CZ282851B6 - Absorpční výrobek s elastickým pásem obsahujícím roztažitelný panel - Google Patents

Abstract

Absorpční výrobky jako jednorázové plenky (20) apod., mají elastickou pasovou úpravu (34, 634) zdokonalující přilehnutí elastikovaného břišního pásu (635), jakož i shromažďovací charakteristiky. Elastikovaný břišní pás (635) obsahuje roztahovatelný " břišní" panel (136), který má schopnost roztahování výrazně přes rozměry absorpčního výrobku daným základním upevňovacím systémem (644, 646) a původními rozměry tak, aby se přizpůsobily tělu uživatele. Natahovací síly elastikovaného břišního pásu (635) jsou menší než natahovací síly elastikovaných postrannních panelů (30) při přizpůsobování se takovým natahováním. V upřednostňovaných uspořádáních elastické pásové úpravy je eleastikovaný břišní pás (635) vytvořen z napínacího vrstvení.ŕ

Description

Vynález se týká jednorázových absorpčních výrobků, jako jsou plenky, inkontinentní kalhotky, držáky plenek a podobně, a především se týká absorpčních výrobků, majících elastickou pásovou úpravu pro jejich dynamické přilehnutí ktělu uživatele a vykazujících dokonalejší absorpční charakteristiky.

Dosavadní stav techniky

Malé děti ajiní inkontinentní jedinci používají jednorázové absorpční výrobky, jako jsou plenky, za účelem zachycování a shromažďování moči a dalších tělních výměšků. Funkcí absorpčních výrobků je jednak shromažďování a jednak izolování výměšků od těla uživatele, jeho spodního prádla a ložního povlečení. V této oblasti existují jednorázové absorpční výrobky, mající mnoho různých základních provedení. Například patent USA Re 26,152 popisuje jednorázovou plenku, která dosáhla širokého využití i komerčního úspěchu. Patent USA 3,860,003 popisuje elastikovanou nožní manžetu pro jednorázovou plenku, která rovněž dosáhla jak uživatelský, tak i komerční úspěch.

Absorpční výrobky však během používání mají tendenci prověšovat se nebo odstávat a sklouzávat dolů po těle uživatele. Toto prověšování či odstávání a sklouzávání je způsobováno pohyby uživatele při dýchání, při změnách poloh vlivem dolů působících sil, vznikajících při plnění absorpčního výrobku tělními výměšky, a deformováním materiálu samotného absorpčního výrobku, vystaveného účinkům uživatelova pohybu. Toto prověšování či odstávání a sklouzávání absorpčního výrobku může vést k předčasnému prosakování a špatnému přiléhání absorpčního výrobku k tělu uživatele v oblastech pasu a nohou.

V zájmu zdokonaleného přiléhání absorpčních výrobků k pasu uživatele je známo absorpční výrobky vybavovat elastickou pásovou úpravou. Příkladem je jednorázová plenka s elastickou pásovou úpravou podle patentu USA 4,515,595. Elastickou pásovou úpravu vytváří elastikovaný břišní pás, obsahující elastický smršťovací článek, upevněný mezi horní vrstvou a dolní vrstvou. Elastikovaný břišní pás je tedy navržen s možností napínání a smršťování při pohybech uživatele a tím k udržování přiléhání absorpčního výrobku k pasu uživatele během používání (tzn. k zajištění trvalého dynamického přilehnutí).

Bylo však zjištěno, že i tyto absorpční výrobky s elastickými pásovými úpravami mají při používání tendenci odstávat a sjíždět a přehýbat se nebo shrnovat v přední části, čímž nezaručují dostatečné přiléhání k pasu uživatele.

Proto byl vyvinut absorpční výrobek s elastickou pásovou úpravou, poskytující dokonalejší přiléhání, snížené prosakování a zvýšené pohodlí pro uživatele, omezující prověšování, odstávání, shrnování nebo přehýbání v oblasti pasu a stejně tak omezující celkové sjíždění výrobku, resp. absorpčního jádra po těle uživatele během používání.

Ze spisu EP-A-0243013 je znám složený jednorázový absorpční výrobek, mající první pásovou oblast a druhou pásovou oblast, přičemž tento výrobek sestává ze shromažďovací soustavy, složené z tekutinu propouštějící horní vrstvy, tekutinu nepropouštějící dolní vrstvy, spojené s horní vrstvou, a z absorpčního jádra, umístěného mezi horní a dolní vrstvou a majícího boční a pásové okraje, dále z elastické pásové úpravy, která se rozkládá vně od alespoň jednoho z pásových okrajů absorpčního jádra, a která obsahuje elastikovaný břišní pás, a nakonec

- 1 CZ 282851 B6 z uzavíracího systému, umístěného na absorpčním výrobku pro vytváření příčního napětí alespoň v části elastikovaného pásu.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje jednorázový absorpční výrobek podle vynálezu. Jednorázový absorpční výrobek má první pásovou oblast a druhou pásovou oblast a obsahuje absorpční soubor, skládající se z horní vrstvy, propustné pro tekutiny, dolní vrstvy, nepropustné pro tekutiny a spojené s horní vrstvou, a absorpčního jádra, umístěného mezi oběma vrstvami, kde absorpční jádro má boční okraje a pásové okraje. Výrobek dále obsahuje elastickou pásovou úpravu, která se rozkládá alespoň podél jednoho z pásových okrajů absorpčního jádra směrem vně od něj a je opatřena elastikovaným břišním pásem a dále obsahuje uzavírací systém, umístěný na absorpčním výrobku pro udržení příčného napětí alespoň v části elastikovaného břišního pásu. Podstatou jednorázového absorpčního výrobku podle vynálezu je to, že elastikovaný břišní pás, který vykazuje napínací sílu menší nebo rovnou 3,925 N při svém roztažení mezi 25 a alespoň 50 mm, obsahuje zónu tvarovacího dílu, elasticky roztažitelnou alespoň v příčném směru, zónu dílu linie pasu, umístěnou podél vnější strany zóny tvarovacího dílu a pružně ohybově s ní spojenou a elasticky roztažitelnou alespoň v příčném směru, a pružnou ohybovou závěsnou zónu linie pasu, spojující zónu tvarovacího dílu a zónu dílu linie pasu pro vytvoření relativního ohybu mezi zónami kolem osy, kolmé k podélné ose absorpčního výrobku při působení napínací síly a pro vytvoření vratného silového momentu k pružnému vrácení zóny tvarovacího dílu a zóny dílu linie pasu do jejich původního uspořádání po odstranění působení ohybových sil, přičemž zóna linie pasu vykazuje ohybovou vratnou sílu větší než 0,196 N.

Pružné spojení mezi elastikovaným břišním pásem a absorpčním souborem umožní otáčení a posouvání elastikovaného břišního pásu pro jeho pohyb ve funkčních dotykových polohách vzhledem k pasu uživatele. Elastikovaný břišní pás je navržen tak, aby se elasticky roztahoval a smršťoval a tím se dynamicky přizpůsoboval pasu uživatele. Ohybová závěsná zóna břišního pásu umožňuje zakřivování panelů kolem určité osy nebo zóny a je pružná, aby vyvolávala vratný moment, který tyto panely vrací do původního uspořádání, a to zejména tehdy, když je elastikovaný břišní pás předepjat uzavíracím systémem. V tomto smyslu se elastická pásová úprava pohybuje současně s pasem uživatele a přizpůsobuje se mu, když uživatel sedí, stojí, nebo se pohybuje.

Napínací síla elastikovaného břišního pásu je ve výhodném provedení vynálezu menší nebo rovna 3,43 N při jeho roztažení mezi 24 a alespoň 50 mm. Výhodně je rovna 2,94 N. Může být rovněž mezi 0,736 a 2,045 N.

Roztažení elastikovaného břišního pásu může být v uvedených případech výhodně mezi 25 a 76 mm.

Zóna tvarovacího dílu vykazuje v dalším výhodném provedení vynálezu napínací sílu mezi 1,72 a 2,2 N a zóna dílu linie pasu pak mezi 0,736 a 1,72 N, při roztažení břišního pásu mezi 25 a alespoň 50 mm, výhodně mezi 25 a 76 mm.

Elastikovaný břišní pás je podle výhodného provedení vynálezu vytvořen jako natažitelný laminát pro své natažení za hranice neroztaženého rovinného útvaru absorpčního výrobku.

Natažitelný laminát může být pružně roztažitelný laminát s nulovým pnutím, nebo mechanicky roztažitelný předepnutý natažitelný laminát.

-2CZ 282851 B6

Je výhodné, když elastikovaný břišní pás je tvořen částí horní vrstvy, částí dolní vrstvy a elastomemím členem, umístěným mezi částí horní vrstvy a částí dolní vrstvy.

Část dolní vrstvy může být opatřena výřezem pro vytvoření elastikovaného břišního pásu s okénkem.

V jednom výhodném provedení vynálezu je elastikovaný břišní pás tvořen částí horní vrstvy, částí dolní vrstvy a mezi částí horní vrstvy a částí dolní vrstvy uloženým pružným členem, přičemž mezi částí horní vrstvy a pružným členem je uložen elastický člen.

Pásový okraj absorpčního jádra má ve výhodném provedení tvar oblouku, který ohraničuje část elastikovaného břišního pásu.

Uzavírací systém vytváří příčné napětí elastikovaného břišního pásu. Příčné napětí aktivuje pnutí elastikovaného břišního pásu a tím mu umožňuje dynamičtější roztahování a smršťování při pohybech uživatele. Uzavírací systém vytváří uzavření kolem pasu, které ukotvuje část koncového okraje absorpčního výrobku a které dynamicky vytváří příčné napětí elastikovaného břišního pásu, čímž plena lépe padne a má lepší shromažďovací vlastnosti, poněvadž pás se méně prověšuje, odstává a překrucuje. Pás je řešen tak, aby se elasticky roztahoval a smršťoval a tím dynamicky přiléhal k pasu uživatele. Ohybová závěsná zóna umožňuje ohýbání panelových dílů a je pružná pro vyvolání vratného momentu pro vracení panelových dílů do původního uspořádání. V tomto smyslu se elastická pásová úprava pohybuje současně s pasem uživatele a přizpůsobuje se mu, jestliže uživatel sedí, stojí nebo se pohybuje.

Elastikované postranní panely vytvářejí elasticky roztažitelnou úpravu, která poskytuje zlepšené přilehnutí vlivem aktivního kopírování těla uživatele a trvalé udržování takového přilehnutí, panely dále vytvářejí napínací síly při použití výrobku, čímž jsou posilována napnutí, vznikající jak základním zapínacím systémem, tak i systémem uzavření pasu.

Elastikovaný břišní pás má schopnost roztažení značně přes rozměry absorpčního výrobku, dané základním zapínacím systémem, což je výhodné v případě uživatelů, jako jsou větší batolata s vypouklými bříšky, neboť je omezeno prověšování a odstávání absorpčního výrobku. Napínací síly elastikovaného břišního pásu jsou větší než roztahovací síly elastikovaných postranních dílů. Tvar elastikovaného břišního pásu rovněž vytváří rozdílnou roztažitelnost v příčném směru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude popsán v následujícím popisu ve spojení s příslušnými obrázky, ve kterých jsou užita stejná označení pro v podstatě identické prvky, a kde:

obr. 1 je půdorys uspořádání jednorázové plenky, mající určité části znázorněny ve formě výřezu za účelem znázornění dolní struktury, neboť pozorovatel vidí vnější povrch plenky, obr. 2 je fragment průřezu podle přímky 2-2 jednorázové plenky z obr. 1, obr. 2A je půdorys předepnuté části dolní vrstvy jednorázové plenky, ukazující vzorování mechanického napínání, obr. 2B je zjednodušený částečný zvětšený půdorys jednorázové plenky podle vynálezu, znázorňující prvky elastické pásové úpravy v první oblasti pasu, obr. 3 je částečný řez jednorázovou plenkou z obr. 1 podle přímky 3-3,

-3 CZ 282851 B6 obr. 4A až 4D jsou zjednodušená kinematická znázornění funkce elastické pásové úpravy při používání, kdy se uživatel (předvedeno na obrázcích) pohybuje ze stojící polohy do sedící polohy, obr. 5 je částečný řez alternativním provedením elastikovaného břišního pásu, obr. 5A je částečný řez dalším alternativním uspořádáním jednorázové plenky podle předkládaného vynálezu, obr. 6 je částečný řez jiným alternativním provedením jednorázové plenky podle vynálezu, znázorňujícím elastickou pásovou úpravu roztažitelného břišního dílce, majícího rozdílnou roztažnost v podélném směru a okénkem opatřenou elastickou pásovou úpravu, obr. 7 je část půdorysu alternativního uspořádání elastické pásové úpravy z obr. 6, obr. 8 je zjednodušený perspektivní pohled na zařízení, které využívá vakuový systém zdržení průchodu struktury za účelem mechanického napnutí části struktury plenky s použitím záběru zvlněných válců, obr. 8A je zjednodušený pohled podle přímky 8A-8A na obr. 8, ukazující způsob, při němž jsou využity meziválce, přivádějící plenkový pás tak, aby se navinul na nejnižší zvlněné válce, obr. 8B je značně zvětšený detail, označený 8B z obr. 8, který znázorňuje stupeň vzájemného záběru zvlněných válců při průchodu napínací laminátové části plenkového pásu s nulovým pnutím mezi nimi, obr. 9 je zjednodušený perspektivní pohled, předvádějící alternativní systém zdržení průchodu struktury podle vynálezu, který může být využit v průběhu procesu přídavného napínání, uvedeného v popisu vynálezu, obr. 9A je značně zvětšený zjednodušený řez v místě detailu 9A na obr. 9 podél středové osy, spojující nejvyšší zvlněné válce a nejnižší zvlněné válce, obr. 10 je zjednodušený částečný půdorys jednorázové plenky podle vynálezu v první pásové oblasti, ukazující místa pro odebrání zkušebních vzorků z elastické pásové úpravy, obr. 11 je perspektivní pohled na testovací zařízení pro měření obnovovacích sil ohybového přizpůsobení ohybové závěsné zóny břišního pásu elastické pásové úpravy, obr. 12 představuje průběh vychylovací síly v závislosti na výchylce během dvou cyklů testu ohybového přizpůsobení, obr. 13 je perspektivní pohled na vzorek, odebraný podle podmínek testu za účelem určení stlačovací tuhosti okraje zóny dílce elastické pásové úpravy, obr. 14 je zjednodušený bokorys zařízení a nastavení testovaného vzorku pro určování stlačovací tuhosti okraje zóny dílce elastické pásové úpravy, obr. 15 představuje průběh tlakové síly v závislosti na stlačení během dvou cyklů testu zjišťování tlakové tuhosti okraje.

