CZ298352B6 - Napínac remenu pro motorová vozidla - Google Patents

Abstract

Napínac (10) remenu sloužící k napínaní hnacího remenu nebo rozvodového remenu (16) zahrnuje excentrický nastavovací prvek (18) s koncovým povrchem konstruovaným a uporádaným tak, aby se nastavovací prvek (18) mohl prímo svým povrchem namontovat na montážní povrch bloku (12) motoru. Otocná konstrukce (30) je namontovaná na excentrickém nastavovacím prvku (18) tak, aby se mohla otácet mezi první polohou a druhou polohou, kde je usporádaná napínací kladka (90) remenu s možností otácení, která je namontovaná na otocné konstrukci (30). Vinutá torzní pružina (50) je konstruována tak, aby mohla pusobit pružným predpetím na otocnou konstrukci (30) ve smeru utahování remenu a smerem od první polohyk druhé poloze, pricemž excentrický nastavovací prvek (18) se behem montážního procesu muže pohybovat tak, aby pohyboval otocnou konstrukcí (30) proti predpetí torzní pružiny (50) do polohy, ve kteréje napínací kladka (90) v predem stanovené poloze, ve které staticky napíná zmínený remen (16) a vekteré se excentrický nastavovací prvek musí rucnezafixovat. Koncový povrch excentrického nastavovacího prvku (18) muže behem otácení excentrického nastavovacího prvku (18) svým povrchem klouzat po montážním povrchu (12).

Description

Oblast techniky

Dosavadní stav techniky

Napínače řemenů jsou dobře známými zařízeními, která se již dříve používala u různých řemenových systémů. V oblasti napínačů řemenů je zcela, běžné využívat stálou napínací sílu, která umí kompenzovat zvětšující se prodloužení řemene vlivem opotřebení a jiných faktorů. Společný typ obvyklého řemene zahrnuje pevnou konstrukci a otočnou konstrukci, otočně upevněnou k pevné konstrukci pomocí sestavy otočného čepu. Otočná konstrukce zahrnuje kladku obsluhující řemen. K otočné konstrukci je připojena vinutá pružina tak, že konstrukci obklopuje, a přitom jsou její konce spojeny mezi pevnou a otočnou konstrukcí tak, že vytváří předpětí otočné konstrukce, a to ve směru maximálního napínání řemenu, přičemž síla předpětí klesá tak, jak se otočná konstrukce pohybuje z polohy minimálního napínání do polohy maximálního napínání řemenu. Navzdory měnící se síle pružiny, v rozsahu pohybu, je napínání řemenu konstantní. Uvedené principy jsou zahrnuty v US patentu 4 473 362.

Rovněž je známo, že při montáži napínačů řemenů na motor se mohou namontovat tak, že na řemen působí předem stanovenou statickou silou, Kromě toho je otočná konstrukce, obvykle zahrnující kladku, pohyblivá mezi polohami definovanými zarážkami. Během nastavení nebo montáží napínače se nastaví excentrický prvek, který tvoří část pevné konstrukce tak, aby pohyboval otočnou konstrukcí mezi zarážkami, přičemž kladka napínání řemenu je umístěna tak, aby na řemen působila předem stanoveným statickým napětím. Taková uspořádání jsou navržena v US patentu 5 244 438 a v UK patentu 2 249 152. Nedostatkem konstrukce u uvedených patentů je skutečnost, že oba uvedené napínače zahrnují základovou desku, na které je namontován excentrický nastavovací prvek. U této konstrukce tvoří základová deska část napínače a používá se rovněž k namontování excentrického nastavovací prvku na povrch rámu motoru, přičemž možnost přesného kolmého nastavení osy excentrického nastavovacího prvku lze velmi těžko zajistit. Kolmost osy je důležitá proto, aby se napínací kladka nenakláněla, a aby byl pás na kladce axiálně vyvážen.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout napínač řemenu pro motorová vozidla, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek, který je přímo namontován na povrch motoru, a to bez použití základové desky napínače, která se dosud montovala mezi povrch motoru a excentrický prvek.

Aby se tohoto cíle mohlo dosáhnout, poskytuje tento vynález napínač řemenu pro napínání hnacího řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek s koncovým povrchem konstruovaným tak, aby se mohl namontovat přímo plochou na plochu, a to s přihlédnutím k montážnímu povrchu napínače řemenu, který je k dispozici na rámu motoru. Otočná konstrukce se montuje na excentrický nastavovací prvek, kde se otáčí mezi první polohou a druhou polohou, a kde je kladka napínače řemenu namontována tak, aby se mohla na otočné konstrukci otáčet. Vinutá pružina je konstruována tak, aby mohla otočné konstrukci poskytnout předpětí, a to ve směru napínání řemenu a ve směru od první polohy směrem k druhé poloze, přičemž se excentrický nastavovací prvek může během montáže pohybovat tak, aby otočnou konstrukcí pohyboval proti předpětí vinuté pružiny, a to do polohy, ve které je napínací kladka řemenu umístěna tak, že pás

-1CZ 298352 B6 působí předem stanoveným statickým napětím. V tomto místě se excentrický nastavovací prvek upevňuje ručně.

Koncový povrch excentrického nastavovacího prvku klouže svým povrchem po montážním povrchu, a to tehdy, když se excentrický nastavovací prvek otáčí. Běžné napínače maj í zarážky, které omezují velikost dráhy pohybu otočné konstrukce mezi první a druhou polohou. Tyto zarážky musí být dostatečně tuhé, aby mohly čelit otřesům a nárazům vyvolaným silou při náhlém zastavení otočné konstrukce. Cílem tohoto vynálezu je poskytnout mnohem pružnější zarážku, která by snížila vliv nárazů, způsobených otočnou konstrukcí, po dosažení první nebo druhé polohy,, aniž by se přitom zvýšily náklady na výrobu zmíněných napínačů. Aby se toho mohlo dosáhnout má vinutá pružina, používaná k tomu, aby otočné konstrukci poskytla předpětí ve směru napínání řemenu a směrem k druhé poloze, výstupek, který se používá jako zarážka.

