CZ299491B6

CZ299491B6 - Vyvíjec plynu

Info

Publication number: CZ299491B6
Application number: CZ20021289A
Authority: CZ
Inventors: Amano@Junya
Original assignee: Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Priority date: 1999-10-14
Filing date: 2000-10-13
Publication date: 2008-08-13
Also published as: EP1227016A4; KR20020059418A; CZ20021289A3; EP1227016A1; WO2001026938A1; US6823796B1; TW458908B

Abstract

Vyvíjec (G) plynu zahrnuje bankovitou skrín (1, 71), naplnenou plyn vyvíjejícím cinidlem (P), jehožspalováním se vyvíjí plyn, trubkovité teleso (2, 72), usporádané v bankovité skríni (1, 71), pro uložení zapalovacího cinidla (6) zažehovaného elektrickým proudem, držák (3, 73), zhotovený z pryskyrice a uložený jak v bankovité skríni (1, 71), tak vtrubkovitém telese (2, 72), pro uzavrení plyn vyvíjejícího cinidla (P) a zapalovacího cinidla (6). Dále je podle vynálezu opatren vyztužením (4), vytvoreným za použití vsazovacího lisování ve spolecném celku s pryskyricí držáku (3), nebo je na cástivnejšího obvodu držáku (3) za úcelem neprodyšnéhouzavrení mezery mezi bankovitou skríní (71) a držákem (3) napevno zafixované prstencovité teleso (74).

Description

Vyvíječ plynu

Oblast techniky

Předložený vynález se týká vyvíječe plynu pro uvádění předepínače bezpečnostního pásu sedadla automobilu do činnosti, který zahrnuje baňkovitou skříň, naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem, jehož spalováním se vyvíjí plyn, trubkovité těleso, uspořádané v baňkovité skříni, pro uložení zapalovacího činidla zažehovaného elektrickým proudem, držák, zhotovený z pryskyřice a uložený jak v baňkovité skříni, tak v trubkovitém tělese, pro uzavření plyn vyvíjejícího činidla a zapalovacího činidla.

Dosavadní stav techniky

Předepínače bezpečnostních pásů sedadel jsou ze stavu techniky známé jako součást bezpečnostního systému automobilu pro ochranu pasažérů proti účinku nárazu generovaného při kolizi tohoto vozidla. Předepínač bezpečnostního pásu se uvádí do činnosti prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného ve vyvíječi plynu a důsledkem této činnosti je poskytování ochrany pasažéra. Vyvíječ plynu zahrnuje roznětku, jako explozivní vložku, plyn vyvíjející činidla a další komponenty. V tomto vyvíječi plynu dojde v případě kolize automobilu k zažehnutí roznětky, v důsledku čehož se uskutečňuje zapálení a následné spalování plyn vyvíjející činidla za vyvíjení velkého množství plynu.

Příklad standardně používaných vyvíječů plynu představuje vyvíječ plynu, který zahrnuje baňkovitou skříň válcovitého tvaru se dnem, ve které je naplněné plyn vyvíjející činidlo, trubkovité těleso, ve kterém je naplněné zapalovací činidlo, a držák, jehož některé části jsou uložené v baňkovité skříni a trubkovitém tělese, a slouží k uzavření a utěsnění baňkovité skříně obsahující ve svém vnitřním prostoru plyn vyvíjející činidlo, a trubkovitého tělesa obsahujícího ve svém vnitřním prostoru zapalovací činidlo. Držák je zhotovený z pryskyřice. Tento držák je opatřený roznětkou pro zažehování a zapalování zapalovacího činidla, která tvoří jeho nedílnou součást. Roznětka zahrnuje dva kolíkové vývody elektrod, které prostupují skrze držák a vyčnívají z něho do trubkovitého tělesa, přemosťovací drát přivařený k do trubkovitého tělesa vyčnívajících úseků kolíkových vývodů elektrod, a kuličku zažehovacího činidla, která překrývá přemosťovací drát a je ve styku se zapalovacím činidlem.

V tomto vyvíječi plynu jsou příslušné části držáku uložené v otevřeném konci baňkovité skříně. Okraj baňkovité skříně, nacházející se na straně jejího otevřeného konce, je temováním dotlačený do temovací drážky tak, že je uvedený okraj otevřeného konce baňkovité skříně uvedený do vzájemného styku s poddajným těsnicím kroužkem, který je uložený v temovací drážce držáku. Takto je, prostřednictvím uvedeného uspořádání držáku, baňkovitá skříň neprodyšně uzavřená. Kromě toho je konec otevřené strany trubkovitého tělesa na držáku uložený prostřednictvím vnitřního válcovitého členu, vsazeného v baňkovité skříni. Výsledkem tohoto uspořádání je uvedení trubkovitého tělesa do těsného styku s držákem a z toho vyplývající neprodyšné uzavření vnitřního prostoru trubkovitého tělesa.

Ve vyvíječi plynu shora zmiňovaného konstrukčního provedení generuje přemosťovací drát při průchodu elektrického proudu skrze příslušné kolíkové vývody elektrod roznětky a přemosťovací drát teplo, které způsobuje zažehnutí kuličky zažehovacího činidla. Tato kulička zažehovacího činidla pak zapaluje zapalovací činidlo. Plamen vznikající v roznětce prostupuje do baňkovité skříně. Tím dojde k zapálení plyn vyvíjejícího činidla a jeho následnému spalování za rychlého vyvíjení velkého množství plynu.

Vzhledem k tomu, že tento typ vyvíječe plynu vykazuje konstrukční provedení, ve kterém jsou baňkovitá skříň a držák neprodyšně uzavřené prostřednictvím utěsňovacího členu, existuje bohužel nepříznivá okolnost, spočívající v přímém působení temovací síly na držák, jehož důsledkem je deformování tohoto držáku. Nedostatek odpovídající přesnosti polohy baňkovité skříně při temování je příčinou přímého silového působení na držák a jeho deformování. Deformace držáku způsobuje vytváření mezer mezi držákem a kolíkovými vývody elektrod nebo podobnými komponentami. Skrze takto vytvořené mezery mohou do trubkovitého tělesa vnikat voda a podobné látky, které nežádoucím způsobem snižují jakost zapalovacího činidla kuličky zažehovacího činidla, a podobně. Vzhledem k uvedeným skutečnostem není toto provedení vyvíječe plynu schopné spolehlivě zaručit požadované dlouhodobé funkční použití.

Kromě toho jsou baňkovitá skříň a držák utěsněné prostřednictvím temovacího úseku baňkovité skříně a těsnicího kroužku nebo podobného uspořádání, zatímco trubkovité těleso a držák jsou utěsněné prostřednictvím vnitřního válcovitého členu. Vzhledem k uvedené skutečnosti se počet utěsňovacích členů nezbytných pro utěsnění shora zmiňovaných komponent zvyšuje. Výsledkem uvedené skutečnosti je nemožnost snížení nákladů na výrobu takových vyvíječů plynu.

Cílem předloženého vynálezu je poskytnout vyvíjeě plynu pro použití v bezpečnostních systémech pro ochranu pasažérů automobilu, například ve spojení s předepínačem bezpečnostního pásu, který vykazuje výbornou provozní životnost a snížené náklady na jeho výrobu.

