vynálezu je rovněž farmaceutický prostředek, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje sloučeninu vymezenou svrchu ve směsi s alespoň jedním fyziologicky přijatelným nosíi o čem a/nebo s alespoň jednou fyziologicky přijatelnou přísadou.

Dále se uvádějí podrobnější údaje, které souvisejí s předmětným řešením. Pro plné dokreslení předloženého vynálezu jsou také uvedeny údaje doplňkové a srovnávací.

Megluminová sůl enantiomerů A 7-chlor-^-(2-oxo-l-fenyl-3-pyrolidinyliden)-l,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny má vzorec I nebo může jít o jejího solvát (například hydrát) (dále se používá též označení „sloučenina podle vynálezu“).

Vynález zejména poskytuje megluminovou sůl enantiomeru A 7-chlor-4-{2-oxo-1-feny 1-3pvrolidinyliden)-l,2,3.4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny v krystalické formě. Podle jednoho provedení může jít o krystalickou formu hydrátu megluminové soli enantiomeru A 7chIor-4-(2-oxo-l-fenyl-3-pyrolidinyliden)-I,2,3,4-tetrahydro-2-chÍnolinkarboxylové kyseli5 ny (dále též „forma 1“), pro kterou jsou charakteristické následující hodnoty rentgenového práškového difrakčního diagramu, vyjádřené jako úhel 2 Theta (0):

Úhel°2 θ

10	4,356 11,263 11,659	18,641 18,725 20,546	22,993 23,681 25,043
	12,757	21,362	25,598
	12,877	22,234	26,823
15	13,962	22,379	28,753

15,482 22,801

17,242 22,921

Podle dalšího provedení vynálezu je vyřešena další krystalická forma megluminové soli enantio-

20	meru A 7-chlor-4-(2-oxo- 1-fenyl-3-pyrolidinyliden)-l ,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylove kyseliny (zde označovaná dále jako „forma 2“), pro kterou jsou charakteristické následující hodnoty rentgenového práškového difrakčního diagramu, vyjádřené jako úhel 2 Theta (Θ)
25	Úhel°2 θ
5,480	19,553	25,225
	8,233	20,505	25,802
	10,942	21,939	26,484
	15,299	22,787	27,524
30	16,424	23,154	27,865
	16,658	23,381	28,547
	19,118	24,194	38,345

Sloučenina podle vynálezu ve více krystalických formách než jedné. Je třeba poznamenat, že předmětem vynálezu jsou všechny tyto formy nebo jejich směsi.

Sloučenina podle vynálezu je antagonista excitační aminokyseliny. Konkrétně je účinným antagonistou na k strychninu insenzitivním glycinovém vazebném místě, spojeném s receptorovým komplexem NMDA, Jako taková je silným antagonistou receptorového komplexu NMDA. Tato sloučenina je proto užitečná pro léčení nebo prevenci neurotoxického poškození nebo neurodegenerativních chorob. Tudíž je tato sloučenina užitečná pro léčení neurotoxického poškození, které následuje po cerebrální mrtvici, tromboembolické mrtvici, hemoragické mrtvici, cerebrální ischémíe, cerebrálního angiospama, hypoglykemie, amnézie, hypoxie, anoxie, perinatální asfyxie a srdeční zástavě. Sloučeniny podle vynálezu je použitelná pro léčení chemických neurodegene45 rativních nemocí jako je: Huntingtonovy choroby, Alzheimerovy senilní demence, amyotropní laterální sklerózy, acidémie typu kyseliny glutarové, multiinfarktové demence, epileptických stavů, kontuzivního poranění (například poranění míchy a poranění hlavy), degenerace nervů vyvolaná virovou infekcí (například AIDS, encefalopatie), Downův syndrom, oční neurodegenerace (např. glaukom), epilepsie, schizofrenie, deprese, migréna, bolesti hlavy včetně celé skupiny so typů těchto bolestí a nebo bolestí hlavy způsobené tlakem, úzkosti, bolesti, (např. bolestí, působených zánětem a neuropatické bolesti), neurogenních puchýřů, syndrom dráždivého střeva nebo viscerální nadměrné bolestivosti, zvracení, dráždivých poruch močového měchýře, drogové závislosti včetně abstinenčních příznaků po alkoholu, kokainu, opiátech, nikotinu (například při pokusu přestat kouřit), benzodiazepinu a snížení tolerance, vyvolané opiáty (t.j. morfinem).

