CZ297676B6

CZ297676B6 - Deriváty hydroxyethylaminosulfonamidu jako inhibitory retrovirové proteázy, farmaceutická kompozice

Info

Publication number: CZ297676B6
Application number: CZ0282397A
Authority: CZ
Inventors: P. Getman@Daniel; A. Decrescenzo@Gary; N. Freskos@John; L. Vazouez@Michael; A. Sikorski@James; Devadas@Balekudru; Nagarajan@Srinivasan; I. Brown@David; J. McDonald@Joseph
Original assignee: G. D. Searle & Co.
Priority date: 1995-03-10
Filing date: 1996-03-07
Publication date: 2007-03-07
Also published as: DE69625183D1; JP4124818B2; NO974147L; EP0815124A1; NZ306027A; WO1996028465A1; AU5417896A; DE69625183T2; PL322179A1; ES2190793T3; PL184771B1; AU717598B2; RU2174519C2; EP0815124B1; JPH11501920A; ATE229033T1; BR9607625A; DK0815124T3; NO974147D0; MX9706946A

Abstract

Resení se týká inhibitoru retrovirové proteázy a podrobneji se týká nových sloucenin a farmaceutických kompozic. Vynález se zvláste týká derivátu hydroxyethylaminsulfonamidu jako inhibitoru retrovirové proteázy, farmaceutických kompozic pro pouzití k lécení retrovirové infekce, napríklad HIV infekce, pricemz dochází k profylaktickému zabránení retrovirové infekce nebo sírení retroviru v organismu.

Description

Deriváty hydroxyethylaminsulfonamidu jako inhibitory retrovirové proteázy, farmaceutická kompozice

Oblast techniky

Vynález se týká inhibitorů retrovirové proteázy a podrobněji se týká nových sloučenin a farmaceutických kompozic. Vynález se zvláště týká derivátů hydroxyethylaminsulfonamidu jako inhibitorů retrovirové proteázy, farmaceutických kompozic pro použití k léčení retrovirové infekce, například HIV infekce, přičemž dochází profylaktickému zabránění retrovirové infekce nebo šíření retroviru v organismu.

Dosavadní stav techniky

Během replikačního cyklu retrovirů gag a gag-pol genové produkty se přeloží jako proteiny. Tyto proteiny se posléze zpracují virově kódovanou proteázou (nebo proteinázou) na virové enzymy a strukturní proteiny jádra viru. Nejčastěji gag prekurzomí proteiny se zpracují na proteiny jádra a pol prekurzomí proteiny se zpracují na virové enzymy, například na reversní transkriptázu a retrovirovou proteázu. Ukázalo se, že správné zpracování prekurzomích proteinů retrovirovou proteázou je nutné pro uspořádání infekčních vironů. Například se ukázalo, že mutace přesunů rámce v oblasti pol genu proteázy HIV brání zpracování gag prekurzomího proteinu. Rovněž se ukázalo pomocí na místo řízené mutageneze zbytku aspartové kyseliny v aktivním místě HIV proteázy, že je blokováno zpracování gag prekurzomího proteinu. Byly tedy podniknuty pokusy inhibovat replikaci virů inhibicí retrovirové proteázy.

Inhibice retrovirové proteázy typicky vyžaduje kopírování přechodového stavu, čímž se retrovirová proteáza vystaví kopírující sloučenině, která se váže (zpravidla reversibilním způsobem) na enzym v soutěži s gag a gag-pol proteiny, čímž se inhibuje specifické zpracování strukturních proteinů a uvolnění samotné retrovirové proteázy. Tímto způsobem se mohou efektivně inhibovat replikace retrovirových proteáz.

Navrhovala se řada skupin sloučenin, zejména pro inhibicí proteáz, jako pro inhibici HIV proteázy. Tyto sloučeniny zahrnují isostery hydroxyethylaminu a redukované amidové isostery. Viz například EP 0346874, EP 0342541, Roberts aj.: Racionální návrh inhibitorů proteinázy na bázi peptidů, Science, 248, 358 (1990) a Erickson aj.: Aktivita vzoru a 2.8 A krystalová struktura C₂symetrického inhibitoru H1V-1 proteázy, Science, 249, 527 (1990). US 5 157 041, WO 94/04491, WO 94/04492, WO 94/04493, WO 94/05639, WO 92/08701 a US patentová přihláška pořadové číslo 08/2944688, podaná 23. srpna 1994, (které jsou sem všechny úplně zahrnuty odkazem) například popisují inhibitory retrovirové proteázy obsahující hydroxyethylaminové, hydroxyethylmočovinové nebo hydroxyethylsulfonamidové izostery.

Jako inhibitory renin proteolytických enzymů je známa více tříd sloučenin. Viz například patent US 4599198, UK 2184730, GB 2209752, EP 0264795, GB 2200115 a US SIR H725. Žních GB 2200115, US SIR H725 a patent US 4 599 198 popisují močovinové inhibitory reninu obsahující hydroxyethylamin. EP 468641 popisuje inhibitory reninu a meziprodukty pro přípravu inhibitorů, které zahrnují sulfonamidové sloučeniny obsahující hydroxyethylamin, například 3(t-butoxykarbonyl)amino-cyklohexyl-l-(fenylsulfonyl}-amino-2(5)-butanoI. GB 2200115 také popisuje sulfamoylové inhibitory reninu obsahující hydroxyethylamin a EP 0 264 795 popisuje jisté sulfonamidové inhibitory reninu obsahující hydroxyethylamin. Avšak je známo, že ačkoliv renin a HIV proteázy jsou obě klasifikovány jako aspartylové proteázy, o sloučeninách, které jsou účinné jako renin inhibitory, nelze zpravidla předvídat, že budou též účinné inhibitory HIV proteázy.

-1 CZ 297676 B6

Podstata vynálezu

Vynález se týká vybraných inhibitorů retrovirové proteázy, analogů a jejich farmaceuticky přijatelných solí a esterů. Sloučeniny podle vynálezu jsou charakterizovány jako deriváty hydroxyethylaminsulfonamidu. Sloučeniny podle vynálezu s výhodou inhibují retrovirové proteázy, například proteázu viru lidské imunodeficience (HIV). Vynález tedy také zahrnuje farmaceutické kompozice určené k léčení retrovirové infekce, například HIV infekce.

Podstatou vynálezu je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce 1:

(I).

kde n představuje 0 nebo 1,

R¹ představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, alkenyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, alkinyl se až 5 uhlíkovými atomy, hydroxyalkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, alkoxyalkyl s 1 až alkoxylovými a 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, kyanoalkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, imidazolylmethyl, skupiny -CH₂CONH₂, -CH₂CH₂CONH₂, -CH₂S(O)₂NH₂, -CH₂SCH₃, CH₂S(O)CH₃, -CH₂S(O)₂CH₃, -C(CH₃)₂SCH₃, -C(CH₃)₂S(O)CH₃ nebo -C(CH₃)₂S(O)₂CH₃;

R² představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, C₆ nebo C_l0 aralkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, alkylthioalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, C₆ nebo C₎₀ arylthioalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy nebo cykloalkylalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy a 3 až 6 uhlíkovými atomy kruhu,

R³ představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, cykloalkyl s 5 až 8 členy kruhu nebo cykloalkylmethyl s 3 až 6 členy kruhu,

R⁴ představuje C₆ nebo C|₀ aryl, benzenové jádro přikondenzované k 5 až 6 člennému heteroarylovému kruhu obsahujícímu alespoň 1 heteroatom vybraný zN, O S nebo benzenové jádro přikondenzované k 5 až 6 člennému heterocyklu obsahujícímu alespoň 1 heteroatom vybraný z N, O S nebo R⁴ představuje skupinu obecného vzorce IV

kde každé A a B nezávisle představuje O, S, SO nebo SO₂,

R⁶ představuje deuterium, alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, fluor nebo chlor,

R⁷ představuje vodík, deuterium, methyl, fluor nebo chlor, nebo R⁴ představuje skupinu obecného vzorce V

(V),

-2CZ 297676 B6 kde Z představuje O, S nebo NH a R⁹ je vybrán ze skupiny obecných vzorců VI, VII nebo VIII

-Á- (VI), nebo

_R20

R²¹ (VII),

(Vlil), kde Y představuje O, S nebo NH, X představuje vazbu, O nebo NR²¹,

R²⁰ představuje vodík, alkyl, s 1 až 5 uhlíkovými atomy, alkenyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, alkinyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, C₆ nebo Cio aralkyl s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy, heteroaralkyl s 5 až 6 členy kruhu obsahujícího alespoň 1 heteroatom vybraný zN, O, S a s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy, heterocykloalkyl s 5 až 6 členy kruhu obsahujícího alespoň 1 heteroatom vybraný zN, O, S a s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy a s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy, aminoalkyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, N-monosubstituované či N,N-disubstituované aminoalkyly s 2 až 5 uhlíkovými atomy, jejichž substituenty jsou alkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, C₆ nebo Cio aralkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, karboxyalkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, alkoxykarbonylalkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy v alkoxy i alkylové části, kyanoalkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy nebo hydroxyalkyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy,

R²¹ představuje vodík nebo alkylové skupiny s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo skupinu -NR²⁰R²¹ představuje heterocyklickou skupinu s 5 až 6 členy kruhu obsahujícího alespoň 1 heteroatom vybraný z N, O, S a

R představuje alkylovou skupinu s l až 3 uhlíkovými atomy nebo R R N-alkylovou skupinu, kde alkyl má 1 až 3 uhlíkové atomy,

R¹⁰ představuje vodík, alkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, benzyl, fenylmethoxykarbonyl, terc.butoxykarbonyl nebo 4-methoxyfenylmethoxykarbonyl,

R¹¹ představuje vodík, hydroxyalkylovou nebo alkoxyalkylovou skupinu, kde alkoxy i alkylová část má vždy 1 až 3 uhlíkové atomy, a každé R¹² a R¹³ nezávisle představuje vodík, hydroxy, alkoxy, 2-hydroxyalkoxy, hydroxyalkylové nebo alkoxyalkylové skupiny, kde alkoxy i alkylová část má vždy 1 až 3 uhlíkové atomy, nebo R a R nebo R a R spolu s uhlíkovými atomy, ke kterým jsou připojeny, představují skupinu benzeno, která je případně substituovaná alespoň jednou hydroxy nebo alkoxy skupinou s 1 až 3 uhlíkovými atomy, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.

Výhodným provedením podle vynálezu je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I, uvedeného výše, kde

R¹ představuje alkyl s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenyl s 3 až 4 uhlíkovými atomy, alkinyl s 3 až 4 uhlíkovými atomy, kyanomethyl, imidazolylmethyl, skupiny -CH₂CONH₂, -CH₂CH₂CONH₂, -CH₂S(O)₂NH₂, -CH₂SCH₃, -CH₂S(O)CH₃, -CH₂S(O)₂CH₃, -C(CH₃)₂SCH₃, -C(CH₃)₂S(O)CH₃ nebo -C(CH₃)₂S(O)₂CH3 a

R² představuje alkyl s 3 až 5 uhlíkovými atomy, C₆ nebo Cio arylmethyl, alkylthioalkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, C₆ nebo C|₀ arylthiomethyl nebo cykloalkylmethyl s 3 až 6 uhlíkovými atomy kruhu,

R³ představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, cykloalkylmethyl s 3 až 6 členy kruhu, cyklohexyl nebo cykloheptyl,

R⁴ představuje fenyl, 2-naftyl, 4-methoxyfenyl, 4-hydroxyfenyl, 3,4-dimethoxyfenyl, 3aminofenyl, 4-aminofenyl, 2-aminobenzothiazol-5-yl, 2-aminobenzothiazol-6-yl, benzothiazoI-5-yl, benzothiazol-6-yl, benzoxazol-5-yl, 2,3-dihydrobenzofuran-5-yl, benzofuran-5-yl, 1,3-benzodioxol-5-y 1 nebo 1,4-benzodioxan-6-yl, nebo skupinu obecného vzorce IV

(IV), kde každé A a B představuje O,

R⁶ představuje deuterium, methyl, ethyl, propyl, izopropyl nebo fluor, a

R⁷ představuje vodík, deuterium, methyl nebo fluor, nebo R⁴ skupinu obecného vzorce V

kde Z představuje O, S nebo NH; a R⁹ je vybrán ze skupiny obecných vzorců VI, VII nebo VIII “•A*²⁰ (VI), nebo

_R20

R²¹ (VII),

(VIII), kde Y představuje O, S nebo NH, X představuje vazbu, O nebo NR²¹,

-4CZ 297676 B6

R²⁰ představuje vodík, alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, fenylalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, heterocykloalkyl, kde heterocyklo představuje 5 až 6 členný kruh obsahující alespoň jeden heteroatom vybraný z O, N, S a kde alkyl má 1 až 3 uhlíkové atomy, nebo N-monosubstituované či N,N-di substituované aminoalkyly s 2 až 3 uhlíkovými atomy, jejichž substituenty jsou alkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, a

R²¹ představuje vodík nebo methyl, nebo skupina -NR²⁰R²¹ představuje pyrrolidinyl, piperidinyl, piperazinyl, 4-methylpiperazinyl, 4-benzylpiperazinyl, morfolinyl nebo thiamorfolinyl, a

R²² představuje alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.

Ještě výhodnějším provedením podle vynálezu je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obec ného vzorce I, uvedeného výše, kde n je 0,

R¹ představuje sek-butyl, terc-butyl, izopropyl, 3-propinyl, imidazolylmethyl, skupiny CH₂CONH₂, -CH₂SCH₃, -CH₂S(O)CH₃, -CH₂S(O)₂CH₃, -C(CH₃)₂SCH₃, -C(CH₃)₂S(O)CH₃nebo -C(CH₃)₂S(O)₂CH₃ a

R² představuje izobutyl, n-butyl, CH₃SCH₂CH₂-, fenylthiomethyl, (2-naftylthio)methyl, benzyl, 4-methoxyfenylmethyl, 4-hydroxyfenylmethyl, 4-fluorfenylmethyl nebo cyklohexylmethyl,

R³ představuje propyl, izopentyl, izobutyl, butyl, cyklohexyl, cykloheptyl, cyklopentylmethyl, cyklohexylmethyl,

R⁴ představuje fenyl, 2-naftyl, 4-methoxyfenyl, 4-hydroxyfenyl, benzothiazol-5-yl, benzothiazol-6-yl, benzoxazol-5-yl, 2,3-dihydrobenzofuran-5-yl, benzofuran-5-yl, 1,3benzodioxol-5-yl, 2-methyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-dimethyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2dideutero-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-difluor-l,3-benzodioxol-5-yl, nebo 1,4-benzodioxan-6yl, nebo skupinu obecného vzorce (V)

(V), kde Z představuje O, S nebo NH, R⁹ představuje skupinu obecných vzorců VI, VII nebo VIII

(VI), nebo

_R20 (VII),

(VIII), kde Y představuje O, S nebo NH, X představuje vazbu, O nebo NR²¹,

-5CZ 297676 B6

R²⁰ představuje vodík, methyl, ethyl, propyl, izopropyl, izobutyl, benzyl, 2-(l-pyrrolidinyl)ethyl, 2-( 1 -piperidinyl)ethyl, 2-(l-piperazinyl)ethyl, 2-(4—methylpiperazin-l-yl)ethyl, 2-(lmorfolinyl)ethyl, 2-ýl-thiamorfolinyl)ethyl nebo 2-(N,N-dimethylamino)-ethyl,

R²¹ představuje vodík, a

R²² představuje methyl,

R¹⁰ představuje vodík, methyl nebo benzyl,

R¹¹ představuje vodík, a každé R¹² a R¹³ nezávisle představuje vodík, hydroxy, nebo methoxy, nebo R¹' a R¹² spolu s uhlíkovými atomy, ke kterým jsou připojeny, představují skupinu benzeno, která je případně substituovaná alespoň jednou hydroxy nebo methoxy skupinou, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.

Ještě výhodnějším provedením podle vynálezu je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I, uvedeného výše, kde

R¹ představuje sek.butyl, terc.butyl, izopropyl, 3-propinyl nebo -C(CH₃)₂S(O)₂CH₃,

R² představuje benzyl, 4-fluorfenylmethyl nebo cyklohexylmethyl,

R⁴ představuje fenyl, 4-methoxyfenyl, 4-hydroxyfenyl, benzothiazol-5-yl, benzothiazol-6— yl, 2,3-dihydrobenzofuran-5-yl, benzofuran-5-yl, 1,3-benzodioxol-5-yl, 2-methyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-dimethyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-dideutero-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2difluor-1,3-benzodioxol-5-yl, 1,4-benzodioxan-6-yl, 2-(methoxykarbonylamino)-benzothiazol-6-yl nebo 2-(methoxykarbonylamino)benzimidazol-5-yl,

R¹⁰ představuje vodík nebo methyl,

R¹² představuje vodík nebo hydroxy skupinu,

R¹³ představuje vodík, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.

Výhodný je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle vynálezu obecného vzorce I, uvedeného výše, kde farmaceuticky přijatelná sůl je sůl kyseliny chlorovodíkové, sůl kyseliny sírové, sůl kyseliny fosforečné, sůl kyseliny šťavelové, sůl kyseliny maleinové, sůl kyseliny jantarové, sůl kyseliny citrónové a sůl kyseliny methansulfonové.

Ještě výhodnější je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle vynálezu obecného vzorce 1, uvedeného výše, kde farmaceuticky přijatelná sůl je sůl kyseliny chlorovodíkové, sůl kyseliny šťavelové, sůl kyseliny citrónové a sůl kyseliny methansulfonové.

Dále mezi výhodné deriváty hydroxyethylaminsulfonamidu podle vynálezu patří:

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenyImethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benz»dioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

-6CZ 297676 B6

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenyImethyl)propyl]-3 S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propy!]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3—[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4-methoxyfenylsulfonyl)(2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4-methoxyfenylsulfonyl)(2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4-methoxyfenylsulfonyl)(2methy Ipropy l)amino]-lS-( feny lmethyl)propyl]-3 S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4-methoxyfenylsulfonyl)(2methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]^4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5yl)sulfonyl](2-methyIpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methyIbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethy!)propyl]^4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-3 S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

-7CZ 297676 B6

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid.

Dalším provedením vynálezu je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I, uvedeného výše, pro použití při inhibici retrovirové proteázy.

Ještě dalším provedením vynálezu je derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I, uvedeného výše, pro použití při prevenci replikace retroviru in vitro.

Dalším provedením vynálezu je farmaceutická kompozice, která obsahuje derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I, uvedeného výše, podle vynálezu a farmaceuticky přijatelný nosič.

Ještě dalším provedením vynálezu je farmaceutická kompozice pro použití při léčení retrovirové infekce retrovirové proteázy. S výhodou je retrovirovou infekcí HIV infekce.

Výhodným provedením vynálezu je farmaceutická kompozice podle vynálezu pro použití při léčení AIDS.

Tak, jak je zde používán, termín „alkyl“, sám nebo v kombinaci, znamená lineární nebo rozvětvenou alkylovou skupinu mající s výhodou od 1 do 8 uhlíkových atomů, výhodněji od 1 do 5 uhlíkových atomů, nejvýhodněji od 1 do 3 uhlíkových atomů. Příklady takových skupin zahrnují methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, izobutyl, sek.butyl, terc.butyl, pentyl, izoamyl, hexyl, oktyl a podobně. Termín „alkenyl“, sám nebo v kombinaci, znamená lineární nebo rozvětvenou uhlovodíkovou skupinu mající jednu či více dvojných vazeb a obsahující s výhodou od 2 do 10 uhlíkových atomů, výhodněji od 2 do 8 uhlíkových atomů, nejvýhodněji od 2 do 5 uhlíkových atomů. Příklady vhodných alkenylových skupin zahrnují ethenyl, propenyl, 2-methylpropenyl, 1,4-butadienyl a podobně. Termín „alkinyl“, sám nebo v kombinaci, znamená lineární nebo rozvětvenou uhlovodíkovou skupinu mající jednu či více trojných vazeb a obsahující s výhodou od 2 do 10 uhlíkových atomů, výhodněji od 2 do 5 uhlíkových atomů. Příklady vhodných alkinylových skupin zahrnují ethinyl, propinyl (propargyl), butinyl a podobně. Termín „alkoxy“, sám nebo v kombinaci, znamená alkylovou etherickou skupinu, kde termín alkyl byl definován shora. Příklady vhodných alkylových etherických skupin zahrnují methoxy, ethoxy, npropoxy, izopropoxy, n-butoxy, izobutoxy, sek.butoxy, terc.butoxy a podobně. Termín „cykloalkyl“, sám nebo v kombinaci, znamená nasycený nebo částečně nasycenou monocyklickou, bicyklickou nebo tricyklickou alkylovou skupinu, kde každá cyklická skupina má s výhodou od 3 do 8 uhlíkových atomů jako členy kruhu, výhodněji od 3 do 7 uhlíkových atomů jako členy kruhu, nejvýhodněji od 5 do 6 uhlíkových atomů jako členy kruhu a kterou může případně být spojená benzo soustava, která je případně substituovaná, jak je zde definováno s ohledem na definici arylu. Příklady takových cykloalkylových skupin zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl, oktahydronaftyl, 2,3-dihydro-l H-indenyl, adamantyl a podobně. „Bicyklický“ a „tricyklický“, jak jsou zde používány, mají zahrnovat jak spojené cyklo soustavy, například nafityl a beta-karbolinyl, a substituované cyklo soustavy, například bifenyl, fenylpyridyl, nafiyl a difenylpiperazinyl. Termín „cykloalkylalkyl“ znamená alkylovou skupinu, jak byla definována shora, která je substituována cykloalkylovým radikálem, jak byl definován shora. Příklady takových cykloalkylalkylových skupin zahrnují cyklopropylmethyl, cyklobutylmethyl, cyklopentylmethyl, cyklohexylmethyl, 1-cyklopentylethyl, 1-cyklohexylethyl, 2-cyklopentylethyl, 2-cyklohexylethyI, cyklobutylpropyl, cyklopentylpropyl, cyklohexylbutyl a podobně. Termín „benzo“, sám nebo v kombinaci, znamená dvojmocnou skupinu C₆H4 = odvozenou od benzenu. Termín „aryl“, sám nebo v kombinaci, znamená fenylovou nebo nafitylovou skupinu, která je případně substituována jedním nebo více substituenty vybraných z alkylů, alkoxylů, halogenů, hydroxylu, amino, nitro, kyano, halogenalkylů, karboxy, alkoxykarbonylů, cykloalkylů, heterocyklů, alkanoylamino, amido, amidino, alkoxykarbonylamino, N-alkylamidino,

-8CZ 297676 B6 alkylamino, dialkylamino, N-alkylamido, Ν,Ν-dialkylamidino, aralkoxykarbonylamino, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl a podobně. Příklady arylových skupin jsou fenyl, p-tolyl, 4methoxyfenyl, 4-(terc.butoxy)fenyl, 3-methyM-methoxyfenyl, 4-fluorfenyl, 4-chlorfenyl, 3nitrofenyl, 3-aminofenyl, 3-acetamidofenyl, 4-acetamidofenyl, 2-methyl-3-acetamidofenyl, 4CHí-fenyl, 2-methyl-3-aminofenyl, 3-methyl-4-aminofenyl, 2-amino-3-methylfenyl, 2,4dimethyl-3-aminofenyl, 4-hydroxyfenyl, 3-methyl-4—hydroxyfenyl, 1-naftyl, 2-naftyl, 3amino-1-nafty 1, 2-methyl-3-amino- 1-naftyl, 6-amino-2-naftyl, 4,6-dimethoxy-2-naftyl, piperazinylfenyl a podobně. Termín „aralkyl“ a „aralkoxy“, samotné nebo v kombinaci, znamenají alkylové nebo alkoxylové skupiny, jak byly definovány výše, ve kterých je alespoň jeden vodíkový atom nahrazen arylovou skupinou, jak byla definována shora, takovou například benzyl, benzyloxy, 2-fenylethyl, dibenzylmethyl, hydroxyfenylmethyl, methylfenylmethyl, difenylmethyl difenylmethoxy, 4-methoxyfenylmethoxy a podobně. Termín „aralkoxykarbonyl“, sám nebo v kombinaci, znamená skupinu vzorec aralkyl-C(O)-O-, ve kterém výraz „aralkyl“ má shora uvedený význam. Příklady aralkoxykarbonylových skupin jsou benzyloxykarbonyl a 4methoxyfenylmethoxykarbonyl. Termín „aryloxy“ znamená skupinu vzorce aryl-Ο-, ve kterém výraz „aryl“ má shora uvedený význam. Termín „alkanoyl“, sám nebo v kombinaci, znamená acylovou skupinu odvozenou od alkankarboxylové kyseliny, jejichž příklady zahrnují acetyl, propionyl, butyryl, valeryl, 4-methylvaleryl a podobně. Výraz „cykloalkylkarbonyl“ znamená acylovou skupinu vzorce cykloaikyl-C(O)-, ve kterém výraz „cykloalkyl“ má shora uvedený význam, například cyklopropylkarbonyl, cyklohexylkarbonyl, adamantylkarbonyl, 1,2,3,4-tetrahydro-2-naftoyl, 2-acetamido-l ,2,3,4-tetrahydro-2-naftoyl, 1-hydroxy-l ,2,3,4-tetrahydro-6naftoyl a podobně. Termín „aralkanoyl“ znamená acylovou skupinu odvozenou od alkankarboxylové kyseliny substituované arylem, například fenylacetyl, 3-fenylpropionyl (hydrocinnamoyl), 4-fenylbutyryl, (2-naftyl)acetyl, 4-chlorhydrocinnamoyl, 4-aminohydrocinnamoyl, 4methoxyhydrocinnamoyl a podobně. Termín „aroyl“ znamená acylovou skupinu odvozenou od arylkarboxylové kyseliny, kde „aryl“ má shora daný význam. Příklady takových aroylových skupin zahrnují substituované a nesubstituované benzoyly nebo naftoyly, například benzoyl, 4— chlorbenzoyl, 4-karboxybenzoyl, 4-(benzyloxykarbonyl)benzoyl, 1-naftoyl, 2-naftoyl, 6-karboxy-2-naftoyl, 6-(benzyloxykarbonyl)-2-naftoyl, 3-benzyloxy-2-naftoyl, 3-hydroxy-2-naftoyi, 3-(benzyioxyformamid)-2-naftoyl a podobně. Výraz „heterocyklo“, samotný nebo v kombinaci, znamená nasycenou či částečně nenasycenou monocyklickou, bicyklickou nebo tricyklickou heterocyklickou skupinu obsahující alespoň jeden, výhodně 1 až 4 a výhodněji 1 až 2 atomy dusíku, kyslíku či síry jako části kruhu a mající výhodně 3 až 8 členů kruhu v každém kruhu, výhodněji 3 až 7 členů kruhu v každém kruhu a nejvýhodněji 5 až 6 členů kruhu v každém kruhu. „Heterocyklo“ má zahrnovat sulfony, sulfoxidy, N-oxidy terciárních dusíkových členů kruhu a karboxylové spojené a benzo spojené cyklo soustavy. Takové heterocyklické skupiny mohou být případně substituovány na alespoň jednom, výhodně na 1 až 4 a výhodněji na 1 až 2 atomech uhlíku halogenem, alkylem, alkoxylem, oxo skupinou, arylem, aralkylem, heteroarylem, heteroaralkylem, amidinem, N-alkylamidinem, alkoxykarbonylaminem, alkylsulfonylaminem a podobně, a nebo na sekundárním dusíkovém atomu (to je -NH-) hydroxylem, alkylem, aralkoxykarbonylem, alkanoylem, heteroaralkylem, fenylem či fenylalkylem, a nebo na terciárním dusíkovém atomu (to je =N-) oxido skupinou. „Heterocykloaralkyl“ znamená alkylovou skupinu, jak byla definována shora, ve které alespoň jeden vodíkový atom je nahrazen heterocyklo skupinou, jak byla definována shora, například pyrolidinylmethyl, tetrahydrothienylmethyl, pyridylmethyl a podobně. Výraz „heteroaryl“, samotný nebo v kombinaci, znamená aromatickou heterocyklickou skupinu, jak byla definována shora při definici arylů heterocyklů. Příklady takových heterocyklických a heteroarylových skupin jsou pyrrolidinyl, piperidinyl, piperazinyl, morfolinyl, thiamorfolinyl, pyrrolyl, imidazolyl (například imidazol-4-yl, 1 -benzyloxykarbonylimidazo 1-4yl, atd.), pyrazolyl, pyridyl (například 2-(4-benzyl)piperazin-l-yl-l-pyridinyl, atd.), pyrazinyl, pyrimidinyl, furyl, tetrahydrofuryl, thienyl, tetrahydrothienyl a jeho sulfoxidové a sulfonové deriváty, triazolyl, oxazolyl, thiazolyl, indolyl (například 2-indolyl, atd.), chinolinyl (například

2- chinolinyl, 3-chinolinyl, l-oxido-2-chinolinyl, atd.), izochinolinyl (například 1-izochinolinyJ,

3- izochinolinyl, atd.), tetrahydrochinolinyl (např. l,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinyl, atd.), 1,2,3,4tetrahydroizochinolinyl (například 1,2,3,4-tetrahydro-l-oxo-izochinolinyl, atd.), chinoxalinyl, beta-karbolinyl, 2-benzofurankarbonyl, 1-, 2-, 4- či 5-benzimidazolyl, methylendioxyfen-4-yl,

-9CZ 297676 B6 methylendioxyfen-5-yl, ethylendioxyfenyl, benzothiazolyl, benzopyranyl, benzofuryl, 2,3dihydrobenzofuryl, benzoxazolyl, thiofenyl a podobně. Výraz „cykloalkylalkoxykarbonyl“ znamená acylovou skupinu odvozenou od cykloalkylalkoxykarbonylové kyseliny vzorce cykloalkylalkyl-O-COOH, kde cykloalkylalkyl má shora uvedený význam. Termín „aryloxyalkanoyl“ znamená acylovou skupinu vzorce aryl-O-alkanoyl, kde aryl i alkanoyl mají shora daný význam. Výraz „heterocyklyloxykarbonyl“ znamená acylovou skupinu odvozenou od heterocykloalkylO-COOH, kde heterocykloalkyl byl definován shora. Výraz „heterocykloalkylalkanoyl“ je acylová skupina odvozená od heterocykloalkylkarbonylové kyseliny, kde heterocyklo má shora daný význam. Výraz „heteroaryloxykarbonyl“ znamená acylovou skupinu odvozenou od karbonylové kyseliny představované heteroaryl-O-COOH, kde heteroaryl má shora uvedený význam. Termín „aminokarbonyl“, samotný nebo v kombinaci, znamená karbonylovou (karbamoylovou) skupinu substituovanou aminem, kde aminová skupina může být primární, sekundární nebo terciární aminová skupina obsahující substituenty vybrané z alkylových, arylových, aralkylových, cykloalkylových a cykloalkylalkylových skupin a podobně. Termín „aminoalkanoyl“ znamená acylovou skupinu odvozenou od alkylkarboxylové kyseliny, kde aminová skupina může být primární, sekundární nebo terciární aminová skupina obsahující substituenty vybrané z alkylových, arylových, aralkylových, cykloalkylových a cykloalkylalkylových skupin a podobně. Výraz „halogen“ znamená fluor, chlor, brom či jod. Výraz „haloalkyl“ znamená alkylovou skupinu mající význam definovaný shora, kde jeden či více vodíkových atomů je nahrazeno halogenem. Příklady takových „haloalkylových skupin“ zahrnují chlormethyl, 1-bromethyl, fluormethyl, difluormethyl, trifluormethyl, 1,1,1-trifluorethyl a podobně. Výraz „opouštějící skupina“ (L nebo W) se zpravidla týká skupin, které se snadno nahradí nukleofilem, například aminový, thiolový či alkoholický nukleofíl. Takové opouštějící skupiny jsou dobře známé. Příklady takových opouštějících skupin zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, N-hydroxysukcinimid, N-hydroxybenzotriazol, halogenidy, trifláty, tosyláty, a podobně. Výhodné opouštějící skupiny jsou ukázány tam, kde je to vhodné.