Podstata vynálezu

Vyvíječ plynu zahrnuje baňkovitou skříň, naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem, jehož spalováním se vyvíjí plyn; trubkovité těleso, uspořádané v baňkovité skříni, pro uložení zapalovacího činidla zažehovaného elektrickým proudem; držák, zhotovený z pryskyřice a uložený jak v baňkovité skříni pro uzavření plyn vyvíjejícího činidla, tak v trubkovitém tělese pro uzavření zapalovacího činidla. Podle vynálezu dále obsahuje vyztužení, vytvořené za použití vsazovacího lisování ve společném celku s pryskyřicí držáku.

Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu, vykazující shora popsané konstrukční provedení, je způsobilý, a to dokonce i v případě, kdy je držák zhotovený z pryskyřice, potlačovat deformování tohoto držáku způsobované temovací sílou pro připevňování baňkovité skříně k držáku prostřednictvím vyztužení. Kromě toho je uvedené vyztužení schopné potlačovat i deformace držáku způsobované tepelnou roztažností.

Opatřením vyztužení je zabráněno vytváření mezer v důsledku deformování držáku. Výsledkem tohoto provedení je vyvíječ plynu zaručující dlouhodobé funkční použití.

Další provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu je s výhodou vytvořené s následujícími znaky. Vyztužení vykazuje úsek vyčnívající z vnějšího obvodu držáku. Tento vyčnívající úsek je uložený v baňkovité skříni. Mezery mezi baňkovitou skříní, trubkovitým tělesem, a držákem jsou neprodyšně uzavřené za použití temovací síly aplikované mezi vyčnívající úsek a baňkovitou skříň.

Protože temovací síla působí mezi baňkovitou skříní a vyčnívajícím úsekem vyztužení, není nutná příliš vysoká přesnost polohy temování. Jednoduché temovací uspořádání mezi baňkovitou skříní a vyztužením umožňuje docílení úplného a neprodyšného uzavření mezer mezi baňkovitou skříní, trubkovitým tělesem a držákem, což ve svém důsledku snižuje počet utěsňovacích členů, například těsnicích kroužků. Současně je, prostřednictvím tohoto vyztužení, zvýšena pevnost držáku. Výsledkem je zajištění vyvíječe plynu, který vykazuje výbornou provozní životnost a snížené náklady na jeho výrobu.

Další provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu je s výhodou vytvořené s následujícími znaky. Trubkovité těleso je opatřené obvodovou přírubou vybíhající směrem kbaňkovité skříni, přičemž tato obvodová příruba je vložená mezi baňkovitou skříní a vyčnívajícím úsekem vyztužení.

Vyztužení potlačuje přímé působení temovací síly na pryskyřici držáku a zabraňuje tak nežádoucímu deformování tohoto držáku.

Další provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu je s výhodou vytvořené s následujícími znaky. Vyztužení sestává z válcového dílu a prstencového deskového dílu tak, že tvoří objímkovitý tvar. Válcový díl je uspořádaný tak, že vybíhá z vnějšího obvodu držáku. Prstencový deskový díl je zase uspořádaný ve společném celku s pryskyřicí držáku.

Vyztužení vytvořené shora uvedeným způsobem umožňuje zvýšení pevnosti držáku, a současně usnadňuje spojování baňkovité skříně s držákem temováním.

Další provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu zahrnuje baňkovitou skříň, naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem, jehož spalováním se vyvíjí plyn; trubkovité těleso, uspořádané v baňkovité skříni, pro uložení zapalovacího činidla zažehovaného elektrickým proudem; držák, zhotovený z pryskyřice a uložený jak v baňkovité skříni pro uzavření plyn vyvíjejícího činidla, tak v trubkovitém tělese pro uzavření zapalovacího činidla. Podle vynálezu dále obsahuje prstencovité těleso, napevno zafixované na části vnějšího obvodu držáku za účelem neprodyšného uzavření mezery mezi baňkovitou skříní a držákem.

Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu shora popsaného konstrukčního uspořádání nevyžaduje žádnou vysokou přesnost polohy temování mezi baňkovitou skříní a držákem. Mezera mezi baňkovitou skříní a držákem je neprodyšně uzavřená prostřednictvím jednoduché operace, při které se prstencovité těleso napevno fixuje na část vnějšího obvodu držáku.

Navíc je ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu vzhledem k tomu, že temovací síla působí na držák pouze nepřímo přes baňkovitou skříň, potlačeno přímé působení temovací síly na držák přímo. Tímto opatřením je zabráněno nežádoucímu deformování držáku.

Výsledkem shora popsaného uspořádání vyvíječe plynuje snížení nákladů na jeho výrobu. Díky tomuto uspořádání je také zabráněno vzniku mezer v důsledku deformace držáku. Tím je zabráněno i nežádoucímu vnikání vody a podobných látek do trubkovitého tělesa, v důsledku čehož toto provedení vyvíječe plynu zaručuje dlouhodobé funkční použití. Takto je možné poskytnout vyvíječ plynu s výbornou provozní životností a se sníženými náklady na jeho výrobu.

V dalším provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu je mezi prstencovitým tělesem, baňkovitou skříní a držákem uspořádaná těsnicí vrstva.

Uvedená těsnicí vrstva slouží ke zdokonalení utěsnění mezi prstencovitým tělesem, baňkovitou skříní a držákem. Výsledkem tohoto opatření je možnost vytvoření vyvíječe plynu s výbornou provozní životností.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím podrobného popisu příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s připojenými výkresy, na kterých představuje:

obr. 1 pohled na vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný ve zkompletovaném stavu a v částečném řezu;

obr. 2 pohled na vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v rozloženém stavu a v částečném řezu;

obr. 3 pohled v řezu vedeném rovinou A-A z obr. 1;

obr. 4 zvětšený pohled na principiální část konstrukčního provedení vyvíječe plynu z obr. 1;

obr. 5 pohled na první alternativní provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné ve zkompletovaném stavu a v částečném řezu;

obr. 6 pohled na druhé alternativní provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné ve zkompletovaném stavu a v částečném řezu;

obr. 7 pohled na další alternativní provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné ve zkompletovaném stavu a v částečném řezu;

obr. 8 pohled na vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v rozloženém stavu a v částečném řezu;

obr. 9 zvětšený pohled na principiální část konstrukčního provedení vyvíječe plynu z obr. 7;

obr. 10 pohled na další alternativní provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné ve zkompletovaném stavu a v částečném řezu.

Příklady provedení vynálezu

Dále budou, ve spojení s připojenými výkresy, popsaná jednotlivá provedení vyvíječe G plynu podle předloženého vynálezu.

