CZ288985B6 - Vysokotlaká výbojka a způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Vysokotlak v²bojka sest v z keramick trubice (10); z uzav rac ho prvku (50A; 50B), kter² je opat°en pr choz m otvorem (14a, 15a), p°i em alespo st tohoto uzav rac ho prvku (50A; 50B) je upevn na k vnit°n mu povrchu (12a) koncov sti (12) keramick trubice (10); z elektrick ho vodi e (5; 28), kter² je opat°en elektrodov²m syst mem (9; 27) a kter² je vlo en do pr choz ho otvoru (14a, 15a) uzav rac ho prvku (50A; 50B), a z vrstvy (16A, 16B, 16C, 16D, 16E) t snic ho materi lu. Vrstva (16A, 16B, 16C, 16D, 16E) t snic ho materi lu je vytvo°ena pro spojen s uzav rac m prvkem (50A; 50B) krom prostoru pr choz ho otvoru (14a, 15a) a s elektrick²m vodi em (5; 28). Zp sob v²roby t to vysokotlak v²bojky zahrnuje kroky: p° prava t lesa uzav rac ho prvku (50A) vlo en m elektrick ho vodi e (5) do pr choz ho otvoru (14a, 15a) t lesa uzav rac ho prvku (50A) bez vlo en vrstvy (16A) t snic ho materi lu; p° prava t lesa keramick trubice (10) upevn n m alespo sti uzav rac ho prvku (50A)\

Description

(57) Anotace:

Vysokotlaká výbojka sestává z keramické trubice (10); z uzavíracího prvku (50A; 50B), který je opatřen průchozím otvorem (14a, 15a), přičemž alespoň část tohoto uzavíracího prvku (50A; 50B) je upevněna k vnitřnímu povrchu (12a) koncové části (12) keramické trubice (10); z elektrického vodiče (5; 28), který je opatřen elektrodovým systémem (9; 27) a který je vložen do průchozího otvoru (14a, 15a) uzavíracího prvku (50A; 50B), a z vrstvy (16A, 16B, 16C, 16D, 16E) těsnicího materiálu. Vrstva (16A, 16B, 16C, 16D, 16E) těsnícího materiálu je vytvořena pro spojení s uzavíracím prvkem (50A; 50B) kromě prostoru průchozího otvoru (14a, 15a) a s elektrickým vodičem (5; 28). Způsob výroby této vysokotlaké výbojky zahrnuje kroky: příprava tělesa uzavíracího prvku (50A) vložením elektrického vodiče (5) do průchozího otvoru (14a, 15a) tělesa uzavíracího prvku (50A) bez vložení vrstvy (16A) těsnicího materiálu; příprava tělesa keramické trubice (10) upevněním alespoň části uzavíracího prvku (50A) do vnitřku koncové části tělesa keramické trubice (10); vytvoření vrstvy (16A) těsnicího materiálu, která obsahuje složku těsnicího materiálu, která se dotýká elektrického vodiče (5) a uzavíracího prvku (50A) vyjma prostoru průchozím otvoru, a slinování tělesa uzavíracího prvku (50A), tělesa keramické trubice (10) a vrstvy (16A) těsnicího materiálu.

Vysokotlaká výbojka a způsob její výroby

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká vysokotlaké výbojky využívající keramickou trubici. Vynález se rovněž týká způsobu výroby této vysokotlaké výbojky.

Dosavadní stav techniky

U vysokotlakých výbojek využívajících keramické trubice jsou obě koncové části keramické trubice uzavřeny vložením uzavíracích prvků (obvykle nazývaných keramické zátky) dovnitř této výbojky. V uzavíracích prvcích jsou vyvrtány průchozí otvory, přičemž do těchto průchozích otvorů je vložen kovový elektrický vodič. Tento kovový elektrický vodič je opatřen elektrodou a do vnitřního prostoru keramické trubice je neprodyšně plněn ionizovatelný luminiscenční materiál. Jako takto vytvořené vysokotlaké výbojky jsou známé především vysokotlaká sodíková luminiscenční výbojka a kovová halogenidová výbojka. Zejména kovová halogenidová výbojka má vynikající vlastnosti barevného vyzařování. Použitím keramiky jako materiálu pro trubici je možné vysokotlakou výbojku používat při vysokých teplotách.

Obr. 1 je pohled v řezu ilustrující výhodný příklad provedení konstrukce koncové části takové keramické trubice podle dosavadního stavu techniky. Hlavní těleso 11 keramické trubice má trubkový tvar nebo tvar láhve zužující se na obou koncích, které oba mají válcovou koncovou část 12. Hlavní těleso a válcové koncové části 12 jsou vyrobeny, například, ze slinutého tělesa oxidu hlinitého. Vnitřní povrch 11a hlavního tělesa 11 má zakřivený tvar. Protože vnitřní povrch 12a válcové koncové části 12 je přímý při pohledu v axiálním směru hlavního tělesa 11. je mezi hlavním tělesem 11 a válcovou koncovou částí 12 vytvořen roh 36. Dovnitř válcové koncové části 12 je vložen a je zde uchycen uzavírací prvek 41, přičemž v tomto uzavíracím prvku 41 je vytvořen průchozí otvor 41a. který prochází v axiálním směru tohoto uzavíracího prvku 41. Do průchozího otvoru 41a je pevně usazen jehlový elektrický vodič 5. V tomto příkladu provedení výbojky má jehlový elektrický vodič 5 válcový tvar a je uspořádán tak, aby vnitřním prostorem 5a tohoto jehlového elektrického vodiče 5 bylo možno přivádět ionizovatelný luminiscenční materiál do vnitřního prostoru 13 hlavního tělesa 1.1,. Vnější konec jehlové elektrického vodiče 5 je opatřen těsnicí částí 5b, která těsní počáteční plyn a ionizovatelný luminiscenční materiál po jeho přivedení do výbojky, kde je udržuje. Tyto plyny jsou tedy utěsněny uvnitř výbojky prostřednictvím těsnicí části 5b. K vnějšímu povrchu jehlového elektrického vodiče 5 je uchycena tyčinka 7 elektrody.

U takto vytvořené keramické trubice je nezbytné vytvořit utěsnění mezi uzavíracím prvkem 41 a válcovou koncovou částí 12 a mezi uzavíracím prvkem 41 a jehlovým elektrickým vodičem 5. Pro tento účel je u tohoto příkladného provedení výbojky vkládán jehlový elektrický vodič do průchozího otvoru kalcinovaného tělesa uzavíracího prvku 41. který je pak usazen do válcové koncové části 12, aby se vytvořilo sestavené těleso, přičemž toto sestavené těleso je potom slinuto do integrálního tělesa. Tímto integrálním slinováním je současně vytvořeno těsnění mezi válcovou koncovou částí 12 a uzavíracím prvkem 41 a rovněž je vytvořeno těsnění mezi uzavíracím prvkem 41 a jehlovým elektrickým vodičem 5.

U tohoto shora popsaného těsnicího postupu jsou uzavírací prvek 41 a válcová koncová část 12 konstruovány takovým způsobem, aby vnitřní průměr válcové koncové části 12 byl menší než vnější průměr uzavíracího prvku 41, pokud kalcinované těleso válcové koncové části 12 nemá v sobě vložené kalcinované těleso uzavíracího prvku 41, je vypáleno. Proto je uzavírací prvek 41 pevně a těsně vtlačen a držen ve válcové koncové části 12. Totéž platí pro uzavírací prvek 41 a jehlový elektrický vodič 5. Jako materiál elektrického vodiče je z hlediska různých vlastností a odolnosti proti korozi výhodný molybden, wolfram, rhenium nebo jejich slitiny. Jako materiál keramické trubice je obvykle používána keramika z oxidu hlinitého. Pokud je keramika z oxidu hlinitého použita jako materiál uzavíracího prvku, vznikne zde větší rozdíl mezi teplotní

-1 CZ 288985 B6 roztažností uzavíracího prvku a elektrickým vodičem, takže použití složených materiálu z keramiky z oxidu hlinitého a výše popsaných kovů nebo jiných cermetů je obvyklé.

Předkladatelé vynálezu ovšem provedli mnoho nových studií shora popsaného výrobního postupu, aby vyřešili následující problémy. Jmenovitě, v kroku finálního vypalování shora popsaného postupu, jsou kalcinované těleso válcové koncové části 12 akalcinované těleso uzavíracího prvku 41 samozřejmě vypalovány a za tepla lisovány v bočním směru na obr. 1 (obvodový směr keramické trubice). Uzavírací prvek 41 a jehlový elektrický vodič 5 jsou pevně drženy a utěsněny v keramické trubici prostřednictvím smrštění pálením. V kroku finálního vypalování jsou ovšem kalcinované těleso válcové koncové části 12 akalcinované těleso uzavíracího prvku 41 současně také vypalovány a smršťovány ve směru šipky E (směr centrální osy keramické trubice). Výsledkem je, že se vytvářejí a také zůstávají velká teplotní napětí při pohledu ve směru šipky E centrální osy keramické trubice mezi uzavíracím prvkem 41 a válcovou koncovou částí 12 a mezi uzavíracím prvkem 41 a jehlovým elektrickým vodičem 5.

Zejména pokud má vysokotlaká výbojka vynikající vlastnosti barevného vyzařování a má nejstudenější teplotu 700 °C nebo větší, a je vystavena častému vypnutí a zapnutí světelného cyklu, se ohřívacími cykly zvětšuje vliv shora uvedených zbytkových napětí, takže se zvětšuje pravděpodobnost destrukce keramické trubice, přičemž z ní unikne ionizovatelný luminiscenční materiál.

Kromě těsnicí konstrukce koncové části, jak je znázorněno na obr. 1, je utěsnění mezi uzavíracím prvkem a jehlovým elektrickým vodičem 5 prováděno v podstatě tlakem mezi těmito součástmi, takže je nezbytná mnohem vyšší spolehlivost utěsnění, vzhledem k mnohonásobnému opakování zapnutí a vypnutí světelných cyklů a rozdílům v součinitelích teplotní roztažností uzavíracího prvku 41 a jehlového elektrického vodiče 5. Z tohoto důvodu je neustále požadováno vytvoření těsnicí struktury, která by měla značnou odolnost proti korozi a vysokou spolehlivost oproti halogenidům kovů.

Cílem vynálezu je tedy vytvořit těsnicí strukturu koncové části keramické trubice, která může zabránit poškození a destrukci příslušných prvků a unikání ionizovatelného luminiscenčního materiálu u koncové části keramické trubice, způsobené mnohonásobným opakováním zapnutí a vypnutí světelných cyklů keramické trubice.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je tedy vytvořena vysokotlaká výbojka, která sestává z keramické trubice obsahující ionizovatelný luminiscenční materiál a startovací plyn naplněný do vnitřního prostoru této keramické trubice; z uzavíracího prvku, který je opatřen průchozím otvorem, přičemž alespoň část tohoto uzavíracího prvku je upevněna k vnitřnímu povrchu koncové části keramické trubice; z elektrického vodiče, který je opatřen elektrodovým systémem a který je vložen do průchozího otvoru uzavíracího prvku, a z vrstvy těsnicího materiálu. Podstata vynálezu přitom spočívá v tom, že vrstva těsnicího materiálu je vytvořena pro spojení s uzavíracím prvkem a s elektrickým vodičem vyjma v prostoru průchozího otvoru.

Výhodně je vrstva těsnicího materiálu metalizovaná vrstva.

Výhodně má uzavírací prvek má vnitřní část upevněnou v koncové části keramické trubice a vnější část, která tvoří jeden celek s vnitřní částí, přičemž vnější část a elektrický vodič jsou spolu v těsném kontaktu a mezi nimi je upravena vrstva těsnicího materiálu pro spojení vnější části a elektrického vodiče.

Výhodně je vnitřní část vyrobena ze stejného typu materiálu, jako je materiál keramické trubice, a vnější část je vyrobena ze složeného materiálu, který má součinitel teplotní roztažností mezi součinitelem teplotní roztažností materiálu keramické trubice a součinitelem teplotní roztažností materiálu elektrického vodiče.

-2CZ 288985 B6

Výhodně je vrstva těsnicího materiálu vytvořena mezi uzavíracím prvkem a teplotní roztažnost omezujícím prvkem, které jsou umístěny v poloze navzájem protilehlé, na uzavíracím prvku na vnější straně keramické trubice a spojena s teplotní roztažnost omezujícím prvkem.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje prstencový prvek, vyrobený z kovu s vysokou teplotou tání, který je vložen mezi uzavírací prvek a teplotní roztažnost omezující prvek, přičemž mezi prstencovým prvkem a uzavíracím prvkem a mezi prstencovým prvkem a teplotní roztažnost omezujícím prvkem je upravena vrstva těsnicího materiálu.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje prstencový výstupek vytvořený na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče, přičemž tento prstencový výstupek je vložen mezi uzavírací prvek a teplotní roztažnost omezující prvek, a mezi prstencovým výstupkem a uzavíracím prvkem a mezi prstencovým výstupkem a teplotní roztažnost omezujícím prvkem je vytvořena vrstva těsnicího materiálu.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje první uzavírací prvek, upevněný ve vnitřním prostoru koncové části keramické trubice, a druhý uzavírací prvek, upevněný na distálním koncovém povrchu koncové části keramické trubice, přičemž na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče je vytvořen prstencový výstupek a tento prstencový výstupek je vložen mezi první uzavírací prvek a druhý uzavírací prvek, přičemž mezi prvním uzavíracím prvkem a prstencovým výstupkem a mezi druhým uzavíracím prvkem a prstencovým výstupkem je vytvořena vrstva těsnicího materiálu.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje elektrodový systém, který je upevněn na vnitřním povrchu elektrického vodiče ve vnitřním prostoru keramické trubice.