Postupy přípravy sloučenin vzorce I jsou uvedeny níže. Mělo by se podotknout, že je ukázán obecný postup, jak se vztahuje na přípravu sloučenin majících specifikovanou stereochemii, například když absolutní stereochemie okolo hydroxylové skupiny je označena jako (R). Avšak takové postupy jsou obecně použitelné na sloučeniny s opačnou konfigurací, například když stereochemie okolo hydroxylové skupiny je (S). Mimo to se sloučeniny se stereochemii (R) mohou použít k přípravě sloučenin majících stereochemii (S). Například se sloučenina mající stereochemii (R) může přeměnit na stereochemii (S) s použitím dobře známých postupů.

Příprava sloučenin vzorce 1

Sloučeniny podle tohoto vynálezu, představované vzorcem I shora, lze připravit pomocí obecných procedur schematicky ukázaných na schématech I a II.

- 10CZ 297676 B6

Schéma I

a) odstranění chránící skupiny, X = Cl nebo Br

- 11 CZ 297676 B6

Schéma II

a) odstranění chránící skupiny, X = Cl nebo Br

N-chráněný chlorketonový derivát aminokyseliny mající obecný vzorec:

- 12CZ 297676 B6 kde P znamená skupinu chránící amin a R² byl definován shora, se redukuje na odpovídající alkohol vhodným redukčním činidlem. Vhodné skupiny chránící amin jsou v literatuře velmi dobře známé a zahrnují karbobenzoxy, terc.butoxykarbonyl a podobně. Výhodnou skupinou chránící amin je karbobenzoxy. Výhodným N-chráněným chlorketonem je N-benzyloxykarbonyl-L-fenylalanin chlormethylketon. Výhodným redukčním činidlem je borohydrid sodný. Redukční reakce se provádí při teplotě od -10 °C do asi 25 °C, s výhodou při asi 0 °C, ve vhodné soustavě rozpouštědel, například tetrahydrofuran a podobně. N-chráněné chlorketony jsou komerčně dostupné, tak například od Bachem, lne., Torrance, Kalifornie. Případně lze chlorketony připravit postupem uvedeným v S. J. Fittkau: J. Pract. Chem., 315, 1037 (1973) a následovně N-chránit dobře známými postupy.

Haloalkohol se může použít přímo, jak je popsáno níže, nebo výhodně reaguje, s výhodou za pokojové teploty, s vhodnou bází ve vhodné soustavě rozpouštědel na N-chráněný aminoepoxid obecného vzorce:

kde P a R² byly definovány shora. Vhodná soustava rozpouštědel pro přípravu aminoepoxidu zahrnuje ethanol, methanol, izopropanol, tetrahydrofuran, dioxan a podobně, včetně jejich směsí. Vhodné báze pro přípravu epoxidu z redukovaného chlorketonu zahrnují hydroxid draselný, hydroxid sodný, t-butoxid draselný, DBU a podobně. Výhodnou bází je hydroxid draselný.

Alternativně lze připravit chráněný aminoepoxid podle společně vlastněné a spolu podané PCT patentové přihlášky pořadové číslo PCT/US/93/04804 (WO 93/23388) a PCT/US/94/12201 a seznamu US patentového zástupce číslo C-2860, které jsou sem všechny ve své úplnosti zahrnuty odkazem. Popisují postupy přípravy chirálního epoxidu, chirálního kyanohydrinu, chirálního aminu a jiných chirálních meziproduktů užitečných při přípravě inhibitorů retrovirové proteázy vycházeje z DL-, D- či L-aminokyseliny, která reaguje s vhodnou skupinou chránící amin ve vhodném rozpouštědle na ester aminochráněné aminokyseliny. Pro ilustraci chráněná L-aminokyselina s následujícím vzorcem se použije k přípravě inhibitorů podle vynálezu:

R²

kde P³ představuje skupinu chránící karboxyl, například methyl, ethyl, benzyl, terc.butyl, 4methoxyfenylmethyl a podobně, R² byl definován shora a P¹ a P² a nebo P jsou nezávisle vybrány ze skupin chránících amin včetně, ale ne omezeně, aralkyl, substituovaný aralkyl, cykloalkenylalkyl, a substituovaný cykloalkenylalkyl, allyl, substituovaný allyl, acyl, alkoxykarbonyl, aralkoxykarbonyl a silyl. Příklady aralkyl zahrnují, ale nejsou omezeny na benzyl, ortomethyl benzyl, trityl a benzhydryl, které mohou být případně substituované halogenem, alkylovou skupinou s 1 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxy, hydroxy, nitro, alkylen, amino, alky lamino, acy lamino, a acyl, nebo jejich soli, například fosfoniové a amoniové soli. Příklady arylových skupin zahrnují fenyl, nafitalenyl, indanyl, antracenyl, durenyl, 9-(9-fenylfluorenyl) a fenanthrenyl, cykloalkylenylalkyl nebo substituovaný cykloalkylenylalkyl obsahující cykloalkyly s 6 až 10 uhlíkovými atomy.

- 13CZ 297676 B6

Vhodné acylové skupiny zahrnují karbobenzoxy, terc.butoxykarbonyl, izo-butoxykarbonyl, benzoyl, substituovaný benzoyl, butyryl, acetyl, trifluoracetyl, trichloracetyl, ftaloyl a podobně. S výhodou P¹ a P² jsou nezávisle vybrány z aralkyl a substituovaný aralkyl. Výhodněji každé P¹ a P²je benzyl.

Mimoto P¹ a nebo P² a nebo P chránící skupiny mohou tvořit heterocyklický kruh s dusíkem, ke kterému jsou připojeny, například 1,2-bis(methylen)benzen, fitalimidyl, sukcinimidyl, maleimidyl a podobně, kde tyto heterocyklické skupiny mohou dále zahrnovat připojené arylové a cykloalkylové kruhy. Mimo to heterocyklické skupiny mohou být mono-, di- nebo tri substituované, například nitroftalimidyl. Výraz silyl se týká atomu křemíku případně substituovaný jedním nebo více alkyly, aryly nebo aralkyly.

Vhodné silylové chránící skupiny zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, trimethylsilyl, triethylsilyl, triizopropylsilyl, terc.butyldimethylsilyl, dimethylfenylsilyl, 1,2-bis(dimethyl)silylbenzen, 1,2bis(dimethyl)silylethan a difenylmethylsilyl. Silylace aminových funkcí, která dá mono- nebo bis-disilylamin, může dát deriváty aminoalkohol, aminokyselinu, estery aminokyseliny a amid aminokyseliny. V případě aminokyselin, esterů aminokyselin a amidů aminokyselin dá redukce karbonylové funkce žádaný mono- nebo bis- silylaminoalkohol. Silylace aminoalkoholu může vést k Ν,Ν,Ο- trisilylového derivátu. Odstranění silylové funkce z silylové etherové funkce se snadno dosáhne například reakcí s hydroxidem kovu, nebo reagentem fluoridem amonným, bud’ jako samostatný reakční krok, nebo in šitu během přípravy reagentu aminoaldehydu. Vhodná silylační činidla jsou například trimethylsilylchlorid, terc.butyldimethylsilylchlorid, dimethylfenylsilylchlorid a difenylmethylsilylchlorid nebo jejich kombinační produkty s imidazolem nebo dimethylformamidem (DMF). Postupy silylace aminů a odstranění silylových chránících skupin jsou odborníkům velmi dobře známé. Postupy přípravy těchto aminových derivátů z odpovídajících aminokyselin, esterů aminokyselin a amidů aminokyseliny jsou rovněž velmi dobře známé odborníkům v oboru organické chemie včetně chemie aminokyselin, esterů aminokyselin a amidů aminokyselin.

Amino chráněný ester L-aminokyseliny se pak redukuje na odpovídající aminoalkohol. Například se amino chráněný ester L-aminokyseliny může redukovat diizobutylaluminium hydridem při -78 °C ve vhodném rozpouštědle, například toluen. Výhodná redukční činidla zahrnují lithiumaluminium hydrid, lithiumborohydrid, borohydrid sodný, boran, lithium tri-terc. butoxyaluminium hydrid, boran/tetrahydrofuran (THF) komplex. Nejlepším redukčním činidlem je diizobutylaluminium hydrid (DIBAL-H) v toluenu. Výsledný alkohol se pak převede například Swemovou oxidací na odpovídající aldehyd obecného vzorce:

R*

H kde P¹, P² a R² byly definovány shora. Tak se dichlormethanový roztok alkoholu přidá k ochlazenému (-75 až -68 °C) oxalylchloridu v dichlormethanu a dimethylsiloxanu (DMSO) v dichlormethanu a míchá se po 35 minut. Přijatelná oxidační činidla zahrnují například komplex oxid sírový-pyridin a DMSO, oxalylchlorid a DMSO, acetylchlorid nebo anhydrid a DMSO, trifluoracetylchlorid a DMSO nebo thiofen-S-oxid, toluensulfonylbromid a DMSO, trifluormethansulfonyl anhydrid (anhydrid triflátu) a DMSO, chlorid fosforečný a DMSO, dimethylfosforylchlorid a DMSO, a izobutylchlormravenčan a DMSO. Oxidační podmínky, které uvedli Reetz aj. (Angew. Chem., 99, s. 1186 (1987), Angew. Chem. Int. Ed. Engl., 26, s. 1141 (1987)), používaly oxalylchlorid a DMSO při -78 °C.

- 14CZ 297676 B6

Výhodným oxidačním postupem tohoto vynálezu je komplex oxid sírový-pyridin, triethylamin a DMSO při pokojové teplotě. Tato soustava dává výtečné výtěžky chirálně chráněného aminoaldehydu, který je použitelný bez potřeby dalšího čištění, například je odstraněna potřeba čistit kilogramy meziproduktů chromatograficky a operace ve velkém měřítku jsou méně riskantní. Reakce při pokojové teplotě také odstranila potřebu použití nízkoteplotního reaktoru, což činí proces vhodnější pro komerční produkci.

Reakci lze provádět v inertní atmosféře, například dusík nebo argon, nebo v normálním či suchém vzduchu, za atmosférického tlaku nebo v uzavřené reakční nádobě při pozitivním tlaku. Dává se přednost atmosféře dusíku. Alternativní aminové báze zahrnují například tributylamin, N-methylpiperidin, N-methylmorfolin, azabicyklononan, diizopropylethylamin 2,2,6,6-tetramethylpíperidin, Ν,Ν-dímethyIpyridin nebo směsi těchto bází. Výhodnou bází je triethylamin. Alternativami k čistému DMSO jako rozpouštědlu jsou směsi DMSO s neprotickými nebo halogenovanými rozpouštědly, například tetrahydrofuran, ethylacetát, toluen, xylen, dichlormethan, ethylendichlorid a podobně. Dipolámí aprotická rozpouštědla zahrnují acetonitril, dimethylformamid, dimethylacetamid, tetramethylmočovinu a její cyklické analogy, N-methylpyrrolidon, sulfolan a podobně. Spíše než Ν,Ν-dibenzylfenylalaninolu jako prekurzoru aldehydu lze použít fenylalaninové deriváty diskutované shora, aby se dostal odpovídající N-monosubstituovaný (buď P¹ nebo P² = H) nebo Ν,Ν-disubstituovaný aldehyd.

Mimoto lze provádět, aby se získaly aldehydy, hydridovou redukci amidového nebo esterového derivátu odpovídajícího benzylem (nebo jiné vhodné chránící skupiny) na dusíku chráněného fenylalaninu, substituovaného fenylalaninu, nebo cykloalkylového derivátu fenylalaninu. Přenos hydridu je dalším postupem syntézy aldehydů za podmínek, kdy se zabrání aldehydovým kondenzacím, srovnej Oppenauerova oxidace.

Aldehydy při tomto postupu lze rovněž připravit postupy redukce chráněného fenylalaninu a analogů fenylalaninu nebo jejich amidových nebo esterových derivátů například amalgamem sodíku s HC1 v ethanolu nebo lithiem či sodíkem či draslíkem či vápníkem v amoniaku. Reakční teplota může být od asi -20 do asi 45 °C a s výhodou od asi 5 do asi 25 °C. Další dva postupy pro získání aldehydu chráněného na dusíku zahrnují oxidaci odpovídajícího alkoholu chromanem v přítomnosti katalytického množství volného radikálu 2,2,6,6-tetramethyl-l-pyridoxy. Při druhém postupu se oxidace alkoholu na aldehyd dosáhne katalytickým množstvím tetrapropylamonium perruthenátu v přítomnosti N-methylmorfolin-N-oxidu.

Alternativně lze redukovat kyselý chloridový derivát chráněného fenylalaninu, jak se diskutovalo shora, vodíkem a katalyzátorem, například Pd na uhličitanu bamatém nebo síranu bamatém s dalším činidlem moderujícím katalyzátor, například síra či thiol (Rosemundova reakce) nebo bez něj.

Aldehyd získaný Swemovou oxidací pak reaguje s halomethyllithovým činidlem přičemž toto činidlo se generuje in šitu reakcí alkyllithiové nebo aryllithiové sloučeniny s dihalomethanem představovaným vzorcem X’CH₂X², kde X¹ a X² nezávisle představují I, Br nebo Cl. Například roztok aldehydu a chlorjodmethanu v THF se ochladí na -78 °C a přidá se roztok n—butyllithia v hexanu. Vzniklý produkt je směs diastereomerů amino chráněných aminoepoxidů vzorců

R*

- 15CZ 297676 B6

Diastereomery lze rozdělit například chromatografií nebo alternativně, jak zreagují v následujících krocích, lze rozdělit diastereomemí produkty. Místo L-aminokyseliny se může použít Raminokyselina, aby se připravily sloučeniny mající stereochemii (S) okolo uhlíku vázaného k R².

Adice chlormethyllithia nebo brommethyllithia na chirální aminoaldehyd je vysoce diastereoselektivní. Chlormethyllithium nebo brommethyllithium se s výhodou generuje in šitu reakcí dihalomethanu a n-butyllithia. Přijatelné methylenující dihalomethany zahrnují chlorjodmethan, bromjodmethan, dibrommethan, dijodmethan, bromfluormethan a podobně. Sulfonátový ester adičního produktu například bromovodíku na formaldehyd je také methylenující činidlo. Výhodným rozpouštědlem je tetrahydrofuran, avšak lze použít alternativní rozpouštědla, například toluen, dimethoxyethan, ethylendichlorid, methylenchlorid jako čistá rozpouštědla nebo jako směsi. Dipolámí aprotická rozpouštědla, například acetonitril, DMF, N-methylpyrrolidon, jsou užitečná jako část směsi rozpouštědel. Reakce lze provádět v inertní atmosféře, například dusík nebo argon. N-butyllithium lze nahradit jinými organokovovými reagenty, například terc.butyllithium, sek. butyllithium, fenyllithium, fenylsodium a podobně. Reakci lze provádět při teplotách mezi asi -80 do 0 °C, ale s výhodou mezi asi -80 do -20 °C. Nejlepší reakční teploty jsou mezi -40 do -15 °C. Reagenty lze přidávat jednotlivě, avšak za jistých podmínek se preferují mnohonásobné přidávání. Výhodným reakčním tlakem je atmosférický, avšak za jistých podmínek je cenný positivní tlak, jako ve velmi vlhkém okolí.

Alternativní postupy konverze na epoxidy tohoto vynálezu zahrnují substituci jiného methylenujících prekurzorových druhů následovanou jejich reakcí s bází, aby vznikl analogický anion. Příklady těchto látek zahrnují trimethylsulfoxonium tosylát nebo triflát, tetramethylamoniumhalogenidu, methyldifenylsulfoxoniumhalogenidu, kde halogenid je chlor, brom nebo jod.

Konverze aldehydů tohoto vynálezu na jejich epoxidové deriváty se rovněž může provádět v řadě kroků. Například adice aniontu thioanisolu, připraveného například z butyl nebo aryllithiového reagentu, na chráněný aminoaldehyd, oxidace vzniklého chráněného amidosulfidového alkoholu dobře známými oxidačními činidly, například peroxid vodíku, chlornan terc.butylu, chlornan vápenatý nebo jodičnan sodný, dá sulfoxid. Alkylace sulfoxidu například methyljodidem nebo bromidem, methyltosylátem, methyltriflátem, ethylbromidem, izopropylbromidem, benzylchloridem a podobně, v přítomnosti organické nebo anorganické báze. Alternativně lze chráněný amidosulfidový alkohol alkylovat například alkylačními činidly shora, aby vznikl sulfoniové soli, které se potom převedou na dané epoxidy terciárními aminy nebo minerálními bázemi.

Žádané epoxidy vznikají při výhodných podmínkách v poměru diastereoselektivity alespoň 85:15 (S:R). Produkt lze čistiti chromatografícky, což dá diastereomemě a enantiomemě čistý produkt, aleje pohodlněji použít jej přímo bez dalšího čištění k přípravě inhibitorů retrovirové proteázy. Předcházející postup je použitelný jak na směsi optických izomerů, tak na rozdělené sloučeniny. Pokud je žádaný zvláštní optický izomer, může být vybrán výběrem výchozího materiálu, například L-fenylalaninu, D-fenylalaninu, L-fenylalaninolu, D-fenylalaninolu, D-hexahydrofenylalaninolu a podobně, nebo k rozdělení může dojít při mezikrocích či v závěrečném kroku. Chirální pomocné látky, například jeden nebo dva ekvivalenty kamforsulfonové kyseliny, citrónové kyseliny, kamforové kyseliny, 2-methoxyfenyloctové kyseliny a podobně, se mohou použít k tvorbě solí, esterů a amidů sloučenin tohoto vynálezu. Tyto sloučeniny nebo deriváty se mohou krystalovat nebo dělit chromatografícky s použitím buď chirální, nebo achirální kolony, jak je dobře známé odborníkům.

Aminoepoxid pak reaguje ve vhodné soustavě rozpouštědel se stejným množstvím nebo výhodně s přebytkem žádaného aminu R³NH₂, kde R³ je vodík nebo jak byl definován shora. Reakci lze provádět v širokém rozmezí teplot, například od asi 10 do asi 100 °C, ale s výhodou, nikoliv však nutně, při teplotě, za níž rozpouštědlo začíná refluxovat. Vhodné soustavy rozpouštědel zahrnují protická, neprotická a dipolámí aprotická organická rozpouštědla, například takové, kde je rozpouštědlo alkohol, například methanol, ethanol, izopropanol a podobně, ethery jako tetrahydrofuran, dioxan a podobně, a toluen, Ν,Ν-dimethylformamid, dimethylsulfoxid a jejich směsi.

-16CZ 297676 B6

Výhodné rozpouštědlo je izopropanol. Výsledný produkt je derivát 3-(N-chráněný-amino)-3(R²)-l-(NHR³)-propan-2-olu (dále uváděný jako aminoalkohol, který může být představen vzorci:

kde P, P¹, P², R² a R³ jsou jak byly popsány shora. Alternativně se může použít aminoalkohol místo aminoepoxidu.

Aminoalkohol definovaný shora pak reaguje ve vhodné soustavě rozpouštědel se sulfonylchloridem R⁴SO2C1, sulfonylbromidem R⁴SO2Br nebo s odpovídajícím sulfonylanhydridem v přítomnosti zhášedla kyseliny. Vhodná rozpouštědla, ve kterých lze reakci provádět zahrnují dichlormethan, tetrahydrofuran a podobně. Vhodná zhášedla kyseliny zahrnují triethylamin, pyridin a podobně. Výsledný sulfonamidový derivát může být představen v závislosti na použitém epoxidu vzorci:

kde P, P¹, P², R², R³ a R⁴ jsou jak byly popsány shora. Tyto meziprodukty jsou užitečné pro přípravu inhibičním sloučeninám tohoto vynálezu.

Sulfonylhalogenidy vzorce R⁴SO2X lze připravit reakcí vhodných aryl, heteroaryl a benzo spojený s heterocyklo Grignardovými nebo lithiovými reagenty se sulfurylchloridem nebo oxidem siřičitým s následující oxidací halogenem, s výhodou chlorem. Aryl, heteroaryl a benzo spojený s heterocyklo Grignardové nebo lithiové reagenty lze připravit z jejich odpovídajících halogenidových (jako chlor a brom) sloučenin, které jsou komerčně dostupné nebo snadno připravitelné z komerčně dostupných výchozích materiálů pomocí postupů, které jsou v literatuře známé. Rovněž se mohou oxidovat thioly na sulfurylchloridy pomocí chloru v přítomnosti vody za pečlivě kontrolovaných podmínek. Mimo to se mohou sulfonové kyseliny například arylsulfonové kyseliny, převést na sulfonylhalogenidy pomocí reagentů, například PC15, SO-C12, C1C(O)C(O)C1 a podobně, a také na anhydridy pomocí vhodných dehydratačních činidel. Sulfonové kyseliny lze zase připravit pomocí postupů, které jsou v literatuře dobře známé. Některé sulfonové kyseliny jsou komerčně dostupné. Místo sulfonylhalogenidů se mohou použít sulfinylhalogenidů (R⁴SOX) nebo sulfenylhalogenidů (R⁴SX) pro přípravu sloučenin, kde skupina -SO2- je nahrazena skupinou —SO— nebo -S-. Arylsulfonové kyseliny, a benzo spojený s heterocyklo sulfonové kyseliny nebo heteroarylsulfonové kyseliny lze připravit sulfonací aromatického kruhu kyselinou sírovou, SO₃, SO₃ komplexy, například DMF(SO₃), pyridin(SO₃), N,N-dimethylacetamid(SO₃) a podobně. Arylsulfonylhalogenidy se výhodně připraví z aromatických sloučenin reakcí s DMF(SO₃) a SOC1₂ nebo C1C(O)C(O)C1. Reakce lze provádět postupně nebo v jedné nádobě.

Arylsulfonové kyseliny, benzo spojený s heterocyklo sulfonové kyseliny, heteroarylsulfonové kyseliny, arylmerkaptany, benzo spojený s heterocyklo merkaptany, heteroarylmerkaptany, arylhalogenidy, benzo spojený s heterocyklo halogenidy, heteroarylhalogenidy a podobně jsou

- 17CZ 297676 B6 komerčně dostupné nebo snadno připravitelné z komerčně dostupných výchozích materiálů pomocí standardních postupů, které jsou v literatuře dobře známé. Například řada sulfonových kyselin (R⁴SOaH) představovaných vzorci:

kde A, B, Z, R⁶, R⁷ a R⁹ jsou, jak byly definovány shora, byly připraveny z 1,2-benzendithiolu, 2-merkaptanfenolu, 1,2-benzendiolu, 2-aminobenzothiazolu, 2-aminobenzimidazolu, benzimidazolu a podobně, které jsou komerčně dostupné, podle Carter, patent US 4 595 407, Ehrenfreund aj., patent US 4 634 465, Yoder aj., J. Heterocycl. Chem., 4: 166-167 (1967), Coile aj., Aust. J. Chem., 33: 675-680 (1980), Cabiddu aj., Synthesis, 797-798 (1976), Ncube aj., Tet. Letters 2345-2348 (1978), Ncube aj., Tet. Letters 255-256 (1977), Ansink a Corfontain, Rec. Trav. Chim. Pays-Bas, 108:395-403 (1989) a Kajihara a Tsuchiya EP 638564 Al, které jsou sem všechny ve své úplnosti zahrnuty odkazem. Například 1,2-benzendithiol, 2-merkaptanfenol nebo 1,2-benzendiol mohou reagovat s R⁶R⁷C(L), kde L je definován níže, Br nebo J, v přítomnosti báze, například hydroxid, nebo R⁶R⁷C=O v přítomnosti kyseliny, například kyselina toluensulfonová, nebo P₂O₅, aby se připravil substituovaný benzo spojený heterocykl vzorce který se pak může sulfonovat na sulfonovou kyselinu shora. Například CF₂Br₂ nebo CD₂Br₂mohou reagovat s 1,2-benzendithiolem, 2-merkaptanfenolem nebo 1,2-benzendiolem v přítomnosti báze na sloučeniny kde A a B jsou O nebo S a D je atom deuteria. Když A a nebo B představují S, síra se může oxidovat postupy popsanými níže na sulfonové nebo sulfoxidové deriváty.

Po přípravě sulfonamidového derivátu se amin chránící skupina P nebo amin chránící skupiny P¹a P² odstraní za podmínek, které neovlivní zbývající část molekuly. Takové postupy jsou v literatuře velmi dobře známé a zahrnují kyselou hydrolýzu, hydrogenolýzu, a podobně. Výhodný postup zahrnuje odstranění chránící skupiny, například odstranění karbobenzoxy skupiny, hydrogenolýzou pomocí paládia na uhlíku ve vhodné soustavě rozpouštědel, například alkohol, kyselina octová a podobně či jejich směsi. Pokud chránící skupinou je terc.butoxykarbonylová skupina, lze ji odstranit pomocí anorganické či organické kyseliny, například HC1 nebo kyselinou trifluoroctovou, ve vhodné soustavě rozpouštědel, například dioxan nebo dichlormethan. Výsledný produkt je derivát aminosoli.

