CZ53799A3 - Napínač řemenu pro motorová vozidla - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká napínače řemenů, zvláště se týká napínačů řemenů, které se mohou snadno a přesně nastavit do pracovního vztahu s časovači m a hnacím řemenem.

Dosavadní stav techniky

Napínače řemenů jsou dobře známými zařízeními, která se již dříve používala u různých řemenových systémů. V oblasti napínačů řemenů je zcela běžné využívat stálou napínací sílu, která umí kompenzovat zvětšující se prodloužení řemene vlivem opotřebení a jiných faktorů. Společný typ obvyklého řemene zahrnuje pevnou konstrukci a otočnou konstrukci, otočně upevněnou k pevné konstrukci pomocí sestavy otočného čepu. Otočná konstrukce zahrnuje kladku obsluhující řemen. K otočné konstrukci je připojena vinutá pružina tak, že konstrukci obklopuje, a přitom jsou její konce spojeny mezi pevnou a otočnou konstrukcí tak, že vytváří předpětí otočné konstrukce, a to ve směru maximálního napínání řemenu, přičemž síla předpětí klesá tak, jak se otočná konstrukce pohybuje z polohy minimálního napínání do polohy maximálního napínání řemenu. Navzdory měnící se síle pružiny, v rozsahu pohybu, je napínání řemenu konstantní. Uvedené principy jsou zahrnuty v U.S. patentu 4,473,362.

Rovněž je známo, že při montáži napínačů řemenů na motor se mohou namontovat tak, že na řemen působí předem stanovenou statickou sílou. Kromě toho je otočná konstrukce, obvykle zahrnující kladku, pohyblivá mezi polohami definovanými zarážkami. Během nastavení nebo montáži napínače se nastaví excentrický prvek, který tvoří část pevné konstrukce tak, aby pohyboval otočnou konstrukcí mezi zarážkami, přičemž kladka napínání řemenu je umístěna tak, aby na řemen působila předem stanoveným statickým napětím. Taková uspořádání jsou navržena v U.S. patentu 5,244,438 a v UK patentu 2,249,152. Nedostatkem konstrukce u uvedených patentů je skutečnost, že oba uvedené napínače zahrnují základovou desku, na které je namontován excentrický nastavovací prvek. U této konstrukce tvoří základová deska část napínače a používá se rovněž k namontování excentrického nastavovací prvku na povrch rámu motoru, přičemž možnost přesného kolmého nastavení osy excentrického nastavovacího prvku lze velmi těžko zajistit. Kolmost osy je důležitá proto, aby se napínací kladka nenakláněla, a aby byl pás na kladce axiálně vyvážen.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout napínač řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek, který je přímo namontován na povrch motoru, a to bez použití základové desky napínače, která se dosud montovala mezi povrch motoru a excentrický prvek.

Aby se tohoto cíle mohlo dosáhnout, poskytuje tento vynález napínač řemenu pro napínání hnacího řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek s koncovým povrchem konstruovaným tak, aby se mohl namontovat přímo plochou na plochu, a to s přihlédnutím k montážnímu povrchu napínače řemenu, který je k dispozici na rámu motoru. Otočná konstrukce se montuje na excentrický nastavovací prvek, kde se otáčí mezi první polohou a druhou polohou, a kde je kladka napínače řemenu namontována tak, aby se mohla na otočné konstrukci otáčet. Vinutá pružina je konstruována tak, aby mohla otočné konstrukci poskytnout předpětí, a to ve směru napínání řemenu a ve směru od první polohy směrem k druhé poloze, přičemž se excentrický nastavovací prvek může během montáže pohybovat tak, aby otočnou konstrukcí pohyboval proti předpětí vinuté pružiny, a to do polohy, ve které je napínací kladka řemenu umístěna tak, že pás působí předem stanoveným statickým napětím. V tomto místě se excentrický nastavovací prvek upevňuje ručně.

Koncový povrch excentrického nastavovacího prvku klouže svám povrchem po montážním povrchu, a to tehdy, když se excentrický nastavovací prvek otáčí Běžné napínače mají zarážky, které omezují velikost dráhy pohybu otočné konstrukce mezi první a druhou polohou. Tyto zarážky musí být dostatečně tuhé, aby mohly čelit otřesům a nárazům vyvolaným silou při náhlém zastavení otočné konstrukce. Cílem tohoto vynálezu je poskytnout mnohem pružnější zarážku, která by snížila vliv nárazů, způsobených otočnou konstrukcí, po dosažení první nebo druhé polohy, aniž by se přitom zvýšily náklady na výrobu zmíněných napínačů. Aby se toho mohlo dosáhnout má vinutá pružina, používaná k tomu, aby otočné konstrukci poskytla předpětí ve směru napínání řemenu a směrem k druhé poloze, výstupek, který se používá jako zarážka.

Tento vynález zmíněného cíle dosahuje tím, že napínači hnacího řemenu, nebo rozvodového řemenu, poskytuje excentrický nastavovací prvek, který je konstruován tak, aby se mohl namontovat na montážní povrch rámu motoru, a dále otočnou konstrukci namontovanou na nastavovacím prvku a sloužící k otáčivému pohybu mezi první a druhou • · · · · • · · · · · · ·· ··· · · · • · · • · · · · · · polohou Otočná konstrukce zahrnuje první a druhý povrch zarážky omezující její pohyb. Napínací kladka řemenu je otočně namontována na otočné konstrukci, a kde vinutá pružina má jeden konec provozně spojený s otočnou konstrukcí, přičemž je konstruována tak, aby otočné konstrukci poskytovala předpětí ve směru napínání řemenu a směrem od první polohy k druhé poloze, přičemž zmíněná pružina má druhý konec, který vystupuje radiálně směrem ven. Excentrický nastavovací prvek lze v průběhu montáže nastavit tak, aby pohyboval otočnou konstrukcí proti předpětí vinuté pružiny a do polohy, ve které se nachází napínací kladka řemenu, která na řemen působí statickým napětím, přičemž v tomto místě se musí excentrický nastavovací prvek upevnit ručně. Během činnosti napínače směřuje pohyb otočné konstrukce směrem k první poloze a je v této první poloze ukončen spojením prvního povrchu zarážky s radiálně vystupujícím druhým koncem vinuté pružiny, přičemž pohyb otočné konstrukce ve směru k druhé poloze je ukončen v druhé poloze spojením druhého povrchu zarážky s radiálně vystupujícím druhým koncem vinuté pružiny.