Silně selektivní účinek sloučeniny podle vynálezu na insenzitivní glycinové vazebné místo strychninu, přítomné na receptorovém komplexu NMDA se dá snadno stanovit pomocí zavedených testovacích metod. Tak například schopnost vázat se na insenzitivní glycinové vazebné místo strychninu byla stanovována pomocí metody podle publikace Kishimoto Het al., 1. Neuro5 chem. 1981, 37, 1015-1024. Selektivita účinku sloučenin podle vynálezu pro insenzitivní glycinové vazebné místo strychninu byla potvrzena studiemi na jiných známých ionotropních receptorech excitačních aminokyselin. Při tom bylo zjištěno, že sloučenina podle vynálezu má malou nebo žádnou afinitu ke receptoru kyseliny kainové (kainátovému), k receptoru kyseliny aamino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxazolpropionové (AMPA) nebo k vazebnému místu NMDA.

io

Pro sloučeninu podle vynálezu může být zjištěno, že inhibuje křeče u myší, vyvolané NMDA, přičemž se dá použít metoda podle Chiamulera C. et al., Psychopharmacology (1990), 102, 551-552.

Neuroprotektivní účinek sloučeniny podle vynálezu lze demonstrovat na uzavření artérie středního mozku myši, přičemž se používá metoda, popsaná v publikaci Chiamulera C. et al., European Journal of Pharmacology, 216 (1992) pp. 335-336.

Schopnost sloučeniny podle vynálezu potlačovat nežádoucí příznaky způsobené nikotinem, které

2o se dostavují při odvykání kouření, se dá demonstrovat pomocí obvyklých testů na relaps vyvolaný nikotinem, pomocí metody, popsané v publikaci C. Chiamulera et al., Arch. Pharmacol., 358, 1998.

Schopnost sloučeniny podle vynálezu tlumit bolest se dá demonstrovat obvyklými analgetickými testy, jako jsou testy, popsané v publikacích: Dubuísson a Dennis, Pain, 1977, 4:161-174; J. J. Bennetta J. K. Xue, Pain, 1988, 41, 87-107.

Vynález také poskytuje použití sloučeniny podle vynálezu pro terapii a zejména použití jako léčiva pro vyvolání antagonistických účinků vůči excitačním aminokyselinám na receptorovém komplexu NMDA.

Vynález také poskytuje použití sloučeniny podle vynálezu pro výrobu léčiva pro vyvolání antagonistických účinků vůči excitačním aminokyselinám na receptorovém komplexu NMDA.

Podle dalšího aspektu vynález také poskytuje způsob vyvolání antagonistických účinků vůči excitačním aminokyselinám na receptorovém komplexu NMDA, při kterém se pacientovi, který to potřebuje, podává antagonistické množství sloučeniny podle vynálezu.

Odborníkovi v oboru bude po prostudování tohoto popisu jasné, že „léčení“ může také znamenat profylaxi stejně jako léčení rozvinutých nemocí nebo symptomů.

Dále bude odborníkovi v oboru po prostudování tohoto popisu jasné, že množství sloučeniny podle vynálezu, požadované pro použití při léčení se bude měnit podle povahy nemoci, která se má léčit, podle cesty, kterou se má účinná látka podávat a věku a stavu pacienta a bude s koneč45 nou platností záviset na rozvaze ošetřujícího lékaře. Nicméně obecně budou pro dospělé osoby používány typické dávky v rozmezí od 2 do 800 mg denně, podle způsobu podávání.

Tak pro parenterální podávání bude obvykle denní dávka v rozmezí 20-100 mg, výhodně 6080 mg denně. Pro orální podávání bude typická denní dávky uvnitř rozmezí 200-800 mg, napří50 klad 400-600 mg denně.

Tyto požadované dávky mohou být podávány obvyklým způsobem v jedné dávce nebo jako rozdělené dávky ve vhodných intervalech, například jako dvě, tři, čtyři nebo více částečných dávek denně.

Přestože je možné, aby při terapeutické aplikaci byla sloučenina podle vynálezu podávána jako surová chemikálie, je výhodné, aby byla účinná složka podávána jako farmaceutický prostředek.

Vynález proto poskytuje farmaceutický prostředek, obsahující sloučeninu podle vynálezu spolu s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči a popřípadě jinými terapeutickými a/nebo profylaktickými přísadami. Nosič(e) musí být „přijatelný(é)“ v tom smyslu, aby byl(y) kompatibilní s jinými složkami formulace a neměl(y) škodlivý účinek na příjemce.

Prostředky podle vynálezu jsou zejména ve formě, určené pro orální, bukální, parenterální, inhaio lační nebo insuflační, implantátové nebo rektální podávání.