Vyvíječ G plynu, znázorněný na obr. 1 a 2, se používá k uvádění předepínače bezpečnostního pásu sedadla automobilu do činnosti. Spalováním plyn vyvíjejícího činidla P, zažehnutého prostřednictvím roznětky S, dochází k rychlému vyvíjení velkého množství plynu. Kromě roznětky S a plyn vyvíjejícího činidla P tento vyvíječ G plynu dále zahrnuje baňkovitou skříň 1, trubkovité těleso 2, a držák 3. Držák 3 je zhotovený z pryskyřice za použití vsazovacího lisování. Nedílnou součástí držáku 3 je vyztužení 4, které je uspořádané tak, že překrývá vnější povrch tohoto držáku 3. Ve vyvíječi G plynu podle předloženého vynálezu je, pro účely utěsnění, okraj baňkovité skříně 1 nacházející se na její otevřené straně uspořádaný a přehnutý přes vyztužení 4 tak, že překiývá celý vnější obvod tohoto vyztužení 4. Tímto opatřením je docíleno neprodyšné uzavření baňkovité skříně i. Současně jsou těsně uzavřené mezery mezi baňkovitou skříní X, trubkovitým tělesem 2 a držákem 3. Roznětka S zahrnuje zapalovací činidlo 6, dva kolíkové vývody 7, 8 elektrod, přemosťovací drát 9, kuličku 10 zažehovacího činidla, a miskovité pouzdro 5. Miskovité pouzdro 5 vykazuje válcovitý tvar se dnem a slouží k pojímání zapalovacího činidla 6, koncových úseků kolíkových vývodů 7, 8 elektrod, přemosťovacího drátu 9 a kuličky l_0 zažehovacího činidla. Tato roznětka S tvoří s držákem 3 nedílný celek.

Baňkovitá skříň X vyvíječe G plynu vykazuje dnem XX opatřený válcovitý tvar, jehož průměr se postupně rozšiřuje, a je zhotovená z kovových materiálů, například nerezové oceli nebo hliníku. Baňkovitá skříň X je naplněná plyn vyvíjejícím činidlem P, jehož spalováním se vyvíjí plyn. Baňkovitá skříň X je opatřená osazenými úseky, jejichž průměry se ode dna XX směrem k otevřené straně postupně zvětšují. Ve dnu XX baňkovité skříně X je vytvořeno množství zářezů X3. Každý z těchto zářezů X3 je uspořádaný radiálně od osy baňkovité skříně X směrem k obvodu a vyřezaný ve dně XX baňkovité skříně X do předem stanovené hloubky. Při dílčím rozšíření dna XX baňkoviCZ 299491 B6 té skříně I, které je způsobené působením vnitřního tlaku v baňkovité skříni 1, tvoří tyto zářezy 13 otvor pro vyprazdňování plynu, který zajišťuje průtokové spojení vnitřního prostoru a vnějšku baňkovité skříně 1.

Trubkovité těleso 2 je zhotovené z kovových materiálů, například nerezové oceli nebo hliníku, vytvarované do válcovitého tvaru, a uspořádané v baňkovité skříni 1. Válcovitým trubkovitým tělesem 2 je v podstatě válec, jehož průměr se postupně zvětšuje. Na straně trubkovitého tělesa 2 s menším průměrem je upraven otvor 16 pro průchod plamene. Na konci otevřené strany trubkovitého tělesa 2 s větším průměrem je vytvořená obvodová příruba 17, která vybíhá až do osazeného úseku 12 baňkovité skříně 1. Obvodová příruba 17 přiléhá na osazený úsek 1_2 uvnitř baňkovité skříně 1 a tvoří tak spalovací komoru N pro plyn vyvíjející činidlo P naplněné v baňkovité skříni 1. Do trubkovitého tělesa 2 je vložené miskovité pouzdro 5 roznětky S, jehož prostřednictvím je za tohoto stavu otvor 16 pro průchod plamene, opatřený na straně trubkovitého tělesa 2 s menším průměrem, uzavřený.

Držák 3 zahrnuje základní těleso 18 držáku 3 a dříkovitý díl 19, jehož průměr se prostřednictvím dvoustupňového zúžení ve směru od základního tělesa 18 držáku 3 postupně zmenšuje. Tvarová konfigurace držáku 3 proto vykazuje osazené úseky 29. Dříkovitý díl 19 je uložený v otevřeném konci trubkovitého tělesa 2. V základním tělese 1_8 držáku 3 je vytvořená montážní díra 20, která slouží pro instalaci zástrčky, a která je otevřená na opačnou stranu vzhledem k uspořádání dříkovitého dílu 19. Koncový úsek dříkovitého dílu 19 je vložený do miskovitého pouzdra 5. Konec dříkovitého dílu 19 je opatřený montážní drážkou 22, do které se zavádí a ve které je uložený prstencovitý výstupek 21, upravený na otevřené straně miskovitého pouzdra 5. Držák 3 je vytvořený za použití vsazovacího lisování, při kterém se do lisovací formy (není znázorněna) vstřikuje pryskyřice obsahující skleněná vlákna nebo podobný materiál. Příklady takové pryskyřice jsou polybutylen, tereftalát, polyethylentereftalát, nylon 6, nylon 66, polyfenylensulfid, a polyfenylenoxid.

Kolíkové vývody 7, 8 elektrod roznětky S a vyztužení 4 jsou vytvořené v nedílném celku s držákem 3. Držák 3 takového provedení se získá za použití následně popsaného vsazovacího lisování. Při provádění shora zmiňovaného lisovacího postupu se nejdříve do lisovací formy vsadí příslušné kolíkové vývody 7, 8 elektrod a vyztužení 4. Poté se do formy vstříkne pryskyřice. Výsledkem je vytvoření pryskyřičného držáku 3, jehož nedílnou součástí jsou kolíkové vývody 7, 8 elektrod a vyztužení 4.

Kolíkové vývody 7, 8 elektrod jsou uspořádané paralelně s osou vyvíječe G plynu a prostupují, jednotlivě, skrze dříkovitý díl 19 držáku 3. Příslušné úseky těchto kolíkových vývodů 7, 8 elektrod, nacházející se v dříkovitém dílu 19, vykazují obloukovitě zakřivenou konfiguraci. Koncové úseky těchto kolíkových vývodů 7, 8 elektrod vyčnívají do montážní díry 20 základního tělesa 18 držáku 3 a miskovitého pouzdra 5. Kolikové vývody 7, 8 elektrod jsou zhotovené z vodivých materiálů, například nerezové oceli nebo slitiny na bázi železo-nikl, a elektricky odizolované prostřednictvím pryskyřice držáku 3. K jednotlivým koncům příslušných kolíkových vývodů 7, 8 elektrod, nacházejících se v miskovitém pouzdru 5, je za použití svařování nebo podobného postupu připevněný přemosťovací drát 9. Uvedené konce příslušných kolíkových vývodů 7, 8 elektrod a připevněný přemosťovací drát 9 jsou překryté a obklopené kuličkou JO zažehovacího činidla. Tato kulička 10 zažehovacího činidla je uspořádaná ve styku se zapalovacím činidlem 6, uloženým v miskovitém pouzdru 5. Toto uspořádání poskytuje držák 3 s roznětkou S ve společném celku, který zahrnuje miskovité pouzdro 5, zapalovací činidlo 6, příslušné kolíkové vývody 7, 8 elektrod, kuličku 10 zažehovacího činidla a podobně.

Příklady materiálů vyztužení 4 představují kovové materiály, například ocel nebo SPCC, a vyztužené plasty, například teplem vytvrzená pryskyřice a podobně. Vyztužení 4 je vytvořené tak, že vykazuje objímkovitý tvar a sestává z válcového dílu 23 a prstencového deskového dílu 24. Válcový díl 23 obklopuje vnější obvod základního tělesa 1_8 držáku 3 a tvoří vyčnívající úsek.

Válcový díl 23 je ve v podstatě kolmém uspořádání spojený s prstencovým deskovým dílem 24. Rohový spoj, prostřednictvím kterého jsou válcový díl 23 a prstencový deskový díl 24 spojené, má zkosenou hranu.