Během montážní procedury je přesné umístění otočné konstrukce vůči povrchům zarážky mnohem kritičtějším krokem, než je tomu u umístění otočné konstrukce vůči povrchům zarážky, a to za účelem umístění kladky s předem stanoveným statickým napětím vůči řemenu, což představuje větší možnost výskytu chyb. Cílem tohoto vynálezu je poskytnout napínač řemenu, u kterého je poloha otočné konstrukce vůči povrchům zarážky pevná, a to v průběhu montáže, kdy se kladka pohybuje do polohy předem stanoveného statického napětí vůči řemenu. Jakmile se dosáhne hodnoty předem stanoveného statického napětí, otočná konstrukce se uvolní a umožní relativní pohyb otočné konstrukce směrem k povrchům zarážky a rovněž směrem od nich. Konkrétně je cíle dosaženo poskytnutím napínače hnacího a rozvodového řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek konstruovaný tak, aby se dal namontovat na montážní povrch rámu motoru, dále zahrnuje otočnou konstrukci namontovanou na nastavovacím prvku, která se otočně pohybuje mezi první a druhou polohou, přičemž otočná konstrukce zahrnuje první a druhý povrch zarážky. Napínací kladka řemenu je namontována tak, aby mohla vykonávat otáčivý pohyb na otočné konstrukci, kde je vinutá pružina konstruována tak, aby otočné konstrukci poskytovala pružné předpětí ve směru napínání řemenu a ve směru od první polohy k druhé poloze. Excentrický nastavovací prvek lze nastavit během montáže napínače řemenu tak, aby otočnou konstrukcí pohyboval proti předpětí vinuté pružiny směrem do polohy, ve které se napínací kladka nachází v předem určeném statickém napětí vůči řemenu. Otočná konstrukce zahrnuje indikátor, který se může pohybovat do polohy indikující stav, ve kterém se kladka • · • · · · “ ·····* ·· ···· ·· ·· ··· ·· · · nachází ve styku s řemenem, a to s předem stanoveným statickým napětím. Na základové desce se nachází první a druhý povrch zarážky, přičemž zmíněná základová deska je dočasně spojená s otočnou konstrukcí za účelem pohybu během montáže tak, že první povrch zarážky otočné konstrukce se nachází v určité, předem stanovené vzdálenosti od prvního povrchu zarážky základové desky, a druhý povrch zarážky otočné konstrukce je umístěn v určité, předem stanovené vzdálenosti od druhého povrchu zarážky základové desky, a to v době souběžného otáčení otočné konstrukce a základové desky při montáži napínače. Excentrický nastavovací prvek a základová deska jsou konstruovány tak, aby se jim dalo zabránit v pohybu po tom, co se napínací kladka dala vůči řemenu do pohybu, a to s předem stanoveným statickým napětím. Napínač řemenu se považuje za provozuschopný, jestliže je základové desce zabráněno v dalším pohybu tím, že se otočná konstrukce neodpojí od základové desky, aby se tak otočné konstrukci umožnil otáčivý pohyb vůči excentrickému nastavovacímu prvku.

Podle dalšího cíle tohoto vynálezu se jako indikátor správné montáže napínače používá napětí získané vinutou torzní pružinou, která poskytuje otočné konstrukci předpětí, a to ve směru napínání řemenu. Tento vynález konkrétně poskytuje napínač hnacího a rozvodového řemenu, který zahrnuje excentrický nastavovací prvek konstruovaný tak, aby se mohl namontovat na montážní povrch rámu motoru. Na otočnou konstrukci je namontován nastavovací prvek, který umožňuje otáčivý pohyb mezi první a druhou pozicí, přičemž nastavovací prvek zahrnuje indikátor, který indikuje relativní polohu otočné konstrukce vůči první a druhé poloze Na otočnou konstrukci je, z důvodu možnosti otáčení, namontována napínací kladka řemenu Vinutá torzní pružina má jeden konec operativně spojený s otočnou konstrukcí, a je uzpůsobená k tomu, aby otočné konstrukci poskytovala pružné předpětí, a to ve směru napínání řemenu a ve směru od první polohy k druhé poloze, přičemž zmíněná pružina má druhý konec, který vystupuje radiálně směrem ven. Excentrický nastavovací prvek lze během montáže nastavit tak, aby mohl otočnou konstrukcí pohybovat do polohy, ve které se nachází napínací kladka s předem stanoveným statickým napětím vůči řemenu. Otočná konstrukce se může, během nastavování excentrického nastavovacího prvku, pohybovat vůči excentrickému nastavovacímu prvku a proti předpětí pružiny, a to tak, že se indikátor pohybuje směrem ke spojení s radiálně vystupujícím druhým koncem zmíněné pružiny, čímž indikuje, že se kladkou pohybovalo směrem k dosažení předem stanoveného statického napětí vůči pásu, a že se rovněž pohybovalo s otočnou konstrukcí tak, aby se dostala do předem stanovené statické polohy • · • · · ·

-5• · · · · · ···· ·· ·· · · · vůči první a druhé poloze, přičemž se v tomto místě musí excentrický nastavovací prvek zafixovat ručně.

Další cíle a výhody tohoto vynálezu vyplynou z podrobnějšího popisu obrázků a přiložených nároků.

Přehled obrázků na výkrese

Obr. 1 znázorňuje čelní pohled na napínač řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu, obr.2 znázorňuje příčný řez prvním provedením tohoto vynálezu, vedený podél čáry 2-2 na obr. 1, obr.3 znázorňuje zadní pohled na napínač řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu, obr.4 znázorňuje zadní pohled na napínač řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu, obr. 5 znázorňuje příčný řez druhým provedením tohoto vynálezu, vedený podél čáry 5-5 na obr.4, obr.6 znázorňuje čelní pohled na napínač řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu, obr.7 znázorňuje čelní pohled na modifikaci napínače řemenu podle druhého provedení tohoto vynálezu, obr 8 znázorňuje příčný řez modifikací napínače řemene podle prvního provedení tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr 1 znázorňuje čelní pohled na napínač řemenu 10 podle prvního provedení tohoto vynálezu. Napínač řemenu je upevněn k motorovému bloku nebo k rámu vozidla, označeného číslicí 12, a to pomocí svorníku se závitem 14, a je přitom společně s hnacím nebo rozvodovým řemenem 16 součástí procesu napínání.

Obr. 2 znázorňuje příčný řez vedený podél čáry 2-2 na obr. 1. Napínač řemenu 10 zde zahrnuje vnitřní excentrický nastavovací prvek 18. Nastavovací prvek 18 zahrnuje hlavní excentrický prvek 19 a směrem ven v radiálním směru vystupující desku nebo přírubu 22 ve tvaru vačky. Příruba 22 je vytvořena integrálně s excentrickou částí 19 u podélného konce

-6• · · · · · · • · · · · · »··· ·· ·· ··· excentrické části 19, která by měla být umístěna nejdále od bloku motoru 12, pňtom by zmíněná příruba mohla být vytvořena jako oddělená konstrukce, která je k excentrické části připevněna jakýmkoliv známým způsobem. Tento vynález uvažuje o tom, že by excentrický upevňovací prvek, konkrétně excentrická část 19, mohla mít jakékoliv uspořádání, které by poskytovalo funkci udržování ramene (bude popsáno) v excentrické poloze vůči upevňovacímu svorníku 14. Excentrická část 19 může například zahrnovat příčnou konfiguraci, která má v příčném řezu tvar písmene U a má zeslabenou ohnutou část, a dále může zahrnovat obklopující válcovité pouzdro sloužící jako podpora ložiska. Z důvodu zjednodušení popisu je tento vynález popsán a zobrazen s excentrickou částí 19, která zahrnuje válcovitou konstrukci s podélným vývrtem 20, a která je v poloze axiálně umístěné od střední podélné osy válcovité konstrukce. Do vývrtu 20 se vkládá svorník 14, který upevňuje nastavovací prvek 18 k bloku motoru 12.