Tablety a tobolky pro orální podávání mohou obsahovat obvyklé přísady jako jsou pojivá, například sirup, arabská guma, želatina, sorbitol, tragakant, škrobový maz nebo polyvinylpyrrolidon; plnidla, například laktóza, cukr, mikrokrystalická celulóza, kukuřičný škrob, fosforečnan vápena15 tý nebo sorbitol; mazadla, například stearat hořečnatý, kyselina stearová, mastek, polyethylenglykol nebo oxid křemičitý; dezintegrační přísady, například bramborový škrob nebo sodná sůl glykolátu škrobu nebo smáěedla jako je laurylsíran sodný. Tablety mohou být povlečeny způsoby, které jsou v oboru známé, Orální kapalné přípravky se mohou dodávat například ve formě vodných nebo olejovitých suspenzí, roztoků, emulzí, sirupů nebo lázní nebo mohou být dodávány jako suché výrobky pro přípravu vodných nebo jiných vhodných směsí před použitím. Takové kapalné přípravky mohou obsahovat obvykle přísady jako jsou suspendaění přísady, například sorbitolový sirup, methylcelulózu, glukózu, cukr, sirup, želatinu, hydroxyethylcelulózu, karboxymethylcelulózu, aluminiumstearátový gel nebo hydrogenované jedlé tuky; emulgátory, například lecitin, sorbitanmonooleát nebo klovatinu; nevodná vehikula (která mohou obsahovat jedlé oleje), například mandlový olej, rektifikovaný kokosový olej, olejovité estery, propylenglykol nebo ethylalkohol; solubilizátory jako jsou povrchově aktivní činidla (dále též surfaktanty), například polysorbáty nebo jiná činidla jako jsou cyklodextriny; stabilizační přísady jako jsou například methyl nebo propyl p-hydroxybenzoáty nebo kyselina askorbová. Kompozice mohou také být formulovány jako čípky, například obsahující obvyklé základy čípků jako je kakaové máslo nebo jiné glyceridy.

Pro bukální podávání může mít lék podobu tablet nebo pastilek, které se připravují pomocí o sobě známých složek.

Prostředky podle vynálezu mohou být také formulovány pro parenterální podávání pomocí injekce nebo kontinuální infúze. Formulace pro injekce může být přítomna v jednotkové dávce ve formě ampulek, nebo ve vícekomorových kontejnerech s přísadou stabilizátoru. Prostředky také mohou být dodávány ve formě suspenzí, roztoků nebo emulzí v olejovém nebo vodném vehíkulu, a může obsahovat formulační přísady jako jsou suspendační činidla a stabilizační a/nebo disper40 gaČní přísady. Alternativně může být účinná složka přítomna v práškové formě, vhodné pro přípravu prostředku pomocí dalších přísad například sterilní bezpyrogenní vody, bezprostředně před použitím.

Pro podávání sloučenin podle vynálezu inhalací se obvykle používá forma aerosolového rozpra45 šování z tlakových balení, kde se předpokládá použití vhodného propelentu jako je dichlordifluormethan, trichlorfiuormethan, dichlortetrafluorethan, oxid uhličitý nebo jiné vhodné propelenty, jako je dichlordifluormethan, trichlorfiuormethan, dichlortetrafluorethan, oxid uhličitý nebo jiné vhodné plyny, nebo pomocí nebuíizéru. V případě stlačeného aerosolu může být dávková jednotka stanovena ventilem, který podává dávkované množství.

Alternativně může mít (pro podávání inhalací nebo insuflací) sloučenina podle vynálezu podobu suché práškové kompozice, například práškové směsi sloučeniny a vhodného nosiče jako je laktóza nebo škrob. Prášková kompozice se může dodávat v jednotkových dávkových formách, například tobolek nebo kazetách, vyrobených například ze želatiny nebo souborů váčků, za kterých se může prášek podávat s přísadou inhalátoru nebo insuflátoru.

Prostředek podle vynálezu se také může formulovat jako zásobní směs. Takové formulace s dlouhodobou trvanlivostí se mohou podávat implantací (například podkožní nebo nitrosvalovou) nebo intramuskulámí injekcí. Tak například se sloučeniny podle vynálezu mohou kombinovat s vhod5 ným polymemím nebo hydrofobním materiálem (například formou emulze v přijatelném oleji) nebo iontoměniči, nebo jako částečně rozpustné deriváty, například jako částečně rozpustné soli.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat mezi 0,1 a 99 % účinné složky, obvykle 30 až 95 % v tabletách a tobolkách a 3 až 50 % v kapalných přípravcích.

io

Další aspekt vynálezu je způsob přípravy sloučeniny podle vynálezu.

Tak v jednom zmožných provedení vynálezu se sloučenina podle vynálezu může připravovat působením megluminu na roztok enantiomerů A I ve vhodném rozpouštědle jako je aprotické rozpouštědlo (např. aceton, tetrahydrofuran) nebo alkanol jako je ethanol.

Vynález dále poskytuje způsob výroby sloučeniny podle vynálezu v krystalické formě.

Tak sloučenina podle vynálezu v hydrátové krystalické formě (forma 1) se může připravit půso20 bením megluminu rozpuštěného ve vodě na roztok enantiomerů A 7-chloM-(2-oxo-l-fenyl3-pyrolidinyliden)-1,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny v ethanolu.

Reakce se provádí pri pokojové teplotě a v prostředí, kde není přítomna sloučenina podle vynálezu v krystalické formě 2.

Krystalická forma 2 se dá získat krystalizaci sloučeniny podle vynálezu ze směsi vody a organického antirozpouštčdla, mísitelného s vodou.

Vhodnými s vodou mí skelným i organickými anti rozpouštědly pro použití při krystalizaci jsou jo alkanol (například ethanol, IMS (ethanol/methanol 95/5) nebo izopropanol), aceton nebo acetonitril.

