CZ285843B6 - Zařízení pro záznam číslicového signálu - Google Patents

Zařízení pro záznam číslicového signálu Download PDF

Info

Publication number
CZ285843B6
CZ285843B6 CS913653A CS365391A CZ285843B6 CZ 285843 B6 CZ285843 B6 CZ 285843B6 CS 913653 A CS913653 A CS 913653A CS 365391 A CS365391 A CS 365391A CZ 285843 B6 CZ285843 B6 CZ 285843B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
signal
recorded
code words
track
bit
Prior art date
Application number
CS913653A
Other languages
English (en)
Inventor
Gestel Wilhemus Jacobus Van
Original Assignee
Koninklijke Philips Electronics N.V.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=19858189&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ285843(B6) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Koninklijke Philips Electronics N.V. filed Critical Koninklijke Philips Electronics N.V.
Publication of CS365391A3 publication Critical patent/CS365391A3/cs
Publication of CZ285843B6 publication Critical patent/CZ285843B6/cs

Links

Classifications

    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B20/00—Signal processing not specific to the method of recording or reproducing; Circuits therefor
    • G11B20/10—Digital recording or reproducing
    • G11B20/10009—Improvement or modification of read or write signals
    • G11B20/10046—Improvement or modification of read or write signals filtering or equalising, e.g. setting the tap weights of an FIR filter
    • G11B20/10055—Improvement or modification of read or write signals filtering or equalising, e.g. setting the tap weights of an FIR filter using partial response filtering when writing the signal to the medium or reading it therefrom
    • G11B20/10175—PR4, PR(1,0,-1), i.e. partial response class 4, polynomial (1+D)(1-D)=(1-D2)
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B15/00—Driving, starting or stopping record carriers of filamentary or web form; Driving both such record carriers and heads; Guiding such record carriers or containers therefor; Control thereof; Control of operating function
    • G11B15/18—Driving; Starting; Stopping; Arrangements for control or regulation thereof
    • G11B15/46—Controlling, regulating, or indicating speed
    • G11B15/463—Controlling, regulating, or indicating speed by using pilot tracking tones embedded in binary coded signals, e.g. using DSV/CDS values of coded signals
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B20/00—Signal processing not specific to the method of recording or reproducing; Circuits therefor
    • G11B20/10—Digital recording or reproducing
    • G11B20/10009—Improvement or modification of read or write signals
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B20/00—Signal processing not specific to the method of recording or reproducing; Circuits therefor
    • G11B20/10—Digital recording or reproducing
    • G11B20/14—Digital recording or reproducing using self-clocking codes
    • G11B20/1403—Digital recording or reproducing using self-clocking codes characterised by the use of two levels
    • G11B20/1423—Code representation depending on subsequent bits, e.g. delay modulation, double density code, Miller code
    • G11B20/1426—Code representation depending on subsequent bits, e.g. delay modulation, double density code, Miller code conversion to or from block codes or representations thereof
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/02—Editing, e.g. varying the order of information signals recorded on, or reproduced from, record carriers
    • G11B27/031—Electronic editing of digitised analogue information signals, e.g. audio or video signals
    • G11B27/032—Electronic editing of digitised analogue information signals, e.g. audio or video signals on tapes
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/19—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier
    • G11B27/28—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording
    • G11B27/30—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on the same track as the main recording
    • G11B27/3027—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on the same track as the main recording used signal is digitally coded
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B5/00—Recording by magnetisation or demagnetisation of a record carrier; Reproducing by magnetic means; Record carriers therefor
    • G11B5/008—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires
    • G11B5/00813—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes
    • G11B5/00847—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes on transverse tracks
    • G11B5/0086—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes on transverse tracks using cyclically driven heads providing segmented tracks
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B5/00—Recording by magnetisation or demagnetisation of a record carrier; Reproducing by magnetic means; Record carriers therefor
    • G11B5/008—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires
    • G11B5/00813—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes
    • G11B5/00847—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes on transverse tracks
    • G11B5/0086—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes on transverse tracks using cyclically driven heads providing segmented tracks
    • G11B5/00865—Recording on, or reproducing or erasing from, magnetic tapes, sheets, e.g. cards, or wires magnetic tapes on transverse tracks using cyclically driven heads providing segmented tracks for transducing on more than one segment simultaneously
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B5/00—Recording by magnetisation or demagnetisation of a record carrier; Reproducing by magnetic means; Record carriers therefor
    • G11B5/02—Recording, reproducing, or erasing methods; Read, write or erase circuits therefor
    • G11B5/09—Digital recording
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B5/00—Recording by magnetisation or demagnetisation of a record carrier; Reproducing by magnetic means; Record carriers therefor
    • G11B5/48—Disposition or mounting of heads or head supports relative to record carriers ; arrangements of heads, e.g. for scanning the record carrier to increase the relative speed
    • G11B5/58—Disposition or mounting of heads or head supports relative to record carriers ; arrangements of heads, e.g. for scanning the record carrier to increase the relative speed with provision for moving the head for the purpose of maintaining alignment of the head relative to the record carrier during transducing operation, e.g. to compensate for surface irregularities of the latter or for track following
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B5/00—Recording by magnetisation or demagnetisation of a record carrier; Reproducing by magnetic means; Record carriers therefor
    • G11B5/48—Disposition or mounting of heads or head supports relative to record carriers ; arrangements of heads, e.g. for scanning the record carrier to increase the relative speed
    • G11B5/58—Disposition or mounting of heads or head supports relative to record carriers ; arrangements of heads, e.g. for scanning the record carrier to increase the relative speed with provision for moving the head for the purpose of maintaining alignment of the head relative to the record carrier during transducing operation, e.g. to compensate for surface irregularities of the latter or for track following
    • G11B5/584—Disposition or mounting of heads or head supports relative to record carriers ; arrangements of heads, e.g. for scanning the record carrier to increase the relative speed with provision for moving the head for the purpose of maintaining alignment of the head relative to the record carrier during transducing operation, e.g. to compensate for surface irregularities of the latter or for track following for track following on tapes
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/91—Television signal processing therefor
    • H04N5/92—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N5/926—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback by pulse code modulation
    • H04N5/9261—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback by pulse code modulation involving data reduction
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/80—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N9/808—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving pulse code modulation of the composite colour video-signal
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/91—Television signal processing therefor
    • H04N5/92—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N5/9201—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving the multiplexing of an additional signal and the video signal
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/91—Television signal processing therefor
    • H04N5/92—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N5/926—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback by pulse code modulation
    • H04N5/9265—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback by pulse code modulation with processing of the sound signal
    • H04N5/9267—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback by pulse code modulation with processing of the sound signal using time division multiplex of the PCM audio and PCM video signals

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Signal Processing (AREA)
  • Multimedia (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Algebra (AREA)
  • Pure & Applied Mathematics (AREA)
  • Signal Processing For Digital Recording And Reproducing (AREA)
  • Digital Magnetic Recording (AREA)
  • Television Signal Processing For Recording (AREA)
  • Recording Or Reproducing By Magnetic Means (AREA)

Abstract

V záznamovém zařízení se šroubovicovým snímáním se ukládá sled n-bitových prvních kódových slov (W.sub.1.n.) a případně n-bitových druhých kódových slov (W.sub.2.n.) do druhých stopových částí (TP2), které tvoří začátek stop (T.sub.1.n., T.sub.2 .n....), majících takový tvar, že při reprodukci je možná jak detekce PR1 tak i detekce PR4. Druhá kódová slova (W.sub.2.n.)jsou inverzními hodnotami prvních kódových slov (W.sub.1.n.). Optimální forma prvního kódového slova (W1)je 0001110001110000011100011.ŕ