Tento vynález zmíněného cíle dosahuje tím, že napínači hnacího řemenu, nebo rozvodového řemenu, poskytuje excentrický nastavovací prvek, který je konstruován tak, aby se mohl namontovat na montážní povrch rámu motoru, a dále otočnou konstrukci namontovanou na nastavovacím prvku a sloužící k otáčivému pohybu mezi první a druhou polohou. Otočná konstrukce zahrnuje první a druhý povrch zarážky omezující její pohyb. Napínací kladka řemenu je otočně namontována na otočné konstrukci, a vinutá pružina má jeden konec provozně spojený s otočnou konstrukcí, přičemž je konstruována tak, aby otočné konstrukci poskytovala předpětí ve směru napínání řemenu a směrem od první polohy k druhé poloze, přičemž zmíněná pružina má druhý konec, který vystupuje radiálně směrem ven. Excentrický nastavovací prvek lze v průběhu montáže nastavit tak, aby pohyboval otočnou konstrukcí proti předpětí vinuté pružiny a do polohy,, ve které se nachází napínací kladka řemenu, která na řemen působí statickým napětím, přičemž v tomto místě se musí excentrický nastavovací prvek upevnit ručně. Během činnosti napínače směřuje pohyb otočné konstrukce směrem k první poloze a je v této první poloze ukončen spojením prvního povrchu zarážky s radiálně vystupujícím druhým koncem vinuté pružiny, přičemž pohyb otočné konstrukce ve směru k druhé poloze je ukončen v druhé poloze spojením druhého povrchu zarážky s radiálně vystupujícím druhým koncem vinuté pružiny.

Během montážní procedury je přesné umístění otočné konstrukce vůči povrchům zarážky mnohem kritičtějším krokem, než je tomu u umístění otočné konstrukce vůči povrchům zarážky, a to za účelem umístění kladky s předem stanoveným statickým napětím vůči řemenu, což představuje větší možnost výskytu chyb. Cílem tohoto vynálezu je poskytnout napínač řemenu, u kterého je poloha otočné konstrukce vůči povrchům zarážky pevná, a to v průběhu montáže, kdy se kladka pohybuje do polohy předem stanoveného statického napětí vůči řemenu. Jakmile se dosáhne hodnoty předem stanoveného statického napětí, otočná konstrukce se uvolní a umožní relativní pohyb otočné konstrukce směrem k povrchům zarážky a rovněž směrem od nich, Konkrétně je cíle dosaženo poskytnutím napínače hnacího a rozvodového řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek konstruovaný tak, aby se dal namontovat na montážní povrch rámu motoru, dále zahrnuje otočnou konstrukci namontovanou na nastavovacím prvku, která se otočně pohybuje mezi první a druhou polohou, přičemž otočná konstrukce zahrnuje první a druhý povrch, zarážky. Napínací kladka řemenu je namontována tak, aby mohla vykonávat otáčivý pohyb na otočné konstrukci, kde je vinutá pružina konstruována tak, aby otočné konstrukci poskytovala pružné předpětí ve směru napínání řemenu a ve směru od první polohy k druhé poloze. Excentrický nastavovací prvek lze nastavit během montáže napínače řemenu tak, aby otočnou konstrukcí pohyboval proti předpětí vyvinuté pružiny směrem do polohy, ve které se napínací kladka nachází v předem určeném statickém napětí vůči řemenu. Otočná konstrukce zahrnuje indikátor, který se může pohybovat do polohy indikující stav, ve kterém se kladka nachází ve styku s řemenem, a to s předem stanoveným statickým napětím. Na základové desce se nachází první a druhý povrch zarážky, přičemž zmíněná základová deska je dočasně spojená s otočnou konstrukcí za účelem pohybu během montáže tak, že první povrch zarážky otočné konstrukce se nachází v určité, předem stanovené vzdálenosti od prvního povrchu zarážky základové desky, a druhý povrch zarážky otočné konstrukce je umístěn v určité, předem stanovené vzdále-2CZ 298352 B6 nosti od druhého povrchu zarážky základové desky, a to v době souběžného otáčení otočné konstrukce a základové desky při montáži napínače. Excentrický nastavovací prvek a základová deska jsou konstruovány tak, aby se jim dalo zabránit v pohybu po tom, co se napínací kladka dala vůči řemenu do pohybu, a to s předem stanoveným statickým napětím. Napínač řemenu se považuje za provozuschopný, jestliže je základové desce zabráněno v dalším pohybu tím, že se otočná konstrukce neodpojí od základové desky, aby se tak otočné konstrukci umožnil otáčivý pohyb vůči excentrickému nastavovacímu prvku.

Podle dalšího cíle tohoto vynálezu se jako indikátor správné montáže napínače používá napětí získané vinutou torzní pružinou, která poskytuje otočné konstrukci predpětí, a to ve směru napínání řemenu. Tento vynález konkrétně poskytuje napínač hnacího a rozvodového řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek konstruovaný tak, aby se mohl namontovat na montážní povrch rámu motoru. Na otočnou konstrukci je namontován nastavovací prvek, který umožňuje otáčivý pohyb mezi první a druhou pozicí, přičemž nastavovací prvek zahrnuje indikátor, který indikuje relativní polohu otočné konstrukce vůči první a druhé poloze. Na otočnou konstrukci je, z důvodu možnosti otáčení, namontována napínací kladka řemenu. Vinutá torzní pružina má jeden konec operativně spojený s otočnou konstrukcí, a je uzpůsobená k tomu, aby otočné konstrukci poskytovala pružné predpětí, a to ve směru napínání řemenu a ve směru od první polohy k druhé poloze, přičemž zmíněná pružina má druhý konec, který vystupuje radiálně směrem ven. Excentrický nastavovací prvek lze během montáže nastavit tak, aby mohl otočnou konstrukcí pohybovat do polohy, ve které se nachází napínací kladka s předem stanoveným statickým napětím vůči řemenu. Otočná konstrukce se může, během nastavování excentrického nastavovacího prvku, pohybovat vůči excentrickému nastavovacímu prvku a proti predpětí pružiny, a to tak, že se indikátor pohybuje směrem ke spojení s radiálně vystupujícím druhým koncem zmíněné pružiny, čímž indikuje, že se kladkou pohybovalo směrem k dosažení předem stanoveného statického napětí vůči pásu, a že se rovněž pohybovalo s otočnou konstrukcí tak, aby se dostala do předem stanovené statické polohy vůči první a druhé poloze, přičemž se v tomto místě musí excentrický nastavovací prvek zafixovat ručně.

