CZ20022431A3 - Vyvíječ plynu - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká kompaktního vyvíječe plynu určeného zejména pro uvádění předepínače bezpečnostního pásu sedadla automobilového vozidla do činnosti.

Dosavadní stav techniky

Předepínač bezpečnostního pásu je ze stavu techniky známý jako součást bezpečnostního systému pro ochranu pasažérů automobilového vozidla proti účinku nárazu způsobeného kolizí tohoto vozidla. Ovládání tohoto předepínače zajišťuje válec, který je uváděný do činnosti prostřednictvím určitého množství plynu vysoké teploty a vysokého tlaku, vyvíjeného v příslušném vyvíječi plynu. Vzhledem k tomu, že vyvíječ plynu svým působením ovládá funkční činnost válce a nikoliv funkční činnost bezpečnostního nafukovacího vaku, vyžaduje se relativně malé množství vyvinutého plynu a vyvíječ plynu -je konstrukčně vytvořený tak, že se vyprazdňování vyvinutého plynu vysoké teploty a vysokého tlaku do uvedeného válce uskutečňuje přímo bez jakéhokoliv prostřednictví, například přítomnosti filtrační vložky nebo ochlazovacího prostředku. Obecně řečeno, takový vyvíječ plynu zahrnuje roznětku, obsahující zapalovací činidlo, které se při aplikaci elektrického proudu vzněcuje, první dutinku, obsahující plyn vyvíjející činidlo, a držák pro připevnění roznětky a první dutinky, a je z konstrukčního hlediska relativně jednoduchý.

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • ·· · • · • ·

Jedno provedení standardního vyvíječe plynu, který se používá v kombinaci s předepínačem bezpečnostního pásu, je příkladně znázorněné na obr. 9. Vyvíječ 108 plynu podle obr. 9 zahrnuje plyn vyvíjející činidlo 106, které po svém vznícení a při následném spalování vyvíjí velké množství plynu, roznětku 104, která obsahuje zapalovací činidlo vzněcované prostřednictvím aplikace elektrického proudu, první dutinku 102 pro uložení plyn vyvíjejícího činidla, držák 101 pro připevnění roznětky 104 a první dutinky 102 do jeho vnitřní středové oblasti za účelem uzavření a utěsnění plyn vyvíjejícího činidla 106 a roznětky 104 ve vnitřním prostoru první dutinky 102, těsnicí O-kroužek 105, uspořádaný v mezeře nacházející se mezi roznětkou 104 a držákem 101, jehož funkcí je zabránit vnikání vlhkosti skrze tuto mezeru, a zkratovací svorku 107 pro udržování dvou kolíkových vývodů A vystupujících vertikálně z roznětky 104 ve zkratovaném stavu. V mezeře mezi první dutinkou 102 a držákem 101 je za účelem zabránění vnikání vlhkosti do vnitřního prostoru první dutinky skrze tuto mezeru upravený těsnicí prostředek (není znázorněný).

Roznětka 104 zahrnuje, obecně řečeno, druhou dutinku E, která obsahuje zapalovací činidlo D, uzavírací zátku B, nasunutou do druhé dutinky E a upravenou za účelem uzavření a utěsnění zapalovacího činidla D, a dva kolíkové vývody A, tvořené kovovými dráty a rozkládající se, jak může být seznatelné z obr. 8, skrze uzavírací zátku B. Kolíkové vývody A svými předními konci vybíhají do druhé dutinky E a jsou na těchto koncích navzájem elektricky spojené prostřednictvím přemosťovacího drátu F vedeného mezi nimi. Přemosťovací drát F je obklopený zažehovacím činidlem C, které je uspořádané tak, že se nachází ve styku se

84542 (84542a)

PV 2002-2431

	·· ···· ·· ·· ·· ·· „ · · · .«·· · · · · -3- ·· · · ·· · · _ * · ·· · · · · ♦ · · ······ ·· ·* ······
zapalovacím	činidlem	D.
Obecně	vzato	existuje	reálná možnost, že	plyn
vyvíj ej ící	činidlo	obsažené	ve vyvíječi plynu může	j ako
takové v důsledku	ovlivnění	vlhkostí způsobovat	změnu

charakteru hoření oproti původně navrženému. Se zřetelem na tuto skutečnost je třeba poznamenat, že ve spojení se standardním předepínačem bezpečnostního pásu se jako plyn vyvíjející činidlo 106 převážně používá bezdýmný prášek. Tento bezdýmný prášek není, co se týče charakteristik pohlcování vlhkosti, příliš kvalitní a ani na vyvíječ plynu nebyly až doposud žádné zvláštní požadavky týkající se charakteristik pohlcování vlhkosti kladeny.

Nicméně, bez ohledu na uvedené skutečnosti, se za účelem navrhování různých charakterů hoření požaduje použití širokého výběru plyn vyvíjejících činidel. Za těchto okolností se v případě použití plyn vyvíjejících činidel vykazujících vysoké charakteristiky pohlcování vlhkosti požaduje, aby vyvíječ plynu vykazoval dobré charakteristiky s ohledem na odolnost proti vnikání vlhkosti.

U standardního vyvíječe plynu existuje možnost, že vlhkost, voda, vzduch a podobně, může do vnitřního prostoru tohoto vyvíječe plynu vnikat z vnějšku skrze ' dvě přístupové cesty a to skrze mezeru mezi první dutinkou 102 a držákem 101 a skrze mezeru mezi roznětkou 104 a držákem 101. Pro zachování nepropustnosti proti vnikání vlhkosti je nezbytné obě tyto přístupové cesty z konstrukčního hlediska pečlivě navrhnout a přesně vytvořit. Ve stávající praxi je uzavření dvou uvedených přístupových cest z důvodu zabránění pohlcování vlhkosti plyn vyvíjejícím činidlem 106 vyřešené opatřením standardního vyvíječe plynu těsnicími prostředky,

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • »· · • * • · · · • · · · • · · · · · • · · · • · · · například takovými, jako je těsnicí O-kroužek 105.

Ve standardním vyvíječi plynu se roznětka ve stavu zažehnutí a prudkého vznícení nachází v první dutince. S ohledem na náklady a náročnost montážního kompletování roznětky je druhá dutinka roznětky v některých případech zhotovená z pryskyřice s nízkou pevností nebo podobných materiálů.

Obecně řečeno, použité explosivní látky, například zapalovací činidlo jsou charakteristické spalováním při zvýšených rychlostech hoření a za vysokého tlaku. V případě, kdy je druhá dutinka roznětky zhotovená z pryskyřice s nízkou pevností nebo podobného materiálu, a to dokonce i v případě, kdy se zapalovací činidlo obsažené v roznětce nachází ve stavu zažehnutí, dojde k rozlomení druhé dutinky ještě před tím, než se vnitřní tlak zvýší na požadovaný vysoký tlak zajištěný spalováním zapalovacího činidla, důsledkem čehož je snížení rychlosti hoření. Časový interval požadovaný pro zažehnutí roznětky je obvykle řádově 2 milisekundy (msec). V závislosti na okolnostech je tento časový interval někdy delší než je pro tento účel akceptovatelné.

Obecně se požaduje uvedení vyvíječe plynu do funkční činnosti v časovém intervalu do 2 milisekund (msec). V případě, kdy dojde k určitém časovému zpoždění uvedení vyvíječe plynu do funkční činnosti, existuje reálná možnost, že tento vyvíječ plynu nebude schopen zajistit svou plnou výkonnost.

Vzhledem k uvedenému je proto cílem předloženého vynálezu potlačit pohlcování vlhkosti plyn vyvíjejícím

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · • · • ♦ činidlem obsaženým ve vyvíječi plynu a současně zkrátit časový interval potřebný pro zažehnutí roznětky, a tím poskytnout vyvíječ plynu, který je méně náchylný na atmosférickou vlhkost, který pracuje bez časového zpoždění zažehnutí, a který při použití v kombinaci s předepínačem bezpečnostního pásu a podobnými systémy odevzdává svou plnou výkonnost.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká vyvíječe plynu zahrnujícího první dutinku, naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem, které prostřednictvím svého spalování vyvíjí plyn; druhou dutinku, uspořádanou uvnitř první dutinky a obsahující zapalovací činidlo; a držák pro uchycení první dutinky a uzavírací zátky, na které je uchycená druhá dutinka, nebo pro uchycení první dutinky a druhé dutinky.

Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu je charakteristický tím, že má upravenou oddělovací klec, která umožňuje uzavření plyn vyvíjejícího činidla v první dutince tak, že toto plyn vyvíjející činidlo odděluje od druhé dutinky.

Účelem oddělení plyn vyvíjecího činidla od druhé dutinky prostřednictvím oddělovací klece je zabránit vnikání vlhkosti, například vody, do první dutinky z vnějšku vyvíječe plynu skrze uzavírací zátku druhé dutinky a další součásti.

Vzhledem k tomu, podle rozsahu v jakém je toto oddělení účinné z hlediska udržování utěsnění a zajištění odolnosti

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • « ··· · proti vnikání vlhkosti, není při udržení tohoto stavu těsné uzavření nezbytně nutné. Naproti tomu možnost, že odpovídající odolnost proti vnikání vlhkosti nebude udržena, existuje i v případě, kdy je těsné uzavření zajištěné prostřednictvím oddělovací klece, jestliže tato oddělovací klec sama vykazuje určitou propustnost vlhkosti. Vzhledem k tomu je výhodné, jestliže je tato oddělovací klec zhotovena z materiálu s nízkou propustností vlhkosti. Ačkoli není nezbytně nutné, aby oddělovací klec byla vytvořená v jediném kusu a může být vytvořená ve formě kombinace několika součástí, je výhodné, zejména z hlediska redukce počtu nezbytných součástí, jestliže je tato oddělovací klec vytvořená jako jednodílná. Je rovněž tak výhodné, jestliže tato oddělovací klec nevykazuje žádné průchozí vrtání.