Description

Způsob a zařízení pro zaznamenávání číslicového datového signálu
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu zaznamenávání číslicového datového signálu, například číslicového obrazového signálu (videosignálu), do první stopové části stop na magnetickém nosiči záznamu, na němž jsou stopy uspořádány rovnoběžně vedle sebe a šikmo v úhlu vůči podélné ose tohoto nosiče záznamu, přičemž se číslicový signál přijímá, přijatý signál se zpracovává do formy vhodné pro záznam v první stopové části stop nosiče a zpracovaný signál se zaznamenává do první stopové části stop. Dále se týká zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, obsahující vstup číslicového datového signálu, zpracovávací jednotku signálu do formy způsobilé pro záznam, napojenou na vstup číslicového datového signálu, přičemž na výstup zpracovávací jednotky signálu je napojena záznamová jednotka.
Stav techniky
Zařízení výše u tohoto typu je známo například z publikace A study on detection methods of NRZ recording, S. Nakagawa a kol., v IEEE Transaction on Magnetics, sv. MAG 16, č. 1, leden 1980, str. 104-110. Ve výše uvedené publikaci je rozebírán číslicový signál ve formě číslicového videosignálu.
Když jsou videosignály zaznamenané na nosič záznamu čteny pomocí výše uvedeného zařízení, je důležité, aby při začátku čtení stopy byl na bitové hodiny ve čteném signálu proveden co nejlépe a nejrychleji možným způsobem závěs v závislosti na detekční metodě použité pro čtení.
Vynález si klade za úkol vytvořit způsob a zařízení, které by byly schopné zajistit robustním způsobem závěs na bitové hodiny (taktování), které jsou přítomné v informaci čtené ze začátku stop.
Podstata vynálezu
Uvedeného cíle je dosaženo způsobem zaznamenávání číslicového datového signálu, například číslicového obrazového signálu (videosignálu), do první stopové části stop na magnetickém nosiči záznamu, na němž jsou stopy uspořádány rovnoběžně vedle sebe a šikmo v úhlu vůči podélné ose tohoto nosiče záznamu, přičemž se číslicový signál přijímá, přijatý signál se zpracovává do formy vhodné pro záznam v první stopové části stop nosiče a zpracovaný signál se zaznamenává do první stopové části stop, jehož podstatou je, že se před zaznamenáváním signálu generují n-bitová první kódová slova, která se kombinují se zpracovaným číslicovým signálem pro zaznamenávání, a kombinovaný signál se zaznamenává, přičemž každé první kódové slovo obsahuje nejméně jednu posloupnost po sobě následující první skupiny bitů první binární hodnoty, druhé skupiny bitů druhé binární hodnoty, která je inverzní vůči první binární hodnotě, a třetí skupiny bitů mající první binární hodnotu, přičemž počty bitů ve skupinách jsou lichá celá čísla > 3, přičemž n-bitová kódová slova se zaznamenávají do druhých stopových částí každé stopy.
S výhodou tvoří druhé stopové části začátek odpovídající stopy.
Při zaznamenávání číslicového datového signálu, obsahujícího jednak první číslicový signál, například obrazový signál, a druhý číslicový signál, například zvukový signál, se podle dalšího znaku vynálezu zaznamenává druhý číslicový signál do třetí stopové části každé stopy, přičemž
- 1 CZ 285843 B6 první kódová slova se zaznamenávají do odpovídající druhé stopové části, ležící mezi první stopovou částí se zaznamenaným prvním číslicovým signálem a třetí stopovou částí se zaznamenaným druhým číslicovým signálem.
Podle dalšího znaku vynálezu se kromě prvních kódových slov generují n-bitová druhá kódová slova, která jsou inverzní kódová slova prvních kódových slov, která se rovněž zaznamenávají do druhé stopové části, kde jsou zaznamenána ve sledu prvních kódových slov a druhých kódových slov.
První kódová slova mohou obsahovat v prvních skupinách bitů jejich posloupnosti p bitů, kde pje liché celé číslo > 3, zatímco v nejméně jedné z prvních skupin bitů posloupnosti kódového slova obsahují p+2 bitů. Podle dalšího znaku vynálezu mohou první kódová slova obsahovat ve druhých skupinách bitů jejich posloupnosti q bitů, kde q je liché celé číslo > 3, zatímco v nejméně jedné z druhých skupin bitů posloupnosti kódového slova obsahují q+2 bitů. V prvních kódových slovech může být počet bitů v prvních a třetích skupinách jejich posloupnosti stejně velký. Podle dalšího znaku vynálezu je ve všech třech skupinách bitů posloupnosti prvního kódového slova je stejný počet bitů p, q a r, rovný 3 nebo 5.
Podle dalšího znaku vynálezu se při způsobu střídavě generuje více prvních kódových slov a více druhých kódových slov, které se kombinují a zaznamenávají s nejméně jedním číslicovým signálem v posloupnosti, v níž se střední hodnota zaznamenaných prvních a druhých kódových slov mění s výchylkou nízkofrekvenční nosné vlny, jejíž kmitočet je nízký relativně vzhledem ke kmitočtu zaznamenávané informace.
Podle dalšího znaku vynálezu se generují první a druhá kódová slova s disparitou různou od nuly.
Vynález dále přináší zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, obsahující vstup číslicového datového signálu, zpracovávací jednotku signálu do formy způsobilé pro záznam, napojenou na vstup číslicového'datového signálu, přičemž na výstup zpracovávací jednotky signálu je napojena záznamová jednotka, jehož podstatou je, že na vstup záznamové jednotky (61) je dále napojen generátor n-bitových kódových slov, jehož výstup je spojen s druhým vstupem kombinační jednotky číslicového signálu, která má první vstup, napojený na výstup zpracovávací jednotky, a výstup zpracovaného a kombinovaného signálu pro záznam, připojený k záznamové jednotce.
Vynález je založen na seznání, že výše uvedenou signálovou kombinaci je třeba zaznamenat do druhých stopových částí na začátku stop, takže je splněn požadavek, že signálová kombinace zaznamenaná ve druhých stopových částech je taková, že jak při použití detekce dílčí (částečné) odezvy třídy 1, tak i detekce dílčí (částečné) odezvy třídy IV při reprodukci, je možné provádět závěs na hodiny signálu čteného ze druhých stopových částí.
Detekce dílčí odezvy třídy I (PR1) je v široké míře rozebírána ve výše uvedené publikaci Nakagawy a také je označována jako amplitudová detekce záznamu NRZ nebo amplitudová detekce záznamu NRZI. V detekční metodě dílčí odezvy třídy I je detekce založena na filtrování filtrem Nyquist 1, kde nedochází k mezisymbolové interferenci v hodinových okamžicích. Hodinové okamžiky se potom odvozují z maxim ve čteném signálu (po filtrování filtrem Nyquist 1).
Detekce dílčí odezvy třídy IV (PR4) je také popsána ve zmíněném článku. Při detekci dílčí odezvy třídy IV je šířka pásma menší, než je šířka pásma filtru Nyquist 1. K mezisymbolové interferenci dochází. Tato mezisymbolová interference je však omezena na dva sousední bity. Hodinové okamžiky jsou odvozeny od průchodů čteného signálu nulovou hodnotou.
-2CZ 285843 B6
Pro další popis detekčních metod PR1 a PR4 je možné se odvolat na Evropskou patentovou přihlášku č. 317 013 (PHN 12.328).
Důvod pro umožňování detekce PR1 jakož i PR4 je shledáván ve skutečnosti, že žádoucí stanovit 5 ve velmi časném stadiu signálový formát, s nímž číslicový (video-) signál může být zaznamenáván na magnetickém nosiči záznamu, tj. v okamžiku, kdy ještě není známo, jaký typ detekční metody bude použit při reprodukci. Výrobci reprodukčního zařízení potom budou mít možnost volby, jak realizovat extrakci hodin v jejich reprodukčním zařízení.
io Tím, že se vytvoří podle vynálezu první kódové slovo z alespoň sledu p nul, q jedniček a r nul, nebo q jedniček, p nul a r jedniček, je umožňována detekce sledu jak detekcí PR1, tak i detekcí PR4, takže je možná náležitá extrakce hodin ze signálů pomocí obou detekčních metod.
Tím, že se do druhých blokových sekcí zahrnou první kódová slova dlouhá n-bitů, je zde možnost provedení závěsu na hodinovou frekvenci slov, takže je možné předpovídat polohy synchronizačních slov, vyskytujících se později ve čteném signálu, čímž se zjednoduší detekce těchto synchronizačních slov.
Jsou-li způsob a zařízení uzpůsobeny pro generování n-bitových druhých kódových slov a pro zaznamenávání druhých kódových slov do druhých stopových částí, přičemž druhá kódová slova jsou inverzní kódová slova prvních kódových slov, umožňuje to zahrnout do informačního signálu, který se má zaznamenávat, přídavné pilotní signály, což dovoluje zajistit sledování, když je informace reprodukována. Zařízení schopné zajistit tento znak se vyznačuje tím, že pro 25 generování pilotního signálu v informaci zaznamenané do druhých stopových částí, sestávajícího z nosné vlny mající relativně nízkou frekvenci s ohledem na zaznamenávanou informaci, je zařízení uzpůsobeno pro zaznamenávání prvních kódových slov a druhých kódových slov v prostřídaných polohách ve druhých stopových částech, takže střední hodnota zaznamenávané informace se v zásadě vychyluje podle výchylky relativně nízkofrekvenční nosné vlny, a přičemž 30 pro tento účel je disparitá prvních a druhých kódových slov různá od nuly.
Sledování stopy je potřebné pro náležité vedení čtecí hlavy vzhledem ke stopě, která má být čtena během reprodukce. Za tímto účelem jsou informační slova, tvořící (video-) signál, která mají být zaznamenána do stop, kódována do kanálových slov takovým způsobem, že pilotní 35 signál je zahrnut do sériového datového proudu kanálových slov, přičemž tento pilotní signál se používá během reprodukce pro odvozování pilotního signálu pro sledování stopy, kterým může být ovlivňována poloha čtecí hlavy vzhledem ke stopě, která má být čtena. Tento pilotní signál je realizován známým způsobem tím, že průběžná hodnota číslicového součtu v sériovém datovém proudu kanálových slov, která se mají zaznamenávat, vykazuje chování podle požadovaného 40 tvaru vyneseného v závislosti na čase, tj. například ve formě sinusové vlny nebo vlny s pravoúhlými impulzy.