Výhodně je ve vnitřním prostoru keramické trubice na elektrickém vodiči upevněn elektrodový systém, přičemž distální konec tohoto elektrodového systému je ohnut směrem k centrální ose keramické trubice.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje uzavírací prvek jehož alespoň ta část, která je umístěna v koncové části keramické trubice, je vyrobena ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice, přičemž na vnější straně uzavíracího prvku je upraven kontaktní tlačný uzavírací prvek, a elektrický vodič je vložen do příslušného průchozího otvoru uzavíracího prvku a kontaktního tlačného uzavíracího prvku, a mezi uzavíracím prvkem a kontaktním tlačným uzavíracím prvkem a mezi kontaktním tlačným uzavíracím prvkem a elektrickým vodičem je vytvořena vrstva těsnicího materiálu, a přičemž vrstva těsnicího materiálu mezi kontaktním tlačným prvkem a elektrickým vodičem je přitlačena kontaktní tlačnou silou kontaktního tlačného prvku směrem k povrchu elektrického vodiče.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje uzavírací prvek jehož alespoň ta část, která je umístěna v koncové části keramické trubice, je vyrobena ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice, a teplotní roztažnost omezující prvek, který je umístěn v poloze protilehlé k uzavíracímu prvku na vnější straně keramické trubice, přičemž mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem a uzavíracím prvkem a mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem a elektrickým vodičem je upravena vrstva těsnicího materiálu, která je vyrobena z taveniny skleněného materiálu.

Podle vynálezu je rovněž vytvořena vysokotlaká výbojka zahrnující uzavírací prvek, který je opatřen průchozím otvorem, přičemž alespoň část tohoto uzavíracího prvku je upevněna k vnitřku koncové části keramické trubice; elektrický vodič, který je vložen do průchozího otvoru uzavíracího prvku, a z metalizované vrstvy pro utěsnění. Přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že metalizovaná vrstva je vytvořena pro spojení s uzavíracím prvkem a s elektrickým vodičem.

Výhodně je metalizovaná vrstva vytvořena mezi průchozím otvorem uzavíracího prvku a elektrickým vodičem v koncové části keramické trubice.

-3CZ 288985 B6

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje trubkový první uzavírací prvek, upevněný ve vnitřním prostoru koncové části keramické trubice, trubkový druhý uzavírací prvek, upravený ve vnitřním prostoru prvního uzavíracího prvku, a elektrický vodič, který je umístěn ve vnitřním prostoru druhého uzavíracího prvku, přičemž mezi prvním uzavíracím prvkem a druhým uzavíracím prvkem a mezi druhým uzavíracím prvkem a elektrickým vodičem jsou vytvořeny metalizované vrstvy.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje první teplotní roztažnost omezující prvek, umístěný proti povrchu uzavíracího prvku, který směřuje k vnějšímu povrchu keramické trubice, druhý teplotní roztažnost omezující prvek, umístěný na uzavíracím prvku na straně proti teplotní roztažnost omezujícímu prvku, elektrický vodič, který je vložen do průchozích otvorů prvního a druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku, přičemž první a druhý teplotní roztažnost omezující prvek mají vnitřní průměry větší než je průměr uzavíracího prvku.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje metalizovanou vrstvu, která má otevřené póry napuštěné sklem a která je umístěna na povrchu uzavíracího prvku, který směřuje k vnější straně keramické trubice.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje skleněnou vrstvu mezi průchozím otvorem prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a elektrickým vodičem, která je v kontaktu s metalizovanou vrstvou.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje uzavírací prvek, který má sraženou část v rohové části dotýkající se keramické trubice.

Vysokotlaká výbojka podle vynálezu výhodně zahrnuje uzavírací prvek, který má sraženou část v rohové části dotýkající se keramické trubice, první teplotní roztažnost omezující prvek, který má sraženou část v rohové části dotýkající se keramické trubice, a druhý teplotní roztažnost omezující prvek, který má sraženou část v rohové části dotýkající se keramické trubice.

Podle vynálezu je rovněž navržen způsob výroby vysokotlaké výbojky, která je definována výše, přičemž podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že se

- připraví těleso uzavíracího prvku vložením elektrického vodiče do průchozího otvoru tělesa uzavíracího prvku bez vložení vrstvy těsnicího materiálu,

- připraví těleso keramické trubice upevněním alespoň části uzavíracího prvku do vnitřku koncové části tělesa keramické trubice,

- vytvoří vrstva těsnicího materiálu, která obsahuje složku těsnicího materiálu, která se dotýká uzavíracího prvku a elektrického vodiče vyjma prostoru v průchozím otvoru, a

- slinuje těleso uzavíracího prvku, těleso keramické trubice a vrstva těsnicího materiálu.

Výhodně se na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče vytvoří prstencový výstupek, přičemž tento prstencový výstupek a těleso uzavíracího prvku se umístí proti sobě při pohledu od směru centrální osy keramické trubice, a mezi prstencovým výstupkem s tělesem uzavíracího prvku se vytvoří vrstva těsnicího materiálu.

Výhodně se na elektrickém vodiči ve vnitřním prostoru keramické trubice upevní elektrodový systém, přičemž distální koncová strana tohoto elektrodového systému se ohne směrem k centrální ose keramické trubice, pak se elektrický vodič, který je opatřen elektrodovým systémem, vloží od elektrodového systému do průchozího otvoru tělesa uzavíracího prvku.

Podle vynálezu je rovněž navržen způsob výroby vysokotlaké výbojky, která je definována výše, přičemž podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že

- se nanese metalizovaná pasta do průchozího otvoru tělesa, uzavíracího prvku,

- elektrický vodič se vloží do průchozího otvoru s nanesenou metalizovanou pastou uzavíracího prvku do dané polohy a upevní v průchozím otvoru vypálením metalizované pasty, a

- poté se těleso uzavíracího prvku vloží do vnitřního prostoru koncové části tělesa keramické trubice do dané polohy, a provede se finální vypalování.

-4CZ 288985 B6

Výhodně se metalizovaná pasta nanese také na hlavní povrch, který je vnějším povrchem keramické trubice, když je uzavírací prvek upevněn ve vnitřním prostoru koncové části keramické trubice.

Výhodně se do otevřených pórů metalizované vrstvy vytvořené na hlavním povrchu uzavíracího prvku po finálním vypálení zapustí sklo.

Výhodně se na tělese uzavíracího prvku vytvoří sražená část v rohové části přiléhající ke keramické trubici, a potom se provede finální vypalování.

Výhodně se těleso trubkového prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a těleso trubkového druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku tvarují tak, že první a druhý teplotní roztažnost omezující prvek mají po finálním vypalování větší vnitřní průměry než je vnitřní průměr uzavíracího prvku, metalizovaná pasta se nanese na alespoň průchozí otvor tělesa uzavíracího prvku, elektrický vodič se vloží do průchozích otvorů tělesa uzavíracího prvku, tělesa prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a tělesa druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku do dané polohy, poté se metalizovaná pasta vypálí, a pak se první teplotní roztažnost omezující prvek, druhý teplotní roztažnost omezující prvek a uzavírací prvek, ke kterým je upevněn elektrický vodič, vloží do koncové části tělesa keramické trubice do dané polohy ve vnitřním prostoru, a provede se integrální finální vypalování.

Výhodně se vrstva metalizované pasty vytvoří mezi tělesem uzavíracího prvku a tělesem prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku, a vrstva metalizované pasty se vytvoří mezi tělesem uzavíracího prvku a tělesem druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku.

Výhodně se na metalizovanou vrstvu uzavíracího prvku po finálním vypálení mezi průchozí otvor prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a elektrický vodič nataví sklo.

Výhodně se na rohové části tělesa uzavíracího prvku, přiléhající ke keramické trubici, vytvoří sražená část, na rohové části tělesa prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku, přiléhající ke keramické trubici, se vytvoří sražená část, a na rohové části tělesa druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku, přiléhající ke keramické trubici, se vytvoří sražená část, a potom se provede finální vypalování.

Podle vynálezu je rovněž navržen způsob výroby vysokotlaké výbojky, která je definována výše, přičemž podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že metalizovaná pasta se nanese mezi těleso prvního uzavíracího prvku a těleso druhého uzavíracího prvku, aby se vytvořilo sestavené těleso, potom se metalizovaná pasta vypálí, aby se těleso prvního uzavíracího prvku a těleso druhého uzavíracího prvku staly integrálními.

Pro lepší porozumění předkládaného vynálezu budou v následujícím popisu podrobněji vysvětlena některá výhodná provedení vynálezu. Tento podrobnější popis bude proveden s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je pohled v řezu na běžnou keramickou trubici, který znázorňuje strukturu v okolí koncové části této výbojky.

Obr. 2 je schematický pohled v částečném řezu pro schematickou ilustraci příkladu provedení celé struktury vysokotlaké výbojky.

Obr. 3 je pohled v řezu na příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, znázorňující zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11, u které je vrstva 16A těsnicího materiálu vytvořena mezi vnější částí 15 uzavíracího prvku 50A a teplotní roztažnost omezujícím prvkem 17.

Obr. 4 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11. u které je vrstva 58 těsnicího

-5CZ 288985 B6 materiálu vytvořena mezi vnější částí 57 uzavíracího prvku 56 a teplotní roztažnost omezujícím prvkem 17.

Obr. 5 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11, u které je mezi vnější část 15 uzavíracího prvku 50A a teplotní roztažnost omezující prvek 17 vložen prstencový prvek 18 a mezi těmito částmi jsou vytvořeny vrstvy 16B a 16C těsnicího materiálu.

Obr. 6 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11. u které je mezi vnější část 57 uzavíracího prvku 56 a teplotní roztažnost omezující prvek 17 vložen prstencový prvek 18 a mezi těmito částmi jsou vytvořeny vrstvy 59A a 59B těsnicího materiálu.

Obr. 7 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11, u které je na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče 5 vytvořen prstencový výstupek 22 a vrstvy 16D a 16E těsnicího materiálu jsou vytvořeny mezi vnější částí 21 a prstencovým výstupkem 22 a mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem a prstencovým výstupkem 22.

Obr. 8 je rozložený pohled v řezu na příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu pro ilustraci způsobu výroby sestaveného tělesa z tělesa 51 uzavíracího prvku, určeného k vypalování, a z elektrického vodiče 23.

Obr. 9(a) respektive obr. 9(b) jsou pohledy v řezu na příklady provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, které ilustrují způsob výroby sestaveného tělesa z elektrického vodiče 24,28 a z tělesa 51 uzavíracího prvku, určeného k vypalování.

Obr. 10 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení předkládaného vynálezu, kteiý znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11. u které je na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče vytvořen prstencový výstupek 22. přičemž je použito elektrického vodiče a elektrodového systému, které jsou znázorněny na obr. 9(b).

Obr. 11 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12 keramické trubice 11. u které je na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče 5 vytvořen prstencový výstupek 22, přičemž je použito elektrického vodiče a elektrodového systému, které jsou znázorněny na obr. 9(a).

Obr. 12 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12. u které je vrstva těsnicího materiálu vytvořena mezi uzavíracím prvkem 60 a kontaktním tlačným těsnicím prvkem 61.

Obr. 13 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12. u které je vrstva těsnicího materiálu vytvořena mezi uzavíracím prvkem 63 a kontaktním tlačným uzavíracím prvkem 64, a tloušťka kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 se zvětšuje od vnější obvodové strany směrem k vnitřní obvodové straně.

Obr. 14 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12. u které je na povrchu vnitřní části 34 uzavíracího prvku 50C ve vnitřním prostoru 13 vytvořena metalizovaná vrstva 15H.

Obr. 15 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové Části 12, u které je mezi první uzavírací prvek 33 a druhý uzavírací prvek 32 vložen kontaktní tlačný uzavírací prvek 67, a mezi příslušnými prvky jsou vytvořeny vrstvy 68A, 68C těsnicího materiálu.

Obr. 16 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které je mezi první uzavírací prvek 72 a druhý uzavírací prvek 71 vložen kontaktní tlačný uzavírací prvek 73, a mezi příslušnými prvky jsou vytvořeny vrstvy 74A. 74C těsnicího materiálu.

-6CZ 288985 B6

Obr. 17 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které je mezi uzavíracím prvkem 81 a elektrickým vodičem 6 vytvořena metalizovaná vrstva 83.

Obr. 18 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které je druhý uzavírací prvek 86 umístěn ve vnitřním prostoru prvního uzavíracího prvku 87.

Obr. 19 je pohled v řezu na další příklad provedení předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které je první teplotní roztažnost omezující prvek 89 upevněn na vnější straně uzavíracího prvku 81, a druhý teplotní roztažnost omezující prvek 90 je upevněn na vnitřní straně uzavíracího prvku 81.

Obr. 20 je blokový diagram ilustrující příklad provedení výrobního způsobu podle předkládaného vynálezu.

Obr. 21 je blokový diagram ilustrující další příklad provedení výrobního způsobu podle předkládaného vynálezu.

Obr. 22 je pohled v řezu na další příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které jsou mezi uzavíracím prvkem 91 a teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93, protilehlým k vnější straně uzavíracího prvku, a mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93 a elektrickým vodičem 5 vytvořeny skleněné vrstvy 92A. 92B.

Obr. 23 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, ^u které jsou mezi vnější boční částí 15 uzavíracího prvku 50A a teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93, protilehlým k vnější boční části 15 uzavíracího prvku, a mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93 a elektrickým vodičem 5 vytvořeny skleněné vrstvy 92A, 92B.

Obr. 24 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které jsou mezi vnější boční částí 57 uzavíracího prvku 56 a teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93, protilehlým k vnější boční části 57 uzavíracího prvku, a mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93 a elektrickým vodičem 5 vytvořeny skleněné vrstvy 92A, 92B.

Obr. 25 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12, u které vytvořeny skleněné vrstvy 92A, 92B, a mezi uzavíracím prvkem 97 a elektrickým vodičem 106 je vytvořena metalizovaná vrstva 98.