Po neutralizaci soli amin reaguje s DL-, D- nebo L-aminokyselinou odpovídající vzorci: PNHCHÍR^COOH, kde P a R^r byly definovány shora. Následuje odstranění chránící skupiny aminu popsané shora a připojení k cyklickým aminokyselinám vzorců

-18CZ 297676 B6

(kde R¹⁰ není vodík) nebo kde η, P, R¹⁰, R¹¹, R¹² a R¹³ byly definovány shora a L je opouštějící skupina jako halogenid, anhydrid, aktivní ester a podobně. Například když R¹¹, R¹² a R¹³ jsou každé vodík, lze použít Nchráněný nebo N-substituovaný aktivní ester 1-hydroxybenzotriazolu (HOBT) prolinu, N-chráněný nebo N-substituovaný N-hydroxysukcinamidový aktivní ester pipekolinové kyseliny.

Alternativně meziprodukt

může být zbaven ochrany pomocí R^,0L kde R¹⁰ je alkyl nebo benzyl, nebo odpovídající aldehyd či keton, s následující redukcí, jako s kyanoborohydridem sodným a podobně. To dá

kde n, R¹, R², R³, R⁴, R¹⁰, R¹¹, R¹² a R¹³ byly definovány shora.

Cyklické aminokyseliny vzorců

jsou komerčně dostupné, například prolin, 4—hydroxyprolin, N-methylprolin, indolin-2-karboxylová kyselina a podobně, nebo snadno připravitelné z komerčně dostupných výchozích materiálů pomocí standardních postupů, které jsou v literatuře dobře známé, například prolin, 4-hyd

- 19CZ 297676 B6 roxyprolin, N-methylprolin, 4-hydroxychinolin-2-karboxylová kyselina, 3-hydroxypikolinová kyselina, indolin-2-karboxylová kyselina, 5-methoxyindol-2-karboxylová kyselina, kainová kyselina, 4-methoxy-2-ehinolin-2-karboxylová kyselina a podobně. Alternativně lze cyklické aminokyseliny snadno připravit cyklizací alfaketonkarboxylových kyselin nebo esterů obsahujících amin na cyklický imin s následující redukcí, jako s kyanoborohydridem sodným a podobně, na cyklický amin, jakje ukázáno v schématu II, nebo alternativně cyklizací aminokyselin majících vhodnou opouštějící skupinu, například chlor, brom, tosylát, mesylát a podobně, jak je ukázáno v schématu IV kde η, P, R¹⁰, R¹¹ a R¹² a R¹³ byly definovány s hora. Alfa- ketonkarboxylové kyseliny nebo estery a aminokyseliny jako výchozí materiály jsou komerčně dostupné, nebo snadno připravitelné z komerčně dostupných výchozích materiálů pomocí postupů a postupů, které jsou v oboru dobře známé.

Schéma III

Schéma IV

Rⁿ R¹³ NHR^íe ^LÁVÓr^opl

R^u O

Alternativně po neutralizaci soli amin reaguje s DL-, D- nebo L-aminokyselinou odpovídající vzorcům

(kde R¹⁰ není vodík) nebo kde η, P, R¹, R¹⁰, R¹¹, R¹² a R¹³ byly definovány shora, které lze připravit postupem podobným spojovacím metodám popsaným shora z DL-, D- nebo L-aminokyselinami odpovídajícím vzorci NH₂CH(R')COOP³, kde P³ a R¹ byly definovány shora.

DL-, D- nebo L-aminokyseliny odpovídající vzorcům PNHCH(R’)COOH nebo NH₂CH(R')COOP³, kde Ρ, P³ a R¹ byly definovány shora jsou komerčně dostupné (Sigma Chemical Co.), nebo snadno připravitelné z komerčně dostupných výchozích materiálů pomocí standardních postupů, které jsou v literatuře dobře známé, ze snadno dostupných výchozích mate

-20CZ 297676 B6 riálů. S výhodou je P benzyloxykarbonyl nebo terč, butoxykarbonyl a P³ je benzyl nebo terc.butyl. Standardní spojovací postupy lze použít k spojení aminokyselin a aminů. Skupina karboxylové kyseliny reaguje za vzniku anhydridu, smíšeného anhydridu, halogenidu kyseliny, například chlorid či bromid, nebo aktivní ester, například estery N-hydroxysukcinamidu, HOBT a podobně, pomocí dobře známých postupů a podmínek. Vhodné soustavy rozpouštědel zahrnují tetrahydrofuran, ethylether, methyl-terc.butylether, dichlormethan, Ν,Ν-dimethylformamid a podobně, včetně jejich směsí.

Alternativně chráněný aminoalkohol z otevření epoxidu může se dále chránit na nově zavedené aminoskupině chránící skupinou P', která se neodstraní při odstranění chránících aminoskupin P nebo P¹ a P², například P' je selektivně odstranitelná. Odborník může vybrat vhodné kombinace P', P, P¹ a P². Například vhodné kombinace jsou P= karboxybenzoxy (Cbz) a P' = terc.butoxykarboxy (Boc), P' = Cbz a P - Boc, P¹ = Cbz, P² = benzyl a P' = Boc, a P¹ = P² = benzyl aP' = Boc. Vzniklou sloučeninu představovanou vzorcem

lze provést zbytkem syntézy, což dá sloučeninu vzorce

kde η, P, P', R¹, R², R³, R¹⁰, R¹¹, R¹² a R¹³ byly definovány shora. Zbytek syntézy shora lze provádět jak je žádoucí, buď adicí žádaných zbytků, nebo skupin po jedné, nebo v předem formované molekule udělané z jednoho zbytku nebo skupiny v jediném kroku. Prvý postup je sekvenční syntézní postup a druhý postup je konvergentní syntézní postup. Syntézní transformace jsou v tomto kroku také možné. Chrániči skupina P' se pak selektivně odstraní a vzniklý amin reaguje se sulfonylchloridem R⁴SO2C1, sulfonylbromidem R⁴SO2Br nebo s odpovídajícím sulfonylanhydridem v přítomnosti zhášedla kyseliny za vzniku sloučenin podle vynálezu

-21 CZ 297676 B6

O R¹

OH R^J kde n, R¹, R², R³, R⁴, R¹⁰, R¹¹, R¹² a R'³ byly definovány shora. Toto selektivní odstranění ochrany a konverzi na sulfonamid lze dosáhnout buď na konci syntézy, nebo v jakémkoliv mezi5 lehlém kroku, jak je žádoucí.

Shora popsané chemické reakce jsou obecně popsány ve smyslu jejich nejširšího uplatnění pro přípravu sloučenin podle tohoto vynálezu. Někdy tyto reakce nemusí být použitelné pro každou sloučeninu zahrnutou do rozsahu nároků. Sloučeniny, u nichž k tomu dojde, odborníci snadno io poznají. Ve všech takových případech lze buď provést reakce úspěšně pomocí konvenčních modifikací, které jsou v literatuře velmi dobře známé, například vhodnou ochranou mšicích skupin, záměnou alternativních konvenčních činidel, rutinní modifikací reakčních podmínek a podobně, nebo jinými zde popsanými reakcemi či jinými konvenčními reakcemi, které budou použitelné pro přípravu odpovídajících sloučenin podle tohoto vynálezu. Ve všech preparativních 15 metodách jsou všechny výchozí materiály známé nebo snadno připravitelné ze známých výchozích materiálů.

Věříme, že odborníci mohou s využitím předcházejícího popisu bez dalších podrobností využít tento vynález v nejplnějším rozsahu. Následující výhodná specifická provedení jsou tedy kon20 strnována pouze jako osvětlující, nikoliv však limitující zbytek přihlášky jakýmkoliv postupem.

Příklady provedení vynálezu

Všechny reagenty se používaly ve stavu, ve kterém byly získány, bez čištění. Všechna protonová a uhlíková NMR spektra se získala buď na spektrometru nukleární magnetické rezonance Varian VXR-300, nebo VXR-400.

Příklad 1

Příprava 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu

Postup T. 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanol redukcí fenylmethylesteru 2S-[bis(fenylmethylfyL-fenylalaninu

-22CZ 297676 B6

Krok 1:

Roztok L-fenylalaninu (50,0 g, 0,302 mmol), hydroxidu sodného (24,2 g, 0,605 mmol), uhličitanu draselného (83,6 g, 0,605 mmol) v 500 ml vody se zahříval na 97 °C. Pak se pomalu přidal benzylbromid (108,5 ml, 0,605 mmol) (doba přidávání - 25 minut). Směs se míchala při 97 °C 30 minut pod dusíkem. Roztok se ochladil na pokojovou teplotu a extrahoval se toluenem. Spojené organické vrstvy se promyly vodou a solankou, sušily se nad síranem hořečnatým, zfiltrovaly a zkoncentrovaly se na olej. Identita produktu se potvrdila následovně. Analytická TLC (10% ethylacetát/hexan, silikagel) ukázala, že hlavní složka u Rf hodnoty - 0,32 je žádaná tribenzylovaná sloučenina fenylmethylester N,N-bis(fenylmethyl)-L-fenylalaninu. Tuto sloučeninu lze čistit kolonovou chromatografii (silikagel, 15% ethylacetát/hexan). Obvykle je produkt dosti čistý, aby se použil přímo v následujícím kroku bez dalšího čištění. ^]H NMR spektrum bylo v souladu s publikovanou literaturou. 'H NMR (CDC1₃) delta 3,00 a 3,14 (ABX- systém, 2H, Jab =14,1 Hz, J_Ax = 7,3 Hz a J_BX = 5,9 Hz), 3,54 a 3,92 (AB- systém, 4H, Jab = 13,9 Hz), 3,71 (t, IH, J = 7,6 Hz), 5,11 a 5,23 (AB- systém, 2H, J_AB = 12,3 Hz) a 7,18 (m, 20H). EIMS: m/z434 (M-l).

Krok 2:

Benzylovaný fenylmethylester (0,302 mmol) z předchozí reakce se rozpustil v 750 ml toluenu a ochladil se na -55 °C. Přidával se 1,5 M roztok DIBALu v toluenu (443,9 ml, 0,666 mmol) takovou rychlostí, aby se teplota udržovala mezi -55 až -50 °C (doba přidávání - 1 hodina). Směs se míchala 20 minut v dusíkové atmosféře a pak se reakce ukončila pomalým přidáváním při -55 °C 37 ml methanolu. Studený roztok se pak vlil do 1,8 1 studeného (5 °C) 1,5 N roztoku HCI. Sraženina (asi 138 g) se promyla toluenem. Pevný materiál se suspendoval ve směsi 400 ml toluenu a 100 ml vody). Směs se ochladila na 5 °C a reagovala 186 ml s 2,5 N NaOH a pak se míchala při pokojové teplotě dokud se pevná látka nerozpustila. Toluenová vrstva se oddělila od vodné fáze a promyla se vodou a solankou, sušila se nad síranem hořečnatým, zfiltrovala se a koncentrovala se na objem 75 ml (89 g). Ke zbytku se přidalo 25 ml ethylacetátu a 25 ml hexanu, kdy žádaný alkohol počal krystalovat. Po 30 minutách se přidalo dalších 50 ml hexanu, aby se vyvolala další krystalizace. Pevná látka se zfiltrovala a promyla se 50 ml hexanu, což dalo 34,9 g produktu prvé várky. Produkt druhé várky (5,6 g) se izoloval novou filtrací matečného louhu. Obě várky se spojily a rekrystalovaly z 20 ml ethylacetátu a 30 ml hexanu, což dalo 40 g 2S[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu, 40% výtěžek z L-fenylalaninu. Dalších 7 g (7 %) produktu lze získat rekrystalizací koncentrovaného matečného louhu. TCL produktu Rf = 0,23 (10% ethylacetát/hexan, silikagel). ^]HNMR (CDCI3) delta 2,44 (m, IH), 3,09 (m, 2H), 3,33 (m, IH), 3,48 a 3,92 (AB-systém, 4H, JAB = 13,3 Hz), 3,52 (m, IH) a 7,23 (m, 15H). [a]D²⁵ = +42,4° (c 1,45, CH2C1₂, DSC 77,67 °C. Analýza: Vypočteno pro C23H25ON: C 83,34, H 7,60, N 4,23. Nalezeno: C 83,43, H 7,59, N 4,22. HPLC na chirální stabilní fázi: Cyclobond I SP kolona (250 x 4,6 mm I.D.), pohyblivá fáze: methanol/triethylamoniumacetátový pufr pH 4,2 (58:42, objemově), průtok 0,5 ml/min., detekce detektorem 230 nm a teplota O °C. Doba retence 11,25 min., doba retence enantiomeru žádaného produktu 12,5 min..

Postup 2: Příprava 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu dibenzylací L-fenylalaninolu

L-fenylalaninol (176,6g, 1,168 mol) se přidal k míchanému roztoku uhličitanu draselného (484,6 g, 3,506 mol) v 710 ml vody. Směs se zahřívala na 65 °C v dusíkové atmosféře. Přidal se roztok benzylbromidu (100 g, 2,339 mmol) v 305 ml 3A ethanolu takovou rychlostí, aby se teplota udržovala mezi 60 až 68 °C. Dvojfázový roztok se míchal při 65 °C 55 minut a pak se nechal ochladit na 10 °C za energického míchání. Olejovitý produkt ztuhl na malé granule. Produkt se rozpustil v 2,0 1 vodovodní vody a míchal se 5 minut, aby se rozpustily anorganické vedlejší produkty. Produkt se izoloval filtrací za sníženého tlaku a promýval se vodou, až pH bylo 7. Získaný surový produkt se sušil na vzduchu přes noc, což dalo 407 g polosuché pevné látky, která se překrystalovala z 1,1 1 ethylacetát/heptanu (1:10 objemově). Produkt se izoloval filtrací (při -8 ^QC) promyl se studeným (-10 °C) ethylacetát/heptanem (1:10 objemově), sušil se na vzduchu, což

-23CZ 297676 B6 dalo 339 g (88% výtěžek) 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu, teplota tání 71,573,0 °C. Více produktu podle potřeby lze získat z matečného louhu. Jiné analytické charakteristiky byly shodné se sloučeninou připravenou, jak je popsáno u postupu 1.

Příklad 2

Příprava 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehydu

Postup I:

2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanol (200 g, 0,604 mmol) se rozpustil v triethylaminu (300 ml, 2,15 mol). Směs se ochladila na 12 °C a přidával se roztok komplexu oxid sírový- pyridin (380 g, 2,39 mol) v 1,6 1 DMSO takovou rychlostí, aby se teplota udržovala mezi 8 až 17 °C (doba přidávání - 1 hodina). Roztok se míchal za pokojové teploty 1,5 hodiny, kdy reakce podle TLC analýzy (33% ethylacetát/hexan, silikagel) skončila. Reakční směs se ochladila ledovou vodou a pak se reakce ukončila 1,6 1 studené vody (10 až 15 °C) během 45 minut. Vzniklý roztok se extrahoval 2,0 1 ethylacetátu, promyl se 2,0 1 5% kyseliny citrónové a 2,2 1 solanky, sušil se nad 2880 g MgSO₄ a zfiltroval. Rozpouštědlo se odstranilo na rotační odparce při 35 až 40 °C a pak se sušilo ve vakuu, aby se získalo 198,8 g 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehydu jako světle žlutý olej (99,9). Získaný surový produkt byl dosti čistý, aby se použil přímo v následujícím kroku bez dalšího čištění. Analytické údaje sloučeniny byly v souladu s publikovanou literaturou. [a]_D ²⁵ =-92,0° (c 1,87, CH₂C1₂), 'HNMR (400 MHz, CDC1₃) delta 2,94 a 3,15 (ABX-systém, 2H, J_AB = 13,9 Hz, Jax = 7,3 Hz a J_BX = 6,2 Hz), 3,56 (t, 1H, J = 7,1 Hz), 3,69 a 3,82 (AB-systém, 4H, J_AB = 13,7 Hz), 7,25 (m, 15 H) a 9,72 (m, 1 H). HRMS: Vypočteno pro C₂₃H₂₃ON: 330,450. Nalezeno: 330,1836. Analýza: Vypočteno pro C₂₃H₂₅ON: C 83,86, H 7,04, N 4,25. Nalezeno: C 83,64, H 7,42, N 4,19. HPLC na chirální stabilní fázi: (S,S) Pirkle-Whelk-O- 1 kolona (250 x 4,6 mm I.D.), pohyblivá fáze: hexan/izopropanol (99,5:0,5, objemově), průtok 1,5 ml/min., detekce detektorem 210 nm. Doba retekce žádaného S-izomeru 8,75 min., dobaretence R-enantiomeru 10,62 min..

Postup 2:

Roztok oxalylchloridu (8,4 ml, 96 mmol) v 240 ml dichlormethanu se ochladil na -74 °C. Roztok DMSO (12,0 ml, 155 mmol) v 50 ml dichlormethanu se pomalu přidal takovou rychlostí, aby se teplota udržovala při -74 °C (doba přidávání - 1,25 hodiny). Směs se míchala 5 minut a pak se přidal roztok betaS-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu (74 mmol) v 100 ml dichlormethanu (doba přidávání - 20 minut, teplota -75 až -68 °C. Roztok se míchal 35 minut při -78 °C v dusíkové atmosféře. Pak se během 10 minut (teplota -78 až -68 °C) přidával triethylamin (41,2 ml, 295 mmol), kdy se srážela amonná sůl. Chladná směs se míchala 30 minut a pak se přidalo 225 ml vody. Dichlormethanová vrstva se oddělila od vodné fáze a promyla se vodou a solankou, sušila se nad síranem hořečnatým, zfiltrovala se a koncentrovala se. Zbytek se zředil ethylacetátem a hexanem a pak se zfiltroval, aby se dále odstranila amonná sůl. Filtrát se koncentroval, což dalo S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehyd. Aldehyd se přenesl do následujícího kroku bez dalšího čištění.

-24CZ 297676 B6

Postup 3:

K směsi 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu (1,0 g, 3,0 mmol), N-methylmorfolinu (0,531 g, 4,53 mmol) 2,27 g molekulárních sít (4A) a 9,1 ml acetonitrilu se přidal tetrapropylamonium perruthenát (TPAP) (53 mg, 0,15 mmol). Směs se míchala za pokojové teploty po 40 minut a koncentrovala se za sníženého tlaku. Zbytek se suspendoval v 15 ml ethylacetátu, zfiltroval se vrstvou silikagelu. Filtrát se koncentroval za sníženého tlaku, což dalo produkt obsahující asi 50 % S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehydu jako světle žlutý olej.

Postup 4:

K. roztoku S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanolu (1,0 g, 3,02 mmol) v 9,0 toluenu se přidal volný radikál 2,2,6,6-tetramethyl-l-pyridoxy (TEMPO) (4,69 mg, 0,03 mmol), bromid sodný (0,32 g, 3,11 mmol), 9,0 ml ethylacetátu a 1,5 ml vody. Směs se ochladila na 0 °C a pomalu se přidal vodný roztok 2,87 ml 5% bělidla pro domácnosti obsahujícího hydrogenuhličitan sodný (0,735 g, 8,75 mmol) a 8,53 ml vody během 25 minut. Směs se míchala při 0 °C po 60 minut. Přidaly se dvě další dávky (po 1,44 ml) bělidla a následovalo míchání po 10 minut. Dvojfázová směs se nechala oddělit. Vodná vrstva se extrahovala dvakrát 20 ml ethylacetátu. Spojená organická vrstva se promyla 4,0 ml roztoku obsahujícího 25 mg jodidu draselného a 4 ml vody, 20 ml 10% vodného roztoku thiosíranu sodného a pak roztokem solanky. Organický roztok se sušil nad síranem hořečnatým, filtroval se a koncentroval se za sníženého tlaku, což dalo 1,34 g surového oleje obsahujícího malé množství S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehydu.

Postup 5:

Podle stejných postupů, jak jsou popsané ve postupu 1 tohoto příkladu, se použily 3,0 ekvivalenty komplexu oxid sírový- pyridin a 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehyd se dostal ve srovnatelných výtěžcích.

Příklad 3

Příprava N,N-dibenzyl-3(S)-amino-l ,2-(S)-epoxy—4-fenylbutanu

Postup 1:

Roztok 2S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehydu (191,7 g, 0,58 mol) a chlorjodmethanu (56,4 ml, 0,77 mol) v 1,8 1 tetrahydrofuranu se ochladil na -30 až -35 °C (chladnější teploty jako -70 °C také působily dobře, ale teplejší teploty se snadněji dosáhnou při operacích ve velkém měřítku) v reaktoru z nerezové oceli v dusíkové atmosféře. Pak se přidával roztok nbutyllithia v hexanu (1,6 M, 365 ml, 0,58 mmol) takovou rychlostí, aby se teplota udržovala pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. Další přídavky reagentů se provedly následujícím postupem: 1) Přidal se další chlorjodmethan (17 ml), pak n-butyllithium (110 ml) pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. 2) Přidal se další

-25CZ 297676 B6 chlorjodmethan (8,5 ml, 0,11 mmol), pak n-butyllithium (55 ml, 88 mmol) pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. To se opakovalo pětkrát. 3) Přidal se další chlorjodmethan (8,5 ml, 0,11 mmol), pak n-butyllithium (37 ml, 59 mmol) pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. To se opakovalo jednou. Vnější chlazení se zastavilo a směs se ohřála během 4 až 16 hodin na pokojovou teplotu, kdy TLC (20% ethylacetát/hexan, silikagel) ukázala, že reakce skončila. Reakční směs se ochladila na 10 °C a pak se reakce ukončila 1452 g 16% roztoku chloridu amonného (připraveného rozpuštěním 232 g chloridu amonného v 1220 ml vody), aby se teplota udržovala pod 23 °C. Směs míchala 10 minut a organická vrstva a vodná vrstva se oddělily. Vodná vrstva se extrahovala dvakrát 500 ml ethylacetátu. Ethylacetátová vrstva se spojila s tetrahydrofuranovou vrstvou. Spojený roztok se sušil nad síranem hořečnatým (220 g), zfiltroval se a koncentroval se na rotační odparce při 65 °C po 1 hodinu. Hnědý olejovitý zbytek se sušil při 70 °C ve vakuu (0,08 MPa), aby se získalo 222,8 g surového materiálu. (Hmotnost surového produktu byla přes 100 %). Pro relativní nestabilitu produktu na silikagelu se obvykle použil přímo v následujícím kroku bez čištění). Diastereomemí poměr surové směsi se stanovil protonovou NMR: (2S)/(2R): 86:14. Menší a větší diastereomery epoxidu byly charakterizovány v této směsi TLC analýzou (10% ethylacetát/hexan, silikagel) Rf= 0,29 a 0,32. Analytický vzorek obou diastereomerů se získal čistěním silikagelovou chromatografií (3% ethylacetát/hexan) a jsou charakterizovány takto: N,N S-tris(fenylmethyl)-2Soxiranmethanamin 'H NMR (400 MHz, CDC1₃) delta 2,49 a 2,51 (AB-systém, 1H, Jab = 2,82 Hz), 2,76 a 2,77 (ABsystém, 1H, J_Ab = 4,03), 2,83 (m, 2 H), 2,99 a 3,3 (AB-systém, 1H, Jab = 10,1 Hz), 3,15 (m, 1 H), 3,73 a 3,84 (AB-systém, 4H, J_AB = 14,00 Hz), 7,21 (m, 15 H). ^I3C NMR (400 MHz, CDC1₃) delta 139,55, 129,45, 128,42, 128,14, 128,09, 126,84, 125,97, 60,32, 54,23, 52,13, 45,99, 33,76. HRMS: Vypočteno pro C24H26ON (M+l): 344,477. Nalezeno: 344,2003.

N ,N S-tri s(fenyImethyl)-2R-oxiranmethanam i n 'H NMR (400 MHz, CDC1₃) delta 2,20 (m, 1 H), 2,59 (m, 1 H), 2,75 (m, 2 H), 2,97 (m, 1 H), 3,14 (m, 1 H), 3,85 (AB-systém, 4H), 7,25 (m, 15 H). HPLC na chirální stabilní fázi: PirkleWhelk-O- 1 kolona (250 x 4,6 mm I.D.), pohyblivá fáze: hexan/izopropanol (99,5:0,5, objemově), průtok 1,5 ml/min., detekce UV detektorem při 210 nm. Doba retence (8) 9,38 min., doba retence enantiomeru (4) 13,75 min..

Postup 2:

Roztok surového aldehydu (74 mmol) a chlorjodmethanu (7,0 ml, 96 mmol) v 285 ml tetrahydrofuranu se ochladil na -78 °C v dusíkové atmosféře. Pak se přidával roztok n-butyllithia v hexanu (1,6 M, 25 ml, 40 mmol) takovou rychlostí, aby se teplota udržovala pod -75 °C (doba přidávání -25 minut). Po prvém přidání se přidal další chlorjodmethan (1,6 ml, 22 mmol), pak n-butyllithium (23 ml, 37 mmol), aby se teplota udržovala pod -75 °C. Směs se míchala 15 minut. Každý reagent, chlorjodmethan (0,70 ml, 10 mmol) a n-butyllithium (5 ml, 8 mmol) se přidaly ještě čtyřikrát. Chladicí lázeň se odstavila a roztok se ohřál během 1,5 hodiny na 22 °C. Směs se vlila do 300 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného. Tetrahydrofuranová vrstva se oddělila. Vodná fáze se extrahovala 1 x 300 ml ethylacetátu. Spojené organické vrstvy se promyly solankou, sušily se nad síranem hořečnatým, filtrovaly a koncentrovaly se na hnědý olej (27,4 g). Produkt by se mohl použít v následujícím kroku bez čištění. Žádaný diastereomer lze čistit rekrystalizaci v následujícím kroku. Produkt by se mohl také čistit chromatografií.

Postup 3:

Roztok S-[bis(fenylmethyl)amino]benzenpropanaldehydu (178,84 g, 0,54 mol) a bromchlormethanu (46 ml, 0,71 mol) v 1,8 1 tetrahydrofuranu se ochladil na -30 až -35 °C (chladnější teploty jako -70 °C také působily dobře, ale teplejší teploty se snadněji dosáhnou při operacích ve velkém měřítku) v reaktoru z nerezové oceli v dusíkové atmosféře. Pak se přidával roztok n

-26CZ 297676 B6 butyllithia v hexanu (1,6 M, 340 ml, 0,54 mmol) takovou rychlostí, aby se teplota udržovala pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. Další přídavky reagentů se provedly následujícím postupem: 1) Přidal se další bromchlormethan (14 ml), pak n-butyllithium (102 ml) pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. To se opakovalo 5 jednou. 2) Přidal se další bromchlormethan (7 ml, 0,11 mmol), pak n-butyllithium (51 ml, 82 mmol) pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. To se opakovalo pětkrát. 3) Přidal se další bromchlormethan (7 ml, 0,11 mmol), pak n-butyllithium (71 ml, 82 mmol) pod -25 °C. Po přidání se směs míchala 10 minut při -30 až -35 °C. To se opakovalo jednou. Vnější chlazení se zastavilo a směs se ohřála během 4 až 16 hodin na pokojovou teplotu, io kdy TLC (20% ethylacetát/hexan, silikagel) ukázala, že reakce skončila. Reakční směs se ochladila na 10 °C a pak se reakce ukončila 1452 g 16% roztoku chloridu amonného (připraveného rozpuštěním 232 g chloridu amonného v 1220 ml vody), aby se teplota udržovala pod 23 °C. Směs míchala 10 minut a organická vrstva a vodná vrstva se oddělily. Vodná fáze se extrahovala dvakrát 500 ml ethylacetátu. Ethylacetátová vrstva se spojila s tetrahydrofuranovou vrstvou. 15 Spojený roztok se sušil nad síranem hořečnatým (220 g), zfiltroval se a koncentroval se na rotační odparce při 65 °C. Hnědý olejovitý zbytek se sušil při 70 °C ve vakuu (0,08 MPa) po 1 hodinu, aby se získalo 222,8 g surového materiálu.

Postup 4:

Podle stejných postupů, jak jsou popsané ve postupu 3 tohoto příkladu, pouze reakční teploty byly při -20 °C. Vzniklý N,N S-tris(fenylmethyl)-2R-oxiranmethanamin byl diastereomemí směs menší čistoty než u postupu 3.

Postup 5:

Podle stejných postupů, jak jsou popsané ve postupu 3 tohoto příkladu, pouze reakční teploty byly při -70 až -78 °C. Vzniklý N,N S-tris(fenylmethyl)-2R-oxiranmethanamin byl diastereomemí směs, která se použila v následujících krocích bez čištění.

Postup 6:

Podle stejných postupů, jak jsou popsané ve postupu 3 tohoto příkladu, pouze se použilo kontinuální přidávání bromchlormethanu a n-butyllithia při -30 až -35 °C. Po reakci a zpracování, jak 35 jsou popsané ve postupu 3 tohoto příkladu, se izoloval žádaný N,N S-tris(fenylmethyl)-2Roxiranmethanamin ve srovnatelných výtěžcích a čistotách.