Prstencový deskový díl 24 je umístěný mezi základním tělesem 18 držáku 3 a dříkovitým dílem 19, a uspořádaný kolmo vzhledem ke kolíkovým vývodům 7, 8 elektrod. Úsek prstencového deskového dílu 24, nacházející se na straně vnitřního obvodu, je uspořádaný ve společném celku s pryskyřičným držákem 3. Zbývající úsek prstencového deskového dílu 24 je částečně odkrytý a vystupuje vně z držáku 3. Úsek prstencového deskového dílu 24 vystupující vně z držáku 3 tvoří, společně s válcovým dílem 23, vyčnívající úsek. Jak může být seznatelné z obr. 3, prochází kolíkové vývody 7, 8 elektrod skrze vnitřní obvodovou díru 25 prstencového deskového dílu 24. Vyvíječ G plynu shora popsané konstrukce se zhotovuje za použití následujícího postupu.

Pryskyřičný držák 3, jehož nedílnou součástí jsou příslušné kolíkové vývody 7, 8 elektrod a vyztužení 4, se vytvoří za použití následně popsaného vsazovacího lisování. Nejdříve se do lisovací formy pro lisování držáku 3 vsadí a ukotví příslušné kolíkové vývody 7, 8 elektrod a vyztužení 4. Poté se do formy vstříkne pryskyřice. Výsledkem je pryskyřičný držák 3, vytvořený ve společném celku s příslušnými kolíkovými vývody 7, 8 elektrod a vyztužením 4.

Poté se ke koncovým úsekům příslušných kolíkových vývodů 7, 8 elektrod se přivaří přemosťovací drát 9 a vytvořená sestava se opatří kuličkou J_0 zažehovacího činidla, která tuto sestavu překrývá. Do miskovitého pouzdra 5 se naplní zapalovací Činidlo 6. Následně se do miskovitého pouzdra 5 uloží dříkovitý díl 19 držáku 3, čímž se docílí spojení roznětky S a držáku 3 do společného celku.

Poté se na zkosený rohový spoj na straně vnějšího obvodu vyztužení 4 držáku 3 nainstaluje těsnicí kroužek 28. Miskovité pouzdro 5 roznětky S držáku 3 se uloží do trubkovitého tělesa 2 takovým způsobem, že se toto miskovité pouzdro 5 nachází v přímém styku se dnem 15. trubkovitého tělesa 2 a uzavírá tak otvor 16 trubkovitého tělesa 2 pro průchod plamene. Dříkovitý díl _19 držáku 3 se nasune do trubkovitého tělesa 2 v takovém rozsahu, dokud se tento dříkovitý díl 19 nenachází v přímém styku s osazeným úsekem 29 trubkovitého tělesa 2, v důsledku čehož se docílí vzájemného styku mezi obvodovou přírubou 17 trubkovitého tělesa 2, prstencovým deskovým dílem 24 a těsnicím kroužkem 28. Za tohoto stavu se dříkovitý díl 19 držáku 3 nachází v uložení v otevřeném konci trubkovitého tělesa 2. Tím je docíleno nainstalování trubkovitého tělesa 2 na držák 3.

Poté se zkompletovaná sestava trubkovitého tělesa 2 s držákem 3 uloží do baňkovité skříně h Držák 3 se do baňkovité skříně 1 nasune v takovém rozsahu, dokud obvodová příruba 1Ί_ trubkovitého tělesa 19 nepřiléhá uvnitř baňkovité skříně 1 na její osazený úsek 12. Válcový díl 23 vyztužení 4 je uložený v otevřeném konci baňkovité skříně 1. Za tohoto stavu je kompletace vyvíječe G plynu dokončena.

Tímto způsobem se trubkovité těleso 2 a miskovité pouzdro 5 roznětky S a další komponenty nainstalují do baňkovité skříně 1. Trubkovité těleso 2 a baňkovitá skříň 1 tvoří spalovací komoru

N. Obvodová příruba 17 trubkovitého tělesa 2 je umístěná mezi osazeným úsekem 12 baňkovité skříně i a prstencovým deskovým dílem 24. Jinak řečeno, osazený úsek 12 baňkovité skříně I, obvodová příruba Γ7 trubkovitého tělesa 2 a prstencový deskový díl 24 jsou vzhledem ke dnu 1J_ baňkovité skříně 1 uspořádané ve shora uvedeném pořadí a nacházejí se ve vzájemném styku.

Za shora zmiňovaného stavu, který je znázorněný na obr. 4, je okraj otevřeného konce baňkovité skříně 1 z důvodu odpovídajícího utěsnění zahnutý směrem k držáku 3. Válcový díl 23 vyztužení 4 je za použití temovací síly zatemovaný prostřednictvím zahnutého úseku 30 a osazeného úseku 12.

Takto jsou osazený úsek 12 a obvodová příruba 17 trubkovitého tělesa 2, prostřednictvím působení temovací síly, dotlačené směrem k a na prstencový deskový díl 24, přičemž současně dochází k příslušné deformaci těsnicího kroužku 28. Výsledkem je docílení neprodyšného uzavření mezer mezi baňkovitou skříní I, trubkovitým tělesem 2 a prstencovým deskovým dílem 24.

Vyztužení 4 sestávající z prstencového deskového dílu 24 a válcového dílu 23 zabraňuje nežádoucímu deformování držáku 3 dokonce i v případě, kdy na tento držák 3 působí temovací síla skrze obvodovou přírubu T7 trubkovitého tělesa 2.

Ve vyvíječi G plynu se do kolíkových vývodů 7, 8 elektrod přivádí elektrický proud, který průchodem skrze přemosťovací drát 9 způsobuje generování tepla, jehož důsledkem je zažehnutí kuličky 10 zažehovacího činidla, a následné zapálení zapalovacího činidla 6. Vzniklý zapalovací plamen prostupuje z roznětky S do baňkovité skříně 1. Prostřednictvím tohoto plamene dochází k zažehnutí a následnému spalování plyn vyvíjejícího činidla P, jehož důsledkem je vyvíjení velkého množství plynu. Následně je toto velké množství plynu skrze otvor pro vyprazdňování plynu, který je zpřístupněný prostřednictvím destrukce zářezů opatřených ve dnu £5 baňkovité skříně 1 v odezvě na odpovídající zvýšení tlaku v jejím vnitřním prostoru, z uvedené baňkovité skříně | zaváděné do shora zmiňovaného předepínače bezpečnostního pásu sedadla automobilu. Tento předepínač bezpečnostního pásu je uváděný do činnosti prostřednictvím plynu vysokého tlaku, jehož působení zapříčiňuje upínání příslušného bezpečnostního pásu.

V provedení vyvíječe G plynu podle předloženého vynálezu zabraňuje vyztužení 4 deformování držáku 3 působením temovací síly, a to dokonce i v případě, kdy je tento držák 3 zhotovený z pryskyřice. Kromě toho zabraňuje vyztužení 4 i deformování držáku 3, které je způsobované tepelnou roztažností. Přitom zejména konstrukční provedení, ve kterém se obvodová příruba Γ7 trubkovitého tělesa 2 nachází ve styku a prstencovým deskovým dílem 24 vyztužení 4, zabraňuje přímému působení temovací síly na pryskyřici držáku 3. Takto je tudíž zabráněno i vzniku mezer, jejichž výskyt je důsledkem působení temovací síly, tepelné roztažnosti a podobně. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je zabráněno i vnikání vody a podobných látek do vnitřního prostoru trubkovitého tělesa 2 a podobně. Výsledkem je provedení vyvíječe G plynu, který zaručuje dlouhodobé funkční použití.