Obr. 26 je pohled v řezu na příklad provedení vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje zvětšenou strukturu kolem koncové části 12A, u které celá těsnicí struktura je utěsněna metalizovanou vrstvou nebo skleněnou vrstvou 105 vzhledem ke koncové části 12A hlavního tělesa 11.

Obr. 27(a) respektive obr. 27(b) jsou zvětšené pohledy v řezu na okolí koncového povrchu skleněné vrstvy 92A.

Obr. 28 je blokový diagram ilustrující způsob výroby odpovídajících těsnicích struktur jednotlivých příkladů provedení vynálezu, znázorněných na obr. 22 až obr. 27.

Příklady provedení vynálezu

Nyní bude předkládaný vynález podrobněji vysvětlen ve spojení s přiloženými výkresy.

Obr. 2 je schematický pohled znázorňující vysokotlakou výbojku s halogenidem kovu. Keramická trubice 10 je umístěna do vnější trubice 2, která je vyrobena z křemenného skla nebo z tvrzeného skla. Centrální osa vnější trubice 2 splývá s centrální osou keramické trubice ]0. Oba

-7CZ 288985 B6 konce vnější trubice 2 jsou vzduchotěsně uzavřeny vodivými víčky 3. Keramická trubice 10 je tvořena hlavním tělesem 11 soudkového tvaru, které má rozšířenou střední část a koncové části 12 uložené na obou koncích hlavního tělesa 11. Keramická trubice 10 je držena vnější trubicí 2 prostřednictvím dvou přívodních drátků J, které jsou spojeny s příslušnými vodivými víčky 3 prostřednictvím plíšku 4. Horní přívodní drátek 1 je přivařen k tyčovému elektrickému vodiči 6 a spodní přívodní drátek 1 je přivařen k trubkovému elektrickému vodiči 5.

Tyčový elektrický vodič 6 respektive trubkový elektrický vodič 5 jsou vloženy do průchozích Otvorů příslušných uzavíracích prvků, ve kterých jsou upevněny. Každý elektrický vodič 5, 6 je vzduchotěsně spojen s tyčinkou 7 elektrody prostřednictvím svařování v hlavním tělese H. Tyčinky 7 elektrody mají cívky 9, které jsou kolem nich navinuté. Předkládaný vynález ovšem není nikterak omezen na tento specifický typ elektrodového systému. Distální konec tyčinky 7 elektrody může, například, mít sférický tvar, přičemž tato sférická část může být použita jako elektroda. Struktury nebo uspořádání uzavíracích prvků a podobně budou vysvětleny později.

V daném případě halogenidové vysokotlaké výbojky s halogenidem kovu, jsou do vnitřního prostoru 13 keramické trubice 10 přivedeny a utěsněny v tomto prostoru argon nebo podobný netečný plyn a halogenid kovu, a pokud je to požadováno také rtuť.

Obr. 3 je zvětšený pohled v řezu na okolí koncové části keramické trubice 10, která je znázorněna na obr. 2. Hlavní těleso 11 má zakřivený vnitřní povrch 11a. přičemž vnitřní povrch 12a koncové části 12 je přímý při pohledu ve směru centrální axiální osy keramické trubice 10, a mezi hlavním tělesem 11 a koncovou částí 12 je vytvořen roh 36. Do vnitřního prostoru koncové části 12 je vložen uzavírací prvek 50A. který sestává z vnitřní části 14, která je téměř úplně umístěna do koncové části 12, a z vnější části 15, která není umístěna v koncové části 12. Vnitřní část 14 a vnější část 15 jsou vyrobeny integrálně a centrální osy jejich průchozích otvorů 14a, 15a v podstatě splývají. Vnitřní část 14 a koncová část 12 jsou vyrobeny ze stejného typu keramiky, zvláště výhodně z keramiky z oxidu hlinitého, přičemž jejich styková plocha nebo přechod mezi nimi v podstatě zmizel v kroku vypalování.

Do průchozích otvorů 14a, 15a je vložen tenký protáhlý trubkový elektrický vodič 5. Na distálním konci vnější strany tohoto trubkového elektrického vodiče 5 je vytvořena těsnicí část 5b, která uvnitř těsní počáteční plyn a ionizovatelný luminiscenční materiál po jejich přivedení. Mezi trubkovým elektrickým vodičem 5 a vnější částí 15 je vytvořen kontaktní tlačný povrch 40. Na další vnější straně koncového povrchu 15b vnější části 15 je vytvořený prstencový teplotní roztažnost omezující prvek 17. který má koncový povrch 17b, který je protilehlý ke koncovému povrchu 15b. Do centrálního průchozího otvoru 17a teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 je rovněž vložen trubkový elektrický vodič 5. Mezi vnější část 15 a teplotní roztažnost omezující prvek 17 je uložena a sevřena vrstva 16A těsnicího materiálu, která pokrývá část povrchů koncových povrchů Í5b a 17b a trubkového elektrického vodiče 5. Prostřednictvím tohoto uspořádání jsou vytvořeny těsnicí povrch 20 ve směru centrální axiální osy keramické trubice 10 a těsnicí povrch 19. který je vertikální vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice 10. Jako vrstvu 16A těsnicího materiálu je výhodné použít metalizovanou vrstvu, může být ovšem použita také skleněná vrstva. Kolem vyčnívající části trubkového elektrického vodiče 5 vystupující z teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 je vytvořena skleněná vrstva 42.

U tohoto provedení předkládaného vynálezu je trubkový elektrický vodič 5, který je opatřen elektrodovým systémem, vložen do průchozího otvoru tvarovaného tělesa nebo kalcinovaného tělesa uzavíracího prvku 50A, přičemž toto tvarované těleso nebo kalcinované těleso uzavíracího prvku 50A je potom vloženo do koncové části 12 tvarovaného tělesa nebo kalcinovaného tělesa keramické trubice 10, aby se připravilo sestavené těleso, které je potom integrálně slinováno. Je třeba uvést, že vnější část 15 je vyrobena ze složeného materiálu nebo cermetu složeného ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice 10, kterým je zvláště výhodně oxid hlinitý, a ze shora popsané druhé složky.

V případě, že vrstva 16A těsnicího materiálu je vyrobena jako shora uvedená metalizovaná vrstva, je pasta pro vytvoření vrstvy 16A těsnicího materiálu nanesena tak, aby vytvořila

-8CZ 288985 B6 nanesenou vrstvu, která má tvar znázorněný na obr. 3, a poté je integrálně vypálena společně s tělesem uzavíracího prvku, které je určeno k vypálení, a s tělesem keramické trubice, které je určeno k vypálení. V případě, že vrstva 16A těsnicího materiálu je vyrobena ze skleněné vrstvy, jsou keramická trubice 10 a uzavírací prvek 50A finálně vypáleny, a poté je skleněný materiál (zvláště výhodně skleněná frita) nanesen mezi uzavírací prvek 50A a teplotní roztažnost omezující prvek 17, přičemž tento skleněný materiál je potom tepelně taven, aby vytvořil skleněnou vrstvu.

Obr. 4 je zvětšený pohled v řezu na další provedení keramické trubice podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje strukturu koncové části. Struktura koncové části, která je znázorněná na obr. 4, je v podstatě stejná jako struktura koncové části, která je znázorněna na obr. 3, takže jsou stejné vztahové značky použity pro stejné prvky a jejich popis a podrobnější vysvětlení je vynecháno.

U tohoto provedení vynálezu je uzavírací prvek 56 vyroben z integrálně vypáleného tělesa složeného z vnitřní části 14 upevněné v koncové části 12 keramické trubice 10 a z vnější části 57 vystrčené z koncové části 12. Vnější část 57 je vyrobena ze stejného typu materiálu jako je materiál vnější části 15 znázorněné na obr. 3. Do průchozího otvoru 57a vnější části 57 je vložen trubkový elektrický vodič 5. Mezi povrchem průchozího otvoru 57a vnější části 57 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je u tohoto provedení vynálezu ponechána určitá vůle, takže na trubkový elektrický vodič 5 není působeno tlačnou silou. Tato vůle je ovšem na obr. 4 znázorněna poněkud zvětšená.

Teplotní roztažnost omezující prvek 17 je umístěn tak, že leží proti koncovému povrchu 57b vnější části 57. U tohoto provedení vynálezu jsou koncový povrch 57b vnější části 57 a koncový povrch 17b teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 vzduchotěsně utěsněny mezi sebou prostřednictvím prstencové části 58a vrstvy 58 těsnicího materiálu. Mezi centrálním průchozím otvorem j7a teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je naplněn těsnicí materiál, aby vytvořil vrstvu 58b těsnicího materiálu.

Obr. 5, obr. 6 a obr. 7 jsou odpovídající pohledy v řezu na další provedení keramické trubice podle předkládaného vynálezu, které znázorňují zvětšenou strukturu kolem koncové části. Stejné prvky, které již byly znázorněny na obr. 3 a obr. 4, jsou označeny stejnými vztahovými značkami, přičemž popis těchto prvků a jejich podrobnější vysvětlení může být v některých případech již vynecháno.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 5, je trubkový elektrický vodič 5 vložen do průchozího otvoru prstencového prvku 18. přičemž tento prstencový prvek 18 je umístěn doprostřed mezi vnější část 15 a teplotní roztažnost omezující prvek 17. Vrstva těsnicího materiálu 16C je vytvořena mezi koncovým povrchem 15b vnější části 15 a prstencovým prvkem 18, a vrstva 16B těsnicího materiálu je rovněž vytvořena mezi koncovým povrchem 17b teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 a prstencovým prvkem 18. Prostřednictvím tohoto uspořádání je těsnicí povrch 19 vytvořen tak, že leží ve vertikálním směru vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice JO. Mezi prstencovým prvkem 18 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je vytvořena jistá mezera, přičemž vrstvy 16B a 16C těsnicího materiálu jsou spojeny s trubkovým elektrickým vodičem 5 a jejich těsně se dotýkající části tvoří těsnicí povrch 20.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 6, je dále použit uzavírací prvek 56, který již byl znázorněn na obr. 4.

Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozího otvoru prstencového prvku 18, přičemž tento prstencový prvek 18 je umístěn doprostřed mezi vnější část 57 a teplotní roztažnost omezující prvek 17. Vrstva 59A těsnicího materiálu je vytvořena mezi koncovým povrchem 57b vnější části 57 a prstencovým prvkem 18, a vrstva 59B těsnicího materiálu je vytvořena rovněž mezi koncovým povrchem T7b teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 a prstencovým prvkem 18. Prostřednictvím tohoto uspořádání je těsnicí povrch 19 vytvořen tak, že leží ve vertikálním směru vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice 10. Mezi prstencovým prvkem

-9CZ 288985 B6 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je vytvořena jistá mezera, přičemž vrstvy 59A a 59B těsnicího materiálu jsou spojeny s trubkovým elektrickým vodičem 5 a jejich těsně se dotýkající části rovněž tvoří těsnicí povrch 20.

Jak je popsáno výše, není vytvářena tlačná síla mezi průchozím otvorem 57a vnější části 57 a trubkovým elektrickým vodičem 5. Plnicí materiál je naplněn do centrálního průchozího otvoru 17a teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 tak, aby vytvořil vrstvu 59C těsnicího materiálu mezi centrálním průchozím otvorem L7a teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 a vnějším obvodovým povrchem trubkového elektrického vodiče 5.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 7, je uzavírací prvek 50B složen z vnitřní části 14 a vnější části 21. Vnější část 21 je vyrobena ze stejného typu materiálu jako vnější části popsané výše, u tohoto provedení vynálezu ovšem trubkový elektrický vodič 5, který je vložený do průchozího otvoru 2j_a vnější části 21, a vnější část 21 nejsou k sobě vzájemně tlačeny velkou silou. Na vnějším obvodovém povrchu trubkového elektrického vodiče 5 je vytvořen prstencový výstupek 22, který leží ve vertikálním směru vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice JO. Prstencový výstupek 22 je vložen mezi vnější část 21 a teplotní roztažnost omezující prvek 17. Vrstva 16D těsnicího materiálu je vytvořena mezi koncovým povrchem 21b vnější části 21 a prstencovým výstupkem 22 a tvoří zde těsnicí vrstvu 19. Těsnicí vrstva 16E je rovněž vytvořena mezi prstencovým výstupkem 22 koncovým povrchem 17b teplotní roztažnost omezujícího prvku 17.

Za účelem vytvoření těchto shora popsaných struktur koncové části je výhodné použít následující postupy. Obr. 8 je pohled v řezu ilustrující výrobní postupy, přičemž jsou zde znázorněny elektrický vodič 23 a těleso určené k vypalování před sestavením. Oba konce elektrického vodiče jsou otevřené. Elektrický vodič 23 je opatřen shora popsanou přírubovou částí nebo spíše prstencovým výstupkem 22 na svém vnějším obvodovém povrchu. V sestavovacím kroku musí být elektrický vodič 23 vložen do průchozího otvoru 54 tělesa 51 uzavíracího prvku, které je určeno k vypalování. Těleso 54 uzavíracího prvku, které je určeno k vypalování, je složeno z tělesa 52 vnitřní části, které je určeno k vypalování, a z tělesa 53 vnější části, které je určeno k vypalování. Protože ovšem vnější průměr prstencového výstupku 22 je větší než průměr průchozího otvoru 54, je nejprve distální konec elektrického vodiče 23 vložen do průchozího otvoru 54, jak je znázorněno šipkou A, tak, aby tato distální koncová část vyčnívala z tělesa 51 uzavíracího prvku, které je určeno k vypalování. Poté je na distální koncovou část elektrického vodiče 23, která vyčnívá z průchozího otvoru 54. přivařena tyčinka 7 elektrody, jak je znázorněno šipkou B.