Na obr. 1 je vidět, že koncový povrch nastavovacího prvku 18 je umístěn v poloze povrch na povrch vůči montážnímu povrchu, který se nachází na bloku motoru. Tento montážní povrch může být přímo na bloku motoru, nebo může být, pomocí konzoly a pod., připevněn k bloku motoru. Obě uvedené možnosti budou popsány později.

Příruba 22 je opatřena hexagonálním otvorem 23 (obr. 1), který je uzpůsoben ke spolupráci s adjustačním nářadím při montážní (instalační) operaci, při které je řemen zaváděn okolo napínače řemenu 10, a kde je napínač řemenu 10 nastaven tak, aby mohl na pás působit příslušnou napínací sílou tak, jak to bude mnohem podrobněji popsáno později.

Trubkové ložisko 24 vyrobené z PTFE a pod., je umístěno na vnějším povrchu hlavní válcovité excentrické části 19 excentrického nastavovacího prvku, těsně u příruby 22. Pracovní excentr nebo rameno páky 30 vytváří otočnou konstrukci s hlavní excentrickou částí 32 umístěnou okolo trubkového ložiska 24. Excentrická část 32 zahrnuje vnější válcovitý povrch a podélný vývrt 31 definovaný vnitřním povrchem 33. Vývrt 31 je umístěn axiálně vůči střední podélné ose válcovitého vnějšího uspořádání excentrické části 32 tak, že rameno nebo otočná konstrukce 30 je vůči svorníku 14, nastavovacímu prvku 18 a ložisku 24, umístěna excentricky Vnitřní povrch 33 nastavovacího prvku 18 je kluzně spojen s vnějším povrchem povrchem trubkového ložiska 24

Mezi podélnými konci excentrické části 32, blíže ke konci sousedícím s blokem motoru 12, vystupuje radiálním směrem prstencovitá část stěny 35. Vnější válcovitá část stěny 36 se táhne od vnějšího obvodu prstencovité Části stěny 35 směrem k bloku motoru 12, a to obecně soustředně vůči koncové části 37 excentrické části 32, která se nachází nejblíže u bloku motoru J2. Z podélného řezu na obr 2 je nejlépe vidět radiálně vystupující indikátor

-7• · · · • · · • · · • · · · · ·

34, jako relativně tlustší část válcovité části stěny 36. Indikátor 36 se při montáži napínače řemenu 10 používá k ujištění se, že napínač zatěžuje řemen 16 předem stanovenou zátěžovou silou, a to již při počátečním seřizování.

Torzní pružina 50 je zapojena mezi blokem motoru 12 a ramenem 30. Konkrétněji, pružina 50 zahrnuje hlavní část 51 volně navinutou okolo excentrického nastavovacího prvku 18 a excentrické válcovité části 32 ramene 30. Jeden konec torzní pružiny 50, který je blíže bloku motoru 12, zahrnuje prodlužovací část pružiny 52, která se táhne radiálně směrem ven z hlavní části 51. Prodlužovací část pružiny 52 končí ve spojovací části 54, která je ohnutá směrem k bloku motoru, a je přijímána podélnou, nebo prodlouženou Štěrbinou S v bloku motoru 12. Vzájemné spojení mezi spojovací částí 54 pružiny 50 a štěrbinou S umožňuje, v průběhu počáteční montáže, posun pružiny 50, ale brání, během montáže nebo provozu napínače, otáčeni konce 52 pružiny (a celého napínače). U alternativního uspořádání vystupuje z bloku motoru 12 kolík a ohnutá spojovací část je vynechána. Boční povrch prodloužené části pružiny 52 je zachycený za kolík. Pružině a napínači to umožňuje, během montáže, posun a zároveň poskytuje klidový povrch, vůči kterému je prodlouženému konci 52, v době montáže a provozu, uděleno předpětí. Druhý konec torzní pružiny 50 vystupuje z hlavní části 51 radiálně a směrem ven tak, že tvoří spojovací část 56 (obr.3). Spojovací část 56 je spojena s ramenem 30 tím, že zapadá do drážky 57, vytvořené v části vnější válcovité stěny 36 ramena 30:

Na obr 3 je zřetelně vidět otvor 38, vytvořený ve vnější části válcovité stěny 36 ramena 30 Otvor 38 umožňuje prodloužené části pružiny 52 části roztáhnout se směrem ven za radiální hranici části vnější válcovité stěny 36, aby se mohla spojit s blokem motoru 12. Okraje definující otvor 38 v části vnější válcovité stěny 36 fungují jako omezovači zarážky 40, 42, které omezují otočnou polohu ramene 30. Konkrétněji, během činnosti napínače 10, je ramenu 30 dovoleno otočně oscilovat okolo trubkového ložiska 24. Rotační poloha ramena 30 je omezena činností zarážek 40, 42 spojených s prodlouženou částí pružiny 52. Prodloužená část pružiny 52 zahrnuje obklopující elastomerní pouzdro 58, které působí jako zklidňující nárazník, a přidává prodloužené části 52 konstrukční podporu.

Okolo nastavovacího prvku 18 je v blízkosti bloku motoru prstencovitě umístěn opěrný kroužek pružiny 80, který je přivařen, nebo jinak upevněn, k nastavovacímu prvku.

Opěrný kroužek pružiny 80 má v podstatě plochý prstencovitý obvod, který poskytuje vnitřní povrch ložiska prostor pro pružinu 50. U obou podélných konců části excentrické válcovité stěny 32 se nachází pár podložek ložiska 82, 84 Opěrný kroužek 80 zahrnuje • · ·· ·· ···· ·· ·· • · · · · · ···· ···· · · · · · · · · ·

8·· ··· · ·· ······ “ ·····« ·· ···· ·· ·· ··· ·· ·· obloukovkou prstencovitou část, která se nachází radiálním směrem od zmíněné ploché části. Konvexní povrch prstencovité vnitřní části slouží jako opěrný povrch podložky ložiska 82

Podložka ložiska 82 vytváří prvek ložiska, s nízkou hodnotou tření, mezi opěrným kroužkem 80 a koncem 37 excentrické válcovité části 32, přičemž podložka ložiska 84 vytváří prvek ložiska s nízkou hodnotou tření mezi opačným koncem excentrické válcovité části 32 a přírubou 22. Kladka působící na řemen je obvyklým způsobem prstencovité umístěna okolo ramene 30. U provedení, kterému se dává přednost, je kladka namontována na kuličkových ložiskách 91. Kuličková ložiska 91 jsou namontována mezi vnější kroužek ložiska, který poskytuje prstencovitý vnitřní povrch kladky 90 a vnitřním kroužkem ložiska 93, upevněným k vnějšímu válcovitému povrchu válcovité excentrické části ramena 30. Kladka 90 má vnější prstencovitý povrch 92, který je hladký, aby se mohl spojit s plochým vnějším povrchem klínového řemenu (poly-V ?) nebo rozvodového řemenu 16.