Zejména vhodnými organickými antírozpouštědly pro uvedený účel jsou ethanol nebo aceton.

Obvykle se krystalizace provádí tak, že se k roztoku sloučeniny podle vynálezu, rozpuštěné ve vodě, přidá antirozpouštědlo.

Při jiném provedení tohoto způsobu lze krystalickou formu 2 získat krystalizaci sloučeniny podle vynálezu ze směsi vhodných organických rozpouštědel.

Tak forma 2 se dá získat rozpuštěním sloučeniny podle vynálezu ve vhodném organickém rozpouštědle (t.j. N,N-dimethy Iformamid nebo l-methy 1-2-pyrrol idon) a následným přidáním vhodného organického antirozpouštčdla jako je alkanol (například ethanol, IMS (ethanol/methanol 95/5) nebo izopropanol) nebo aprotického rozpouštědla (například aceton, tetrahydrofuran, dichlormethan, ethylacetát, toluen, nebo acetonitril).

Tento způsob se výhodně provádí při teplotě v rozmezí 20 až 45 °C.

Enantiomer A sloučeniny vzorce I se dá připravit podle postupu, který je popsán ve 50 WO 99/64411, který se tímto zahrnuje do popisu formou odkazu.

Podle výhodného provedení se dá enantiomer A sloučeniny vzorce I připravit stereoselektivní enzymatickou hydrolýzou sloučenin vzorce II esterázou ferulové kyseliny v čisté formě.

kde R je skupina chránící karboxylovou skupinu.

Vhodná skupina R, chránící karboxylovou skupinu, pro použití v této reakci, může být C_{t 4} alkylová skupina jako je methyl, ethyl, propyl, butyl nebo arylmethylové skupiny jako je benzyl, nitrobenzyl nebo trityl.

Reakce se obvykle provádí v aprotickém rozpouštědle jako je DMSO nebo tetrahydrofuran, za přítomnosti vhodných vodných pufrů (t.j. citrátový pufr, fosfátový pufr nebo CaCl₂). Do reakční io směsi je žádoucí přidat solubilizační činidlo jako je Tween-80.

Při jiném způsobu může být enzym imobilizován a reakce se provádí ve stavu v podstatě „nezředěných“, vodou nasycených organických rozpouštědel jako je methyl terc-butyl éter nebo tercamylalkohok

Stereoselektivní enzymatická hydrolýza sloučenin vzorce II esterázou kyseliny ferulové v čisté formě je nová a představuje další aspekt vynálezu.

Vynález také zahrnuje megluminovou sůl enantiomeru A 7-chlor-4-(2-oxo-l“fenyl-3-pyrol20 idinyliden)-l,2,3,4-tetrahydro-2-chinoIinkarboxylové kyseliny vzorce I nebo jejích solvátů, pokud jsou připraveny z enantiomeru A vzorce I, který byl získán stereoselektivní enzymatickou hydrolýzou sloučenin vzorce II esterázou kyseliny ferulové v čisté formě.

Meglumin je komerčně dostupný (Aldrich).

Při popisu meziproduktů a v příkladech, pokud není uvedeno jinak, platí následující:

Teploty tání (t.t.) byly měřeny na zařízení „Gallenkamp“ a nebyly korigovány. Veškeré teploty jsou uváděny ve 0 °C. Protonová magnetická rezonance (’H-NMR) byla měřena při 500 MHz, a pri této teplotě byla zaznamenána spektra. Chemické posuny jsou uváděny v ppm ve směru klesajícího pole (zkratka „d“ podle „downfield“) od Me4$i, který byl použit jako interní standard, a jsou označovány jako „singlety“ (s), „dublety“ (d), „doublety dubletu“ (dd), „triplety“ (t), „kvartety“ (q) nebo „multiplety“ (m). Sloupcová chromatografie byla prováděna na koloně, plněné silikagelem (Merck AG Darmstadt, Germany), DBG = l,8-diazobicyklo[5,4,0]undec35 7-en.

Rentgenové práškové difraktogramy krystalické formy sloučeniny podle vynálezu byly získány umístěním vzorku do difraktometru (byl použit rentgenový difraktometr Siemens D5OO5, vybavený úhloměrem Θ/Θ, scintilačním počítačem a grafitovým monochromátorem. Difraktometr byl nastaven na následující parametry:

Instrumentální parametry

MONOCHROMATICKÉ ZÁŘENÍ: Cu- 1,54056/1,54439

20 ROZSAH: 2° - 40° 2Θ

NAPĚTÍ/PROUD GENERÁTORU: 40kV/50mA VELIKOST KROKU: 0,02° 2Θ DOBA TRVÁNÍ KROKU: 2 s ¹ROTACE: ANO

ROZPTYL/PROTIROZPTYLOVACÍ ŠTĚRBINA: proměnlivá i inifTrxii x j 7nn i/ι i. i____i____i _____ι.ι.χ.» -_____i _' “ l _±· j _ _i._

CJIVIIO I Lil N 1 V Z.C7I\I\VJ, M UllUVíl pIUIIlUUCll lid dpUUIII LdSLl UCSKJ.