Další cíle a výhody tohoto vynálezu vyplynou z podrobnějšího popisu obrázků a přiložených nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje čelní pohled na napínač řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu,

Obr. 2 znázorňuje příčný řez prvním provedením tohoto vynálezu, vedený podél čáry 2-2 na obr. 1,

Obr. 3 znázorňuje zadní pohled na napínač řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu,

Obr. 4 znázorňuje zadní pohled na napínač řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu,

Obr. 5 znázorňuje příčný řez druhým provedením tohoto vynálezu, vedený podél čáiy 5-5 na obr. 4,

Obr. 6 znázorňuje čelní pohled na napínač řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu,

Obr. 7 znázorňuje čelní pohled na modifikaci napínače řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu,

Obr. 8 znázorňuje příčný řez modifikací napínače řemene podle prvního provedení tohoto vynálezu.

-3CZ 298352 B6

Příklady provedení vynálezu 4

Obr. 1 znázorňuje čelní pohled na napínač 10 řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu.I

Napínač řemenu je upevněn k motorovému bloku nebo k rámu vozidla, označeného číslicí 12, a' to pomocí svorníku se závitem 14, a je přitom společně s hnacím nebo rozvodovým řemenem 161 součástí procesu napínání.j

Obr. 2 znázorňuje příčný řez vedený podél čáry 2-2 na obr. 1. Napínač 10 řemenu zde zahrnuje vnitřní excentrický nastavovací prvek j8. Nastavovací prvek 18 zahrnuje hlavní excentrický prvek 19 a směrem ven v radiálním směru vystupující desku nebo přírubu 2 ve tvaru vačky. Příruba 22 je vytvořena integrálně s excentrickou částí 19 u podélného konce excentrické částí 19, která by měla být umístěna nejdále od bloku 12 motoru, přitom by zmíněná příruba mohla být vytvořena jako oddělená konstrukce, která je k excentrické částí 19 připevněna jakýmkoliv známým způsobem. Tento vynález uvažuje o tom, že by excentrický upevňovací prvek, konkrétně excentrická část 19, mohla mít jakékoliv uspořádání, které by poskytovalo funkci udržování ramene v excentrické poloze vůči upevňovacímu svorníku _14. Excentrická část 19 může například zahrnovat příčnou konfiguraci, která má v příčném řezu tvar písmene U a má zeslabenou ohnutou část, a dále může zahrnovat obklopující válcovité pouzdro sloužící jako podpora ložiska. j

Z důvodu zjednodušení popisuje tento vynález popsán a zobrazen s excentrickou částí 19, která i zahrnuje válcovitou konstrukci s podélným vývrtem 20, a která je v poloze axiálně umístěné od střední podélné osy válcovité konstrukce. Do vývrtu 20 se vkládá svorník 14, který upevňuje nastavovací prvek 18 k bloku 12 motoru.

Na obr. 1 je vidět, že koncový povrch nastavovacího prvku 18 je umístěn v poloze „povrch na povrch“ vůči montážnímu povrchu, který se nachází na bloku 12 motoru. Tento montážní povrch může být přímo na bloku 12 motoru, nebo může být, pomocí konzoly a pod., připevněn k bloku ;

motoru. Obě uvedené možnosti budou popsány později.

Příruba 22 je opatřena hexagonálním otvorem 23 (obr. 1), který je uzpůsoben ke spolupráci s adjustačním nářadím při montážní a instalační operaci, při které je řemen zaváděn okolo napínače 10 řemenu, a kde je napínač 10 řemenu nastaven tak, aby mohl na pás působit příslušnou napínací silou tak, jak to bude mnohem podrobněji popsáno později. |

Trubkové ložisko 24, vyrobené z PTFE a pod., je umístěno na vnějším povrchu hlavní válcovité | excentrické části 19 excentrického nastavovacího prvku 18, těsně u příruby 22. Pracovní excent- ' rický prvek nebo rameno páky 30 vytváří otočnou konstrukci s hlavní excentrickou částí 32 umístěnou okolo trubkového ložiska 24. Excentrická část 32 zahrnuje vnější válcovitý povrch a podélný vývrt 31 definovaný vnitřním povrchem 33. Vývrt 31 je umístěn axiálně vůči střední podélné ose válcovitého vnějšího uspořádání excentrické části 32 tak, že rameno nebo otočná konstrukce 30 je vůči svorníku 1.4, nastavovacímu prvku 18 a ložisku 24, umístěna excentricky.

Vnitřní povrch 33 nastavovacího prvku 18 je kluzně spojen s vnějším povrchem trubkového ložiska 24.

Mezi podélnými konci excentrické části 32, blíže ke konci sousedícím s blokem 12 motoru, vystupuje radiálním směrem prstencovitá část stěny 35. Vnější válcovitá část stěny 36 se táhne od vnějšího obvodu prstencovité části stěny 35 směrem k bloku motoru 12, a to obecně soustředně vůči koncové části 37 excentrické části 32, která se nachází nejblíže u bloku motoru 12· ,

Z podélného řezu na obr. 2 je nejlépe vidět radiálně vystupující indikátor 34, jako relativně tlustší část válcovité části stěny 36. Indikátor 36 se při montáží napínače 10 řemenu používá k ujištění se, že napínač zatěžuje řemen 16 předem stanovenou zátěžovou silou, a to již při počátečním seřizování.

-4CZ 298352 B6

Torzní pružina 50 je zapojena mezi blokem 12 motoru a ramenem 30. Konkrétněji, pružina 50 1 zahrnuje hlavní část 51 volně navinutou okolo excentrického nastavovacího prvku 18 a excentrické válcovité části 32 ramene 30. Jeden konec torzní pružiny 50, který je blíže bloku 12 .

motoru, zahrnuje prodlužovací část pružiny 52, která se táhne radiálně směrem ven z hlavní části >|

51. Prodlužovací část pružiny 52 končí ve spojovací části 54, která je ohnutá směrem k bloku 1 motoru, a je přijímána podélnou, nebo prodlouženou štěrbinou S v bloku motoru 12. Vzájemné spojení mezi spojovací částí 54 pružiny 50 a štěrbinou S umožňuje, v průběhu počáteční mon- '4 táže, posun pružiny 50, ale brání, během montáže nebo provozu napínače, otáčení konce 52 pružíny a celého napínače JO. U alternativního uspořádání vystupuje z bloku 12 motoru kolík a ohnutá spojovací část je vynechána. Boční povrch prodloužené části pružiny 52 je zachycený za kolík. Pružině a napínači to umožňuje, během montáže, posun a zároveň poskytuje klidový povrch, vůči kterému je prodloužené druhé koncové části 52, v době montáže a provozu, uděleno předpětí. Druhý konec torzní pružiny 50 vystupuje z hlavní části 51 radiálně a směrem ven tak, že tvoří spojovací první koncovou část 56 (obr. 3). Spojovací první koncová část 56 je spojena s ramenem 30 tím, že zapadá do drážky 57, vytvořené v části vnější válcovité stěny 36 ramena 30.