Dále bude popsána montáž a činnost napínače řemenu 10. Do štěrbiny S v bloku motoru 12 nejprve volně vstoupí spojovací část 54 pružiny 50, přičemž svorník 14 je volně zašroubován do otvoru se závitem v bloku motoru 12. Jelikož svorník není na počátku dotažen, je nastavovacímu prvku 18 umožněno excentricky se otáčet okolo svorníku 14, a to s pomocí příslušného adjustačního nářadí, které se zasune do hexagonálního otvoru 23. Nastavovacím prvkem se otáčí tak, že excentrické uspořádání způsobí pohyb povrchu 92 kladky 99, na kterém je umístěn řemen, a to směrem od záběrové polohy řemenu, takže řemen 16 se může umístit okolo povrchu 92 kladky 90. Během počátečního otáčení nastavovacím prvkem Γ8, výsledný mírný pohyb/posun pružiny 50 způsobí, že spojovací část 54 pružiny 50 klouže ve zmíněné štěrbině S. Kromě toho, během počátečního otáčení nastavovacím prvkem 18 zůstává rotační poloha ramena 30 v klidu, jelikož zde nepůsobí dostatečný kroutící moment řemenu, přenášený řemenem přes rameno 30, aby se překonal opačný kroutící moment způsobený torzní pružinou 50.

Po umístění řemenu okolo napínače 10 se nastavovací prvek dále otáčí (v opačném směru) tak, aby se povrch 92 kladky 90 dostal do styku s řemenem 16 a mohl ho napínat. Jestliže se na řemen 16 působí dostatečnou silou, je opačný kroutící moment vyvolaný řemenem 16, a působící přes rameno 30, dostatečný k překonání kroutícího momentu vyvolaného torzní pružinou 50. Výsledkem je to, že rameno 30 je nuceno se otáčet ve spojení s nastavovacím prvkem 18 proti předpětí torzní pružiny 59. Před tím, než se rameno 30 začne otáčet, zůstává zarážka 42 ramena 30 v pružném spojení s elastomerním pouzdrem pružiny 58 prodloužení pružiny 52. Jakmile se rameno 39 začne otáčet, zarážka 42 se pohybuje směrem od pouzdra pružiny 58 a indikátor 34 se spojí s prodloužením pružiny 52. V tom okamžiku se upevňovací svorník L4 utáhne a zajistí nastavovací prvek 18 v daném místě. Rameno 30 napínače 10 se může volně otáčet okolo nastavovacího prvku 18, ale v otáčení je omezeno zarážkami 40, 42. Jestliže je řemen během činnosti motoru povolen, Pružina 50 otáčí ramenem 30 tak, že zarážka 42 se přiblíží k prodloužené části pružiny 52. a to tak, že excentrické uspořádání válcovité excentrické části 32 ramene 30 donutí kladku pohybovat se dále směrem dopředu ke styku s řemenem 16 a k jeho napnutí. Naopak, pokud je řemen 16 v průběhu činnosti motoru napínán, řemen 16 vyvolá sílu, která způsobí otáčení ramena 30 v opačném směru, takže zarážka 40 se přiblíží k prodloužená části pružiny 52 a kladka se začne pohybovat směrem od polohy napínání řemenu a proti síle pružiny 50.

Obr.4 znázorňuje zadním pohled na napínač pásu 100 podle druhého provedení tohoto vynálezu, a obr. 5 znázorňuje příčný řez vedený podél čáry 5-5 na obr.4. Na obr.5 znázorněný napínač řemenu 100 je namontován na bloku motoru 112 upevňovacím svorníkem se závitem 114 a je ve stavu, kdy napíná hnací nebo rozvodový řemen 116.

Napínač řemenu 100 zahrnuje vnitřní excentrický nastavovací prvek 118. Nastavovací prvek 118 zahrnuje hlavní válcovitou excentrickou část 119 a podélný vývrt 120 procházející zmíněnou excentrickou částí v místě umístěném v axiálním směru od střední podélné osy válcovité excentrické části. Do vývrtu 120 se zašroubovává zmíněný upevňovací svorník 114, který spojuje nastavovací prvek 118 s blokem motoru 112.

Nastavovací prvek zahrnuje radiálně směrem ven vystupující přírubu ve tvaru vačky, která je vytvořena integrálně s válcovitou částí u podélného konce, která se má umístit co nejdále od bloku motoru 112. Příruba má hexagonální otvor 123 (obr.6), který přírubou prochází, a který je během montáže uzpůsoben ke spolupráci s adjustačním nástrojem, kdy při zmíněné montáži je řemen 116 nasunut okolo napínače řemenu 100, přičemž napínač řemenu 100 je nastaven tak, aby mohl na řemen 116 působit příslušnou napínací sílou, což bude později popsáno mnohem podrobněji.

Tak jak je to znázorněno na obr 5, je v blízkosti příruby 122 umístěno trubkové ložisko, zhotovené z PTFE nebo jiného podobného materiálu s nízkým třením, a je spojené s vnějším válcovitým povrchem hlavní válcovité části 119 excentrického nastavovacího prvku 118

Pracovní excentr, nebo rameno páky 130, zahrnuje hlavní excentrický díl 132 prstencovité rozmístěný okolo trubkového ložiska 124. Rameno 130 má válcovitý vnější povrch a podélný vývrt 131, procházející zmíněným ramenem a definovaný vnitřním povrchem 133.

- 10Vývrt 131 je umístěn v axiálním směru od střední podélné osy válcovitého excentrického dílu 132 tak, že rameno 130 je vůči svorníku 114, nastavovacímu prvku 118 a ložisku 124 umístěno excentricky. Vnitřní povrch 133 nastavovacího prvku je kluzně spojen s vnějším povrchem trubkového ložiska 124, aby se tím umožnilo otáčení ramene 30 okolo svorníku 114, nastavovacího prvku 118 a ložiska 124.

Část prstencovité stěny 135 vystupuje radiálně směrem ven z vnitřku válcovitého excentrického dílu 132. Část stěny 135 se nachází mezi protilehlými podélnými konci válcovitého excentrického dílu 132, obecně blíže ke konci a u bloku motoru 112. Vnější část válcovité stěny 136 se táhne od vnějšího obvodu prstencovité části stěny 135 k bloku motoru 112, a to obecně soustředně, nejblíže vůči koncové části 137 válcovitého excentrického dílu 132, a co nejblíže k bloku motoru 112.