Příklady připojování pilotního signálu ovlivňováním hodnoty číslicového součtu číslicového signálu, který se má zaznamenávat, jsou popsány například v Evropské patentové přihlášce 45 č. 339 724 (PHN 12.553) nebo nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.722 (PHN 23.537).
Tím, že se přidělí podle vynálezu disparita rovná a prvnímu kódovému slovu, kde a je celé číslo různé od nuly, a že se přidělí disparita rovná -a druhému kódovému slovu, bude možné zahrnout pilotní signál do číslicové informace, která má být zaznamenávána, tj. zahrnout první a druhá 50 kódová slova takovým způsobem, že průběžná hodnota číslicového součtu v číslicové informaci, která se má zaznamenávat ve druhých stopových částech v závislosti na čase, vykazuje chování podle požadovaného vlnotvaru pilotního signálu.
-3CZ 285843 B6
První a druhá kódová slova (jsou-li přítomna) mohou být ve formě 25-bitových číslicových slov. Nizozemská patentová přihláška č. 90.02772 (PHN 13.537) popisuje zaznamenávání 25-bitových kanálových slov na magnetický nosič záznamu. Je zde uvažována videoinformace zahrnutá v 24-bitových informačních slovech, k nimž je připojeno 1-bitové číslicové slovo pro získání 25-bitových informačních slov. Tato 25-bitová informační slova jsou potom kódována do 25-bitových kanálových slov v 2T předkodéru, načež jsou tato kanálová slova zaznamenávána do prvních stopových částí na nosiči záznamu. První (a případně druhá kódová slova), jak jsou popsána výše, jsou připojována k sériovému datovému toku kanálových slov za 2T předkodérem.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 až 5 schémata detekčních metod PR1 a PR4 pro několik číslicových signálů, obr. 6 schéma stopové kombinace ve stopě, získané se zařízením podle vynálezu, obr. 7 grafické vyjádření informačního obsahu, který má být zaznamenán do stopy, obr. 8 grafické znázornění sledu prvních a druhých kódových slov pro získání pilotního signálu v informaci, která se má zaznamenávat, obr. 9 a 10 grafické vyjádření obsahu synchronizačního bloku, obr. 11 různá znázornění informačního obsahu, který se má zaznamenávat ve stopě, obr. 12 blokové schéma zařízení podle vynálezu a obr. 13 grafické znázornění obsahu paměti v zařízení z obr. 12.
Příklady provedení vynálezu
Obr. 1 až 5 popisují postup detekční metody PR1 aPR4 pro pět číslicových signálů. Obr. la ukazuje číslicový vstupní signál, který má být zaznamenán do stopy na magnetickém nosiči záznamu. Číslicový signál je tvořen prostřídanými nulami a jedničkami. Hodinová frekvence v číslicovém signálu je rovna 1/2T. Čtení signálu z obr. la pomocí detekce PR1 bude popsáno s odvoláním na obr. Ib a čtení signálu z obr. la pomocí detekce PR4 bude popsáno s odvoláním na obr. lc.
Obr. Ib ukazuje v časovém signálu Ai odezvu (tj. výsledný signál čtený při detekci PR1) na vzestupnou hranu (vzestupné čelo) v okamžiku t=to v signálu z obr. la. Hodinové okamžiky v křivce A leží v maximu křivky a v okamžicích průchodu křivky nulovou hodnotou. Tyto hodinové okamžiky jsou vyznačeny podél časové osy na obr. Ib a jsou rozmístěny v časových intervalech T. Maximum křivky A v okamžiku to se časově shoduje se vzestupnou hranou v okamžiku to v signálu z obr. la.
Časový signál A2 je odezva na sestupnou hranu (sestupné čelo) v okamžiku t=ti=to+T v signálu z obr. la. Maximum v křivce A2 se časově shoduje se sestupnou hranou při t=ti signálu z obr. la. Vzestupná hrana v okamžiku t=t2=to+2T signálu z obr. la opět vede ke křivce A], posunuté doprava o časový interval 2T. Sestupná hrana v okamžiku t=t3=ti+2T v signálu z obr. 1 a má za následek křivku A2, která je také posunuta doprava o časový interval 2T.
Celková odezva (tj. čtený signál, kteiý je výsledkem) signálu z obr. la je součet odezev Ai a A2 a posunutých odezev Aj a A2. To vede ke křivce znázorněné na obr. Ib s Ai+A2 své maximum. Extrakce hodinového signálu, při použití detekce PR1, která je založena na maximech ve čteném signálu pozorovaném jak výše uvedeno, může být snadno realizována. Kromě toho nedochází k mezisymbolové interferenci.
Obr. lc ukazuje časový průběh signálu A] jako odezvy (tj. výsledný čtený signál při detekci PR4) na vzestupná hrana v okamžiku t=to v signálu z obr. la. Maximum křivky Ai na obr. 1 se časově shoduje se vzestupnou hranou v okamžiku t=to v signálu z obr. la. Hodinové okamžiky v křivce
-4CZ 285843 B6
Ai jsou opět rozmístěné v intervalech T, ale jsou posunuty o časový interval T/2 vzhledem k hodinovým okamžikům v křivce Ai na obr. lb. To vede ktomu, že okolo maxima jsou dva časové okamžiky, v nichž je křivka Ai nenulová, zatímco v ostatních hodinových okamžicích je křivka At skutečně nulová. Z výše uvedeného je patrné, že dochází k mezisymbolové interferenci mezi dvěma sousedními bity.
Časový signál A2 na obr. lc je odezva na sestupná hrana v okamžiku t=ti=to+T v signálu z obr. Ia. Maximum v křivce A2 se opět vyskytuje na sestupné hraně.
Vzestupná hrana v okamžiku t=t2=to+2T v signálu z obr. Ia vede opět ke křivce Ab posunuté doprava o časový interval 2T. Sestupná hrana v okamžiku t=t3=ti+2T v signálu z obr. Ia vede ke křivce A2, posunuté doprava o časový interval 2T.
Celková odezva (tj. výsledný signál čtený při detekci PR4) na signál z obr. Ia je součet odezev Ai a A2 a všech posunutých odezev A] a A2. To vytváří nulový signál vyznačený na obr. 2c jako časový signál Ai+A2. To se také stává zřejmým, jestliže se bere v úvahu frekvenční odezva H(f) detekce PR4, jak je znázorněna na obr. Id. Tato frekvenční odezva H(f) má nulu při f=l/2T. Jelikož signál z obr. Ia má frekvenci f=l/2T, není tak zjistitelný detekcí PR4.
Obr. 2a znázorňuje číslicový vstupní signál, který je zaznamenán do stopy na magnetickém nosiči záznamu. Číslicový signál je vytvořen prostřídanými dvojicemi nul a jedniček. Hodinová bitová jednotka v tomto signálu je opět rovná T. Signál má frekvenci f rovnou 1/4T. Analogicky jako v předchozím popise vytváří vzestupná hrana v okamžiku t=to v signálu z obr. 2a po detekci PR1 časový signál A] znázorněný na obr. 2b. Křivka A] na obr. 2b je opět stejná, jako křivka A! na obr. lb. Sestupná hrana v okamžiku t=ti v signálu z obr. 2a po detekci PR1 vytváří časový signál A2, znázorněný na obr. 2b. Křivka A2 na obr. 2b je totožná s křivkou A2 z obr. lb.
Obr. 2b ukazuje v křivce Aj+A2 celkovou odezvu po detekci PR1 na signál z obr. 2a. Polovina hodinových okamžiků se shoduje s maximy časového signálu, jak je parné z časového signálu A] a A2 na obr. 2b. Když se použije detekce PR1, může tak být snadno realizována extrakce hodinového signálu.
Podobně jako v předchozím popise vytváří vzestupnou hranu v okamžiku t=t2 v signálu z obr. 2a po detekci PR4 časový signál A] znázorněný na obr. 2c. Křivka Ai na obr. 2c je opět totožná s křivkou A] na obr. lc. Sestupná hrana v okamžiku t=ti v signálu z obr. 2a vytváří po detekci PR4 časový signál A2 znázorněný na obr. 2c. Křivka A2 na obr. 2c je stejná jako křivka A2 na obr. lc.
Obr. 2c ukazuje v časovém signálu Ai a A2 celkovou odezvu, po detekci PR4, na signál z obr. 2a. Jak již bylo poznamenáno, provádí se extrakce hodinového signálu s detekcí PR4 pomocí zjišťování přechodů přes nulovou hodnotu v signálu Ai+A2. Přechody nuly v tomto signálu se však neshodují v čase s hodinovými okamžiky. To vede k tomu, že dobrá extrakce hodinového signálu je obtížná.
Obr. 3a ukazuje číslicový vstupní signál zaznamenaný ve stopě na magnetickém nosiči záznamu. Vstupní signál je tvořen střídajícími se soupravami tří jedniček a tří nul. Hodinová bitová jednotka v signálu je rovná T. Signál má frekvenci rovnou 1/6T. Obr. 3b ukazuje v časovém signálu A] odezvu po detekci PR1 na vzestupnou hranu v okamžiku t=to v signálu znázorněném na obr. 3a. Časový signál A2 ukazuje odezvu po detekci PR1 na sestupnou hranu v okamžiku t==ti- Celková odezva po detekci PR1 na signál znázorněný na obr. 3a je znázorněna na obr. 3b pomocí časového signálu Ai+A2. Zřetelně znázorněná je skutečnost, že maxima v časovém signálu se časově shodují s hodinovými okamžiky, takže řádná extrakce hodinového signálu je možná.
-5CZ 285843 B6
Signál A] na obr. 3c ukazuje odezvu po detekci PR4 na vzestupnou hranu v okamžiku t=to. Signál A2 představuje odezvu po detekci PR4 na sestupnou hranu v okamžiku t=tp Signál A]+A2 na obr. 3c představuje celkovou odezvu po detekci PR4 opět na signál znázorněný na obr. 3a. Jasně rozeznatelná je skutečnost, že nuly v signálu Aj+A2 se časově shodují s hodinovými okamžiky, takže řádná extrakce bitových hodin je opět možná.
Toto znamená, že při detekci PR1 tak i při detekci PR4 je možná extrakce bitových hodin ze signálu z obr. 3.
Obr. 4 ukazuje detekci PR1 (obr. 4b) a detekci PR4 (obr. 4c) signálu z obr. 4a, který je zaznamenán do stopy na magnetickém nosiči záznamu. Signál střídavě obsahuje pět jedniček a pět nul. Z obr. 4b je zřetelně ukázáno v signálu Ai+A2, který reprezentuje celkovou odezvu po detekci PR1 na signál z obr. 4a, takže maxima v tomto signálu se shodují s hodinovými okamžiky tak, že náležitá extrakce bitových hodin je možná. V signálu At+A2 z obr. 4c, tj. celkové odezvě po detekci PR4, pokračuje vzájemná shoda nulových přechodů s hodinovými okamžiky. Také v tomto případě tak platí, že náležitá extrakce bitových hodin je možná pro obě detekční metody. V křivce Ai+A2 na obr. 4c skutečnost, že v okamžiku to dochází k průchodu nulovou hodnotou, označuje přechod ze signálu majícího velké absolutní maximum v kladném směru do signálu majícího malé relativní maximum v záporném směru, a že průchod nulovou hodnotou v okamžiku t2 značí přechod ze signálu majícího malé relativní maximum v kladném směru do signálu majícího velké absolutní maximum v záporném směru. Relativní maxima (v záporném směru mezi okamžiky to a ti a v kladném směru mezi okamžiky t] at2) jsou stále ještě tak velký, že umožňuje správnou detekci průchodů nulovou hodnotou.