Na obr. 3 je zřetelně vidět otvor 38, vytvořený ve vnější části válcovité stěny 36 ramena 30. Otvor 38 umožňuje prodloužené druhé koncové části 52 pružiny 50 roztáhnout se směrem ven za radiální hranici části vnější válcovité stěny 36. aby se mohla spojit s blokem 12 motoru. Okraje definující otvor 38 v části vnější válcovité stěny 36 funguji jako omezovači povrchové zarážky 40, 42, které omezují otočnou polohu ramene 30. Konkrétněji, během činnosti napínače 10, je ramenu 30 dovoleno otočně oscilovat okolo trubkového ložiska 24. Rotační poloha ramena 30 je omezena činností povrchových zarážek 40, 42 spojených s prodlouženou koncovou částí 52 pružiny 50. Prodloužená druhá koncová část 52 pružiny zahrnuje obklopující elastomerové pouzdro 58, které působí jako zklidňující nárazník, a přidává prodloužené druhé koncové části 52 konstrukční podporu.

Okolo nastavovacího prvku 18 je v blízkosti bloku motoru prstencovitě umístěn opěrný kroužek 80 pružiny, který je přivaren, nebo jinak upevněn, k nastavovacímu prvku. Opěrný kroužek 80 pružiny má v podstatě plochý prstencovitý obvod, který poskytuje vnitřní povrch ložiska prostor pro pružinu 50. U obou podélných konců částí excentrické válcovité stěny 32 se nachází'pár podložek 82, 84 ložiska. Opěrný kroužek 80 zahrnuje obloukovitou prstencovitou část, která se nachází radiálním směrem od zmíněné ploché části. Konvexní povrch prstencovité vnitřní části slouží jako opěrný povrch podložky 82 ložiska.

Podložka 82 ložiska vytváří prvek ložiska, s nízkou hodnotou tření, mezi opěrným kroužkem 80 a koncem 37 excentrické válcovité části 32, přičemž podložka 84 ložiska vytváří prvek ložiska s nízkou hodnotou tření mezi opačným koncem excentrické válcovité části 32 a přírubou 22. Kladka působící na řemen je obvyklým způsobem prstencovitě umístěna okolo ramene 30. U provedení, kterému se dává přednost, je kladka namontována na kuličkových ložiskách 9L Kuličková ložiska 91 jsou namontována mezi vnější kroužek ložiska, který poskytuje prstencovitý vnitřní povrch kladky 90 a vnitřním kroužkem 93 ložiska, upevněným k vnějšímu válcovitému povrchu válcovité excentrické části ramena 30. Kladka 90 má vnější prstencovitý povrch 92, který je hladký, aby se mohl spojit s plochým vnějším povrchem klínového řemenu nebo rozvodového řemenu 16.

Dále bude popsána montáž a činnost napínače 10 řemenu. Do štěrbiny S v bloku 12 motoru nejprve volně vstoupí spojovací část dotykové plochy 54 pružiny 50, přičemž svorník 14 je volně zašroubován do otvoru se závitem v bloku 12 motoru. Jelikož svorník není na počátku dotažen, je nastavovacímu prvku 18 umožněno excentricky se otáčet okolo svorníku 14, a to s pomocí příslušného adjustačního nářadí, které se zasune do hexagonálního otvoru 23. Nastavovacím prvkem se otáčí tak, že excentrické uspořádání způsobí pohyb povrchu 92 kladky 90, na kterém je umístěn řemen, a to směrem od záběrové polohy řemenu, takže řemen 16 se může umístit okolo povrchu 92 kladky 90. Během počátečního otáčení nastavovacím prvkem 18, výsledný mírný

-5CZ 298352 B6

K ,ΐΐ ί

pohyb nebo posun pružiny 50 způsobí, že spojovací část, dotyková plocha 54 pružiny 50 klouže f ve zmíněné štěrbině S. Kromě toho, během počátečního otáčení nastavovacím prvkem 18 zůstává í rotační poloha ramena 30 v klidu, jelikož zde nepůsobí dostatečný kroutící moment řemenu, pře-J nášený řemenem přes rameno 30, aby se překonal opačný kroutící moment způsobený torzníí pružinou 50.-i

Po umístění řemenu okolo napínače 10 se nastavovací prvek dále otáčí v opačném směru tak, aby;

se povrch 92 kladky 90 dostal do styku s řemenem 16 a mohl ho napínat. Jestliže se na řemen 16 působí dostatečnou silou, je opačný kroutící moment vyvolaný řemenem 16, a působící přes rameno 30, dostatečný k překonání kroutícího momentu vyvolaného torzní pružinou 50. Výsledkem je to, že rameno 30 je nuceno se otáčet ve spojení s nastavovacím prvkem 18 proti předpětí torzní pružiny 50. Před tím, než se rameno 30 začne otáčet, zůstává zarážka 42 ramena 30 v pružném spojení s elastomerovým pouzdrem 58 prodlouženou koncovou částí 2 pružiny. Jakmile se rameno 30 začne otáčet, zarážka 42 se pohybuje směrem od pouzdra 58 pružiny a indikátor 34 se spojí s prodlouženou druhou koncovou částí 52 pružiny. V tom okamžiku se upevňovací svorník 14 utáhne a zajistí nastavovací prvek 18 v daném místě. Rameno 30 napínače 10 se může volně otáčet okolo nastavovacího prvku 18, ale v otáčení je omezeno zarážkami 40, 42. Jestliže je řemen během činnosti motoru povolen pružina 50 otáčí ramenem 30 tak, že zarážka 42 se přiblíží k prodloužené koncové části 52 pružiny, a to tak, že excentrické uspořádání válcovité excentrické Části 32 ramene 30 donutí kladku pohybovat se dále směrem dopředu ke styku s řemenem 16 a kjeho napnutí. Naopak, pokud je řemen 16 v průběhu činnosti motoru napínán, vyvolá sílu, která způsobí otáčení ramena v opačném směru, takže zarážka 40 se přiblíží k prodloužené koncové části 52 pružiny a kladka se začne pohybovat směrem od polohy napínání řemenu a proti síle pružiny 50.