-4CZ 282851 B6

Příklady provedení vynálezu

Již použitý výraz absorpční výrobek označuje zařízení, které vstřebává a shromažďuje tělní tekutiny a přesněji označuje zařízení, které je umísťováno na tělo uživatele nebo do jeho blízkosti za účelem vstřebávání a shromažďování různých tekutin, vytékajících z těla. Výraz jednorázový zde označuje absorpční výrobky, které nejsou určeny k vyprání nebo jinému způsobu obnovení nebo nového použití v téže funkci absorpčního výrobku (tzn. jsou určeny k vyřazení po jednom použití a ke vhodnému recyklování, kompostování nebo jinému zpracování v souladu s požadavky životního prostředí). Komplexní absorpční výrobek označuje absorpční výrobky, které jsou vytvořeny z jednotlivých součástí, spojených dohromady za účelem vytvoření koordinovaného celku, takže nevyžadují oddělené manipulační díly, jako je zvláštní držák a vložka.

Přednostní uspořádání absorpčního výrobku podle vynálezu je komplexní jednorázový výrobek, a to plenka 20 na obr. 1. Jak již bylo uvedeno, výraz plenka označuje absorpční výrobek, široce používaný při ošetřování malých dětí a osob, trpících inkontinencí, kdy je tento výrobek přikládán k dolní oblasti trupu uživatele. Je však pochopitelné, že vynález je aplikovatelný i v případech dalších absorpčních výrobků, jako jsou inkontinentní kalhotky, držáky plenek a vložky, ženské hygienické spodní prádlo a pod.

Obr. 1 je půdorys plenky 20 podle vynálezu v plochém nestaženém stavu (tzn. s elasticky navozenou kontrakcí, nataženou s výjimkou bočních dílců, u nichž je elastičnost ponechána ve stavu uvolnění), kde části této struktury jsou odstraněny pro znázornění konstrukce plenky 20, přičemž jde o tu část plenky 20, která je situována od uživatele a je to tedy vnější povrch 52, jenž směřuje vůči pozorovateli. Jak je vidno z obr. 1, plenka 20 obsahuje absorpční soubor 22, skládající se přednostně z horní vrstvy 24, tekutiny propouštějící, z dolní vrstvy 26, tekutiny nepropouštějící, spojené s horní vrstvou 24, a z absorpčního jádra 28, umístěného mezi oběma vrstvami 24 a 26, elastikovaných bočních dílců 30, elastikované nožní manžety 32, elastické pásové úpravy 34 a uzavíracího systému, skládajícího se ze základního zapínacího systému 38 a pásového uzavíracího systému 40. Základní zapínací systém 38 přednostně obsahuje dvojici zajišťovacích členů 42 a umísťovací člen 44. Pásový uzavírací systém 40 na obr. 1 přednostně obsahuje dvojici prvních upevňovacích součástí 46 a druhou upevňovací součást 48. Plenka 20 také obsahuje polohovací, poškození kůže zabraňující, plošku 50, umístěnou pod každou první upevňovací součástí 46.

Plenka 20 na obr. 1 má vnější povrch 52, vnitřní povrch 54, opačný k vnějšímu povrchu 52, první pásovou oblast 52, druhou pásovou oblast 58, opačnou k první pásové oblasti 56 a obvod 60, který je vymezen vnějšími okraji plenky 20, z nichž jsou podélné okraje označeny 62 a koncové okraje jsou označeny 64. (Plenka je obvykle popisována v pojmech dvojic pásových oblastí a rozkrokové oblasti mezi pásovými oblastmi; v této přihlášce je z důvodů zjednodušení terminologie plenka popisována tak, že má pouze pásové oblasti, kdy každá z nich obsahuje část, která by mohla být označena jako část rozkrokové oblasti). Vnitřní povrch 54 plenky 20 obsahuje tu část plenky 20, která je umístěna při použití na uživatelově těle (tzn. vnitřní povrch 54 je celkově tvořen alespoň částí horní vrstvy 24 a dalšími součástmi, připojenými k horní vrstvě 24). Vnější povrch 52 obsahuje tu část plenky 20, která je umístěna ve směru od těla uživatele (tzn. vnější povrch 52 je celkově tvořen alespoň částí dolní vrstvy 26 a dalších součástí, připojených k dolní vrstvě 26). První pásová oblast 56 a druhá pásová oblast 58 se příslušně rozkládají od koncových okrajů 64 obvodu 60 směrem ke středové ose 66 plenky 20. Každá pásová oblast 52, 58 se skládá ze středové oblasti 68 a dvojice bočních dílců, které typicky obsahují vnější boční části pásových oblastí 52, 58. Boční dílce 70 jsou umístěné v první pásové oblasti 56, zatímco boční dílce 72 jsou umístěné v druhé pásové oblasti 58. (V následujícím rozboru, aniž by bylo jinak poznamenáno, bude plenka 20 obsahovat dvojici bočních dílců 70, 72 v každé pásové oblasti 52, 58. I když není nutné, aby byly dvojice bočních dílců 70, 72, nebo každý z nich naprosto stejné, mají přednostně podobu zrcadlového obrazu). V přednostním uspořádání

-5CZ 282851 B6 vynálezu jsou boční dílce 72, umístěné v druhé pásové oblasti 58, elasticky roztažitelné příčně (tj. tvoří elastikované boční dílce 30). (Příčný směr [X směr nebo šířka] je definován jako směr, který je paralelní ve vztahu k podélné ose 67; a axiální směr [Z směr nebo tloušťka] je definován jako směr, procházející tloušťkou plenky 20).

Obr. 1 ukazuje přednostní uspořádání plenky 20, kdy horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 mají délku a šířku celkově větší, než jsou rozměry absorpčního jádra 28. Horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 přesahují okraje absorpčního jádra 28, čímž vytvářejí obvod 60 plenky 20. Obvod 60 vymezuje vnější obvodový tvar, nebo jinými slovy okraje plenky 20. Obvod 60 se skládá z podélných okrajů 62 a koncových okrajů 64.

Obr. 2 je řez plenky 20 podle přímek 2-2 na obr. 1 v první pásové oblasti 52. Obr. 2 předvádí konstrukci elastikovaného břišního pásu 35 elastické pásové úpravy 34. Elastikovaný břišní pás 35 je na obr. 1 znázorněn ve své smrštěné nebo klidové poloze. Elastikovaný břišní pás 35 přednostně obsahuje část horní vrstvy 24, část dolní vrstvy 26, které jsou vhodně mechanicky napnuty, advojvrstvý materiál, skládající se z elastomemího členu 76, umístěného mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26, a z pružného členu 77, umístěného mezi dolní vrstvou 26 a elastomemím členem 76. Elastikovaný břišní pás 35 je také opatřen oblastmi připevnění 78, v nich je dolní vrstva 26 a horní vrstva 24 připojena k dvouvrstvému materiálu elastomemího členu 76 a pružného členu 77. Protože horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 jsou nařaseny, když je dvouvrstvý materiál v klidové poloze, vznikají úseky rozdílného upevnění, což vytváří záhyby 80.

Obr. 3 je část řezu plenky 20 podle přímky 3-3 na obr. 1 a zobrazuje preferovanou konstrukci elastické pásové úpravy 34 v první pásové oblasti 56. Absorpční jádro 28 je celkově znázorněno na obr. 3, který ukazuje pásový okraj 83 tohoto absorpčního jádra 28. Horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 obalují absorpční jádro 28 a přesahují podélně ven za pásový okraj 83 absorpčního jádra 28 a vytváří pásové křidélko 89 a koncový okraj 64. Elastická pásová úprava 34 se rozkládá podélně ven od pásového kraje 83 absorpčního jádra 28 alespoň ve středové oblasti 68 a vytváří alespoň část koncového okraje 64. Elastická pásová úprava 34 obsahuje zónu propojovacího dílce 130, první ohybovou závěsnou zónu 132, spojující zónu propojovacího dílce 130 s absorpčním souborem 22 u pásového okraje 83 absorpčního jádra 28, elastikovaný břišní pás 35 a druhou ohybovou závěsnou zónu 134, spojující elastikovaný břišní pás 35 se zónou propojovacího dílce 130. Jak je znázorněno na obr. 3, obsahuje elastikovaný břišní pás 35 zónu 136 tvarovacího dílu, zónu 138 dílu linie pasu a pružnou ohybovou závěsnou zónu 140 břišního pásu 35, spojující zónu 136 se zónou 138. Jak je znázorněno na obr. 3, zóna propojujícího dílce 130 obsahuje část horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26, zatímco elastikovaný břišní pás 35 obsahuje část horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26 a dvojvrstvý materiál elastomemího členu 76 a pružného členu 77.

Obr. 2B je zjednodušená část půdorysu jednorázové plenky 20 v první pásové oblasti 56, celkově předvádějící různé zóny a součásti elastické pásové úpravy 34. Absorpční jádro 28 je obecně pásový okraj 83 a postranní okraje 82. Zóny dílů elastické pásové úpravy 34 jsou obecně předvedeny ve šrafovaných oblastech. Uvedené zóny se skládají ze zóny propojovacího dílce 130 a elastikovaného břišního pásu 35, obsahujícího zónu 136 a zónu 138. Ohybové závěsné zóny jsou celkově vyznačeny přímkami, přestože mohou obsahovat oblasti nebo zóny, které mají určitou nezanedbatelnou šířku, takže vykazují ohybové deformace. Ohybové závěsné zóny obsahují první ohybovou závěsnou zónu 132, druhou ohybovou závěsnou zónu 134 a ohybovou závěsnou zónu 140 břišního pásu 35. Uzavírací systém je vyobrazen tak, že obsahuje dvojici prvních upevňovacích součástí 46, které jsou podélně souosé s elastikovaným břišním pásem 35, takže v tomto břišním pásu 35 je udržováno příčné napětí. První upevňovací součást 46 přednostně obsahuje separátní část materiálu, a to přednostně háčkový upínací materiál, který je napojen k dolní vrstvě 26.

-6CZ 282851 B6

Absorpční soubor 22 plenky 20 je vyobrazen na obr. 1 s hlavním tělesem plenky 20, a alespoň absorpční jádro 28 a přednostně vnější krycí vrstva obsahují horní vrstvu 24 a dolní vrstvu 26. Pokud absorpční výrobek obsahuje samostatný držák a vložku, soubor 22 obecně obsahuje takový držák a vložku (tzn. soubor 22 se skládá z jedné nebo několika vrstev materiálu, tvořícího držák, zatímco vložka obsahuje absorpční součásti, jako je horní vrstva 24, dolní vrstva 26 a absorpční jádro 28). V případě komplexních absorpčních výrobků soubor 22 obsahuje hlavní strukturu plenky 20 a spolu s dalšími přídavnými prvky tvoří složenou strukturu plenky 20. Absorpční soubor 22 plenky 20 tedy obecně obsahuje horní vrstvu 24, dolní vrstvu 26 a absorpční jádro 28.

Absorpční jádro 28 může být jakýkoli absorpční prostředek, který je obecně stlačovatelný, poddajný, nedráždí kůži uživatele a má schopnost vstřebávat a zadržovat tekutiny, jako je moč a jiné tělní výměšky. Jak je zřejmé z obr. 1, má absorpční jádro 28 ke spodnímu prádlu směřující povrch 100, k tělu směřující povrch 101, postranní okraje 82 a pásové okraje 83.

Absorpční jádro 28 může být vyrobeno v různých velikostech a tvarech (tj. obdélníkový tvar, tvar přesýpacích hodin, tvar T, asymetrický tvar apod.) s použitím široké škály tekutiny vstřebávajících materiálů, běžně používaných v jednorázových plenkách 20 a jiných absorpčních výrobcích, jako je rozmělněná dřevitá buničina, která je všeobecně označována jako vzduchem kladená vláknina. Mezi příklady dalších vhodných absorpčních materiálů patří krepovaná buničitá vata, z taveniny expandované polymery, příčně kladená buničitá vlákna, tkaniny mačkané i vrstvené, absorpční pěny, absorpční houby, superabsorpční polymery, absorpční želatinující materiály nebo jiné náhradní materiály, nebo jejich kombinace. Uspořádání a konstrukce absorpčního jádra 28 může být také obměňována (tzn. absorpční jádro 28 může mít různé zóny převýšení, hydrofilní gradient, superabsorpční gradient nebo nižší průměrnou hustotu a počáteční váhu nasávajících zón; nebo může obsahovat jednu nebo několik vrstev či struktur). Celková absorpční kapacita absorpčního jádra 28 by však měla být kompatibilní s určenou mírou plnění a účelem použití plenky 20. Navíc rozměr a absorpční kapacita absorpčního jádra 28 může být obměňována tak, aby odpovídala škále uživatelů od malých dětí až po dospělé.

Přednostní uspořádání plenky 20 má asymetrické, modifikované absorpční jádro 28 ve tvaru Τ', mající ouška 102 v první pásové oblasti 56, ale obecně obdélníkový tvar v druhé pásové oblasti 58. Tato sestava umožňuje širší elastikované boční dílce 30 v druhé pásové oblasti 58. Vzorová absorpční struktura, vhodná pro použití ve funkci absorpčního jádra 28 podle vynálezu, je popsána v patentu USA 4,610,678 a patentu USA 4,888,231. Absorpční jádro 28 je přednostně absorpční člen, popsaný v patentu USA 4,834,735. Dolní vrstva 26 je umístěna u k prádlu směřujícího povrchu 100 absorpčního jádra 28 a je k němu přednostně připojena upevňovacími prostředky (nejsou vyobrazeny), které jsou v této oblasti dobře známy. Dolní vrstva 26 může být například připevněna k absorpčnímu jádru 28 celistvou vrstvou lepidla, tvořící vzor nebo sestavu jednotlivých čar, spirál nebo bodů. Příklady upevňovacích prostředků otevřené vzorované sítě vláken obsahují několik linií lepicích vláken ve spirálovém vzorování, jak je ukázáno na zařízeních a způsobech, popsaných v patentu USA 3,911,173, v patentu USA 4,785,996 a v patentu USA 4,842,666. Alternativně mohou upevňovací prostředky využívat tepelné spoje, tlakové a ultrazvukové spoje, dynamické mechanické spoje, nebo jakékoli jiné vhodné upevňovací prostředky, nebo jejich kombinace, jak jsou v této oblasti známy.