Postup 7:

Podle stejných postupů, jak jsou popsané v postupu 2 tohoto příkladu, pouze se použil dibrommethanu místo chlorjodmethanu. Po reakci a zpracování, jak jsou popsané ve postupu tohoto příkladu, se izoloval žádaný N,N S-tris(fenylmethyl)-2R-oxiranmethanamin.

Přiklad 4

-27CZ 297676 B6

Příprava N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino]-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu

K roztoku surového N,N-dibenzyl-3(S)-amino-l,2(S)-epoxy-4-fenylbutanu (388,5 g, 1,13 mol) v 2,7 1 izopropanolu se přidal izobutylamin (1,7 kg, 23,1 mol). Teplota se zvýšila z 25 na 30 °C. Roztok se zahříval na 82 °C a míchal se při této teplotě po 1,5 hodiny. Teplý roztok se koncentroval za sníženého tlaku při 65 °C. Hnědý olejovitý zbytek se přenesl do 31 baňky a sušil se ve vakuu (0,08 MPa) 16 hodin, aby se dostalo 450 g 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino]^Lfenylbutan-2-(R)-olu jako surový olej. Analytický vzorek žádaného hlavního diastereomemího produktu se získal čištěním malého vzorku silikagelovou chromatografii (40% ethylacetát/hexan). Analýza TLC Rf = 0,28 (40% ethylacetát/hexan, silikagel). Analýza HPLC: ODS ultrasférová kolona, 25% triethylamino/fosfátový pufr pH 3 - acetonitril, průtok 1 ml/min., UV detektor. Doba retence 7,49 min. HRMS: Vypočteno pro C28H27N2O (M+l): 417,616. Nalezeno: 417,2887. Analytický vzorek vedlejšího diastereomemího produktu 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino]-4-fenylbutan-2-(S)-olu se také získal čištěním malého vzorku silikagelovou chromatografii (40% ethylacetát/hexan).

Příklad 5

Příprava šťavelové soli N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-Nizobutylaminu

K roztoku kyseliny šťavelové (8,08 g, 89,72 mmol) v 76 ml methanolu se přidal roztok surového 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino]-4-fenylbutan-2-(R)-olu (39,68 g, obsahujícího asi 25,44 g, 61,06 mmol) 3(S),2(R) izomerů a asi 4,49 g (10,78 mmol) 3(S),2(S) izomem v 90 ml ethylacetátu během 15 minut. Směs se míchala za pokojové teplotě asi 2 hodiny. Pevná látka se izolovala filtrací, promyla se ethylacetátem (2 x 20 ml), sušil se ve vakuu asi 1 hodinu, aby se získalo 21,86 g (70,7% výtěžek izomem) 97% diastereomemě čisté soli (podle ploch píků HPLC). Analýza HPLC: Vydec- peptid/protein kolona, UV detektor 254 nm, průtok 2 ml/min., gradient (A = 0,05% trifluoroctová kyselina ve vodě, B = 0,05% trifluoroctová kyselina v acetonitrilu, 0 min. 75% A/25% B, 30 min. 10% A/90% B, 35 min. 10% A/90% B, 37 min. 75% A/25% B. Doba retence 10,68 min. 3(S),2(R) izomer a 9,73 min. 3(S),2(S) izomer. Teplota tání 174,99 °C. Mikroanalýza: Vypočteno: C 71,05 %, H 7,50 %, N 5,53 %. Nalezeno: C 71,71 %, H 7,75%, N 5,39%.

Alternativně se do 50001 baňky s kulatým dnem, vybavené mechanickým míchadlem a kapací nálevkou dal dihydrát kyseliny šťavelové (119 g, 0,94 mol). Přidalo se 1000 ml methanolu a směs se míchala dokud rozpouštění nebylo úplné. Přidal se roztok surového 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino]^l-fenylbutan-2-(R)-olu v ethylacetátu (1800 ml, 0,212 g izomerů aminoalkoholu/ml, 916,0 mmol) během 20 minutového období. Směs se míchala 18 hodin a pevný produkt se izoloval centrifugací při 400 G v šesti dávkách. Každá dávka se promyla 125 ml ethylacetátu. Sůl se pak shromáždila a sušila se přes noc při 133 Pa, což dalo 336,3 g produktu

-28CZ 297676 B6 (71 % na celkový aminoalkohol). HPLC/MS (elektrorozprašování) bylo konzistentní s žádaným produktem (m/z 417 (M+H⁺).

Alternativně se surový 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino]-4-fenylbutan-2-(R)-ol (5 g) roz5 pustil v 10 ml methyl-terc.butyletheru (MTBE) a přidala se kyselina šťavelová (1 g) v 4 ml methanolu. Směs se míchala asi 2 hodiny. Vzniklá pevná látka se zfiltrovala, promyla se studeným MTBE a sušila se, aby se získalo 2,1 g bílé pevné látky, asi 98,9% diastereomerně čisté (podle ploch píků HPLC).

Příklad 6

Příprava octové soli N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenyIbutyl]-Nizobutylaminu

K roztoku surového 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino—4-fenylbutan-2-(R)-olu v methylterc.butyletheru (MTBE) (45 ml, 1,1 g izomerů aminoalkoholu/ml) se přidala po kapkách octová kyselina (6,9 ml). Směs se míchala za pokojové teploty asi 1 hodinu. Rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu, aby se získal hnědý olej, asi 85% diastereomerně čistý produkt (podle ploch píků 20 HPLC). Hnědý olej se krystaloval následovně: 0,2 g oleje se rozpustilo v prvém rozpouštědle za zahřívání, aby se získal čirý roztok, přidávalo se druhé rozpouštědlo, až se roztok zkalil, směs se znovu zahřívala do jasnosti, očkovala se asi 99% diastereomerně čistým produktem, ochladila se na pokojovou teplotu a pak se uskladnila přes noc v lednici. Krystaly se zfiltrovaly, promyly se druhým rozpouštědlem a sušily. Diastereomemí čistota krystalů se vypočetla podle ploch píků 25 HPLC. Výsledky jsou ukázané v Tabulce 1.

Tabulka 1

Prvé rozpouštědlo	Druhé rozpouštědlo	Poměr rozpouštědel	Výtěžek (g)	Diastereomemí čistota
MTBE	heptan	1:10	0,13	98,3
MTBE	hexan	1:10	0,03	99,6
methanol	voda	1:1,5	0,05	99,5
toluen	heptan	1:10	0,14	98,7
toluen	hexan	1:10	0,10	99,7

Alternativně se surový 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-4-fenylbutan-2-(R)-ol (50 g, obsahu30 jící asi 30,06 g (76,95 mmol) 3(S),2(R) izomeru a asi 5,66 g (13,58 mmol) 3(S),2(S) izomeru se rozpustil v methyl-terc.butyletheru (45,0 ml). K tomuto roztoku se přidala octová kyselina (6,90 ml, 120,6 mmol) během asi 10 minut. Směs se míchala za pokojové teploty asi 1 hodinu a koncentrovala se za sníženého tlaku. Olejovitý zbytek se čistil krystalizaci z 32 ml methylterc.butyletheru a 320 ml heptanu. Pevná látka se izolovala filtrací, promyla se studeným hepta35 nem a sušila se ve vakuu asi 1 hodinu, aby se získalo 21,34 g (58,2% výtěžek izomeru) 96% diastereomerně čisté monooctové soli (podle ploch píků HPLC). Teplota tání 105 až 106 °C. Mikronalýza: Vypočteno: C 75,53 %, H 8,39 %, N 5,87 %. Nalezeno: C 75,05 %, H 8,75 %, N 5,71 %.

-29CZ 297676 B6

Příklad 7

Příprava L-vinné soli N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-Nizobutylaminu

Surový 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-4-fenylbutan-2-(R)-ol (10,48g, obsahující asi 6,72 g, (16,13 mmol) 3(S),2(R) izomeru a asi 1,19 g (2,85 mmol) 3(S),2(S) izomeru se rozpustil v tetrahydrofuranu (10,0 ml). K. tomuto roztoku se přidal roztok L-vinné kyseliny (6,90 ml, 19 mmol) v 5,0 ml methanolu během asi 5 minut. Směs se míchala za pokojové teplotě asi 10 minut koncentrovala se za sníženého tlaku. K. olejovitému zbytku se přidalo 20 ml methylterc.butyletheru a směs se míchala za pokojové teplotě asi 1 hodinu. Pevná látka se izolovala filtrací, což dalo 7,50 g surové soli. Surová sůl se čistila rekrystalizací z ethylacetátu a heptanu za pokojové teploty, což dalo 4,13 g (45,2% výtěžek izomeru) 95% diastereomemě čisté soli Lvinné kyseliny (podle ploch píků HPLC). Mikronalýza: Vypočteno: C 67,76 %, H 7,41 %, N 4,94 %. Nalezeno: C 70,06 %, H 7,47 %, N 5,07 %.

Příklad 8

Příprava dihydrochloridové soli N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu

Surový 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-4-fenylbutan-2-(R)-ol (10,0 g, obsahující asi 6,41 g, (15,39 mmol) 3(S),2(R) izomeru a asi 1,13 g (2,72 mmol) 3(S),2(S) izomeru se rozpustil v tetrahydrofuranu (20,0 ml). K. tomuto roztoku se přidalo po kapkách 20 ml 6N kyseliny solné během asi 5 minut. Směs se míchala za pokojové teploty asi 1 hodinu a koncentrovala se za sníženého tlaku. Zbytek se rekrystalizoval z ethanolu při 0 °C, což dalo 3,20 g (42,7% výtěžek izomeru) 98% diastereomemě čisté dihydrochloridové soli (podle ploch píků HPLC). Mikronalýza: Vypočteno: C 68,64 %, H 7,76 %, N 5,72 %. Nalezeno: C 68,79 %, H 8,07 %, N 5,55 %.

Příklad 9

Příprava toluensulfonové soli N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4—fenylbutyl]-N-izobutylaminu

Surový 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-4-fenylbutan-2-(R)-ol (5,0 g, obsahující asi 3,18 g (7,63 mmol) 3(S),2(R) izomeru a asi 0,56 g (1,35 mmol) 3(S),2(S) izomeru se rozpustil v 10,0 ml methyl-terc.butyletheru. K tomuto roztoku se přidal roztok toluensulfonové kyseliny (2,28 g, 12 mmol) v 2,0 ml methyl-terc.butyletheru a 2,0 ml methanolu během asi 5 minut. Směs se míchala za pokojové teploty asi 2 hodiny a koncentrovala se za sníženého tlaku. Zbytek se rekrystalizoval z methyl-terc.butyletheru a heptanu při 0 °C, zfiltroval se, promyl se studeným heptanem a sušil se ve vakuu, což dalo 1,85 g (40,0% výtěžek izomeru) 97 % diastereomemě čisté monotoluensulfonové soli (podle ploch píků HPLC).

Příklad 10

Příprava methansulfonové soli N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu

Surový 3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-4-fenylbutan-2-(R)-ol (10,68 g, obsahující asi 6,85 g, (16,44 mmol) 3(S),2(R) izomeru a asi 1,21 g (2,90 mmol) 3(S),2(S) izomeru se rozpustil v 10,0 ml tetrahydrofuranu. K. tomuto roztoku se přidala methansulfonové kyseliny (1,25 ml, 19,26 mmol). Směs se míchala za pokojové teploty asi 2 hodiny a koncentrovala se za sníženého

-30CZ 297676 B6 tlaku. Olejovitý zbytek se rekrystalizoval z methanolu a vody při 0 °C, zfiltroval se, promyl se studeným methanol/voda (1:4) a sušil se ve vakuu, což dalo 2,40 g (28,5% výtěžek izomeru) 98% diastereomemě čisté monomethansulfonové soli (podle ploch píků HPLC).

Příklad 11

Příprava N-benzyl-L-fenylalaninolu

Postup 1:

L-fenylalaninol (89,51 g, 592 mmol) se rozpustil v 375 ml methanolu v inertní atmosféře a přidala se ledová octová kyselina (35,52 g, 592 mmol) a 50 ml methanolu a pak roztok benzaldehydu (62,83 g, 592 mmol) v 100 ml methanolu. Směs se ochladila asi na 15 °C a přidal se roztok kyanoborohydridu (134, 6 g, 2,14 mol) v 700 ml methanolu během asi 40 minut, aby se teplota udržovala mezi 15 a 25 °C. Směs se míchala za pokojové teploty 18 hodin. Směs se koncentrovala za sníženého tlaku a dělila se mezi 1 1 2M roztoku hydroxidu amonného a 2 1 etheru. Etherová vrstva se promyla 1 1 roztoku hydroxidu amonného, dvakrát 500 ml vody, 500 ml solanky, sušila se nad síranem hořečnatým, filtrovala se a koncentrovala se za sníženého tlaku. Surový pevný produkt se rekrystalizoval z 110 ml ethylacetátu a 1,3 1 hexanu, což dalo 115 g (81% výtěžek) N-benzyl-L-fenylalaninolu jako bílá pevná látka.

Postup 2:

L-fenylalaninol (5 g, 33 mmol) a benzaldehyd (3,59 g, 33,83 mmol) se rozpustily v 55 ml 3A ethanolu v inertní atmosféře v Parrově třepačce a směs se zahřívala na 60 °C po 2,7 hodiny. Směs se ochladila asi na 25 °C, přidalo se 0,99 g 5% paladia na uhlíku a směs se hydrogenovala při 413 kPa vodíku a 40 °C 18 hodin. Katalyzátor se odfiltroval, produkt se koncentroval za sníženého tlaku. Surový pevný produkt se rekrystalizoval z 150 ml heptanu, což dalo 3,83 g (48% výtěžek) N-benzyl-L-fenylalaninolu jako bílá pevná látka.

Příklad 12

Příprava N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninolu

N-benzyl-L-fenylalaninol (2,9 g, 12 mmol) se rozpustil v 3 ml triethylaminu a 27 ml methanolu a přidal se di-terc.butyldikarbonát (5,25 g, 24,1 mmol). Směs se zahřívala na 60 °C po 35 minut a koncentrovala se za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustil v 150 ml ethylacetátu, promyl se dvakrát 10 ml studené zředěné kyseliny chlorovodíkové (pH 2,5 až 3), 15 ml vody, 10 ml solanky, sušil se nad síranem hořečnatým, filtroval se a koncentroval se za sníženého tlaku. Surový olejovitý produkt se čistil chromatografií na silikagelu (ethylacetát:hexan 12:3 jako eluující rozpouštědlo), což dalo 3,98 g (97% výtěžek) bezbarvého oleje.

Příklad 13

Příprava N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninalu

Postup 1:

K roztoku N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninolu (0,32 g, 0,94 mmol) v 2,8 ml toluenu se přidal volný radikál 2,2,6,6-tetramethyl-l-pyridoxy (TEMPO) (2,4 mg, 0,015 mmol), bromid sodný (0,1 g, 0,97 mmol) 2,8 ml ethylacetátu a 0,34 ml vody. Směs se ochladila na 0 °C a pomalu se přidal vodný roztok 4,2 ml 5% bělidla pro domácnosti obsahujícího hydrogenuhličitan

-31 CZ 297676 B6 sodný (0,23 g, 3,0 ml, 2,738 mmol) během 30 minut. Směs se míchala při 0 °C po 10 minut. Přidaly se tři další dávky (po 0,4 ml) bělidla a po každém přidání následovalo míchání po 10 minut, aby se spotřeboval všechen výchozí materiál. Dvojfázová směs se nechala oddělit. Vodná vrstva se extrahovala dvakrát 8 ml toluenu. Spojená organická vrstva se promyla 1,25 ml roztoku obsahujícího 75 mg jodidu draselného, 20 ml hydrogensíranu sodného a 1,1 ml vody, 1,25 ml 10% vodného roztoku thiosíranu sodného, 1,25 ml fosfátového pufru pH 7 a 1,5 ml roztoku solanky. Organický roztok se sušil nad síranem hořečnatým, filtroval se a koncentroval se za sníženého tlaku, což dalo 0,32 g (100% výtěžek) N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninalu.

Postup 2:

K roztoku N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninolu (2,38 g, 6,98 mmol) v 3,8 ml triethylaminu se přidal při 10 °C roztok komplexu oxid sírový-pyridin (4,33 g, 27,2 mol) v 17 ml dimethylsulfoxidu. Směs se zahřála na pokojovou teplotu a míchala se 1 hodinu. Přidalo se 16 ml vody a směs se extrahovala 20 ml ethylacetátu. Organická vrstva se promyla 20 ml 5% kyseliny citrónové, 20 ml vody a 20 ml solanky, sušila se nad síranem hořečnatým a zfíltrovala se. Filtrát se koncentroval za sníženého tlaku, což dalo 2,37 g (100% výtěžek) N-(t-butoxykarbonyl)-Nbenzyl-L-fenylalaninalu.

Příklad 14

Příprava 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzylamino]-l,2-(S)-epoxy-4-fenylbutanu

Postup 1:

Roztok N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninaIu (2,5 g, 7,37 mmol) a 0,72 ml chlorjodmethanu v 35 ml tetrahydrofuranu se ochladil na -78 °C. Pak se pomalu přidával roztok nbutyllithia v hexanu (1,6 M, 4,64 ml, 7,42 mmol), aby se teplota udržovala pod -70 °C. Směs se míchala 10 minut mezi -70 až -75 °C. Dvě další přídavky 0,22 ml chlorjodmethanu a 1,4 ml nbutyllithia se postupně přidaly a směs se míchala 10 minut mezi -70 až -75 °C po každém přidání. Čtyři další přídavky 0,11 ml chlorjodmethanu a 0,7 ml n-butyllithia se postupně přidaly a směs se míchala 10 minut mezi -70 až -75 °C po každém přidání. Směs se ohřála na pokojovou teplotu po 3,5 hodin. Produkt se uhasil pod 5 °C 24 ml ledové vody. Dvojfázové vrstvy se oddělily a vodná vrstva se extrahovala dvakrát 30 ml ethylacetátu. Spojená organická vrstva se promyla třikrát 10 ml vody, pak 10 ml solanky, sušila se nad síranem sodným, zfíltrovala se a koncentrovaly se za sníženého tlaku, což dalo 2,8 g surového žlutého oleje. Tento surový olej (přes 100% výtěžek) je směs diastereomemích epoxidů N, S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)2S-oxiranmethanaminu a N, S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2R-oxiranmethanaminu. Surová směs se použila přímo v následujícím kroku bez čištění.

-32CZ 297676 B6

Postup 2:

K suspenzi trimethylsulfoxoniumjodidu (2,92 g, 13,28 mmol) v 45 ml acetonitrilu se přidal butoxid draselný (1,49 g, 13,28 mmol). Přidal se roztok N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninalu (3,0 g, 8,85 mmol) v 18 ml acetonitrilu a směs se míchala při pokojové teplotě 1 hodinu. Směs se zředila 150 ml vody a extrahovala se dvakrát 200 ml ethylacetátu. Organické vrstvy se spojily a promyly se 100 ml vody, 50 ml solanky, sušily se nad síranem sodným, zfiltrovala se a koncentrovaly se za sníženého tlaku, což dalo 3,0 g surového žlutého oleje. Surový produkt se čistil chromatografíí na silikagelu (ethylacetát:hexan 1:8 jako eluující rozpouštědlo), což dalo 1,02 g (32,7% výtěžek) směsi dvou diastereomerů N, S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2S-oxiranmethanaminu a N,S bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2R-oxiranmethanaminu.

Postup 3:

K suspenzi trimethylsulfoxoniumjodidu (0,90 g, 4,42 mmol) v 18 ml acetonitrilu se přidal butoxid draselný (495 mg, 4,42 mmol). Přidal se roztok N-(t-butoxykarbonyl)-N-benzyl-L-fenylalaninalu (1,0 g, 2,95 mmol) v 7 ml acetonitrilu a směs se míchala při pokojové teplotě 1 hodinu. Směs se zředila 80 ml vody a extrahovala se 80 ml ethylacetátu. Organické vrstvy se spojily a promyly se 100 ml vody, 30 ml solanky, sušily se nad síranem sodným, zfdtrovala se a koncentrovaly se za sníženého tlaku, což dalo 1,04 g surového žlutého oleje. Surový produkt byl směs dvou diastereomerů N, S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2S-oxiranmethanaminu a N,S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2R-oxiranmethanaminu.

Příklad 15

Příprava 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)-N-(fenylmethyl)amino]-(2-methylpropyl)amino-4fenylbutan-2R-olu

K roztoku surového epoxidu (500 mg, 1,42 mmol) (směs dvou diastereomerů N,S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2S-oxiranmethanaminu a N,S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonyl)-2R-oxiranmethanaminu) v 0,98 ml izopropanolu se přidal izobutylamin (0,71 ml, 7,14 mmol). Směs se zahřívala na reflux při 85 až 90 °C 1,5 hodiny. Směs se koncentrovala za sníženého tlaku a olejovitý produkt se čistil chromatografíí na silikagelu (chloroforrmmethanol 100:6 jako eluující rozpouštědla), což dalo 330 mg 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)-N-(fenylmethyl)amino]-(2-methylpropyl)amino-4-fenylbutan-2R-olu jako bezbarvý olej (54,5% výtěžek). Rovněž se izoloval 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)-N-(fenylmethyl)amino]-(2-methylpropyl)amino-4-fenylbutan-2S-ol. Když se použil čištěný N,S-bis(fenylmethyl)-N-(t-butoxykarbonylý-2S-oxiranmethanamin výchozí materiál, izoloval se 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)-N(fenylmethyl)amino]-(2-methylpropyl)amino-4-fenylbutan-2S-ol po čištění chromatografíí v 86% výtěžku.

-33CZ 297676 B6

Příklad 16

HO

Příprava 3 S-N-(t-butoxykarbony l)amino-4-feny lbutan-1,2R-diolu

K. roztoku 2S-N-(t-butoxykarbonyl)lS-hydroxy-amino-4-fenylbutanové kyseliny (komerčně dostupné od Nippon Kayaku, Japonsko) (1 g, 3,39 mmol) v 50 ml THF se při 0 °C přidalo 50 ml boran/THF komplexu (kapalný, l,0M v THF), aby se teplota udržovala pod 5 °C. Reakční směs se ohřála na pokojovou teplotu a míchala se 16 hodin. Směs se ochladila na 0 °C a pomalu se přidalo 20 ml vody, aby se rozložil přebytek BH₃ a uhasila se směs produktů. Teplota se udržovala pod 12 °C. Neutralizovaná směs se míchala 20 minut a koncentrovala se za sníženého tlaku. Směs produktů se extrahovala třikrát 60 ml ethylacetátu. Organické vrstvy se spojily a promyly se 20 ml vody, 25 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a koncentrovaly se za sníženého tlaku, což dalo 1,1 g surového oleje. Surový produkt se čistil chromatografií na silikagelu (chloroform:methanol 10:6 jako eluující rozpouštědla), což dalo 900 mg (94,4% výtěžek) 3(S)— [N-(t-butoxykarbonyl)amino]M-fenylbutan-2R-olu jako pevná bílá látka.

Příklad 17

Příprava 3S-N-(t-butoxykarbony!)amino-2R-hydroxy—4—fenylbut-l-yl toluensulfonátu

K. roztoku 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)amino]^l-fenylbutan-2R-olu (744,8 mg, 2,65 mmol) v 13 ml pyridinu se přidalo při 0 °C 914 mg toluensulfonylchloridu v jedné dávce. Směs se míchala při 0 až 5 °C 5 hodin. K reakční směsi se přidala směs 6,5 ml ethylacetátu a 15 ml vodného roztoku hydrogenuhličitan sodného a reakční směsi se míchala 5 minut. Směs produktů se extrahovala třikrát 50 ml ethylacetátu. Organické vrstvy se spojily a promyly se 15 ml vody, 10 mi nasyceného roztoku chloridu sodného a koncentrovaly se za sníženého tlaku, což dalo 1,1 g žluté sklovité pevné látky. Surový produkt se čistil chromatografií na silikagelu (ethylacetát/hexan 1:3 jako eluující rozpouštědla), což dalo 850 mg (74% výtěžek) 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)amino]2R-hydroxy-4-fenylbut-l-yl toluensulfonátu jako pevná bílá látka.

-34CZ 297676 B6

Příklad 18

Příprava 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)amino]-l-(2-methylpropyl)amino-4-fenylbutan-2R-olu

K. roztoku 3S-N-(t-butoxykarbonyl)amino-2R-hydroxy-4-fenylbut-l-yl toluensulfonátu (90 mg, 0,207 mmol) v 0,143 ml izopropanolu a 0,5 ml toluenu se přidal izobutylamin (0,103 ml, 1,034 mmol). Směs se zahřívala na 80 až 85 °C 1,5 hodiny. Směs produktů se koncentrovala za sníženého tlaku a čistila se chromatografií na silikagelu (chloroform:methanol 10:1 jako eluující rozpouštědla), což dalo 54,9 mg (76,8% výtěžek) 3(S)-[N-(t-butoxykarbonyl)amino]-l-(2methylpropyl jamino—4-fenylbutan-2R-olu jako pevná bílá látka.

Příklad 19

Příprava N-[3(S)-benzyloxykarbonylamino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu

Část A:

K. roztoku N-benzyloxykarbonyl-L-fenylalaninchlormethylketonu (75,0 g, 226 mmol) ve směsi 807 ml methanolu a 807 ml tetrahydrofuranu se při -2 °C přidával pevný borohydrid sodný (13,17 g, 348 mmol, 1,54 ekvivalentu) během 100 minut. Rozpouštědla se odstranila za sníženého tlaku při 40 °C a zbytek se rozpustil asi v 1 1 ethylacetátu. Roztok se promyl postupně 1M roztokem hydrogensíranu draselného, nasyceným roztokem hydrogenuhliěitanu sodného a pak nasyceným roztokem chloridu sodného. Po sušení nad bezvodým síranem hořeěnatým a filtraci se roztok odstranil za sníženého tlaku. K. vzniklému oleji se přidal asi 1 1 hexanu a směs se zahřívala za víření na 60 °C. Po ochlazení na pokojovou teplotu se pevné látky sebraly a promyly se 2 1 hexanu. Vzniklá pevná látka se rekrystalovala z horkého ethylacetátu - hexanu, což dalo 23,3 g (43% výtěžek) N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino-l-chlor—4-fenyl-2(S)-butanolu, teplota tání 150 až 151 °C a M+LÍ+ = 340.

Část B:

K roztoku hydroxidu draselného (6,52 g, 116 mmol, 1,2 ekvivalentu) v 968 ml absolutního ethanolu se při pokojové teplotě přidal N-CBZ-3(S)-amino-l-chlor-A-fenyl-2(S)-butanol (32,3 g, 97 mmol). Po 15 minutách míchání se rozpouštědlo odstranilo za sníženého tlaku a pevné látky se rozpustily v dichlormethanu. Po promytí vodou a stripování se získá 27,9 g pevné bílé látky. Rekrystalizace z horkého ethylacetátu a hexanu dala 22,3 g (77% výtěžek) N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino-l,2(S)-epoxy-4-fenylbutanu, teplota tání 102 až 103 °C a MH+ 298.

-35CZ 297676 B6

Část C:

Roztok N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino-l,2(S)-epoxy-4-fenylbutanu (1,00 g, 3,36 mmol) a izobutylaminu (4,90 g, 67,2 mmol, 20 ekvivalentů) v 10 ml izopropanolu se zahříval na reflux 1,5 hodiny. Roztok se ochladil na pokojovou teplotu, koncentroval se ve vakuu a pak se vlil do 100 ml míchaného hexanu, přičemž produkt krystaloval z roztoku. Produkt se izoloval filtrací a sušil se na vzduchu, což dalo 1,18 g, 95% N-[(3(S)-fenylmethylkarbopentyl)amino-2-(R)hydroxy-4-fenylbutyl]-N-(2-methylpropyl)aminu, C22H30N2O3, teplota tání 108,0 až 109,5 °C a MH+m/z = 371.

Příklad 20

Příprava fenylmethyl [2R-hydroxy-3-[(3-methylbutyI)(fenylsulfonyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamát

Z reakce N-[(3(S)-benzyloxykarbonyl)amino]-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izopentyl)aminu (1,47 g, 3,8 mmol), triethylaminu (0,528 ml, 3,8 mmol) a benzensulfonylchloridu (0,483 ml, 3,8 mmol) se dostane fenylmethyl [2R-hydroxy-3-[(3-methylbutyl)(fenyIsulfonyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamát. Kolonová chromatografíe na silikagelu selucí chloroformem obsahujícím 1 % ethanolu dala čistý produkt.