Obr. 4 znázorňuje zadní pohled na napínač 100 pásu podle druhého provedení tohoto vynálezu, a obr. 5 znázorňuje příčný řez vedený podél čáry 5-5 na obr. 4. Na obr. 5 znázorněný napínač 100 řemenu je namontován na bloku 112 motoru upevňovacím svorníkem 114 se závitem a je ve stavu, kdy napíná hnací nebo rozvodový řemen 116.

Napínač 100 řemenu zahrnuje vnitřní excentrický nastavovací prvek 118. Nastavovací prvek 118 zahrnuje hlavní válcovitou excentrickou část 119 a podélný vývrt 120 procházející zmíněnou excentrickou částí v místě umístěném v axiálním směru od střední podélné osy válcovité excentrické části. Do vývrtu 120 se zašroubovává zmíněný upevňovací svorník 114, který spojuje nastavovací prvek 118 s blokem 112 motoru.

Nastavovací prvek 118 zahrnuje radiálně směrem ven vystupující přírubu ve tvaru vačky, která je vytvořena integrálně s válcovitou částí u podélného konce, která se má umístit co nejdále od bloku 112 motoru. Příruba má hexagonální otvor 123 (obr. 6), který přírubou prochází, a který je během montáže uzpůsoben ke spolupráci s adjustačním nástrojem, kdy při zmíněné montáži je řemen 116 nasunut okolo napínače řemenu 100. přičemž napínač 100 řemenu je nastaven tak, aby mohl na řemen 116 působit příslušnou napínací sílou, což bude později popsáno mnohem podrobněji.

Tak jak je to znázorněno na obr. 5, je v blízkosti příruby 122 umístěno trubkové ložisko, zhotovené z PTFE nebo jiného podobného materiálu s nízkým třením, a je spojené s vnějším válcovitým povrchem hlavní válcovité části 119 excentrického nastavovacího prvku 118.

Pracovní excentrický prvek, nebo rameno 130 páky, zahrnuje hlavní excentrický díl 132 prstencoví tě rozmístěný okolo trubkového ložiska 124. Rameno 130 má válcovitý vnější povrch a podélný vývrt 131, procházející zmíněným ramenem a definovaný vnitřním povrchem 133.

Vývrt 131 je umístěn v axiálním směru od střední podélné osy válcovitého excentrického dílu 132 tak, že rameno 130 je vůči svorníku 114, nastavovacímu prvku 118 a ložisku 124 umístěno

-6CZ 298352 B6 excentricky. Vnitřní povrch 133 nastavovacího prvku je kluzně spojen s vnějším povrchem trub- ý kového ložiska 124, aby se tím umožnilo otáčení ramene 30 okolo svorníku 114, nastavovacího prvku 118 a ložiska 124.

Část prstencovité stěny 135 vystupuje radiálně směrem ven z vnitřku válcovitého excentrickéhoJ dílu 132. Část stěny 135 se nachází mezi protilehlými podélnými konci válcovitého excentric-j kého dílu 132, obecně blíže ke konci a u bloku 112 motoru. Vnější část válcovité stěny 136 se!

táhne od vnějšího obvodu prstencovité části stěny 135 k bloku 112 motoru, a to obecně sou-1 středně, nejblíže vůči koncové části 137 válcovitého excentrického dílu 132, a co nejblíže k bloku 112 motoru.'

Torzní pružina je připojena mezi blokem 112 motoru a ramenem 130. Konkrétněji, pružina 150 má hlavní část 151 volně navinutou okolo excentrického nastavovacího prvku 118, a to obecně uί části nastavovacího prvku 118, která umožňuje její polohu co nejblíže u bloku 112 motoru.

Konec torzní pružiny, umístěný co nejblíže u bloku motoru 112, má prodlouženou koncovou část 152 pružiny, která vystupuje směrem k radiále a ven od hlavní části 151. Prodloužená koncová část 152 pružiny končí ve spojovací části dotykové plochy 154, která je ohnuta směrem k blok 112 motoru a vchází do podélné Štěrbiny S v bloku 112 motoru. Druhý konec torzní pružiny 150 vystupuje směrem k radiále a ven z hlavní části 151 tak, že tvoří spojovací část první koncové části 156, tak jak je to znázorněno na obr, 4, Spojovací část první koncové části 156 je spojena s ramenem 130 tím, že je zasunuta do štěrbiny 157, vytvořené v hlavní části válcovité stěny ramene 130.

Kladka 190 je obvyklým způsobem umístěna kruhově okolo ramena 130. Přednost se dává tomu, . i aby byla kladka namontována na valivém ložisku 91 a vnitřním kroužku 93 valivého ložiska.

Kladka 190 poskytuje vnější kruhový povrch 192, který je uzpůsoben po styk s řemenem 116.

Radiálně směrem ven vybíhající část 138 ramena 130 vybíhá z vnější části válcovité stěny 136. Vybíhající část 138 zahrnuje otvor 139, tak jak je to znázorněno na obr. 6.

Na obr. 5 je vidět zkosená základová deska 143, která je umístěna proti bloku 112 motoru, a zahrnuje kruhovitý otvor 1_44, do kterého zapadá konec nastavovacího prvku 118. Povrch na základové desce 143 odvrácený od bloku motoru 112 a obklopující otvor 144 je spojen s prstencovým ramenem 141 nebo povrchem, který se nachází okolo obvodu nastavovacího prvku 118, a to u jeho konce. Tloušťka základové desky 143 je o málo větší než axiální vzdálenost mezí blokem 112 motoru a povrchem prstencového ramene 141, takže konec nastavovacího prvku 118 se nachází v malé vzdálenosti od bloku motoru, a to alespoň před utažením upevňovacího svorníku H4.