Takto, díky uspořádání uvedené oddělovací klece, vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu zajišťuje podstatnou redukci průchodu vlhkosti směrem k plyn vyvíjecímu činidlu. V důsledku uvedeného opatření plyn vyvíjející činidlo, a to dokonce i v případě, kdy se použije plyn vyvíjecí činidlo zahrnující organickou sloučeninu obsahující dusík, které bude podrobně popsané dále, pohlcuje mnohem méně vlhkosti, čímž je zabráněno snížení rychlosti hoření plyn vyvíjejícího činidla, neboli, jinak řečeno, snížení výkonnosti vyvíječe plynu.

Ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu je výhodné, jestliže je oddělovací klec uspořádaná tak, že překrývá druhou dutinku.

Oddělovací klec při zažehnutí zapalovacího činidla obsaženého ve druhé dutince roznětky zabraňuje rozlomení této druhé dutinky roznětky ještě před tím, než se vnitřní

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · • ·· · • · tlak zvýší na požadovaný vysoký tlak zajištěný spalováním zapalovacího činidla. Vzhledem k tomu je tudíž zapalovací činidlo spalované za vysokého tlaku. Výsledkem toho je, ve srovnání se standardním vyvíječem plynu, zvýšení rychlosti hoření a tím snížení časového zpoždění zažehnutí vyvíječe plynu.

S ohledem na opatření týkající se bránění rozlomení druhé dutinky roznětky ještě před tím, než se vnitřní tlak zvýší na požadovaný vysoký tlak během spalování zapalovacího činidla, je výhodné, jestliže materiál použitý pro zhotovení oddělovací klece vykazuje, kromě shora zmiňované nízké propustnosti vlhkosti, také vysokou pevnost. Materiály, které je pro zhotovení oddělovací klece možné použít, zahrnují kovy, například litinu, hliník a ušlechtilou nerezovou ocel, a pryskyřice, například PBT (polybutylentereftalát) a fluorouhlíkovou pryskyřici. Kromě toho oddělovací klec nemusí, s ohledem na to jak dlouho musí být bráněno rozlomení druhé dutinky roznětky před tím, než se vnitřní tlak zvýší na požadovaný vysoký tlak během spalování zapalovacího činidla, překrývat úplně celou vnější plochu druhé dutinky; je však nicméně výhodné, jestliže oddělovací klec překrývá tuto druhou dutinku v podstatě celou. Dále je výhodné, jestliže je velikost mezery mezi oddělovací klecí a druhou dutinkou 1 mm nebo menší, a nebo ještě lépe, jestliže je 0,2 mm nebo menší.

Jak již bylo zmiňováno shora, je oddělovací klec schopná zajišťovat dva kombinované účinky, a to zabránění vnikání vlhkosti a redukování časového zpoždění zažehnutí. Z tohoto důvodu je možné, ve srovnání s případy, ve kterých je pro zajištění požadovaných opatření použita vždy jedna samostatná dílčí součást, docílit požadovanou výkonnost za

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · • ·· · použití sníženého počtu součástí.

Dále je v kombinaci s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu výhodné, jestliže je oddělovací klec uspořádaná tak, že se alespoň část vnějšího povrchu oddělovací klece může nacházet v obvodovém styku s vnitřním povrchem první dutinky. Výsledkem tohoto uspořádání je eliminace přístupových cest pro vnikání vlhkosti z vnějšku vyvíječe plynu do vnitřního prostoru první dutinky na jedinou přístupovou cestu, která prochází skrze mezeru mezi styčným povrchem oddělovací klece a styčným povrchem první dutinky.

Ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu je výhodné, jestliže je první dutinka na svém vnitřním povrchu opatřená výstupkem nebo odsazením, a jestliže je oddělovací klec v příslušném umístění usazená prostřednictvím uvedených opatření, výstupku nebo odsazení, upravených na vnitřním povrchu první dutinky.

Ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu je výhodné, jestliže je oddělovací klec na držáku uchycená prostřednictvím zalemování.

V důsledku uchycení oddělovací klece na držáku zalemováním nebo jejího udržování v příslušném umístnění prostřednictvím na vnitřním povrchu první dutinky opatřeného výstupku nebo odsazení je možné tuto oddělovací klec během montážní kompletace vyvíječe plynu snadno ustavit do jejího odpovídajícího umístění v první dutince. Kromě toho je, díky opatření spočívajícím v uchycení oddělovací klece na držáku zalemováním a udržování této oddělovací klece v příslušném umístění prostřednictvím výstupku nebo odsazení upravených

84542 (84542a)

PV 2002-2431 «9 ·· • · · · • · ·· na vnitřním povrchu první dutinky i během funkční činnosti vyvíječe plynu, zabráněno vybíhání oddělovací klece z vyvíječe plynu ve všech směrech. Navíc může být díky tomuto opatření oddělovací kleci v okamžiku, kdy dojde k zažehnutí zapalovacího činidla v roznětce, zabráněno vybíhat ze svého odpovídajícího umístění.

Dále je výhodné, jestliže jsou v mezeře nacházející se mezi oddělovací klecí a držákem uspořádané těsnicí prostředky pro její utěsnění. Kromě toho je v kombinaci s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu výhodné, jestliže jsou v mezeře nacházející se mezi oddělovací klecí a první dutinkou uspořádané těsnicí prostředky pro její utěsnění.

Konkrétněji řečeno, po obvodu styčné roviny mezi oddělovací klecí a první dutinkou je vytvořená prstencová drážka pro uložení příslušných těsnících prostředků. Těsnicí prostředky, například těsnicí O-kroužek, jsou vložené v drážce mezi oddělovací klecí a první dutinkou a současně si zachovávají svou elasticitu. Podobné opatření jako prstencová drážka je také vytvořené mezi oddělovací klecí a držákem, a stejně tak jsou mezi nimi uspořádané těsnicí prostředky, například desková montážní ucpávka nebo utěsňovací prvky, tak, že se nacházejí ve styku s každou z uvedených součástí.

Opatření těsnicích prostředků nebo utěsňovacích prvků je kromě toho schopné zajistit účinné zabraňování vnikání vlhkosti, například vody a vzduchu, do vnitřního prostoru první dutinky z vnějšku vyvíječe plynu skrze mezi příslušnými součástmi vytvořenou přístupovou cestu.

84542(84542a)

PV 2002-2431

Navíc v případě, kdy je oddělovací klec uspořádaná ve vvvíječi plynu s nízkou propustností vlhkosti, může také samotná roznětka, zahrnující druhou dutinku nebo uzavírací zátku druhé dutinky, jako taková zcela eliminovat uvolňování vlhkosti z plyn vyvíjejícího činidla.

Dále je v kombinaci s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu, výhodné, jestliže je oddělovací klec na držáku, společně s uzavírací zátkou druhé dutinky, uchycená prostřednictvím zalemování. V tomto případě by měly být oddělovací klec a/nebo držák pokud možno zhotovené z kovu.

Konstrukční uspořádání vyvíječe plynu, ve kterém je oddělovací klec na držáku, společně s uzavírací zátkou druhé dutinky, uchycená zalemováním, může ve svém důsledku poskytovat, ve srovnání se standardním vyvíječem plynu neobsahujícím žádnou oddělovací klec, snížení rozsahu změn v provedení a při postupu montážního kompletování, které jsou způsobené opatřením oddělovací klece.

Kromě toho je v případě, kdy je držák zhotovený z kovu a tento držák je vlhkosti odolný sám o sobě, a dále v případě, kdy jsou první dutinka a oddělovací klec k tomuto držáku připevněné v různých polohách prostřednictvím zalemování a podobných prostředků, výhodné, jestliže jsou desková montážní ucpávka nebo utěsňovací prvky upravené jak mezi oddělovací klecí a držákem, tak i mezi první dutinkou a držákem. Tímto opatřením je možné zabránit vnikání vlhkosti, například vody a vzduchu, do vnitřního prostoru první dutinky z vnějšku vyvíječe plynu skrze přístupové cesty mezi jednotlivými součástmi ještě účinněji.

84542(84542a)

PV 2002-2431 «· ·♦··

Pro těsnicí prostředky nejsou, pokud jsou využité pouze jako normální těsnicí prostředky, předepsaná žádná specifická omezení. Materiály, ze kterých jsou tyto těsnicí prostředky vytvořené by měly, pokud možno, vykazovat vysokou odolnost proti působení vody nebo nízkou propustnost vlhkosti, přičemž tomuto účelu vyhovují materiály jako nitrilový kaučuk, silikonový kaučuk a ethylenpropylenový kaučuk. Alternativně je pro tento účel možné použít lepidla, například epoxidovou pryskyřici. Kromě toho je v případě, kdy se prostřednictvím těsnicích prostředků požaduje zajištění těsného styku se styčným povrchem a těsného uzavření mezery, možné použít jakoukoliv formu těsnicích prostředků, zahrnující těsnicí O-kroužek a deskovou montážní ucpávku.

Ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu mohou být držák a uzavírací zátka druhé dutinky vytvořeny v nedílném celku. Díky tomuto konstrukčnímu provedení je existence mezery mezi držákem a uzavírací zátkou druhé dutinky, neboli, jinak řečeno, přístupová cesta pro vnikání vlhkosti nebo vzduchu mezi uvedenými součástmi, zcela anulována. Výsledkem tohoto opatření je snížení počtu přístupových cesu spojujících vnější stranu vyvíječe plynu s vnitřním prostorem první dutinky, a tím zajištěna další vysoce účinná eliminace vnikání vlhkosti, například voda a vzduch, do první dutinky.