Získané spektrum bylo analyzováno pomocí softwaru pro hodnocení dat „EVA 3,0.

ío Termín „Enantiomer A označuje jeden enantiomer, jehož absolutní stereochemická konfigurace nebyla zjišťována.

Meziprodukt 1 (±)-Ethyl 2-(5-chlor-2-jodanilino)-4-pentenoát

K roztoku 2-jod^t-chloranilinu (9,1 g) v suchém toluenu (150 ml) byl přidán ethylglykoxylát (50% roztok v toluenu, 14,6 ml) a MgSO₄ (2 g) a výsledná suspenze byla přes noc refluxována. Pak byla zfiltrována a zahuštěna do sucha pod vysokým vakuem při 50 °C po dobu 1,5 h. Výsled20 ný hnědý olej byl rozpuštěn v dichlormethanu (150 ml), ochlazen na 78 °C a injekční stříkačkou byl přidán TiCl₄ (4 ml, čistota 99,995 %). Suspenze byla míchána 15 min pri -78 °C, a pak byla ponechána ohřát na pokojovou teplotu po dobu 15 minut, načež byla opět ochlazena na -78 °C. Pak byl přidán allyltributylcín (17 ml) a reakční směs byla ponechána reagovat 1 hodinu. Černý roztok byl nalit do 200 ml ethylacetátu a promyt nejprve nasyceným roztokem NH₄CI (2 x

150 ml), pak vodou a solankou. Organická fáze byla sušena a zahuštěna, což poskytlo surový produkt, který byl čištěn sloupcovou chromatografií (cyklohexan, pak cyklohexan/ethylacetát 98/2), což poskytlo titulní sloučeninu (10,4 g)jako bezbarvý olej.

'H-NMR (CDCI,) δ (ppm) 7,57 (d, IH), 6,49 (dd, IH), 6,45 (dd, IH), 5,79 (m, IH), 5,25 (dd, 1H), 5,24 (dd, 1H), 4,83 (d, 1H), 4,25 (q, 2H), 4,13 (m, 1H), 2,66 (m, 2H), 1,30 (t, 3H) Meziprodukt 2 (±)-Euiyi 2-(5-ehior-2-jodaniiino)-4-oxobuianoáT

Roztok meziproduktu 1 (5,2 g) v dichlormethanu (150 ml) byl ochlazen na -78 °C a získaným roztokem byl probubláván ozon, dokud se čirý roztok nezměnil na cihlově červený. V tomto momentě bylo zavádění ozonu přerušeno a do roztoku byl několik minut zaváděn dusík. K získané směsi byl přidán trifenylfosfin (7,1 g) míchání pokračovalo bez kontroly teploty 1,5 hodiny.

Výsledný roztok byl nalit do 200 ml ethylacetátu a promyt nejprve roztokem NH₄Cl (2 x 150 ml), pak vodou a solankou. Organická fáze byla sušena a zahuštěna, což poskytlo surový produkt, který byl čištěn sloupcovou chromatografií (cyklohexan/ethylacetát 80/20), což poskytlo titulní sloučeninu (2,4 g) jako bezbarvý olej.

'NMR (DMSO) δ (ppm) 9,80 (t, IH), 7,57 (d, IH), 6,55 (d, 1H), 6,51 (dd, IH), 4,99 (d, IH), 4,46 (m, IH),4,24 (q,2H), 3,08 (m,2H), 1,28 (t, 3H).

Cl 301052 B6

Meziprodukt 3 (i)—Ethyl 2-(5-chlor-2-iodanilino)-4-(2-oxo-l-ťenyl-3-pyrolidinyliden)butanoát (3a); (±)-ZEthyl 2H5-chlor-2~jodanilino)-4~(2-oxo~ 1 -fenyl-3-pyrrohdinyliden)butanoát (3b)

K roztoku meziproduktu 2 (2,4 g) v acetonitrilu (100 ml) byly při pokojové teplotě přidány meziprodukt 3 (3,7 g) a DBU (13 ml) v míchání směsi se pokračovalo přes noc při -20 °C. Surový roztok byl nalit do 200 ml ethylacetátu a promyt nasyceným roztokem NH₄C1 (2 x 150 ml), pak vodou a solankou. Organická fáze byla sušena a zahuštěna, což poskytlo surový produkt jako směs sloučenin 3a/3b v poměru 4/1. Čištění sloupcovou chromatografií (cyklohexan/ethylacetát 80/20) poskytlo titulní sloučeninu 3a (2,16 g) a titulní sloučeninu 3b (0,5 g) jako bezbarvé oleje, přičemž jejích spektra byla následující:

Meziprodukt 3a:

'NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,72 (d, 2H), 7,56 (d, IH), 7,38 (t, 2H), 7,16 (t, IH), 6,6 (m, IH), 6,50 (dd, IH), 6,49 (d, IH), 4,88 (d, IH), 4,26 (m, 3H), 3,87 (t, 2H), 2,79 (m, 4H), 1,30 (t, 3H)

Meziprodukt 3b:

'NMR (CDCh) δ (ppm) 7,69 (d, 2H), 7,52 (d, IH), 7,38 (t, 2H), 7,17 (t, IH), 6,47 (d, IH), 6,44 (dd, IH), 5,98 (m, IH), 5,00 (d, IH), 4,22 (m, 2H), 4,13 (m, IH), 3,84 (t, 2H), 3,2 - 3,6 (m, 2H), 2,85 (m, 2H), 1,26 (t,3H)

Meziprodukt 4 (±)-Ethyl-7-ch lor-4-(2-oxo-1-fenyl-3-pyrol idiny 1 iden)-l ,2,3,4-tetrahydro-2-ch inol inkarboxylát

K roztoku meziproduktu 3b (370 g) v toluenu (5,2 1) byly přidány triethylamin (248 ml), trifenylfosfin (7,4 g) a PdCl₂ (2,52 g). Výsledný roztok byl zahřát na 100 °C a míchán po dobu 2 hodin. Suspenze byla ochlazen na 20 až 25 °C a byl přidán toluen (2,6 ml).

Reakční směs byla promyta NH₄C1 o koncentraci 8 % (3 x 5,2 1) a vodou (5,2 I). Organická vrstva byla zfiltrována pres celitové lože a to bylo pak promyto toluenem (1 1); pak bylo destilováno pod vakuem (T = 50 °C; P = 6 kPa) až se dosáhlo předestilovaného objemu 6,3 litru. Po ochlazení na T = 20 až 25 °C, byl v průběhu 30 minut izooktan (5,2 1). Sraženina byla míchána 2 h 30 minut, pak byla zfiltrována a promyta směsí toluen/izooktan v poměru 1/1 (1,85 I). Získaná žlutá pevná látka byla sušena pod vakuem při T = 40 °C po dobu 18 hodin, až byla získána titulní sloučenina jako žlutá pevná látka (210 g).

t.t. 160 až 162 °C.

'NMR (DMSO): 7,72 (m, 2H); 7,39 (m, 2H); 7,20 (d, 2H); 7,15 (m, 2H); 6,96 (dd, IH); 6,74 (d, IH); 6,57 (dd, IH); 4,29 (dd, IH); 4,21 (m, IH); 4,02 (m, IH); 3,93 (m, IH); 3,82 (m, IH);

3,69 (m, IH); 3,20 (m, IH), 2,92 (m, 2H); 2,92 (m, 2H); 0,93 (t, 3H).

Příklad 1 (-)Megluminová súl enantiomeru A 7 ehlor-4-(2-oxo-l JenyI—3—pyrolidinyliden)-1,2,3,4tetrahydro 2-chinolinkarboxylové kyseliny (forma 2)

Metoda A

16,5 g lipázy Amano API2 (Lipáza získaná z mikroorganizmu Aspergillus niger) bylo při 15 °C vmíchané nádobě suspendováno v 360 ml O,1M citrátového pufru (pH ~ 3). 27,5 g mezilo produktu 4 bylo rozpuštěno v 190 ml dimethylsulfoxidu při 20 °C, a tento roztok byl za živého míchání přidán do shora uvedené nádoby.

Tato směs byla míchána při 37 °C po dobu 24 hodin k této reakční směsi bylo přidáno 27,5 g filtrační hmoty (Dikalit). Načež byla reakční směs ochlazena na 20 °C. Po přidání 275 ml vodné15 ho roztoku 0,2M kyseliny chlorovodíkové, směs byla ochlazena na +6 °C a pak přefiltrována.

Filtrační koláč byl promyt 140 ml vodného roztoku 0,2M kyseliny chlorovodíkové a 140 ml vody a pak usušen.

Takto získaný suchý filtrační koláč (55 g) byl při 20 °C extrahován 660 ml acetonu, pak byla pevná složka odfiltrována a promyta 220 ml acetonu. K filtrátu bylo přidáno 33 ml vodného roztoku megluminu o koncentraci 0,2 g/ml. Takto získaná suspenze byla digerována a zfiltrována, a pevný podíl byl promyt 275 ml acetonu. Po vysušení byla získána titulní sloučenina jako žlutá pevná látka (16,2 g).

g Této surové sloučeniny pak byla rozpuštěna v 10 ml vody při současném zahřívání na 50 °C a pak bylo přidáno 110 ml EtOH. Po digeraci při 20 °C byla pevná složka odfiltrována a sušena, čímž byla získána čištěná titulní sloučenina jako žlutá pevná látka (3,75 g), t.t. 186 °C.

Titulní sloučenina (5 mg) byla rozpuštěna v 1 ml směsi D₂O/DMSO v poměru 95/5.