Základová deska 143 zahrnuje směrem ven vystupující část 145, která společně s výstupkem 138 a prodlouženou koncovou částí 152 pružiny vystupuje směrem k radiále a směrem ven za vnější radiální povrch 192 kladky 190 tak, že tyto tři části lze, po namontování napínače na blok 112 motoru, zřetelně vidět (obr. 6). Prodloužená část 145 základové desky 143 rovněž zahrnuje, podél vnějšího obvodu, otvor 148 a spojovací drážku 149. Funkce otvoru 148 a drážky 149 budou popsány později. j 'i

Základová deska 143 dále zahrnuje ohnutý výstupek 146, který vystupuje ve směru osy bloku motoru 112. Ohnutý výstupek 146 funguje jako zarážka, která zůstává během činnosti napínače pevná, a spolupracuje se zarážkami 140 a 142 ramena 130 při omezování úhlové, nebo rotační polohy ramena 130. Zarážky 140 a 142 jsou protilehlými okraji vytvořenými na protilehlých stranách otvoru 170, který je vytvořen v části válcovité vnější stěny 136 ramena 130, tak jak je to jasně vidět na obr. 4. Výstupek, nebo zarážka 146 základové desky je vytvořen tak, aby zapojil zarážky 140 a 142. Jestliže se rameno po otočení dostane za předem stanovený úhlový rozsah, dojde k omezení možného rozsahu otáčivého pohybu ramena 130 okolo excentrického nastavovacího prvku 118,

U protilehlých podélných konců válcovité excentrické části stěny 132 je umístěn pár opěrných podložek 182 a 184 s nízkou hodnotou tření. Opěrná podložka 182 je obecně umístěna v prostoru hlavní části pružiny 151, a vytváří opěrný prvek mezi základovou deskou 143 a koncem 137 válcovitého excentrického dílu 132, Opěrná podložka 184 tvoři opěrný prvek mezi protilehlým koncem válcovitého excentrického dílu a přírubou 122.

Před namontováním napínače 100 je otvorem 139 ve výstupku 138 prostrčen odstranitelný kolík 147, který se dále dostává do otvoru 148 v základové desce 143 tak, aby spojil základovou desku 143 s ramenem 130, aby tím zabránil relativnímu vzájemnému natáčení. V počátečním uspořádání sestavy napínače 100, před montáží, prodloužená koncová část 152 pružiny se pružně spojuje s bočním povrchem kolíku 147, zatímco opačný konec pružiny je spojen s ramenem 130 pomocí pružného spoje 156. Torzní činnost torzní pružiny 150 před montáží způsobuje, že se zarážka 142 ramena 130 pružně spojuje s okrajem zarážky 146.

Dále bude popsána montáž sestavy napínače 100 řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu. Počátečním krokem montážního procesu je zachycení ohnutého konce 154 prodloužení pružiny 152 ve štěrbině - bloku motoru 112. Centrálním vývrtem nastavovacího prvku 118 se prostrčí svorník 114 a lehce se zašroubuje do otvoru v bloku 112 motoru tak, že umožňuje otáčení nastavovacího prvku 118.

Montážní a adjustační nástroj se vloží do hexagonálního otvoru 123 v nastavovacím prvku 118. Nástroj se používá k ručnímu otáčení nastavovacího prvku 118 tak, že nejkrajnější povrch 192 kladky 190 se může pohybovat od polohy spojení s řemenem, aby se řemen mohl v podobě smyčky natáhnou okolo kladky 190. Během otáčení nastavovacího prvku 118 zůstává rameno nehybné, jelikož kroutící moment, vyvolaný pásem 116 prostřednictvím ramena 130, není dostatečný k tomu, aby překonal kroutící moment torzní pružiny 150, která pomocí torzní síly připojuje rameno 130 k bloku 112 motoru. Pokračující otáčení nastavovacího prvku 118 způsobuje, že se vnější povrch 192 kladky 190 pohybuje směrem ke styku s řemenem 116, při kterém dochází k napínání. Další otáčení nastavovacího prvku 118 způsobuje, že se síla zátěže vyvolaná řemenem zvyšuje, což poskytuje dostatečný kroutící moment ramena 130 pro překonání kroutícího momentu pružiny 150, a tím natáčení ramena 130 s nastavovacím prvkem 118 proti předpětí pružiny 150. Jelikož se rameno 130 natáčí proti předpětí pružiny 150. pružina je stále těsněji ovinována, a to vlivem pohybu ve směru obvodu mezi konci 154 a 156 nastavovacího prvku 118. Konkrétněji, konec dotykové plochy 154 pružiny 150 zůstává pevně zachycen ve štěrbině S bloku motoru 112, zatímco první koncová část 156 se otáčí s ramenem J_30, se kterým je spojena, čímž dále utahuje ovinutí pružiny a zvyšuje její sílu působící na rameno 130.

Jelikož je rameno 130 připojeno kolíkem 147 k základové desce 143, základová deska se otáčí společně s ramenem 130. Výsledkem je, že poloha zarážky 146 základové desky 143 je vůči zarážkám 140, 142 neměnná, a tím neexistuje možnost, aby se zarážka mohla, během montážního procesu, posunout ze zamýšlené orientace vůči zarážkám 140, 142. Otáčení ramena 130 a základové desky 143 způsobuje, že se kolík 147 pohybuje směrem od prodloužení koncové části 152 pružiny. Nakonec se drážka 149 otáčí tak dlouho, až se spojí s prodlouženou částí 152 pružiny, kde je torzní pružinou ovinována s cílem vyvinout žádoucí sílu. Svorník 114 se utáhne, aby se zabránilo dalšímu pohybu nastavovacího členu 118. Axiální stlačení základové desky 143 mezi nastavovacím prvkem H8 a blokem 112 motoru, které je způsobeno utahováním zmíněné pružiny, podobně způsobuje, že je základová deska fixována na místě. Po utažení svorníku 114 je kolík 147 z otvorů 139 a 148 odstraněn. Tato skutečnost umožňuje, že se rameno 130 otáčí vůči základové desce a nastavovacímu prvku 118. Tím byl napínač namontován s příslušným napětím torzní pružiny 150, která může působit na rameno 130 příslušnou kroutící sílou, a rovněž se zarážkou 146 v požadované poloze vůči zarážkám 140, 142 ramena 130. Jelikož je prvek zarážky