Takto získané sestavené těleso je poté finálně vypáleno, potom je do keramické trubice 10 přiveden skrz vnitřní prostor 23a elektrického vodiče 23 ionizovatelný luminiscenční materiál, a potom je distální koncová část elektrického vodiče 23 utěsněna prostřednictvím laserového paprsku, nebo podobně, aby se získal trubkový elektrický vodič 5. Touto operací může být vyrobena struktura koncové části, která je znázorněna například na obr. 7.

U tohoto výrobního postupu je ovšem elektrický vodič 23 zcela vložen do průchozího otvoru 54 tělesa 51 uzavíracího prvku, které je určeno k vypalování, a poté je elektrodový systém spojen s tímto elektrickým vodičem 23 prostřednictvím svařování. Shora popsané sestavení po přivaření elektrodového systému na elektrický vodič 23 lze ovšem pouze obtížně provést z důvodů, které jsou popsány výše.

V takovém případě je zvláště výhodné použít kombinaci elektrického vodiče a elektrodového systému, která ke znázorněna ne obr. 9(a). To znamená, že elektrodový systém 27 je vytvořen s lineární částí 27c, ohnutou částí 27b a lineární částí 27c, přičemž lineární část 27c má na sobě upevněnou elektrodu 9. V okamžiku připevňování elektrodového systému 27 na elektrický vodič je lineární část 27a připevněna na vnitřní obvodový povrch 24b distální koncové části elektrického vodiče. V tomto okamžiku zde nastává možnost, že se vytvoří vyzdvižená část 26, která brání v průtoku ionizovatelnému luminiscenčnímu materiálu proudícímu do vnitřního prostoru 24a, takže před touto vyzdviženou částí 26 je vytvořen výstup 25. Lineární část 27c je

-10CZ 288985 B6 umístěna v podstatě na centrální ose keramické trubice 10. Sestavené těleso je vloženo do průchozího otvoru 54. jak je naznačeno šipkou C. Po úplném přivedení ionizovatelného luminiscenčního materiálu je výstup 25 utěsněn.

Kromě toho může být lineární část 27a přivařena na vnitřní obvodový povrch distální koncové části elektrického vodiče 28, zatímco výstup 29 může být vytvořen v šikmém směru od distální koncové části, jak je znázorněno na obr. 9(b) tak, aby ionizovatelný luminiscenční materiál vytékal tímto výstupem 29 před vyzdviženou částí 26. Poté, co je ionizovatelný luminiscenční materiál přiveden z vnitřního prostoru 28a elektrického vodiče 28, je výstup 29 utěsněn, aby se vytvořila struktura koncové části, jaká je znázorněna na obr. 10.

Prvky, které jsou znázorněny na obr. 10 jsou v podstatě stejné jako prvky, které jsou znázorněny na obr. 7, až na to, že je použit elektrický vodič a elektrodový systém, které jsou znázorněny na obr. 9(b). Distální koncová část vnější strany elektrického vodiče 28 je utěsněna prostřednictvím těsnicí části 30. Lineární část 27a elektrodového systému 27 je upevněna k vnitřnímu obvodovému povrchu elektrického vodiče 28.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 11 je jako elektrického vodiče a elektrodového systému použito elektrického vodiče 24 a elektrodového systému 27, které jsou znázorněny na obr. 9(a). V koncové části 12 je upevněn první uzavírací prvek 33 ve vnitřním prostoru 13 a druhý uzavírací prvek 32 je upevněn na distální koncové povrchové straně. První uzavírací prvek 33 a druhý uzavírací prvek 32 jsou od sebe vzájemně odděleny a mezi tyto prvky je vložen prstencový výstupek 22. Elektrický vodič 24 je vložen do průchozího otvoru 33a prvního uzavíracího prvku 33 a do průchozího otvoru 32a druhého uzavíracího prvku 32 a ie v těchto částech pevně držen.

Vrstva 16F těsnicího materiálu je vytvořena mezi prstencovým výstupkem 22 a koncovým povrchem 33b prvního uzavíracího prvku 33, přičemž se tak na těchto silně stlačených částech vytvoří těsnicí povrch 19 umístěný ve vertikálním směru vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice. Vrstva 16G těsnicího materiálu je vytvořena mezi prstencovým výstupkem 22 a koncovým povrchem 32b druhého uzavíracího prvku 32, přičemž se tak na těchto silně stlačených částech vytvoří těsnicí povrch 19 umístěný ve vertikálním směru vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice. Distální koncová část vnější strany elektrického vodiče 24 je utěsněna těsnicí částí 30. Prostřednictvím takové struktury koncové části je vytvořen těsnicí povrch 19 v poloze velmi blízké vnitřnímu prostoru 13 vedle shora popsaných účinků, takže je vytvořena velmi malá mezera, která může obsahovat ionizovatelný luminiscenční materiál v koncové části 12.

Obr. 12 je pohled v řezu, který znázorňuje strukturu koncové části dalšího provedení keramické trubice podle předkládaného vynálezu. U tohoto příkladu provedení vynálezu je vytvořen uzavírací prvek 60 ze stejného typu materiálu jako je materiál hlavního tělesa 11 keramické trubice 10, přičemž je na vnější straně uzavíracího prvku 60 upraven kontaktní tlačný uzavírací prvek 61. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozích otvorů 60a respektive 61a uzavíracího prvku 60 respektive kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61, Vrstva 62A těsnicího materiálu je vytvořena mezi koncovým povrchem 60b uzavíracího prvku 60 a koncovým povrchem 61b kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61, aby tyto prvky vzduchotěsně utěsnila. Prostřednictvím této vrstvy 62A těsnicího materiálu se vytvoří těsnicí povrch 19 uložený ve vertikálním směru vzhledem ke směru centrální axiální osy keramické trubice 10.

Kromě toho je mezi průchozím otvorem 61a kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61 a vnějším obvodovým povrchem trubkového elektrického vodiče 5 vytvořena jistá mezera, do které je naplněn těsnicí materiál, aby vytvořil vrstvu 62B těsnicího materiálu, která přijímá kontaktní tlačnou sílu působící od kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61 v obvodovém směru. Výsledkem je, že se vytvoří těsnicí povrch 20, uložený v axiálním směru keramické trubice 10, mezi vnitřním obvodovým povrchem kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61 a vnějším obvodovým povrchem trubkového elektrického vodiče 5.

-11 CZ 288985 B6

Na vnější straně kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61 je dále také vytvořen teplotní roztažnost omezující prvek 17. přičemž trubkový elektrický vodič 5 je rovněž vložen do centrálního průchozího otvoru 17a tohoto teplotní roztažnost omezujícího prvku 17. Vrstva 62C těsnicího materiálu je vytvořena pro vzduchotěsné utěsnění mezery mezi koncovým povrchem 17b teplotní roztažnost omezujícího prvku 17 a koncovým povrchem 61c kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61.

Kontaktní tlačný uzavírací prvek 61 je ve výhodném provedení předkládaného vynálezu vyroben ze stejného typu materiálu jako j iž výše popsaná vnější část uzavíracího prvku.

Při vytváření struktury koncové části je podle výhodného provedení předkládaného vynálezu použito jako těsnicího materiálu metalizované vrstvy, to znamená, že vrstva metalizované pasty je nanesena mezi těleso kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61, které je určeno k vypalování, a těleso uzavíracího prvku 60, které je určeno k vypalování, vrstva metalizované vrstvy je vytvořena také mezi tělesem kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61. které je určeno k vypalování, a trubkovým elektrickým vodičem 5, a vrstva metalizované pasty je nanesena rovněž mezi kontaktní tlačný uzavírací prvek 61 a teplotní roztažnost omezující prvek 17, přičemž tělesa, která jsou určena k vypalování, a vrstvy metalizované pasty jsou potom finálně vypalovány. V průběhu tohoto finálního vypalování se všechna tělesa, která jsou určena k vypalování, v důsledku tohoto vypalovaní smršťují, ovšem kromě trubkového elektrického vodiče 5. Tak tedy bylo předkladateli vynálezu zjištěno, že vnitřní průměr kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61. získaný po finálním vypalování tělesa kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61, které je určeno k vypalování, bez vloženého trubkového elektrického vodiče 5 do průchozího otvoru v tomto prvku, se vytvoří menší než je vnější průměr trubkového elektrického vodiče 5, přičemž důsledkem toho je, že se po finálním vypalování vytváří tlaková síla působící z kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61 směrem k vrstvě 62B těsnicího materiálu a k trubkovému elektrickému vodiči 5. Póry ve vrstvě 62B těsnicího materiálu se tak stávají malými a uzavírají se působením této tlakové síly, což dále zvyšuje těsnicí schopnost této vrstvy 62B těsnicího materiálu.

Obr. 13 je pohled v řezu na ještě další příklad provedení keramické trubice podle předkládaného vynálezu, který znázorňuje strukturu koncové části. Uzavírací prvek 63 je vyroben ze stejného typu materiálu jako je materiál hlavního tělesa 11 keramické trubice 10 a je na své vnější straně opatřen kontaktním tlačným uzavíracím prvkem 64. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do příslušných průchozích otvorů 63a a 64a uzavíracího prvku 63 respektive kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64. Vrstva 66A těsnicího materiálu je umístěna mezi koncový povrch 63b uzavíracího prvku 63 a koncový povrch 64b kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64, aby tyto prvky vzduchotěsně utěsnila. Koncový povrch 63b uzavíracího prvku 63 má jisté zešikmení při pohledu z vertikálního směru vzhledem k centrální ose F keramické trubice 10, přičemž koncový povrch 64b kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 je v podstatě paralelní s tímto koncovým povrchem 63b. Takto se prostřednictvím vytvoření vrstvy 66A těsnicího materiálu vytvoří těsnicí povrch 70, který je uložen v poněkud šikmém směru vzhledem k vertikálnímu směru centrální osy F.

Mezi průchozím otvorem 64a kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 a vnějším obvodovým povrchem trubkového elektrického vodiče 5 je vytvořena určitá mezera, která je naplněna těsnicím materiálem, aby se tak vytvořila vrstva 66B těsnicího materiálu. Kontaktní tlačná síla působí na tuto vrstvu 66B těsnicího materiálu mezi kontaktním tlačným uzavíracím prvkem 64 a trubkovým elektrickým vodičem 5 od kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 směrem do obvodového směru. Výsledkem je, že se vytvoří těsnicí povrch 20. který je uložen ve směru centrální osy F keramické trubice 10. mezi vnitřním obvodovým povrchem kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 a vnějším obvodovým povrchem trubkového elektrického vodiče 5.

Na vnější straně kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 je dále vytvořen rovněž teplotní roztažnost omezující prvek 65, přičemž trubkový elektrický vodič 5 je rovněž vložen do průchozího otvoru 65a teplotní roztažnost omezujícího prvku 65. Mezera mezi koncovým

- 12CZ 288985 B6 povrchem 65b teplotní roztažnost omezujícího prvku 65 a koncovým povrchem 64c kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 je vzduchotěsně utěsněna vrstvou 66C těsnicího materiálu.

Koncový povrch 64c kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64 má jistý sklon při pohledu z vertikálního směru vzhledem k centrální ose F keramické trubice 10, přičemž koncový povrch 65b je v podstatě paralelní s tímto koncovým povrchem 64c. Tímto způsobem se tedy vytvoří těsnicí povrch, který je uložen poněkud šikmo vzhledem k vertikálnímu směru centrální osy F, prostřednictvím vrstvy 66C těsnicího materiálu. Kontaktní tlačný uzavírací prvek 64 je vytvořen tak, aby se lineárně zvětšovala jeho tloušťka od vnější obvodové strany k vnitřní obvodové straně.

Kontaktní tlačný uzavírací prvek 64 je ve výhodném provedení vynálezu vyroben ze stejného typu materiálu jako je výše popsaný materiál kontaktního tlačného uzavíracího prvku 61. Rovněž výhodný postup vytváření struktury koncové části, znázorněné na obr. 13, je stejný jako pro strukturu, která je znázorněna na obr. 12. Prostřednictvím zešikmení koncového povrchu kontaktního tlačného uzavíracího, prvku 64 vzhledem k vertikálnímu směru centrální osy F keramické trubice 10, jak je znázorněno na obr. 13, jsou vytvořeny vrstvy 66A, 66B a 66C těsnicího materiálu z metalizované pasty mezi tělesem uzavíracího prvku 63, které je určeno k vypalování, tělesem kontaktního tlačného uzavíracího prvku 64. které je určeno k vypalování, a tělesem teplotní roztažnost omezujícího prvku 65, které je určeno k vypalování, aby se vytvořilo sestavené těleso. U těchto výrobních postupů může být také zamezeno teplotním napětím v osovém směru a v radiálním směru elektrody. Navíc poloha centrální osy této soustavy je zcela zřejmá, což podstatně usnadňuje proces sestavování.

V příkladech provedení vynálezu, které jsou znázorněny na obr. 12 a obr. 13, může být jako vrstev těsnicího materiálu použito metalizovaných vrstev, které jsou vytvořeny ze složeného materiálu sestaveného z oxidu hlinitého a molybdenu, wolframu rhenia nebo slitin těchto prvků.

V takovém případě metalizovaná vrstva 62B nebo 66B a odpovídající vnitřní obvodová strana prstencové metalizované vrstvy 62A nebo 66A. která je blíže trubkovému elektrickému vodiči 5, mohou mít zvýšený obsah molybdenu, wolframu, rhenia nebo slitin těchto prvků, a vnější obvodová strana prstencových metalizovaných vrstev 62A. 66A může mít zvýšený obsah oxidu hlinitého obsaženého v těchto prstencových metalizovaných vrstvách 62A, 66A.

Prostřednictvím využití takového nerovnoměrného rozložení složení směsi, mohou být dále omezena teplotní napětí působící na odpovídající části metalizovaných vrstev, která jsou způsobována ohřívacím cyklem.