V souvislosti s vyvíječem G plynu podle předloženého vynálezu se vzhledem k tomu, že temovací síla působí mezi baňkovitou skříní 1 a vyztužením 4 držáku 3, nevyžaduje příliš vysoká přesnost polohy temování. Proto jsou, díky tomuto jednoduchému konstrukčnímu uspořádání vyvíječe G plynu podle předloženého vynálezu, mezery mezi baňkovitou skříní I, trubkovitým tělesem 2 a držákem 3 neprodyšně uzavřené.

Vzhledem k tomu, že jsou mezery mezi baňkovitou skříní 1, trubkovitým tělesem 2 a držákem 3 neprodyšně utěsněné prostřednictvím temovací síly působící v podstatě mezi baňkovitou skříní i a vyztužením 4, je možné snížit počet nezbytných utěsňovacích členů, například těsnicích kroužků. Takto je možné poskytnout vyvíječ G plynu s výbornou provozní životností a sníženými náklady na jeho výrobu.

Shora uvedený popis se týká vyvíječe G plynu opatřeného vyztužením 4 objímkovitého tvaru. Nicméně, tento vyvíječ G plynu nemusí být nezbytně nutně omezený jen a pouze na shora zmiňované provedeni. Důvodem pro vytvoření vyztužení 4 v uvedeném objímkovitém tvaru je jednak zvýšení pevnosti držáku 3 prostřednictvím prstencového deskového dílu 24, a jednak zjednodušení instalace baňkovité skříně I a jejího upevňování na válcový díl 23, které se provádí jednoduchým způsobem za použití temovací síly. Na základě těchto skutečností je možné pro uvedený účel akceptovat i vyztužení, která jsou znázorněná na obr. 5 a 6.

i

Vyztužení 4, které je znázorněné na obr. 5, je vytvořené tak, že vykazuje pouze prstencový deskový díl 35. Vnější obvodový okraj tohoto prstencového deskového dílu 35 vyčnívá z držáku 3 tak, že tvoří vyčnívající úsek 37, zatímco jeho vnitřní obvodový okraj je uspořádaný ve společném celku s pryskyřicí držáku 3. Za stavu, při kterém je vyčnívající úsek 37 prstencového deskového dílu 35 uložený v otevřeném konci baňkovité skříně I, je okraj baňkovité skříně 1 na straně tohoto otevřeného konce za účelem utěsnění zahnutý směrem k držáku 3. Vyčnívající úsek 37 prstencového deskového dílu 35 je za použití temovací síly zatemovaný prostřednictvím zahnutého úseku 30 a osazeného úseku 12. Takto se docílí neprodyšné uzavření mezer mezi baňkovitou skříní 1, trubkovitým tělesem 2 a držákem 3.

Obr. 5 znázorňuje konstrukční uspořádání, ve kterém obvodová příruba Γ7 trubkovitého tělesa 2 přiléhá k základnímu tělesu J_8 držáku 3 bez přímého styku s vyčnívajícím úsekem 37 prstencového deskového dílu 35. Je však nicméně rovněž tak možné použít konstrukční uspořádání, ve kterém se vyčnívající úsek 37 prstencového deskového dílu 35 nachází v přímém styku s obvodovou přírubou 17 trubkovitého tělesa 2.

Vyztužení 4, které je znázorněné na obr. 6, je zase vytvořené tak, že vykazuje pouze válcový díl

36. Vnější obvodový okraj tohoto válcového dílu 36 vyčnívá z držáku 3 tak, že tvoří vyčnívající úsek 38, zatímco jeho vnitřní obvodový okraj je uspořádaný ve společném celku s pryskyřicí držáku 3. Za stavu, při kterém je vyčnívající úsek 38 válcového dílu 36 uložený v otevřeném konci baňkovité skříně 1, okraj baňkovité skříně I na straně tohoto otevřeného konce za účelem utěsnění zahnutý směrem k držáku 3. Vyčnívající úsek 38 válcového dílu 36 je za použití temovací síly zatemovaný prostřednictvím zahnutého úseku 30 a osazeného úseku 12. Tímto opatřením se docílí neprodyšného uzavření mezer mezi baňkovitou skříní 1, trubkovitým tělesem 2, a držákem 3.

Obr. 6 znázorňuje konstrukční uspořádání, ve kterém obvodová příruba YT_ trubkovitého tělesa 2 přiléhá k základnímu tělesu 18 držáku 3 bez přímého styku s vyčnívajícím úsekem 38 válcového dílu 36. Je však nicméně rovněž tak možné použít konstrukční uspořádání, ve kterém se vyčnívající úsek 38 válcového dílu 36 nachází v přímém styku s obvodovou přírubou Γ7 trubkovitého tělesa 2.

Dále bude s odvoláním na příslušné připojené výkresy podrobně popsané další provedení předloženého vynálezu.

Podobně jako shora zmiňovaný vyvíječ G plynu, jsou na obr. 7 a 8 znázorněné vyvíječe G plynu pro uvádění předepínače bezpečnostního pásu sedadla automobilu do činnosti. Kromě roznětky S a plyn vyvíjejícího činidla P každý z těchto vyvíječů G plynu zahrnuje baňkovitou skříň 71 válcovitého tvaru se dnem 81, naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem P, miskovité pouzdro 72 válcovitého tvaru se dnem, které jsou součástí roznětky S, držák 73, a prstencovité těleso 74 pro účely zatemování. Držák 73 je zhotovený z pryskyřice. V tomto vyvíječi G plynuje mezera mezi baňkovitou skříní 71 a držákem 73 neprodyšně uzavřená prostřednictvím prstencovitého tělesa 74 pro zatemování. Roznětka S, kromě miskovitého pouzdra 72, zahrnuje zapalovací činidlo 76, dva kolíkové vývody 77, 78 elektrod, přemosťovací drát 79 a kuličku 80 zažehovacího činidla. Roznětka S je vytvořená v nedílném celku s držákem 73.

Baňkovitá skříň 21 vyvíječe G plynu je zhotovená z kovových materiálů, například nerezové oceli nebo hliníku, vytvarovaná do hmcovitého tvaru, a naplněná plyn vyvíjejícími činidly P, jejichž spalováním se vyvíjí plyn. Průměr baňkovité skříně 71 se ode dna 81 směrem k otevřené straně prostřednictvím osazených úseků postupně zvětšuje. Na otevřeném konci baňkovité skříně 21 je v nedílném celku s ní vytvořená obvodová příruba 82, která se rozkládá radiálně směrem ven z této baňkovité skříně 21· Ve dnu 81 baňkovité skříně 21 je vytvořeno množství zářezů 83, například šest zářezů, které jsou uspořádané radiálně od osy baňkovité skříně 1 směrem k obvodu a vyřezané v uvedeném dnu 81 baňkovité skříně 21 do předem stanovené hloubky. Tyto zářezy zajišťují, v závislosti na nárůstu vnitřního tlaku v baňkovité skříni 1, ve dně 81 této baňkovité skříně I vytvoření otvoru pro vyprazdňování plynu. Tento otvor pro vyprazdňování plynu zajišťuje průtokové spojení vnitřního prostoru a vnějšku baňkovité skříně 1.