Dolní vrstva 26 nepropouští tekutiny a je přednostně vyrobena z tenké plastikové fólie, ačkoli mohou být použity i jiné ohebné, poddajné materiály, snadno přiléhající k obecnému tvaru a obrysům lidského těla. Dolní vrstva 26 zabraňuje tomu, aby vstřebané a shromážděné tekutiny zvlhčovaly předměty ve styku s plenkou 20, např. ložní povlečení a spodní prádlo. Proto může dolní vrstva 26 obsahovat tkané nebo netkané materiály, polymemí fólie, jako jsou termoplastové fólie z polyetylénu nebo polypropylénu, nebo kompozitní materiály, jako je bezvřetenově tkaný materiál, pokrytý fólií. Přednostně je dolní vrstva termoplastová fólie tloušťky od 0,012 mm do 0,051 mm.

-7CZ 282851 B6

V přednostním provedení vynálezu je alespoň část dolní vrstvy 26 vystavena mechanickému napínání, aby bylo dosaženo jak nulového pnutí napínacího laminátu, který tvoří elastikované boční dílce 30, tak i předepnutí části dolní vrstvy 26, splývající s elastickou pásovou úpravou 34. Tedy dolní vrstva 26 je přednostně prodlužovatelná, nejlépe však tažitelná, ale ne nutně elastomemí, takže se při mechanickém napínání alespoň do určitého stupně prodlouží a nevrátí se úplně do původního nedeformovaného stavu. V přednostních provedeních může být dolní vrstva 26 vystavena mechanickému napínání bez praskání nebo trhání. Je preferováno, aby konečné prodloužení dolní vrstvy 26 před roztržením bylo alespoň od 400 % do 700 % v příčném směru. Proto přednostně používané polymemí fólie obsahují vysoký podíl lineárního polyetylénu s nízkou hustotou. Obzvláště vhodné materiály jsou směsi, skládající se z 45-90 % lineárního polyetylénu s nízkou hustotou a 10-55 % polypropylenu. Dolní vrstva 26 je přednostně vytlačována (typicky je dosahováno navýšení asi 0,127 mm/tj.) a/nebo povrchově upravena, aby se dosáhlo vzhledu, podobného tkanině. Navíc dolní vrstva 26 může umožnit unikání par z absorpčního jádra 28 (tj. má schopnost dýchání), přičemž však stále zabraňuje prostupování tělových tekutin přes svou strukturu.

Velikost dolní vrstvy 26 je určována velikostí absorpčního jádra 28 a přesným konstrukčním řešením vybrané plenky 20. V přednostním uspořádání má dolní vrstva 26 modifikovaný tvar přesýpacích hodin, přesahující absorpční jádro 28 alespoň o minimální vzdálenost od 1,3 cm do 2,5 cm kolem celého obvodu 60 plenky 20. Přednostně je dolní vrstva 26 širší, a to výrazně, než absorpční jádro 28 v druhé pásové oblasti 58, takže boční dílce 72 v druhé pásové oblasti 58 jsou obecně v příčném směru širší, než boční dílce 70 v první pásové oblasti 56.

Horní vrstva 24 je umístěna u ktělu směřujícího povrchu 101 absorpčního jádra 28 a je přednostně k němu a k dolní vrstvě 26 připevněna připevňovacími prostředky (nejsou vyobrazeny) v tomto oboru dobře známými. Vhodné připevňovací prostředky jsou popsány v souvislosti s připevněním dolní vrstvy 26 k absorpčnímu jádru 28. Zde používaný termín připevněny zahrnuje uspořádání, v nichž je součást přímo připevněna kjiné součásti i uspořádání, v nichž je součást nepřímo připevněna kjiné součásti pomocí mezičlenu (-ů).

V přednostní realizaci tohoto vynálezu jsou horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 k sobě připojeny přímo na obvodu 60 a jsou nepřímo k sobě spojeny přímým upevněním k absorpčnímu jádru 28 pomocí upevňovacích prostředků (nejsou vyobrazeny).

Horní vrstva 24 je poddajná, měkká a citlivá a nedráždí kůži uživatele. Navíc horní vrstva 24 propouští tekutiny tak, aby snadno prostoupily její tloušťkou. Vhodná horní vrstva 24 může být vyrobena z celé řady materiálů, jako jsou pórovité pěny, houbovité pěny, děrované plastikové fólie nebo tkané či netkané struktury z přírodních vláken (tj. buničitá dřevitá či bavlněná vlákna), či kombinace přírodních a syntetických vláken. Výhodně je horní vrstva 24 vyrobena z hydrofobních materiálů, aby byla kůže uživatele izolována od tekutin, shromážděných v absorpčním jádru 28.

V přednostní realizaci tohoto vynálezu je alespoň část horní vrstvy 24 vystavena mechanickému napínání, aby bylo dosaženo nulového pnutí napínaného laminátu, vytvářejícího elastikované boční dílce 30. Horní vrstva 24 je přednostně prodlužovatelná, nejlépe však tažitelná, ale ne nutně elastomemí, takže se při mechanickém napínání alespoň do určitého stupně trvale prodlouží a nevrátí se do původního nedeformovaného stavu. V přednostních uspořádáních může být horní vrstva 24 vystavena mechanickému napínání bez praskání nebo trhání. Proto je vhodné, když má horní vrstva malou konvenční mez průtažnosti v příčném směru tažení.

Existuje řada způsobů výroby horní vrstvy 24. Například horní vrstva 24 může být bezvřetenově tkaná vláknitá struktura. Jestliže horní vrstva 24 obsahuje netkanou strukturu, může být tato struktura vyrobena nástřikem, mykáním, kladením za vlhka, foukáním z taveniny, splétáním vodou, nebo jejich kombinacemi a pod. Upřednostňovaná horní vrstva 24 je mykána a tepelně

-8CZ 282851 B6 spojována způsobem v oboru známým. Obsahuje polypropylenová vlákna běžné délky a hmotnostní třídy přibližně 2,2 (denier 2,2). Výraz vlákna běžné délky označují taková vlákna, která mají délku alespoň 15,9 mm. Horní vrstva 24 má vhodnou základní hmotnost od 18 do 25 gramů na čtverečný metr.

Plenka 20 přednostně dále obsahuje elastikované nožní manžety 32 pro zajištění dokonalejšího shromažďování moči a jiných tělesných výměšků. Každá elastikovaná nožní manžeta 32 může mít různé úpravy, snižující prosakování tělesných tekutin do oblasti nohou. (Nožní manžeta 32 může být a někdy také je označována jako nožní pásky, postranní křidélka, přepážkové manžety nebo elastické manžety). Patent USA 3,860,003 popisuje jednorázovou plenku 20, která je opatřena stažitelnými nožními otvory, majícími postranní křidélka ajednu nebo několik elastických součástí, tvořících elastikovanou nožní manžetu 32 (těsnicí manžetu). Patent USA 4,909,803 popisuje jednorázovou plenku, mající stojací elastikovaná křidélka (přepážkové manžety) pro zlepšení shromažďování v oblastech nohou. Patent USA 4,695,278 popisuje jednorázovou plenku, mající dvojité manžety, zahrnující těsnicí a přepážkovou manžetu. Patent USA 4,704,115 předvádí jednorázovou plenku nebo inkontinentní prádlo, mající kanálky, střežící prosakování na postranních okrajích, uspořádané tak, aby zadržovaly volné tekutiny, nacházející se v prádle. I když každá elastikovaná nožní manžeta 32 může být provedena podobně, jako kterékoliv výše v odkazech uvedené nožní pásky, postranní křidélka, přepážkové nebo elastické manžety, je vhodné, aby každá elastikovaná nožní manžeta 32 obsahovala alespoň jednu vnitřní přepážkovou manžetu 84, mající přepážkové křidélko 85 a distanční elastický článek 86 tak, jak je popsáno v uvedeném patentu USA č. 4,909,803. V přednostním uspořádání taková elastikovaná nožní manžeta 32 navíc obsahuje elastickou těsnicí manžetu 104 s jedním nebo několika elastickými proužky 105, které jsou umístěny na vnější straně přepážkové manžety 84 tak, jak je popsáno v uvedeném patentu USA č. 4,695,278.

Plenka 20 dále obsahuje elastickou pásovou úpravu 34, která poskytuje dokonalejší přiléhání a shromažďování. Elastická pásová úprava 34 se rozprostírá přinejmenším podélně ven alespoň od jednoho z pásových okrajů 83 absorpčního jádra 28 alespoň ve středové oblasti 68 a celkově vytváří alespoň část koncového okraje 64 plenky 20. Elastická pásová úprava 34 tedy obsahuje tu část plenky 20, která se rozkládá alespoň od pásového okraje 83 absorpčního jádra 28 ke koncovému okraji 64 plenky 20 aje určena k umístění k pasu uživatele. Jednorázové plenky jsou všeobecně konstruovány tak, aby měly dvě elastické pásové úpravy, přičemž jedna je umístěna v první pásové oblasti a jedna v druhé pásové oblasti. I když jednorázová plenka 20 podle tohoto vynálezu může být konstrukčně řešena s použitím jediné elastické pásové úpravy 34, obkružující uživatele, bude se následující rozbor, týkající se elastické pásové úpravy, zaměřovat na plenky, mající dvojici elastických pásových úprav, kdy alespoň jedna a přednostně obě jsou konstruovány podle vynálezu. Dále, zatímco elastická pásová úprava 34 nebo kterýkoli z jejích konstrukčních článků může obsahovat zvláštní součást, upevněnou ke shromažďovací soustavě 22 plenky 20, bude elastická pásová úprava 34 popisována s ohledem na přednostní uspořádání, v němž je elastická pásová úprava 34 řešena jako prodloužení j iných součástí plenky 20, jako je dolní vrstva 26 nebo horní vrstva 24, avšak nejlépe obou těchto vrstev 26 a 24.

Zatímco elastická pásová úprava 34 vyžaduje pouze uplatnění elastiko váného břišního pásu 35 a ohybové závěsné zóny 140, spojující tento elastikovaný břišní pás 35 se shromažďovací soustavou, jak je patrno z obr. 3, tato elastická pásová úprava 34 přednostně obsahuje několik přídavných zón. Zejména tato elastická pásová úprava 34 obsahuje zónu propojovacího dílce 130, první ohybovou závěsnou zónu 132, spojující zónu propojovacího dílce 130 se souborem 22 u pásového okraje 83 absorpčního jádra 28, elastikovaný břišní pás 35 a druhou ohybovou závěsnou zónu 134, spojující elastikovaný břišní pás 35 a druhou ohybovou závěsnou zónu 134, spojující elastikovaný břišní pás 35 se zónou propojujícího dílce 130. Zóna propojovacího dílce 130 přednostně tvoří spojovací článek mezi elastikovaným břišním pásem 35 a souborem 22. Elastikovaný břišní pás 35 tvoří článek, udržující definovanou krycí plochu, je ve styku s pasem uživatele aje elasticky roztažitelný alespoň do stran, takže dynamicky přiléhá k pasu, čímž

-9CZ 282851 B6 zdokonaleně přiléhá. Jak je zřejmé z obr. 3, elastikovaný břišní pás 35 obsahuje zónu 136, zónu 138 a pružnou ohybovou závěsnou zónu 140, spojující zónu 136 a zónu 138. Zde použitý výraz zóna označuje oblast nebo součást elastické pásové úpravy 34- I když může být nějaká zóna elastické pásové úpravy 34 zřetelně ohraničená oblast nebo součást, je spíše typické, že se tato zóna o něco překrývá součást, je spíše typické, že se tato zóna o něco překrývá s některou přilehlou zónou (resp. přilehlými zónami). (Pro názornost jsou na obr. 3 zóny vymezeny závorkami).

Zóna propojovacího dílce 130 tvoří spojovací článek mezi elastikovaným břišním pásem 35 a souborem 22, aby umožňovala otáčení a posunování elastikovaného břišního pásu 35, takže se tento elastikovaný břišní pás 35 může pohybovat ve funkční dotykové poloze a přiléhat k pasu uživatele. Zóna propojujícího dílce 130 je přednostně ohebná, takže se může náhodně deformovat po své délce a šířce, čímž umožňuje elastikovanému břišnímu pásu 35 udržovat kontakt s pasem uživatele a dovoluje absorpčnímu jádru 28 zaujímat svou polohu v průběhu používání. Přestože zóna propojujícího dílce 130 může mít značnou stlačovací tuhost okrajů, je v přednostním provedení ohebná, takže napínací síla této zóny 130 je výhodně podstatně menší, než napínací síla jak zóny 136, tak i zóny 138. Je výhodné, má-li zóna propojujícího dílce 130 napínací sílu menší než 0,49 N, ještě lépe menší než 0,25 N. Typicky je napínací síla zóny propojujícího dílce 130 (obsahující část horní vrstvy 24 a část dolní vrstvy 26 spolu spojené) menší než 0,1 N. Dále, i když zóna propojujícího dílce 130 může být elasticky roztažitelná v podélném směru, v příčném, či v kterémkoliv jiném, je výhodné, když je podélně neroztažitelná, aby byla zajištěna stálá vzdálenost mezi elastikovaným břišním pásem 35 a shromažďovací soustavou 22. Délka zóny propojujícího dílce 130 je přednostně alespoň 4,75 mm, výhodněji mezi 6,25 mm a 12,5 mm v případě plenek střední velikosti.