Další charakteristický znak předloženého vynálezu spočívá v opatření oddělovací klece zářezem. Důsledkem opatření tohoto zářezu v oddělovací kleci je, po jeho rozlomení prostřednictvím působení plynu vysoké teploty a vysokého tlaku a částic vytvořených zažehnutím roznětky, umožnění koncentrování pohybu plynu vysoké teploty a

84542 (84542a)

PV 2002-2431 *4 ·«· 4 ·» ·· • 4 4 · ♦ • 4 4 44

4 4 4 4

44 44

44

4 4 ·

4 4

4 4 vysokého tlaku a vytvořených částic pouze do jediného směru a to směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu. Vzhledem k uvedeném je proto výhodné, jestliže je tento zářez, opatřený v oddělovací kleci, orientovaný směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu. Opatření tohoto zářezu může kromě toho poskytovat výhodu spočívající v tom, že po rozlomení oddělovací klece působením roznětky, je vytvořeným úlomkům zabráněno rozlétávat se do všech směrů.

V kombinaci s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu, který je, jak bylo uvedeno shora, schopný zachovávat si svou odolnost proti vnikání vlhkosti, je vhodné použít plyn vyvíjející činidlo zahrnující organickou sloučeninu obsahující dusík jako palivovou složku.

Plyn vyvíjející činidla, která je v kombinaci s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu možné použít, zahrnují organickou sloučeninu obsahující dusík jako palivovou složku, anorganickou sloučeninu jako oxidační činidlo, a alespoň jednu přídavnou látku. Plyn vyvíjející činidlo vykazující shora zmiňované složení by mohlo představovat takové plyn vyvíjející činidlo, jehož charakteristiky hoření vyhovují pro použití v kombinaci s předepínačem bezpečnostního pásu.

Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu je proto, vzhledem k uvedené skutečnosti, vhodný pro kombinaci s předepínačem bezpečnostního pásu.

Je výhodné, jestliže plyn vyvíjející činidlo obsahuje, jako přídavnou látku, respektive jako katalyzátor vzněcování, oxid molybdenový. Důsledkem toho, že plyn vyvíjející činidlo obsahuje oxid molybdenový, vykazuje toto

84542 (34542a)

PV 2002-2431 •· ···* plyn vyvíjející činidlo schopnost samočinného vzněcování. Výrazem schopnost samočinného vzněcování se ve zde použitých souvislostech míní schopnost plyn vyvíjejícího činidla, obsaženého ve vyvíječi plynu, vzněcovat se a následně spalovat v rozmezí jedné minuty při teplotě 200 °C.

Přehled, obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen na základě dále uvedeného podrobného popisu příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s připojenými výkresy, na kterých představuj e:

obr. 1 schématický pohled na první provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

obr. 2 schématický pohled na druhé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

obr. 3 schématický pohled na třetí provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

obr. 4 schématický pohled na čtvrté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

obr. 5 schématický pohled na páté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

84542 (84542a)

PV 2002-2431

9 99 9 • 9 ·· • 9 9 · «9 · ··· · ·· • · · 9

99 obr. 6 schématický pohled na šesté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

obr. 7 schématický pohled na sedmé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněné v příčném řezu;

obr. 8 schématický pohled na roznětku vyvíječe plynu, znázorněnou v příčném řezu;

obr. 9 schématický pohled na příklad vyvíječe plynu obecného typu podle stávajícího stavu techniky, znázorněný v příčném řezu; a obr. 10 tabulku uvádějící výsledky zkušebního testování.

Příklady provedení vynálezu

Následně uvedená, určitá upřednostňovaná provedení předloženého vynálezu budou- popsaná s odvoláním na obr. 1 až 7 připojených výkresů.

První provedení

Dále bude popsáno první provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu. Vyvíječ 18 plynu, znázorněný na obr. 1, je určený pro spouštění a uvádění předepínače bezpečnostního pásu sedadla automobilového vozidla do funkční činnosti. Vyvíječ 18 plynu spaluje prostřednictvím vznícení a zažehnutí roznětky 12 plyn vyvíjející činidlo 14,

84542 (84542a)

PV 2002-2431 *9 «««« « · ·

9 • 9 9 · ·

9999 9* *· *

9 9 9

9 99 «9 9

9 9 9

9 « *»

9 9 ·

9 9

9 9 9

9«

99*9 a tím zajišťuje rychlé vyvíjení adekvátního množství plynu. Výsledkem je aktivace ve shora zmiňovaném obrázku neznázorněného předepínače bezpečnostního pásu.

Na obr. 1 znázorněný vyvíječ 18 plynu zahrnuje první dutinku 10, plyn vyvíjející činidlo 14, roznětku 12, držák 9 a oddělovací klec 15.

První dutinka 10 je naplněná plyn vyvíjejícím činidlem 14 ve stavu, ve kterém se plyn vyvíjející činidlo nachází v přímém styku s vnitřním povrchem první dutinky bez

j akéhokoliv ochlazovacího

prostřednictví prostředku.

filtrační

vložky

a/nebo

První dutinka 10 sestává z válcové části 10a velkého průměru a válcové části 10b malého průměru, a vykazuje v podstatě válcovitou, dnem opatřenou formu, která se ve směru ode dna zvětšuje v průměru v jednom stupni. První dutinka 10 je opatřená odsazením 29 vytvořeným obvodově kolem vnitřního povrchu v oblasti spojovacího přechodu mezi válcovou částí velkého průměru a válcovou částí malého průměru. První dutinka 10 je dále, ve svém dnu, opatřená množstvím přímočarých zářezů .10c.

Při spalování plyn vyvíjejícího činidla 14 obsaženého v první dutince 10 jsou uvedené zářezy 10c rozlomeny tak, že se vyvíjený plyn vyprazdňuje přímo do neznázorněného předepínače bezpečnostního pásu. První dutinka 10 je opatřená na svém otevřeném konci vytvořenou radiálně vně se rozkládající přírubovou částí lOd a tato přírubová část lOd je k držáku 9 zafixovaná zalemováním. Materiály, které je pro zhotovení první dutinky 10 možné použít, zahrnují kovy, například ušlechtilou nerezovou ocel a hliník.

84542 (84542a)

PV 2002-2431

9 9

9999 9· • » 9

H

9 9

9

W* t

«

9 9 ·· ·©··

Roznětka 12, jak může být seznatelné z obr. 8, zahrnuje zapalovací činidlo D, druhou dutinku E pro zapalovací činidlo D, které je v ní naplněné, dva vertikálně vybíhající kolíkové vývody A, skrze které prochází elektrický proud za účelem zažehování zapalovacího činidla D, a uzavírací zátku B.

K roznětce 12 je, připevněná zkratovací dvou kolíkových vývodů k zabránění nesprávné statickou elektřinou.

jak může být seznatelné svorka 11 pro zkratování A. Tato zkratovací svorka činnosti vyvíječe plynu z obr. 1, uvedených 11 slouží způsobené

Na obr. 1 znázorněný držák 9 je zhotovený z kovu, například z ušlechtilé nerezové oceli a hliníku, nebo z pryskyřice. Tento držák 9 vykazuje první vrtání 9c pro nasunutí a uložení uzavírací zátky B roznětky 12., lemovací výběžek 9b pro zafixování uzavírací zátky B roznětky 12. zalemováním, a lemovací výběžek 9a pro zafixování první dutinky 10 zalemováním. Držák 9 fixuje umístění první dutinky 10 tak, aby bylo zajištěno umístění roznětky 12 do středu první dutinky 10 a současně udržuje uzavírací zátku B roznětky 12.. V mezeře mezi roznětkou 12 a držákem 9 je uspořádaný těsnicí O-kroužek 13.

Oddělovací klec 15 překrývá druhou dutinku roznětky 12, a nachází se, prostřednictvím svého vnějšího povrchu, v přímém styku s vnitřním povrchem první dutinky .10. Tato oddělovací klec 15 je v první dutince 10 polohovaná prostřednictvím odsazení 29, které je vytvořené na vnitřní straně válcové stěny první dutinky 10. Materiály, které je pro zhotovení oddělovací klece 15 možné použít, zahrnují

84542 (84542a)

PV 2002-2431

- i7 - · · : · ·· * * / ···· ·· ·· ·· ·· ···· kovy, například litinu, hliník a ušlechtilou nerezovou ocel, a pryskyřice, například PBT (polybutylentereftalát) a fluorouhlíkovou pryskyřici. Oddělovací klec 15 vykazuje v podstatě formu krátkého válcového dílu. Oddělovací klec 15 je opatřená zářezem 17 a druhým vrtáním 15a. Tato oddělovací klec 15 slouží jako uzavírací zátka první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem a odděluje roznětku a plyn vyvíjející činidlo obsažené v první dutince navzájem od sebe.

Uvedený zářez 17 je za účelem koncentrace energie roznětky 12 do plyn vyvíjejícího činidla 14 opatřený na straně orientované směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14 . Je výhodné, jestliže je zářez 17 uspořádaný v takovém rozsahu, aby nedošlo k proražení oddělovací klece 15, ačkoli může být uspořádaný i takovým způsobem, že dojde k proražení oddělovací klece 15., přičemž v tomto případě se oddělovací klec 15 po jejím proražení překryje a uzavře například prostřednictvím hliníkové fólie.