'H-NMR (D₂O/DMSO 95/5) δ (ppm) 7,44 (2H, d), 7,37 (2H, t), 7,19 (IH, t), 7,16 (IH, d), 6,66 (IH, d), 6,58 (IH, dd), 3,96 (IH, m), 3,78- 3,50 (8H, m), 3,46 (IH, dd), 3,99 (IH, dd), 3,10 (1H, dd), 3,05 (1H, d), 3,02 (2H, m), 2,64 (3H, s).

[a]_D --321,7; λ=598 nm; 20 °C; koncentrace mg/ml 0,12% rozpouštědlo = methanol.

Metoda B

K 0,1M sodnému citrátovému pufru, získanému smísením 0,1 M vodného roztoku (412 ml) kyseliny citrónové a 0,lM vodného roztoku (196 ml) dihydrátů citronanu sodného, předloženému do oplášťovaného reaktoru, zahřátému na 35 °C, byly přidány vodný roztok (o koncentraci 40 mg/ml) enzymu esterázy kyseliny ferulové (19,6 ml) a dimethylsulfoxid (98 ml). K takto získanému roztoku byl přidán meziprodukt 4 (49 g) v dimethylsulfoxidu (270 ml). Pak byla směs míchána při 37 až 38 °C po dobu 24 hodin.

Po ochlazení na 20 °C byla reakční směs dvakrát extrahována 2-butanonem (1470 ml) a organická vrstva byla promyta 6% vodným roztokem chloridu sodného (2 x 980 ml) a pak 25% vodným roztokem chloridu sodného (392 ml), načež, po přidání dalšího 2-butanonu (490 ml) bylo roz50 pouštědlo oddestilováno za atmosférického tlaku na zbytkový objem 200 ml. K této směsi byl přidán aceton (1323 ml) a byl do ní přikapán 20% vodný roztok megluminu (60 ml). Výsledná suspenze byla hodinu míchána, pak zfiltrována, promyta acetonem (490 ml) a sušena při 40 °C pod vakuem po dobu cca 16 hodin, čímž byla získána surová titulní sloučenina jako žlutá pevná látka (26,9 g).

26,8 g této surové titulní sloučeniny bylo rozpuštěno ve vodě (107,2 ml) při 55 °C a po filtraci byl roztok ochlazen na 45 ^ŮC. Pak byl ke směsi za doprovodného míchání přikapán aceton (268 ml) směs byla naočkována titulní sloučeninou. Aceton (402 ml) byl přidáván dále a výsledná kaše byla míchána při 20 °C po dobu 1 hodiny a při 2 °C po dobu 2 hodin. Pak byly pevné podíly odfiltrovány, promyty acetonem (134 ml) a sušeny pod vakuem při 40 °C po dobu cca 16 hodin, čímž byla získána titulní sloučenina (23 g), t.t. 185 až 187 °C.

Tabulka 1 ¹⁰

Rentgenový práškový difraktogram produktu z příkladu 1, charakterizovaný mřížkovými vzdálenostmi „d“ je následující

Úhel(*20)	(lD-10 m)
5,480	16,114
8,233	10,731
10,942	8,079
15,299	5,787
16,424	5,393
16,658	5,317
19,116	4,639
19,553	4,538
20,505	4,328
21,939	4,048
22,787	3,899
23,154	3,838
23,381	3,801
24,194	3,676
25,225	3,528
25,802	3,450
26,484	3,363
27,524	3,238
27,865	3,199
28,547	3,124
38,345	2,346

Příklad 2 (-)Megluminová sůl enantiomerů A 7-ch lor-4(2—oxo~lfeny 1—3—pyrolidinyl iden )K2,3,4tetrahydro-2-chinolínkarboxylové kyseliny (forma 1) (-)-Natríum 7-ch lor4-(2-oxo-l -feny 1-3-pyrolid i ny liden)-1,2,3,4-tetrahydro-2~ch inolinkarboxylát (2,5 g) byl suspendován v ethylacetátu (75 ml) a extrahován vodnou 1,5N HCI (25 ml). Organická vrstva byla odpařena, čímž byla získána 7-chlor-4-(2-oxo-l-fenyl-3~ pyrolidinyliden)-l,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylová kyselina jako bílá pěna (2,3 g), která io byla rozpuštěna v ethanolu (69 ml) pri 23 °C pod dusíkovou atmosférou a pak byl v průběhu 20 minut přidán roztok megluminu (1,25 g) ve vodě (5,3). Takto získaná suspenze byla míchána při 23 °C pod dusíkem po dobu 24 hodin. Pevná složka byla pak odfiltrována a sušena při 40 °C po dobu 20 hodin (získáno 3,0 g), t.t. 112 °C.