Metalizovaná vrstva může být pro účely utěsnění vytvořena rovněž na vnitřním prostoru 13 uzavíracího prvku. V takovém případě je těsnicí povrch, vytvořený metalizovanou vrstvou, upraven v poloze, která je velmi blízko vnitřnímu povrchu 13, takže je v koncové části vytvořena pouze velmi malá mezera pro přijetí ionizovatelného luminiscenčního materiálu. Obr. 14 je pohled v řezu, který ilustruje takový příklad provedení předkládaného vynálezu.

Uzavírací prvek 50C je složen z vnitřní části 34 a vnější části 15. Přestože tlaková síla v podstatě neexistuje mezi vnitřní částí 34 a trubkovým elektrickým vodičem 5, je trubkový elektrický vodič 5 držen vnější částí 15, která je umístěna vně koncové části 12. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozích otvorů 34a, 15a vnitřní části 34 respektive vnější části 15. a na koncovém povrchu 15b vnější části 15 je vytvořena skleněná vrstva 42.

Ve vnitřním prostoru 13 vnitřní části 34 je vytvořen zakřivený povrch 37, přičemž hrana tohoto zakřiveného povrchu 37 se dotýká rohu 36. Zakřivený povrch 37 ovšem hladce pokračuje do vnitřního povrchu 11a hlavního tělesa 11 a roh 36 se nejeví jako přechod mezi hlavním tělesem 11 a zakřiveným povrchem 37.

Zakřivený povrch 37 má v podstatě stejný úhel sklonu jako vnitřní povrch Ha na hraně dotýkající se rohu 36, přičemž úhel sklonu postupně dosahuje horizontály s přibližováním se zakřiveného povrchu 37 k průchozímu otvoru 34a. Výsledkem je, že se ve vnitřní části 34 nebo ve vnitřním prostoru 13 uzavíracího prvku 50C vytvoří úložné vyhloubení 38. Ionizovatelný

-13CZ 288985 B6 luminiscenční materiál ve stavu kapalné fáze tekoucí podél vnitřního povrchu 11a hlavního tělesa 11 ve směru ke koncové části 12. jak je naznačeno šipkou D, protéká přímo do tohoto úložného vyhloubení 38.

V příslušných příkladech provedení předkládaného vynálezu, které jsou popsány výše, byla vytvořena vrstva těsnicího materiálu pro plynotěsné utěsnění v části, která nezahrnuje část umístěnou mezi elektrickým vodičem a průchozím otvorem uzavíracího prvku, která se nachází v koncové části hlavního tělesa keramické trubice. Jak je ovšem uváděno výše, může být mezi elektrickým vodičem a průchozím otvorem uzavíracího prvku, přičemž tato část se nachází v koncové části hlavního tělesa keramické trubice, vytvořena metalizovaná vrstva.

Například v příkladu provedení předkládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 15, je první uzavírací prvek 33 upevněn k vnitřní povrchové straně koncové části 12 hlavního tělesa 11 keramické trubice 10. a druhý uzavírací prvek 32 je upevněn k distální koncové povrchové straně koncové části 12.

První uzavírací prvek 33 a druhý uzavírací prvek 32 jsou umístěny vzájemně od sebe odděleně a mají mezi sebou umístěn kontaktní tlačný uzavírací prvek 67. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozího otvoru 67a kontaktního tlačného uzavíracího prvku 67.

První uzavírací prvek 33 a druhý uzavírací prvek 32 jsou vyrobeny ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice, takže vzduchotěsná schopnost kontaktních povrchů mezi příslušnými uzavíracími prvky 32, 33 a koncovou částí 12 je zcela zachována.

Mezi koncovým povrchem 33b prvního uzavíracího prvku 33 a koncovým povrchem 67b kontaktního tlačného uzavíracího prvku 67 je vytvořena metalizovaná vrstva 68C. Mezi koncovým povrchem 32b druhého uzavíracího prvku 32 a koncovým povrchem 67c kontaktního tlačného uzavíracího prvku 67 je rovněž vytvořena metalizovaná vrstva 68A. Tyto metalizované vrstvy 68A a 68C jsou vytvořeny v radiálním směru hlavního tělesa 11 keramické trubice 10, přičemž jsou tak vytvořeny těsnicí povrchy 19 uložené v tomto radiálním směru.

Mezi kontaktním tlačným uzavíracím prvkem 67 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je rovněž vytvořena metalizovaná vrstva 68B. Kontaktní tlačná síla kontaktního tlačného uzavíracího prvku, která se vytváří v obvodovém směru v důsledku smrštění vypalováním, je v průběhu vypalování vyvíjena na metalizovanou vrstvu 68B kontaktním tlačným uzavíracím prvkem 67 v obvodovém směru.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 16, je první uzavírací prvek 72 upevněn k vnitřní povrchové straně koncové části 12 hlavního tělesa 11 keramické trubice JO, a druhý uzavírací prvek 71 je upevněn k distální koncové povrchové straně koncové části 12. První uzavírací prvek 72 a druhý uzavírací prvek 71 jsou umístěny vzájemně od sebe odděleně a mají mezi sebou umístěn kontaktní tlačný uzavírací prvek 73. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozích otvorů 71a, 72a, 73a uzavíracích prvků 71, 72 a kontaktního tlačného uzavíracího prvku 73.

První uzavírací prvek 72 a druhý uzavírací prvek 71 jsou vyrobeny ze stejného typu materiálu jako je materiál hlavního tělesa 11 keramické trubice 10, takže vzduchotěsná schopnost kontaktních povrchů mezi příslušnými uzavíracími prvky 72, 71 a koncovou částí 12 je zcela zachována. Koncový povrch 72b prvního uzavíracího prvku 72 má jistý sklon při pohledu od vertikálního směru k centrální ose F keramické trubice 10, a koncový povrch 73b kontaktního tlačného uzavíracího prvku 73 je v podstatě paralelní s tímto koncovým povrchem 72b. Těsnicí povrch 70 uložený v poněkud šikmém směru při pohledu od vertikálního směru k centrální ose F je vytvořen prostřednictvím těsnicí metalizované vrstvy 74C.

Koncový povrch 71b druhého uzavíracího prvku 71 má rovněž určitý sklon při pohledu od vertikálního směru k centrální ose F keramické trubice 10, a koncový povrch 73c kontaktního tlačného uzavíracího prvku 73 je v podstatě paralelní s tímto koncovým povrchem 71b. Těsnicí

-14CZ 288985 B6 povrch 70 uložený v poněkud šikmém směru při pohledu od vertikálního směru k centrální ose F je vytvořen prostřednictvím těsnicí metalizované vrstvy 74A.

Mezi kontaktním tlačným uzavíracím prvkem 73 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je naplněna metalizovaná pasta, která prostřednictvím vypalování vytváří metalizovanou vrstvu 5 74B. Na tuto metalizovanou vrstvu 74B je vyvíjena směrem k obvodovému směru kontaktní tlačná síla od kontaktního tlačného uzavíracího prvku 73.

Obr. 17 až obr. 19 znázorňují odpovídající těsnicí struktury koncové části dalšího příkladu provedení keramické trubice znázorněné na obr. 2.

V příkladu struktury koncové části, který je znázorněn na obr. 17, je kotoučový uzavírací prvek io 81, který je výhodném provedení vynálezu vyroben ze shora popsaného složeného materiálu (cermetu), upevněn k vnitřní straně koncové části 12 keramické trubice 10, která je například vyrobena z A1₂O₃. Tento kotoučový uzavírací prvek 81 má ve svém středu průchozí otvor 82, který má kruhový tvar průřezu. Trubkový elektrický vodič 6, který je vyroben například z molybdenu, je uložen do tohoto průchozího otvoru 82 a je zde upevněn prostřednictvím 15 metalizované vrstvy 83. Cívka nebo podobná elektroda 9 je vytvořena na koncové části trubkového elektrického vodiče 6 v keramické trubici 10. U tohoto příkladu provedení vynálezu je na hlavním povrchu 81a vnější strany kotoučového uzavíracího prvku 81 vytvořena metalizovaná vrstva 84, která je kontinuálním pokračováním metalizované vrstvy 83, a na této metalizované vrstvě 84 je vytvořena skleněná vrstva 85.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 17, jsou kotoučový uzavírací prvek 81 a trubkový elektrický vodič 6 mezi sebou spojeny prostřednictvím metalizované vrstvy 83, a kotoučový uzavírací prvek 81 a koncová část 12 jsou mezi sebou spojeny prostřednictvím tlačné síly působící od koncové části 12 směrem ke kotoučovému uzavíracímu prvku 81. která je způsobena rozdíly mezi teplotními roztažnostmi při vypalování. Vytváření a zůstávání teplotních napětí ve směru průchozího otvoru 82 může být sníženo přítomností metalizované vrstvy 83.

Ačkoliv je u tohoto příkladu provedení vynálezu vytvořena na metalizované vrstvě 84 skleněná vrstva 85 a vzduchotěsná schopnost a životnost je zlepšena zapuštěním proti korozi vysoce odolného skla do metalizované struktury, nejsou metalizovaná vrstva 84 a skleněná vrstva 85 nezbytně nutné pro realizaci předkládaného vynálezu. Struktura znázorněná na obr. 17 může být 30 zvláště výhodně využita v případech, ve kterých je koncová část 12 keramické trubice JO relativně malá.

V příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 18, je první uzavírací prvek 87 válcového tvaru upevněn na vnitřní povrchové straně koncové části 12, druhý uzavírací prvek 86 válcového tvaru je uložen do vnitřního prostoru prvního uzavíracího prvku 87. a trubkový elektrický vodič 5 je umístěn do vnitřního prostoru druhého uzavíracího prvku 86. Metalizované vrstvy 83A. 83B jsou vytvořeny mezi prvním uzavíracím prvkem 87 a druhým uzavíracím prvkem 86 respektive mezi druhým uzavíracím prvkem 86 a trubkovým elektrickým vodičem 5.

Na hlavním povrchu uzavíracích prvků 86, 87. směřujícím k vnější straně keraihické trubice 10 je vytvořena metalizovaná vrstva 84A, která je kontinuálně spojena s metalizovanými vrstvami 40 83A. 83B, přičemž na této metalizované vrstvě 84A je vytvořena skleněná vrstva 85. Na hlavním povrchu uzavíracích prvků 86, 87, směřujícím k vnitřnímu prostoru 13 je vytvořena metalizovaná vrstva 84B, která je kontinuálně spojena s metalizovanými vrstvami 83 A, 83B.

Pokud CTE keramické trubice 10 je označeno jako Tc, CTE prvního uzavíracího prvku 87 je označeno jako TI, CTE druhého uzavíracího prvku 86 je označeno jako T2 a CTE trubkového 45 elektrického vodiče 6 je označeno jako Tm, měly by být materiály těchto jednotlivých částí voleny tak, aby byl splněn vztah Tc >= TI >= T2 >= Tm.

V příkladu provedení předkládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 18, má koncová část keramické trubice strukturu, která splňuje výhodné účinky předkládaného vynálezu dokonce i tehdy, když má koncová část 12 větší průměr, takže může být zvláště výhodně použit pro takové keramické trubice 10, které mají koncovou část 12 o relativně velkém vnitřním průměru.

-15CZ 288985 B6

U příkladu provedení překládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 18, mohou být, pokud je to žádoucí, upraveny rovněž metalizovaná vrstva 84A a skleněná vrstva 85. Přestože byl uzavírací prvek sestaven z prvního uzavíracího prvku 87 a z druhého uzavíracího prvku 86 není počet jednotlivých oddílů v radiálním směru omezen pouze na tyto dva oddíly, přičemž navíc jeden nebo více teplotní roztažnost omezujících prvků může být upraveno mezi prvním a druhým uzavíracím prvkem. V takovém případě by ovšem vnější teplotní roztažnost omezující prvek měl mít větší CTE než více uvnitř umístěný teplotní roztažnost omezující prvek, přičemž by měl být vždy splněn vztah Tc >= TI >= T2 >= Tm.

V příkladu provedení předkládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 19, je první teplotní roztažnost omezující prvek 89 upraven tak, aby ležel proti hlavnímu povrchu kotoučového uzavíracího prvku 81. který směřuje k vnější straně keramické trubice 10, a druhý teplotní roztažnost omezující prvek 90 je upraven na kotoučovém uzavíracím prvku 81 na straně, která leží proti prvnímu teplotní roztažnost omezujícímu prvku 89. Trubkový elektrický vodič 6 je umístěn do odpovídajících průchozích otvorů 89a. 90a prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku 89 respektive druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku 90. Teplotní roztažnost omezující prvky 89 a 90 jsou upraveny tak, aby měly větší vnitřní průměiy než je průměr kotoučového uzavíracího prvku 81.

Mezi hlavním povrchem prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku 89 a kotoučovým uzavíracím prvkem 81 je vytvořena metalizovaná vrstva 84A, aby tyto prvky spojila, a mezi hlavním povrchem druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku 90 a kotoučovým uzavíracím prvkem 81 je rovněž vytvořena metalizovaná vrstva 84B. aby tyto prvky spojila. Navíc, použitím tlakové síly v důsledku smršťování vypalováním koncové části, je metalizovaná vrstva 83 tlačena do kontaktu s trubkovým elektrickým vodičem 6 prostřednictvím kotoučového uzavíracího prvku 81, aby držela tento trubkový elektrický vodič 6.

První teplotní roztažnost omezující prvek 89 sehrává u tohoto příkladu provedení vynálezu roli zpětné pružiny, která omezuje napětí ve směru centrální osy koncové části 12. Druhý teplotní roztažnost omezující prvek 90 sehrává u tohoto příkladu provedení vynálezu roli zpětné pružiny a rovněž roli omezování vytváření zpětného oblouku k metalizované vrstvě 84B prostřednictvím ochrany této metalizované vrstvy 84B. vystavené do vnitřního prostoru keramické trubice 10. před plynem ve vnitřním prostoru keramické trubice U).