Druhé vrtání 15a, opatřené v oddělovací kleci, představuje prostor pro nasunutí a uložení druhé dutinky E roznětky 12. Je výhodné, jestliže toto druhé vrtání 15a vykazuje vnitřní povrch, který co do tvarové konfigurace odpovídá vnějšímu povrchu druhé dutinky E roznětky 12 tak, aby se druhá dutinka E roznětky 12 a oddělovací klec .15 nacházely ve v podstatě těsném vzájemném styku. Velikost mezery nacházející se mezi druhou dutinkou E a oddělovací klecí 15 je, pokud možno, 1 mm nebo menší, nebo ještě lépe 0,2 mm nebo menší. Pokud se velikost této mezery pohybuje v uvedeném rozmezí, neexistuje žádný problém.

Je výhodné, jestliže jsou styčný povrch oddělovací

84542 (84542a)

PV 2002-2431

9· 9 9 9 9 • ·

9999 9· ·· ·< ·· ···· klece 15 a styčný povrch první dutinky 10 uvedené do těsného vzájemného styku. Nicméně, dokonce i v případě, kdy se styčné povrchy nenacházejí v těsném vzájemném styku, je možné přístupovou cestu pro vnikání vlhkosti eliminovat na pouze jedinou mezeru nacházející se mezi první dutinkou 10 a oddělovací klecí 15.. Na rozdíl od tohoto uspořádání se ve vyvíječi plynu obvykle nacházejí dvě takové přístupové cesty pro vnikání vlhkosti, a to jedna jako mezera nacházející se mezi první dutinkou 102 a držákem 101 a druhá jako mezera nacházející se mezi roznětkou 104 a držákem 101 (viz obr. 9) .

Oddělovací klec 15 může být na svém povrchu dále opatřená těsnicími prostředky, například těsnicím 0-kroužkem 16, které jsou uspořádané ve styku s první dutinkou 10 oddělovací klece 15, a jejichž účelem je zajištění dalšího zvýšení odolnosti proti vnikání vlhkosti.

Těsnicí 0-kroužek 16 je vsazený do prstencové drážky 15b, která je vytvořená obvodově kolem vnějšího povrchu oddělovací klece 15, a nachází se ve styku s vnitřním povrchem první dutinky 10. Tento těsnicí O-kroužek 16 je uspořádaný mezi oddělovací klecí 15 a první dutinkou 10, zachovává si svou elasticitu, a tvoří součást oddělovací klece 15.

Díky tomuto uspořádání je vlhkost případně vnikající do plyn vyvíjejícího činidla vedená prostřednictvím jediné přístupové cesty nacházející se na styčném povrchu mezi oddělovací klecí 15 a první dutinkou 10. Kromě toho se v této přístupové cestě nachází těsnicí O-kroužek 16, uspořádaný pro utěsnění mezery mezi oddělovací klecí 15 a první dutinkou 10. Navíc, vzhledem k tomu, že je oddělovací

84542 (94542a)

PV 2002-2431 • · ·· ► · · « » · · · klec 15 umístěná tak, že překrývá druhou dutinku E roznětky 12 a že je na straně orientované směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14 opatřená v ní vytvořeným zářezem 17, je elektrický proud roznětky 12 koncentrovaný ve směru plyn vyvíjejícího činidla .14. Kromě toho je díky překrytí druhé dutinky E roznětky 12 oddělovací klecí 15 zvýšena i pevnost sestavy.

Díky uvedenému uspořádání je při vznícení zapalovacího činidla uvnitř roznětky 12 a jeho následném spalování zabráněno rozlomení druhé dutinky E ještě před tím, než se vnitřní tlak roznětky 12 zvýší na požadovaný vysoký tlak tak, aby spalování zapalovacího činidla probíhalo za vysokého tlaku. Výsledkem toho je, ve srovnání se stavem techniky, zvýšení rychlosti hoření a tím snížení časového zpoždění zažehnutí vyvíječe 18 plynu.

Takto konstrukčně uspořádaný vyvíječ 18 plynu je možné vytvořit za použití následujícího postupu. Předepsané množství plyn vyvíjejícího činidla 14 se naplní do první dutinky 10 opatřené odsazením 29. Těsnicí 0-kroužek 16 se usadí do prstencové drážky 15b vytvořené v oddělovací kleci

15. Oddělovací klec 15 se nasune do první dutinky 10 naplněné plyn vyvíjejícím činidlem 14 až do hloubky, ve které se nachází odsazení 29 a v tomto umístění se zafixuje. Tímto postupem se zajistí zkompletování první dutinky 10 naplněné plyn vyvíjejícím činidlem 14.

Vzhledem k tomu, že je za tohoto stavu zajištěna odpovídající ochrana plyn vyvíjejícího činidla 14 proti vnikání vlhkosti, je možné první dutinku 10 vytvořit a zkompletovat odděleně a v tomto stavu ji skladovat jako samostatnou dílčí součást použitelnou pro následující výrobu

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · · · · · • * vyvíječe plynu. Kromě toho pro ukládání oddělovací klece 15 do první dutinky 10 neexistuje žádná striktní směrnice pro příslušný výrobní postup. Výsledkem toho může být snížení výrobních nákladů.

Po nasunutí roznětky 12 do držáku 9 se lemovací výběžek 9b držáku 9 za účelem zafixování roznětky 12 k držáku 9 zalemuje směrem k roznětce 12. V této fázi se mezi držák 9 a

roznětku	12 vloží těsnicí O-kroužek	13,	který	si současně
zachovává	svou elasticitu.
Pak	se držák 9, ke kterému	je	za tohoto stavu
připevněná roznětka 12, nainstaluje	do	první	dutinky 10,
která je	naplněná plyn vyvíjejícím	činidlem	14. Nato se

lemovací výběžek 9a držáku _9 ohne přes přírubovou část lOd, vytvořenou na otevřeném konci první dutinky 10 a zalemuje, v důsledku čehož dojde ke vzájemnému spřažení první dutinky 10 a držáku 9 do společného celku.

Dále bude popsána funkční činnost vyvíječe 18 plynu. V případě, kdy snímač nárazu, v připojených výkresech není znázorněný, detekuje náraz nebo kolizi automobilového vozidla, dojde k elektrickému nabuzení vertikálně vybíhajících kolíkových vývodů A roznětky 12, znázorněných na obr. 8. V důsledku tohoto nabuzení generuje přemosťovací drát F upravený v roznětce 12 teplo pro zažehnutí a vznícení zažehovacího činidla C. Následně, v důsledku vznícení zažehovacího činidla C, dojde ke vznícení a následnému spalování zapalovacího činidla D. Přestože společně se spalováním zapalovacího činidla D ve vnitřním prostoru roznětky 12 dochází v tomto vnitřním prostoru ke zvyšování teploty a tlaku, je vzhledem k tomu, že je druhá dutinka E této roznětky 12 překrytá oddělovací klecí 15, jak může být

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · · · · · • · · · ·· ·« • · · · · · * _ 21 - _#· *♦ * í ··**· · · · • · · «······ ···· ·· ·· ·· ·· ···· seznatelné z obr. 1, a tím pevnostně vyztužená, zabráněno roztahování a rozlomení roznětky 12 až do té doby, dokud nedojde k úplnému spálení zapalovacího činidla D.

Spolu se zvyšujícím se tlakem se zvyšuje i rychlost hoření explosivních látek použitých pro vytvoření zapalovacího činidla D. V souladu s popsaným uspořádáním může, ve srovnání s roznětkou, která není překrytá oddělovací klecí 15, případně dojít ke dřívějšímu rozlomení roznětky 12.. Během pokračujícího spalování se plyn s na potřebnou velikost zvýšeným tlakem a teplotou a vytvořené částice uvolňují směrem k oddělovací kleci 15. Za tohoto stavu uvolněný plyn a částice způsobují rozlomení zářezu 17 opatřeného v oddělovací kleci 15. Poté uvolněný plyn vysokého tlaku a vysoké teploty a vytvořené částice procházejí skrze rozlomený zářez a jsou chrlené na plyn vyvíjející činidlo 14 naplněné v první dutince 10. Tím dojde ke vznícení plyn vyvíjejícího činidla .14. Oddělovací klec 15 je prostřednictvím odsazení 29 uchycená tak, aby bylo zabráněno jejímu vyražení směrem k a do prostoru plyn vyvíjejícího činidla 14 .

Po vznícení plyn vyvíjejícího činidla 14 dochází, prostřednictvím jeho spalování, v první dutince 10 k vyvíjení velkého množství plynu, které způsobuje rychlý nárůst vnitřního tlaku v jejím vnitřním prostoru a následně rozlomení zářezů 10c upravených ve dnu této první dutinky 10. Poté se velké množství vyvinutého plynu zavádí do na připojených výkresech neznázorněného předepínače bezpečnostního pásu za účelem jeho uvedení do příslušné funkční činnosti.

Druhé provedení

84542(84542a)

PV 2002-2431 • · · · • ·

Dále bude, s odvoláním na obr. 2, popsáno druhé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi je třeba poznamenat, že všechny součásti znázorněné na obr. 2, které jsou funkčně shodné se součástmi znázorněnými na obr. 1, jsou, z důvodu vyhnutí se zbytečnému komplikování popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

Vyvíječ 23 plynu, znázorněný na obr. 2, zahrnuje první dutinku 22, která je obvodově na svém vnitřním povrchu opatřená směrem dovnitř vybíhajícím výstupkem 30.