Zóna propojujícího dílce 130 může být vytvořena z odděleného materiálu, ohebně připojeného ke shromažďovací soustavě 22 a/nebo k elastikovanému břišnímu pásu 35, nebo jako prodloužení jiných součástí plenky 20. V přednostním provedení na obr. 3 obsahuje zóna propojujícího dílce 130 část horní vrstvy 24 i dolní vrstvy 26, přesahující pásový okraj 83 absorpčního jádra 28. Dolní vrstva 26 a horní vrstva 24 jsou k sobě přednostně připojeny upevňovacími prostředky (nejsou vyobrazeny) v zóně propojujícího dílce 130 tak, že účinkují spíše jako celek, než nezávislé součásti. Upevňovací prostředky pro upevnění horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26 k sobě jsou přednostně tvořeny otevřenou vzorovanou sítí lepidla, naneseného ve spirálách nebo smyčkách, ačkoliv mohou být použity i jiné výše uvedené upevňovací prostředky.

Zóna propojovacího dílce 130 je ohybově spojena se shromažďovací soustavou 22 a zónou 136 pomocí první ohybové závěsné zóny 132 a druhé ohybové závěsné zóny 134, takže elastikovaný břišní pás 35 se může posouvat a/nebo otáčet v axiálním směru (Z-směr). Zde použitý výraz ohybově spojený označuje spoj mezi zónami dílů nebo mezi zónou dílu a shromažďovací soustavou, který je upraven tak, aby umožňoval příslušné ohybové přizpůsobení mezi zónami dílů. (Jak bude rozvedeno níže, toto ohybové přizpůsobení není nezbytné, takže se zóny dílů vrátí do původní polohy, přestanou-li působit síly, vyvozující ohybové přizpůsobení, tj., tyto zóny nejsou nutně pružné).

Ohybová závěsná zóna může být provedena různými způsoby. Ohybová závěsná zóna může mezi zónami dílů obsahovat zónu strukturálně nesouvislou. Příčná sestava zón dílů může být obměňována, aby umožnila ohybové přizpůsobení mezi nimi. Například materiály, z nichž jsou zóny dílů zhotoveny, mohou být drážkované, slisované, vypouklé, zvrásněné, skládané, tmelené, zeslabované, stupňovité, štěrbinovité, nebo vynechané za účelem vytvoření osy nebo několika os ohybového přizpůsobení. Typicky, tyto metody soustředí tlaky/pnutí na konkrétní linie nebo osy, na nichž se ohybové přizpůsobení může projevit. Mezi zónami lze rovněž vytvořit linii omezeného roztažení nebo zábrany, aby tvořila závěsnou zónu. Alternativně může ohybová závěsná zóna obsahovat zónu materiálové nesouvislosti mezi zónami dílů.

- 10CZ 282851 B6

Jak je předvedeno na obr. 3, je druhá ohybová závěsná zóna 134, spojující elastikovaný břišní pás 35 (či zónu 136) se zónou propojujícího dílce 130, vytvořena u zóny, kde existuje strukturální nesouvislost, vzniklá vynecháním elastomemího členu 76 a pružného členu 77 ze zóny propojujícího dílce 130. Proto je druhá ohybová závěsná zóna 134 vytvořena u dolního okraje jako strukturální nesouvislost, zapříčiněná nepřítomností absorpčního jádra 28 v zóně propojujícího dílce 130.

Elastikovaný břišní pás 35 je ta část nebo zóna plenky 20, jejíž funkcí je elastické roztahování a smršťování za účelem dynamického přiléhání k uživatelovu pasu. I když elastikovaný břišní pás 35 může představovat zvláštní součást, která je ohybově spojena se zónou propojovacího dílce 130, je tento elastikovaný břišní pás 35 přednostně vytvořen jako prodloužení horní vrstvy 24 nebo dolní vrstvy 26, nejlépe však obou vrstev 24 a 26. Elastikovaný břišní pás 35 je přednostně ta část elastické pásové úpravy 34, která směřuje od druhé ohybové závěsné zóny 134 ke koncovému okraji 64 plenky 20, což je výhodné, ale nikoli nutné. V přednostním uspořádání podle obr. 3 obsahuje elastikovaný břišní pás 35 zónu 136, zónu 138 a pružnou ohybovou závěsnou zónu 140 břišního pásu 35, spojující zónu 136 a zónu 138.

Zóna 136 je ta část elastikovaného břišního pásu 35, která je umístěna mezi ohybovou závěsnou zónou 140 a druhou ohybovou závěsnou zónou 134. Proto bude zóna 136 typicky vymezovat dolní segment elastikovaného břišního pásu 35. Zóna 136 je elasticky roztažitelná alespoň do stran, aby umožnila dynamické roztahování a stahování elastikovaného břišního pásu 35 při používání. Jak bude později vysvětleno, má zóna 136 přednostně relativně značnou stlačovací tuhost okrajů, takže se nebude při používání smotávat, deformovat nebo stěsnávat, čímž bude tato zóna 136 udržovat svůj tvar, aby zabraňovala stlačování a kroucení elastikovaného břišního pásu 35 v průběhu používání.

Zóna 138 je ta část elastikovaného břišního pásu 35, která je umístěna ke koncovému okraji plenky 20 od ohybové závěsné zóny 140. Proto bude zóna 138 obecně vymezovat horní segment elastikovaného břišního pásu 35. Zóna 138 bude výhodně tvořit alespoň část koncového okraje plenky 20. Zóna 138 je řešena tak, aby příjemně přiléhala k pasu uživatele a aby se dynamicky pohybovala, roztahovala a stahovala podle pasu uživatele. Zóna 138 je elasticky roztažitelná alespoň do stran.

Stlačovací tuhost okrajů zóny 136 a zóny 138 určuje odolnost břišního pásu 35 vůči deformování stlačováním a ohýbáním. V přednostním uspořádání vynálezu má zóna 136 stálou, předem stanovenou stlačovací tuhost okrajů, aby umožnila odolávat tlakovým a ohýbacím silám na ni působícím a udržovat tvar elastikovaného břišního pásu 35, je-li uživatelem použit. Zóna 136 má také výhodně stlačovací tuhost okrajů větší nebo stejnou, jako je stlačovací tuhost okrajů zóny 138. V přednostním uspořádání vynálezu je stlačovací tuhost okrajů zóny 136 zhruba stejná jako stlačovací tuhost okrajů zóny 138, protože obě jsou utvořeny ze stejného materiálu. Bylo zjištěno, že zóna 136 má napínací sílu větší než 0,98 N, výhodněji než 1,13 N a nejlépe než 1,27 N. Napínací síla zóny 136 je typicky mezi 1,27 až 1,67 N.

Zóna 138 je pružně spojena se zónou 136 prostřednictvím ohybové závěsné zóny 140. Zde použitý výraz pružně/ohybově spojena označuje spojení mezi zónami nebo zónou nějakého dílu a absorpčním souborem, které je upraveno tak, aby umožňovalo příslušné ohybové přizpůsobení mezi zónami 136, 138, 140, působí-li síly, a aby zajistilo obnovující moment pro pružné vrácení dílů v podstatě do jejich předchozí polohy, přestanou-li tyto síly působit. Tato obnovující sílaje důležitá pro funkci elastikovaného břišního pásu 35, takže zóna 136 a zóna 138 zaujmou předchozí (předepnuté) uspořádání během užívání, tím elastikovaný břišní pás 35 dynamicky kopíruje pas uživatele s malým klouzáním po těle uživatele po celou dobu nošení a nemačká se nebo nepřeloží způsobem, měnícím během užívání působně určenou funkčnost.

- 11 CZ 282851 B6

Ohybová závěsná zóna 140 linie pasu je pružná, aby umožnila ohybového přizpůsobení mezi zónou 136 a zónou 138, když začnou síly, vyvíjené pasem uživatele, při používání působit, ale přestanou-li tyto síly působit, umožňuje při nošení navrácení uvedených zón 136, 138 v podstatě do jejich předchozí (předpnuté) polohy svou obnovovací sílou. V přednostním uspořádání podle obr. 1-3 je ohybová závěsná zóna 140 linie pasu konstruována jako pružná zavedením pružného členu 77 do elastikovaného břišního pásu 35. Bylo zjištěno, že pro zajištění nezbytné pružnosti ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35 a pro překonání běžných sil, kterým je plenka 20 vystavena při používání, aby se omezilo srolování nebo kroucení dovnitř, by měla mít ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 35 ohybovou obnovovací sílu větší než 0,2 N, vhodněji větší než 0,25 N a nejlépe větší než 0,29 Ν. V přednostním provedení vynálezu bude mít ohybová závěsná zóna 140 ohybovou obnovovací sílu mezi 0,29 N a 0,49 N. Způsob měření ohybové obnovovací síly nějaké ohybové závěsné zóny, konkrétně ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35, je popsán níže v textu.

Ohybová závěsná zóna 140 je rovněž předem uzpůsobena tak, že zóna 138 a zóna 136 budou ohybově přizpůsobovány u určité zóny nebo osy na elastikovaném břišním pásu 35 při každém daném působení síly na tento pás 35. Toto uzpůsobení ohybové závěsné zóny 140 také umožňuje, aby se břišní pás 35 ohybově přizpůsobil a kopíroval pas uživatele bez mačkání nebo zničení ohybové tuhosti materiálů, z nichž je elastikovaný břišní pás 35 zhotoven. Tedy, uzpůsobená ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 35 bude snižovat tendenci ohýbání nebo překládání elastikovaného břišního pásu 35 v náhodných zónách nebo osách v průběhu používání. Uzpůsobená ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 35 je určena výrobcem plenky 20 pro zajištění výchylky ohybového přizpůsobení v určené závěsné zóně. Samo vytvoření ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35 typicky uzpůsobuje osy nebo zóny ohybového přizpůsobení uvnitř elastikovaného břišního pásu 35. Jak již bylo uvedeno výše, ohybová závěsná zóna 140 může obsahovat zónu strukturální nebo materiálové nesouvislosti. Tyto zóny nesouvislosti budou určovat osu ohybového přizpůsobení. Ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 35 může například mít osu nebo linii, vytvořenou protlačením, rýhováním nebo přehnutím tohoto břišního pásu 35 podél vymezené linie. Elastikovaný břišní pás 35 může být případně předem přeložen výrobcem uvnitř obalu výrobku za účelem předtvarování nebo předformování ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35. Linie snížené roztažnosti (nebo naopak roztažitelná linie a okolní oblasti neroztažitelné) mohou poskytovat možnost tvorby ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35 provedením oddělených proužků nebo čar lepidla, vláken nebo jiných materiálů, které zajišťují strukturální nesouvislost mezi nimi a tím uzpůsobení ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35. Změna vrstvení nebo spojovacího vzoru, nebo technologie může také vytvořit ohybovou závěsnou zónu 140 břišního pásu 35. Jakýkoli jiný způsob vytváření ohybové závěsné zóny 140, který zde byl uveden, může být využit.

V přednostním uspořádání, uvedeném na obr. 1 a 2B, je ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 35 utvořena strukturální nesouvislostí mezi zónou 136 a zónou 138. Jak je zřejmé z obr. 2B, jsou materiály, vytvářející elastikovaný břišní pás 35, spojeny k sobě v příčných úsecích upevněním 78, které přednostně obsahuje vzorování nespojitých, oddělených upevňovacích zón 79, nejlépe obsahujících dynamické mechanické spoje. Vlivem kombinovaného účinku spojovacího uspořádání a vytvořením záhybů na břišním pásu 35 vznikne tendence tohoto elastikovaného břišního pásu 35 ohybově se přizpůsobovat snadněji v té oblasti vzorování, kde je méně spojů. Proto je toto vzorování dynamických mechanických spojů, jak je ukázáno na obr. 2B, řešeno v podélném stupňovitém uspořádání překrývajících se řad, takže postranní linie, vedená podélně na elastikovaném břišním pásu 35, narazí na spoje s výjimkou určených míst ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35. Proto ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 35 přednostně obsahuje nesouvislosti vzorování v uspořádání odstupů upevňovacích zón 79.

Elastikovaný břišní pás 35 může být konstrukčně řešen řadou provedení včetně těch, která jsou zde popsána, s ohledem na vytvoření elastikovaného bočního dílce 30. V přednostním provedení

- 12CZ 282851 B6 podle obr. 2 je elastikovaný břišní pás 35 přednostně vytvořen ze čtyř materiálů, vrstvených dohromady. Elastikovaný břišní pás 35 přednostně obsahuje část horní vrstvy 24 a část dolní vrstvy 26, kdy část horní vrstvy 24 je výhodně mechanicky předepnutá, elastomemí člen 76, a pružný člen 77. Elastomemí člen 76 a pružný člen 77 jsou výhodně spojeny dohromady, a to přednostně dynamickými mechanickými spoji, aby vytvořily elastický laminát před zkombinováním s horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26. Tento dvoj-laminát je přednostně umístěn mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26, přičemž pružný člen 77 je umístěn k dolní vrstvě 26 a elastomemí člen 76 k horní vrstvě 24. Takto je elastomemí člen 76 výhodně umístěn mezi horní vrstvou 24 a předpnutou dolní vrstvou 26, přičemž pružný člen 77 je výhodně umístěn mezi předpnutou dolní vrstvou 26 a elastomemím členem 76.

Elastomemí člen 76 je funkčně přidružen k elastikovanému břišnímu pásu 35, a to vhodně mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26, takže elastomemí člen 76 umožňuje, aby se elastikovaný břišní pás 35 elasticky natahoval do stran (tj. je elasticky roztažitelný příčně) a tudíž se mohl stažením vracet do normálně nenatažené polohy. Elastomemí člen 76 může být funkčně včleněn do elastikovaného břišního pásu 35 několika rozdílnými způsoby. Například, elastomemí člen 76 může být funkčně včleněn za podmínky elastické stažitelnosti, takže takový elastomemí člen 76 řasí nebo smršťuje elastikovaný břišní pás 35. (Detailnější popis způsobu, jak mohou být elastomemí materiály upevněny v absorpčním výrobku za podmínky elastické stažitelnosti, lze nalézt v patentu USA 3,860,003 a v patentu USA 4,081,301). Elastomemí člen 76 může být kupříkladu smršťovatelně upevněn v elastikovaném břišním pásu 35 tak, že po svém příčném roztažení je připevněn buď k horní vrstvě 24, nebo k dolní vrstvě 26, či k oběma těmto vrstvám 24 a 26 a poté je uvolněn, aby mohl zaujmout klidovou nebo staženou polohu.