Obr. 5 ukazuje pouze detekci PR4 signálu majícího prostřídání čtyř nul a čtyř jedniček, jak je znázorněno na obr. 5a. Celková odezva At+A2 na obr. 5b zřetelně ukazuje, že mezi průchody nulovou hodnotou, které se shodují s hodinovými okamžiky jako je to ati,je další nulový přechod v polovině mezi nimi. Výsledkem je, že relativní extrémy v křivce Aj+A2 a umístěné v polovině mezi t=to a t=ti jsou tak malé, že činí správnou detekci průchodů nulovou hodnotou nemožnou.
Totéž platí pro detekci signálu tvořeného prostřídáním p nul a p jedniček, kde p je sudé číslo větší nebo rovné šesti. Je-li zde kromě toho mnoho jedniček a nul za sebou, přechody v signálu, který se má zaznamenávat, jsou dále od sebe, a v důsledku toho se hodinová extrakce po detekci PR1 nebo PR4 stává obtížnější. To znamená, že i v případě, kdy p je liché číslo mnohem větší než 5, stane se extrakce hodinového signálu po detekci PR1 nebo PR4 obtížnější, ne-li nemožná.
Obr. 6 ukazuje schéma magnetického nosiče záznamu, na němž jsou zaznamenány ve stopách Tb T2 číslicový obrazový signál (videosignál) a číslicový zvukový signál, a to stopách uspořádaných šikmo vůči podélné ose nosiče záznamu. Záznam ze stop se čte pomocí neznázoměných čtecích hlav, pohybujících se po stopách ve směru vyznačeném šipkou 2. V prvních stopových částech TP1 stop je uložena digitální videoinformace. Druhé stopové části TP2, tvořící začátek stop, předcházejí první stopové části TP1.
Číslicová zvuková informace, například zvukový signál s pulzně kódovou modulací PCM, je uložena do třetích stopových částí TP3, znázorněných s vyšrafováním. První stopové části TP1 a třetí stopové části TP3 jsou vzájemně oddělovány čtvrtými stopovými částmi TP4, jinak nazývanými editačními mezerami. Stopy jsou zakončeny pátými stopovými částmi TP5.
Dvě stopy, jako stopy Ti a Tj, mohou být po sobě opatřovány záznamem pomocí dvou samostatných hlav, z nichž jedna hlava má úhel azimutu a a druhá hlava má úhel azimutu β. Hlavy jsou
-6CZ 285843 B6 potom uloženy, například v úhlu 180° okolo obvodu otáčivého hlavového bubnu, zatímco nosič záznamu je obalen okolo hlavového bubnu v úhlu 180°. Během poloviny otočky hlavového bubnu se do stopy, jako je stopa Tj, pořizuje záznam jednou z obou hlav, a během následující otáčky hlavového bubnu se zaznamenává do stopy T? druhou hlavou. Alternativně je možné mít spojenou činnost obou hlav. V takovém případě jsou těsně u sebe na obvodě hlavového bubnu a jsou k sobě navzájem pevně připojeny. Při jednom sledovacím přechodu kombinovaných hlav přes nosič záznamu je současně prováděn záznam do stop Ti a Tj.
V padesátiherzovém systému s 625 řádkami na obrázek je informace uložená v jediném snímku rovná jedinému obrázku, uloženému v prvních stopových částech TP1 dvanácti po sobě následujících stop. V šedesátiherzovém systému s 525 řádky na obrázek se informace uložená v jediném snímku ukládá do v prvních stopových částí TP1 deseti po sobě následujících stop.
Pro záznam dvou zvukových kanálů do třetích stopových částí jsou v padesátiherzovém systému k dispozici třetí stopové části šesti po sobě následujících stop na snímek. Pro šedesátiherzový systém se jedná o třetí stopové části pěti po sobě následujících stop na snímek.
Informační obsah v jedné stopě bude dále popsán níže. Obr. 7 schematicky znázorňuje informační obsah signálu zaznamenaného do jedné stopy. Obsah je znázorněn na obr. Ί ve formě obdélníka majícího vodorovné řádky, které jsou postupně čteny zleva doprava a shora dolů. Nejprve jsou obsahem dva řádky n-bitových kódových slov, která jsou zaznamenána do druhé stopové části TP2. V tomto příkladě je n rovné 25. Každý řádek obsahuje 47 kódových slov. Celkový informační obsah, který má být zaznamenán do druhé stopové části TP2 je tak 94 25-bitových kódových slov. Informace zaznamenaná do první stopové části TP1, která přichází po druhé stopové části TP2, obsahuje (81+7=) 88 řádků informace, obsahujících každá 47 n (=25)-bitových kanálových slov. První stopová část TP1 je následována čtvrtou stopovou částí TP4 (editační mezera). Ve čtvrté stopové části jako v první stopové části jsou zaznamenány dva řádky 47 n (=25)-bitových kódových slov. Ve, třetí stopové části TP3. která následuje čtvrtou stopovou část je zaznamenána informace, která je přítomná v (6+3=) 9 řádcích, přičemž každý řádek obsahuje opět 47 n (=25)-bitových kanálových slov.
V páté a poslední stopové části TP5 stopy jsou také zaznamenána n (=25)-bitová kanálová slova. Pro 625 řádkový systém obsahuje tato pátá stopová část 1325 bitů, tj. přesně 53 kódových slov. Pro 525 řádkový systém obsahuje pátá stopová část 1445 bitů. To znamená 57 kompletních 25-bitových kódových slov a dalších 20 prvních bitů přídavného kódového slova. Důvod pro zvolení obsahu páté stopové části výše uvedeným způsobem bude vysvětlen níže.
Ve stopových částech TP2, TP4 a TP5 jsou zaznamenána n-bitová první kódová slova obsahující alespoň po sobě následující sledy p nul, q jedniček a r nul, nebo alternativně p jedniček, q nul a r jedniček. V tomto případě jsou p, q a r lichá celá čísla, pro která platí p > 3, q > 3 ar>3.
V popisu s ohledem na obr. 1 až 5 bylo vysvětleno, že s těmito kódovými slovy je možná detekce PR1 a PR4 a informace čtené ze druhých stopových částí. Dále budou popisovány různé možnosti pro první kódové slovo. První kódové slovo může být (p=q=r=3)...
000111000.........
bitové první kódové slovo by potom mohlo být například 0001110001110001110001111. Skutečnost, že nyní se na konci kódového slova nebo kdekoli jinde v kódovém slově nacházejí čtyři jedničky nebo čtyři nuly v řadě není překážkou pro detekci PR1 a PR4.
-7CZ 285843 B6
První kódové slovo může také vypadat následovně (p=q=r=5).....
000001111100000.........
Není doporučitelné vytvářet 25-bitové první kódové slovo pouze z po sobě následujících sledů pěti jedniček a pěti nul, protože v tomto případě zde bude 10 nul nebo 10 jedniček v řadě v přechodech mezi po sobě následujícími prvními kódovými slovy, což je nežádoucí z různých důvodů, například z důvodu horší extrakce bitových hodin.
Jinou možností je kombinace sledů 3 jedniček a sledů 5 nul nebo jiná, jako ....11100011100000.... Jako obzvláštní příkladné provedení prvního kódového slova sn=25 je možno uvést 0001110001110000011100011.
Zaznamenávání prvních kódových slov do druhých stopových částí má za cíl odvozovat bitové hodiny z informace čtené z druhých stopových částí, když se začíná čtení stop. To může být realizováno vedením čtené informace do smyčky fázového závěsu. Oscilátor řízený napětím je potom řízen takovým způsobem, že se nastaví na frekvenci bitových hodin nebo jejího násobku.
Jestliže byl proveden závěs smyčky fázového závěsu, je proveden závěs systému na bitové hodiny informace čtené z druhých stopových částí. Když se zaznamenávají první kódová slova do druhých stopových částí, je zde kromě toho poté, co byl proveden závěs na taktování bitových hodin během první čtecí operace, možnost detekce prvních kódových slov, jejichž bitové kombinace jsou přirozeně známé, takže když se čte z druhých stopových částí, může se čtecí zařízení vázat (zavěsit) na frekvenci kódových slov. Frekvence 25-bitových prvních kódových slov je tak 1/25 frekvence bitových hodin. Jestliže zařízení je vázáno na frekvenci kódových slov, bude možná určitá detekce synchronizačních slov umístěných v první stopové části (viz níže).
Jestliže se dále požaduje použít řízené sledování, zatímco se provádí čtení ze stop, a tedy také když se čte informace z druhých stopových částí, může být během zaznamenávání vložen do zaznamenávané informače pilotní signál, tj. provádí se sledování ovlivňováním průběžné hodnoty číslicového součtu v informaci, která se má zaznamenávat. Ve výše zmíněné nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772 (PHN 13.537) je popsáno, jak se má pilotní signál vkládat do informace, která se má zaznamenávat.
Toto má zužující funkci vzhledem ktomu, že průběžná hodnota číslicového součtu v datovém proudu se chová jako nosná vlna, která má relativně nízkou frekvenci ve srovnání s bitovou frekvencí informace, která se má zaznamenávat. Pro připojení takového pilotního signálu k informaci, která se má zaznamenávat také ve druhých stopových částech je třeba zaznamenat první a druhá kódová slova ve druhých stopových částech, která jsou také dlouhá n bitů a jsou inverzní vůči prvním kódovým slovům. Kromě toho má první kódové slovo a tak i druhé kódové slovo disparitu různou od nuly.
V předchozím příkladě, pro který byl pro první kódové slovo W] zvolena bitová posloupnost 0001110001110000011100011, je disparita prvního kódového slova Wi rovná -3. Druhé kódové slovo W? má potom následující bitovou posloupnost:
1110001110001111100011100 a má disparitu +3.
Obr. 8 ukazuje na obr. 8b pilotní signál vynesený v závislosti na čase, jaký může být připojen k signálu, který se má zaznamenávat do druhých stopových částí. Aby se toto zajistilo, je třeba, aby první a druhá kódová slova byla umístěna jedno za druhé tak, aby se získal příslušný pilotní signál, jak je znázorněno na obr. 8b. Obr. 8c ukazuje pořadí prvních a druhých kódových slov vynesených v závislosti na čase, jak se mají zaznamenávat ve druhých stopových částech.
-8CZ 285843 B6
V okamžiku tj se do stopy zaznamenávají vždy druhá kódová slova W? mající kladnou disparitu. Okamžitá hodnota číslicového součtu pak pokračuje ve zvyšování své velikosti, jak ukazuje obr. 8a, až do okamžiku t(, kdy se dosáhne maxima v signálu 8a. V tomto okamžiku se připojí první kódová slova Wb Tato kódová slova mají zápornou disparitu. Průběžná hodnota číslicového součtu se tak zmenšuje, až se v okamžiku & dosáhne minima v signálu z obr. 8a. Poté se opět připojí druhá kódová slova.