První dutinka 21 sestává z válcové části 21a velkého průměru a válcové části 21b malého průměru, a vykazuje v podstatě válcovitou, dnem opatřenou formu, která se ve směru ode dna v průměru zvětšuje v jednom stupni. První dutinka je opatřená odsazením 29 vytvořeným obvodově kolem vnitřního povrchu v oblasti spojovacího přechodu mezi válcovou částí velkého průměru a válcovou částí malého průměru. První dutinka 21 je dále, ve svém dnu, opatřená množstvím přímočarých zářezů 21c. Při spalování plyn vyvíjejícího činidla 14 obsaženého v první dutince 21 jsou uvedené zářezy 21c rozlomeny tak, že se vyvíjený plyn vyprazdňuje přímo do neznázorněného předepínače bezpečnostního pásu. První dutinka 21 je opatřená na svém otevřeném konci vytvořenou radiálně vně se rozkládající přírubovou částí 21d a tato přírubová část 21d je k držáku 9 zafixovaná zalemováním. Materiály, které je pro zhotovení první dutinky 21 možné použít, zahrnují kovy, například ušlechtilou nerezovou ocel a hliník.

Směrem dovnitř vybíhající výstupek 30, který je

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · · · • · • · · · · · ♦

- 23 - „· ·,. : : .··.

• ♦ · · · · · • ·»· ·· «· ·· vytvořený obvodově kolem vnitřního povrchu první dutinky 21, se, ve srovnání s umístěním odsazení 29 vyvíječe 18 plynu, znázorněného na obr. 1, nachází vně mimo umístění tohoto odsazení směrem k otevřenému konci první dutinky 21.. Druhá strana směrem dovnitř vybíhajícího výstupku 30 vykazuje, nahlíženo ze strany vnějšího povrchu první dutinky 21, formu výklenku nebo zahloubení.

Výstupek 30 je přídavně opatřený za účelem zajištění odpovídajícího umístění oddělovací klece 19 v případě, kdy je z montážních důvodů ohledně předepínače bezpečnostního pásu nezbytně nutné odsazení 29 vytvořit v přesně vymezené poloze.

Toto opatření umožňuje zajistit odpovídající polohování oddělovací klece 19 a současně uchovat objem vnitřního prostoru první dutinky 21 větší než je objem první dutinky 10, znázorněné na obr. 1.

Výstupek 30, vytvořený obvodově kolem vnitřního povrchu první dutinky 21, je upravený v poloze, která přibližně odpovídá středové oblasti výšky druhé dutinky E roznětky 12.

Oddělovací klec .19, která je v příslušném umístění zajištěná prostřednictvím směrem dovnitř vybíhajícího výstupku 30., je z hlediska tvarové konfigurace vytvořená tak, že prostřednictvím své axiální části 19a, kterou překrývá druhou dutinku E roznětky 12, vystupuje směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14. Část vnějšího povrchu oddělovací klece 19, konkrétně ta část povrchu, která se nachází na straně jejího otevřeného konce, je vytvořená tak, že vykazuje průměr, jehož velikost v podstatě odpovídá průměru vnitřního povrchu válcové části 21a první dutinky

84542 (84542a)

PV 2002-2431 s velkým průměrem a je uveditelná do vzájemného styku s tímto průměrem. Tato oddělovací klec slouží jako uzavírací zátka první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem a současně odděluje roznětku a plyn vyvíjející činidlo ve vnitřním prostoru první dutinky navzájem od sebe.

Bez ohledu na to, že shora bylo popsané provedení vyvíječe 23 plynu, ve kterém byl směrem dovnitř vybíhající výstupek 30 v první dutince 21 vytvořený ještě před instalací oddělovací klece 19 do první dutinky 21, je v tomto případě možné použít i modifikaci tohoto provedení, jejíž podstata spočívá v tom, že se do první dutinky 21 nejdříve nainstaluje oddělovací klec 19 a teprve poté se první dutinka 21 z vnější strany smáčkne za vytvoření vnitřně orientovaného zahloubení na jejím vnějším povrchu, v důsledku čehož se kolem vnitřního povrchu první dutinky vytvoří směrem dovnitř vybíhající výstupek 30, který slouží k vymezení a zajištění polohy oddělovací klece 19 v této dutince. Alternativně může být odpovídající úsek stěny první dutinky 21 smáčknutý z vnější strany proti poloze, ve které se nachází prstencová drážka 19b, upravená v oddělovací kleci 19 a určená pro uložení těsnicího 0-kroužku, za vytvoření směrem dovnitř vybíhajícího výstupku 30.

Třetí provedení obr. 3, popsáno třetí předloženého skutečnostmi vynálezu. je třeba

Dále bude, s odvoláním na provedení vyvíječe plynu podle V souvislosti se shora uvedenými poznamenat, že všechny součásti znázorněné na obr. 3, které jsou funkčně shodné se součástmi znázorněnými na obr. 1, jsou, z důvodu vyhnutí se zbytečnému komplikování popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

84542 (84542a)

PV 2002-2431 * · · ·»·· · « · · • · · · · · · · ·

Vyvíječ 23 plynu, znázorněný na obr. 3, je opatřený miskovitou oddělovací klecí 24.. Tato miskovitá oddělovací klec 24 je k držáku 26, společně s první dutinkou 10, připevněná zalemováním.

Držák 26 je pro tento účel, to je pro společné připevnění první dutinky 10 i oddělovací klece 24 k držáku 26, opatřený lemovacím výběžkem 26a.

Oddělovací klec 24 je za účelem překrytí roznětky 12. vytvořená v miskovité formě a připevněná k držáku 26. Část vnějšího povrchu oddělovací klece 24, konkrétně ta část povrchu, která se nachází na straně jejího otevřeného konce, je vytvořená tak, že vykazuje průměr, jehož velikost se v podstatě shoduje nebo je o něco menší než průměr vnitřního povrchu válcové části první dutinky s velkým průměrem a je takto uveditelná do vzájemného styku s tímto průměrem. Tato oddělovací klec slouží jako uzavírací zátka první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem a odděluje roznětku a plyn vyvíjející činidlo ve vnitřním prostoru první dutinky navzájem od sebe.

Oddělovací klec 24 je na svém otevřeném konci opatřená radiálně vně se rozkládající přírubovou částí, která umožňuje připevnění této oddělovací klece 24., společně, s první dutinkou 10 k držáku 26.

Přírubová část 24a oddělovací klece a přírubová část IQd první dutinky 10 naplněné plyn vyvíjejícím činidlem 14 jsou obě společně připevněné k držáku 26. Montážní připevnění se provede zalemováním tak, že se lemovací výběžek 26a držáku 26 přehne přes přírubovou část IQd první

84542 (84542a)

PV 2002-2431 ♦ · ··· · ·· ·· «« • * · t · 9 · ·

- 26 - «· *· · ; ϊ .··, . i • · · · · · · · · · ···· ·· 9« ·· ·· ΜΗ dutinky 10. Mezi přírubovou částí 10d první dutinky 10 a přírubovou částí 24a oddělovací klece 24 je umístěná těsnicí montážní ucpávka 25, která si současně zachovává svou elasticitu. Ve dnu oddělovací klece 24 je na straně orientované směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14 opatřený zářez 27.

Roznětka 12 se v tomto případě, namísto jejího připevnění přímo k držáku 26 prostřednictvím zalemování, nainstaluje přes oddělovací klec 24 do prvního vrtání 26b držáku 26. Mezi držákem 26 a roznětkou 12 je uspořádaný těsnicí O-kroužek .13, který si současně zachovává svou elasticitu.

Čtvrté provedení

Dále bude, s odvoláním na obr. 4, popsáno čtvrté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi je třeba poznamenat, že všechny součásti znázorněné na obr. 4, které jsou funkčně shodné se součástmi znázorněnými na obr. 1, jsou, z důvodu vyhnutí se zbytečnému komplikování popisu, označené stejnými vztahovými - značkami.

Vyvíječ 34 plynu, znázorněný na obr. 4, je opatřený miskovitou oddělovací klecí 32. Tato oddělovací klec 32 je k držáku 31 připevněná zalemováním.

Držák 31 vykazuje lemovací výběžek 31a pro připevnění první dutinky 10 a lemovací výběžek 31b pro připevnění oddělovací klece 32 a uzavírací zátky B.

Oddělovací klec 32 je za účelem překrytí druhé dutinky

84542 (84542a)

PV 2002-2431

4··· • 4 «4 4

44 • 44

4

4

4

E roznětky 12 a předního konce uzavírací zátky B roznětky 12 vytvořená v miskovitém tvaru. Tato oddělovací klec je na svém otevřeném konci opatřená přírubovou částí 32a vytvořenou jako šikmo radiálně vně se rozkládající podél předního konce uzavírací zátky B tak, aby ji bylo možné připevňovat k držáku 31 zalemováním. Tato přírubová část 32a je k držáku 31, společně s uzavírací zátkou B roznětky 12, připevněná a zafixovaná prostřednictvím lemovacího výběžku 31b držáku 31 jeho přehnutím přes přírubovou část 32a oddělovací klece 32. V mezeře nacházející se mezi styčným povrchem držáku 31 a styčným povrchem oddělovací klece 32 jsou uspořádané na zmiňovaném obrázku neznázorněné těsnicí prostředky.

Držák 31 s na něm připevněnými, roznětkou 12 a oddělovací klecí 32, se poté nasune a v odpovídajícím umístění uloží do první dutinky 10, která je naplněná plyn vyvíjejícím činidlem 14 . Pak se první dutinka 10 připevní k držáku 31 zalemováním prostřednictvím přehnutí na tomto držáku 31 upraveného lemovacího výběžku 31a přes přírubovou část lOd první dutinky 10.

Mezi styčným povrchem - držáku 31 a styčným povrchem první dutinky 10 je uspořádaný těsnicí 0-kroužek 33, který si současně zachovává svou elasticitu.

Roznětka 12 j e do prvního vrtání 31c držáku 31 v tomto provedení, namísto jejího připevnění přímo na držák 31 zalemováním, nainstalovaná prostřednictvím oddělovací klece 32. Stejně tak může být mezera mezi držákem 31 a oddělovací klecí 32, namísto použití utěsňovacích prvků, utěsněná deskovou montážní ucpávkou.