Analýza: Vypočteno pro C29H36N2O5S: C 66,39, H 6,92, N 5,34. Nalezeno: C 66,37, H 6,93, N 5,26.

Příklad 21

Příprava 2R-hydroxy-3-[[(4-aminofenyl)sulfonyl]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu

Část A: Příprava fenylmethylesteru [2R-hydroxy-3-[(4-nitrofenylsulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)-propyl)karbamové kyseliny

-36CZ 297676 B6

K roztoku N-[(3(S)-benzyloxykarbonyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izopentyl)aminu (4,0 g, 10,8 mmol) v 50 ml bezvodého dichlormethanu se přidal triethylamin (3,27 g, 32,4 mmol). Roztok se ochladil na 0 °C a přidal se 4-nitrobenzensulfonylchlorid (2,63 g, 11,9 mmol), míchalo se při 0 °C 30 minut, pak 1 hodinu při pokojové teplotě. Přidal se ethylacetát, promylo se 5% kyselinou citrónovou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, sušilo se a koncentrovalo se, což dalo 5,9 g surového materiálu. Ten se rekrystaloval z ethylacetát/hexanu, což dalo 4,7 g čistého fenylmethyl esteru [2R-hydroxy-3[(4-nitrofenyisulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethy!)-propyl)karbamové kyseliny, m/e = 556 (M+H).

Část B: Příprava 2R-hydroxy-3-[[(4-aminofenyl)sulfonyl]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu

Roztok fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[(4-nitrofenylsulfonyl)(2-methyIpropyl)amino]-lS(fenylmethyl)-propyl)karbamové kyseliny (3,0 g, 5,4 mmol) v 20 ml ethylacetátu se hydrogenoval při 241 kPa vodíku 3,5 hodiny nad katalyzátorem 1,5 g 10% paladia na uhlíku. Katalyzátor se odstranil filtrací a roztok se koncentroval, což dalo 2,05 g žádaného 2R-hydroxy-3-[[(4-aminofenyl)sulfonyl]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu, m/e = 392 (M+H).

Příklad 22

Příprava 2R-hydroxy-3-[[(3-aminofenyl)sulfonyl]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu

Část A: Příprava fenylmethyl esteru 2R-~hydroxy~3-[(3-nitrofenylsulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)-propyl)karbamové kyseliny

K roztoku N-[(3(S)-benzyloxykarbonyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenyl]-N-izobutyl)aminu (1,1 g, 3,0 mmol) v 15 ml bezvodého dichlormethanu se přidal triethylamin (0,94 g, 9,3 mmol). Roztok se ochladil na 0 °C a přidal se 3-nitrobenzensulfonylchlorid (0,67 g, 3,0 mmol), míchalo se při 0 °C 30 minut, pak 1 hodinu při pokojové teplotě. Přidal se ethylacetát, promylo se 5% kyselinou citrónovou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, sušilo se a koncentrovalo se, což dalo 1,74 g surového materiálu. Ten se rekrystaloval z ethylacetátu/hexanu, což dalo 1,40 g čistého fenylmethyl esteru [2R-hydroxy-3-[(4-nitrofenylsulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl) karbamové kyseliny, m/e = 562 (M+Li).

Část B: Příprava 2R-hydroxy-3-[[(3-aminofenyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu

Roztok fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[(3-nitrofenylsulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS(fenylmethyl)-propyl) karbamové kyseliny (1,33 g, 2,5 mmol) v 40 ml methanolu/tetra

-37CZ 297676 B6 hydrofuranu se hydrogenoval při 276 kPa vodíku 1,5 hodiny nad katalyzátorem 0,70 g 10% palladia na uhlíku. Katalyzátor se odstranil filtrací a roztok se koncentroval, což dalo 0,87 g žádaného 2R-hydroxy-3-[[(3-aminofenyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu.

Příklad 23

Příprava

2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl)]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu

Část A: Příprava 5-(2,3-dihydrobenzofuranyl)sulfonylchloridu

K roztoku 3,35 g bezvodého Ν,Ν-dimethylformamidu se při 0 °C pod dusíkem přidalo 6,18 g sulfurylchloridu, přičemž se tvořila pevná látka. Po 15 minutách míchání se přidalo 4,69 g 2,3dihydrobenzofuranu a směs se zahřívala na 100 °C 2 hodiny. Reakční směs se ochladila, vlila se do ledové vody a extrahovala se dichlormethanem, sušila se nad síranem hořečnatým, zfíltrovala se a koncentrovala se na surový materiál. Ten se rekrystaloval z ethylacetátu, což dalo 2,45 g 5(2,3-dihydrobenzofuranyl)sulfonylchloridu.

Část B: Příprava fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl)J2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

K roztoku N-(3(S)-benzyIoxykarbonyl)amino-2“(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izopentyl)aminu (1,11 g, 3,0 mmol) v 20 ml bezvodého dichlormethanu se přidalo 1,3 ml triethylaminu (0,94 g, 9,3 mmol). Roztok se ochladil na 0 °C a přidalo se 0,66 g 5-(2,3-dihydrobenzofuranyl)sulfonylchloridu, míchalo se při 0 °C 15 minut, pak 2 hodiny při pokojové teplotě. Přidal se ethylacetát, promylo se 5% kyselinou citrónovou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, sušilo se a koncentrovalo se, což dalo 1,62 g surového materiálu. Ten se rekrystaloval z diethyletheru, což dalo čistý fenylmethyl ester [2R-hydroxy-3-[(2,3dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl)]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny.

Část C: Příprava 2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)suIfonyl)]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu

Roztok fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)-propyl)karbamové kyseliny (2,86 g) v 30 ml tetrahydrofuranu se hydrogenoval při 345 kPa vodíku 16 hodin na 0,99 g 10% paladia na uhlíku. Katalyzátor se odstranil filtrací a roztok se koncentroval, což dalo 1,99 g žádaného 2R-hydroxy-3-[[(2,3dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylaminu.

-38CZ 297676 B6

Příklad 24

Příprava N-[ 1, l-dimethylethoxyl)karbonyl]-N-[-2-methylpropyl]-3S-[N -feny lmethoxykarbonyl)amino]-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutylaminu

K. roztoku N-[(3(S)-fenylmethoxykarbonyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-2-methylpropylaminu (7,51 g, 20,3 mmol) v 67 ml bezvodého tetrahydrofuranu se přidal triethylamin (2,25g, 22,3 mmol). Po ochlazení na 0 °C se přidal di-terc.butyldikarbonát (4,4 g, 20,3 mmol) a míchání pokračovalo 21 hodin při pokojové teplotě. Těkavé látky se odstranily ve vakuu. Přidal se ethylacetát, promylo se 5% kyselinou citrónovou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, sušilo se nad síranem hořeěnatým, zfíltrovalo se a koncentrovalo se, což dalo 9,6 g surového produktu. Chromatografíe na silikagelu pomocí 30% ethylacetát/hexanu dala 8,2 g čistého N-[l,l-dimethylethoxyl)karbonyl]-N-[-2-methylpropyl]-3S[N '-fenylmethoxykarbonyljaminoj^-fRj-hydroxy-d—fenylbutylaminu, hmotnostní spektrum m/e = 477 (M+Li).

Příklad 25

Příprava

N ‘-[2R-hydroxy-3-[N²-methylbutyl)-N²-fenylsulfonylamino]-1 S-(fenylmethyl)propyl]-2Samino-3,3-dimethylbutylamidu

Část A:

K roztoku N-Cbz-L-terc.leucinu (450 mg, 1,7 mmol) a N-hydroxybenztriazolu (260 mg, 1,7 mmol) v 10 ml dimethylformamidu se přidal ethylendichlorid (EDC) (307 mg, 1,6 mmol). Roztok se míchal 60 minut při pokojové teplotě a pak se přidal 2R-hydroxy-3-[N-(3-methylbutyl)-N-fenylsuIfonyIamino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-amin (585 mg, 1,5 mmol) v 2 ml dimethylformamidu. Reakční směs se míchala 16 hodin při pokojové teplotě a pak vlila do 200 ml 50% nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Vodná směs se extrahovala třikrát 50 ml ethylacetátu. Spojené organické vrstvy se promyly 50 ml vody, 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a pak se sušily se nad síranem hořeěnatým. Filtrace a koncentrace dala olej, který se chromatografoval na 50 g silikagelu s elucí 20% ethylacetátem v hexanu. Fenylmethylester [ 1 S-[([2R-hydroxy-3-[(3-methylbutyl)]-fenylsulfonylamino]-l S-(fenylmethyl)

-39CZ 297676 B6 propyl]-3,3-dimethylpropyl)karbamové kyseliny se získal jako pevná látka. Analýza: Vypočteno pro C₃₅H₄₇N₃O₆S: C 65,91, H 7,43, N 6,59. Nalezeno: C 65,42, H 7,24, N 6,55.

Část B:

Roztok fenylmethyl esteru [lS-[([2R-hydroxy-3-[(3-methylbutyl))fenylsulfonylamino]-lS(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylpropyI)karbamové kyseliny (200 mg, 0,31 mmol) v 15 ml methanolu se hydrogenoval nad 10% palladiem na uhlíku po 2 hodiny. Reakční směs se filtrovala přes křemelinu a koncentrovala se na olej.

Příklad 26

Příprava hydrochloridové soli

N¹-[2R-hydroxy-3-P4²-methylbutyl)-N²-fenylsulfonylamino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2Samino-3,3-dimethylbuty lamidu

Část A:

K roztoku 2R-hydroxy-3-[N-(3-methylbutyl)-N-(fenylsulfbnyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyljaminu (2,79 g, 7,1 mmol) v 27 ml dioxanu se přidal ester N-terc.butylkarbonylizoleucinN-hydroxysukcinamidu (585 mg, 1,5 mmol) v 2 ml DMF a reakční směs se míchala v dusíkové atmosféře 16 hodin. Obsah reakce se koncentroval ve vakuu. Zbytek se rozpustil v ethylacetátu, promyl se 5% vodným roztokem hydrogensíranu sodného, nasyceným roztokem hydrouhličitanu sodného, nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se sušila nad síranem hořečnatým, zfíltrovala se a koncentrovala se, což dalo 4,3 g surového materiálu, který se chromatografoval pomocí 3:1 ethylacetátu: hexanu, což dalo 3,05 g, 72% výtěžek pentanamidu, 2S-[[ 1,1 -dimethylethoxykarbonyl)amino]-N-[2R-hydroxy-3-[N-(3-methylbuty 1)-N(fenylsulfonyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methyl-.

Část B:

Produkt z části A (3,05 g, 5,0 mmol) se rozpustil v 20 ml 4N HC1 v dioxanu a míchal se v dusíkové atmosféře 1,5 hodin. Obsah reakce se koncentroval ve vakuu a proháněl se diethyletherem. Surový hydrochlorid se odčerpával při 133 Pa do sucha, což dalo 2,54 g produktu jako hydrochloridová sůl.

-40CZ 297676 B6

Příklad 27

Příprava N^l-[2R-hydroxy-3-[N²-methylpropyl)-N²-(4-methoxyfenylsulfonylamino]-lS(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3S-methylpentanamidu

Část A:

K roztoku 2R-hydroxy-3-[(2-methylpropyl)(4-methoxyfenylsulfonyl)amino]-l S-ýfenylmethyl)propyl]aminu (1,70 g, 4,18 mmol) v 40 ml dichlormethanu se přidal ester N-karbobenzyloxy-L-izoleucin-N-hydroxysukcinamidu (1,51 g, 4,18 mmol) a roztok se míchal v dusíkové atmosféře 16 hodin. Obsah reakce se koncentroval ve vakuu. Zbytek se znovu rozpustil v ethylacetátu, promyl se 5% vodným roztokem hydrogensíranu sodného, nasyceným roztokem hydrouhličitanu sodného, nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Sušilo se nad síranem hořečnatým, filtrovalo se a koncentrovalo se, což dalo 2,47 g surového produktu. Produkt se čistil chromatografií na silikagelu s elucí 2:1 hexan:ethylacetátu, což dalo 2,3 g, (84% výtěžek) 2S-[karbobenzyloxy-amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(3-methylpropyl)-N-(4methoxyfenylsulfonyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamidu.

Část B:

Produkt z části A (1,18 g, 1,8 mmol) se rozpustil v methanolu (50 ml) a k tomu se přidalo 250 mg 10% palladia na uhlíku v proudu dusíku. Suspenze se hydrogenovala při 344 kPa po 20 hodin. Obsah reakční nádoby se promyl dusíkem, zfiltroval se celitem a koncentroval se ve vakuu, aby se získalo 935 mg 2S-amino-N-[2R-hydroxy-3-[N-methylpropyl)(4-methoxyfenylsulfonylamino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamidu, který byl použit bez dalšího čištění.

Příprava fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[(2-aminobenzothiazol-6-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

Fenylmethyl ester 2R-hydroxy-3-[[(4-aminobenzothiazol-6-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny (0,30 g, 0,571 mmol) se přidal k dobře promíchanému prášku 1,20 g bezvodého síranu měďnatého a 1,50 g thiokyanátu draselného a pak

-41 CZ 297676 B6 ml suchého methanolu. Vzniklá černohnědá suspenze se zahřívala na reflux 2 hodiny. Reakční směs se zfiltrovala a filtrát se zředil vodou a zahříval se na reflux. K reakční směsi se přidal ethanol, ochladilo se a filtrovalo. Filtrát po koncentraci dal zbytek, který se chromatografoval (ethylacetát:hexan 80:20), což dalo 0,26 g (78 %) žádané sloučeniny jako pevná látka.

Příprava fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)](2-methylpropyl)amino]-lS(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

Postup 1:

Fenylmethyl ester 2R-hydroxy-3-[[(2-aminobenzothiazol-6-yl)](2-methylpropyl)amino]-l S— (fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny (0,25 g, 0,429 mmol) se přidal k roztoku izopentylnitritu (0,116 ml, 0,858 mmol) v 5 ml dioxanu a směs se zahřívala na 85 °C. Po skončení uvolňování dusíku se reakční směs koncentrovala a zbytek se čistil chromatografii (hexan: ethylacetát 5:3), což dalo 130 mg (53 %) žádaného produktu jako pevná látka.

Postup 2:

Surový benzothiazol-6-ylsulfonylchlorid v 100 ml ethylacetátu se přidal k N-(3(S)-benzyloxykarbonyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu (1,03 g, 2,78 mmol) a pak 4 ml N-methylmorfolinu. Po 12 hodinovém míchání při pokojové teplotě se reakční směs zředila ethylacetátem, promyla se 100 ml 5% kyseliny citrónové, 100 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 100 ml solanky, sušila se (MgSCU) a koncentrovala se ve vakuu. Zbytek se chromatografoval (silikagel, ethylacetát:hexan 1:1), což dalo 340 mg (23 %) žádaného produktu.

Příklad 30

Příprava fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[(2-aminobenzothiazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny a fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-42CZ 297676 B6

3-[[(2-aminobenzothiazol-7-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

Fenylmethyl ester 2R-hydroxy-3-[[(3-aminofenyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny (0,36 g, 0,685 mmol) se přidal k dobře promíchanému prášku 1,44 g bezvodého síranu měďnatého a 1,80 g thiokyanátu draselného a pak 10 ml suchého methanolu. Vzniklá černohnědá suspenze se zahřívala na reflux 2 hodiny. Reakční směs se zfiltrovala a filtrát se zředil vodou (5 ml) a zahříval se na reflux. K reakční směs se přidal ethanol, ochladilo se a filtrovalo. Filtrát po koncentraci dal zbytek, který se chromatografoval (ethylacetát:hexan 1:1), což dalo 0,18 g (45%) 7-izomeru jako pevná látka. Další eluce kolony (ethylacetát:hexan 3:2) dala 0,80 g (20 %) 5-izomeru jako pevná látka.

Příklad 31

Příprava 2S-amino-l-N-(2-methylpropyl)-N-(4-methoxyfenylsulfonyl)amino]-4-fenyl-2Rbutanolu

Část A: N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino~l-chlor-4-fenyl-2(S)-butanolu

K roztoku N-benzyloxykarbonyl-L-fenylalaninchlormethylketonu (75 g, 0,2 mol) ve směsi 800 ml methanolu a 800 ml tetrahydrofuranu se přidával borohydrid sodný (13,17 g, 348 mmol, 1,54 ekvivalentu) během 100 minut. Roztok se míchal při pokojové teplotě 2 hodiny a pak se koncentroval ve vakuu. Zbytek se rozpustil v 1000 ml ethylacetátu a promyl se IN roztokem hydrogensíranu draselného, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a pak nasyceným roztokem chloridu sodného, sušil se nad bezvodým síranem hořečnatým, zfiltroval se a koncentroval ve vakuu, což dalo olej. Surový produkt se rozpustil při 60 °C v 1000 ml hexanech a nechal se ochladit na pokojovou teplotu, kdy se vzniklé krystaly izolovaly filtrací a promyly se hojným množstvím hexanů. Tato pevná látka se pak rekrystalovala z horkého ethylacetátu a hexanů, což dalo 32,3 g (43 %) N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino-l-chlor-4-fenyl-2(S)-butanolu, teplota tání 150 až 151 °C, FAB MS: MLi⁺ = 340.

Část B: 3(S)-[N-benzyloxykarbonyl-l,2(S)-epoxy—4-fenylbutan

Roztok hydroxidu draselného (6,52 g, 116 mmol, 1,2 ekvivalentu) v 970 ml absolutního ethanolu při pokojové teplotě reagoval s N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino-l-chlor-4—fenyl-2(S)-butanolem (32,3 g, 97 mmol). Tento roztok se míchal při pokojové teplotě 15 minut a pak se koncentroval ve vakuu, což dalo pevnou bílou látku. Pevná látka se rozpustila v dichlormethanu, promyla se vodou, sušila se nad bezvodým MgSO₄ a koncentrovala se ve vakuu, což dalo pevnou bílou látku. Pevná látka se krystalovala z hexanů a ethylacetátu, což dalo 23,3 g (77%) 3(S)~Nbenzyloxykarbonyl-amino-l,2(S)-epoxy-4—fenylbutanu, teplota tání 102 až 102 °C a MH+ 298.

-43 CZ 297676 B6

Část C: 3(S)-N-benzyloxykarbonylamino-2-(R)-hydroxy-A-fenyl)-N-izobutylamin

Roztok N-benzyloxykarbonyl-3(S)-amino-l,2(S)-epoxy-4-fenylbutanu (50,0 g, 168 mmol) a izobutylaminu (246 g, 3,24 mol, 20 ekvivalentů) v 650 ml izopropanolu se zahříval na reflux 1,25 hodiny. Roztok se ochladil na pokojovou teplotu, koncentroval se ve vakuu a pak se vlil do 1 1 míchaného hexanu, přičemž produkt krystaloval z roztoku. Produkt se izoloval filtrací a sušil se na vzduchu, což dalo 57,56 g, 92 % N-[(3(S)-benzyloxykarbonylamino-2-(R)-hydroxy-4fenyl)-N-izobutylaminu, teplota tání 108,0 až 109,5 °C a MH+ m/z - 371.

Část D: fenylmethylester [2R-hydroxy-3-[N-(2-methylpropyl)-N-(4-methoxyfenylsulfonyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

Amin z části A (936,5 mg, 2,53 mmol) a triethylamin (288,5 mg, 2,85 mmol) se rozpustily v dichlormethanu a reagovaly s 4-methoxybenzensulfonylchloridem (461 mg, 2,61 mmol). Roztok se míchal při pokojové teplotě 16 hodin a pak se koncentroval ve vakuu. Zbytek se rozpustil v ethylacetátu a tento roztok se promyl IN roztokem hydrogensíranu draselného, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, sušil se nad bezvodým síranem hořečnatým, zfiltroval se a koncentroval se ve vakuu, což dalo jasný olej. Olej se krystaloval ze směsi etheru a hexanů, 729,3 mg (56,5%), teplota tání 95 až 99 °C, FAB MS: MLi⁺ = 511.

Část E: 2S-amino-l-N-~(2~methyIpropyl)-N-(4-methoxyfenylsulfonyl)amino]-4-fenyl-2Rbutanol

Roztok fenylmethylesteru [2R-hydroxy-3-[N-(2-methylpropyl)-N-(4-methoxyfenylsulfonyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny zčásti D (671,1 g, 1,31 mmol) v 10 ml methanolu se hydrogenoval nad 50 mg 10% palladia na uhlíku při 276 kPa vodíku 15 hodin. Katalyzátor se odstranil filtrací křemelinou a filtrát se koncentroval, což dalo bílou pěnu, 474,5 mg, 96 %, FAB-MS: MH⁺ = 377.

Příklad 32

Příprava 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonylchloridu

Postup 1:

K roztoku 4,25 g bezvodého Ν,Ν-dimethylformamidu se při 0 °C pod dusíkem přidalo 7,84 g sulfurylchloridu, přičemž se tvořila pevná látka. Po 15 minutách míchání se přidalo 6,45 g 1,3— benzodioxolu a směs se zahřívala na 100 °C 2 hodiny. Reakční směs se ochladila, vlila se do ledové vody a extrahovala se dichlormethanem, sušila se nad síranem hořečnatým, zfiltrovala se a koncentrovala se, což dalo 7,32 g surového materiálu. Ten se chromatografoval na silikagelu pomocí 20% dichlormethanu/hexanu, což dalo 1,9 g l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonylchloridu.

Postup 2:

litrová baňka s kulatým dnem, vybavená mechanickým míchadlem, zpětným chladičem, zahřívacím pláštěm a nálevkou pro přidávání za stálého tlaku se naplnila komplexem oxid sírový-DMF (2778 g, 18,1 mol). Přidaly se 4 1 dichlorethanu a začalo se smícháním. Kapací nálevkou se přidal 1,3-benzodioxol (1905 g, 15,6 mmol) během 5 minut. Teplota se pak zvýšila

-44CZ 297676 B6 na 75 °C a udržovala se 22 hodin (NMR ukázala, že reakce ukončila po 9 hodinách). Reakční směs se ochladila na 26 °C a přidal se chlorid kyseliny šťavelové (2290 g, 18,1 mol) takovou rychlostí, aby se teplota udržovala pod 40 °C (1,5 hodiny). Směs se zahřívala na 67 °C 5 hodin a pak se ochladila na 16 °C ledovou lázní. Reakce se ukončila 5 I vody takovou rychlostí, aby se teplota udržovala pod 20 °C. Po skončení přidávání vody se směs míchala 10 minut. Vrstvy se oddělily a organická vrstva se promyla dvakrát 5 1 vody. Organická vrstva se sušila nad síranem hořečnatým (500 g) a zfíltrovala, aby se odstranilo sušicí činidlo. Rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu při 50 °C. Vzniklá teplá kapalina se nechala ochladit, kdy se počala tvořit pevná látka. Po 1 hodině se pevná látka promyla hexanem (400 ml) zfíltrovala se a sušila, což dalo 2823 g žádaného sulfonylchloridu. Hexanová promývka se koncentrovala a vzniklá pevná látka se promyla hexanem (400 ml), což dalo 464 g dalšího sulfonylchloridu. Celkový výtěžek byl 3287 g (95,5 % na 1,3-benzodioxol).

Postup 3:

l,4-benzodioxan-6-sulfonylchlorid se připravil podle postupu popsaného v EP 583960, který je sem zahrnut odkazem.

Příklad 33

Příprava ~[N-[ 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2-methy lpropyl)amino]-3(S)-[bis(fenylmethyl)amino]-4-fenyl-2(R)-butanolu

Postup 1:

litrová trojhrdlá baňka s kulatým dnem vybavená mechanickým míchadlem se naplnila šťavelovou solí N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu (354,7 g, 0,7 mol) a 2000 ml 1,4-dioxanu. Pak se přidal roztok uhličitanu draselného (241,9 g, 1,75 mol) v 250 ml vody. Vzniklá heterogenní směs se míchala při pokojové teplotě hodiny a následovalo během 15 minut přidání l,3-benzodioxol-5-sulfonylchloridu (162,2 g, 735 mmol) rozpuštěného v 250 ml 1,4—dioxanu. Reakční směs se míchala při pokojové teplotě 16 hodin. Do reaktoru se dalo 1000 ml ethylacetátu a 500 ml vody a míchání pokračovalo další hodinu. Vodná vrstva se oddělila dále se extrahovala 200 ml ethylacetátu. Spojené ethylacetátové vrstvy se promyly 25% roztokem solanky, sušily se nad bezvodým síranem hořečnatým. Po filtraci a promytí síranu hořečnatého ethylacetátem (200 ml) se rozpouštědlo ve filtrátu odstranilo za sníženého tlaku, což dalo žádaný sulfonamid jako viskozní žlutý pěnový olej (440,2 g, 105% výtěžek). HPLC/MS (elektrorozprašování) (m/z 601 (M+H⁺).

-45 CZ 297676 B6

Příklad 34

Příprava methansulfonové soli l-[N-[l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2-methylpropyl)amino]-3(S)-[bis(fenylmethyl)amino]-4-fenyl-2(R)-butanolu

Postup 1:

Surový 1 -[N-[ 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2-methy lpropy l)amino]-3(S)-[bis(fenylmethyl)amino]-4-fenyl-2(R) butanol (6,2 g, 10 mmol) se rozpustil v 40 ml methanolu. K. roztoku se přidaly methansulfonová kyselina (969 mg, 10 mmol) a voda (5 ml). Směs se dala do Parrovy hydrogenaění láhve obsahující 20% Pd(OH)₂ na uhlíku (255 mg, obsah vody 50 %). Láhev se dala do hydrogenátoru a propláchla se pětkrát dusíkem a pětkrát vodíkem. Reakce se nechala probíhat při 35 °C při tlaku 434 kPa vodíku a 35 °C 18 hodin. Přidal se další katalyzátor (125 mg) a po propláchnutí hydrogenace pokračovala dalších 20 hodin. Směs se zfiltrovala celitem, který se promyl methanolem (2x10 ml). Asi jedna třetina methanolu se odstranila azeotropní destilací s toluenem při 10,66 kPa. Toluen se přidal po dávkách 15, 10, 10 a 10 ml. Produkt se krystaloval ze směsi a zfiltroval se a promyl se dvakrát 10 ml dávkami toluenu. Pevná látka se sušila při pokojové teplotě a 133 Pa 6 hodin, což dalo sůl aminu (4,5 g, 84 %). HPLC/MS (elektrorozprašování) bylo konzistentní s žádaným produktem (m/z 421 (M+H⁺).

Postup 2:

Část A:

Šťavelová sůl N-3(S)-[N,N-bis(fenylmethyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu (2800 g, 5,53 mol) a 4 1 THF se daly do 22 litrové baňky s kulatým dnem vybavená mechanickým míchadlem. Uhličitan draselný (1921 g, 13,9 mol) se rozpustil v 2,8 1 vody a přidal se kTHF suspenzi. Směs se pak míchala 1 hodinu. l,3-benzodioxol-5-sulfonylchlorid (1281 g, 5,8 mol) se rozpustil v 1,4 1 THF a přidal se k reakční směsi během 25 minut. Dalších 200 ml THF se použilo k opláchnutí kapací nálevky. Reakční směs se nechala míchat 14 hodin a pak se přidaly 4 1 vody. Tato směs se míchala 30 minut a vrstvy se nechaly oddělit. Vrstvy se odstranily a vodná vrstva se promyla dvakrát 500 ml THF. Spojené THF vrstvy se sušily nad síranem hořečnatým (500 g) 1 hodinu. Tento roztok se pak zfiltroval, aby se odstranilo sušicí činidlo a použil se v následujících reakcích.

Část B:

K.THF roztoku surového l-[N-[l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2-methylpropyl)aminoj3(Sj-[bis(fenylmethyl)amino]-^L-fenyl-2(R)-butanolu se přidalo 500 ml vody a pak methansulfonová kyselina (531 g, 5,5 mol). Roztok se míchal, aby se zjistilo úplné rozpuštění a dal se do dvaceti litrového autoklávu. Do autoklávu se přidal Pearlmanův katalyzátor (200 g Pd(OH)₂ na C/50 % vody) pomocí 500 ml THF. Reaktor se propláchl čtyřikrát dusíkem a čtyřikrát vodíkem. Reaktor se natlakoval 413 kPa vodíku a začalo se míchat při 450 otáčkách za minutu. Po 16 hodinách HPLC analýza ukázala, že je ještě přítomné malé množství nonobenzylového mezi

-46CZ 297676 B6 produktu. Přidal se další katalyzátor (50 g) a reakce se nechala běžet přes noc. Roztok se pak zfiltroval celitem (500 g), aby se odstranil katalyzátor a koncentroval se ve vakuu v pěti dávkách. Ke každé dávce se přidal toluen a odstranil se ve vakuu, aby se azeotropně odstranila zbytková voda. Vzniklá pevná látka se rozdělila na tři dávky a každá se promyla 2 1 methyl t-butyletheru a 5 zfiltrovala se. Zbytkové rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu menším než 133 Pa, což dalo očekávanou sůl.