Ve stopách, do nichž se má umístit pilotní signál, se střídavě zaznamenává sled druhých kódových slov ve druhých stopových částech těchto stop a ve stopách, které nemusí mít v sobě obsažen pilotní signál by bylo postačující zaznamenat například tři nuly, tři jedničky, tři nuly.... atd. střídavým způsobem. S výhodou se použije prostřídání prvních s druhých kódových slov Wb W?, Wb W?........
Čtvrtá stopová část TP4 (editační mezera) a pátá stopová část TP5 ve stopě jsou s výhodou vyplněny stejným typem informace jako druhá stopová část TP2 stejné stopy. Editační mezera TP4 je zavedena pro umožňování samostatné editace zvukového signálu ve třetí stopové části TP3. Jestliže byl zvukový signál editován, toto znamená, že bitové kombinace v editační mezeře nadále již nejsou nerušené. Při následné reprodukci obrazového signálu a editovaného zvukového signálu tento nedostatek pokračování bitových kombinací v editační mezeře by mohl vést k porušení závěsu reprodukčního systému. Vložením stejných kódových slov do editační mezery jako do druhé stopové části může být u systému opět velmi rychle dosaženo závěsu.
První stopová část TP1 ve stopě obsahuje videoinformaci. Obr. 9 znázorňuje obsah synchronizačního bloku zaznamenaného do první stopové části stopy. Synchronizační blok je ve skutečnosti vodorovný řádek znázorněný na obr. 7 v první stopové části TP1.
Jak bylo uvedeno výše, tento řádek (tento synchronizační blok) obsahuje 47 kanálových slov, která obsahují každé (v tomto případě) 25 bitů, označených cwb cw7. ... cw46, cw47. Každé 25bitové kanálové slovo obsahuje čtyři části, tj. tři stejné části, které jsou dlouhé 8 bitů, a jednu část dlouhou 1 bit, jak je znázorněno na obr. 9 pro cw4.
Výše uvedená nizozemská patentová přihláška č. 90.02.772 (PHN 13.357) popisuje, jak se tato 25-bitová kanálová slova získají kombinováním pokaždé tří 8-bitových informačních slov videoinformace do 24-bitového informačního slova, po kterém se připojí jediný bit pro ovlivňování průběžné hodnoty číslicového součtu v sériové informaci po sobě následujících 25-bitových informačních slov, při zaměření na vkládání například pilotního signálu do tohoto informačního proudu. Jinou možností je realizovat pokles ve frekvenčním spektru informačního toku při specifické frekvenci.
Následně se 25-bitová informační slova převedou do 25-bitových kanálových slov v2T předkodéru, načež jsou zaznamenávána na magnetický nosič záznamu.
První kanálové slovo cwi v každém řádku (každý synchronizační blok) obsahuje synchronizační slovo. Synchronizační slovo je tvořeno prvními 17 bity v prvním kanálovém slově cwi. Zahrnutí synchronizačního slova do 25-bitového informačního slova a předkódování tohoto 25-bitového informačního slova do 25-bitového kanálového slova je také popsáno v uvedené nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772 (PHN 13.357), na kterou se zde odvoláváme.
Poté se zahrne do posledních 8 bitů prvního kanálového slova cwi identifikační informace ID a bity 2 až 17 druhého kanálového slova cw7. Identifikační informace ID obsahuje například číslo stopy (4 bity) udávající, ve které z 10 nebo 12 stop snímku je informace uložena, číslo snímku (2 bity) označující specifický snímek videoinformace a 1-bitové slovo udávající, zda údaje v synchronizačním bloku jsou zvuková data nebo obrazová data.
Identifikační informace dále obsahuje číslo řádku označující vodorovný řádek v části obdélníka znázorněné na obr. 7 jako první stopová část TP1 nebo druhá stopová část TP2. Čísla řádků se pohybují od 1 do 97, takže všechny řádky (všechny synchronizační bloky) v prvních a druhých stopových částech jsou identifikovány. Pro číslování řádků je k dispozici 7 bitů. 8 bitů tvoří paritní slabiku pro identifikační informaci a dva bity jsou nevyužité.
Synchronizační blok mající číslo řádku větší než 7 dále obsahuje 8-bitové slovo obsahující pomocná data. Jako pomocná data je možné uvažovat písmenná data (adresář), kontrolní data (udávání, zda je o 50 nebo 60 Hz obrazové signály, udávání rychlosti vzorkování zvukových signálů) nebo teletextová data. Obě kanálová slova cwi a cw? v řádku (synchronizačním bloku) jsou nyní přesně vyplněna. Synchronizační blok dále obsahuje kanálová slova cwj až cw4. Tato kanálová slova obsahují (42x3=) 126 8-bitových videoslov.
Bity 2 až 9 kanálového slova cw45 také tvoří 8-bitové videoslovo. Synchronizační blok dále obsahuje bity 10 až 25 kanálového slova cw45 a kanálová slova cw« a cw47. Tato informace obsahuje vodorovné parity.
Jestliže se uvažuje řádek (synchronizační blok) v první stopové části TP1 mající počet řádků menší než 8, obsahuje řádková část od bitu 18 kanálového slova cw? do bitu 9 kanálového slova cw45 svislé parity místo pomocných dat a videoinformace.
Vodorovné a svislé parity jsou připojeny pro zaznamenávání videoinformace tak, že se umožní korekce chyb čtené videoinformace.
Obr. 10 ukazuje obsah řádku (synchronizačního bloku), který je zaznamenán do třetí stopové části stopy. Synchronizační blok je opět vodorovný řádek znázorněný na obr. 7 ve třetí stopové části TP3.
Řádky opět obsahují všechny synchronizační informaci a identifikační informaci, jak již bylo uvedeno výše. Posledních 8 bitů kanálového slova cw?. kanálová slova cw4 až cw-t? a bity 2 až 17 kanálového slova 38 obsahují zvukovou informaci odpovídající celkem 108 (=3x35+3) 8 bitových zvukových slov (tj. 108 zvukových bajtů). Posledních 8 bitů kanálového slova cw45 obsahují pomocnou datovou informaci odpovídající celkem 20 (=3x6+2) 8-bitových datových slov (tj. 20 datových bajtů). Tato pomocná datová informace je v zásadě totožná s pomocnou datovou informací v první stopové části.
Dále jsou od bitu 10 v kanálovém slově cw45 zahrnuty vodorovné parity, jak bylo popsáno s odvoláním na obr. 9.
Výše uvedený obsah se vztahuje k těmto šesti řádkům v třetí stopové části TP3. Pro zbývající tři řádky v třetí stopové části TP3 platí, že vertikální parity jsou zahrnuty do řádky místo zvukových slabik a pomocných datových slabik. Vodorovné a svislé parity jsou opět připojeny pro umožnění korekce chyb zvukové informace a pomocných dat, která byla čtena.
Obr. 11 ukazuje opět schematicky sériový datový proud, který je zaznamenán do stopy. Na začátku jsou to první a/nebo druhá kódová slova zaznamenaná do druhé stopové části TP2. Potom je to informace zaznamenaná do první stopové části TP1. Nejprve synchronizační bloky SB] až SB7 obsahují svislé parity VP a vodorovné parity HP, kromě synchronizačních slov (S) a identifikační informace (ID). Potom synchronizační bloky SBs až SB88 obsahují pomocnou informaci (Aux) a videoinformaci (VD) místo svislých parit. Konečně první a/nebo druhá kódová slova, která jsou zaznamenána ve čtvrté stopové části TP4.
Potom přichází informace, která je zaznamenána ve třetí stopové části TP3. Nejprve synchronizační bloky SB] až SB^. které obsahují zvukovou informaci (AD), pomocnou informaci (Aux)
- 10CZ 285843 B6 a vodorovné parity (HP) kromě synchronizačních slov (S), a identifikační informace (ID). Potom následují synchronizační bloky SB7. SBg a SBo. které obsahuji svislé parity (VP) místo zvukové a pomocné informace. Konečně jsou v páté stopové části TP5 zaznamenána první a/nebo druhá kódová slova.
Důvod pro to, aby svislé parity pro videoinformaci byly umístěny v čele stopy, tj. před videoinformací ve stopě, je následující. Jedním důvodem je, že by při čtení informace, zaznamenané na nosič záznamu, měly být možné trikové mody. V trikových modech má nosič záznamu rozdílnou dopravní rychlost než je dopravní rychlost při normální reprodukci. Při této odlišné (vyšší nebo nižší) dopravní rychlosti čtecí hlavy (hlava) sledují dráhu, která není rovnoběžná se stopami, a v důsledku toho křižuje stopy. V časovém intervalu, během kterého je čtecí hlava umístěna nad stopou během trikového modu, čte Čtecí hlava jeden nebo více než jeden (ale daleko ne všechny) synchronizační bloky obsahující videoinformaci z této stopy. Každý synchronizační blok obsahuje, kde jde o synchronizační blok v první stopové části, například videoinformaci a vodorovné parity. Tyto vodorovné parity jsou určeny pro korekci chyb pomocných dat a videodat v synchronizačním bloku. Pro čtení v trikovém modu a tak i pro čtení informace obsažené v synchronizačním bloku je možná korekce chyb na základě informace vodorovné parity, zahrnuté v tomto synchronizačním bloku, který byl přečten.
Svislé parity jsou určeny k tomu, aby zaváděly korekci chyb do sloupcových bitů v obdélníku znázorněném na obr. 7. Pro tento účel je zapotřebí, aby všechny tyto bity ve sloupci byly čteny. Jak bylo vysvětleno výše, zdaleka ne všechny synchronizační bloky jsou v trikovém modu čteny. To znamená, že zpravidla v trikovém modu nejsou čteny všechny informace ve sloupci v obdélníku z obr. 7. To také znamená, že v trikovém modu nemůže být svislá paritní informace použita pro realizaci korekci chyb informace čtené ze stop.
Čtení svislé paritní informace v trikovém modu není skutečně příliš užitečné. Užitečnější je dovolit, aby čtecí hlava četla co možná nejvíc,e synchronizačních bloků, obsahujících požadovanou videoinformaci při sledování dráhy po nosiči záznamu.
Požadovaná informace je proto zaznamenána co možná nejvíce ve středu nosiče záznamu a svislá paritní informace co možná nejvíce na stranách. Pro případ, kde videoinformace byla zaznamenána ve stopě před zvukovou informací toto znamená, že svislé parity náležející videoinformaci jsou zaznamenány před videoinformaci, a svislé parity náležející zvukové informaci jsou zaznamenány za zvukovou informací ve stopě.