Torzní pružina je připojena mezi blokem motoru 112 a ramenem 130. Konkrétněji, pružina 150 má hlavní část 151 volně navinutou okolo excentrického nastavovacího prvku 118, a to obecně u části nastavovacího prvku 118, která umožňuje její polohu co nejblíže u bloku motoru 112. Konec torzní pružiny, umístěný co nejblíže u bloku motoru 112, má prodlouženou část pružiny 152, která vystupuje radiálně směrem ven od hlavní části 151. Prodloužená část pružiny 152 končí ve spojovací části 154, která je ohnuta směrem k bloku motoru a vchází do podélné štěrbiny S v bloku motoru 112. Druhý konec torzní pružiny 150 vystupuje radiálně směrem ven z hlavni části 151 tak, že tvoří spojovací část 156, tak jak je to znázorněno na obr.4. Spojovací část 156 je spojena s ramenem 130 tím, že je zasunuta do štěrbiny 157, vytvořené v hlavni Části válcovité stěny ramene 130.

Kladka 190 je obvyklým způsobem umístěna kruhově okolo ramena 130. Přednost se dává tomu, aby byla kladka namontována na valivém ložisku 91 a vnitřním kroužku valivého ložiska 93. Kladka 190 poskytuje vnější kruhový povrch 192, který je uzpůsoben po styk s řemenem 116.

Radiálně směrem ven vybíhající část 138 ramena 130 vybíhá z vnější části válcovité stěny 136. Vybíhající část 138 zahrnuje otvor 139, tak jak je to znázorněno na obr. 6

Na obr.5 je vidět zkosená základová deska 143, která je umístěna proti bloku motoru 112, a zahrnuje kruhovitý otvor 144, do kterého zapadá konec nastavovacího prvku 118. Povrch na základové desce 143 odvrácený od bloku motoru 112 a obklopující otvor 144 je spojen s prstencovým ramenem 141 nebo povrchem, který se nachází okolo obvodu nastavovacího excentru 118, a to u jeho konce. Tloušťka základové desky 143 je o málo větší než axiální vzdálenost mezi blokem motoru 112 a povrchem 141, takže konec nastavovacího • · é

- 11 • · · · • · * · • * · · J • · · · i • · · · prvku 118 se nachází v malé vzdálenosti od bloku motoru 118, a to alespoň před utažením upevňovacího svorníku 114.

Základová deska 143 zahrnuje radiálně směrem ven vystupující část 145, která společně s výstupkem 138 a prodlouženou částí pružiny 152 vystupuje radiálně a směrem za vnější radiální povrch 192 kladky 190 tak, že tyto tři části lze, po namontování napínače na blok motoru 112, zřetelně vidět (obr.6). Prodloužená část 145 základové desky 143 rovněž zahrnuje, podél vnějšího obvodu, otvor 148 a spojovací drážku 149. Funkce otvoru 148 a drážky 149 budou popsány později.

Základová deska 143 dále zahrnuje ohnutý výstupek 146, který vystupuje axiálně ve směru od bloku motoru 112. Ohnutý výstupek 146 funguje jako zarážka, která zůstává během činnosti napínače pevná, a spolupracuje se zarážkami 140 a 142 ramena 130 při omezování úhlové, nebo rotační polohy ramena 130. Zarážky 140 a 142 isou protilehlými okraji vytvořenými na protilehlých stranách otvoru 170, který je vytvořen v části válcovité vnější stěny 136 ramena 130, tak jak je to jasně vidět na obr.4. Výstupek, nebo zarážka 146 základové desky je vytvořen tak, aby zapojil zarážky 140 a 142, jestliže se rameno po otočení dostane za předem stanovený úhlový rozsah, a tak omezil možný rozsah otáčivého pohybu ramena 130 okolo excentrického nastavovacího prvku 118.

U protilehlých podélných konců válcovité excentrické části stěny 132 je umístěn pár opěrných podložek 182 a 184 s nízkou hodnotou tření. Opěrná podložka 182 je obecně umístěna v prostoru hlavní části pružiny 151, a vytváří opěrný prvek mezi základovou deskou 143 a koncem 137 válcovitého excentrického dílu 132, Opěrná podložka 184 tvoří opěrný prvek mezi protilehlým koncem válcovitého excentrického dílu a přírubou 122.

Před namontováním napínače 100, je otvorem 139 ve výstupku 138 prostrčen odstranitelný kolík 147, který se dále dostává do otvoru 148 v základové desce 143 tak, aby spojil základovou desku 143 s ramenem 130, aby tím zabránil relativnímu vzájemnému natáčení. V počátečním uspořádání sestavy napínače 100, před montáží, prodloužená část pružiny 152 se pružně spojuje s bočním povrchem kolíku 147 , zatímco opačný konec pružiny je spojen s ramenem 130 pomoci pružného spoje 156. Torzní činnost torzní pružiny 150 před montáží způsobuje, že se zarážka 142 ramena 130 pružně spojuje s okrajem zarážky 146.

Dále bude popsána montáž sestavy napínače řemenu 100, podle druhého provedení tohoto vynálezu Počátečním krokem montážního procesuje zachycení ohnutého konce 154 prodloužení pružiny 152 ve štěrbině S bloku motoru 112. Centrálním vývrtem nastavovacího • *··

- 12·····» · ··· • · · · · · ···· · · ·* ··· ·» ·· prvku 118 se prostrčí svorník 114 a lehce se zašroubuje do otvoru v bloku motoru 112 tak, že umožňuje otáčení nastavovacího prvku 118.

Montážní a adjustační nástroj se vloží do hexagonálního otvoru 123 v nastavovacím prvku 118. Nástroj se používá k ručnímu otáčení nastavovacího prvku 118 tak, že nejkrajnější povrch 192 kladky 190 se může pohybovat od polohy spojení s řemenem, aby se řemen mohl v podobě smyčky natáhnou okolo kladky 190. Během otáčení nastavovacího prvku 118, zůstává rameno nehybné, jelikož kroutící moment, vyvolaný pásem 116 prostřednictvím ramena 130, není dostatečný k tomu, aby překonal kroutící moment torzní pružiny 150, která pomocí torzní síly připojuje rameno 130 k bloku motoru 112. Pokračující otáčení nastavovacího prvku 118 způsobuje, že se vnější povrch 192 kladky 190 pohybuje směrem ke styku s řemenem 116, při kterém dochází k napínání. Další otáčení nastavovacího prvku 118 způsobuje, že se síla zátěže vyvolaná řemenem zvyšuje, což poskytuje dostatečný kroutící moment ramena 130 pro překonání kroutícího momentu pružiny 150, a tím natáčení ramena 130 s nastavovacím prvkem 118 proti předpětí pružiny 150. Jelikož se rameno 130 natáčí proti předpětí pružiny 150, pružina je stále těsněji ovinována, a to vlivem pohybu ve směru obvodu mezi konci 154 a 156 nastavovacího prvku 118. Konkrétněji, konec 154 pružiny 150 zůstává pevně zachycen ve štěrbině S bloku motoru 112, zatímco konec 156 se otáčí s ramenem 130, se kterým je spojen, čímž dále utahuje ovinutí pružiny a zvyšuje její sílu působící na rameno 130.