Alternativně může být elastomemí člen 76 funkčně včleněn do elastikovaného břišního pásu 35 upevněním na horní vrstvu 24, dolní vrstvu 26, nebo obě tyto vrstvy 24, 26, přičemž tento elastomemí člen 76 je v podstatě neroztaženém stavu, nato je alespoň část laminátu, obsahující elastomemí člen 76, podrobena mechanickému natažení, postačující ktomu, aby trvale prodloužilo složky laminátu, tvořené horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26, a poté se tato složenina nebo elastomemí laminát vrátil do stavu v podstatě bez napětí. Elastikovaný břišní pás 35 je takto formován do napínacího laminátu (streče) s nulovým pnutím. (Jak je dovoženo níže, může být elastomemí laminát alternativně funkčně včleněn v napnutém stavu a podroben mechanickému natažení za účelem utvoření mechanicky nataženého, předepnutého, napínacího laminátu).

Ve zvláště přednostním provedení podle obr. 2 může být elastomemí člen 76 funkčně včleněn v nesmrštěném stavu a poté smrštěn. V tomto uspořádání může být elastomemí člen 76 zhotoven z materiálů, které se smršťují nepřímo a stávají se elastickými až po zvláštní proceduře, jako je zahřátí. Příklady takových materiálů jsou uvedeny v patentu USA 3,819,401 a v patentu USA 3,92,565. Podrobnější popis způsobu použití teplem smršťovatelného členu je uveden v patentu USA 4,515,595. Horní vrstva 24, dolní vrstva 26, elastomemí člen 76 a další součásti jsou typicky spojeny dohromady v nesmrštěném stavu. Uaminát je následně zahřát (horkým vzduchem) a elastomemí člen 76 se může vrátit do své klidové nebo stažené polohy.

Elastomemí členy, použitelné v uvedeném vynálezu, mohou mít rozdílné velikosti, tvary, uspořádání a mohou být zhotoveny z různých materiálů. Elastikovaný břišní pás může být například utvořen z jednoho nebo více elastomemích členů, funkčně včleněných mezi horní a dolní vrstvu, přičemž tyto elastomemí členy mohou mít různé šířky a délky, nebo může v jiných případech elastomemí člen obsahovat poměrně úzké proužky elastomemího materiálu, či větší plošku elastomemího materiálu. Jedním z materiálů, vhodných pro použití ve funkci elastomemího členu, je elastomemí pěna, jako je polyuretanová pěna. Dalšími vhodnými elastomemími materiály jsou živá syntetická nebo přírodní guma, elastomemí fólie (včetně teplem smrštitelných elastomemích fólií), tvarovaný elastomemí mul apod. Ve zvláště přednostním provedení na obr. 2 obsahuje elastomemí člen 76 teplem smrštitelnou fólii.

- 13CZ 282851 B6

Pružný člen 77 je vrstva nebo vrstvy, které poskytují břišnímu pásu 35 zlepšené obnovování tvaru a ohýbací tuhost. Pružný člen 77 zajišťuje tlakovou/shmovací odolnost v podélném směru (směr pohybu materiálu do stroje při výrobě), takže ohybová závěsná zóna 140 bude pružná natolik, aby zajistila návratnou sílu. Pružný člen 77 má také poměrně vysoké navýšení, vytvářející větší objem v Z-směru, takže poněkud vyplní záhyby 80 nebo krabatosti elastikovaného břišního pásu 35 za účelem dosažení optimální pružnosti. Pružný člen 77 je rovněž vhodně hydrofóbní, aby bránil prolínání tekutin z elastikovaného břišního pásu 35. Ve zvláště přednostním provedení obsahuje pružný člen 77 netkaný materiál, v němž jsou vlákna vedena v podélném směru plenky 20 (směr pohybu do stroje), aby se snížil odpor krabaceného materiálu v příčném směru (směr kolmý na směr pohybu do stroje), takže se teplem smrštitelný člen může snadno stahovat, a aby se zvýšila odolnost proti tlaku podél vymezených os ohybu ohybové závěsné zóny 140 břišního pásu 35.

I když je pružný člen 77 výhodně umístěn mezi elastomemím členem 76 a dolní vrstvou 26, jak ukazuje obr. 3, může být tento pružný člen 77 alternativně umístěn mezi horní vrstvou 24 a elastomemím členem 76, na vnější straně dolní vrstvy 26, na vnější straně horní vrstvy 24, nebo v řadě jiných uspořádání. Pružný člen 77 je přednostně umístěn mezi dolní vrstvou 26 a elastomemím členem 76 pro větší odolnost proti stlačování/shmování na straně dolní vrstvy elastikovaného pásu 35, protože vyplní zkrabacení nebo záhyby 80 na podélné ose mezi místy spojů, čímž bude zajištěna odolnost proti ohýbání kolem příčné osy elastikovaného břišního pásu 35 a bude optimalizováno a omezeno prolínání v materiálu laminátu, tvořícím elastikovaný břišní pás 35.

Pružný člen 77 může mít různé velikosti, tvary, uspořádání a materiály. Pružná součást může být například vytvořena z jednoho nebo několika pružných členů; tento pružný člen může mít různé šířky, délky, tloušťky a tvary. Pružný člen 77 přednostně obsahuje oddělený kus materiálu, umístěný v elastikovaném břišním pásu 35. Alternativně může pružný člen 77 obsahovat část kteréhokoli nebo všech materiálů, z nichž je elastikovaný břišní pás 35 utvořen, včetně elastomemího členu 76, horní vrstvy 24 nebo dolní vrstvy 26. Ve zvláštním alternativním provedení tvoří pružný člen 77 stejný díl jako elastomemí člen 76, tento elastomemí člen 76 je tvořen poměrně hustou elastomemí pěnou.

Vhodné materiály pro použití jako pružné členy 77 elastikovaných břišních pásů 35 podle tohoto vynálezu jsou tkané struktury, netkané struktury, pěny, laminátové materiály včetně fóliových laminátů ze dvou nebo více netkaných vrstev; řídce tkané struktury (muly), vlnité materiály, tuhé alespoň v jednom směru, a různé kombinace uvedených materiálů i jiných materiálů, které jsou v této oblasti známy.

Zvláště preferované materiály pro pružné členy 77 jsou netkané struktury, které jsou hydrofobní a mají splývavost (měřeno ASTM B1388-64) alespoň 4 cm v příčném směru a alespoň 12 cm v podélném směru. Vzorový materiál obsahuje hydrofobní netkanou mykanou strukturu, mající plošnou hmotnost v rozsahu od 30 do 48 gramů na čtverečný metr. Vlákna jsou uspořádána v podélném směru, aby se zvýšila odolnost vůči shmování/stlačování v uvedeném směru. Netkaná struktura je tvořena dvousložkovými vlákny s jemností 3 deniery s polyesterovým jádrem a kopolyolefmovým obalem, nebo s polypropylenovým jádrem a polyetylenovým obalem. Po mykání netkané struktury, které má za účel orientaci vláken v podélném směru, je tato struktura podrobena spojovacímu procesu, prováděnému pomocí vzduchu, aby pružnému členu narostl objem (navrstvení nebo tloušťka), zvyšující jeho pružnost. (Příklady vysokonavrstvených netkaných struktur z dvousložkových termoplastických vláken, spojovaných pomocí vzduchu, jsou popsány v patentu USA 4,883,707).

V přednostním provedení vynálezu, jak je zřejmé z obr. 2A, je část dolní vrstvy 26, tvořící elastikovaný břišní pás 35, předpnuta nebo mechanicky předepnuta (tj. vystavena určitému

- 14CZ 282851 B6 stupni mechanického napínání v určených místech, aby bylo dosaženo trvalého prodloužení této části dolní vrstvy 26, tvořící elastikovaný břišní pás 35. Předepnutá dolní vrstva 26 zlepšuje nejen roztahování elastomemího členu 76, ale také teplem vyvolané smrštění těchto přednostně používaných elastomemích členů 76. V přednostním provedení podle obr. 2A předepnutá dolní vrstva 26 obsahuje sestavu žeber 142 (napnutých úseků) a nenapnutých mezer 144 mezi sousedními žebry 142 a mezi jednotlivými řadami žeber 142. Tato sestava je dána způsobem a zařízením, použitým ke předepnutí dolní vrstvy 26. V tomto přednostním provedení jsou žebra 142 asi 6 mm dlouhá, asi 0,75 mm široká, mají hloubku asi 3 mm a vzdálenost mezi sebou (mezeru) asi 2,5 mm. Plocha předepnuté dolní vrstvy 26 je přednostně 140 mm široká a 25 mm dlouhá.

Dolní vrstva 26 podle tohoto vynálezu může být předepnuta protažením přes přídavný mechanický napínací systém s podobnou činností, jaká je zde popsána v souvislosti s vytvářením napínacího laminátu s nulovým pnutím elastikovaných bočních dílců 30, předtím, než je začleněna do dokončovaného plenkového výrobku. Vlnité nebo drážkované segmenty na válcích výrobního zařízení jsou přerušovány, aby produkovaly sestavu vzorování žeber v podélném i příčném směru postupu materiálu. Protlačení struktury dolní vrstvy je takové, že část dolní vrstvy, určená k natažení, se celkově shoduje se zvlněnými nebo drážkovanými segmenty, nacházejícími se na horních zvlněných válcích podle toho, jak dolní vrstva prochází mezi segmenty horních zvlněných válců a dolních zvlněných válců. Dolní vrstva 26 může být alternativně předepnuta technikami hlubokého protlačování, které jsou v této oblasti známy.

V přednostním způsobu zhotovování plenek 20 podle vynálezu poté, co struktura dolní vrstvy 26 byla předepnuta a vyšla ze zvlněných vzájemně zabírajících válců, je na tuto strukturu dolní vrstvy 26 souvisle rozprášeno lepidlo. Pak následuje dynamické spojení elastického laminátu, obsahujícího pružný člen 77 a teplem smrštitelný elastomemí člen 76, s horní vrstvou 24. Výsledný laminát je dále přiložen k předepnuté struktuře dolní vrstvy 26 plenky 20 a mechanicky spojen dohromady za účelem vytvoření elastikovaného břišního pásu 35. Tato plenková struktura je následně zavedena do zařízení, provádějícího tepelné smrštění elastomemího členu 76.

Elastikovaný břišní pás 35 dále obsahuje příčné úseky upevnění 78, předvedené v obecné podobě na obr. 1 a obr. 2. Podrobnější popis příčných úseků upevnění a jejich alternativní uspořádaní je možno nalézt v patentu USA 4,515,595. Příčné oblasti upevnění 78 sahají v podstatě přes celou šíři elastikovaného břišního pásu 35, zejména elastomemího členu 76. Výraz v podstatě přes je v tomto kontextu použit proto, aby naznačil, že příčné úseky upevnění 78 nemusí sahat přes úplně celou šířku elastomemího členu 76, neboť postačuje jejich příčný rozměr v takovém rozsahu, aby byla zajištěna požadovaná funkce. Jak je znázorněno, jsou příčné úseky upevnění 78 umístěné v podstatě v pravém úhlu vzhledem ke středové ose 66 a k do stran vedenému elastikovanému břišnímu pásu 35. Toto je přednostní orientace. Někdo se však může odchýlit od skutečně příčného směru, aniž by opustil rozsah a duch tohoto vynálezu.

Na obr. 1 a 2B jsou příčné úseky upevnění 78 předvedeny jako jednotlivé, od sebe vzdálené upevňovací zóny 79, které efektivně spojují struktury materiálů, vytvářejících elastikovaný břišní pás 35 (horní vrstva 24, dolní vrstva 26, pružný člen 77 a elastomemí člen 76 v přednostním provedení) dohromady. Zatímco tvar jednotlivých upevňovacích zón 79 může být různý, jsou tyto jednotlivé upevňovací zóny 79 přednostně kruhové, oválné, eliptické, obdélníkové nebo čtvercové. Jednotlivé upevňovací zóny 79 jsou vhodně od sebe vzdáleny v pravidelné sestavě (jak je ukázáno na obr. 2) (s výjimkou oblasti, kde je utvořena ohybová závěsná zóna 140), ačkoli mohou být od sebe vzdáleny nepravidelně. Odborníci v této oblasti mohou snadno vybrat přesné prostředky pro vytvoření upevňovacích zón 79. Mezi příklady takových upevňovacích prostředků patří spojování lepidlem, tepelné zatavení, zatavení pomocí rozpouštědel, autogenní spojování, dynamické mechanické spojování, ultrazvukové svařování apod. Příčné oblasti upevnění 78 přednostně obsahují oválně (zaobleně obdélníkově) tvarované jednotlivé upevňovací zóny 79, a to přednostně dynamické mechanické spoje, které jsou popsány v patentu

- 15 CZ 282851 B6

USA č. 4,919,738, rozmístěné v řadách a sloupcích, přičemž jeden sloupec chybí nebo je nepravidelně rozmístěn, aby se vytvořila ohybová závěsná zóna 140. Upřednostňované upevňovací zóny 79 mají rozměry od 2,0 mm krát 1,3 mm a jsou přednostně rozmístěny ve vzdálenosti od 7,0 mm do 8,9 mm od středu ke středu v příčném směru a od 1,9 mm do 3,8 mm od středu ke středu v podélném směru. (Jedna řada spojovacích míst je v každém sloupci vynechána, takže existuje podélná mezera od 1,0 mm do 3,8 mm od středu do středu, aby se vytvořila ohybová závěsná zóna 140). V přednostním provedení jsou upevňovací zóny 79 rozmístěny ve vzdálenosti 8,3 mm od středu ke středu v příčném směru a 2,8 mm od středu ke středu v podélném směru s odchylkou mezery od 0,71 mm od středu ke středu mezi sousedními řadami v podélném směru.

Jak je předvedeno na obr. 2, jsou jednotlivé upevňovací zóny 79 na každé straně elastomemího členu 76 v soutisku (tzn., že stejně prodlužovatelné). Toto je preferovaná orientace, ale jednotlivé upevňovací zóny 79 horní vrstvy 24 elastického laminátového materiálu mohou být odchýleny od přiléhajících jednotlivých upevňovacích zón 79 dolní vrstvy 26 elastického laminátového materiálu.