Není třeba poznamenávat, že kdyby byla zvuková informace zaznamenána do stopy před videoinformaci, byla by svislá paritní informace, náležející ke zvukové informaci, zaznamenána do stopy před zvukovou informaci a svislá paritní informace náležející k videoinformaci po videoinformaci.
Skutečností je dále, že při normální reprodukci se chyby mohou spíše vyskytovat, když je informace čtena z konců stopy, tj. na stranách nosiče záznamu. Zaznamenáním videoinformace a zvukové informace více ke středu stopy, při pohledu z hlediska podélného směru stopy, bude zvýšena pravděpodobnost čtení užitečné informace (reprezentované vodorovnými paritami).
Obr. 12 ukazuje příklad zařízení pro záznam zvukové informace, videoinformace a pomocné informace ve stopách. V jednotce 50 pro zpracovávání zvukového signálu, se například stereofonní zvukový signál převádí z 8-bitových zvukových slov (audio-bajtů), které jsou vedeny do paměti 56 po vedení 53.
Obr. 13 schematicky ukazuje dílčí dělení obsahu této paměti 56. V paměťové sekci I jsou tyto audio-bajty (6 řádků 108 audiobytů celkem). Ve zpracovávací jednotce 51 obrazového signálu je obrazový signál poté, co byl podroben obrázkovému kódování pro redukování množství
- 11 CZ 285843 B6 informace, na 8-bitová videoslova (videobajty), která jsou vedena po paměti 56 po vedení 54.
V paměťové sekci Π jsou tyto videobajty ukládány (celkem 81 řádků 127 videobajtů).
V procesoru pomocného signálu 52 je pomocný signál převáděn na 8-bitová pomocná datová slova (aux-bajty). Po vedení 55 jsou tyto byty vedeny do paměti 56, kde jsou ukládány do sekcí III a IV· V sekci ΙΠ se ukládá jeden pomocný bajt na každém z 81 řádek. V sekci IV je umístěno celkem 6 řádků vždy 20 pomocných bajtů.
Poté se provede operace na korekci chyb pro informaci uloženou v sekcích II a III. To má za následek, že se svislé parity ukládají do sekce Va a vodorovné parity se ukládají do sekce Via. Nejprve se provede operace ochrany proti chybám sloupec po sloupci pro informaci uloženou v každém sloupci v sekcích II a III. To zajišťuje, že svislá paritní informace se ukládá v odpovídajícím sloupci v sekci Va. Po dokončení operace pro všechny sloupce v paměťových sekcích Π a III tímto způsobem se provede operace pro ochranu proti chybám po řádcích pro informaci uloženou v každém řádku v sekcích II, III a Va. To potom zajišťuje, že vodorovná paritní informace je uložena v odpovídajícím řádku v sekci Via.
Při horizontální paritní informaci, uložené v řádku sekce Via, a informaci, uložené ve stejném řádku paměťových sekcí II a ΙΙΙ, je možné při reprodukci zjišťovat a v případě potřeby korigovat chyby vyskytující se v této kombinované řádce v sekcích II, III a Via.
Při vertikální paritní informaci, uložené ve sloupci v sekci Va, a informaci uložené ve stejném sloupci v paměťové sekci II (nebo ΠΙ) je možné při reprodukci zjišťovat a podle potřeby korigovat chyby v tomto kombinovaném sloupci paměťových sekcí Π (nebo III) a Via. Operace pro ochranu proti chybám se také vykonává pro informace uložené v sekcích I a IV. Výsledkem je, že svislé parity jsou uloženy v sekci Vb a vodorovné parity jsou uloženy v sekci VIb.
Také v tomto případě se operace pro ochranu proti chybám provádí pro informaci uloženou v každém sloupci v sekcích I a IV. To zajišťuje, že svislá paritní informace je uložena v odpovídajícím sloupci v paměťové sekci Vb. Poté, co byly všechny sloupce v paměťových sekcích I a IV zpracovány tímto způsobem, provede se operace ochrany proti chybám řádek po řádku pro informaci uloženou v každém řádku v sekcích I, IV a Vb. To zajišťuje, že vodorovná paritní informace je uložena v odpovídajícím řádku v sekci VIb.
Dále poskytuje ID generátor 57 identifikační informaci uloženou v sekcích Vila a Vllb.
V sekci Vila je 88 řádek vždy tří ID bajtů a v sekci Vllb je 9 řádek vždy po třech ID bajtech.
Poté se čte řádek po řádku obsah paměti 56 a hodnoty, které mohou být skramblovány v neznázoměném měniči bitového sledu jsou vedeny do jednotky 58. To má za následek, že byty jsou po každé vedeny do jednotky 58.
V nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772 (PHN 13.537) je dopodrobna popsána činnost jednotky 58 a 2T předkodéru 59, tvořícího zpracovávací jednotku 590 pro zpracovávání signálu do formy způsobilé záznamu, ve smyslu definice předmětu vynálezu. Pro vysvětlení této operace je možné se odvolat na tuto patentovou přihlášku. Bude postačující poznamenat v této souvislosti, že pokaždé tři osmibitová slova, vedená z paměti 56 do jednotky 58 se převádí na jediná 25-bitová informační slova v jednotce 58 jako výsledek rozšíření o jeden bit (buď 0, nebo 1). V 2T předkodéru 59 se 25-bitová informační slova převádí na 25-bitová kanálová slova, která jsou potom vedena do záznamového zařízení 61, když je spínač 60 v poloze a-b. Kanálová slova se zaznamenávají na nosič záznamu záznamovým zařízením 61. Spínač 60 tvoří kombinační jednotku 600 číslicového signálu ve smyslu definice předmětu vynálezu, mající první vstup a, výstup b a druhý vstup c.
- 12CZ 285843 B6
Před čtením informace zpaměti 56 se spínač 60 uvede do polohy c-b na základě pilotního signálu vedeného do spínače 60 centrální procesorovou jednotkou.
Zařízení obsahuje generátor 63 kódových slov určený pro generování prvních a případně druhých kódových slov. Jestliže se předpokládá, že do informace, která se má zaznamenávat do druhých stopových částí TP2, se má vkládat pilotní signál mající frekvenci fb generátor 63 je určen pro generování prvních a druhých kódových slov prostřídaným způsobem, jak již bylo vysvětleno s odvoláním na obr. 8 na základě pilotního signálu ve formě pravoúhlé vlny mající frekvenci fi generovanou generátorem pilotního signálu 64.
Spínač 60 udržuje polohu c-b, dokud generátor 63 nedodal 94 25-bitových kódových slov do záznamového zařízení 61. Potom se spínač 60 přepne do polohy a-b. Následně se v jednotce 58 synchronizační slovo a první bajt první řádky v paměti 56 kombinují pro vytvoření prvního 25-bitového informačního slova, které má být vedeno do záznamového zařízení 61 po 2T předkódování. Vkládání synchronizačního slova do sériového datového toku, jak je realizováno jednotkou 58, je opět dopodrobna rozebráno ve výše zmíněné nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772 (PHN 13.537).
Poté se zbývající bajty uložené v prvním řádku paměti 56 kombinují ve skupině po třech a převádějí se na 25-bitová informační slova v jednotce 58, a poté, co byla podrobena předkódování v 2T předkodéru 59, se zaznamenávají do stopy nosiče záznamu.
Následně se v jednotce 58 synchronizační slovo a první bajt druhého řádku v paměti 58 kombinují pro vytvoření dalšího 25-bitového informačního slova, které má být vedeno do záznamové jednotky 61 po předkódování v předkodéru 59. Potom se bajty uloží pokaždé do druhé řádky paměti 56, kombinují se a převedou se na 25-bitové informační slovo v jednotce 58. Tato operace pokračuje, až celý druhý řádek paměti 56 byl přečten. Tato operace se opakuje pro následující řádky paměti 56, až byl přečten , 88-mý řádek v paměti 56. Informace uložená v paměťových sekcích II, III, Va, Via a Vila byla nyní přečtena z paměti 56 a zaznamenává se do stopy na nosiči záznamu, tj. do první stopové části TP1.
Spínač 60 se nyní přepne zpět do polohy c-b. Generátor 63 kódových slov opět generuje 94 kódových slov (prvních a případně druhých kódových slov), která se zaznamenávají do stopy záznamovým zařízením 61 a tvoří čtvrtou stopovou část.
Následně se spínač 60 vrátí do polohy a-b. Způsobem popsaným výše se zbytek informace uložené v paměti 56 přečte a zaznamená se do stopy, poté co je připojena synchronizační informace a poté co proběhlo další zpracování v jednotce 58 a v předkodéru 59. Tímto způsobem se rozvine třetí stopová část. Poté se opět spínač 60 vrátí do polohy c-b a jiná kódová slova 47 se vedou do záznamového zařízení 67 generátorem 63 a zaznamenávají se do stopy tak, aby tvořila pátou stopovou část.
Je třeba poznamenat, že výše popsané kroky se realizují na základě pilotních signálů vedených do různých součástí v zařízení znázorněném na obr. 13 centrální zpracovávací jednotkou, například zpracovávací jednotkou 62.
Pro jednoduchost a přehlednost popisu tyto pilotní signály dále nebudou rozebírány.
Předchozí popis uvádí, že pátá stopová část TP5 obsahuje 1325 nebo 1445 bitů v závislosti na tom, zda se jedná o systém 50 Hz-625 řádek nebo systém 60 Hz-525 řádků. Důvodem pro to je, že toto opatření dosahuje jednoduchého spřažení mezi hodinovou frekvencí fb s níž se má obrazový signál (videosignál) předkládaný na vstupu 70 zařízení vzorkovat v analogově-číslicovém převodníku 71 před tím, než je si signál veden do zpracovávací jednotky 51 obrazového
-13CZ 285843 B6 signálu, a frekvencí f>, s níž záznamová hlava zaznamenává číslicovou informaci na nosič záznamu (frekvenci kanálových bitů).
Vezmeme-li systém 50 Hz-625 řádků jako příklad, platí, že f]=864x625x25 = 13,5 MHz, kde 864 je počet hodinových impulzů v jednom obrazovém řádku, 625 pro počet řádků ve snímku a 25 pro počet snímků za sekundu.
Pro frekvenci kanálových bitů £ platí, že v jedné stopě je 47x101x25+1325 = 120 000 bitů v jedné stopě.
Frekvence f) kanálových bitů pro jednu hlavu je potom 120 000x300/2 = 18 Mbit/s, kde 300 je počet stop, do nichž se za jednu sekundu provádí záznam.
Mezi fi ať) je jednoduchý poměr 4/3. Neznázoměná smyčka fázového závěsu, do níž je také veden obrazový signál (videosignál) přiváděný na vstup 70, odvozuje z tohoto obrazového signálu hodinovou frekvenci 13,5 MHz. Vynásobí-li se tato frekvence hodnotou 4/3, získá se hodinová frekvence 18 MHz, která je potřebná v záznamové jednotce 61 pro zaznamenávání číslicové informace na nosič záznamu.