Jelikož je.rameno 130 připojeno kolíkem 147 k základové desce 143, základová deska se otáčí společně s ramenem 130. Výsledkem je, že poloha zarážky 146 základové desky 143 je vůči zarážkám 140, 142 neměnná, a tím neexistuje možnost, aby se zarážka mohla, během montážního procesu, posunout ze zamýšlené orientace vůči zarážkám 140, 142. Otáčení ramena 130 a základové desky 143 způsobuje, že se kolík 147 pohybuje směrem od prodloužení pružiny 152. Nakonec se drážka 149 otáčí tak dlouho, až se spojí s prodloužením pružiny 152, kde je torzní pružinou ovinována s cílem vyvinout žádoucí sílu Svorník 114 se utáhne, aby se zabránilo dalšímu pohybu nastavovacího členu 118. Axiální stlačení základové desky 143 mezi nastavovacím prvkem 118 a blokem motoru 112, které je způsobeno utahováním zmíněné pružiny, podobně způsobuje, že je základová deska fixována na místě. Po utažení svorníku 114 je kolík 147 z otvorů 139 a 148 odstraněn. Tato skutečnost umožňuje, že se rameno 130 otáčí vůči základové desce a nastavovacímu prvku 118. Tím byl napínač namontován s příslušným napětím torzní pružiny 150, která může působit na rameno 130 příslušnou kroutící sílou, a rovněž se zarážkou 146 v požadované poloze vůči zarážkám 140, 142 ramena 130. Jelikož je prvek zarážky vůči zarážkám 140, 142 předem zafixován, lze » « • · · ·

- 13 ocenit, že montážní nastavení se provádí tak, aby se prvořadě provedlo nastavení správné statické napínací síly na řemenu 116, a nikoliv nastavení poloh zarážek. Toto se liší od prvního provedení, u kterého montážní nastavení nastavuje oba parametry. Jelikož se nastavení zarážek u prvního provedení musí provést s vyšší přesností než je tomu u nastavení napnutí řemenu, požaduje se u druhého provedení méně přesné směrové nastavení mezi prodloužením pružiny 152 a drážkou 149. Konkrétněji, nastavení u druhého provedení vyžaduje, aby bylo provedeno pouze tak, aby prodloužení pružiny 152 bylo umístěno někam mezi konce relativně široké drážky 149.

Obr. 7 znázorňuje čelní pohled na modifikaci napínače řemenu z obr.4 až 6, Na obr.7 znázorněný napínač řemenu 200 funguje stejně jako napínače na obr.4 až 6, s tím rozdílem, že zahrnuje samostatný kolík, který připojuje rameno k základové desce pomocí otvorů v rameni a základové desce, a kde je západka otočně upevněna k základové desce, kde plní stejnou funkci. Na obr.7 znázorněný napínač 200 zahrnuje západku 202 otočně upevněnou u jednoho konce 204 k základové desce 206. Západka 202 má ve střední části výčnělek 208. Excentrické rameno 210 zahrnuje štěrbinu 212 umístěnou na obvodovém povrchu. Štěrbina 212 je provedena tak, aby mohla přijímat výčnělek 208. přičemž rameno 210 otočně spojuje se základovou deskou 206. Po otočení nastavovacího prvku do polohy, ve které spojí drážku 216 v základové desce s prodloužením pružiny 218, se svorník 220 utáhne tak, jak to bylo popsáno u obr.4 až 6. Po utažení svorníku 220 se západka 202 otáčí tak, že výčnělek 208 opouští štěrbinu 212 a rameno 210 se může volně otáčet.

Obr 8 znázorňuje příčný řez modifikací napínače řemenu podle prvního provedení tohoto vynálezu. Napínač 300 na obr.8 je v podstatě totožný s napínačem na obr. 1 s tím rozdílem, že má některé odlišnosti. Prvky zobrazené na obr. 1 a 8 jsou označeny stejnými referenčními znaky Z obr 8 jsou zřejmé hlavní rozdíly mezi modifikací a prvním provedením na obr.2, které se týkají nastavovacího prvku 18. U provedení na obr.2 je příruba vytvořena integrálně s válcovitou částí 19 u podélného konce nastavovacího prvku, který se nachází v nej vzdálenější poloze od bloku motoru. U konstrukce na obr 8 je příruba 22 vytvořena odděleně od hlavní válcovité části 19 a je k ní následně přivařena, nebo jinak upevněna, kromě toho, u prvního provedení na obr 2, má hlavní válcovitá část 19 v podstatě po celé délce plynulý válcovitý vnější povrch a nosný kroužek 80 upevněný k vnějšímu válcovitému povrchu hlavní excentrické části 19. Naproti tomu, provedení na obr.8 nezahrnuje nosný kroužek 80, ale spíše poskytuje pár stupňovitých části přírub 302 a 304, které jsou vytvořeny integrálně s hlavní excentrickou částí 19. Konkrétně, příruba 302 zahrnuje prstencovitý • ·

- 14povrch 306 vystupující radiálně směrem ven z vnějšího povrchu hlavní excentrické části 19, a dále válcovitý povrch 308 visící axiálně z povrchu 306 směrem k bloku motoru 12. Příruba 304 je vytvořena prstencovitým povrchem 310 radiálně vystupujícím směrem ven z válcovitého povrchu 308, a dále válcovitým povrchem 312. který se táhne axiálně směrem k bloku motoru z prstencovitého povrchu 310. Válcovitý povrch 312 končí u bloku motoru a definuje radiální prodlouženi kruhovitého koncového povrchu 314 nastavovacího prvku 18 v blízkosti bloku motoru 12. Kruhovitý povrch 314 je spojen s povrchem bloku motoru 12. Radiálně vystupující prstencovitý povrch 310 slouží jako podpůrný povrch prstencovité opěrné podložky 82. Kromě toho, plochý prstencovitý povrch 310 slouží jako podpora a omezovač pohybu pro hlavní část 51 torzní pružiny 50. Části příruby 302 a 304 spolupracují s prstencovitou částí stěny 35 a válcovitou částí stěny 36 ramena 30, čímž mezi sebou vymezují hlavní část 51 pružiny 50.