-8CZ 298352 B6 vůči zarážkám 140, 142 předem zafixován, lze ocenit, že montážní nastavení se provádí tak, aby se prvořadě provedlo nastavení správné statické napínací síly na řemenu 116. a nikoliv nastavení poloh zarážek. Toto se liší od prvního provedení, u kterého montážní nastavení nastavuje oba parametry. Jelikož se nastavení zarážek u prvního provedení musí provést s vyšší přesnosti než je tomu u nastavení napnutí řemenu, požaduje se u druhého provedení méně přesné směrové nastavení mezi prodlouženou částí 152 pružiny a drážkou 149. Konkrétněji, nastavení u druhého provedení vyžaduje, aby bylo provedeno pouze tak, aby prodloužená koncová část 152 pružiny byla umístěna někam mezi konce relativně široké drážky 149.

Obr, 7 znázorňuje čelní pohled na modifikaci napínače řemenu z obr. 4 až 6. Na obr. 7 znázorněný napínač 200 řemenu funguje stejně jako napínače na obr. 4 až 6, s tím rozdílem, že zahrnuje samostatný kolík, který připojuje rameno k základové desce pomocí otvorů v rameni a základové desce, a kde je západka otočně upevněna k základové desce, kde plní stejnou funkci. Na obr, 7 znázorněný napínač 200 zahrnuje západku 202 otočně upevněnou u jednoho konce 204 k základové desce 206. Západka 202 má ve střední části výčnělek 208. Excentrické rameno 210 zahrnuje štěrbinu 212 umístěnou na obvodovém povrchu. Štěrbina se 212 je provedena tak, aby mohla přijímat výčnělek 208, přičemž rameno 210 se otočně spojuje se základovou deskou 206. Po otočení nastavovacího prvku do polohy, ve které spojí drážku 216 v základové desce s prodloužením pružiny 218, se svorník 220 utáhne tak, jak to bylo popsáno u obr. 4 až 6. Po utažení svorníku 220 se západka 202 otáčí tak, že výčnělek 208 opouští štěrbinu 212 a rameno 210 se může volně otáčet.

Obr. 8 znázorňuje příčný rez modifikací napínače řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu. Napínač 300 na obr. 8 je v podstatě totožný s napínačem na obr. 1 s tím rozdílem, že má některé odlišnosti. Prvky zobrazené na obr. 1 a 8 jsou označeny stejnými referenčními znaky. Z obr. 8 jsou zřejmé hlavní rozdíly mezi modifikací a prvním provedením na obr. 2, které se týkají nastavovacího prvku 18. U provedení na obr. 2 je příruba vytvořena integrálně s válcovitou excentrickou částí 19 u podélného konce nastavovacího prvku, který se nachází v nej vzdálenější poloze od bloku motoru. U konstrukce na obr. 8 je příruba 22 vytvořena odděleně od hlavní válcovité excentrické části 19 a je k ní následně přivařena, nebo jinak upevněna. Kromě toho, u prvního provedení na obr. 2, má hlavní válcovitá část 19 v podstatě po celé délce plynulý válcovitý vnější povrch a nosný kroužek 80 upevněný k vnějšímu válcovitému povrchu hlavní excentrické části j9. Naproti tomu provedení na obr. 8 nezahrnuje nosný kroužek 80, ale spíše poskytuje pár stupňovitých částí přírub 302 a 304, které jsou vytvořeny integrálně s hlavní excentrickou částí 19. Konkrétně, příruba 302 zahrnuje prstencovitý povrch vystupující radiálně směrem ven z vnějšího povrchu hlavní excentrické části 19, a dále válcovitý povrch 308 visící axiálně z povrchu 306 směrem k bloku 12 motoru. Příruba 304 je vytvořena prstencovitým povrchem 310 vystupujícím k radiále směrem ven z válcovitého povrchu 308, a dále válcovitým povrchem 31.2, který probíhá ve směru osy bloku motoru z prstencovitého povrchu 310. Válcovitý povrch 312 končí u bloku motoru a definuje radiální prodloužení kruhovitého koncového povrchu 314 nastavovacího prvku 18 v blízkosti bloku motoru 12. Kruhovitý povrch 314 je spojen s povrchem bloku 12 motoru. Prstencovitý povrch 310 slouží jako podpěrný povrch prstencovité opěrné podložky 82. Kromě toho, plochý prstencovitý povrch 310 slouží jako podpěra a omezovač pohybu pro hlavní část 51 torzní pružiny 50. Části příruby 302 a 304 spolupracují s prstencovitou částí stěny 35 a válcovitou částí stěny 36 ramena 30, čímž mezi sebou vymezují hlavní část 51 pružiny 50.

Části příruby 302, 304 fungují tak, že zvyšují rozsah excentrické části 19 po radiále v blízkosti bloku motoru, a to za účelem pomoci napínači 300 snést vyšší zatížení vyvolané řemenem 16. Konkrét něj i, u provedení na obr. 2 lze ocenit to, že zatížení vyvolané řemenem 16 působí na svorník 14, prostřednictvím napínače 10, ohybovou silou. V tomto případě je svorník 14 tlačen ve směru, který je souběžný s tenčí Částí hlavní excentrické části 19, což je případ zobrazený na obr. 2, kde ohybová síla působící na svorník může způsobit menší deformaci tenčí části stěny excentrické části, zvláště v části v blízkosti bloku 12 motoru. Naproti tomu tenčí část pracovního

-9CZ 298352 B6 excentrického prvku napínače 10, u provedení na obr. 8, označená číslicí 320, je na konci u bloku 12 motoru podpírána, směrem k radiále a ven, vystupujícími částmi příruby 302, 304. Toto uspořádání vyloučí jakoukoliv deformaci tenčí části 320, jako výsledek působení síly od řemenu 16.

Přednost se dává tomu, aby excentrická část 19 na obr. 2, stejně jako excentrická část a integrálně vytvořené části příruby 302 a 304 u provedení na obr. 8, byly vytvořeny obráběním. Lze použít jakýkoliv vhodný materiál, nejlépe ocel.