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • 4 4 44 4 ♦· 44 4» • · » 4444 4444 «4 44 44 44 ·

444 44 444 4 4

44 4444 444 *•44 44 4· 44 4* 4444

Za tohoto stavu je vlhkost, která se snaží vniknout do vnitřního prostoru první dutinky 10 podél roznětky 12 blokována prostřednictvím držáku 31 a oddělovací klece 32. Za účelem zajištění dalšího zdokonalení blokování přístupu vlhkosti je z hlediska pevnosti a odolnosti proti jejímu vnikání výhodné, jestliže je držák 31 zhotovený z kovů s vysokou pevností a s velmi nízkou propustností vlhkosti, například ušlechtilé nerezové oceli a hliníku. Podobně je, rovněž z hlediska pevnosti a odolnosti proti vnikání vlhkosti, výhodné, jestliže je ze stejných kovů, tj . kovů s vysokou pevností a s velmi nízkou propustností vlhkosti, například ušlechtilé nerezové oceli a hliníku, zhotovená i oddělovací klec 32.

Páté provedení obr. 5, popsáno páté předloženého vynálezu. je třeba

Dále bude, s odvoláním na provedení vyvíječe plynu podle V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi poznamenat, že všechny součásti znázorněné na obr. 5, které jsou funkčně shodné se součástmi znázorněnými na obr. 1, jsou, z důvodu vyhnutí se zbytečnému komplikování popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

Vyvíječ 43 plynu, znázorněný na obr. 5, vykazuje uspořádání, ve kterém jsou držák 35 a uzavírací zátka B roznětky 38 zhotovené z pryskyřice a vytvořené v nedílném celku.

První dutinka 36 sestává z válcové části 36a velkého průměru, válcové části 36b středního průměru a válcové části 36c malého průměru, a vykazuje v podstatě válcovitou, dnem opatřenou formu, která se ve směru ode dna zvětšuje

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · ···· • 9 9 9

9 99

9 9 9

9 9 9

9 ·9

9 9

9 9 9

9 · • · ·

9 9

9999 v průměru ve dvou po sobě následujících stupních. První dutinka 36 vykazuje dvě odsazení 41a, 41b, která jsou vytvořená obvodově kolem vnitřního povrchu v přechodových oblastech, v uvedeném pořadí, mezi válcovou částí velkého průměru a válcovou částí středního průměru, a mezi válcovou částí středního průměru a válcovou částí malého průměru.

Oddělovací klec 37 je za účelem překrytí roznětky 38 vytvořená v miskovité formě a připevněná k držáku 35. Část vnějšího povrchu oddělovací klece 37, konkrétně ta část povrchu, která se nachází na straně jejího otevřeného konce, je vytvořená tak, že vykazuje průměr, jehož velikost se v podstatě shoduje nebo je menší než průměr vnitřního povrchu válcové části 36b první dutinky středního průměru a je takto uveditelná do vzájemného styku s tímto průměrem. Tato oddělovací klec slouží jako uzavírací zátka první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem a odděluje roznětku a plyn vyvíjející činidlo ve vnitřním prostoru první dutinky navzájem od sebe. Oddělovací klec 37 je na svém otevřeném konci dále opatřená radiálně vně se rozkládající přírubovou částí 37a vytvořenou tak, že vybíhá na vnitřní povrch válcové části 36a první dutinky velkého průměru. Odpovídající umístění oddělovací klece 37 v první dutince 36 je zajištěné prostřednictvím přírubové části 37a, která na straně otevřeného konce první dutinky 36 dosedá na odsazení 41a.

Držák 35 zahrnuje ve společném celku s ním vytvořenou kovovou vložku 42. Tato kovová vložka 42 sestává z válcového dílu 42b a kruhového deskového dílu 42a, navazujícího na a rozkládajícího se z jednoho konce válcového dílu 42b, a tvoří přírubu obklopující držák 35.

84542 (84542a)

PV 2002-2431 ·· ···« • · · · · · · · · · ··· · ·♦ ·· *· ♦♦ ··· ·

Při tomto uspořádání se nejdříve přírubová část 37a oddělovací klece 37 uvede do styku s odsazením 41a první dutinky 36, a poté se do styku s přírubovou částí 37a, přes těsnicí O-kroužek 39, uvede kruhový deskový díl 42a kovové vložky 42 . Za tohoto stavu se otevřený konec první dutinky 36 přehne přes druhý konec válcového dílu 42b kovové vložky 42 a zalemuje přehnutím tak, že je možné přírubovou část 37a oddělovací klece 37, kovovou vložku 42 a první dutinku 36. spojit do společného celku.

Současně se odsazení 41a první dutinky 36 a přírubová část 37a oddělovací klece 37 stlačí směrem ke a na kovovou vložku 42 tak, že dojde k deformaci těsnicího O-kroužku 39 a tím i odpovídajícímu uzavření a utěsnění mezery nacházející se mezi uvedenými součástmi. Oddělovací klec 37 je na straně orientované směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14 opatřená v ní vytvořeným zářezem 40.

Šesté provedení

Dále bude popsáno šesté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu. Vyvíječ 47 plynu tohoto provedení je znázorněný na obr. 6 a vyka-zuje uspořádání, ve kterém jsou držák 44 a uzavírací zátka B roznětky 38 zhotovené z pryskyřice a vytvořené v nedílném celku. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi je třeba poznamenat, že všechny součásti znázorněné na obr. 5, které jsou funkčně shodné se součástmi znázorněnými na obr. 1, jsou, z důvodu vyhnutí se zbytečnému komplikování popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

První dutinka 45 sestává z válcové části 45a velkého průměru, válcové části 45b středního průměru a válcové části

84542 (84542a)

PV 2002-2431 ♦ 44 · ··

44 44 ··

44 φ « «4 *

4444 44 4

44 4 · 4 4 4

4 4 4 4 4 4

44 4« 4444

45c malého průměru, a vykazuje v podstatě válcovitou, dnem opatřenou formu, která se ve směru ode dna zvětšuje v průměru ve dvou po sobě následujících stupních. První dutinka 45 vykazuje dvě odsazení 41a, 41b, která jsou vytvořená obvodově kolem vnitřního povrchu v přechodových oblastech, v uvedeném pořadí, mezi válcovou částí velkého průměru a válcovou částí středního průměru, a mezi válcovou částí středního průměru a válcovou částí malého průměru.

Oddělovací klec 37 je za účelem překrytí roznětky 38 vytvořená v miskovité formě a připevněná k držáku 44. Část vnějšího povrchu oddělovací klece 37, konkrétně ta část, povrchu, která se nachází na straně jejího otevřeného konce, je vytvořená tak, že vykazuje průměr, jehož velikost se v podstatě shoduje nebo je menší než průměr vnitřního povrchu válcové části 45b první dutinky středního průměru a je takto uveditelná do vzájemného styku s tímto průměrem. Tato oddělovací klec slouží jako uzavírací zátka první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem a odděluje roznětku a plyn vyvíjející činidlo ve vnitřním prostoru první dutinky navzájem od sebe. Oddělovací klec 37 je na svém otevřeném konci dále opatřená radiálně vně se rozkládající přírubovou částí 37a vytvořenou tak, že vybíhá na vnitřní povrch válcové části 45a první dutinky s velkým průměrem. Odpovídající umístění oddělovací klece 37 v první dutince 45 je zajištěné prostřednictvím přírubové části 37a, která na straně otevřeného konce této první dutinky 45 dosedá na odsazení 41a.

Držák 44 zahrnuje ve společném celku s ním vytvořenou kovovou vložku 46. Tato kovová vložka 46 sestává z kruhového deskového dílu a tvoří přírubu vybíhající vně z držáku 44. Při tomto uspořádání se nejdříve přírubová část 37a

64542 (84542a)

PV 2002-2431 «9·9

9999 99 oddělovací klece 37 uvede do styku s odsazením 41a první dutinky 45, a poté se do styku s přírubovou částí 37a, přes těsnicí O-kroužek 39., uvede jedna strana kovové vložky 46. Za tohoto stavu se otevřený konec první dutinky 45 přehne přes druhou stranu kovové vložky 46 a zalemuje tak, že je možné přírubovou část 37a oddělovací klece 37, kovovou vložku 46 a první dutinku 45 spojit do společného celku.

Současně se odsazení 4la první dutinky 45 a přírubová část 37a oddělovací klece 37 stlačí směrem ke a na kovovou vložku 45 tak, že dojde k deformaci těsnicího O-kroužku 39, čímž se docílí odpovídající uzavření a utěsnění mezery nacházející se mezi uvedenými součástmi. Oddělovací klec 37 je na straně orientované směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14 opatřená v ní vytvořeným zářezem 40.

Sedmé provedení

Dále bude, s odvoláním na obr. 7, popsáno sedmé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi je třeba poznamenat, že všechny součásti znázorněné na obr. 7, které jsou funkčně shodné se součástmi znázorněnými na obr. 1, jsou, z důvodu vyhnutí se zbytečnému komplikování popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

Vyvíječ 49 plynu podle tohoto provedení, znázorněný na obr. 5, vykazuje uspořádání, ve kterém jsou držák 48 a uzavírací zátka B roznětky 38 zhotovené z pryskyřice a vytvořené v nedílném celku.

První dutinka 36 sestává z válcové části 36a velkého průměru, válcové části 36b středního průměru a válcové části

84542 (84542a)

PV 2002-2431 β·

36c malého průměru, a tvoří v podstatě válcovitou, dnem opatřenou formu, která se ve směru ode dna zvětšuje v průměru ve dvou po sobě následujících stupních. První dutinka vykazuje dvě odsazení 41a, 41b, která jsou vytvořená obvodově kolem vnitřního povrchu v přechodových oblastech, v uvedeném pořadí, mezi válcovou částí velkého průměru a válcovou částí středního průměru, a mezi válcovou částí středního průměru a válcovou částí malého průměru.