Části příruby 302. 304 fungují tak, že zvyšují radiální rozsah excentrické části 19 v blízkosti bloku motoru, a to za účelem pomoci napínači 300 snést vyšší zatížení vyvolané řemenem 16. Konkrétněji, u provedení na obr.2 lze ocenit to, že zatížení vyvolané řemenem 16 působí na svorník 14, prostřednictvím napínače 10, ohybovou sílou. V tomto případě je svorník 14 tlačen ve směru, který je souběžný s tenší částí hlavní excentrické částí 19, což je případ zobrazený na obr.2, kde ohybová síla působící na svorník může způsobit menší deformaci tenčí části stěny excentru, zvláště v části v blízkosti bloku motoru 12. Naproti tomu, tenčí část pracovního excentru 10, u provedení na obr.8, označená číslicí 320, je na konci u bloku motoru 12 podpírána, radiálně a směrem ven, vystupujícími částmi příruby 302, 304. Toto uspořádání vyloučí jakoukoliv deformaci tenší části 320, jako výsledek působení síly od řemenu 16.

Přednost se dává tomu, aby excentrická část J_9 na obr.2, stejně jako excentrická část a integrálně vytvořené části příruby 302 a 304 u provedení na obr.8, byly vytvořeny obráběním Lze použít jakýkoliv vhodný materiál, nejlépe ocel.

Alternativně lze použít práškový kov, například práškový hliník nebo prášková ocel U provedení příruby 22 zobrazeného na obr.8 se dává přednost tomu, a by byla vyrobena lisováním, ačkoliv i zde je možné použít práškový materiál, nebo obráběný kov.

Je známo, že výrobky z práškového kovu jsou levnější, ale křehčí než výrobky z obráběného kovu. Při lisování práškového kovu se práškový materiál nasype do dutiny společně s vázací pryskyřicí a slisuje se známým způsobem. Práškový materiál je z 20% pórovitý a proto ho lze zesílit roztavenou mědí. Provedení znázorněné na obr. umožňuje, při srovnání s výrobkem z odlitku z mědi, výrobu dostatečně silného a přitom levnějšího • · • · · · • · • ·

- 15 ·· · · · · · · • · · · · · ···· · · ·· ··· nastavovacího prvku 18. Je nutné vzít na vědomí, že použitý popis a připojené výkresy předmětu vynálezu jsou pouze ilustrativní, přičemž vynález umožňuje realizovat všechny modifikace a ekvivalenty, které vyhovují duchu a rozsahu následujících nároků.

Claims (14)

1. PATENTOVÉNÁROKY

   1. Napínač řemenu sloužící k napínání hnacího řemenu nebo rozvodového řemenu zahrnuje: excentrický nastavovací prvek konstruovaný a upravený tak, aby se dal namontovat na montážní povrch rámu motoru, otočnou konstrukci namontovanou na zmíněný nastavovací prvek, a to pro realizaci otáčivého pohybu mezi první a druhou polohou, kde zmíněná otočná konstrukce zahrnuje indikátor k zjištění relativní polohy zmíněné konstrukce vůči první a druhé poloze, napínací kladku řemenu namontovanou otočně na zmíněné otočné konstrukci, torzní vinutou pružinu, která má jeden konec operativně spojený se zmíněnou otočnou konstrukcí, a která je uspořádána tak, aby u otočné konstrukce vytvářela pružné předpětí, a to ve směru utahování pásu a ve směru od první polohy k druhé poloze, přičemž zmíněná torzní vinutá pružina zahrnuje radiálně směrem ven vystupující druhý konec, přičemž zmíněný excentrický nastavovací prvek je v průběhu montáže nastavitelný tak, aby mohl zmíněnou otočnou konstrukcí pohybovat do polohy, ve které napínací kladka na řemen působí předem stanoveným statickým napětím, zmíněná otočná konstrukce je vůči zmíněnému excentrickému nastavovacímu prvku pohyblivá, je pohyblivá i směrem proti předpětí zmíněné torzní pružiny během nastavování excentrického nastavovacího prvku, takže zmíněný indikátor se pohybuje směrem ke spojení se zmíněným radiálně vystupujícím druhým koncem zmíněné pružiny, kde ukazuje, že se kladka pohla směrem k předem stanovenému statickému vztahu napínání vůči zmíněné první a druhé poloze, a že zmíněná otočná konstrukce se pohla do předem stanovené statické polohy vůči první a druhé poloze, kdy se v tomto místě musí zmíněný excentrický nastavovací prvek upevnit ručně.
2. 2. Napínač řemenu podle nároku l,vyznačujícíse tím, že zmíněná otočná konstrukce zahrnuje první a druhý povrch zarážky, přičemž během činnosti zmíněného napínače je pohyb natáčené konstrukce směrem k první poloze ukončen ve zmíněné první poloze tím, že dojde ke styku prvního povrchu zarážky se zmíněným radiálně a směrem

   - 17• · · · · · • · • * · · ven vystupujícím druhým koncem zmíněné torzní pružiny, a kde pohyb natáčené konstrukce ve směru k druhé poloze je ukončen v druhé poloze spojením druhého povrchu zarážky se zmíněný radiálně a ven vystupujícím druhým koncem zmíněné torzní pružiny.
3. 3. Napínač řemenu podle nároku 2, vyznačujícíse tím, že zmíněný radiálně a směrem ven vystupující druhý konec zmíněné torzní pružiny zahrnuje elastomerní prvek, který se spojuje s prvním s druhým povrchem zarážky.
4. 4. Napínač řemenu podle nároku 1,vyznačujícíse tím, že zmíněná předem stanovená statická poloha představuje přibližně střed mezi první a druhou polohou.
5. 5. Napínač řemenu sloužící k napínání hnacího řemenu nebo rozvodového řemenu zahrnuje:

   excentrický nastavovací prvek konstruovaný a upravený tak, aby se dal namontovat na montážní povrch rámu motoru, otočnou konstrukci namontovanou na zmíněný nastavovací prvek, sloužící k otáčivému pohybu mezi první a druhou polohou, kde zmíněná otočná konstrukce zahrnuje indikátor k zjištění relativní polohy zmíněné konstrukce vůči první a druhé poloze, napínací kladku řemenu namontovanou otočně na zmíněné otočné konstrukci, torzní vinutou pružinu, která má jeden konec operativně spojený se zmíněnou otočnou konstrukcí, a která je uspořádána tak, aby vytvářela u otočné konstrukce pružné předpětí, a to ve směru utahování pásu, a to ve směru od první polohy k druhé poloze, přičemž zmíněná torzní vinutá pružina zahrnuje radiálně směrem ven vystupující druhý konec, přičemž zmíněný excentrický nastavovací prvek je v průběhu montáže nastavitelný tak, aby mohl zmíněnou otočnou konstrukcí pohybovat proti předpětí zmíněné torzní pružiny do polohy, přičemž zmíněná napínací kladka řemenu je umístěna do předem stanoveného statického napínacího vztahu se zmíněným řemenem, přičemž v této poloze se excentrický nastavovací prvek musí upevnit ručně, kde během činnosti zmíněného napínače je pohyb natáčené konstrukce směrem ke zmíněné první poloze ukončen u zmíněné první polohy tím, že se spojil zmíněný první povrch zarážky se zmíněným radiálně směrem ven vystupujícím druhým koncem