Alternativně lze použít práškový kov, například práškový hliník nebo prášková ocel. U provedení příruby 22 zobrazeného na obr. 8 se dává přednost tomu, aby byla vyrobena lisováním, ačkoliv i zde je možné použít práškový materiál, nebo obráběný kov.

Je známo, že výrobky z práškového kovu jsou levnější, ale křehčí než výrobky z obráběného kovu. Při lisování práškového kovu se práškový materiál nasype do dutiny společně s vázací pryskyřicí a slisuje se známým způsobem. Práškový materiál je z 20 % pórovitý a proto ho lze zesílit roztavenou mědí. Provedení znázorněné na obr. umožňuje, při srovnání s výrobkem Z odlitku z mědí, výrobu dostatečně silného a přitom levnějšího nastavovaného prvku 18. Je nutné vzít na vědomí, že použitý popis a připojené výkresy předmětu vynálezu jsou pouze ilustrativní, přičemž vynález umožňuje realizovat všechny modifikace a ekvivalenty, které vyhovují duchu a rozsahu následujících nároků.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Napínač řemenu pro motorová vozidla, sloužící k napínání hnacího řemenu nebo rozvodového řemenu, zahrnuje excentrický nastavovací prvek (18) namontovaný na montážní povrch bloku (12) motoru, otočnou konstrukci (30), která se otočně pohybuje vůči nastavovacímu prvku (18) mezí první a druhou polohou, přičemž otočná konstrukce (30) obsahuje první a druhou povrchovou zarážku (40, 42) pro omezení otáčivého pohybu, napínací kladku (90) řemenu, otočnou na konstrukci (30), vinutou torzní pružinu (50) s jednou koncovou částí (56), která je v průběhu činnosti napínače řemenu operativně spojena s pevným předpětím s otočnou konstrukcí (30), a to ve směru napínání řemenu od první polohy k druhé poloze, přičemž torzní pružina (50) má druhou koncovou část (52), vystupující radiálně směrem ven za radiální vnější rozsah napínací kladky (90) řemenu, a druhá koncová část (52) zahrnuje dotykovou plochu (54), dosedající pevně proti povrchu pro záběr pružiny (50) na bloku motoru, excentrický nastavovací prvek (18), seřízený během instalace pro pohybování otočnou konstrukcí (30) proti předpětí vinuté torzní pružiny (50) a nastavitelný do předem určené instalační polohy, do které má být ukazovací hrot excentrického nastavovacího prvku (18) nastavený, vyznačující se tím, že v průběhu činnosti napínače je pohyb otočné konstrukce (30), ve směru k první poloze, ukončen v první poloze stykem první povrchové zarážky (40) s druhou koncovou částí (52) vinuté torzní pružiny (50), vystupující radiálně směrem ven, a kde pohyb otočné konstrukce (30) ve směru ke druhé poloze je ukončen ve druhé poloze dotykem druhé povrchové zarážky (42) s radiálně a směrem ven vystupující druhou koncovou částí (52) vinuté torzní pružiny (50).
2. 2. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že přímo na bloku (12) motoru je vytvořena montážní štěrbina (S).
3. 3. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznač uj ící se tí m , že na bloku (12) motoru je upevněný samostatný prvek, který tvoří montážní štěrbinu (S).

   - 10CZ 298352 B6
4. 4. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznač uj ící se t í m, že dále zahrnuje ložisko (24) umístěné mezi otočnou konstrukcí (30) a excentrickým nastavovacím prvkem (18), přičemž otočná konstrukce (30) je na ložisku (24) během činnosti napínače řemenu otočná a udržuje řemen v konstantním napětí.
5. 5. Napínač řemenu podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m , že povrch pro záběr pružiny (50) obsahuje štěrbinu (S), vytvořenou na povrchu bloku motoru, přičemž dotyková plocha (54) druhé koncové části pružiny (50) je vložena do štěrbiny (S).
6. 6. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m, že povrch pro záběr pružiny (50) na bloku (12) motoru obsahuje vystupující kolík a dotyková plocha (54) druhé koncové části (52) spolupracuje s kolíkem.
7. 7. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačující se t í m , že napínací kladka (90) řemenu, při nastavení otočné konstrukce (30) na předem určenou montážní polohu, je nastavena na předem určené statické napětí ve vztahu k řemenu.
8. 8. Napínač řemenu podle nároku 1, vy z n a č uj íc í se t í m , že druhá koncová část (52) vinuté torzní pružiny (50) se nachází přibližně ve středu mezi první a druhou povrchovou zarážkou (40, 42) otočné konstrukce (30) při přemístění otočné konstrukce do předem určené montážní polohy.
9. 9. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačující se tím, že povrchové zarážky (40, 42) na otočné konstrukci (30) jsou vytvořené v jednom celku s otočnou konstrukcí (30).
10. 10. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačující se tím, že otočná konstrukce (30) zahrnuje indikátor (34), který indikuje relativní polohu otočné konstrukce (30) vůči první a druhé poloze, upravený tak, že při pohybu otočné konstrukce (30) během nastavování excentrického nastavovacího prvku (18), působícího v místě svého upevnění na řemen předem stanoveným napětím, relativně vůči prvku (18) a proti předpětí vinuté torzní pružiny (50), se seřídí s radiálně a směrem ven vystupující druhou koncovou částí (52) vinuté torzní pružiny (50) a tím indikuje, že se zmíněná kladka (90) dostala do předem určeného stavu napětí s řemenem a že otočná konstrukce (30) se dostala do předem určené statické polohy vůči první a druhé poloze.
11. 11. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačující se tím, že excentrický nastavovací prvek (18) zahrnuje koncový povrch, konstruovaný pro přímý dotyk povrchu k povrchu ve vztahu k montážnímu povrchu.
12. 12. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačující se t í m, že dále zahrnuje opěrný kroužek (80), pevně spojený s vnějším povrchem excentrického nastavovacího prvku (18), přičemž kroužek (80) tvoří opěrný povrch pro vinutou torzní pružinu (50) a je oddělen mezerou od montážního povrchu bloku motoru.
13. 13. Napínač řemenu podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje opěrný kroužek (80), který obklopuje vnější povrch excentrického nastavovacího prvku (18) a opěrnou podložku (82), která se nachází mezi opěrným kroužkem (80) a otočnou konstrukcí (30).