V alternativním provedení může být elastikovaný břišní pás 35 ve druhé pásové oblasti 58 (nebo v první pásové oblasti 56, jestliže jsou zde umístěny elastikované boční dílce 30) a stejně tak elastikované boční dílce 30. vytvořen upevněním jediného dílu elastomemího materiálu k plence 20 na obou bočních dílcích 72 a středové oblasti 68 druhé pásové oblasti 58. Tedy elastikovaný břišní pás 35 a elastikované boční dílce 30 mohou být utvořeny ze stejného dílu materiálu za účelem vytvoření jednotné struktury. Příkladem takového uspořádání je již uvedený patent USA 4,887,067.

V dalším alternativním provedení vynálezu může mít elastikovaný břišní pás 35 rozdílnou roztažitelnost na podélné ose, je-li napínán do stran. Rozdílná roztažitelnost elastikovaného břišního pásu 35 umožňuje, aby se určité části roztahovaly do stran více, než části na podélné ose. Tato rozdílná roztažitelnost umožňuje konstrukci pro břicho pohodlného břišního pásu 35, roztažitelného břišního dílce, který umožňuje měnit tvar, natahovat a pohybovat se s břichem uživatele při jeho pohybech, sedění i stání. Rozdílná roztažitelnost na podélné ose při napínání břišního pásu 35 do stran může být dosažena řadou způsobů, jak bylo vysvětleno v souvislosti s elastikovanými bočními dílci 30. Jak je ukázáno na obr. 6, má preferovaný elastikovaný břišní pás 35 s rozdílnou roztažitelností tvar pětiúhelníku.

Plenka 20 je také přednostně vybavena uzavíracím systémem (napínací prostředky), který dynamicky vytváří příčné napětí v elastikovaném břišním pásu 35. Příčné napětí, dynamicky vytvářené a udržované funkcí uzavíracího systému, aktivuje napínání elastikovaného břišního pásu 35, čímž umožňuje dynamičtější roztahování a stahování při pohybech uživatele. Rovněž je omezeno rozevírání elastikovaného břišního pásu 35, protože tento pás 35 je udržován v napětí, aby těsně přiléhal k pasu uživatele jak při počátečním nasazování plenky 20, tak i v průběhu používání. Navíc je účinkem napětí, vytvářeného/udržovaného uzavíracím systémem, omezeno i rolování břišního pásu 35. Takto uzavírací systém zlepšuje přiléhání a shromažďovací parametry plenky 20.

I když uzavírací systém může mít řadu uspořádání, jako lepicí pásková poutka, mechanická zavírací pásková poutka, zapínání s pevnými polohami, nebo jakékoli jiné prostředky, známé v této oblasti, uzavírací systém 40, předvedený na obr. 1 přednostně obsahuje alespoň jeden, typicky však dvojici prvních upevňovacích komponentů 46 a alespoň jeden druhý upevňovací komponent 48. Výhodněji obsahuje uzavírací systém 40 navíc základní upevňovací systém 38, takže plenka 20 má zdvojený napínací upevňovací systém 36. Přednostní uspořádání plenky 20, mající zdvojený napínací upevňovací systém, jsou popsána v patentové přihlášce WO 92/22274.

- 16CZ 282851 B6

Zdvojený napnuty upevňovací systém 36 vytváří jak boční, tak pásové uzavření. Proto tento zdvojený napínací upevňovací systém 36 obsahuje základní upevňovací systém 38 k zajištění bočního uzávěru a pásový uzavírací systém 40 k uzávěru pasu. Základní uzavírací systém 38 udržuje první pásovou oblast 56 a druhou pásovou oblast 58 v překryté poloze, takže po celém obvodu plenky 20 je udržováno napětí, které přidržuje plenku na uživateli. Pásový uzavírací systém 40 vytváří uzavření pasu, které dynamicky udržuje boční napětí elastikovaného břišního pásu 35, čímž je zlepšeno přiléhání plenky 20 a její celkové shromažďovací parametry účinkem omezení prověšování, odstávání a rolování břišního pásu 35.

Jak je předvedeno na obr. 1, obsahuje základní upevňovací systém 38 zajišťovací člen 42, umístěný u každého podélného okraje 62 ve druhé pásové oblasti 58, a alespoň jeden umísťovací člen 44, umístěný v první pásové oblasti 56, takže je vytvořena část vnějšího povrchu 52. Každý upevňovací člen 42 přednostně obsahuje páskové poutko 92 a první upevňovací součást 112. Umísťovací člen 44 přednostně obsahuje páskové poutko 92 první upevňovací součásti 112. Umísťovací člen 44 přednostně obsahuje doplňkovou druhou upevňovací součást 114, spolupracující s první upevňovací součástí 112 zajišťovacího členu 42. Příklad základního upevňovacího systému, v němž jsou první a druhé upevňovací součásti 114, obsahující háčkové a smyčkové upevňovací materiály, je popsán v patentu USA 4,869,724. Základní upevňovací systémy, využívající mechanické uzavírací prvky, jsou také popsány v patentu USA 4,846,815 a v patentu USA 4,894,060. Základní uzavírací systém 38, kombinující lepicí/mechanické uzavírací prvky, je popsán v patentu USA 4,946,527. V přednostním provedení vynálezu na obr. 1 obsahuje základní upevňovací systém, který se skládá z páskového poutka 92, majícího lepivou upevňovací vrstvu 96, a umísťovací člen 44, mající vyztužený proužek 116, spojený s dolní vrstvou 26. Příklady takových lepicích páskových poutkových upevňovacích systémů jsou popsány v patentu USA 3,848,594 a v patentu USA B1 4,662,875.

Každý zajišťovací člen 42 základního upevňovacího systému 38 je určen ktomu, aby zajistil funkci upevňovacích prostředků v součinnosti s umísťovacím členem 44, čímž je dosaženo bezpečného, přednostně polohovatelného umístění bočního uzávěru plenky 20. Proto zajišťovací člen 42 obsahuje alespoň jednu upevňovací součást. Každý zajišťovací člen 42 také vhodně obsahuje prostředky pro polohování upevňovací součásti vzhledem k umísťovacímu členu 44, takže je dosahováno optimálního přiléhání bočního uzavření. Proto zajišťovací člen 42 může mít kterákoli známá uspořádání a prostředky k dosažení bočního uzavření plenky 20, jako je ploška nebo pruh upevňovací součásti, umístěné tak, aby vytvořila část vnitřního povrchu plenky, nebo páskové poutko, mající na sobě umístěnu upevňovací součást.

Jak je předvedeno na obr. 1, každý zajišťovací člen 42 přednostně obsahuje páskové poutko 92. Může být použito jakékoli již známé uspořádání a konstrukce páskového poutka. Příklad páskového poutka je detailně popsán vjiž výše uvedeném patentu USA 3,848,594. Zvláště preferované páskové poutko 92 má upevňovací povrch 98 a podpůrný povrch 99. Upevňovací povrch 98 je tím povrchem páskového poutka 92, který je určen k funkční spolupráci s umísťovacím členem 44 podle vynálezu. Proto je upevňovací povrch 98 páskového poutka 92 obecně orientován k vnitřnímu povrchu 54 plenky 20. Podpůrný povrch 99 je ten, který se nachází opačně vzhledem k upevňovacímu povrchu 98 a obecně směřuje k vnějšímu povrchu 52 plenky 20. Podpůrný povrch 99 je tedy obecně po celou dobu používání plenky 20 odkryt.

Preferované páskové poutko 92 je připojeno k dolní vrstvě 26 plenky 20 za účelem vytvoření pevné části 93 (tj. ten konec páskového poutka 92, který je při výrobě připojován k plence 20). Páskové poutko 92 má další prvek, kterým je poutková část 94 (tj. ten konec páskového poutka 92, který směřuje vnějším směrem přes podélný okraj 62 plenky 20 a který osoba manipulující s plenkou 20 uchopuje při nasazování plenky 20 na tělo uživatele). Volný okraj 97 páskového poutka 92 má vhodně zaoblené rohy, aby neodíral kůži při styku s tělem uživatele, takže nedochází ke vzniku červených skvrn na břichu. Preferované páskové poutko 92 podle vynálezu také obsahuje uvolňovací část 95, připojenou k dolní vrstvě 24 plenky 20. Uvolňovací část 95

- 17CZ 282851 B6 umožňuje, aby se poutková část 94 mohla při výrobě zahnout směrem dovnitř a tím chránila lepivou upevňovací vrstvu 96 před znečištěním nebo ztrátou lepivosti už před vlastním použitím. Uvolňovací část 95 směřuje dovnitř od podélného okraje 62 plenky 20 přednostně vzhůru a je srovnána nad část elastického členu bočního dílu 90 tak, že nápor, vstřebaný páskovým poutkem 92, je přenášen do elastické součásti bočního dílu 90, výsledkem čehož je efektivnější rozložení tlaků vlivem používání plenky. Poutková část 94 je také výhodně kratší v příčném směru (do šířky), než uvolňovací část 95, a proto je pro osobu manipulující s plenkou snazší nejdříve uchopit tento poutkový úsek 94.

Upevňovací součást zajišťovacího členu 42 vytváří uzavření mezi zajišťovacím členem 42 a komplementární upevňovací součástí umísťovacího členu 44. Takto upevňovací součást tvoří prostředek pro vazbu komplementární upevňovací součásti umísťovacího členu 44, která udržuje první pásovou oblast 56 a druhou pásovou oblast 56 v překryté poloze a tím zajišťuje bezpečné boční uzavření plenky 20. Dále je výhodné, aby plenka 20 přiléhala bez ohledu na rozdílné rozměry uživatelů a aby uzavírací systém byl jednoduchý a snadno použitelný. Proto by měly upevňovací součásti umožňovat různé umístění zóny uzávěru, čímž by bylo dosaženo přiléhání plenky 20 v potřebném rozsahu velikostí, přičemž by byly jednoduše připevňovatelné s vynaložením minimálního úsilí. Proto takové upevňovací součásti obsahují některé v této oblasti dobře známé upevňovací prostředky pro seřizovatelné umístění bezpečného uzávěru tak, jak je zde definováno. Příklady takových seřizovatelných upevňovacích prostředků zahrnují lepivé upevňovací vrstvy s použitím lepidla, citlivého na tlak, známého v této oblasti, mechanické uzavírací součásti typu háčkového nebo smyčkového upevňovacího materiálu, různé soudržné materiály, známé v této oblasti, nebo kombinace lepicí/mechanické součásti, jak je zde popisováno v souvislosti s pásovým uzavíracím systémem 40.

Upevňovací součást je umístěna na zajišťovacím členu 42 tak, že to může být samostatný díl, přiložený a včleněný do zajišťovacího členu 42, nebo tvoří jednotný díl spolu se zajišťovacím členem 42. Horní vrstva 24 nebo dolní vrstva 26 může být například vyrobena z materiálu, který mechanicky váže umísťovací člen 44 (horní vrstva 24 nebo dolní vrstva 26 je jednotnou upevňovací součástí). Alternativně může být připojena k zajišťovacímu členu 42 samostatná ploška nebo pruh materiálu (oddělená upevňovací součást). Přednostně je první upevňovací součást 112 samostatný materiál, jako je upevňovací vrstva lepidla nebo mechanický uzavírací prvek, umístěný na páskovém poutku 92 a připojený k němu. První upevňovací součást 112 výhodně obsahuje lepivou upevňovací vrstvu 96, nanesenou na poutkovou část 94 za účelem vytvoření upevňovacího povrchu 98.

Navíc první upevňovací součást 112 může být umístěna kdekoli na zajišťovacím členu 42. První upevňovací součást 112 může být například umístěna na bočních dílcích 72 druhé pásové oblasti 52 u podélných okrajů 62. (Příklady této konstrukce jsou popsány v patentu USA 4,610,682). Obsahuje-li zajišťovací člen 42 páskové poutko 92, je první upevňovací součást 112 výhodně umístěna buď na celém upevňovacím povrchu 98 poutkové části 94, nebo alespoň na části tohoto povrchu 98. První upevňovací součást 112 může obsahovat kombinaci lepícího/mechanického uzavíracího prvku, majícího lepivou upevňovací vrstvu a mechanický uzavírací prvek umístěný v jiné oblasti poutkové části 94 na upevňovacím povrchu 98 a u vzdáleného okraje 97 páskového poutka 92. Příklad takového uspořádání je popsán ve výše uvedeném patentu USA 4,869,724. Umísťovací člen 44 základního upevňovacího systému 38 je prostředkem pro své připevnění k zajišťovacímu členu 42 za účelem postranního uzavření a udržení první pásové oblasti 56 a druhé pásové oblasti 58 v překrytí. Umísťovací člen 44 může být umístěn kdekoli na plence 20, pokud může vázat zajišťovací člen 42 tak, aby mohlo být zajištěno boční uzavření, a to přednostně nastavitelně. Například umísťovací člen 44 může být umístěn tak, že vytváří část vnějšího povrchu 52 v první pásové oblasti 56, že vytváří část vnitřního povrchu 54 v druhé pásové oblasti 58, nebo na některé jiné části nebo prvku plenky 20, která je určena k vazbě se zajišťovacím členem 42. Protože umísťovací člen 44 určuje přibližné místo, kde by se měl nacházet zajišťovací člen 42 pro optimální přiléhání, je tento umísťovací člen 44 výhodně

- 18CZ 282851 B6 umístěn tak, aby bylo možno různě nastavovat boční uzávěr, čímž může plenka vyhovovat několika velikostem, přičemž je dosaženo překrytí první pásové oblasti 56 a druhé pásové oblasti 58, a po bočním uzavření spolupůsobí upevňovací součásti pásového uzavíracího systému 40 natolik, že toto boční uzavření rovněž pasivně vytváří i uzávěr pasu. Umísťovací součást 44 je přednostně vystředěna podél podélné středové osy 67 v první pásové oblasti 56 a směřuje příčně téměř až k podélným okrajům 62.