Materiály prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku 89 a druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku 90 nejsou omezeny na nějaký speciální výběr, přesto jsou tyto teplotní roztažnost omezující prvky 89, 90 ve výhodném provedení vyrobeny ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice, například tedy z AI2O3.

U příkladu provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 19, je vytvořena skleněná vrstva 85 na metalizované vrstvě 84A kotoučového uzavíracího prvku 81 mezi trubkovým elektrickým vodičem 6 a prvním teplotní roztažnost omezujícím prvkem 89. upravená na vnější straně kotoučového uzavíracího prvku 81. aby zapustila sklo do vystavené metalizované struktury.

Roh prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku 89, který se dotýká koncové části 12, rohy druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku 90, které se dotýkají koncové části 12, a rohy kotoučového uzavíracího prvku 81. které se dotýkají koncové části 12. jsou sraženy tak, aby vytvořily sraženou část 88.

Sražená část 88 může mít tvar sražení, například, typu R, nebo podobně, vedle tvaru sražení typu C, které je na obrázku znázorněno. Prostřednictvím vytvoření takových sražených částí 88 může být omezena koncentrace napětí mezi rohem příslušného prvku a koncovou částí 12 a může tak být tímto způsobem zabráněno destrukci těchto rohů. Rovněž u tohoto příkladu provedení vynálezu může být kotoučový uzavírací prvek 81 složen z množství prvků stejným způsobem, jako je znázorněno na obr. 18.

U tohoto shora popsaného příkladu provedení předkládaného vynálezu může být kotoučový uzavírací prvek 81 vyroben ze stejného nebo z odlišného typu materiálu jako je materiál

-16CZ 288985 B6 keramické trubice 10. Výraz stejný typ materiálu v tomto popisu označuje materiály, které mají stejnou základní keramiku a mohou obsahovat stejné nebo odlišné typy přídavných složek.

Metalizované vrstvy 83, 83A, 83B, 84, 84A a 84B mohou být vyrobeny ze stejného typu materiálu jako je materiál uváděný v popisu výše a mohou mít tloušťky jako bylo uvedeno v popisu výše ve spojení se shora popsanými vrstvami těsnicího materiálu.

Elektrický vodič může být vyroben ze stejného typu materiálu jako bylo uvedeno v popisu výše.

V následujícím popisu budou podrobněji vysvětleny výhodné příklady provedení způsobu výroby vysokotlaké výbojky podle předkládaného vynálezu s odkazy na příslušné blokové diagramy, které jsou znázorněné na připojených výkresech na obr. 20 a obr. 21. Příklad provedení způsobu výroby, který je znázorněn na obr. 20 se týká především výrobního způsobu struktury koncové části vysokotlaké výbojky, která je znázorněna na obr. 17, a příklad provedení způsobu výroby, který je znázorněn na obr. 21 se týká především výrobního způsobu struktury koncové části vysokotlaké výbojky, která je znázorněna na obr. 19.

Jak je znázorněno na obr. 20, je získáno tvarované těleso cermetového prstence, ze kterého má po vypalování být kotoučový uzavírací prvek 81, prostřednictvím granulace cermetu za pomoci rozprašovací sušičky, nebo podobně, a lisováním tohoto granulátu pod tlakem 2000 až 3000 kgf/cm². Takto získané tvarované těleso je zahřáto na teplotu 600 až 800 °C, aby se provedlo odmaštění. Potom je odmaštěné tvarované těleso podrobeno dezoxidačnímu ošetření v redukční vodíkové atmosféře při teplotě 1200 až 1400 °C, aby se získal cermetový prstenec. Dezoxidační ošetření se provádí proto, aby se cermetovému prstenci dodal jistý stupeň pevnosti, aby se zabránilo nedostatečnosti pasty vyrovnávané působením protékajícího rozpouštědla, a aby se zlepšily manipulační možnosti s cermetovým prstencem.

Dále je metalizovaná pasta, obsahující 60 % objemových Mo, 40 % objemových AI2O3 a malá množství pojivá a rozpouštědla, nanesena prostřednictvím nanášení do průchozího otvoru na vnitřní povrch průchozího otvoru takto získaného cermetového prstence. Nanášení do průchozího otvoru se provádí nanesením metalizované pasty kolem jedné strany průchozího otvoru, odčerpáním vzduchu ze druhého konce průchozího otvoru do vytvoření vakua a přivedením metalizované pasty do průchozího otvoru, čímž se tato metalizovaná pasta nanese na celý vnitřní povrch průchozího otvoru. Cermetový prstenec po tomto nanášení do průchozího otvoru je sušen při teplotě kolem 120 °C.

Poté je provedeno konečné nanášení nanesením metalizované pasty rovněž na jeden z hlavních povrchů cermetového prstence. Toto konečné nanášení se provádí dvakrát. Cermetový prstenec je po tomto konečném nanášení sušen.

Poté je předem připravená molybdenová trubka nebo tyč, jako elektrický vodič 6, vložena a nastavena do dané polohy do průchozího otvoru takto získaného cermetového prstence a předběžně vypalována při teplotě 1400 až 1600 °C v redukční atmosféře s rosným bodem 20 až 50 °C. Pak je cermetový prstenec, s uvnitř upevněnou molybdenovou trubkou nebo tyčí prostřednictvím tohoto předběžného vypalování, vložen a uveden do dané polohy v koncovém povrchu trubky z oxidu hlinitého, která byla předtím získána prostřednictvím roztahování a kalcinace tvarovaného tělesa z oxidu hlinitého, a finálně vypálen při teplotě 1600 až 1900 °C v redukční atmosféře s rosným bodem -10 až 20 °C, aby se získala vysokotlaká výbojka podle předkládaného vynálezu. Navíc může být proti korozi odolné sklo zapuštěno do metalizované struktury po vypalování, aby se zlepšila vzduchotěsná schopnost těsnicích prvků a životnost celé keramické trubice, jak je ilustrováno prostřednictvím struktur, které jsou znázorněny na obr. 17 a obr. 18. Samostatné provádění předběžného vypalování a finálního vypalování má ten účel, aby se zabránilo kontaminaci trubky z oxidu hlinitého pojivém v metalizované pastě a aby se provedlo umístění elektrody.

V příkladu provedení způsobu výroby, který je ilustrován na obr. 21, je získáno tvarované těleso cermetového prstence, ze kterého má po vypalování být kotoučový uzavírací prvek 81, prostřednictvím granulace cermetu za pomoci rozprašovací sušičky, nebo podobně, a lisováním

- 17CZ 288985 B6 tohoto granulátu pod tlakem 2000 až 3000 kgf/cm². Takto získané tvarované těleso je zahřáto na teplotu 600 až 800 °C, aby se provedlo odmaštění. Potom je odmaštěné tvarované těleso podrobeno dezoxidačnímu ošetření v redukční vodíkové atmosféře při teplotě 1200 až 1400 °C, aby se získal cermetový prstenec. Dezoxidační ošetření se provádí proto, aby se cermetovému prstenci dodal jistý stupeň pevnosti, aby se zabránilo nedostatečnosti pasty vyrovnávané působením protékajícího rozpouštědla, a aby se zlepšily manipulační možnosti s cermetovým prstencem.

Dále je metalizovaná pasta, obsahující 60 % objemových Mo, 40 % objemových A1₂O₃ a malá množství pojivá a rozpouštědla, nanesena prostřednictvím nanášení do průchozího otvoru na vnitřní povrch průchozího otvoru takto získaného cermetového prstence. Nanášení do průchozího otvoru se provádí nanesením metalizované pasty kolem jedné strany průchozího otvoru, odčerpáním vzduchu ze druhého konce průchozího otvoru do vytvoření vakua a přivedením metalizované pasty do průchozího otvoru, čímž se tato metalizovaná pasta nanese na celý vnitřní povrch průchozího otvoru. Cermetový prstenec po tomto nanášení do průchozího otvoru je sušen při teplotě kolem 120 °C.

Poté je provedeno konečné nanášení nanesením metalizované pasty rovněž na jeden z hlavních povrchů cermetového prstence. Toto konečné nanášení se provádí dvakrát. Cermetový prstenec je po tomto konečném nanášení sušen.

Současně nebo paralelně jsou připraveny dva prstence z oxidu hlinitého, které mají být prvním teplotní roztažnost omezujícím prvkem 89 a druhým teplotní roztažnost omezujícím prvkem 90. Tyto prstence z oxidu hlinitého jsou získány prostřednictvím granulace cermetu za pomoci rozprašovací sušičky, nebo podobně, a lisováním tohoto granulátu pod tlakem 2000 až 3000 kgf/cm², odmaštěním těchto tvarovaných prstenců z oxidu hlinitého při teplotě 600 až 800 °C a poté kalcinací odmaštěných tvarovaných prstenců z oxidu hlinitého v redukční vodíkové atmosféře při teplotě 1200 až 1500 °C. Takto získané prstence z oxidu hlinitého jsou poté podrobeny nanášení metalizované pasty pouze na oba hlavní povrchy. Potom ovšem tyto prstence z oxidu hlinitého nejsou okamžitě sušeny, ale jsou navrstveny pod určitým zatížením v pořadí jeden prstenec z oxidu hlinitého, shora popisovaný předem připravený cermetový prstenec a druhý prstenec z oxidu hlinitého, přičemž tato sestávaje potom následně sušena, aby se získalo sestavené těleso.

Poté je předem připravená molybdenová trubka nebo tyč jako elektrický vodič 6 vložena a nastavena do dané polohy do průchozího otvoru takto získaného sestaveného tělesa a předběžně vypalována při teplotě 1400 až 1600 °C v redukční atmosféře s rosným bodem 20 až 50 °C. Pak je cermetový prstenec, s uvnitř upevněnou molybdenovou trubkou nebo tyčí prostřednictvím tohoto předběžného vypalování, vložen a uveden do dané polohy v koncovém povrchu trubky z oxidu hlinitého, která byla předtím získána prostřednictvím roztahování a kalcinace tvarovaného tělesa z oxidu hlinitého a finálně vypálen při teplotě 1600 až 1900 °C v redukční atmosféře s rosným bodem -10 až 20 °C, aby se získala vysokotlaká výbojka podle předkládaného vynálezu. Navíc může být proti korozi odolné sklo zapuštěno do metalizované struktury po vypalování, aby se zlepšila vzduchotěsná schopnost těsnicích prvků a životnost celé keramické trubice jak je ilustrováno prostřednictvím struktury, která je znázorněna na obr. 19.

Přestože ve shora uvedeném příkladu provedení vynálezu bylo tvarování prováděno lisováním, není samozřejmě toto tvarování omezeno pouze na lisování. Rovněž přestože byla metalizovaná pasta nanášena na nevypálené tvarované těleso, není vynález nikterak omezen pouze na toto nanášení metalizované pasty na nevypálené tvarované těleso.

Navíc podle předkládaného vynálezu v případě, že alespoň ty části uzavíracího prvku, které se nacházejí v koncové části keramické trubice, jsou vyrobeny ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice, může být upraven teplotní roztažnost omezující prvek na vnější straně keramické trubice naproti uzavíracím prvku, tavenina skleněného materiálu může být použita pro utěsnění mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem a uzavíracím prvkem, a tavenina skleněného materiálu může být použita pro utěsnění mezi teplotní roztažnost omezu

-18CZ 288985 B6 jícím prvkem a elektrickým vodičem. Obr. 22 až obr. 26 jsou pohledy v řezu, které ilustrují strukturu koncové části podle tohoto příkladu provedení vynálezu.

V příkladu provedení struktury koncové části, který je znázorněn na obr. 22, je uzavírací prvek 91 vložen vnitřní strany koncové části 12. Tenký trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozího otvoru 91b uzavíracího prvku 91. Mezi trubkovým elektrickým vodičem 5 a uzavíracím prvkem 91 je vytvořen kontaktní tlačný povrch. Prstencový teplotní roztažnost omezující prvek 93 je vytvořen v poloze protilehlé k hlavnímu povrchu 91d vnější strany uzavíracího prvku 91, přičemž hlavní povrch 91d uzavíracího prvku 91 a koncový povrch 93 a prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93 jsou umístěny vzájemně proti sobě. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen rovněž do centrálního průchozího otvoru 93b prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93.

Vrstva 92A těsnicího materiálu je vytvořena mezi koncovým hlavním povrchem 91 d uzavíracího prvku 91 a koncovým povrchem 93a prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93, a vrstva 92B těsnicího materiálu, která je vyrobena z taveniny skleněného materiálu, je vytvořena mezi průchozím otvorem 93b prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93 a trubkovým elektrickým vodičem 5. Prostřednictvím tohoto uspořádání jsou vytvořeny těsnicí povrch ve směru centrální osy keramické trubice a těsnicí povrch ve vertikálním směru vzhledem k této centrální ose keramické trubice.

Předkladateli vynálezu bylo zjištěno, že schopnost zabraňovat unikání plynu je dále zlepšena prostřednictvím použití uvedených tavenin skleněných materiálů.

Takové skleněné materiály mohou mít složení běžně známých skleněných směsí. Konkrétněji mohou být uvedeny například sériové sklo Dy₂O₃-Al₂O₃-SiO₂ a sériové sklo Y₂O₃-Al₂O₃-SiO₂ (jak lze například nalézt v JP-B-56-44025, JP-A-61-233962 a JP-B-61-37225, které se týkají těchto uvedených typů skleněných materiálů). Ovšem přidáním ještě navíc MoO₃ do těchto shora uvedených sériových skel Dy₂O₃-Al₂O₃-SiO₂ nebo Y₂O₃-Al₂O₃-SiO₂ je dále také zlepšena odolnost proti korozi skla a smáčivost elektrického vodiče. Prostřednictvím těchto opatření může být dosažena rychlost unikání menší než 8.3 x 10'^H mbar.l.s'¹, u struktuiy, která je znázorněna na obr. 22.