Claims (11)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob zaznamenávání číslicového datového signálu, například číslicového obrazového signálu, do první stopové části (TP1) stop (Ti) na magnetickém nosiči (1) záznamu, na němž jsou stopy uspořádány rovnoběžně vedle sebe a šikmo v úhlu vůči podélné ose tohoto nosiče záznamu, přičemž se číslicový signál přijímá, přijatý signál se zpracovává do formy vhodné pro záznam v první stopové části stop nosiče a zpracovaný signál se zaznamenává do první stopové části (TP1) stop (Ti), vyznačený tím, že se před zaznamenáváním signálu generují n-bitová první kódová slova (Wl), která se kombinují se zpracovaným číslicovým signálem pro zaznamenávání, a kombinovaný signál se zaznamenává, přičemž každé první kódové slovo (Wl) obsahuje nejméně jednu posloupnost po sobě následující první skupiny bitů první binární hodnoty, druhé skupiny bitů druhé binární hodnoty, která je inverzní vůči první binární hodnotě, a třetí skupiny bitů mající první binární hodnotu, přičemž počty bitů ve skupinách jsou lichá celá čísla > 3, přičemž n-bitová druhá kódová slova (W2) se zaznamenávají do druhých stopových částí (TP2) každé stopy (Ti).
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že druhé stopové části (TP2) tvoří začátek odpovídající stopy (Ti).
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se při zaznamenávání číslicového datového signálu, obsahujícího jednak první číslicový signál, například obrazový signál, a druhý číslicový signál, například zvukový signál, zaznamenává druhý číslicový signál do třetí stopové části (TP3) každé stopy (Ti), přičemž první kódová slova (Wl) se zaznamenávají do odpovídající druhé stopové části (TP2), ležící mezi první stopovou částí (TP1) se zaznamenaným prvním číslicovým signálem a třetí stopovou částí (TP3) se zaznamenaným druhým číslicovým signálem.
    -14CZ 285843 B6
  4. 4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačený tím, že se kromě prvních kódových slov (Wl) generují n-bitová druhá kódová slova (W2), která jsou inverzní kódová slova prvních kódových slov (Wl), která se rovněž zaznamenávají do druhé stopové části (TP2), kde jsou zaznamenána ve sledu prvních kódových slov (Wl) a druhých kódových slov (W2).
  5. 5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačený tím, že první kódová slova (Wl) obsahují v prvních skupinách bitů jejich posloupnosti p bitů, kde p je liché celé číslo > 3, zatímco v nejméně jedné z prvních skupin bitů posloupnosti prvního kódového slova (Wl) obsahují p+2 bitů.
  6. 6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačený tím, že první kódová slova (Wl) obsahují ve druhých skupinách bitů jejich posloupnosti q bitů, kde q je liché celé číslo > 3, zatímco v nejméně jedné z druhých skupin bitů posloupnosti kódového slova obsahují q+2 bitů.
  7. 7. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačený tím, že v prvních kódových slovech (Wl) je počet bitů v prvních a třetích skupinách jejich posloupnosti stejně velký.
  8. 8. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4 nebo 7, vyznačený tím, že ve všech třech skupinách bitů posloupnosti prvního kódového slova (Wl) je stejný počet bitů p, q ar, rovný 3 nebo 5.
  9. 9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 4až8, vyznačený tím, že se střídavě generuje více prvních kódových slov (Wl) a více druhých kódových slov (W2), které se kombinují a zaznamenávají s nejméně jedním číslicovým signálem v posloupnosti, v níž se střední hodnota zaznamenaných prvních a druhých kódových slov mění s výchylkou nízkofrekvenční nosné vlny, jejíž kmitočet je nízký relativně vzhledem ke kmitočtu zaznamenávané informace.
  10. 10. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že se generují první a druhá kódová slova s disparitou různou od nuly.
  11. 11. Zařízení pro provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, obsahující vstup (70) číslicového datového signálu, zpracovávací jednotku (590) signálu do formy způsobilé pro záznam, napojenou na vstup (70) číslicového datového signálu, přičemž na výstup zpracovávací jednotky (590) signálu je napojena záznamová jednotka (61), vyznačené tím, že na vstup záznamové jednotky (61) je dále napojen generátor (63) n-bitových kódových slov, jehož výstup je spojen s druhým vstupem (c) kombinační jednotky (600) číslicového signálu, která má první vstup (a), napojený na výstup zpracovávací jednotky (590), a výstup (b) zpracovaného a kombinovaného signálu pro záznam, připojený k záznamové jednotce (61).
CS913653A 1990-12-21 1991-12-02 Zařízení pro záznam číslicového signálu CZ285843B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
NL9002839A NL9002839A (nl) 1990-12-21 1990-12-21 Inrichting voor het optekenen van "clock run-in" kodewoorden aan het begin van een spoor op een magnetische registratiedrager.