Umísťovací člen 44 může být buď jednotlivý oddělený díl nebo díly, přidružené k plence 20, nebo to může být jednotný díl materiálu nějakého prvku plenky 20. Umísťovací člen 44 může takto například obsahovat horní vrstvu 24 nebo dolní vrstvu 26.1 když tento umísťovací člen 44 může mít různé rozměry a tvary, přednostně obsahuje jeden nebo několik dílů materiálu, připojeného k dolní vrstvě 26 v první pásové oblasti 56, které umožňují maximální seřizovatelnost přilehnutí plenky 20 na obr. 1 má umísťovací člen 44 podlouhlý, obdélníkový tvar a je upevněn na dolní vrstvě ve středové oblasti 68 první pásové oblasti 56 lepicími upevňovacími prostředky (nejsou vyobrazeny) tak, jak bylo v předchozím textu vysvětleno. Umísťovací člen 44 obsahuje upevňovací součást (druhou upevňovací součást 114), vázatelnou s upevňovací součástí zajišťovacího členu 42 (první upevňovací součást 112). Tedy upevňovací součást umísťovacího členu 44 (druhá upevňovací součást 114) může být vyrobena z různých materiálů a v různých uspořádáních, schopných bezpečně vázat upevňovací součást zajišťovacího členu 42 (první upevňovací součást 112).

Obsahuje-li první upevňovací součást 112 zajišťovacího členu 42 lepivou upevňovací vrstvu 96, pak druhá upevňovací součást 114 umísťovacího členu 44 vhodně obsahuje vyztužený proužek 116 a/nebo dolní vrstvu 26. Pokud první upevňovací součást 112 zajišťovacího členu 42 obsahuje mechanický uzavírací prvek, pak druhá upevňovací součást 114 rovněž obsahuje mechanický uzavírací prvek. Je-li tedy první upevňovací součást 112 opatřena háčkovým upevňovacím materiálem, obsahuje druhá upevňovací součást přednostně materiál s očky.

V přednostním uspořádání vynálezu na obr. 1 obsahuje umísťovací člen 44 vhodný vyztužený proužek 116, který se uvolňovatelně váže s lepivou upevňovací vrstvou 96 páskových poutek 92. Vyztužený proužek 116 může mít celou řadu podob a může být zhotoven z různých materiálů, upevněných k dolní vrstvě 26 plenky 20. Vyztužený proužek 116 je přednostně samostatným dílem, upevněným na dolní vrstvě 26, čímž vytváří část vnějšího povrchu 52 plenky 20. Preferovaný proužek 116 obsahuje vrstvu biaxiálně orientované polypropylenové fólie.

Vyztužený proužek 116 je také vhodně vybaven znakovými prostředky 118, které pomáhají osobě, manipulující s plenkou 20 při nasazování na uživatelovo tělo, dosáhnout optimálního přilehnutí v oblasti pasu a nohou. Tyto znakové prostředky 118 mohou být jakékoli typy čar, obrazce, ornamenty, symboly, písmo, barevné kódy nebo jiná označení, mající schopnost buď ze své podstaty nebo přídavným vyznačením napomoci individuálnímu přizpůsobení plenky 20 na tělo uživatele rychlým nalezením příslušných bodů upevnění, kam je umísťován odpovídající páskový poutkový upevňovač. Takové znakové prostředky 118 jsou detailněji popsány v patentu USA 4,662,872. Znakové prostředky jsou přednostně kombinací geometrických tvarů, barev a námětů. Zdvojený napínací upevňovací systém 36 navíc obsahuje pásový uzavírací systém 40, zajišťující uzávěr pásu u okraje 64 plenky 20. Pásový uzávěr ukotvuje část rozpětí koncového okraje 64. Dále, obsahuje-li plenka 20 elastikovaný břišní pás 35, pak pásový uzávěr dynamicky vytváří boční napětí elastikovaného břišního pásu 35.

Pásový uzávěr ukotvuje část rozpětí koncového okraje 64 plenky 20, a to přednostně část roztažitelného rozpětí elastikovaného břišního pásu 35. (Tzn. že první a druhé upevňovací součásti pásového uzavíracího systému účinkují tak, aby ukotvily vzájemnou polohu elastikovaného břišního pásu 35 a elastikovaných bočních dílců 30). Výraz ukotvit je zde použit v tom smyslu, že upevňovací součásti poskytují seřizovatelné polohovatelné upevnění, kterým je dosaženo uzávěru s postačující odolností proti smyku, takže po kompletním uzavření

- 19CZ 282851 B6 není mezi upevňovacími součástmi žádný smykový skluz nebo pohyb. Vzájemná poloha elastikovaného břišního pásu 35 a elastikovaných bočních dílců 30 (tj. geometrický vztah mezi ukotvenými zónami prvních upevňovacích součástí 46) vymezuje obvod pásu u koncového okraje 64 plenky 20, který je odlišný (má odstup v podélném směru) od obvodu, vymezeného bočním uzavřením, vytvořeným základním upevňovacím systémem 38. Tento odlišný vymezený obvod pásu vytváří požadované přizpůsobení rozměru (-ů) v horních krajních polohách (u koncového okraje 64) plenky 20. Proto může být pásový uzavírací systém 40 podle vynálezu také uplatněn na plenkách, nepoužívajících elastikovaný břišní pás 35 (tj. u pásového krytu nebo neroztahovatelné pásové úpravy), protože udržuje neroztažitelné přizpůsobení u koncového okraje 64 (horního okraje) plenky 20. Ukotvení také poskytuje prostředky pro přenášení smykových sil (napětí) mezi elastikovaným břišním pásem 35 a elastikovanými bočními dílci 30, což zvyšuje původní předepnutí, vytvořené v elastikovaném pásu 35.

Pásový uzávěr také vytváří boční napětí elastikovaného břišního pásu 35. Pásový uzávěr přispívá určitým dílem k počátečnímu předepnutí (příčné napětí) elastikovaného břišního pásu 35, který příjemně přiléhá k pasu uživatele, je-li jednou přizpůsoben. Elastikovaný břišní pás 35 udržuje během nošení určitou část předepnutí v něm vytvořeném, a proto se může opakovaně elasticky roztahovat nebo stahovat podle pohybů uživatele, přičemž udržuje příjemné přilehnutí plenky 20 k pasu uživatele. Zejména, když se během používání někdy musí elastikovaný břišní pás 35, aby mohl sledovat pohyby uživatelova pasu, smrštit do svého nenapnutého stavu (tj. předpětí se blíží nule). Protože však upevňovací součásti zůstávají vázány, bude předepnutí znovu obnoveno při další aktivitě uživatele. (Toto je v kontrastu s většinou doposud známých elastikovaných břišních pásů, které nejsou předepnuty, a proto nemají schopnost dalšího stažení a tím dynamického přizpůsobení se tělu uživatele). Výsledkem tohoto počátečního předepnutí a udržování napětí omezení odstávání a trvalejší přiléhání elastikovaného břišního pásu 35. Dále, příčné napětí, vytvářené pásovým uzávěrem, poskytuje obnovující síly v elastikovaném břišním pásu 35, které snižují nebo zabraňují rolování břišního pásu 35. Proto pásový uzavírací systém 40 poskytuje uzávěr pasu uživatele, zlepšující počáteční a dynamické přiléhání i shromažďovací parametry plenky 20 v oblastech pasu.

Jak je zřejmé z obr. 1, pásový uzavírací systém 40 obsahuje alespoň jednu, přednostně dvojici, první upevňovací součást 46 a alespoň jednu druhou upevňovací součást 48. Jak je předvedeno na obr. 1, první upevňovací součást 46 je podélně souosá s elastikovaným břišním pásem 35, takže příčné napětí dynamicky vytvářené pásovým uzavíracím systémem 40, se při používání šíří v a přes elastikovaný břišní pás 35. Navíc upevňovací součásti pásového uzavíracího systému 40 jsou v podélném směru vzdáleny od zajišťovacích členů 42 a umísťovacího členu 44 základního upevňovacího systému 38 tak, aby byl vymezen určitý rozměr obvodu pasu plenky 20 a dvou odlišných zón příčného (-ných) napětí. Zóna napětí, vytvořená základním upevňovacím systémem 38. zajišťuje výrobek jako celek na uživateli, zatímco zóna napětí, dynamicky vytvářeného pásovým uzavíracím systémem 40, dynamicky udržuje během používání uzavření pasu nahoře.

Při uzavírání pasu jsou vytvářeny pomocí upevňovacích součástí alespoň dvě ukotvené zóny 122. Tyto dvě ukotvené zóny 122 jsou příčně od sebe vzdáleny celou délkou nebo alespoň částí elastikovaného břišního pásu 35, umístěného mezi ukotvenými zónami 122. Příčná vzdálenost těchto ukotvených zón 122 může být dosažena několika rozdílnými způsoby, například vybavením pásového uzavíracího systému 40 dvojicí prvních upevňovacích součástí 46, rozmístěných příčně od sebe, a druhou upevňovací součástí (součástmi) 48, která umožňuje seřizovatelnou polohu prvních upevňovacích součástí 46 (tj. druhá upevňovací součást je poměrně široká). V tomto uspořádání je rozmístění ukotvených zón 122 vymezeno rozmístěním prvních upevňovacích součástí 46, protože toto rozmístění prvních upevňovacích součástí 46 je stálé. V alternativním uspořádání může pásový uzavírací systém 40 obsahovat dvojici druhých upevňovacích součástí 48, rozmístěných od sebe příčně, a první upevňovací součást (součásti) 46, která umožňuje seřizovatelnou polohu druhých upevňovacích součástí 48 (tzn. první

-20CZ 282851 B6 upevňovací součást 46 je poměrně široká). V tomto uspořádání je příčná vzdálenost ukotvených zón určována rozměrem pasu uživatele a celkovou velikostí plenky 20, protože místo, kde se druhé upevňovací součásti 48 vážou s první upevňovací součástí (součástmi) 46, závisí na překrytí bočních dílců druhé pásové oblasti 58 a bočních dílců první pásové oblasti 56.

Přednostní příčné (postranní) rozmístění ukotvených zón 122 je řešeno tak, aby umožnilo pasivní aktivaci pásového uzávěru při sestavování bočního uzavření a aby zajistilo udržení běžných sil, působících na pas uživatele za účelem snížení tendence elastikovaného břišního pásu 35 k nevratnému rolování, přičemž je zajištěno účinné napnutí elastikovaného břišního pásu 35, což zlepšuje přiléhání a shromažďování v pásové oblasti plenky 20. Pro udržení normálních sil v elastikovaném břišním pásu 35, které zajišťují obnovení původního stavu břišního pásu 35 a minimalizují překlápění napnutého břišního pásu 35 (tj. nevratné rolování), by měla být boční vzdálenost ukotvených zón minimální. Avšak pro žádoucí maximální napínací schopnost elastikovaného břišního pásu 35 by měla být boční vzdálenost maximální. Proto je boční vzdálenost ukotvených zón vybrána jako kompromis potřeby udržení normálních sil s potřebou zajištění účinného napínání elastikovaného břišního pásu 35.

V uspořádání plenky, předvedené na obr. 1, které je určeno pro batolata střední velikosti (tj. od 5,4 kg do 10,8 kg váhy) je boční vzdálenost mezi ukotvenými zónami 122 (mezi prvními upevňovacími součástmi 46) alespoň 25 mm. Výhodněji je tato boční vzdálenost alespoň 50 mm.

V uspořádání podle obr. 1 je boční vzdálenost mezi prvními upevňovacími součástmi 46 nejvýhodněji mezi 100 mm až 200 mm. Boční vzdálenost ukotvených zón 122 je určována měřením vzdálenosti od nejvnitřnější linie upevnění (tj. linie nejbližší k podélné ose 67) jedné ukotvené zóny k nejvnitřnější linii upevnění druhé ukotvené zóny při staženém elastikovaném břišním pásu 35. Tedy v provedení, znázorněném na obr. 1, je boční vzdálenost určena měřením vzdálenosti nejvnitřnějšího okraje jedné z prvních upevňovacích součástí 46 k nejvnitřnímu okraji druhé z prvních upevňovacích součástí 46.

Každá upevňovací součást obsahuje upevňovací prostředky, na které navazují komplementární upevňovací prostředky, poskytující možnost nastavitelné polohy pasivně aktivovaného pásového uzávěru. Zde použitý termín nastavitelná poloha uzávěru se týká upevňovacího systému, v němž alespoň jedna z poloh součástí se může široce obměňovat, takže umožňuje osobě, manipulující s plenkou 20, vytvořit uzávěr na mnoha různých místech. Proto může mít například jedna ze součástí pevné místo na plence 20 (tzn. příčná vzdálenost mezi prvními upevňovacími součástmi 46 je stálá, takže zajišťuje předepnutí elastikovaného břišního pásu 35 a pasivní aktivaci pásového uzávěru), zatímco druhá součást umožňuje nastavitelnou polohu upevnění k pevné součásti. To je v kontrastu s uzávěrem s pevnými polohami, který vyžaduje upevnění obou vzájemně se vázajících součástí v příslušných polohách, takže sdružené součásti musí být připojovány ve specifické poloze, kdykoli je uzávěr vytvářen (tj. patentky a přezky). Pásový uzavírací systém 40 také zajišťuje pasivně aktivované pásové uzavření. Pasivní aktivací je míněno to, že funkční pásové uzavření je dosaženo při vynaložení malého či žádného dodatečného úsilí osoby, manipulující s plenkou, poté, co bylo nejprve dosaženo vhodného přizpůsobení ktělu/nohám (boční uzávěr) uplatněním základního upevňovacího systému 38. Pasivní aktivace pásového uzavíracího systému 40 vyžaduje, aby se upevňovací součásti nejen vzájemně funkčně vázaly při zajišťování bezpečného ukotvení při malém nebo žádném dodatečném úsilí, ale aby také byly na plence 20 umístěny v takovém uspořádání, které vytváří příčná napětí v elastikovaném břišním pásu 35.

Jak je předvedeno na obr. 1, upevňovací součásti obsahují mechanické uzavírací prvky. Výraz mechanické uzavírací prvky označuje upevňovací prostředky, které se vzájemně mechanicky vážou za účelem dosažení nastavitelného uzávěru. Proto mohou být tyto mechanické uzavírací prostředky jakýmikoli prostředky, známými v této oblasti, umožňující nastavitelné uzavírání na základě mechanické vazby, například háčkové a smyčkové upevňovací materiály.