'H-NMR (D₂O/DMSO 95/5) δ (ppm) 7,73 (2H, d), 7,38 (2H, t), 7,15 (IH, d), 7,13 (IH, t), 6,77 (IH, d), 6,45 (IH, dd), 6,40 (IH, bs), 4,10 (IH, bm), 3,79 (3H, m), 3,64 (IH, dd), 3,60 (IH, bm), 3,55 (1H, dd), 3,47 (1H, m), 3,40 (1H, d). 3,38 (1H, t), 3,16 (1H, m), 2,98 (1H, m), 2,85 (1H, m), 2,78 (IH, m), 2,70 (IH, bm), 2,42 (3H, s).

Rentgenový práškový difraktogram je ve formě dat uveden v Tabulce 2.

Tabulka 2

Rentgenový práškový difraktogram produktu příkladu 2, vyjádřený jako hodnoty mřížkových vzdáleností „d“ je následující

Úhel (^β2θ)	Hodnota ‘'ď’^₁₀-lo
4,356	20,270
11,263	7,849
11,659	7,584
12,757	6,934
12,877	6,869
13,962	6,337
15,482	5,719
17,242	5,139
18,641	4,756
18,725	4,735

20,548	4,319
21,362	4,158
22,234	3,995
22,379	3,989
22,801	3,897
22,921	3,877
22,993	3,865
23,681	3,754
25,043	3,553
25,598	3,477
28,823	3,321
28,753	3,102

V dále zařazených příkladech A až D farmaceutických prostředků se účinnou složkou rozumí megluminová sůl enantiomerů A 7-chlor-4-(2-oxo-l-fenyl-3-pyrolidÍnyliden}-l,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny.

Příklady farmaceutických prostředků

Tobolky a tablety
Účinná složka	20,0 mg
Škrob 1500	32,5 mg
Mikrokrystalická celulóza	200,0 mg
Sodná sůl kroskarmelózy	6,0 mg
Stearan hořečnatý	1,5 mg

Účinná složka se mísí s přísadami. Směs se dá použít k plnění do želatinových tobolek nebo lisovat do tvaru tablet pomocí vhodných lisovacích forem. Tablety se dají potahovat pomocí obvyklých technik a povlaků.

Tablety
Účinná složka	20,0 mg
Sorbitol	200,0 mg
Míkrokiystalická celulóza	70,0 mg
Povidon	25,0 mg
Sodná sůl kroskarmelózy	6,0 mg
Stearan horečnatý	1,5 mg

Účinná složka se mísí s laktózou, mikrokrystalickou celulózou a s částečným podílem sodné soli kroskarmelózy. Tato směs se po dispergaci ve vhodném rozpouštědle (t.j. ve vodě) granuluje s povidonem. Po vysušení a rozdrcení se granule mísí s ostatními přísadami. Směs se dá lisovat s použitím vhodných forem a tablety se dají potahovat pomocí o sobě známých technik a povla5 ků.

C. Velká pilulka

Účinná složka io Trometamol

Voda pro injekce

0,1-32 mg/ml 1,0-5,0 mg/ml do 1 ml

Přípravek může být balen ve skleněných ampulích nebo lahvičkách a injekčních stříkačkách s gumovou uzavírací pojistkou a plastovou/kovovou záklopkou (jen u lahviček).

D. Infuze

Účinná složka Trometamol

5% dextróza pro injekce

0,01-3,2 mg/ml 0,2-1,0 mg/ml do 100 ml

Tento přípravek se může balit do skleněných lahviček nebo plastových sáčků.

Při testování sloučeniny podle vynálezu na myších nebyl pozorován žádný škodlivý účinek, 25 přičemž sloučenina podle vynálezu byla myším podávána ve farmakologicky účinných dávkách.

Claims

30 PATENTOVÉ NÁROKY

1. Megluminova sůl enantiomerů A 7-chlor-4-(2-oxo-1 -feny1-3-pyrolidinylidený-1,2,3,4tetrahydro-2-chinolinkarboxylovč kyseliny.
2. Krystalická forma sloučeniny podle nároku 1.

3. Kiystalická forma sloučeniny podle nároku 2, která má rentgenový práškový difraktogram charakterizovaný mřížkovými vzdálenostmi „d“:

Úhel (“2Θ1 ď” (10'^1ϋ m) 5,480 16,114 8,233 10,731 10,942 8,079 15,299 5,787 16,424 5,393 16,658 5,317 19,116 4,639 19,553 4,536 20,505 4,328 21,939 4,048 22,787 3,899 23,154 3,838 23,381 3,801 24,194 3,676 25,225 3,528 25,802 3,450 26,484 3,363 27,524 3,238 27,865 3,199 28,547 3,124 38,345 2,346

4. Způsob výroby sloučeniny podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že zahrnuje míšení enantiomeru A 7-chlor-^-(2-oxo-l-fenyl-3-pyroIidinyliden)-l,2,3,4-tetra5 hydro-2-chinolinkarboxylové kyseliny s megluminem ve vhodném rozpouštědle,
5. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle kteréhokoliv z nároků l až 3 ve směsi s alespoň jedním fyziologicky přijatelným nosičem a/nebo s alespoň jednou fyziologicky přijatelnou přísadou.