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS365391A3 CS365391A3 (en) 1992-07-15
CZ285843B6 true CZ285843B6 (cs) 1999-11-17

Family

ID=19858189

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS913653A CZ285843B6 (cs) 1990-12-21 1991-12-02 Zařízení pro záznam číslicového signálu

Country Status (17)

Country Link
US (2) US5245483A (cs)
EP (1) EP0492704B1 (cs)
JP (2) JP3226312B2 (cs)
KR (1) KR100252400B1 (cs)
CN (1) CN1029346C (cs)
AT (1) ATE124192T1 (cs)
AU (1) AU651405B2 (cs)
BR (1) BR9105427A (cs)
CZ (1) CZ285843B6 (cs)
DE (1) DE69110643T2 (cs)
DK (1) DK0492704T3 (cs)
ES (1) ES2077160T3 (cs)
HK (1) HK171096A (cs)
NL (1) NL9002839A (cs)
RU (1) RU2156039C2 (cs)
SK (1) SK280673B6 (cs)
UA (1) UA35549C2 (cs)

Families Citing this family (25)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5392168A (en) * 1990-08-31 1995-02-21 Matsushita Electric Industrial Co., Ltd. Method of recording digital video and audio data
DE4222030A1 (de) * 1992-07-04 1994-01-05 Thomson Brandt Gmbh Verfahren zur Spurfolgesteuerung in einem Recorder
EP0595411B1 (en) * 1992-10-30 1999-01-20 Koninklijke Philips Electronics N.V. Arrangement for recording a digital signal in a track on a magnetic record carrier
US5398143A (en) * 1992-12-01 1995-03-14 Samsung Electronics Co., Ltd. Data placement on tape for a digital video tape recorder suitable for high speed picture playback
TW235360B (cs) * 1993-01-28 1994-12-01 Philips Electronics Nv
EP0608946A3 (en) * 1993-01-28 1995-08-16 Philips Electronics Nv Arrangement for recording a video signal and a corresponding audio signal in slant tracks on a longitudinal magnetic record carrier, and record carrier obtained by means of the arrangement.
DE69421735T2 (de) * 1993-03-08 2000-04-27 Matsushita Electric Ind Co Ltd Datenaufzeichnungsmethode
DE69419815T2 (de) * 1993-05-14 2000-04-27 Koninkl Philips Electronics Nv Anordnung zur Aufzeichnung und Wiedergabe von datenreduzierter Videoinformation
TW245873B (cs) * 1993-09-30 1995-04-21 Pickter Kk
WO1995016985A1 (en) * 1993-12-13 1995-06-22 Philips Electronics N.V. Information track format and reading and recording apparatuses therefor
EP0693214A1 (en) 1994-02-10 1996-01-24 Koninklijke Philips Electronics N.V. Arrangement for recording or reproducing a digital video signal and a corresponding digital audio signal
US5579183A (en) * 1994-04-08 1996-11-26 U.S. Philips Corporation Recording and reproducing an MPEG information signal on/from a record carrier
AU701481B2 (en) * 1994-04-08 1999-01-28 Koninklijke Philips Electronics N.V. Recording and reproducing an MPEG information signal on/from a record carrier
JPH09511634A (ja) * 1994-04-12 1997-11-18 フィリップス エレクトロニクス ネムローゼ フェンノートシャップ トリックモードビデオ信号の記録及び再生
KR970010533B1 (en) * 1994-06-30 1997-06-26 Samsung Electronics Co Ltd Recording and reproducing method of dvcr for trick play
US5642241A (en) 1994-10-31 1997-06-24 Samsung Electronics Co., Ltd. Digital signal recording apparatus in which interleaved-NRZI modulated is generated with a lone 2T precoder
US6118922A (en) * 1995-03-10 2000-09-12 U.S. Philips Corporation Recording and reproduction of a trick mode video signal
JPH10501947A (ja) * 1995-04-04 1998-02-17 フィリップス エレクトロニクス ネムローゼ フェンノートシャップ デジタル情報信号及び少なくとも一つのデジタル補助信号を記録／再生するときの各種記録／再生モード
US5862006A (en) * 1995-06-22 1999-01-19 U.S. Philips Corporation Apparatus for recording a digital information signal in a track on a record carrier and encoding means for encoding said digital information signal
US6008959A (en) * 1995-07-05 1999-12-28 U.S. Philips Corporation Recording/reproducing apparatus for storing a digital information signal in a storage medium using packet a method and a record carrier, which further allows for editing the stored digital information signal by including references to additional packets
KR0152049B1 (ko) * 1995-08-03 1998-10-15 김광호 디지탈 변조시스템의 제어신호 부가장치
EP0791249B1 (en) * 1995-09-08 2002-07-03 Koninklijke Philips Electronics N.V. Transmitter and receiver apparatus, method for transmitting and method for receiving and record carrier obtained by the method or the transmitter apparatus
US5835296A (en) * 1996-04-26 1998-11-10 U.S. Philips Corporation Apparatus for reproducing a digital information signal from a record carrier and counting the number of bits between two sync patterns
MX9801032A (es) * 1996-05-09 1998-05-31 Philips Electronics Nv Lampara de descarga de alta presion.
US6282690B1 (en) * 1999-01-14 2001-08-28 Texas Instruments Incorporated Parity insertion with precoder feedback in a read channel

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS56160178A (en) * 1980-04-18 1981-12-09 Sony Corp Recorder of digital video signal
JPS57203213A (en) * 1981-06-08 1982-12-13 Trio Kenwood Corp Clock signal reproducing circuit
GB8423165D0 (en) * 1984-09-13 1984-10-17 Indep Broadcasting Authority Digital recording/reproducing apparatus
JPS6194429A (ja) * 1984-10-15 1986-05-13 Nec Corp 位相同期回路
NL8603164A (nl) * 1986-12-12 1988-07-01 Optical Storage Int Werkwijze voor het overdragen van n-bit informatiewoorden, informatieoverdrachtsysteem voor het uitvoeren van de werkwijze, alsmede een kodeerinrichting en dekodeerinrichting voor toepassing in het informatieoverdrachtsysteem.
NL8702779A (nl) * 1987-11-20 1989-06-16 Philips Nv Inrichting voor het weergeven van een binair digitaal signaal, met een uitleeskop met speciaal gekozen spleetlengte.
NL8801076A (nl) * 1988-04-26 1989-11-16 Philips Nv Inrichting voor het optekenen van een digitaal informatiesignaal.
JP2840747B2 (ja) * 1988-05-25 1998-12-24 ソニー株式会社 ディジタル信号再生装置
NL9002772A (nl) * 1990-09-21 1992-04-16 Philips Nv Inrichting voor het optekenen van een digitaal informatiesignaal in een registratiedrager.

Also Published As

Publication number Publication date
JP3226312B2 (ja) 2001-11-05
JP2001250342A (ja) 2001-09-14
CN1062630A (zh) 1992-07-08
KR100252400B1 (ko) 2000-05-01
JPH04301266A (ja) 1992-10-23
ATE124192T1 (de) 1995-07-15
EP0492704A1 (en) 1992-07-01
DE69110643D1 (de) 1995-07-27
US5245483A (en) 1993-09-14
DE69110643T2 (de) 1996-02-22
BR9105427A (pt) 1992-08-25
UA35549C2 (uk) 2001-04-16
EP0492704B1 (en) 1995-06-21
SK280673B6 (sk) 2000-06-12
AU651405B2 (en) 1994-07-21
CN1029346C (zh) 1995-07-12
JP3377194B2 (ja) 2003-02-17
CS365391A3 (en) 1992-07-15
AU8990791A (en) 1992-06-25
DK0492704T3 (da) 1995-11-13
HK171096A (en) 1996-09-20
NL9002839A (nl) 1992-07-16
ES2077160T3 (es) 1995-11-16
USRE36096E (en) 1999-02-16
RU2156039C2 (ru) 2000-09-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ285843B6 (cs) Zařízení pro záznam číslicového signálu
JP3801198B2 (ja) Ｍｐｅｇ情報信号の記録担体への／からの記録及び再生
KR920005272B1 (ko) 인터리이브방법
US5136436A (en) Apparatus for recording a digital information signal and utilizing the digital sum value thereof to record an auxiliary digital signal, and apparatus for reproducing such recorded signals
US4389681A (en) Method and apparatus for recording digitized information on a record medium
NL8301060A (nl) Magnetische opneeminrichting voor opname van een videosignaal.
NL192706C (nl) Werkwijze voor het redigeren van een naast een besturingssignaal op een registratiemedium opgenomen, digitaal signaal.
EP0395125B1 (en) A PCM recording and reproducing apparatus
KR100251435B1 (ko) 기록된 테입과 같은 자기 레코드 캐리어를 얻기 위한 장치 및 레코드 캐리어를 재생하기 위한 재생장치
JPH05791B2 (cs)
US5715312A (en) Concealment method and arrangement and reproducing apparatus provided with the concealment arrangement
JPH0666944B2 (ja) 映像信号再生装置
US6658197B1 (en) Audio signal reproduction apparatus and method
JP3144107B2 (ja) 記録再生制御信号の伝送方法及び記録再生制御装置
US5862006A (en) Apparatus for recording a digital information signal in a track on a record carrier and encoding means for encoding said digital information signal
US6671455B1 (en) Magnetic recording apparatus and method therefor, and magnetic recording and reproduction apparatus and method therefor
KR100619688B1 (ko) 디지탈신호 기록 재생장치의 리니어 트랙 재생방법
JPH0198176A (ja) 磁気記録再生装置
JPH05347073A (ja) 記録再生装置
JPH11144385A (ja) ディジタル信号記録装置
WO1996028813A1 (fr) Appareil d'enregistrement/lecture
Davies The digital télévision tape recorder—audio and data recording aspects
JPH025270A (ja) ディジタル信号記録再生装置

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20111202