Oddělovací klec 37 je za účelem překrytí roznětky 38 vytvořená v miskovité formě a připevněná k držáku 48. Část vnějšího povrchu oddělovací klece 37, konkrétně ta část povrchu, která se nachází na straně jejího otevřeného konce, je vytvořená tak, že vykazuje průměr, jehož velikost se v podstatě shoduje nebo je menší než průměr vnitřního povrchu válcové části 36b první dutinky středního průměru a je takto uveditelná do vzájemného styku s tímto průměrem. Tato oddělovací klec slouží jako uzavírací zátka první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem a odděluje roznětku a plyn vyvíjející činidlo ve vnitřním prostoru první dutinky navzájem od sebe. Oddělovací klec 37 je na svém otevřeném konci dále opatřená radiálně vně se rozkládající přírubovou částí 37a vytvořenou tak, že vybíhá na vnitřní povrch válcové části 36a první dutinky s velkým průměrem. Odpovídající umístění oddělovací klece 37 v první dutince 36 je zajištěné prostřednictvím přírubové části 37a, která na straně otevřeného konce této první dutinky 3_6 dosedá na odsazení 41a.

Držák 48 zahrnuje ve společném celku s ním vytvořenou kovovou vložku 42. Tato kovová vložka 42 sestává z válcového dílu a tvoří přírubu obklopující držák 48.

84542 (84542a)

PV 2002-2431

	- 34	·· »9·· • 9 * 9 9 • · · ••99 9«	»· ·* *9 • 9·· 9 9 9 9 • 9 9« «9 «
9 9 9 · ·	« 9*9·
Při tomto uspořádání se	nej dříve	přírubová	část 37a
oddělovací	klece 37 uvede do	styku s	odsazením	41a	první
dutinky 36,	a poté se do styku	s přírubovou částí	37a,	přes

těsnicí O-kroužek 39, uvede jeden konec kovové vložky 42 . Za tohoto stavu se otevřený konec první dutinky 36 přehne přes druhý konec kovové vložky 42 a zalemuje tak, že je možné přírubovou část 37a oddělovací klece 37, kovovou vložku 42 a první dutinku 36 spojit do společného celku.

Současně se odsazení 41a první dutinky 36 a přírubová část 37a oddělovací klece 37 stlačí směrem ke a na kovovou vložku 42 tak, že dojde k deformaci těsnicího O-kroužku 39 a tím k uzavření a utěsnění mezery nacházející se mezi uvedenými součástmi. Oddělovací klec 37 je na straně orientované směrem k plyn vyvíjejícímu činidlu 14 opatřená v ní vytvořeným zářezem 40.

Výhodné plyn vyvíjející činidlo

Jako plyn vyvíjející činidlo použitelné v kombinaci s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu je výhodné plyn vyvíjející činidlo zahrnující organickou sloučeninu obsahující dusík jako palivovou složku, anorganickou sloučeninu jako oxidační činidlo, a alespoň jednu přídavnou látku.

Palivová složka, kterou je pro tento účel možné použít, zahrnuje alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny obsahující 5-aminotetrazol, guanidin nitrát a nitroguanidin.

Oxidační činidlo, které je pro tento účel možné použít, zahrnuje alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny

84542 (84542a)

PV 2002-2431 e» ···· ·« «· « · » · · · · « « • * * · ·« · · · • ···«·<··· « • · · ···»*, · · · ·*·· ·· »· >· ·· «*#« obsahující dusičnan strontnatý, dusičnan amonný, dusičnan draselný, chloristan amonný a chloristan draselný.

Přídavná látka, kterou je možné pro tento účel použít, zahrnuje oxid molybdenový, kterým je katalyzátor vzněcování.

Jako další přídavné látky, které mohou tvořit součást plyn vyvíjecího činidla, je možné uvést pojivo a ekvivalentní látky. Pojivá, která je možné použít, zahrnují alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny obsahující Cyamoposis gumu, methylcelulózu, karboxymethylcelulózu, ve vodě rozpustný ether celulózy a polyethylenglykol.

Takto plyn vyvíjející činidlo obsahuje 5-aminotetrazol a guanidin nitrát jako palivovou složku; dusičnan strontnatý a chloristan amonný jako oxidační činidlo; oxid molybdenový jako katalyzátor vzněcování; a Cyamoposis gumu jako pojivo. S výhodou plyn vyvíjející činidlo obsahuje 10 až 30 procent hmotnostních 5-aminotetrazolu a 15 až 35 procent hmotnostních guanidin nitrátu, jako palivovou složku; 10 až 30 procent hmotnostních dusičnanu strontnatého a 15 až 35 procent hmotnostních chloristanu amonného, jako oxidační činidlo; 1 až 10 procent hmotnostních oxidu molybdenového, jako katalyzátor vzněcování; a 1 až 10 procent hmotnostních Cyamoposis gumy, jako pojivo.

Postup výroby plyn vyvíjecího činidla

Dále bude popsaný postup výroby shora popsaných plyn vyvíjejících činidel. Odváží se předepsaná množství každé složky plyn vyvíjejícího činidla. Po odvážení jednotlivých složek se tyto složky za použití míchacího zařízení typu V

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · · · • *

- 36 důkladně promísí. Do této směsi se přidá 10 až 30 procent hmotnostních vody a pokračuje se v jejím míchání. Mokrá, vodu obsahující směs se poté za použití hnětacího přístroje podrobí hnětení za účelem vytvoření vazké hmoty. Tato vazká protlačovacího zařízení konfigurace. Vylisovaný hmota se za použití vakuového vylisuje do požadované tvarové produkt se vysouší nejdříve při teplotě 60 °C po dobu 15 hodin a poté při teplotě 100 °C po dobu 5 hodin pro za vytvoření plyn vyvíjecího činidla požadované formy.

Příklady

Dále bude uvedený podrobný popis konkrétních příkladů předloženého vynálezu. V souvislosti s tímto popisem je třeba uvést, že pro účely následujících příkladů a porovnávacího příkladu byly použity stejná roznětka, stejné plyn vyvíjející činidlo, a stejný těsnicí O-kroužek.

Příklad 1 bylo zváženo sestávaj ícího

Pro tento případ byl vyvíječ plynu vytvořený v provedení podle obr. 1. -Nejdříve byla ke hliníkovému držáku, přes těsnicí O-kroužek, připevněna roznětka. Pak a odměřeno 0,9 g plyn vyvíjecího činidla, z 19,0 procent hmotnostních 5-aminotetrazolu;

26,0 procent hmotnostních guanidin nitrátu; 22,0 procent hmotnostních dusičnanu strontnatého; 26,0 procent hmotnostních chloristanu amonného; 4,0 procenta hmotnostní oxidu molybdenového; a 3,0 procenta hmotnostní Cyamoposis gumy, a naplněno do první, z hliníku zhotovené dutinky. Plyn vyvíjející činidlo bylo slisováno do prvků válcového tvaru s jedním průchozím otvorem, z nichž každý vykazoval vnější

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · · · · · • · průměr 0 1,5 mm, vnitřní průměr 0 0,5 mm, délku 1,5 mm a hmotnost 3 mg. Poté byla do první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem nasunuta oddělovací klec, na kterou byl předtím, do na ní obvodově kolem vnějšího povrchu jejího obecně válcovitého hliníkového tělesa vytvořené prstencové drážky, uspořádaný těsnicí O-kroužek tak, že se tento nachází ve styku s vnitřním povrchem první dutinky. Následně byla takto nasunutá oddělovací klec uvedena, prostřednictvím odsazení vytvořeného v první dutince, do jejího odpovídajícího umístění v této dutinky. Nakonec byl do první dutinky nasunutý držák s na něm připevněnou roznětkou a poté připevněný k této dutince zalemováním.

Následně byl proveden test na pohlcování vlhkosti, jehož podstata spočívá v měření množství vlhkosti pohlceného plyn vyvíjejícím činidlem po té, co byl vyvíječ plynu po dobu 1 000 hod udržován v prostředí o teplotě 80 °C a s 95% vlhkostí okolí.

Dále bylo provedeno měření časového zpoždění zažehnutí. Spouštěcí doba přivedení impulsu elektrického proudu do vyvíječe plynu byla nastavena na nulu a časový interval potřebný pro odpovídající zvýšení tlaku ve vnitřním prostoru dutinky o vnitřním objemu 18 centimetrů kubických byl měřený jako časové zpoždění zažehnutí.

Příklad 2

Pro tento případ byl vyvíječ plynu vytvořený v provedení podle obr. 2. Nejdříve byla ke hliníkovému držáku, přes těsnicí O-kroužek, připevněna roznětka. Pak bylo zváženo a odměřeno 0,9 g plyn vyvíjecího činidla, jehož chemické složení bylo identické se složením plyn vyvíjecího

84542 (84542a)

PV 2002-2431 • · · · · · činidla použitého v Příkladu 1, a naplněno do první, z hliníku zhotovené dutinky. Poté byla do první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem nasunuta oddělovací klec, na kterou byl předtím, do na ní obvodově kolem vnějšího povrchu jejího obecně válcovitého hliníkového tělesa vytvořené prstencové drážky, nainstalovaný těsnicí O-kroužek tak, že se tento nachází ve styku s vnitřním povrchem první dutinky. Následně byla takto nasunutá oddělovací klec uvedena, prostřednictvím směrem dovnitř vybíhajícího výstupku vytvořeného obvodově kolem vnitřního povrchu první dutinky, do jejího odpovídajícího umístění v této dutince. Nakonec byl do první dutinky nasunutý držák s na něm připevněnou roznětkou a poté připevněný k této dutince zalemováním.