Izolační vrstva 95, která je vyrobena z materiálu, který má dobrou schopnost odolnosti proti korozi oproti halogenidovým plynům, může být vytvořena na hlavním povrchu 91c uzavíracího prvku 91 ve vnitřním prostoru 13. Přijímací část 91a pro přijetí tyčinky elektrody je vytvořena na tomto hlavním povrchu 91c.

V příkladu provedení struktury koncové části, který je znázorněn na obr. 23, jsou stejné prvky, které jsou znázorněné na obr. 22, označeny stejnými vztahovými značkami přičemž jejich podrobnější popis je vynechán. Totéž platí také pro obr. 24 a následující.

Jak je znázorněno v příkladu provedení na obr. 23 je uzavírací prvek 50A vložen do vnitřní strany koncové části 12. Trubkový elektrický vodič je vložen do průchozích otvorů 14a, 15a uzavíracího prvku 50A. Mezi vnější částí 15 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je vytvořen kontaktní tlačný povrch, vnitřní část 14 a trubkový elektrický vodič 5 ovšem nejsou vzájemně proti sobě tlačeny do kontaktu. Prstencový teplotní roztažnost omezující prvek 93 je vytvořen na místě, které leží proti hlavnímu povrchu 15b vnější strany uzavíracího prvku 50A, přičemž mezi tímto hlavním povrchem 15b uzavíracího prvku 50A a koncovým povrchem 93a prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93 je vytvořena vrstva 92A těsnicího materiálu, která je vyrobena z taveniny skleněného materiálu. Izolační vrstva 95. která je vyrobena z materiálu, který má velkou schopnost odolnosti proti korozi oproti halogenidovým plynům, je vytvořena na hlavním povrchu 14c uzavíracího prvku 50A, který směřuje do vnitřního prostoru 13. Na tomto hlavním povrchu 14c je vytvořena přijímací část 14b pro přijetí tyčinky elektrody.

V příkladu provedení předkládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 24, je uzavírací prvek 56 vložen do vnitřní strany koncové části 12. Trubkový elektrický vodič 5 je vložen do průchozích otvorů 14a, 57a uzavíracího prvku 56. Vnější část 57 není tlačena do kontaktu s

-19CZ 288985 B6 trubkovým, elektrickým vodičem 5, přičemž vnitřní část 14 rovněž není tlačena do kontaktu s tímto trubkovým elektrickým vodičem 5. Prstencový teplotní roztažnost omezující prvek 93 je vytvořen v poloze, která leží proti hlavnímu povrchu 57b vnější strany uzavíracího prvku 56, přičemž mezi koncovým povrchem 93a prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93 a hlavním povrchem 57b uzavíracího prvku 56 a mezi trubkovým elektrickým vodičem 5 a koncovým povrchem 93b jsou vytvořeny vrstvy 92A respektive 92B těsnicího materiálu, které jsou vyrobeny z taveniny skleněného materiálu. Mezi vnější částí 57 a trubkovým elektrickým vodičem 5 je rovněž vytvořena metalizovaná vrstva 96.

V příkladu provedení předkládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 25, je uzavírací prvek 97 vložen do vnitřní strany koncové části 12. Elektrický vodič 106 je vložen do průchozího otvoru 97a uzavíracího prvku 97. Tento elektrický vodič 106, který je znázorněný u tohoto příkladu provedení předkládaného vynálezu, má tvar tyče, takže skrz tento vodič nemůže procházet plyn. Prstencový teplotní roztažnost omezující prvek 93 je vytvořen v poloze, která je protilehlá k hlavnímu povrchu 97d na vnější straně uzavíracího prvku 97, přičemž mezi tímto hlavním povrchem 97d uzavíracího prvku 97 a koncovým povrchem 93a prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93 a mezi elektrickým vodičem 106 a průchozím otvorem 93b jsou vytvořeny vrstvy 92A respektive 92B těsnicího materiálu, které jsou vyrobeny z taveniny skleněného materiálu.

Mezi vnitřním bočním povrchem uzavíracího prvku 97 a elektrickým vodičem 106 je vytvořena metalizovaná vrstva 98. Pokud je tato metalizovaná vrstva 98 vytvořena tímto způsobem, může být nepropustnost této metalizované vrstvy 98 zvýšena kontaktní tlačnou silou vyvíjenou na metalizovanou vrstvu 98 v důsledku smrštění vypalováním uzavíracího prvku 97. Prostřednictvím tohoto uspořádání může být nebezpečí unikání plynu dále sníženo v důsledku zesilovacího účinku společně působících vysoké schopnosti odolnosti proti korozi metalizované vrstvy 98 respektive vysoké schopnosti vzduchotěsnosti vrstev 92A, 92B těsnicího materiálu, které jsou vytvořeny ze skla.

Izolační vrstva 95, která je vyrobena z materiálu, který má vlastnost dobré elektrické izolace a schopnost odolnosti proti korozi oproti halogenidovým plynům, je ve výhodném provedení předkládaného vynálezu vytvořena na hlavním povrchu 97c uzavíracího prvku 97 ve vnitřním prostoru 13, přičemž tímto uspořádáním se bezpečně zabrání spojení nakrátko s metalizovanou vrstvou 98.

Na hlavním povrchu 97c uzavíracího prvku 97 je u tohoto provedení vynálezu vytvořena přijímací část 97b pro přijetí tyčinky elektrody.

V příkladu provedení předkládaného vynálezu, který je znázorněn na obr. 26, je vytvořena vyčnívající přijímací část 12b na vnitřní straně koncové části 12, přičemž je uzavírací prvek, který je shodný s uzavíracím prvkem znázorněným na obr. 25, upevněn na této vyčnívající přijímací části 12b, a přičemž je pro utěsnění mezi uzavíracím prvkem 97 a vnitřním povrchem 12a koncové části 12A vytvořena vrstva 105 těsnicího materiálu, která je vytvořena z taveniny skleněného materiálu.

To znamená, že v odpovídajících těsnicích strukturách koncové části příkladů provedení předkládaného vynálezu, které jsou znázorněny na obr. 22 až obr. 24, je použit trubkový elektrický vodič 5, přičemž požadovaný plyn je přiváděn do vnitřku keramické trubice 10 průchodem tohoto plynu skrz vnitřní prostor tohoto trubkového elektrického vodiče 5. Pokud je ovšem použita struktura koncové části, která je znázorněna na obr. 26, a je použita vrstva 105 těsnicího materiálu pro utěsnění mezi uzavíracím prvkem 97 a vnitřním povrchem 12a koncové části 12A. může být požadovaný plyn přiváděn do vnitřku keramické trubice 10 bezprostředně před vytvořením uzavíracího prvku 97 v koncové části 12A, poté může být vytvořen uzavírací prvek 97 v koncové části 12A s vloženým skleněným materiálem mezi těmito prvky, a potom může být tato skleněná frita tavena. Tímto způsobem může být vyrobena vysokotlaká keramická trubice, aniž by plyn byl přiváděn skrz trubkový elektrický vodič 5.

-20CZ 288985 B6

Když se vytváří vrstva těsnicího materiálu tímto způsobem prostřednictvím roztavení skleněného materiálu, je ve výhodném provedení předkládaného vynálezu vytvořena v koncové části vrstvy 92A těsnicího materiálu mezi uzavíracím prvkem 91 (15, 57. 97. a podobně) a prstencovým teplotní roztažnost omezujícím prvkem 93 vytvořen zakřivený povrch 99, vybraný směrem k vnitřní straně, jak je znázorněno na obr. 27(a). To je zvláště výhodné z toho důvodu, že napětí nejsou koncentrována do jednoho bodu ve vrstvě těsnicího materiálu. Navíc může být takové koncentraci napětí dále zabráněno vytvořením sražené části 101 v rohové části uzavíracího prvku 91 (15, 57, 97, a podobně) na straně vrstvy těsnicího materiálu v rohové části prstencového teplotní roztažnost omezujícího prvku 93 na straně vrstvy těsnicího materiálu.

Za účelem vytvoření vysokotlaké výbojky, která má shora popsanou strukturu koncové části, je použit postup odlišný od postupu používaného pro metalizovanou vrstvu, přičemž u tohoto postupu jsou hlavní těleso vysokotlaké keramické trubice, které má v sobě upevněný uzavírací prvek, a odpovídající teplotní roztažnost omezující prvek samostatně odděleně vytvořeny, přičemž je skleněný materiál upraven mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem a uzavíracím prvkem, který je upevněn v hlavním tělese vysokotlaké keramické trubice, respektive mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem a elektrickým vodičem, a potom jsou tyto skleněné materiály roztaveny, aby vytvořily odpovídající vrstvy těsnicího materiálu.

Ve zvláště výhodném příkladu provedení předkládaného vynálezu je použit způsob výroby, který je ilustrován blokovým schématem znázorněným na obr. 28. To znamená, že je připraveno tvarované těleso uzavíracího prvku, roztahováno akalcinováno při teplotě, například 700 až 1200 °C, aby se získalo kalcinované těleso. Toto kalcinované těleso je potom redukováno, jak bylo popisováno výše. Na kalcinované těleso, pokud je to nezbytné, je nanesena do daných poloh metalizovaná pasta a tato sestava je potom sušena. Tato metalizovaná pasta se po vypálení stane příslušnou metalizovanou vrstvou u odpovídající těsnicí struktury, která je znázorněna na obr. 24 až obr. 26.

Mezitím je připraven elektrický vodič 5 nebo 6, který je opatřen elektrodovým systémem, a je vložen do průchozího otvoru uzavíracího prvku, aby se získalo sestavené těleso, přičemž toto sestavené těleso je potom předběžně vypalováno při teplotě od 1300 do 1700 °C v atmosféře vodíku + dusíku.

Mezitím je rovněž připraveno tvarované těleso keramické trubice, které je vyrobeno z oxidu hlinitého nebo podobného materiálu, přičemž toto těleso je potom roztahováno a kalcinováno ve vzduchu při teplotě, například, od 700 do 1200 °C, aby se získalo kalcinované těleso.

Předběžně vypálené těleso uzavíracího prvku je vloženo do koncové části kalcinovaného tělesa keramické trubice, přičemž tyto prvky jsou potom finálně vypáleny při teplotě, například, od 1600 do 2000 °C v atmosféře vodíku + dusíku.

Mezitím je rovněž připraveno tvarované těleso teplotní roztažnost omezujícího prvku, přičemž toto tvarované těleso je roztahováno a kalcinováno, aby se získalo kalcinované těleso, které je pak finálně vypalováno při teplotě, například, od 700 do 1200 °C, aby se získalo kalcinované těleso.

Hlavní povrch uzavíracího prvku a koncový povrch teplotní roztažnost omezujícího prvku jsou uloženy navzájem v poloze proti sobě, přičemž je mezi těmito povrchy upravena požadovaná skleněná frita a potom je tato skleněná frita tavena, aby se vytvořila vrstva těsnicího materiálu. Z elektrických vodičů vdaných dvou bodech, které mají být vyrobeny integrálně skeramickou trubicí, je jeden nebojsou oba vytvořeny jako trubkový elektrický vodič 5.

V případě, že oba elektrické vodiče, které mají být vyrobeny integrálně s keramickou trubicí, jsou vyrobeny jako tyčové elektrické vodiče, nemůže být halogenidový plyn přiváděn skrz tyto elektrické vodiče a nemůže být utěsněn uvnitř těchto vodičů. Z tohoto důvodu u koncové části, která je znázorněna na obr. 26, jsou prstencový teplotní roztažnost omezující prvek 93 respektive uzavírací prvek 97 vytvořeny finálním vypalováním, a potom jsou prstencový teplotní roztažnost

-21CZ 288985 B6 omezující prvek 93, uzavírací prvek 97 a trubkový elektrický vodič 106 spojeny prostřednictvím vrstev 92A, 92B těsnicího materiálu, které jsou vyrobeny ze skla.

Mezitím je vypáleno kalcinované těleso keramické trubice. Potom je halogenidový plyn přiveden do keramické trubice, ve které je rovněž utěsněn, přičemž uzavírací prvek 97 je bezprostředně 5 potom vložen do koncové části 12A keramické trubice a mezi těmito částmi je vytvořena skleněná frita, a tavenina skla je použita pro utěsnění mezi uzavíracím prvkem 97 a koncovou částí 12A.

Přestože předkládaný vynález byl podrobněji vysvětlen na popisu určitých daných příkladných provedení ve shora uvedeném popisu, mělo by být zřejmé, že tyto popisy určitých příkladných 10 provedení jsou uváděny pouze pro ilustraci předkládaného vynálezu, přičemž samozřejmě může být předkládaný vynález realizován také jinými postupy, aniž by ovšem byla překročena podstata vynálezu a rozsah připojených patentových nároků.

Claims (32)

1. Vysokotlaká výbojka, která sestává z keramické trubice (10) obsahující ionizovatelný luminiscenční materiál a startovací plyn naplněný do vnitřního prostoru (13) této keramické trubice (10); z uzavíracího prvku (50A; 50B), který je opatřen průchozím otvorem (14a, 15a), přičemž alespoň část tohoto uzavíracího prvku (50A; 50B) je upevněna k vnitřnímu povrchu (12a) koncové části (12) keramické trubice (10); z elektrického vodiče (5; 28), který je opatřen elektrodovým systémem (9; 27) a který je vložen do průchozího otvoru (14a, 15a) uzavíracího prvku (50A; 50B), a z vrstvy (16A, 16B, 16C, 16D, 16E, 62A, 62B, 66A, 66B) těsnicího materiálu, vyznačující se tím, že vrstva (16A, 16B, 16C, 16D, 16E) těsnicího materiálu je vytvořena pro spojení s uzavíracím prvkem (50A; 50B) kromě prostoru průchozího otvoru (14a, 15 a) a s elektrickým vodičem (5; 28).