V baňkovité skříni 1 je uspořádané miskovité pouzdro 72. Toto miskovité pouzdro 72 je zhotovené, například z pryskyřice, vytvarované do válcovitého tvaru, a naplněné zapalovacím činidlem 76. Na otevřené straně miskovitého pouzdra 72 je v nedílném celku vytvořený prstencovitý výstupek 94, který v radiálním směru vybíhá do vnitřního prostoru miskovitého pouzdra 72.

Držák 73 vykazuje základní těleso 88 držáku 73 a dříkovitý díl 89, vytvořené v nedílném celku. V základním tělese 88 držáku 73 je vytvořená montážní díra 90, která je, vzhledem k uspořádání dříkovítého dílu 89, otevřená na opačnou stranu. Průměr dříkovitého dílu 89 se ze strany od základního tělesa 88 držáku 73 směrem k jeho konci postupně, prostřednictvím třístupňového zúžení, zmenšuje. Tvarová konfigurace dříkovitého dílu 89 proto vykazuje osazené úseky, montážní část 91, která je určená pro instalaci prstencovitého tělesa 74, nasouvací část 92, která se nasouvá do baňkovité skříně 71, a zaváděcí část 93, která se zavádí do miskovitého pouzdra 72. Na zaváděcí části 93 dříkovitého dílu 89 je vytvořená montážní drážka 91, do které se zavádí a ve které je uložený prstencovitý výstupek 94 miskovitého pouzdra 72. Držák 73 je, pokud možno, vytvořený za použití vsazovacího lisování, při kterém se do lisovací formy (není znázorněna) vstřikuje pryskyřice obsahující skleněná vlákna nebo podobný materiál. Příklady takové pryskyřice představují polybutylen, tereftalát, polyethylentereftalát, nylon 6, nylon 66, polyfenylensulfid, a polyfenylenoxid.

Držák 73 je, kromě miskovitého pouzdra 72 roznětky S a zapalovacího činidla 76, vytvořený ve společném celku s kolíkovými vývody 77, 78 elektrod, přemosťovacím drátem 79 a kuličkou 80 zažehovacího činidla. Držák 73 se zhotovuje za použití následně popsaného vsazovacího lisování. Nejdříve se do shora zmiňované lisovací formy v příslušném uspořádání vsadí kolíkové vývody 77, 78 elektrod. Poté se do této formy vstříkne pryskyřice. Výsledkem je pryskyřičný držák 73, který je vytvořený ve společném celku s kolíkovými vývody 77, 78 elektrod.

Kolíkové vývody 77, 78 elektrod jsou uspořádané paralelně s osou držáku 73 a prostupují skrze dříkovitý díl 89 tohoto držáku 73. Úseky těchto kolíkových vývodů 77, 78 elektrod, nacházející se v dříkovitém dílu 89, vykazují obloukovitě zakřivenou konfiguraci a jejich zbývající části vyčnívají do montážní díry 90 základního tělesa 88 držáku 73 a miskovitého pouzdra 72. Kolíkové vývody 77, 78 elektrod jsou zhotovené z vodivých materiálů, například z nerezové oceli nebo slitiny na bázi železo-nikl, a elektricky odizolované prostřednictvím pryskyřice držáku 73. K vyčnívajícím koncům kolíkových vývodů 77, 78 elektrod, nacházejících se v miskovitém pouzdru 72, je za použití svařování nebo podobného postupu připevněný přemosťovací drát 79. Tento přemosťovací drát 79 v případě, kdy skrze něj prochází mezi kolíkovými vývody 77, 78 elektrod elektrický proud, generuje teplo, které poté způsobuje zažehnutí kuličky 80 zažehovacího činidla. Uvedená kulička 80 zažehovacího činidla je vytvořená tak, že překrývá a obklopuje koncové úseky příslušných kolíkových vývodů 77, 78 elektrod a přemosťovací drát 79. Současně je tato kulička 80 zažehovacího činidla uspořádaná ve styku se zapalovacím činidlem 76, uloženým v miskovitém pouzdru 72.

Prstencovité těleso 74 je zhotovené z kovových materiálů, například nerezové oceli nebo hliníku, a vytvarované do válcovitého tvaru. Vnitřní průměr prstencovitého tělesa 74 se v podstatě rovná vnějšímu průměru montážní části 9L Prstencovité těleso 74 je na vnějším obvodu montážní části 91 držáku 73 uložené prostřednictvím nalisování. Tímto opatřením je zabráněno spadávání prstencovitého tělesa 74 z montážní Části 9L Za tohoto stavuje prstencovité těleso 74 s montážní částí 91 držáku 73 spřažené třením. Pro spojování prstencovitého tělesa 74 s montážní částí 91 držáku 73 je kromě shora zmiňovaného spřažení třením rovněž tak možné použít následně uvedené spojovací uspořádání:

(i) uspořádání, ve kterém jsou vnitřní obvod prstencovitého tělesa 74 a vnější obvod montážní části 91 držáku 73 opatřené šroubovými závity, a prstencovité těleso 74 a montážní část 91 se pak spojí dohromady prostřednictvím šroubového spoje; a (ii) uspořádání, ve kterém se prstencovité těleso 74 uloží na vnější obvod montážní části 91 držáku 73 a poté se toto prstencovité těleso 74 s montážní částí 91 spojí pomocí šroubu nebo podobného spoje.

Okraj prstencovitého tělesa 74 je za účelem utěsnění na straně otevřeného konce baňkovité skříně 71 zahnutý směrem k obvodové přírubě 82 baňkovité skříně 21· Tímto opatřením je docíleno neprodyšné uzavření mezery mezi baňkovitou skříní 21 a držákem 73.

Vyvíječ plynu G shora popsané konstrukce se zhotovuje za použití následujícího postupu.

Nejdříve se vytvoří baňkovitá skříň 21 a miskovité pouzdro 72, které jsou vytvarované tak, že vykazují příslušný v podstatě hmcovitý, respektive válcovitý tvar. Současně se vytvoří prstencovité těleso 74, které vykazuje válcovitý tvar. Poté se do baňkovité skříně 21 naplní plyn vyvíjející činidlo P a do miskovitého pouzdra 22 zapalovací činidlo 26. Následně se, za účelem opatření držáku 22 zahrnujícího ve společném celku kolíkové vývody 77, 78 elektrod, provedou následující kroky vsazovacího lisování. Nejdříve se do lisovací formy v příslušném umístění vsadí kolíkové vývody 77, 22 elektrod. Poté se do formy vstříkne pryskyřice. Výsledkem je pryskyřičný držák 22, který je vytvořený ve společném celku s příslušnými kolíkovými vývody 22, 22 elektrod. Ke koncovým úsekům kolíkových vývodů 22, 78 elektrod, které vyčnívají zdříkovitého dílu 89 držáku 73, se příslušným způsobem přivaří přemosťovací drát 29. Tento přemosťovací drát 22 a uvedené koncové úseky kolíkových vývodů elektrod se překryjí kuličkou 80 zažehovacího činidla.