Příklad 3

Pro tento případ byl vyvíječ plynu vytvořený v provedení podle obr. 3. Nejdříve bylo zváženo a odměřeno 0,9 g plyn vyvíjecího činidla, jehož složení bylo identické se složením plyn vyvíjecího činidla použitého v Příkladu 1, a následně naplněno do první, z hliníku zhotovené dutinky. Poté byla na hliníkový držák uložena desková montážní ucpávka a za tohoto stavu byl držák nasunut do první dutinky naplněné plyn vyvíječím činidlem. Pak byla do oddělovací klece vložena roznětka a na oddělovací klec nainstalován těsnicí O-kroužek. Nakonec byl do oddělovací klece nasunutý hliníkový držák a připevněný k ní zalemováním. Současně byla oddělovací klec, prostřednictvím lemovacích úseků první dutinky a držáku, uvedena do jejího odpovídajícího umístění.

Příklad 4

84542 (84542a)

PV 2002-2431 ·· ·· • * · · • · ··

Pro tento případ byl vyvíječ plynu vytvořený podle obr. 4.

roznětka

Nejdříve byla do hliníkového

Poté, po uložení těsnicích prostředků na lemovací úseky oddělovací klece a držáku, byly oddělovací klec a držák, společně s roznětkou, spřaženy zalemováním za spojení oddělovací klece a roznětky s držákem. Pak bylo zváženo a odměřeno 0,9 g plyn vyvíjecího činidla, jehož složení bylo identické se složením plyn vyvíjecího činidla použitého v Příkladu 1, a poté naplněno do první, z hliníku zhotovené dutinky. Nakonec byl do první dutinky naplněné plyn vyvíjejícím činidlem, společně s těsnicím 0-kroužkem uspořádaným mezi nimi, nasunutý hliníkový držák a připevněný k této dutince zalemováním.

držáku uložena

Srovnávací příklad 1

Pro tento případ byl vyvíječ plynu vytvořený v provedení podle obr. 9. Nejdříve byla ke hliníkovému držáku, společně s těsnicím 0-kroužkem uspořádaným mezi nimi, připevněná roznětka. Pak bylo zváženo a odměřeno 0,9 g plyn vyvíjecího činidla, jehož složení bylo identické se složením plyn vyvíjecího činidla použitého v Příkladu 1, a poté naplněno do první, - z hliníku zhotovené dutinky. Nakonec, po nasunutí hliníkového držáku s na něm zafixovanou roznětkou do první dutinky, a po uložení těsnicích prostředků na lemovací úseky oddělovací klece a držáku, byla první dutinka zalemováním připevněna k držáku.

Výsledky testů na pohlcování vlhkosti a měření časového zpoždění zažehnutí vyvíječů plynu podle shora zmiňovaných Příkladů 1 až 4 a podle Srovnávacího příkladu 1 jsou uvedené v Tabulce 1 na obr. 10.

84542(84542a)

PV 2002-2431 • · · · • ·

• · · · · · · • · · · · · ·· · ·

Obsah vlhkosti pohlcené plyn vyvíječím činidlem se na základě testu na pohlcování vlhkosti vypočte podle dále uvedené rovnice:

Obsah vlhkosti pohlcené plyn vyvíječím činidlem = = (hmotnost plyn vyvíjecího činidla po provedení testu na pohlcování vlhkosti - hmotnost plyn vyvíjecího činidla před prováděním testu na pohlcování vlhkosti) / hmotnost plyn vyvíjecího činidla před prováděním testu na pohlcování vlhkosti x 100.

Ze shora zmiňované Tabulky 1 může být seznatelné, že v Příkladech 1 až 4 je obsah vlhkosti pohlcené plyn vyvíječím činidlem po provedení testu na pohlcování vlhkosti snížený na velikost 0,3 procenta hmotnostní nebo menší, a že nedošlo k žádnému snížení výkonnosti těchto vyvíječů plynu. Naproti tomu, v případě Srovnávacího příkladu 1 byl zjištěn obsah vlhkosti pohlcené plyn vyvíječím činidlem 1,5 procenta hmotnostního, a že došlo ke snížení rychlosti hoření plyn vyvíjecího činidla tak, že tento vyvíječ plynu ani zdaleka nevykazuje svůj plný výkon.

Kromě toho je v případě Příkladů 1 až 4 docíleno tak krátkého časové zpoždění zažehnutí, že je menší než 2 msec. Naproti tomu v případě Srovnávacího příkladu 1 bylo zjištěno časové zpoždění zažehnutí dlouhé 2,2 msec, což ve svém důsledku znamená, že se tento vyvíječ plynu během jeho uvádění do činnosti zpožďuje a že tudíž není schopný podávat plný funkční výkon.

Průmyslová využitelnost

84542 (84542a)

PV 2002-2431

Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu je, vzhledem k tomu, že je méně náchylný ke vnikání atmosférické vlhkosti, že pracuje bez časového zpoždění zažehnutí, a že vykazuje optimální výkonnost, vhodný pro použití v kombinaci s předepínačem bezpečnostního pásu a podobných systémů.

Zastupuj e:

Dr. Miloš Všetečka v.r.

84542 (84542a)

PV 2002-2431

JUDr. Miloš Všetečka advokát

120 00 Praha 2, Hálkova 2

99 ·· • · W ♦ * · · · ♦ • · · · · · · ♦

Claims (18)

1. Vyvíječ plynu, zahrnující první dutinku naplněnou plyn vyvíjejícím činidlem, které prostřednictvím svého spalování vyvíjí plyn; druhou dutinku, uspořádanou uvnitř první dutinky a obsahující zapalovací činidlo; a držák pro uchycení první dutinky a uzavírací zátky, na které je uchycená druhá dutinka, nebo pro uchycení první dutinky a druhé dutinky, vyznačující se tím, že má upravenou oddělovací klec, která umožňuje uzavření plyn vyvíjejícího činidla v první dutince tak, že toto plyn vyvíjející činidlo odděluje od druhé dutinky.

2. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že oddělovací klec je uspořádaná tak, že překrývá druhou dutinku.

3. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oddělovací klec je uspořádaná tak, že se alespoň část vnějšího povrchu oddělovací klece může nacházet ve styku s vnitřním povrchem první dutinky.

4. Vyvíječ plynu podle nároku 1 vyznačující se tím, že oddělovací v příslušném umístění v první dutince prostřednictvím výstupku nebo odsazení, kteréžto jsou upravené na vnitřním povrchu první dutinky.

nebo 2, klec je ustavená prostředky

5. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oddělovací klec je na držáku uchycená zalemováním.

16 84542 (84542a)

PV 2002-2431 ·· *··*

6. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v mezeře nacházející se mezi oddělovací klecí a první dutinkou jsou uspořádané těsnicí prostředky pro její utěsnění.

7. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oddělovací klec je na držáku, společně s uzavírací zátkou druhé dutinky, uchycená zalemováním.

8. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v mezeře nacházející se mezi oddělovací klecí a držákem jsou uspořádané těsnicí prostředky pro její utěsnění.

9. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že držák je zhotovený z kovu, a že v mezeře nacházející se mezi oddělovací klecí a držákem a v mezeře nacházející se mezi první dutinkou a držákem jsou jednotlivě uspořádané těsnicí prostředky pro jejich utěsnění.

10. Vyvíječ plynu vyznačující se tím, vytvořené v nedílném celku.

11. Vyvíječ plynu vyznačující se tím, zářezem.

podle nároku 1 že držák a uzavírací nebo 2, zátka jsou podle nároku 1 nebo 2, že oddělovací klec je opatřená

12. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo

2,

16 84542 (84542a)

PV 2002-2431 ·· .··· plyn vyvíjející činidlo obsahující dusík jako sloučeninu jako oxidační látku.

vyznačující se tím, že zahrnuje organickou sloučeninu palivovou složku, anorganickou činidlo, a alespoň jednu přídavnou

13. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny obsahující 5-aminotetrazol, guanidin nitrát a nitroguanidin jako palivovou složku; a alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny obsahující dusičnan strontnatý, dusičnan amonný, dusičnan draselný, chloristan amonný a chloristan draselný jako oxidační činidlo.

14. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje jako přídavnou látku oxid molybdenový.

15. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje jako přídavnou látku alespoň jeden materiál vybraný ze skupiny obsahující Cyamoposis gumu, methylcelulózu, karboxymethylcelulózu, ve vodě rozpustný ether celulózy a polyethylenglykol.

16. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje 5aminotetrazol a guadinin nitrát jako palivovou složku; dusičnan strontnatý a chloristan amonný jako oxidační činidlo; a oxid molybdenový a Cyamoposis gumu jako přídavnou látku.

17. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje 10 až 30

16 84542 (84542a)

PV 2002-2431

44 44··

99 99 99 99

9 9 4 4 f 4 · «444

44 44 44 44 4

4 444 44 444 4 4

4444 44 44 «4 44 4444 procent hmotnostních 5-aminotetrazolu a 15 až 35 procent hmotnostních guanidin nitrátu, jako palivovou složku; 10 až 30 procent hmotnostních dusičnanu strontnatého a 15 až 35 procent hmotnostních chloristanu amonného, jako oxidační činidlo; a 1 až 10 procent hmotnostních oxidu molybdenového a 1 až 10 procent hmotnostních Cyamoposis gumy, použitých jako přídavné látky.

18. Vyvíječ plynu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se použije v kombinaci s předepínačem bezpečnostního pásu.