2. Vysokotlaká výbojka podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrstva (16A) těsnicího materiálu je metalizovaná vrstva.

3. Vysokotlaká výbojka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uzavírací prvek (50A) má vnitřní část (14) upevněnou v koncové části (12) keramické trubice (10) a vnější část (15), která tvoří jeden celek s vnitřní částí (14), přičemž vnější část (15) a elektrický vodič (5) jsou spolu v těsném kontaktu a mezi nimi je upravena vrstva (16A) těsnicího materiálu pro spojení vnější části (15) a elektrického vodiče (5).

4. Vysokotlaká výbojka podle nároku 3, vyznačující se tím, že vnitřní část (14) je vyrobena ze stejného typu materiálu, jako je materiál keramické trubice (10), a vnější část (15) je vyrobena ze složeného materiálu, který má součinitel teplotní roztažnosti mezi součinitelem teplotní roztažnosti materiálu keramické trubice (10) a součinitelem teplotní roztažnosti materiálu elektrického vodiče (5).

5. Vysokotlaká výbojka podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že vrstva (16A, 16B, 16E) těsnicího materiálu je vytvořena mezi uzavíracím prvkem (50A; 50B) a teplotní roztažnost omezujícím prvkem (17), které jsou umístěny v poloze navzájem protilehlé, na uzavíracím prvku (50A; 50B) na vnější straně keramické trubice (10) a spojena s teplotní roztažnost omezujícím prvkem (17).

6. Vysokotlaká výbojka podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahrnuje prstencový prvek (18), vyrobený z kovu s vysokou teplotou tání, který je vložen mezi uzavírací prvek (50A) a teplotní roztažnost omezující prvek (17), přičemž mezi prstencovým prvkem (18) a uzavíracím prvkem (50A) a mezi prstencovým prvkem (18) a teplotní roztažnost omezujícím prvkem (17) je upravena vrstva (16C, 16B) těsnicího materiálu.

7. Vysokotlaká výbojka podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahrnuje prstencový výstupek (22) vytvořený na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče (5), přičemž tento prstencový výstupek (22) je vložen mezi uzavírací prvek (50B) a teplotní roztažnost omezující prvek (17), a mezi prstencovým výstupkem (22) a uzavíracím prvkem (50B) a mezi prstencovým výstupkem (22) a teplotní roztažnost omezujícím prvkem (17) je vytvořena vrstva (16D, 16E) těsnicího materiálu.

8. Vysokotlaká výbojka podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje první uzavírací prvek (33), upevněný ve vnitřním prostoru koncové části (12) keramické trubice (10), a druhý uzavírací prvek (32), upevněný na distálním koncovém povrchu koncové části (12) keramické trubice (10), přičemž na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče (24) je vytvořen prstencový výstupek (22) a tento prstencový výstupek (22) je vložen mezi první

-23CZ 288985 B6 uzavírací prvek (33) a druhý uzavírací prvek (32), přičemž mezi prvním uzavíracím prvkem (33) a prstencovým výstupkem (22) a mezi druhým uzavíracím prvkem (32) a prstencovým výstupkem (22) je vytvořena vrstva (16F, 16G) těsnicího materiálu.

9. Vysokotlaká výbojka podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že zahrnuje elektrodový systém (27), který je upevněn na vnitřním povrchu elektrického vodiče (28) ve vnitřním prostoru (13) keramické trubice (10).

10. Vysokotlaká výbojka podle kteréhokoliv z nároků 7až9, vyznačující se tím, že ve vnitřním prostoru (13) keramické trubice (10) je na elektrickém vodiči (28) upevněn elektrodový systém (27), přičemž distální konec tohoto elektrodového systému (27) je ohnut směrem k centrální ose keramické trubice (10).

11. Vysokotlaká výbojka podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje uzavírací prvek (60) jehož alespoň ta část, která je umístěna v koncové části (12) keramické trubice (10), je vyrobena ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice (10), přičemž na vnější straně uzavíracího prvku (60) je upraven kontaktní tlačný uzavírací prvek (61), a elektrický vodič (5) je vložen do příslušného průchozího otvoru (60a, 61a) uzavíracího prvku (60) a kontaktního tlačného uzavíracího prvku (61), a mezi uzavíracím prvkem (60) a kontaktním tlačným uzavíracím prvkem (61) a mezi kontaktním tlačným uzavíracím prvkem (61) a elektrickým vodičem (5) je vytvořena vrstva (62A, 62B) těsnicího materiálu, a přičemž vrstva (62B) těsnicího materiálu mezi kontaktním tlačným prvkem (61) a elektrickým vodičem (5) je přitlačena kontaktní tlačnou silou kontaktního tlačného prvku (61) směrem k povrchu elektrického vodiče.

12. Vysokotlaká výbojka podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje uzavírací prvek (63) jehož alespoň ta část, která je umístěna v koncové části (12) keramické trubice (10), je vyrobena ze stejného typu materiálu jako je materiál keramické trubice (10), a teplotní roztažnost omezující prvek (65), který je umístěn v poloze protilehlé k uzavíracímu prvku (63) na vnější straně keramické trubice (10), přičemž mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem (65) a uzavíracím prvkem (63) a mezi teplotní roztažnost omezujícím prvkem (65) a elektrickým vodičem (5) je upravena vrstva (66A, 66B) těsnicího materiálu, která je vyrobena z taveniny skleněného materiálu.

13. Vysokotlaká výbojka zahrnující uzavírací prvek (81; 87, 86), který je opatřen průchozím otvorem (82), přičemž alespoň část tohoto uzavíracího prvku (81; 87, 86) je upevněna k vnitřku koncové části (12) keramické trubice (10); elektrický vodič (6; 5), který je vložen do průchozího otvoru (82) uzavíracího prvku (81; 87, 86), a metalizovanou vrstvu (83; 83A, 83B) pro utěsnění, vyznačující se tím, že metalizovaná vrstva (83; 83 A, 83B) je vytvořena pro spojení s uzavíracím prvkem (81; 87, 86) a s elektrickým vodičem (6; 5).

14. Vysokotlaká výbojka podle nároku 13, vyznačující se tím, že metalizovaná vrstva (83, 83A, 83B) je vytvořena mezi průchozím otvorem (82) uzavíracího prvku (81; 87, 86) a elektrickým vodičem (6; 5) v koncové části (12) keramické trubice (10).

15. Vysokotlaká výbojka podle nároku 14, vyznačující se tím, že zahrnuje trubkový první uzavírací prvek (87), upevněný ve vnitřním prostoru koncové části (12) keramické trubice (10), trubkový druhý uzavírací prvek (86), upravený ve vnitřním prostoru prvního uzavíracího prvku (87), a elektrický vodič (5), který je umístěn ve vnitřním prostoru druhého uzavíracího prvku (86), přičemž mezi prvním uzavíracím prvkem (87) a druhým uzavíracím prvkem (86) a mezi druhým uzavíracím prvkem (86) a elektrickým vodičem (5) jsou vytvořeny metalizované vrstvy (83A, 83B).

16. Vysokotlaká výbojka podle nároku 14, vyznačující se tím, že zahrnuje první teplotní roztažnost omezující prvek (89), umístěný proti povrchu uzavíracího prvku (81), který směřuje k vnějšímu povrchu keramické trubice (10), druhý teplotní roztažnost omezující prvek (90), umístěný na uzavíracím prvku (81) na straně proti teplotní roztažnost omezujícímu prvku

-24CZ 288985 B6 (89), elektrický vodič (6), který je vložen do průchozích otvorů (89a, 90a) prvního a druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku (89, 90), přičemž první a druhý teplotní roztažnost omezující prvek (89, 90) mají vnitřní průměry větší než je průměr uzavíracího prvku (81).

17. Vysokotlaká výbojka podle kteréhokoliv z nároků 13ažl6, vyznačující se tím,

5 že zahrnuje metalizovanou vrstvu (84A), která má otevřené póry napuštěné sklem a která je umístěna na povrchu uzavíracího prvku (81; 86, 87), který směřuje k vnější straně keramické trubice (10).

18. Vysokotlaká výbojka podle nároku 16, vyznačující se tím, že zahrnuje skleněnou vrstvu (85) mezi průchozím otvorem (89a) prvního teplotní roztažnost omezujícího

10 prvku (89) a elektrickým vodičem (6), která je v kontaktu s metalizovanou vrstvou (84A).

19. Vysokotlaká výbojka podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že zahrnuje uzavírací prvek (81), který má sraženou část (88) v rohové části dotýkající se keramické trubice (10).

20. Vysokotlaká výbojka podle nároku 17, vyznačujícíse tím, že zahrnuje uzavírací 15 prvek (81), který má sraženou část (88) v rohové části dotýkající se keramické trubice (10), první teplotní roztažnost omezující prvek (89), který má sraženou část v rohové části dotýkající se keramické trubice (10), a druhý teplotní roztažnost omezující prvek (90), který má sraženou část v rohové části dotýkající se keramické trubice (10).

21. Způsob výroby vysokotlaké výbojky, která je definována v nároku 1, vyznačující 20 se t í m, že se

- připraví těleso uzavíracího prvku vložením elektrického vodiče do průchozího otvoru tělesa uzavíracího prvku bez vložení vrstvy těsnicího materiálu,

- připraví těleso keramické trubice upevněním alespoň části uzavíracího prvku do vnitřku koncové části tělesa keramické trubice,

25 - vytvoří vrstva těsnicího materiálu, která obsahuje složku těsnicího materiálu, která se dotýká uzavíracího prvku a elektrického vodiče vyjma prostoru v průchozím otvoru, a

- slinuje těleso uzavíracího prvku, těleso keramické trubice a vrstva těsnicího materiálu.

22. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 21, vyznačující se tím, že na vnějším obvodovém povrchu elektrického vodiče se vytvoří prstencový výstupek, přičemž tento

30 prstencový výstupek a těleso uzavíracího prvku se umístí proti sobě při pohledu od směru centrální osy keramické trubice, a mezi prstencovým výstupkem s tělesem uzavíracího prvku se vytvoří vrstva těsnicího materiálu.

23. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 22, vyznačující se tím, že na elektrickém vodiči ve vnitřním prostoru keramické trubice se upevní elektrodový systém,

35 přičemž distální koncová strana tohoto elektrodového systému se ohne směrem k centrální ose keramické trubice, pak se elektrický vodič, který je opatřen elektrodovým systémem, vloží od elektrodového systému do průchozího otvoru tělesa uzavíracího prvku.

24. Způsob výroby vysokotlaké výbojky, která je definována v nároku 14, vyznačující se t í m , že

40 - se nanese metalizovaná pasta do průchozího otvoru tělesa, uzavíracího prvku,

- elektrický vodič se vloží do průchozího otvoru s nanesenou metalizovanou pastou uzavíracího prvku do dané polohy a upevní v průchozím otvoru vypálením metalizované pasty, a

- poté se těleso uzavíracího prvku vloží do vnitřního prostoru koncové části tělesa keramické trubice do dané polohy, a provede se finální vypalování.

45

25. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 24, vyznačující se tím, že metalizovaná pasta se nanese také na hlavní povrch, který je vnějším povrchem keramické trubice, když je uzavírací prvek upevněn ve vnitřním prostoru koncové části keramické trubice.

-25CZ 288985 B6

26. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 25, vyznačující se tím, že do otevřených pórů metalizované vrstvy vytvořené na hlavním povrchu uzavíracího prvku po finálním vypálení se zapustí sklo.

27. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle jednoho z nároků 24 až 26, vyznačující se tím, že na tělese uzavíracího prvku se vytvoří sražená část v rohové části přiléhající ke keramické trubici, a potom se provede finální vypalování.

28. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 24, vyznačující se tím, že těleso trubkového prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a těleso trubkového druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku se tvarují tak, že první a druhý teplotní roztažnost omezující prvek mají po finálním vypalování větší vnitřní průměry než je vnitřní průměr uzavíracího prvku, metalizovaná pasta se nanese na alespoň průchozí otvor tělesa uzavíracího prvku, elektrický vodič se vloží do průchozích otvorů tělesa uzavíracího prvku, tělesa prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a tělesa druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku do dané polohy, poté se metalizovaná pasta vypálí, a pak se první teplotní roztažnost omezující prvek, druhý teplotní roztažnost omezující prvek a uzavírací prvek, ke kterým je upevněn elektrický vodič, vloží do koncové části tělesa keramické trubice do dané polohy ve vnitřním prostoru, a provede se integrální finální vypalování.

29. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 28, vyznačující se tím, že vrstva metalizované pasty se vytvoří mezi tělesem uzavíracího prvku a tělesem prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku, a vrstva metalizované pasty se vytvoří mezi tělesem uzavíracího prvku a tělesem druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku.

30. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle nároku 28, vyznačující se tím, že na metalizovanou vrstvu uzavíracího prvku po finálním vypálení se mezi průchozí otvor prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku a elektrický vodič nataví sklo.

31. Způsob výroby vysokotlaké výbojky podle jednoho z nároků 28 až 30, vyznačující se tím, že na rohové části tělesa uzavíracího prvku, přiléhající ke keramické trubici, se vytvoří sražená část, na rohové části tělesa prvního teplotní roztažnost omezujícího prvku, přiléhající ke keramické trubici, se vytvoří sražená část, a na rohové část tělesa druhého teplotní roztažnost omezujícího prvku, přiléhající ke keramické trubici, se vytvoří sražená část, a potom se provede finální vypalování.

32. Způsob výroby vysokotlaké výbojky, která je definována nárokem 15, podle nároku 28, vyznačující se tím, že metalizovaná pasta se nanese mezi těleso prvního uzavíracího prvku a těleso druhého uzavíracího prvku, čímž se vytvoří sestavené těleso, potom se metalizovaná pasta vypálí, aby se těleso prvního uzavíracího prvku a těleso druhého uzavíracího prvku staly integrálními.