Pokud je to žádoucí, lze produkt dále čistit následujícím postupem: Celkem 500 ml methanolu a 170 g materiálu shora se zahřívalo na reflux, dokud se vše nerozpustilo. Roztok se ochladil, přiio dalo se 200 ml izopropanolu a pak 1000 až 1300 ml hexanu, přičemž se srážela bílá pevná látka.

Po ochlazení na 0 °C se tato sraženina sebrala a promyla se hexanem, což dalo 123 g žádaného materiálu. Tímto postupem se z původního materiálu, který byl diastereomemí směsí alkoholů 95:5 dostal s 99:1 žádaný diastereomer.

Příklad 35

Příprava 2R-hydroxy-3-[[ 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2-methylpropy l)amino]-3(S)[bis(fenylmethyl)propylaminu

Část A: Příprava fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)-propylkarbamové kyseliny

K roztoku N-(3(S)-benzyloxykarbonyl)amino-2-(R)-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-izobutylaminu v 40 ml bezvodého dichlormethanu se přidalo 0,87 g triethylaminu. Roztok se ochladil na 0 °C a přidalo se 1,90 g l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonylchloridu, míchalo se při 0 °C 15 minut, pak při pokojové teplotě 17 hodin. Přidal se ethylacetát, promylo se 5% kyselinou citrónovou, nasyce30 ným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, sušilo se a koncentrovalo se, což dalo surový materiál. Ten se rekrystaloval z diethylether/hexanu, což dalo 4,77 g čistého fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S(feny lmethy 1 )-propy lkarbamové kyše 1 iny.

Část B: Příprava

2R-hydroxy-3-[[ 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propylaminu

Roztok 4,1 lg fenylmethylesteru 2R-hydroxy-3-[[l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)-propylkarbamové kyseliny v 45 ml tetrahydrofuranu a 25 ml methanolu se hydrogenoval při 345 kPa vodíku 16 hodin nad 1,1 g 10% paladia na uhlíku. Katalyzátor se odstranil filtrací a roztok se koncentroval, což dalo 1,82 g žádaného 2R-hydroxy-3[[l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)-propylaminu

-47CZ 297676 B6

Příklad 36

Příprava (benzothiazol-6-yl)sulfonylchloridu

Část A: Příprava N-(4-sulfonamidofenyl)thiomočoviny

Směs sulfanilamidu (86 g, 0,5 mol) thiokyanátu amonného (76,0 g, 0,5 mol) a zředěné chlorovodíkové kyseliny (1,5N, 1 1) se mechanický míchala a zahřívala se na reflux 2 hodiny. Oddestilovalo se asi 200 ml vody a koncentrace reakční směsi dala pevnou látku. Pevná látka se zflltrovala a promyla se studenou vodou a sušila se na vzduchu, což dalo 67,5g (59 %) žádaného produktu jako bílý prášek.

Část B: Příprava 2-amino-6-sulfonamidobenzothiazolu

Brom (43,20 g, 0,27 mol) v 200 ml chloroformu se přidal k suspenzi N-(4-sulfonamidofenylthiomočoviny (27,72 g, 120 mmol) v 800 ml chloroformu. Po přidání směs zahřívala na reflux 4,5 hodiny. Chloroform se odstranil ve vakuu a zbytek se opakovaně destiloval s dalšími množstvími chloroformu. Získaná pevná látka se zpracovala 600 ml vody a pak hydroxidem amonným (aby se stala bazickou), pak se zahřívala na reflux 1 hodinu. Ochlazená reakční směs se zfíltrovala a promyla se vodou a sušila se na vzduchu, což dalo 22,0 g (80 %) žádaného produktu jako bílý prášek.

Část C: Příprava benzothiazol-6-sulfonové kyseliny

Suspenze 2-amino-6-sulfonamidobenzothiazolu (10,0 g, 43,67 mmol) v 300 ml dioxanu a směs se zahřívala na reflux. K reakční směsi se ve dvou dávkách přidal izopentylnitrit (24 ml) v 5 ml dioxanu a směs se zahřívala na 85 °C. Pozorovalo silné uvolňování plynu (reakce se prováděla z opatrnosti za štítem) a po 2 hodinách se v reakční nádobě uložila červená sraženina. Reakční směs se zflltrovala za horka a pevná látka se promyla dioxanem a sušila se. Pevná látka se rekrystalovala z methanolu-vody. Malé množství sraženiny vzniklo po dvou dnech. Sraženina se odfiltrovala a matečný louh se koncentroval za vakua, což dalo světle červeně oranžovou pevnou látku 8,0 g (85%) čistého produktu.

Část D: Příprava benzothiazol-6-yl)sulfonylchloridu

Thionylchlorid (4 ml) se přidal k suspenzi benzothiazol-6-sulfonové kyseliny (0,60 g, 2,79 mmol) v 15 ml dichlorethanu a reakční směs se zahřívala na reflux a k reakční směsi se přidal dimethylformamid, aby se dostal čirý roztok. Po 1,5 hodině refluxování se rozpouštědlo odstranilo ve vakuu a přebytek HC1 a thionylchloridu se odehnal odpařováním s dichlormethanem.

-48CZ 297676 B6

Příklad 37

Příprava hydrochloridové soli N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2methylpropyl)amino]-l(S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(2S-pyrrolidinylkarbonyl)amino]-3,3dimethylbutanamidu

Část A: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l(S)-(fenylinethyl)propyl]-2S-[(fenylmethoxykarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamidu

K roztoku N-hydroxybenztriazolu (118,8 g, 776 mmol) a N-karbobenzyloxykarbonyl-Lterc.leucinu (137,1 g, 0,52 mol v 750 ml bezvodého dimethylformamidu se při 0 °C v dusíkové atmosféře přidal EDC (109,1 g, 0,57 mol). Po 2 hodinách míchání při 0 °C se přidal roztok 2Rhydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l (S)-(fenylmethyl)propylaminmethansulfonátu, předem neutralizovaného 4-methylmorfolinu v 250 ml bezvodého dimethylformamidu. Po 30 minutách míchání při 0 °C se směs míchala při pokojové teplotě 18 hodin. Rozpouštědla se odstranila za sníženého tlaku při 45 °C. Přidalo se 1,5 1 ethylacetátu, promylo se 5% kyselinou citrónovou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, sušilo se nad bezvodým síranem hořečnatým, zfiltrovalo se a koncentrovalo se, což dalo surový materiál (400 g). Ten se chromatografoval ve třech dávkách na Prep 2000 Chromatogram na silikagelu pomocí 20 až 50% ethylacetát/hexanu, což dalo 320 g čištěného materiálu, m/e = 674 (M+Li), 98 % podle HPLC.

Část B: PřípravaN-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l(S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu

-49CZ 297676 B6

Roztok 312 g Cbz sloučeniny shora v 1 1 tetrahydrofuranu se hydrogenoval při 413 kPa vodíku při pokojové teplotě 6 hodin v přítomnosti 100 g katalyzátoru 4% paladia na uhlíku. Katalyzátor se odstranil filtrací a rozpouštědla se odstranila za sníženého tlaku, což dalo 240 g žádané sloučeniny.

Část C: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l (S)-( feny lmethyl)propyl]-2S-[( l-( feny lmethoxykarbonyl)pyrrolidinylkarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamidu

250 ml baňka s kulatým dnem vybavená magnetickým míchací tyčinkou a přívodem dusíku se naplnila 1,6 g Cbz-L-prolinu (1,15 ekvivalentu) v 40 ml DMF. Reakční směs se ochladila na 0 °C a přidalo se 0,88 g HoBt (1,5 ekvivalentu) a 1,25 g EDC (1,15 ekvivalentu). Reakční směs se míchala 10 minut při pokojové teplotě, pak se přidal roztok 2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l(S)-(f^enyl^methyl) propylaminu v 40 ml DMF. Reakční směs se míchala přes noc. Reakční směs se koncentrovala za vakua a zbytek se dělil mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného: Organické vrstvy se promyly 5% vodným roztokem hydrogensíranu draselného a solankou, sušily se nad síranem sodným, koncentrovaly se za vakua, což dalo 4,25 g (95 %) bílé pěny, RP HPLC přes 97% čistota.

Část D: Příprava hydrochloridové soli N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2methylpropyI)amino]-l(S}-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(2S-pyrrolidinylkarbonyl)amino]-3,3dimethylbutanamidu

300 ml Fisher-Porterova láhev vybavená magnetickým míchací tyčinkou se naplnila 1,15 g N[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l (S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(l-fenylmethoxykarbonyl)pyrrolidinylkarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamidu a 10% Pd-C (vlhký) v 150 ml methanolu. Reakční směs se hydrogenovala při 344 kPa vodíku 6 hodin a pak se zfíltrovala celitem. Filtrát se koncentroval za vakua, což dalo 3,36 g bílé pěny. Zbytek se převedl do 50 ml CH₃CN a reagoval s 0,96 ml (2 ekvivalenty) koncentrované HC1. Reakční směs se koncentrovala za vakua na pevnou látku, třela se s etherem, zfíltrovala se, což dalo 3,1 g žádaného čistého produktu.

Příklad 37 A

-50CZ 297676 B6

Část A: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[(2-methylpropyl)amino]-l(S)-(fenylmethylpropyl]-2S(l-(fenylmethoxykarbonyl)pyrrolidin-2S-ylkarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamidu

Bis chráněná sloučenina

z příkladu 43 se rozpustila v dioxanu/HCl a míchala se při pokojové teplotě asi 2 hodiny. Rozpouštědlo se odstranilo za sníženého tlaku a zbytek se sušil ve vakuu, což dalo amin

Část B:

Aminový zbytek zčásti A se míchal v ethylacetátu, přidal se l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonylchlorid z příkladu 32 a pak triethylamin. Směs se míchala asi při pokojové teplotě. Reakční směs se zředila ethylacetátem, promyla se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, sušila se síranem hořečnatým a koncentrovala se na produkt. Zbytek se chromatografuje, jestliže je žádáno další čištění.

-51 CZ 297676 B6

Část C:

300 ml Fisher-Porterova láhev vybavená magnetickým míchací tyčinkou se naplnila 1,15 g N[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-N-(2-methylpropyl)amino]-l (S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(l-(fenylmethoxykarbonyl)pyrrolidin-2S-ylkarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamidu a 10% Pd-C (vlhký) v 150 ml methanolu. Reakční směs se hydrogenovala při 344 kPa vodíku 6 hodin a pak se zfiltrovala celitem. Filtrát se koncentroval za vakua, což dalo 3,36 g bílé pěny. Zbytek se převedl do 50 ml CH₃CN a reagoval s 096 ml (2 ekvivalenty) koncentrované HC1. Reakční směs se koncentrovala za vakua na pevnou látku, třela se s etherem, zfiltrovala se, což dalo 3,1 g žádaného Čistého produktu.

Příklad 38

Příprava hydrochloridové soli N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)-l(S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3S-methylpentanamidu

Část A: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)-l(S)(fenylmethyl)propyl]-2S-[[( 1,1 -dimethylethoxykarbonyl]amino]-3 S-methylpentanamidu

-52CZ 297676 Β6

Κ ochlazenému roztoku N-t-Boc-L-leucinu (2,02 g, 8,74 mmol) a N-hydroxybenztriazolu (2,00 g, 13,11 mmol) v 17 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se přidal EDC (1,84 g, 9,61 mmol) a míchalo se při 0 °C 1 hodinu. Ktomu se přidal roztok 2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l(S)-(fenylmethyl)propylaminu v 6 ml Ν,Ν-dimethylformamidu a roztok se míchal 16 hodin. Rozpouštědlo se odstranilo za vakua, nahradilo se ethylacetátem, promylo se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, 5% kyselinou citrónovou a solankou. Organické vrstvy se sušily nad síranem hořečnatým, zfiltrovaly se a koncentrovaly se, což dalo surový produkt (6,1 g). Ten se chromatografoval na silikagelu pomocí eluentu 1:1 ethylacetát:hexan, což dalo 4,3 g (78% výtěžek) N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)-l(S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[(l,l^dimethylethoxykarbony I] am ino]-3 S-methy Ipentanamidu.

Část B: Příprava hydrochloridové soli N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2methylpropyl)-l (S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[( 1, l-dimethylethoxykarbonyl]amino]-3Smethylpentanamidu

HC1

N-[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-y l)sulfonyl)(2-methylpropy l)-l (S)-ýfenylmethyl)propyl]-2S-[[(l, l-dimethylethoxykarbonyl]amino]-3S-methyIpentanamid (4,29 g,

6,77 mmol) se rozpustil v 20 ml 4N HC1 v dioxanu a míchal se 20 minut. Vysrážený produkt se dvakrát stripoval z diethyletheru a surová hydrochloridová sůl se použila v následujících reakcích.

Příklad 39

Příprava

N-[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l (S)-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(2S-pyrrolidinylkarbonyl)amino]-3S-methylpentanamidu

Ph kde Ph značí skupinu fenyl.

-53 CZ 297676 B6

Část A: Příprava

N-[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[l,l-(fenylmethoxykarbonyl)pyrrolidin-2S-ylkarbonyl)amino]-3Smethylpentanamidu

Roztok N-Cbz-L-prolinu (0,5 g, 2,2 mmol) v 10 ml bezvodého dimethylformamidu se ochladil na 0 °C a přidaly se HOBT (0,4 g, 2,8 mmol) a EDC (0,4 g, 2,2 mmol). Ledová lázeň se po 20 minutách odstranila a míchání pokračovalo dalších 40 minut. Přidal se roztok hydrochloridové soli N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3S-methylpentanamidu (1,0 g, 1,9 mmol) a 4-methylmorfolinu (0,6 g, 5,6 mmol) v 15 ml bezvodého dimethylformamidu a směs se míchala 15 hodin. Rozpouštědla se odstranila ve vakuu a zbytek se dělil mezi 150 ml ethylacetátu a 50 ml 5% roztoku hydrogensíranu sodného. Vrstvy se oddělily a organická vrstva se promyla po 50 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, sušilo se nad bezvodým síranem hořečnatým, zfiltrovalo se a koncentrovalo se ve vakuu, což dalo surový materiál (1,5 g). Čištění se provedlo mžikovou chromatografií na silikagelu pomocí 70 až 80% ethylacetát/hexanu, což dalo 1,3 g žádaného produktu jako pevná bílá látka, m/z = 771 (M+Li).

Část B: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(2S-pyiTolidinylkarbonyl)ainino]-3S-methylpentanamidu

Fisher-Porterova láhev vybavená magnetickým míchací tyčinkou se naplnila produktem z části A a 25 ml THF. Roztok se hydrogenoval v přítomnosti 1 g 10% palladia na uhlíku (vlhkost 50 % hmotnostně) při 345 kPa vodíku 16 hodin při pokojové teplotě. Katalyzátor se odstranil filtrací a rozpouštědla se odstranila za sníženého tlaku, což dalo surový materiál (0,9 g). Čištění se provedlo mžikovou chromatografií na silikagelu pomocí 1 až 4% methanol/dichlormethanu, což dalo 0,8 g (80 %) žádaného produktu jako pevná bílá látka, m/e = 637 (M+H).

Příklad 40

Příprava

N-[[2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3S-methylbutanamidu

-54CZ 297676 B6

Část A: Příprava N-[[2R-hydroxy-3-[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-!S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(fenylmethoxykarbonyl)amino]-3S-methylbutanamidu

250 ml baňka s kulatým dnem vybavená magnetickým míchací tyčinkou se naplnila N-Cbz-Lvalinem (4,22 g, 16,8 mmol) v 20 ml DMF. Roztok se ochladil na 0 °C a přidal se HoBt (2,96 g, 21,9 mmol) a EDC (3,22 g, 16,8 mmol) a míchalo se 1 hodinu. K reakční směsi se pak přidal Nmethylmorfolin (1,7 g, 16,8 mmol) a míchalo se 1 hodinu. K reakční směsi se pak přidal Nmethylmorfolin (1,7 g, 16,8 mmol) a 2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2methylpropyl)amino]-l(S)-(fenylmethyl) propylamin v 30 ml DMF. Reakční směs se míchala přes noc při pokojové teplotě, pak se koncentrovala za vakua a dělila se mezi ethylacetát a 5% kyselinu citrónovou. Spojené organické vrstvy se promyly nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, sušily se nad síranem sodným. Koncentrace za vakua dala 10 g surového produktu. Čištění preparativní HPLC (20-40% ethylacetát/hexan) dalo 5,8 g (61 %) žádané sloučeniny.

Část B: Příprava

N-[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-( fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3S-methylbutanamidu

300 ml Fisher-Porterova láhev vybavená magnetickým míchací tyčinkou se naplnila 5,8 g N[[2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[(fenylmethoxykarbonyl)amino]-3S-methylbutanamidu, 2,3 g 10% palladia na uhlíku v 75 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se natlakovala 345 kPa vodíku a hydrogenovala se přes noc. Reakční směs se zfiltrovala celitem a koncentrovala se za vakua, což dalo 4,4g bílé pěny, která se použila v následujících reakcích bez dalšího čištění.

Příklad 41

Příprava hydrochloridové soli N-[[2R-hydroxy-3-[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(f^enylmethyl)propyl]-2S-amíno-3S-methylsulfonyl)propanamidu

-55CZ 297676 B6

Část A: Příprava N-[[2R-hydroxy-3-[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[( 1, 1 -dimethylethoxykarbony l]amino-3S-methylthio)propanamidu

N-t-Boc-S-methyl-(L)-cystein (2,80 g, 11,9 mmol) hydrát-1-hydroxybenzotriazolu (1,92 g, 12,5 mmol) a hydrochlorid l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu (2,27 g, 11,9 mmol) se míchaly v 30,0 ml Ν,Ν-dimethylformamidu při 0 °C 10 minut. Přidal se Nmethylmorfolin (3,03 g, 33,0 mmol) a roztok se míchal při 0 °C dalších 10 minut. Přidal se N-N[[2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propylamin (5,00 g, 11,9 mmol) a roztok se ohřál na pokojovou teplotu a míchal se 2 hodiny. Reakční směs se vlila do 500 ml ethylacetátu, promyla se třikrát 100 ml 10% kyseliny chlorovodíkové, třikrát 100 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát 100 ml solanky. Organická vrstva se sušila nad síranem sodným a prolila se ložem 50 g silikagelu. Žádaný produkt (7,13 g, 11,19 mmol, 93% výtěžek) se dostal jako pevná bílá látka po odstranění rozpouštědla za sníženého tlaku, m/z vypočteno 627, nalezeno 644.

Část B: Příprava hydrochloridové soli N-[[2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[(l, l-dimethylethoxykarbonyl]amino-3Smethylsulfonyl)propanamidu

N-[[2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[( 1,1 -dimethylethoxykarbonyl]amino-3S-(methylthio)propanamid (7,10 g,

-56CZ 297676 B6

11,1 mmol) se rozpustil v 150 ml methanolu. K roztoku se přidal po kapkách roztok oxonu(R) (20,8 g, 33,9 mmol) v 150 ml vody za pokojové teploty během 1,5 hodiny. Roztok se zakalil a během přidávání tvořila sraženina. Reakční směs se míchala další hodinu a přidalo se 200 ml tetrahydrofuranu. Po další hodině míchání se roztok vlil do 1000 ml ethylacetátu, promyla se třikrát 200 ml vody, pak dvakrát 300 ml solanky. Organická vrstva se sušila nad síranem sodným a rozpouštědlo se odstranilo za sníženého tlaku. Žádaný produkt (5,75 g, 8,86 mmol, 79% výtěžek) se dostal jako pevná bělavá látka, m/z vypočteno 669, nalezeno (M+H) 670.

Část C: Příprava hydrochloridové soli N-[[2R-hydroxy-3-[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2methylpropyl)amino]-lS-[[(l,l-dimethylethoxykarbonyl]amino-3S-(methylsulfonyl)propanamidu

N-[[2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[( 1,1 -dimethylethoxykarbonyl]amino-3 S-(methylsulfonyl)propanamid (5,5 g, 8,20 mmol) se rozpustil v 100 ml dichlormethanu za pokojové teploty. Roztok se probublávala bezvodá kyselina chlorovodíková 15 minut. Roztok se míchal při pokojové teplotě 2 hodiny. Rozpouštědlo se odstranilo za sníženého tlaku. Žádaný produkt (4,91 g, 8,10 mmol, 99% výtěžek) se dostal jako pevná bílá látka, m/z vypočteno 569, nalezeno (M+Li) 576.

Příklad 42

Příprava hydrochloridové soli N-[[2R-hydroxy-3-[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3S-methyl-3S-methylsulfonyl)butanamidu

O

Část A: Příprava N-[[2R-hydroxy-3-[(l ,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-1 S-(fenyImethyl)propyl]-2S-[[( 1,1-dimethylethoxykarbony l]amino-3-methyl-3(methylthio)butanamidu

-57CZ 297676 B6

Dicyklohexylaminová sůl N-t-Boc-S-methyl-(L)-penicilinaminu (4,00 g, 9,00 mmol), hydrát 1-hydroxybenzotriazolu (1,69 g, 11,00 mmol) a hydrochlorid l-(3-dimethylaminopropyl)-35 ethylkarbodiimidu (1,71 g, 9,00 mmol) se míchaly v 60,0 ml dimethylformamidu při pokojové teplotě. Heterogenní směs se míchala 1 hodinu a přidal se 2R-hydroxy-3-[( 1,3-benzodioxol-5yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propylamin (3,78 g, 9,00 mmol) a heterogenní směs se míchala 16 hodin. Roztok se vlil do 600 ml ethylacetátu, promyl se dvakrát 300 ml 10% vodné kyseliny octové, dvakrát 300 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu io sodného a 300 ml solanky. Roztok se sušil nad síranem sodným a rozpouštědlo se odstranilo za vakua. Žádaný produkt se čistil mžikovou chromatografíí (0 až 80% ethylacetát/hexany na silikagelu). Produkt (5,21 g, 7,83 mmol, 87% výtěžek) se dostal jako bílá pěna, m/z vypočteno 665, nalezeno (M+Li) 672.

Část B: Příprava N-[[2R-hydroxy-3-[( 1,3~benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[(l,l-dimethylethoxykarbonyl]amino-3-methyl3-(methylsulfonyl)butanamidu

-58CZ 297676 B6

Tabulka 2

Vstup	R³	R⁴
1	isobutyl	4-aminofenyl
2	isobutyl	3-aminofeny(
3	cyktopentyimelhyl	fenyl
4	cyMohexylmethyt	fenyl
5	cyklopentyknethyl	1,3-benzodioxol-5-y1
6	cyklohexytmethyl	1,3-benzodioxol-5-y 1
7	cykiopentylm ethyl	benzo furan-5-y1
3	cyMohexylmethyt	benzofuran-5-yl
9	cyklopentylmethyl	2,3-dihydroben2ofuran-5-yl
10	cyWohexytmethyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-yl
11	isobutyl	1,3-benzodioxol-5-y1
12	isobutyl	benzofuran-5-yl
13	isobutyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-yl
14	isobutyl	1,4-benzodioxan-6-yl
15	isoaroyl	1,3-benzodioxol-5-y1
16	isoamyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-yl
17	isoainyl	1,4-benzodioxan-6-yl
18	isobutyl	benzothiazol-6-yl
19	isobutyl	2-amino-benzothiazol-6-yl
20	isobutyl	benzoxazol-5-yl
21	cyklopentylmethyl	4-methoxyfenyl
22	cyMohexyfmethyl	4-methoxyfenyf

-59CZ 297676 B6

Příklad 43

Příprava N-[[2R-hydroxy-3-[[( 1, l-dimethylethoxyl)karbonyl]-(2-methylpropyl]amino]-l S(fenylmethyl)propyl]-2S-[[l-fenylmethoxykarbonyl]amino]-pyrrolidin-2S-karbonyl)amino]3,3-dimethylbutanamidu

Část A: PřípravaN-[(l,l-dimethylethoxyl)karbonyl]-(2-methylpropyl]-3S-[N^l-(fenylmethoxykarbonyl)amino]-2R-hydroxy-^-fenylbutylaminu

Roztok N-[3S-[N’-(fenylmethoxykarbonyl)amino]-2R-hydroxy-^l-fenylbutyl-N-(2-methylpropyl)aminu (12,35 g, 50 mmol), BOC-ON (18,5 g, 50 mmol) a 7 ml triethylaminu v 400 ml tetrahydrofuranu se míchal při pokojové teplotě 18 hodin a pak se koncentroval za vakua. Zbytek se rozpustil při pokojové teplotě v 1 1 dichlormethanu a promyl se hydroxidem sodným (5%, 2 x 200 ml) a solankou, sušil se síranem hořečnatým, a koncentroval se ve vakuu, což dalo 23,5 g (kvantitativní výtěžek) čistého žádaného produktu.

Část B: PřípravaN-[[2R-hydroxy-3-[[(l,l-dimethylethoxy)karbonyl]-(2-methylpropyl]amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[fenylmethoxykarbonyl)amino]-2S-karbonyl)amino]3,3-dimethylbutanamidu

-60CZ 297676 B6

N-fOJ-dimethylethoxyljkarbonylj-P-methylpropylj-SS-fFP-ífenylmethoxykarbonyljamino]2R-hydroxy-4-fenylbutylamin se hydrogenoval při 310 kPa vodíku v přítomnosti katalyzátoru 5% Pd/C což dalo N-[( 1,1-dimethylethoxyljkarbonyl]-(2-methylpropyl]3S-[N'-(fenylmethoxykarbonyl)amino]-2R-hydroxyfenylbutylamin. Po standardním zpracování se surový amin (12,24 g, 36,42 mmol) přidal ke směsi N-karbobenzyloxoykarbonyl-L-terc.leucinu (9,67 g, 36,42 mmol), HOBT (4,92 g, 36,42 mmol) a EDC (6,98 g, 36,42 mmol) v 300 ml dimethylformamidu a směs se míchá 1 hodinu při pokojové teplotě. Směs se míchala dalších 18 hodin. DMF se odstranilo za vakua, zbytek se rozpustil v 500 ml dichlormethanu, promyl se hydroxidem sodným (5%, 2 x 200 ml) a solankou (200 ml), sušil se a koncentroval, což dalo 21 g žádaného produktu.

Část C: PřípravaN-[[2R-hydroxy-3-[[(l,l-dimethylethoxy)karbonyl]-(2-methylpropyl]amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu

O

4*“ OH k

N-[[2R-hydroxy-3-[[( 1, l-dimethylethoxy)karbonyl]-(2-methylpropyl]amino]-l S-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[fenylmethoxykarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamid (20 g, 34,29 mmol) v 250 ml methanolu se hydrogenoval při pokojové teplotě v přítomnosti Pd/C (10%, 5 g). Katalyzátor se odfiltroval a filtrát se koncentroval, což dalo 13,8 g (90 %) čistého žádaného produktu.

Část D: Příprava N-[[2R-hydroxy-3-[[( 1,1 -dimethylethoxyl)karbonyl]-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[l-(fenylmethoxykarbonyl)amino]-pyrrolidin-2S-ylkarbonyl)amino]-3,3-dimethylbutanamidu

Cbz-L-prolin se rozpustil v DMF pod dusíkem za míchání asi při 0 °C. Přidal se hydroxybenztriazol (HBT), pak se přidal EDC (307 mg, 1,6 mmol). Reakční směs se míchala při pokojové teplotě a pak se přidal amin z části C a N-methylmorfolin. Reakční směs se míchala asi 1 den. Reakční směs se koncentrovala ve vakuu. Zbytek se dělil mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se promyla 5% vodným roztokem hydrogensíranu sodného a solankou, sušila se nad síranem sodným a koncentrovala se za vakua, což dalo

-61 CZ 297676 B6

Příklad 44

Příprava fenylmethyl esteru 2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

K roztoku N-[3S-[(fenylmethoxykarbonyl)amino]-2R-hydroxy-4-fenylbutyl]-N-(2-methylpropyl)aminu (0,5 g, 1,35 mmol) v 5 ml dichlormethanu obsahujícím triethylamin (0,35 ml, 2,5 mmol) se přidal l,4-benzodioxan-6-sulfonylchlorid (0,34 g, 1,45 mmol) a míchalo se při 0 °C 30 minut. Po 1 hodinovém míchání při pokojové teplotě se reakční směs zředila 20 ml dichlormethanu, promyla se studenou IN HC1 (3 x 20 ml), vodou (2 x 20 ml), nasyceným hydrogenuhličitanem sodným (2 x 20 ml) a vodou (3 x 20 ml), sušila se (Na₂SO₄) a koncentrovala se za sníženého tlaku. Získaný zbytek se čistil mžikovou chromatografií pomocí 35% ethylacetátu v hexanu, což dalo žádaný produkt jako bílá amorfní látka, která se krystalovala z MeOH jako bílý prášek (0,65 g, 84% výtěžek), teplota tání 82 až 84 °C, HRMS-FAB: Vypočteno pro C₃₀H₃₇N₂O₇S: 569,2321 (MH+). Nalezeno: 569,2323.