   - 18• .- · · · * ···« · · · · • ·· ·«« ··· • · · · «a · · · ·· · · zmíněné torzní pružiny, a kde pohyb natáčené konstrukce ve směru směrem k druhé poloze je ukončen spojením zmíněného druhého povrchu zarážky s radiálně směrem ven vystupujícím druhým koncem zmíněné torzní pružiny.
6. 6. Napínač řemenu podle nároku 5,vyznačujícíse tím, že radiálně směrem ven vystupující druhý konec zmíněné torzní pružiny zahrnuje elastomerní prvek, který se spojuje s první a druhým povrchem zarážky.
7. 7. Napínač řemenu sloužící k napínání hnacího nebo rozvodového řemene zahrnuje.

   excentrický nastavovací prvek konstruovaný a upravený tak, aby se dal namontovat přímo svým povrchem na montážní povrch rámu motoru, otočnou konstrukci, namontovanou na zmíněný nastavovací prvek, sloužící k otáčivému pohybu mezi první a druhou polohou, napínací kladku řemenu namontovanou otočně na zmíněné otočné konstrukci, vinutou torzní pružinu konstruovanou a upravenou tak, aby působila na otočnou konstrukci pružným předpětím ve směru napínání řemenu, a to od první polohy a k druhé poloze, přičemž nastavovací prvek je během montáže pohyblivý, a to za účelem pohybu otočnou konstrukcí proti předpětí vinuté torzní pružiny do dané polohy, přičemž napínací kladka řemenu se nachází v předem stanoveném statickém napínacím vztahu se zmíněným řemenem, a kde se musí nastavovací prvek upevnit ručně, a kde zmíněný koncový povrch excentrického nastavovacího prvku je s montážním povrchem ve vztahu povrch na povrch, a to v průběhu otáčení zmíněného excentrického nastavovacího prvku.
8. 8 Napínač řemenu podle nároku 7, vyznačujícíse tím, že zmíněný excentrický nastavovací prvek zahrnuje část s relativně menším průměrem, na které je namontována zmíněná otočná konstrukce, a dále zahrnuje část s relativně větším průměrem, která je uspořádána tak, aby se její povrch mohl spojit se zmíněným montážním povrchem
9. 9. Napínač řemenu podle nároku 7, vyznačujícíse tím, že dále zahrnuje opěrný kroužek umístěný pevně vůči vnějšímu povrchu zmíněného excentrického nastavovacího prvku, přičemž opěrný kroužek poskytuje vinuté torzní pružině opěrný povrch a je přitom konstruován tak, že může být umístěn vůči montážnímu povrchu rámu motoru s jistou mezerou.

   • · φ · * · • · · · • « « • · · · • 1 · *

   - 19« · » · · « φ • «··« « * · · » ♦ » · ·*♦«·· « » · · · • Φ · · * · » · ·
10. 10.Napínač řemenu podle nároku 7, vyznačujícíse tím, že dále zahrnuje opěrný kroužek obklopující vnější povrch excentrického prvku, a dále opěrnou podložku umístěnou mezi zmíněný opěrný kroužek a otočnou konstrukcí.
11. 11 Napínač řemenu podle nároku 10, vyznačujícíse tím, že zmíněný opěrný kroužek je pevně spojen s vnějším povrchem zmíněného excentrického prvku, a je přitom vůči montážnímu povrchu rámu motoru umístěn s jistou mezerou, přičemž zmíněný opěrný kroužek poskytuje opěrné podložce oporu, přičemž tato opěrná podložka poskytuje otočné konstrukci opěrný povrch.
12. 12.Napínač řemenu sloužící k napínání hnacího nebo rozvodového řemene zahrnuje:

    excentrický nastavovací prvek konstruovaný a upravený tak, aby se dal namontovat přímo, způsobem povrch na povrch, na montážní povrch rámu motoru, otočnou konstrukci, namontovanou na zmíněný nastavovací prvek, sloužící k otáčivému pohybu mezi první a druhou polohou, kdy zmíněná otočná konstrukce zahrnuje první a druhý povrch zarážky, napínací kladku řemenu namontovanou otočně na zmíněné otočné konstrukci, vinutou torzní pružinu konstruovanou a upravenou tak, aby působila na otočnou konstrukci pružným předpětím ve směru napínání řemenu, a to od první polohy a k druhé poloze, přičemž nastavovací prvek je během montáže pohyblivý, a to za účelem pohybu otočnou konstrukcí proti předpětí vinuté torzní pružiny do dané polohy, přičemž napínací kladka řemenu se nachází v předem stanoveném statickém napínacím vztahu se zmíněným řemenem, kde zmíněná otočná konstrukce zahrnuje indikátor, který se může pohybovat do polohy, ve které ukazuje, že se kladka během montáže napínače nachází v předem stanovené poloze, ve které dochází k statickému napínání zmíněného řemenu, • a *··»

    -20·· ·· • · · • 9 · « · · · 9 9 * t 9 9 9 9

    9 9 9 9 · ·« * 9 · 5 ·· ·· · • · · · < · 9 ·

    999 9 9 9

    9 « «a · · základovou desku s prvním a druhým povrchem zarážky, přičemž základová deska je dočasně připojena k otočné konstrukci, se kterou se během montáže společně otáčí, a to tak, že zmíněný první povrch zarážky otočné konstrukce se nachází v předem stanovené vzdálenosti od prvního povrchu zarážky základové desky, a druhý povrch zarážky otočné konstrukce se nachází v předem stanovené vzdálenosti od druhého povrchu zarážky základové desky, a to během společného otáčení otočné konstrukce a základové desky při zmíněné montáži napínače, přičemž zmíněný excentrický nastavovací prvek a zmíněná základová deska jsou konstruovány a uspořádány tak, aby se ručním zafixováním mohlo zabránit dalšímu pohybu po tom, co se zmíněná napínací kladky dostala do polohy, ve které dochází k statickému napínání zmíněného řemenu, přičemž se zmíněný napínač pokládá za připravený k činnosti tehdy, když je základové desce zabráněno v dalším pohybu tím, že se otočná struktura nespojí se základovou deskou, a tím nedovolí otočné desce otáčivý pohyb vůči excentrickému nastavovacímu prvku.
13. 13.Napínač řemenu podle nároku 12, v y z n a č u j í c í s e t í m, že zahrnuje odstranitelný kolík, který dočasně spojuje zmíněnou otočnou strukturu se základovou deskou, a kde se odstraněním zmíněného kolíku rozpojí otočná konstrukce od základové desky, aby se umožnil otáčivý pohyb otočné konstrukce vůči excentrickému nastavovacímu prvku.
14. 14.Napínač řemenu podle nároku 10, vyznačujícíse tím, že zahrnuje západku otočně spojenou se základovou deskou, kde zmíněná západka dočasně spojuje otočnou konstrukci se základovou deskou, přičemž ručním natočením zmíněné západky se zmíněná otočná konstrukce a zmíněná základová deska rozpojí, aby se otočná konstrukce mohla vůči zmíněnému excentrickému nastavovacímu prvku otáčet.