Poté se kulička 80 zažehovacího činidla společně s držákem 22 vloží do miskovitého pouzdra 22· Poté se do miskovitého pouzdra 22 uloží zaváděcí část 92 držáku 22· Přemosťovací drát 79, kulička 20 zažehovacího činidla a další komponenty se v miskovitém pouzdru 72 nacházejí za stavu, při kterém je kulička 80 zažehovacího činidla v přímém styku se zapalovacím činidlem 76. Nyní je roznětka S uspořádaná ve společném celku s držákem 22· Miskovité pouzdro 22 držáku 22 se vloží do baňkovité skříně 21· Současně se nasouvací část 92 vloží do otevřeného konce baňkovité skříně 21· Za tohoto stavu se obvodová příruba 82 baňkovité skříně 21 nachází ve styku s prvním osazeným úsekem 96, vytvořeným mezi montážní částí 91 a nasouvací částí 92 držáku 22· Tím je vytvořena spalovací komora N. Vzhledem k tomu je držák 22 vytvořený tak, že v baňkovité skříni 21 vymezuje a uzavírá prostor pro uložení plyn vyvíjejícího činidla P a současně vymezuje a uzavírá, v miskovitém pouzdru 22, prostor pro uložení zapalovacího činidla 26Po uložení držáku 22 do baňkovité skříně 21 se baňkovitá skříň 21 nasune do otvoru prstencovitého tělesa 74. Prstencovité těleso 24 se umístí na vnější obvod montážní části 91 držáku 22 a vnější obvod obvodové příruby 82 baňkovité skříně 21, a zafixuje se nalisováním. Jeden okrajový úsek prstencovitého tělesa 24 přiléhá na druhý osazený úsek 95 vytvořený mezi základním tělesem 88 držáku a montážní částí 9L Druhý okrajový úsek prstencovitého tělesa 24 vybíhá přes a dále za obvodovou přírubu 82 směrem ke dnu baňkovité skříně 21 v předem stanovené délce, která umožňuje jeho zatemování (viz obr. 8).

Pro účely zatemování a utěsnění je, jak může být seznatelné z obr. 9, druhý okrajový úsek 22 prstencovitého tělesa 24, vybíhající směrem ke dnu 81 baňkovité skříně 71, za použití temovací síly zahnutý směrem k otevřenému konci baňkovité skříně 71, tj. směrem k obvodové přírubě 82. Obvodová příruba 82 baňkovité skříně 21 je za tohoto stavu dotlačená prostřednictvím temovací síly na první osazený úsek 96 držáku 22· Takto jsou mezery mezi baňkovitou skříní 21 a držákem 22 neprodyšně uzavřené. Výsledkem shora popsaného postupuje vytvoření vyvíječe G plynu.

Temovací sila působící na prstencovité těleso 74 je zachycovaná prostřednictvím kovové obvodové příruby 82 baňkovité skříně 71, takže tato temovací síla nepůsobí na pryskyřici držáku 73 přímo, v důsledku čehož nedochází k deformování tohoto držáku 73.

V takto vytvořeném vyvíječi G plynu dochází při průchodu proudu skrze kolíkové vývody 77, 78 elektrod a přemosťovací drát 79 ke generování tepla, jehož postupné zvyšování způsobuje zažehnutí kuličky 80 zažehovacího činidla. V důsledku tohoto zažehnutí dojde k zapálení zapalovacího činidla 76. Plameny vzniklé v roznětce S prostupují z miskovitého pouzdra 72 do baňkovité skříně 71. Prostřednictví těchto plamenů dojde k zažehnutí a následnému spalování plyn vyvíjejícího činidla P, což ve svém důsledku způsobuje vyvíjení velkého množství plynu. Toto velké množství plynu, vyvíjené v baňkovité skříni 71, je skrze otvor pro vyprazdňování plynu, který je zpřístupněný prostřednictvím alespoň částečné destrukce příslušných zářezů 83 opatřených ve dnu 81 baňkovité skříně 71, ke kterému dochází v důsledku odpovídajícího zvýšení vnitřního tlaku v této baňkovité skříni 71, vyprazdňované do předepínače bezpečnostního pásu. Prostřednictvím přiváděného plynu vysokého tlaku dojde k uvedení předepínače bezpečnostního pásu do činnosti, jejímž důsledkem je požadované upínání bezpečnostního pásu.

Ve vyvíječi G plynu podle předloženého vynálezu, a to dokonce i v případě, kdy je držák 73 zhotovený z pryskyřice, je možné mezeru mezi baňkovitou skříní 71 a držákem 73 neprodyšně uzavřít za použití jednoduché operace temování, při které je prstencovité těleso 74 působením temovací síly dotlačené na obvodovou přírubu 82 baňkovité skříně 71 bez nutnosti příliš vysoké přesnosti polohy temování. Jinak řečeno, vysoká přesnost polohy temování a vysoký stupeň přesnosti zařízení pro jeho provádění a podobně nejsou ve spojení s tímto provedením vyvíječe G plynu vyžadovány.

Namísto konstrukčního provedeni, ve kterém se z důvodu odpovídajícího utěsnění koncový úsek baňkovité skříně 71 ohýbá přímo na držák 73, se pro účely předloženého vynálezu použije konstrukční provedení, ve kterém se uvedené utěsnění realizuje ohnutím koncového úseku baňkovité skříně Ή na obvodovou přírubu 82. Výsledkem tohoto opatření je potlačení přímého působení temovací síly na držák 73 tak, že tato temovací síla působí na držák 73 nepřímo přes obvodovou přírubu 82 baňkovité skříně 71. Tím je zabráněno deformování držáku 73. Takto je, zejména v případě, kdy je baňkovitá skříň 71 zhotovená z kovového materiálu, zcela nepochybně zabráněno nežádoucímu působení temovací síly přímo na pryskyřici držáku 73.

Výsledkem shora popsaného konstrukčního provedení vyvíječe G plynu je snížení nákladů na jeho výrobu. Toto provedení současně zabraňuje vytváření mezer v důsledku deformování držáku 73. Za tohoto stavu je zabráněno i vnikání vody a podobných látek do trubkovitého tělesa a takové provedení vyvíječe G plynu zaručuje dlouhodobé funkční použití. Takto je možné poskytnout vyvíječ G plynu s výbornou provozní životností a se sníženými náklady na jeho výrobu.

Ve vyvíječi G plynu podle předloženého vynálezu je možné těsnost a neprodyšnost spojení mezi prstencovitým tělesem 74, baňkovitou skříní 71 a držákem 73 zdokonalit tak, že se mezi uvedené prstencovité těleso 74, baňkovitou skříň 71 a držák 73, jak může být seznatelné z obr. 7 a 8, uspořádá těsnicí vrstva 100. Následkem tohoto opatření vykazuje vyvíječ G plynu výbornou provozní životnost. Jako utěsňovací materiály pro vytvoření uvedené těsnicí vrstvy 100 je možné použít adhezní prostředky, například lepidlo na bázi epoxidové pryskyřice, silikonové lepicí pásky a podobné prostředky. Použití adhezního prostředku jako utěsňovacího materiálu je výhodné i z důvodu zpevnění vzájemného spojení mezi prstencovitým tělesem 74 a držákem 73.