Příklad 45

Příprava hydrochloridu 2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propy laminu

-62CZ 297676 B6

Část A: Příprava t-butyl esteru [2R-hydroxy-3-[(4-aminofenylsulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)-propyl)karbamové kyseliny

Směs [2R-hydroxy-3-[(4-aminofenylsuIfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)-propyl)aminu (3,7 g, 9,45 mmol), BOC-ON (2,33 g, 9,45 mmol) a triethylaminu (954 mg, 9,45 mmol) v 60 ml tetrahydrofuranu se míchal 16 hodin a koncentroval se ve vakuu. Zbytek se rozpustil v 200 ml dichlormethanu a promyl se hydroxidem sodným (IN, 100 ml) a 5% kyselinou ίο citrónovou (100 ml), sušil se (MgSO₄) a koncentroval se, což dalo žádaný produkt (1,18 g, 94 %) jako bílá pevná látka.

Část B: Příprava t-butyl esteru [2R-hydroxy-3-[(2-aminobenzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

t-butyl ester [2R-hydroxy-3-[(4-aminofenylsulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny (1,12 g, 2,279 mmol) se přidal k dobře promíchanému prášku 20 4,48 g bezvodého síranu měďnatého a 5,60 g thiokyanátu draselného a pak 35 ml suchého methanolu. Vzniklá černohnědá suspenze se zahřívala na reflux 2 hodiny. Reakční směs zšedla. Reakční směs se zfiltrovala a filtrát se zředil vodou (50 ml) a zahříval se na reflux. K reakční směsi se přidal ethanol, ochladilo se a filtrovalo. Filtrát po koncentraci dal zbytek, který se chromatografoval (ethylacetát: hexan 90:10), což dalo 0,80 g, (78%) sloučeniny zbavené ochrany jako 25 pevná látka. Ta se přímo znovu chránila následujícím postupem: (2,25 g, 5,005 mmol), BOC-ON (1,24 g) a triethylamin (505 mg, 5,005 mmol) v 20 ml tetrahydrofuranu se míchaly 18 hodin při pokojové teplotě. Reakční směs se koncentrovala a zbytek se rozpustil v 200 ml dichlormethanu a promyl se hydroxidem sodným (IN, 100 ml) a 5% kyselinou citrónovou (100 ml), sušil se (MgSO₄) a koncentroval se, což dalo zbytek, který se chromatografoval (ethylacetát:hexan 3:1), 30 což dalo žádaný produkt (1,8 g, 65 %) jako pevná látka.

Část C: Příprava t-butyl esteru [2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenyl-methyl)propyl)karbamové kyseliny

-63 CZ 297676 B6

t-butyl ester [2R-hydroxy-3-[[(2-aminobenzothiazol-6-yl)](2-methylpropyl)amino]-l S(fenylmethyl)propyl) karbamové kyseliny (1,80 g, 3,2755 mmol) se přidal k roztoku izopentylnitritu (0,88 ml) v 20 ml dioxanu a směs se zahřívala na 85 °C. Po skončení uvolňování dusíku se reakční směs koncentrovala a zbytek se čistil chromatografii (hexan:ethylacetát 1:1), což dalo 1,25 g (78 %) žádaného produktu jako pevná látka.

Část D: Příprava hydrochloridu 2R-hydroxy-3-[[benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropy l)am ino]-1 S-(fenylmethyl)propy lam inu

t-butyl ester 2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl) karbamové kyseliny (1,25 g, 2,3385 mmol) se přidal k dioxan/HCl (4N, 10 ml) a míchalo se při pokojové teplotě 2 hodiny a koncentrovalo se. Přebytek HC1 se vyhnal s toluenem, což dalo 1,0 g (kvantitativní výtěžek) žádaného produktu.

Příklad 46

Příprava 2S-amino-N-[2R-hydroxy-3-[[( 1,3-benzodioxol-5-y l)sulfonyI)-(2-methylpropyl)amino]-1 S-(feny lmethyl)propyl]pent-4-ynamidu

-64CZ 297676 B6

Část A: Příprava 2S-[[(l,l-dimethylethoxy)karbonyl]amino-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]pent-4-ynamidu

K ochlazenému roztoku N-t-Boc-L-propargylglycinu (5,0 g, 23,4 mmol) a N-hydroxybenztriazolu (4,7 g, 1,5 ekvivalentu) v 40 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se přidal EDC (4,6 g, 23,4 mmol) a míchalo se při 0 °C 1 hodinu. Ktomu se přidal roztok 2R-hydroxy-3-[[(l,3benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propylaminu (12,10 g, 23,4 mmol) v 6 ml Ν,Ν-dimethylformamidu a roztok se míchal 16 hodin.

H

Rozpouštědlo se odstranilo na rotační odparce, nahradilo se ethylacetátem, promylo se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, 5% kyselinou citrónovou a solankou. Organické vrstvy se sušily nad síranem hořečnatým, zfiltrovaly se a koncentrovaly se, což dalo 13,3 g surového produktu, který se rekrystaloval z diethyletheru, což dalo 6,9 g 2S-[[(l,l-dimethylethoxy)karbonyl]-amino-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenyl-methyl)propyl]pent-4-ynamidu.

Část B: Příprava 2S-amino-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]pent-4-ynamidu

H

Produkt zčásti A (5,0 g, 8,12 mmol) se rozpustil v 20 ml 4N HC1 v dioxanu a míchal se 30 minut: srážený produkt se dvakrát stripoval z diethyletheru a tento surový hydrochlorid se použil v následných reakcích.

Příklad 47

Příprava dihydrobromiduN-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu

-65CZ 297676 B6

Část A: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]lS-(fenylmethyl)propyl]-2S-[[(N-benzyloxy)karbonyl]amino]-3,3-dimethylbutanamidu

Směs N-benzyloxykarbonyl-t-butylglycinu (2,0 g, 7,538 mmol), HOBT (1,02 g, 7,55 mmol) a EDC (1,45 g, 7,55 mmol) v 20 ml dimethylformamidu se míchala při pokojové teplotě 1 hodinu. Pak se přidaly hydrochlorid [2R-hydroxy-3-[[(benzodioxol-6-yl)sulfonyI)(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyI)propylaminu (3,825 g, 7,54 mmol) a 3,80 g N-methylmorfolinu a míchání pokračovalo 18 hodin. DMF se odstranil za vakua. Zbytek se rozpustil v 500 ml dichlormethanu a promyl se kyselinou citrónovou (IN, 100 ml), hydrogenuhličitanem sodným (100 ml) a solankou (200 ml), sušil se, zfiltroval se a koncentroval se, což dalo 4,69 g (91 %) čistého N[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylethyl)propyI]-2S-[[(N-fenylmethoxy)karbonyl]amino]-3,3-dimethylbutanamidu.

Část B: Příprava dihydrobromidu N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyI)propylj-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu

Roztok N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl)-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyI]-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu (4,69 g, 6,89 mmol) v 200 ml dichlormethanu reagoval s HBr (48% v kyselině octové, 7,1 ml) a reakční směs se míchala 2 hodiny při pokojové teplotě. Reakční směs se koncentrovala a zbytek se vícekrát promyl diethyletherem, což dalo žádaný produkt (1,8 g, 65 %) jako prášek: FAB-MS s vysokým rozlišením: Vypočteno pro C₂7H₃₈N₄O4S2: 547,2413. Nalezeno: 547,2429 (M+H).

Příklad 48

Příprava 5-chlorsulfonyl-2-karbomethoxyaminobenzimidazolu

-66CZ 297676 B6

Roztok 2-karbomethoxyaminobenzimidazolu (5,0 g, 26 mmol) v 35,00 ml chlorsulfonové kyseliny se míchal při 0 °C 30 minut, pak 3 hodiny při pokojové teplotě. Vzniklá tmavě zbarvená reakční směs se vlila do 200 ml směsi ledu a vody a míchala se 30 minut při pokojové teplotě. Vzniklá sraženina se zfiltrovala a promyla se 500 ml studené vody. Pevná látka se sušila přes noc ve vysokém vakuu v desikátoru nad peletami NaOH, což dalo 5,9 g (78 %) 5-chlorsulfonyl-2karbomethoxyaminobenzimidazolu jako šedý prášek. 'H NMR (DMSO-D₆) delta 3,89 (s, 3 H), 7,55 (d, J = 8,4 Hz, 1 H), 7,65 (d, J = 8,4 Hz, 1 H), 7,88 (s, 1 H). (Německý patent DE 3826036).

Příklad 49

Příprava fenylmethyl esteru N-[2R-hydroxy-3-[N'-[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5yl)sulfonyl]-N'-(2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny

NHCO₂CH₃

K chladnému roztoku N-[3S-[(fenylmethoxykarbonyl)amino]-2R-hydroxy-4-fenylbutyl]-N(2-methylpropyl)aminu (5,0 g, 13,5 mmol) v 70 ml dichlormethanu se přidal triethylamin (5,95 g, 54,0 mmol) a pak se přidal v malých dávkách 5-chlorsulfonyl-2-karbomethoxyaminobenzimidazol (4,29 g, 14,85 mmol) jako pevná látka. Reakční směs se míchala při 0 °C 30 minut a 2,5 hodiny při pokojové teplotě, kdy reakce aminoalkoholu byla úplná. Směs se ochladila a zfiltrovala a filtrát se koncentroval. Vzniklý zbytek se rozpustil v 200 ml ethylacetátu, promyl se postupně studenou 5% kyselinou citrónovou (3 x 50 ml), nasyceným vodným hydrogenuhličitanem sodným (3 x 50 ml) a vodou (3 x 100 ml), pak se sušil (Na₂SO₄), koncentroval se a sušil ve vakuu. Zbytek se třel s methanolem, ochladil se, zfiltroval a promyl se methanolem-ethylacetátem (1:1, objemově) a sušil se v desikátoru, což dalo 6,22 g (72 %) fenylmethyl esteru N-[2Rhydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny jako hnědý prášek. FABMS: m/z = 630, HRMS: Vypočteno pro C31H38N5O7S: (M+H) 624,2492. Nalezeno: 624,2488.

Příklad 50

Příprava 2R-hydroxy-3-[[(2-amino-benzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS(fenylmethyl)propyl)aminu

Roztok fenylmethyl esteru N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyamÍnobenzimidazol-5yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny (0,36 g,

-67CZ 297676 B6

0,58 mmol) v 2,5N methanolickém ΚΌΗ (2,00 ml) se zahříval na 70 °C 3 hodiny. Reakční směs se zředila vodou a extrahovala se ethylacetatem (3x15 ml). Spojené organické extrakty se promyly solankou, sušily se (Na₂SO4) a koncentrovaly se. Vzniklý zbytek se čistil HPLC s reversní fází pomocí 10 až 90% gradientu CH₃CN/H₂O (30 minut) a průtokem 70 ml/minutu. Vhodné frakce se spojily a sušily vymrazováním, což dalo 0,22 g (58 %) čistého 2R-hydroxy-3-[[(2amino-benzimidazol-5-yl)suIfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)aminu jako bílý prášek. FAB-MS: m/z = 432 (M+H), HRMS: Vypočteno pro C21H30N5O3S: (M+H) 432,2069. Nalezeno: 432,2071.

Příklad 51

Příprava fenylmethylesteru N-[2R-hydroxy-3-[[(2-amino-benzimidazol-5-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-l S-(fenyl methyl)propyl)karbamové kyseliny

K roztoku 2R-hydroxy-3-[[(2-amino-benzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]1 S-(fenylmethyl)propyl)aminu (0,22 g, 0,33 mmol) v 3,00 ml THF se přidal triethylamin (0,11 g, 1,1 mmol) a benzyloxykarbonylsukcinimid (0,09 g, 0,36 mmol). Reakční směs se míchala 16 hodin při pokojové teplotě. Roztok se koncentroval a zbytek se dělil mezi 15 ml ethylacetátu a nasycený vodný hydrogenuhličitan sodný. Organická fáze se promyla solankou, sušily se (Na₂SO4) a koncentrovala se. Vzniklý zbytek se čistil HPLC s reversní fází pomocí 10 až 90% gradientu CH3CN/H2O (30 minut) a průtokem 70 ml/minutu. Vhodné frakce se spojily a sušily vymrazováním, což dalo 0,12 g (61 %) čistého fenylmethyl esteru N-[2R-hydroxy-3-[[(2aminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny jako bílý prášek. FAB-MS: m/z = 566 (M+H), HRMS: Vypočteno pro C29H36N5O5S: (M+H) 566,2437. Nalezeno: 566,2434.

Příklad 52

Příprava 2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)aminu

Roztok fenylmethylesteru N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenylmethyl)propyl)karbamové kyseliny (2,5 g, 0,4 mol) v 10 ml MeOH a 50 ml THF se hydrogenoval v přítomnosti Pd/C (10%, 1,2 g) při 413 kPa po

-68CZ 297676 B6 hodin. Katalyzátor se odstranil filtrací a filtrát se koncentroval za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se třel s etherem a zfiltroval se. Získaná pevná látka se promyla etherem a sušila se ve vakuu, což dalo 1,5 g (77 %) čistého 2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)aminu jako bělavý prášek. FABMS: m/z = 490, HRMS: Vypočteno pro C23H32N5O5S: (M+H) 490,2124. Nalezeno: 490,2142.

Příklad 53

Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu

yNHCO₂CH₃

N

I

Část A: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[N’(2-karbomethoxyamino-benzimidazol-5-yl)sulfonyl]N’-(2-methyIpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)-2S-fenylmethoxykarbonyl)amino-3,3dimethylbutanamidu

K roztoku N-karbobenzyloxykarbonyl-L-terc.leucinu (0,65 g, 2,45 mmol) v 10 ml dimethylformamidu se přidal p HOBT (0,5 g, 3,22 mmol) a EDC (0,49 g, 2,55 mmol) a vzniklá směs se míchala 2 hodiny při 0 °C. Pak se přidal roztok 2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl-suIfonyl](2-methylpropyl)amino]-l S-(fenyImethyl)propyl)aminu (1,2 g,

2,45 mmol) v 4 ml dimethylformamidu a N-methylmorfolinu (0,74 g, 7,3 mmol) a směs se míchala 16 hodin při pokojové teplotě. DMF se pak oddestiloval za vakua. Vzniklý zbytek se dělil mezi 200 ml ethylacetátu a 100 ml IN vodnou HC1. Organická fáze se promyla postupně studenou IN HC1 (3 x 50 ml), solankou (3 x 50 ml), 0,25N NaOH (3 x 50 ml), solankou, sušila se (Na₂SO₄) a koncentrovala se za vakua. Vzniklý zbytek se čistil na silikagelu mžikovou kolonovou chromatografií pomocí ethylacetátu jako eluentu, což dalo 1,5 g (83 %) čistého N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS(fenylmethyl)propyl)-2S-(fenylmethoxykarbonyl)amino-3,3-dimethylbutanamidu.

R_t =21,2 min., FAB-MS: m/z = 737 (M+H), HRMS: Vypočteno pro C₃₇H₄₉N₆O₈S: (M+H) 737,3333. Nalezeno: 737,3334.

Část B: Příprava N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)-2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu

-69CZ 297676 B6

Roztok N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyamino-benzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)-2S-(fenylmethoxykarbonyl)amino-3,3-dimethylbutanamidu (4,0 g, 5,4 mmol) v 15 ml MeOH a 65 ml THF se hydrogenoval při pokojové teplotě v přítomnosti Pd/C (10%, 2,0 g) při 345 kPa po 16 hodin. Katalyzátor se odstranil filtrací a filtrát se koncentroval za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se třel s etherem a zfiltroval se. Pevný zbytek se promyl etherem a sušil se ve vakuu, což dalo 2,9 g (88 %) N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)2S-amino-3,3-dimethylbutanamidu jako světle žlutý prášek. Část materiálu se čistil HPLC se reversní fází pomocí 10 až 90% gradientu CH3CN/H2O (30 minut) a průtokem 70ml/minutu. Vhodné frakce se spojily a sušily vymrazováním, což dalo čistý N-[2R-hydroxy-3-[[(2-karbomethoxyaminobenzimidazol-5-yl)sulfonyl](2-methyIpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl)2S-amino-3,3-dimethyl butanamid jako bílý prášek. R_t = 13,9 min., FAB-MS: m/z= 609 (M+Li), HRMS: Vypočteno pro C₂₉H₄3N₆O₆S: (M+H) 603,2965. Nalezeno: 603,2972.

Příklad 54

Podle postupů, popsaných v předcházejících příkladech lze připravit sloučeniny uvedené v Tabulkách 2 až 9.

-70CZ 297676 B6

Tabulka 2

Vstup	R³	R*
1	isobutyl	4-aminophenyl
2	isobutyl	3-aminophenyl
3	cyclopentylmethyl	phenyl
4	cyclohexylmethy1	phenyl
5	cyclopentylmethyl	1,3-benzodioxol-5-yl
6	cyclohexylmethyl	1,3-benzodioxol-5-yl
7	cyclopentylmethy 1	benzofuran-5 -y 1
8	cyclohexylmethyl	benzofuran-5-yl
9	cyclopentylmethyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-yl
10	cyclohexylmethyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-yl
11	isobutyl	1,3-benzodioxol-5-yl
12	isobutyl	benzofuran-5-yl
13	isobutyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-yl
14	isobutyl	1,4-benzodioxan-6-y1
15	isoamyl	1,3-benzodioxol-5-y1
16	isoamyl	2,3-dihydrobenzofuran-5-y 1
17	isoamyl	1,4-benzodioxan-6-yl
18	isobutyl	benzothia zol-6-y 1
19	isobutyl	2-amino-benzothiazol-6-yl
20	isobutyl	benzoxazo1~5-y1
21	cyclopentylmethyl	4-methoxypheny1
22	cyclohexylmethyl	4-methoxypheny1

-71 CZ 297676 B6

-72CZ 297676 B6

Tabulka 3B

-73 CZ 297676 B6

Tabulka 3C

-74CZ 297676 B6

Tabulka 3D

-75 CL 297676 B6

Tabulka 3E

-76CZ 297676 B6

Tabulka 4A

Vstup r3 (CH₃)2CHCH2CH3CH2CH2CH2CH3SCH2CH2CfiHsCH2(4-CH3OCfiHs)CH₂(4-FC₆Hs)CH2(naft-2-yf)CH2C6H11CH2C6H5SCH2(naft>2*yOSCH2Tabulka 48

CH3CH2CH2CH2- (naft-Ž-yOCHjCH3SCH2CH2- CsHuCH2c₆h₅ch₂(4-CH₃OCfiH5}CH₂C6H5SCH2(naft-2-yf)SCH2-77CZ 297676 B6

Tabulka 4C

Vstup	R² .................
(CH3I2CHCH2CH3CH2CH2CH2 CH3SCH2CH2- C6H5CH2(4-CH₃OCeHs)CH2-	(4-FC6H5)CH₂(n«ft-2-yf)CH2- C&H11CH2- C6H5SCH2(n«ft-2-y1)SCH2-

Tabulka 40

Vstup _______________ (CH3)2CHCH₂CH3CH2CH2CH2CH3SCH2CH2C6H5CH2(4-CH3OC6H₅)CH₂(4-FC₆H_S)CH2’ (naft-2-yl)CH2·

C<H_UCH₂C_eHsSCH₂(n«ft-2-yf)SCH25

-78CZ 297676 B6

Tabulka 5A

Vstup

-ch₂ch₂ch₃

-CH₂CH₂CH₂CH₃-CH₂CH(CHj)₂-CH₂CH₂CH(CH₃)₂ ’^Ό -Ό

-Ό O

Tabulka 5B

Vstup

-ch₂ch₂ch₃

-ch₂ch₂ch₂ch₃

-ch₂ch (CHj ) 2

-CH₂CH₂CH(CH₃)₂ r3

O

--Ό

-79CZ 297676 B6

Tabulka 5C

Vstup	R³
-ch₂ch₂ch₃ -ch₂ch₂ch₂ch₃ -CH₂CH(CH₃)₂-CH₂CH₂CH(CH₃)₂	-Ό Ό	o ..._O
Tabulka 5D
q PAW ^H 0 H OH	v/° ΤΌ0
Vstup	R³
-ch₂ch₂ch₃ -ch₂ch₂ch₂ch₃ -CH₂CH(CH₃)₂ -CH₂CH₂CH(CH₃)₂	-Ό -Ό	-Ό '-o

-80CZ 297676 B6

Tabulka 6 A

lín··

-81 CZ 297676 B6

Tabulka 6B

••«lil

-82CZ 297676 B6

NHCO2CH3

-83 CZ 297676 B6

Vstup

R¹ ch,._sA:

o o

-84CZ 297676 B6

k «*·Α o 0 ♦V o o ^CH^S^ ^ΗΎ η_2Ν>>· ⁰ O o o <ř o i

ΐ

I |

-85CZ 297676 B6

-86CZ 297676 B6

Tabulka 7B

' O. 0 CO araxcaax; co oooo 'αχ: co α> a> o:x α:> αχ- αχαχ αχ 'αχ™

Η α NHCOjCHj αχ NHCOjCHj

-87CZ 297676 B6

-88CZ 297676 B6

Tabulka 7D

-89CZ 297676 B6

Tabulka 7E

' o„,o. Ό CO

CO CO00 OX

CO COCOCOC CO OOCO coc co no oo oo< co co— co— CO '00» '00™

H a: NHCO2CH3 00 NHCO2CH3

-90CZ 297676 B6

Tabulka 7F

Vstup

R*

Q; nhco₂ch₃

nhco₂ch₃

-91 CZ 297676 B6

* %

NHCONHj

NHCONHCH₂CH₃

NHCO- ο.':σ: NHCO₂CH₂CH₂N (CH,) ₂

W

O>-^x

Ή

N

NH

H ή

Ό> NHCOCH₂CH₂N(CH₃) w

^%CH₃ S/^s

ΧΧ^χ”°·θ CQ-~

-92Tabulka 8B

CL 297676 B6

NHCOCH2CH3

nhconhch₂ch₃

NHCO2CH2CH2N (CH₃) 2

N

-93 CZ 297676 B6

Tabulka 8C

NHCO- TjT* X* NHCO₂CH₂CH₂N (CH₃) ₂

NHCOCH₂CH₂N(CH₃)₂

-94CZ 297676 B6

Tabulka 8D

%

-95CZ 297676 B6

Tabulka 8E

Vstup

R⁴

NHCOCHj

NHCONH2

Cfr NHCONHCH2CH3

Ccy^qOO- NHCO2CH2CH2N (CHj) 2 NHCOCH₂CH₂N(CH₂)₂ v: ^-ΝΗ^Η G> NHCO2CH2CH2 - O C0-^r·

O^n^^_NhJL'^CH’ o NHCO2CH2CH2·

CO—“O ^-NHCOzCHjCHa’^^

-96CZ 297676 B6

Tabulka 8F

y- nhcoch₂ch₃ ^^NHcocH2_|^j y-NHCONH₂ ^“^NHC0NKCH1CH^

NHCO-Ν^η ^~NHCO₂CH₂CH₂N(CH₃)₂ ]Τ^Γ ^-nhcoch₂ch₃n(ch₃)₂ ''^Υηη^η '> i™ 'Cí>-™^p_N ^N X/^S 'Cqy^-Q ''ζχν™,

-97CZ 297676 B6

Tabulka 9 A

VStUPr 'O>—

NHCOCH₂CHj

NHCONH₂ £Χλ“Ό' ^-NHCOCH₂CH₂N(CH₃h ^-NH^ <V\ ^r ||Ί^ nhco₂ch₂ch₂-n oč 'W

0Č>;—o

H y-NHCO₂CH₂CH₂N(CH₃) ₂ * O

H

O'O>-^rH ^-NHCOiCHaCHj-N^

H '>-NHCO₂CH₂CH₂y^ fVy.HS02.N->

¹ *

/)-NHS0₂ V^j

-98CZ 297676 B6

Tabulka 9B

Vstup

R⁴

H

CC?;“-0 ]T^[^ NHCONHCH₂CH₃

H nhco₂ch₂ch₂n(Ch₃)₂ ⁹ ^^N'^H . ^N « O ^-NHCOCH₂CH₂N(CH₃)₂ nhco₂ch₂ch₂-n * ó ^NH 'CQ-^³

H

Oj'“’i0 Ocy””·“· ο'Ό^¹

H %

-99CZ 297676 B6

Tabulka 9C

Vstup

Η Ή

N

NHCO₂CH₂CH₂N(CH₃) 2

N

H ^-NHCOCH₂CH₃ |^^^N^-NHCONHCH2CH₃?H

CO““”

Cel·Q Cc

H*H *s? NH nhco₂ch₂ch₂- O 'Ο-*« NH

H

O>~“« q Ο>- ό až

N nhco₂ch₂ch₂-n

H ^-NHCOjCHjCHrN^]

- 100CZ 297676 B6

Tabulka 9D

_________________R<_______________________

N '“ ^-»NHCOCH₃

NHCOCH2CH3 NHCONHCH₂CH3 ?H >-ΝΗΟΟΝΗ,

N * ^-NHCO-^^I ^-NHCO₂CH₂CH₂N(CH₃)₂

N ' ^N * y-NHCOCH₂CH₂N(CH₃)2

Γ >-NHCO₂CH₂CH₂-N^\ YY\ njAh

H ]Γ^]Γ y~ NHCO₂CH₂CH₂-N

U ú^-°

NHCO^CHaN-^] ''ť^VNHSOr^ nhso₂- o a: NHSO₂CH

- 101 CZ 297676 B6

Tabulka 9E

R*

Vstup· 'ťYV-NHCOCH,

NHCOCH2CH3 ý-NHCQNH, ? H V ^^^^-NHCO-N^ ^NHCO₂CH₂CH₂N(CH₃)₂ | ^^N'^{h N} h o )-NHCOCH₂CH₂N(CH₃)₂

NHCO₂CH₂CH₂-1Q V *k ^X « '· N ΝΠ 9

H H θ^ΥκΗΟΟ^Η^.^ ''fVyNHS.h-N^ _ g ^'ch/AX » V

Ο-Λ^Ο *Cq—«*»>

- 102CZ 297676 B6

Tabulka 9F

R⁴

H

Q;y-™-0

NHCONHCH2CH3

H

Η N .N y~ NHCO2CH2CH2N (CHj) 2 N « 0

H

H NH

H

NH 9 •ch₃

Vstup )-nhcoch₃

NHCOCH₂CH₃

NHCONHj

Cc>“-Q,.Cc:

H H__ ]T^ )“ NHCOCH₂CH₂N (CH₃) 2NHaŇ »h y~imco₂CH₂CH₂-iQ .ý-rcA

YY\_ Λ

Η^'θ

QZ”“ q,;Cc> r» η '00—·“··

- 103 CZ 297676 B6

Příklad 55

Sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými inhibitory HIV proteinázy. Při použití níže popsaných enzymatických zkoušek, sloučeniny charakterizované v příkladech zde popsaných inhibovaly HIV enzym. Výhodné sloučeniny tohoto vynálezu a hodnoty jejich vypočtené IC 50 (50% inhibiční koncentrace, to je koncentrace, při které inhibiční sloučenina zredukuje aktivitu enzymu o 50%) jsou uvedeny v Tabulce 10. Enzymatická zkouška je popsána níže. Substrátem je 2-1 le-N le-Phe(p-N O₂)-G ln-ArgN H₂.

io

Pozitivní kontrolou je MVT-101 (Miller, M. aj., Science, 246, 1149 (1989)). Podmínky zkoušky jsou následující:

Zkušební pufr: 20 mmol fosforečnanu sodného, pH 6,4

20 % glycerolu mmol kys. ethylendiamintetraoctové mmol DTT

0,l%CHAPS

Výše popsaný substrát se rozpustí v dimethylsulfoxidu, pak se zředí 1 Okřát zkušebním pufrem. Konečná koncentrace substrátu při zkoušce je 80μΜ. HIV proteáza se zředí ve zkušebním pufru na výslednou nanomolámí koncentraci enzymu 12,3, založenou na molekulární hmotnosti 10,780. Výsledná koncentrace dimethylsulfoxidu je 14 % a výsledná koncentrace glycerolu je 18 %. Testovaná sloučenina se rozpustí v DMSO a zředí v DMSO na desetinásobek zkušební 25 koncentrace; přidá se 10 μΐ enzymového preparátu, materiály se promíchají a pak se směs při teplotě okolního prostředí inkubuje po dobu 15 minut. Enzymatická reakce se vyvolá přidáním 40 μΐ substrátu. Zvýšení fluorescence se sleduje ve čtyřech časových momentech (0, 4, 16 a 24 minut) při teplotě okolního prostředí. Každá zkouška se provádí duplicitně.

Předcházející příklady lze opakovat s podobným úspěchem náhradou genericky nebo specificky popsaných reaktantů a nebo reakčních podmínek tohoto vynálezu za ty, které se použily v předcházejících příkladech.

Příklad 56

Účinnost různých sloučenin byla stanovena výše popsanou enzymatickou zkouškou a buněčnou zkouškou CEM.

Zkouška inhibice HIV na akutně infikovaných buňkách představuje automatickou kolorimetrickou zkoušku založenou na tetrazolinu, podstatě prováděnou tak, jak o ní referovali Pauwles aj. J. Virol. Methods 20, 309-321 (1988). Zkoušky byly provedeny na deskách s 96 prohlubněmi pro tkáňové kultury. Buňky CEM buněčné linie CD4⁺ byly kultivovány v médiu R.PMI-1640 (Gibco) s 10 % séra telecího plodu a následně ošetřeny polybrenem (2g/ml). Do každé prohlubně desky pro kultivaci tkáňových kultur bylo nalito 80 1 média obsahujícího 1 x 10⁴ buněk. Do každé prohlubně bylo přidáno 100 1 zkušební sloučeniny rozpuštěné v tkáňovém kultivačním médiu (nebo médium bez zkušební sloučeniny, které pak sloužilo jako kontrola), aby se dosáhlo požadované výsledné koncentrace a buňky byly inkubovány při 37 °C po dobu 1 hodiny. Zamrazená kultura HIV-1 byla zředěna v kultivačním médiu na koncentraci 5 x 10⁴ TCID₅₀ na ml (TCID₅₀ = dávka viru, která nakazí 50 % buněk v tkáňové kultuře), a objem 20 L virového vzorku (obsahujícího 1000 TCID₅₀ viru) se přidal do prohlubní obsahujících zkoušenou sloučeninu a do prohlubní obsahujících pouze médium (infikované kontrolní buňky). Několik prohlubní bylo naplněno pouze kultivačním médiem bez viru (neinfikované kontroly buňky). Podobným postupem byla skutečná toxicita zkoušené sloučeniny stanovena přidáním média neobsahujícího virus do něko

-104CZ 297676 B6 lika prohlubní obsahujících zkušební sloučeninu. Souhrnně lze obsah desek s tkáňovými kultu· rami znázornit následujícím experimentálním schématem:

buňky léčivo virus

1. +

2. + +

3. + - +

4. + + +

V experimentech 2 a 4 byly výsledné koncentrace zkoušených sloučenin 1, 10, 100 a 500 pg/ml. Jako pozitivní kontrola léčiva byl přidán buď azidothymidin (AZT), nebo dideoxyinosin (ddl). Zkoušená sloučenina byla rozpuštěna v DMSO a zředěna v tkáňovém kultivačním médiu tak, aby výsledná koncentrace DMSO v žádném případě nepřevýšila 1.5 % DMSO byl v přiměřené koncentraci přidán do všech kontrolních prohlubní.

Po přidání viru byly buňky inkubovány při teplotě 37 °C ve zvlhčené atmosféře obsahující 5% CO₂ po dobu 7 dnů. Sedmého dne po infekci byly buňky v každé prohlubni resuspendovány a ke zkoušce byl odebrán 100μ1 vzorek každé buněčné suspenze. Ke každému vzorku 100 μΐ buněčné suspenze bylo přidáno 20 μΐ roztoku 5mg/ml 3-(4,5-dimethylthiazol-2-yI)-2,5difenyltetrazolium bromidu (MTT), a pak byly buňky inkubovány 4 hodiny při teplotě 27 °C v atmosféře obsahující 5 % CO₂. Během této inkubační doby je MTT metabolicky redukován živými buňkami, čímž se v buňkách vytváří barevný produkt formazanu. Ke každému vzorku bylo přidáno 100 μΙ 10% dodecylsulfátu sodného v 0,01N HCI, způsobujícího lýzu buněčných struktur a vzorky pak byly inkubovány přes noc. Pro každý vzorek byla stanovena absorbance 590 nm za použití odečítacího zařízení mikrodesek firmy Molecular Devices. Hodnoty této absorbance se porovnají pro každou skupinu, aby se vyhodnotila kontrolní virová infekce, reakce neinfikovaných kontrolních buněk a také buněčná toxicita testované sloučeniny a její antivirální účinnost.

- 105CZ 297676 B6

Tabulka 10

Sloučenina IC50 EC50 (nanomolú) (nanomolú)

12

Sloučeniny podle tohoto vynálezu představují účinné antivirální látky a jsou zejména účinnými inhibitory retrovirů, jak je ukázáno výše. Z uvedeného plyne, že předmětné sloučeniny jsou účinnými inhibitory HIV proteinázy. Předpokládá se, že předmětné sloučeniny budou rovněž inhibovat i jiné retroviry, například jiné lentiviry, zejména jiné kmeny HIV, například HIV-2, virus lidské leukémie T-buněk, respiratomí syncitiální virus, virus imunodeficience, hepadnavirus, cytomegalovirus a picomavirus. Tedy předmětné sloučeniny jsou účinné při léčení, profylakci retrovirových infekcí a nebo šíření retrovirových infekcí.

Předmětné sloučeniny jsou také účinné při prevenci růstu retrovirů v roztoku. Jak lidské, tak zvířecí tkáňové kultury, například kultury T-lymfocytů se užívají pro řadu dobře známých účelů, například výzkum a diagnostické účely včetně kalibrátorů a kontrol. Před růstem a skladováním buněčných kultur sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být přidány ke kultivačnímu médiu buněčné kultuiy v účinné koncentraci, aby se zabránilo neočekávané nebo nežádané replikaci retrovirů, který může být nepozorovatelně, nevědomě nebo vědomě přítomný v kultuře. Virus může být původně přítomný v buněčné kultuře, například je známo, že HIV je přítomný v lidských T-lymfocytech dlouho před tím, než je detekovatelný v krvi, nebo při vystavení viru. Toto použití sloučenin podle tohoto vynálezu zabraňuje nevědomému nebo nepozorovatelnému vystavení výzkumníka nebo klinického pracovníka smrtícímu retrovirů.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou mít jeden či více asymetrických atomů uhlíku a mohou tedy existovat ve formě optických izomerů jakož i ve formě jejich racemických nebo neracemických směsí. Optické izomery se mohou získat rozdělením racemických směsí konvenčními

-106CZ 297676 B6 postupy, například tvorbou diastereomemích solí reakcí s opticky aktivní kyselinou či bází. Příklady vhodných kyselin jsou kyselina vinná, diacetylvinná, dibenzoylvinná, ditoluoylvinná a kafrsulfonová, a pak rozdělením směsi diastereomerů krystalizací s následujícím uvolněním opticky aktivních bází z těchto solí. Odlišný postup separace optických izomerů vyžaduje použití chirální chromatografické kolony optimálně vybrané, aby se maximalizovalo rozdělení enantiomerů. Ještě dalším dostupným postupem je syntéza kovalentních diastereomemích molekul reakcí s opticky čistou kyselinou v aktivované formě nebo s opticky čistým izokyanátem. Syntetizované diastereomery lze rozdělit konvenčními postupy, například chromatografie, destilace, krystalizace nebo sublimace a pak hydrolyzovat, aby se dostala enantiomemě čistá sloučenina. Opticky aktivní sloučeniny vzorce I se také získají použitím opticky aktivních výchozích materiálu. Tyto izomery mohou být ve formě volné kyseliny, volné báze, esteru nebo soli.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být použity ve formě solí odvozených od anorganických nebo organických kyselin. Tyto soli zahrnují, avšak nejsou omezeny na následující: acetát, alginát, adipát, citrát, aspartát, benzoát, benzensulfonát, bisulfát, butyrát, kafrát, kafrsulfonát, diglukonát, cyklopentanpropionát, dedocylsulfát, ethansulfonát, glukoheptanoát, glycerolfosfát, hemisulfát, heptanoát, hexanoát, fumarát, hydrochlorid, hydrobromid, hydrojodid, 2-hydroxyethansulfonát, laktát, maleát, methansulfonát, nikotinát, 2-naftalensulfonát, oxalát, palmoleát, pektinát, persulfát, 3-fenylpropionát, pikrát, pivalát, propionát, sukcinát, vinan, thiokyanát, tosylát, mesylát, a undekanoát. Rovněž je možno kvartemizovat bazické skupiny obsahující dusík pomocí takových činidel, například nižší alkylhalogenidy, například methyl, ethyl, propyl a butylchloridy, bromidy a jodidy; dialkylsulfáty, například dimethyl, diethyl, dibutyl a dipentylsulfát, halogenidy s dlouhým řetězcem například decyl, lauryl, myristyl a stearylchloridy, bromidy a jodidy, arylalkylhalogenidy, například benzyl a fenylethylbromidy a další. Získají se takto produkty rozpustné ve vodě nebo oleji nebo dispergovatelné.

Příklady kyselin, které jsou použitelné k vytvoření farmaceuticky akceptovatelných adičních solí kyselin, zahrnují takové anorganické kyseliny například kyselina chlorovodíková, sírová a fosforečná a takové organické kyseliny, například kyselina šťavelová, maleová, jantarová a citrónová. Další příklady zahrnují soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin například sodík, draslík, vápník nebo hořčík nebo s organickými bázemi.

Celková denní dávka podávaná hostiteli v jednorázové dávce nebo v rozdělených dávkách může být například od 0,001 do 10 mg/kg tělesné hmotnosti, běžněji od 0,01 do 1 mg. Jednotkové dávkovači přípravky mohou obsahovat taková množství subnásobků denní dávky, která v úhrnu budou rovné množství odpovídajícímu denní dávce.

Množství aktivní přísady, kterou lze kombinovat s materiálem nosiče, aby se získala jednorázová dávková forma, bude kolísat v závislosti na ošetřovaném hostiteli a konkrétním postupu podání.

Dávkový režim pro léčení chorobného stavu pomocí sloučenin a nebo kompozic podle tohoto vynálezu se vybere v závislosti na řadě faktorů včetně věku, tělesné hmotnosti, pohlaví, diety, zdravotního stavu pacienta, závažnosti nemoci, způsobu aplikace, farmakologických úvah, například aktivita, účinnost, farmakokinetický a toxikologický profil konkrétní použité sloučeniny, použitý způsob aplikace léku a zda se sloučenina podává jako součást kombinace léků. Tedy dávkový režim skutečně použitý se může široce měnit a tedy odchylovat od výhodného dávkového režimu ukázaného shora.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mají být podávány orálně, parenterálně, inhalováním sprejového rozstřiku, rektálně, nebo lokálně v recepturách dávkovačích jednotek obsahujících konvenční netoxické farmaceuticky akceptovatelné nosiče, podpůrná léčiva a potřebná média. Lokální aplikace může rovněž spočítat v použití transdermální aplikace formou náplastí nebo pomocí iontoforetických zařízení. Termínem parenterálně, se v kontextu, v jakém je zde použit, rozumí podkožní injekce, intravenální, intramuskulámí, intrastemální injekční nebo infuzní techniky.

- 107CZ 297676 B6

Injektovatelné přípravky, např. sterilní injektovatelné vodné nebo olejovité suspenze mohou být předepsány v souladu se známou praxí za použití vhodných disperzních nebo smáčivých činidel a suspenzních příměsí. Sterilním injektovatelným přípravkem může rovněž být sterilní injektovatelný roztok nebo suspenze v netoxickém, parenterálně akceptovatelném ředidle nebo rozpouštědle, jakým je například roztok 1,3-butandiolu. Mezi akceptovatelnými médii a rozpouštědly lze použít vodu, Ringerův roztok a izotonický roztok chloridu sodného. Mimoto se konvenčně používají sterilní, stálé oleje, ať už jako rozpouštědlo nebo suspenzní médium. Pro tento účel lze použít jakýkoliv nedráždivý stabilní olej včetně syntetických mono- nebo diglyceridů. Kromě toho se v injektovatelných přípravcích používají mastné kyseliny, například kyselina olejová.

Čípky pro rektální aplikace léčiva lze připravit smíchání účinné látky s vhodným nedráždivým excipientem, jakým je kakaové máslo a polyethylenglykoly, které jsou za normálních teplot tuhé, avšak při rektální teplotě kapalné, takže se čípek po zavedení rozpustí a uvolní účinnou substanci.

Pevné dávky pro orální způsob aplikace mohou zahrnovat kapsle, tablety, pilulky, prášky a granule. Ve formě takové pevné dávky je možno aktivní sloučeninu doplnit přimíšením alespoň jednoho inertního nastavovadla, jakým je sacharosa, laktosa nebo škrob. Takové dávkovači receptury mohou jako v běžné praxi zahrnovat další přídavné látky jiného typu než inertní nastavovací substance, například lubrikační činidla, například stearát hořečnatý. V případě kapslí, tablet a pilulek mohou receptury dávek obsahovat i tlumivá činidla. Tablety a pilulky je navíc možno připravovat s povlakem.

Kapalné dávkové formy pro orální podání mohou zahrnovat farmaceuticky akceptovatelné emulze, roztoky, suspenze a sirupy a tinktury obsahující inertní ředidla běžně v praxi používaná, například voda. Takové směsi mohou rovněž obsahovat adjuvantní přípravky, například smáčidla, emulgační a suspenační činidla, sladidla, příchutě a vonné látky.

Sloučeniny dle vynálezu mohou být podávány jako samostatná farmaceuticky aktivní látka, mohou však být použity i v kombinaci s jedním nebo více imunomodulátory, protivirovými přípravky nebo jinými látkami s protiinfekčním účinkem. Například lze sloučeniny dle vynálezu podávat v kombinaci s AZT, DDI, DDC nebo s inhibitory glukosidázy, jakým je N-butyl-1deoxynojirimycin nebo jeho analogy pro profylaxi nebo léčení AIDS. Když se aplikují v kombinaci, terapeutická činidla se mohou formulovat jako samostatné přípravky, které se podávají ve stejné době nebo v různých časech, nebo se terapeutická činidla mohou podávat v podobě jednoho přípravku.

Předcházející text má pouze ilustrativní charakter a není nikterak zamýšlen jako omezení vynálezu na popsané sloučeniny. Modifikace a úpravy, které jsou pro odborníka v daném oboru nasnadě, spadají svou povahou a rozsahem rovněž do předmětu tohoto vynálezu, který je definován v připojených nárocích.

Z předcházejícího popisu může odborník v oboru snadno postihnout podstatnou charakteristiku tohoto vynálezu a aniž by se odchýlil od jeho ducha a rozsahu, provést různé obměny a úpravy vynálezu, aby jej přizpůsobil pro různé aplikace a podmínky využití.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I:

tf^R⁴

R³ ,θ (I).

kde n představuje 0 nebo 1,

R¹ představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, alkenyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, alkinyl se
2 až 5 uhlíkovými atomy, hydroxyalkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, alkoxyalkyl s 1 až 3 15 alkoxylovými a 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, kyanoalkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, imidazolylmethyl, skupiny -CH₂CONH₂, -CH₂CH₂CONH₂, -CH₂S(O)₂NH₂, -CH₂SCH₃, -CH₂S(O)CH₃, -CH₂S(O)₂CH₃, -C(CH₃)₂SCH₃, -C(CH₃)₂S(O)CH₃ nebo -C(CH₃)₂S(O)₂CH₃;

R² představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, C₆ nebo C_]0 aralkyl s 1 až 3 alkylovými uhlí20 kovými atomy, alkylthioalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, C6 nebo Cjo arylthioalkyl s

1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy nebo cykloalkylalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy a 3 až 6 uhlíkovými atomy kruhu,

R³ představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, cykloalkyl s 5 až 8 členy kruhu nebo cyklo25 alkylmethyl s 3 až 6 členy kruhu,

R⁴ představuje C₆ nebo Cio aryl, benzenové jádro přikondenzované k 5 až 6 člennému heteroarylovému kruhu obsahujícímu alespoň 1 heteroatom vybraný zN, O S nebo benzenové jádro přikondenzované k 5 až 6 člennému heterocyklu obsahuj ícímu alespoň 1 heteroatom vybraný 30 z N, O S nebo R⁴ představuje skupinu obecného vzorce IV (IV), kde každé A a B nezávisle představuje O, S, SO nebo SO₂,

R⁶ představuje deuterium, alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, fluor nebo chlor,

R⁷ představuje vodík, deuterium, methyl, fluor nebo chlor, nebo R⁴ představuje skupinu obecného vzorce V (V),

- 109CZ 297676 B6 kde Z představuje O, S nebo NH a R⁹ je vybrán ze skupiny obecných vzorců VI, VII nebo VIII

Y

JL-r²⁰ r* (VI), nebo

R²⁰

R²¹ (VII), (VIII),

5 kde Y představuje O, S nebo NH, X představuje vazbu, O nebo NR²¹,

R²⁰ představuje vodík, alkyl, s 1 až 5 uhlíkovými atomy, alkenyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, alkinyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, C₆ nebo Cio aralkyl s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy, heteroaralkyl s 5 až 6 členy kruhu obsahujícího alespoň 1 heteroatom vybraný z N, O, S a s 1 až 5 ίο alkylovými uhlíkovými atomy, heterocykloalkyl s 5 až 6 členy kruhu obsahujícího alespoň 1 heteroatom vybraný z N, O, S a s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy a s 1 až 5 alkylovými uhlíkovými atomy, aminoalkyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy, N-monosubstituované či N,N-disubstituované aminoalkyly s 2 až 5 uhlíkovými atomy, jejichž substituenty jsou alkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, C₆ nebo Cio aralkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, karboxyalkyl s 1 až 5 uhlíkovými 15 atomy, alkoxykarbonylalkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy v alkoxy i alkylové části, kyanoalkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy nebo hydroxyalkyl s 2 až 5 uhlíkovými atomy,

R²¹ představuje vodík nebo alkylové skupiny s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo skupinu -NR²⁰R²¹ představuje heterocyklickou skupinu s 5 až 6 členy kruhu obsahujícího alespoň 1 hete20 roatom vybraný z N, O, S a

R představuje alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo R R N-alkylovou skupinu, kde alkyl má 1 až 3 uhlíkové atomy,

25 R¹⁰ představuje vodík, alkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, benzyl, fenylmethoxykarbonyl, terc.butoxykarbonyl nebo 4-methoxyfenylmethoxykarbonyl,

R¹¹ představuje vodík, hydroxyalkylovou nebo alkoxyalkylovou skupinu, kde alkoxy i alkylová část má vždy 1 až 3 uhlíkové atomy, a každé R¹² a R¹³ nezávisle představuje vodík, hydroxy, alkoxy, 2-hydroxyalkoxy, hydroxyalkylové nebo alkoxyalkylové skupiny, kde alkoxy i alkylová část má vždy 1 až 3 uhlíkové atomy, nebo R a R nebo R a R spolu s uhlíkovými atomy, ke kterým jsou připojeny, představují skupinu benzeno, která je případně substituovaná alespoň jednou hydroxy nebo alkoxy skupinou 35 s 1 až 3 uhlíkovými atomy, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.

-110CZ 297676 B6

2. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle nároku 1 obecného vzorce I, kde

R¹ představuje alkyl s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenyl s 3 až 4 uhlíkovými atomy, alkinyl s 3 až 4 uhlíkovými atomy, kyanomethyl, imidazolylmethyl, skupiny -CH₂CONH₂, -CH₂CH₂CONH₂, -CH₂S(O)₂NH₂, -CH2SCH3, -CH₂S(O)CH₃, -CH₂S(O)₂CH₃, -C(CH₃)₂SCH₃, -C(CH₃)₂S(O)CH3 nebo-C(CH₃)₂S(O)₂CH3 a

R² představuje alkyl s 3 až 5 uhlíkovými atomy, C₆ nebo C10 arylmethyl, alkylthioalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, C₆ nebo C|₀ arylthiomethyl nebo cykloalkylmethyl s 3 až 6 uhlíkovými atomy kruhu,

R³ představuje alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, cykloalkylmethyl s 3 až 6 členy kruhu, cyklohexyl nebo cykloheptyl,

R⁴ představuje fenyl, 2-naftyl, 4-methoxyfenyl, 4-hydroxyfenyl, 3,4-dimethoxyfenyl, 3aminofenyl, 4-aminofenyl, 2-aminobenzothiazol-5-yl, 2-aminobenzothiazol-6-yl, benzothiazol-5-yl, benzothiazol-6-yl, benzoxazol-5-yl, 2,3-dihydrobenzofuran-5-yl, benzofuran-5-yl, l,3-benzodioxol-5-yl nebo l,4-benzodioxan-6-yl, nebo skupinu obecného vzorce IV kde každé A a B představuje O,

R⁶ představuje deuterium, methyl, ethyl, propyl, izopropyl nebo fluor, a

R⁷ představuje vodík, deuterium, methyl nebo fluor, nebo R⁴ skupinu obecného vzorce V (V), kde Z představuje O, S nebo NH; a R⁹ je vybrán ze skupiny obecných vzorců VI, VII nebo VIII (VI), nebo (VII),

O .0 (Vin),

- 111 CZ 297676 B6 kde Y představuje O, S nebo NH, X představuje vazbu, O nebo NR²¹,

R²⁰ představuje vodík, alkyl s 1 až 5 uhlíkovými atomy, fenylalkyl s 1 až 3 alkylovými uhlíkovými atomy, heterocykloalkyl, kde heterocyklo představuje 5 až 6 členný kruh obsahující alespoň jeden heteroatom vybraný z O, N, S a kde alkyl má 1 až 3 uhlíkové atomy, nebo N-monosubstituované či Ν,Ν-disubstituované aminoalkyly s 2 až 3 uhlíkovými atomy, jejichž substituenty jsou alkyl s 1 až 3 uhlíkovými atomy, a

R²¹ představuje vodík nebo methyl, nebo skupina -NR²⁰R²¹ představuje pyrrolidinyl, piperidinyl, piperazinyl, 4-methylpiperazinyl, 4-benzylpiperazinyl, morfolinyl nebo thiamorfolinyl, a

R²² představuje alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.
3. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle nároku 2 obecného vzorce I, kde n je 0,

R¹ představuje sek-butyl, terc-butyl, izopropyl, 3-propinyl, imidazolylmethyl, skupiny -CH₂CONH₂, -CH₂SCH₃, -CH₂S(O)CH₃, -CH₂S(O)₂CH₃, -C(CH₃)₂SCH₃, -C(CH₃)₂S(O)CH₃nebo-C(CH₃)₂S(O)₂CH₃ a

R² představuje izobutyl, n-butyl, CH₃SCH₂CH₂-, fenylthiomethyl, (2-naftylthio)methyl, benzyl, 4-methoxyfenylmethyl, 4-hydroxyfenylmethyl, 4-fluorfenylmethyl nebo cyklohexylmethyl,

R³ představuje propyl, izopentyl, izobutyl, butyl, cyklohexyl, cykloheptyl, cyklopentylmethyl, cyklohexylmethyl,

R⁴ představuje fenyl, 2-naftyl, 4-methoxyfenyl, 4-hydroxyfenyl, benzothiazol-5-yl, benzothiazol-6-yl, benzoxazol-5-yl, 2,3-dihydrobenzofuran-5-yl, benzofuran-5-yl, 1,3benzodioxol-5-yl, 2-methyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-dimethyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2dideutero-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-difluor-l,3-benzodioxol-5-yl, nebo 1,4-benzodioxan-6yl, nebo skupinu obecného vzorce (V) 'YXý- kde Z představuje O, S nebo NH, R⁹ představuje skupinu obecných vzorců VI, VII nebo VIII (VI), (Vn), (Vin),

-112CZ 297676 B6 kde Y představuje O, S nebo NH, X představuje vazbu, O nebo NR²¹,

R²⁰ představuje vodík, methyl, ethyl, propyl, izopropyl, izobutyl, benzyl, 2—(1—pyrrolidinyljethyl, 2-( 1-piperidinyl)ethyl, 2-(l-piperazinyl)ethyl, 2-(4-methylpiperazin-l-yl)ethyl, 2(l-morfolinyl)ethyl, 2-(l-thiamorfolinyl)ethyl nebo 2-(N,N-dimethylamino)ethyl,

R²¹ představuje vodík, a

R²² představuje methyl,

R¹⁰ představuje vodík, methyl nebo benzyl,

R¹¹ představuje vodík, a každé R¹² a R¹³ nezávisle představuje vodík, hydroxy, nebo methoxy, nebo R¹¹ a R¹² spolu s uhlíkovými atomy, ke kterým jsou připojeny, představují skupinu benzeno, která je případně substituovaná alespoň jednou hydroxy nebo methoxy skupinou, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.
4. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle nároku 3 obecného vzorce I, kde

R¹ představuje sek-butyl, terc-butyl, izopropyl, 3-propinyl nebo -C(CH₃)₂S(O)₂CH₃,

R² představuje benzyl, 4-fluorfenylmethyl nebo cyklohexylmethyl,

R⁴ představuje fenyl, 4-methoxyfenyl, 4-hydroxyfenyl, benzothiazol-5-yl, benzothiazol-6yl, 2,3-dihydrobenzofuran-5-yl, benzofuran-5-yl, 1,3-benzodioxol-5-yl, 2-methyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-dimethyl-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2-dideutero-l,3-benzodioxol-5-yl, 2,2difluor-1,3-benzodioxol-5-yl, 1,4-benzodioxan-6-yl, 2-(methoxykarbonyIamino)benzothiazol6—y 1 nebo 2-(methoxykarbonylamino)benzimidazol-5-yl,

R¹⁰ představuje vodík nebo methyl,

R¹² představuje vodík nebo hydroxy skupinu,

R¹³ představuje vodík, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl či ester.
5. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle nároku 1 podle obecného vzorce I, kde farmaceuticky přijatelná sůl je sůl kyseliny chlorovodíkové, sůl kyseliny sírové, sůl kyseliny fosforečné, sůl kyseliny šťavelové, sůl kyseliny maleinové, sůl kyseliny jantarové, sůl kyseliny citrónové a sůl kyseliny methansulfonové.
6. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle nároku 5 podle obecného vzorce I, kde farmaceuticky přijatelná sůl je sůl kyseliny chlorovodíkové, sůl kyseliny šťavelové, sůl kyseliny citrónové a sůl kyseliny methansulfonové.
7. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu podle nároku 1, kterým je

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

- 113 CZ 297676 B6

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]aniino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,3-benzodioxol-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2--yl)karbonyl]amino]-N-[2R--hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-rnethylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[fenylsulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4-methoxyfenylsulfbnyl)(2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyI)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4—methoxyfenylsulfonyl)(2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrroIidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4-methoxyfenylsulfonyl)(2methylpropyl)amino]-lS-(fenyImethyl)propyl]-3S-methylpentanainid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[(4—methoxyfenylsulfonyl)(2methylpropyI)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R~hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-niethylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4—pentynamid,

2S-[[(pynolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazoI-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(benzothiazol-6-yl)sulfonyl](2methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yI)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(2-naftyl)sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-4-pentynamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3,3-dimethylbutanamid,

-114CZ 297676 B6

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3-methylbutanamid,

2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[(l,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]-3S-methylpentanamid,

5 2S-[[(pyrrolidin-2-yl)karbonyl]amino]-N-[2R-hydroxy-3-[[( 1,4-benzodioxan-6-yl)-sulfonyl](2-methylpropyl)amino]-lS-(fenylmethyl)propyl]—1-pentynamid.
8. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce 1 podle nároku 1 pro použití při inhibici retrovirové proteázy.
9. Derivát hydroxyethylaminsulfonamidu obecného vzorce I podle nároku 1 pro použití při prevenci replikace retroviru in vitro.
10. Farmaceutická kompozice, vyznačená tím, že obsahuje derivát hydroxyethylamin15 sulfonamidu obecného vzorce I podle nároku 1 a farmaceuticky přijatelný nosič.
11. Farmaceutická kompozice podle nároku 10 pro použití při léčení retrovirové infekce retrovirové proteázy.

20
12. Farmaceutická kompozice podle nároku 11,vyznačená tím, že retrovirová infekce je

HIV infekce.
13. Farmaceutická kompozice podle nároku 10 pro použití při léčení AIDS.