Příslušný adhezní prostředek se na prstencovité těleso 74 aplikuje ještě před uložením tohoto prstencovitého tělesa 74 na držák 73. Těsnicí vrstva 100, tvořená uvedeným adhezním prostředkem, je vytvořená mezi prstencovitým tělesem 74, baňkovitou skříní 71 a držákem 73. V dalším případě se adhezní prostředek nejdříve aplikuje na určité úseky baňkovité skříně 21 a držáku 73. Tyto úseky by měly být ve styku s prstencovitým tělesem 74. Poté se na takto připravené komponenty nainstaluje a připevní prstencovité těleso 74. Tímto způsobem může být docíleno vytvoření příslušné těsnicí vrstvy 100.

Prstencovité těleso 74 nemusí nutně být zhotovené pouze z takových kovových materiálů, jako jsou nerezová ocel nebo hliník. Pro uvedený účel je možné použít každé prstencovité těleso 74, které je možné ohýbat směrem k otevřenému konci baňkovité skříně 21 za účelem jeho zafixování k držáku 73 a následného dotlačení na obvodovou přírubu 82 baňkovité skříně 21, a tím docílení odpovídajícího utěsnění. Pokud je splněna shora uvedená podmínka, může být toto prstencovité těleso 74 zhotovené například z pryskyřice.

Kromě toho může být ve vyvíječi G plynu podle předloženého vynálezu použito i prstencovité těleso 104, které je znázorněné na obr. 10. Toto prstencovité těleso 104, znázorněné na obr. 10, je vytvarované do objímkovitého tvaru a vykazuje válcový díl 101 a prstencový deskový díl 102, který je s uvedeným válcovým dílem 101 spojený ve v podstatě kolmém uspořádání. Prstencovité těleso 104 je zhotovené z kovových materiálů, například takových jako je nerezová ocel nebo hliník, nebo z pryskyřice a podobně.

Jak může být seznatelné z obr. 10, baňkovitá skříň 71 se nasune do prstencovitého tělesa 104. Válcový díl 101 se uloží na vnější obvod montážní části 91 držáku 73. Prstencový deskový díl 102 přiléhá na obvodovou přírubu 82 baňkovité skříně 71 na straně svého otevřeného konce. Obvodová příruba 82 baňkovité skříně 21 je vložená mezi prstencovým deskovým dílem 102 prstencovitého tělesa 104 a prvním osazeným úsekem 96 držáku 73. Tím je mezera mezi baňkovitou skříní 21 a držákem 73 neprodyšně uzavřena. Za tohoto stavu může být, za účelem zdokonalení utěsnění, provedena následující operace. Prstencový deskový díl 102 prstencovitého tělesa 104 se dotlačí na obvodovou přírubu 82 baňkovité skříně 21 za použití temovací síly, v důsledku jejíhož účinku je obvodová příruba 82 baňkovité skříně 21 nucené dotlačená na držák 73. Ve spojení s tímto prstencovitým tělesem 104 je operace ohýbání prstencovitého tělesa 74 směrem k otevřenému konci baňkovité skříně 71, která je příkladně znázorněná na obr. 7, vypuštěna. Zároveň je zabráněno deformování držáku 73 v důsledku působení ohýbací síly. Kromě toho uvedené opatření umožňuje v důsledku toho, že operace ohýbání není nezbytná a může být vypuštěna, snížit náklady na výrobu vyvíječe G plynu.

V případě, ve kterém je mezi válcovým dílem 101 a prstencovým deskovým dílem 102 prstencovitého tělesa JO4, baňkovitou skříní 21 a držákem 73 uspořádaná těsnicí vrstva 100, tvořená například adhezním prostředkem, je stejně jako v případě popsaném ve spojení s obr. 7 docílena zdokonalená těsnicí schopnost.

Dále je ve spojení s prstencovitým tělesem 104 výhodné, když je vnitřní průměr válcového dílu 101 v podstatě shodný s vnějším průměrem montážní části 91, a vnitřní průměr prstencového deskového dílu 102 v podstatě shodný s vnějším průměrem baňkovité skříně 21 na straně jejího otevřeného konce. Za tohoto stavu je při uložení prstencovitého tělesa 104 na držák 73 těsnicí schopnost mezi prstencovitým tělesem 104, baňkovitou skříní 71 a držákem 73 vzhledem k tomu, že válcový díl 101 a prstencový deskový díl 102 jsou na vnějším obvodu montážní části 91 a na vnějším obvodu baňkovité skříně 21 na straně jejího otevřeného konce uložené nalisováním, dále zdokonalena prostřednictvím třecího styku shora zmiňovaných komponent.

Průmyslová využitelnost

Vyvíječ G plynu podle předloženého vynálezu je vzhledem k tomu, že má výbornou provozní životnost ajeho konstrukční provedení zajišťuje snížení nákladů na jeho výrobu, nejvíce vhodný pro použití v bezpečnostních systémech pro ochranu pasažérů automobilu, například ve spojení s předepínačem bezpečnostního pásu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vyvíječ plynu, zahrnující baňkovitou skříň (1), naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem (P), jehož spalováním se vyvíjí plyn, trubkovité těleso (2), uspořádané v baňkovité skříni (1), pro uložení zapalovacího činidla (6) zažehovaného elektrickým proudem, držák (3), zhotovený z pryskyřice a uložený jak v baňkovité skříni (1), tak v trubkovitém tělese (2), pro uzavření plyn vyvíjejícího činidla (P) a zapalovacího činidla (6), vyznačující se tím, že je opatřen vyztužením (4), vytvořeným za použití vsazovacího lisování ve společném celku s pryskyřicí držáku (3).
2. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyztužení (4) vykazuje úsek (37) vyčnívající z vnějšího obvodu držáku (3), a tento vyčnívající úsek (37) je uložený v baňkovité skříni (1), a mezery mezi baňkovitou skříní (1), trubkovitým tělesem (2), a držákem (3) jsou neprodyšně uzavřené za použití temovací sily aplikované mezi vyčnívající úsek (37) a baňkovitou skříň (1).
3. Vyvíječ plynu podle nároku 2, vyznačuj ící se t í m , že trubkovité těleso (2) vykazuje obvodovou přírubu (17) vybíhající směrem k baňkovité skříni (1), a tato obvodová příruba (17) je vložená mezi baňkovitou skříní (1) a vyčnívajícím úsekem (37) vyztužení (4).
4. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyztužení (4) sestává z válcového dílu (23) a prstencového deskového dílu (24) tak, že tvoří objímkovitý tvar, přičemž válcový díl (23) vybíhá z vnějšího obvodu držáku (3), a prstencový deskový díl (24) je uspořádaný ve společném celku s pryskyřicí držáku (3).
5. Vyvíječ plynu, zahrnující baňkovitou skříň (71), naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem (P), jehož spalováním se vyvíjí plyn, trubkovité těleso (72), uspořádané v baňkovité skříni (71), pro uložení zapalovacího činidla (6) zažehovaného elektrickým proudem, držák (73), zhotovený z pryskyřice a uložený jak v baňkovité skříni (71), tak v trubkovitém tělese (72), pro uzavření plyn vyvíjejícího činidla (P) a zapalovacího činidla (6), vyznačující se tím, že na části vnějšího obvodu držáku (3) je za účelem neprodyšného uzavření mezery mezi baňkovitou skříní (71) a držákem (3) napevno zafixované prstencovité těleso (74).
6. Vyvíječ plynu podle nároku 5, vyznačující se tím, že mezi prstencovitým těle5 sem (74), baňkovitou skříní (71) a držákem (3) je uspořádaná těsnicí vrstva (100).