-21 CZ 282851 B6

Jestliže první upevňovací součást 46 obsahuje mechanický uzavírací prvek, druhá upevňovací součást 48 může obsahovat stejné komplementární mechanické uzavírací prvky nebo odlišné komplementární mechanické uzavírací prvky. Zde použitý výraz stejné komplementární mechanické uzavírací prvky označuje mechanické upevňovací systémy, v nichž vazebné prvky první součásti a druhé součásti mají stejné uspořádání nebo strukturu, jež do sebe vzájemně zapadá. Příklady takových systémů jsou popsány v patentu USA 4,322,875. Výraz odlišné komplementární mechanické uzavírací prvky je zde použit k označení mechanických upevňovacích systémů, v nichž se první součást odlišuje od druhé, ale existuje mezi nimi funkční vazba, jako např. u háčkových a smyčkových materiálů. Jestliže například druhá upevňovací součást 48 obsahuje smyčkový upevňovací materiál (očko), pak první upevňovací součást 46 bude obsahovat háčkový upevňovací materiál a naopak.

Zde použitý výraz háčkový upevňovací materiál je použit k označování materiálů, majících aktivní vázací součásti. V tomto smyslu by mohl být háčkový upevňovací materiál nazván jako samčí upínač. Mělo by být zřejmé, že použití výrazu háček není popřením skutečnosti, že takové vazební prvky mohou mít jakékoli tvary, známé v této oblasti, pokud jsou upraveny pro vazbu na své komplementární mechanické uzavírací součásti, jako je smyčkový upevňovací materiál nebo jiný háčkový upevňovací materiál.

Háčkový upevňovací materiál je přednostně určen k mechanické vazbě vláknových prvků smyčkového upevňovacího materiálu za účelem zajištění pevného spojení. Proto může být háčkový materiál podle předpokládaného vynálezu vyroben z celé řady materiálů. Vhodnými materiály jsou nylon, polyester, polypropylen či kombinace těchto materiálů nebo jiné materiály, známé v této oblasti. Vhodný háčkový upevňovací materiál obsahuje množství tvarovaných vázacích prvků, vyčnívajících z podkladu. Alternativně mohou mít vázací součásti různé tvary, jako háčky, T tvary, tvary hub nebo další tvary, známé v této oblasti. Příklad háčkového upevňovacího materiálu je popsán v patentu USA 4,846,815.

Zvláště preferovaný upevňovací materiál, jak je předvedeno na obr. 1, obsahuje sestavu hrotů 120 z termoplastického materiálu. Zvláště vhodné materiály pro vytváření těchto hrotů 120 jsou horkem tavitelné lepivé termoplasty, zejména polyesterová a polyamidová horkem tavitelní lepidla. Hroty 120 jsou přednostně vyráběny s využitím modifikovaného hlubotiskového procesu tištěním termoplastického materiálu v roztaveném stavu na substrát v oddělených jednotkách, oddělením materiálu způsobem, umožňujícím natažení části termoplastického materiálu před tímto oddělením a necháním nataženého odlitého materiálu zmrznout, čímž se vytvoří hroty. Tento preferovaný háčkový materiál, způsoby jeho výroby a zařízení pro jeho výrobu jsou detailněji popsány v Evropské patentové přihlášce 0 318 087.

Smyčkový upevňovací materiál je vybaven množstvím vláknových součástí, které se funkčně vážou na vazební prvky háčkového upevňovacího materiálu. Smyčkový upevňovací materiál může být vyroben z mnoha materiálů, které mohou vytvářet vláknové prvky, nejlépe smyčky (očka). Mezi vhodné materiály patří nylon, polyester, polypropylen, kombinace těchto materiálů nebo jiné materiály, známé v této oblasti. Vhodné smyčkové upoutávací materiály obsahují množství vláknových smyček, vyčnívajících z podkladu. Další dostupný materiál je trikotového úpletu, majícího množství smyček z nylonového vlákna, vyčnívajících z podkladu z nylonu. Příklad levného smyčkového materiálu a způsob jeho výroby je popsán v Evropské patentové přihlášce 0 289 198. Vhodným smyčkovým materiálem může být rovněž tkaný nebo netkaný textil či jiný typ vláknitého materiálu, nebo smyčkový materiál, známý v této oblasti.

Alternativně může byt elastický člen bočního dílce 90 funkčně přičleněn v nestaženém stavu a následně podroben stažení. Může být například utvořen z materiálů, které se smršťují nepřímo a stávají se elastickými po specifickém procesu, jako je zahřátí. Příklady takových materiálů jsou uvedeny v patentu USA 3,819,401 a 3,912,565. Podrobnější popis způsobu použití teplem smršťovatelných elastických prvků je uveden v patentu USA 4,515,595. Výhodně jsou horní

-22CZ 282851 B6 vrstva 24. dolní vrstva 26, elastický člen bočního dílce 90 a případné další součásti upevněny navzájem v nestaženém stavu. Poté je tento laminát zahřát teplým vzduchem a elastický člen bočního dílce 90 se pak nechá vrátit do svého klidového staženého stavu.

V preferovaném provedení je elastický člen bočního dílce 90 funkčně přičleněn ke křidélku 88 připojením tohoto elastického členu 90 k horní vrstvě 24, dolní vrstvě 26 nebo k oběma těmto vrstvám 24, 26, přičemž elastický člen bočního dílce 90 je v podstatě v nenapnutém stavu. Alespoň část výsledného složeného laminátu, obsahujícího elastický člen bočního dílce 90, je následně podrobena mechanického natažení, postačujícímu ktomu, aby trvale prodloužilo neelastické součásti laminátu, tj. horní a dolní vrstvu 24, 26. Poté se takto složeny laminát nechá vrátit do svého v podstatě nenapnutého stavu. Elastikovaný boční dílec 90 je takto zformován do napínacího laminátu s nulovým pnutím. (Alternativně může být elastický člen bočního dílce 90 přičleněn v napnutém stavu a následně vystaven mechanickému natažení, ačkoliv toto řešení není tak výhodné, jako napínací laminát s nulovým pnutím.) Zde použitý výraz napínací laminát s nulovým pnutím.) Zde použitý výraz napínací laminát s nulovým pnutím označuje laminát, skládající se alespoň na části svých kryjících se povrchů v podstatě nenapnutém stavu (nulové pnutí), přičemž jedna z dílčích vrstev obsahuje materiál, jenž je roztažitelný a elastomemí (tzn. bude se v podstatě vracet do nenapnutých rozměrů po uvolnění předtím působících napínacích sil), a druhá dílčí vrstva materiál prodlužovatelný (ale ne nutně elastomemí), takže po natažení bude druhá dílčí vrstva alespoň do určitého stupně trvale prodloužena a po uvolnění napínacích sil se nevrátí zcela do svého původního stavu. Výsledný napínací laminát s nulovým pnutím je takto elasticky roztažitelný alespoň do bodu počátečního natažení, ve směru počátečního natažení. Příklady takových napínacích laminátů jsou uvedeny v patentech USA 2,075,189, 3,025,199 a 4,107,364, 4,209,563 a 4,834,741.

Zvláště preferované způsoby a zařízení pro výrobu napínacích laminátů s nulovým pnutím, skládajících se z horní vrstvy, dolní vrstvy a elastomemího členu, umístěného mezi nimi, využívají do sebe zapadající zvlněné válce, které mechanicky napínají uvedené součásti. Rozbory vhodných zařízení a způsobů mechanického napínání částí plenky jsou obsaženy ve výše uvedených patentech USA č. 4,107,364 ač. 4,834,741. Zvláště preferované způsoby a zařízení jsou uvedena v přihláškách WO 92/15444, WO 92/15445, a WO 92/15446.

Podrobnosti zvláště výhodného systému s přídavným napínáním, který může být využit při výrobě napínacích laminátů elastikovaných bočních dílců 90 s nulovým pnutím podle vynálezu, jsou znázorněny na obr. 8. Úplná sestava plenkové struktury 810 včetně struktury s nulovým pnutím pro boční dílec 90 je vedena systémem s přídavným napínáním.

Vzhledem kobr. 8 je načasování průchodu plenkové struktury 810, obsahující v podstatě nenapnuté elastické členy bočních dílců 90, (elastomemí díly 804) takové, aby nenapnuté elastomemí díly 804 v podstatě koincidovaly se zvlněnými či drážkovanými segmenty 824 horních zvlněných válců 825 při průchodu plenkové struktury 810 mezi segmenty 824 horních válců 825 a spojitě zvlněných nebo drážkovaných dolních zvlněných válců 821. V přednostním provedení způsobu a zařízení mají drážkované segmenty 824 větší celkovou délku než elastomemí díly 804, měřeno ve směru průchodu zařízením, čímž je dodávána určitá prodlužovatelnost těm částem horní vrstvy 806 a dolní vrstvy 805, které sousedí s elastomemími díly 804 v plence 20 (tzn. je vytvářen roztažitelný díl 110). Navíc drážkové segmenty 824 přednostně nemají takovou délku, aby postačovala k přesahu do první pásové oblasti sousední plenky, protože je lépe nedodávat prodlužovatelnost té části elastomemího dílu 804, který bude tvořit polohovací plošku 50 sousední plenky.

I když se přesné uspořádání, rozteč a hloubka komplementárních drážek na horních a dolních zvlněných válcích 825, 821 bude lišit v závislosti na takových faktorech, jako rozsah elastičnosti, žádoucí pro část, tvořenou z napínacího laminátu s nulovým pnutím, je ve zvláště preferovaném uspořádání podle vynálezu vzdálenost mezi vrcholy drážkování přibližně 3,8 mm,

-23 CZ 282851 B6 s vrcholovým úhlem přibližně 12 stupňů, a hloubkou drážky přibližně 7,6 mm. Vrchol každého zvlnění výše uvedených zvlněných válců 825, 821 je typicky zaoblen s poloměrem přibližně 0,25 mm, zatímco vnitřní drážka mezi sousedním zvlněním má typicky zaoblení s poloměrem přibližně 1 mm. Jsou-li válce 825, 821 seřízeny tak, že se jejich protější vrcholy vzájemně přesahují do hloubky od 3,8 mm do 4,45 mm, mohou být dosaženy dobré elastické vlastnosti u laminátové struktury podle vynálezu, která se skládá z ploch polyuretanové pěny tloušťky 2 mm, v podstatě souvisle spojených svými vzájemně protilehlými povrchy s polymerní dolní vrstvou 805 tloušťky 0,0254 mm a s netkanou horní vrstvou 806 z polypropylenových vláken, mající základní hmotnost v rozmezí od 21,5 do 24 gramů na metr čtvereční.

Stupeň přesahu protějších zvlněných válců 825, 821 může být ovšem seřizován podle potřeby za účelem dosažení větší či menší roztažitelnosti napínací laminátové struktury s nulovým pnutím. Pro uváděnou geometrii zvlněných válců 825, 821 a uspořádání laminátové struktury je přesah vrcholů možný v rozmezí od minima 1,27 mm do maxima 5,7 mm.

Jak lze vidět na obr. 8A, je plenková struktura 810 nabalována pomocí meziválců 872, 874 na dolní zvlněné válce 821 tak, že dostatečně zakrývá aktivní vakuové kanálky 822 (zakreslené na obr. 8), které jsou umístěny bezprostředně u každé souvislé soustavy drážek 823 na dolních válcích 821. Vakuové kanálky 822, které jsou umístěny tak, aby v podstatě koincidovaly s drážkovými segmenty 824 horních zvlněných válců 825, jsou vnitřně propojeny přes válce 821 s dvojicí vakuových rozdělovačích potrubí 826, jimiž je prováděno přisávání plenkové struktury 810 při jejím zpracování na drážkovaných segmentech 824 horních zvlněných válců 825.

Aby bylo minimalizováno hromadění jak lepidla, používaného k upevnění nenapnutých elastomemích dílů 804 ke strukturám horní vrstvy 806 a dolní vrstvy 805, 806 k sobě, mohou být drážkové segmenty 824 horních válců 825 a souvislé drážky 823 dolních válců 821 buď vybaveny materiálem s nízkým třením, nebo pokryty samomazným materiálem s nízkým třením pomocí spreje.

Vakuové kanálky 822 na dolních válcích 821 jsou přednostně překryty pórovitým materiálem, jako je voštinová síť s oky 2,28 mm, sloužícím k podpírání částí plenkové struktury 810, vystavených účinkům vakua a zajišťujícím dobrý úchytný povrch, který brání struktuře 810, vystavené účinkům vakua, sklouzávat do stran nebo se posunovat po povrchu voštinové sítě.

Za optimálních okolností je maximální stupeň přídavného napnutí, které může být dodáno k částem s nulovým pnutím bočního dílce 90, obsahujícího elastomemí díly 804, určen hloubkou záběru mezi drážkami na segmentech 824 horních zvlněných válců 825 a souvislými drážkami 823 na dolních zvlněných válcích 821. Bylo však zjištěno, že i když je napínací laminátové struktuře v podstatě zabráněno sklouzávat nebo stahovat se ve směru obecně paralelním se směrem napínání struktury při průchodu mezi spolu zabírajícími zvlněnými válci 825, 821, není tento optimální stupeň přídavného napnutí dosažen. Proto v nejvíce preferovaném provedení operace přídavného napnutí struktury jsou nejkrajnější části všech tri vrstev napínacího laminátu s nulovým pnutím podrobeny zadržení, jak je celkově patrné z obr. 8B, čímž se předchází sklouzávání nebo stahování částí výše uvedeného napínacího laminátu plenkové struktury 810 ve směru paralelním k žádanému směru napínání, když struktura prochází soustavami následně umístěných navzájem zabírajících zvlněných válců 825, 810.

Uváděný vynález může být také podle potřeby výhodně využit k natahování jen prodlužovatelných či tažitelných vrstev složeniny, tj. není absolutně nutné, aby byly také nejzevnější části elastomemích dílů v průběhu přídavné napínací operace zadrženy. V tomto případě je přesto během přídavné napínací operace prodlužovatelná či tažitelná vrstva trvale prodlužována, ale po odstranění napínacího napětí je nárůst tloušťky v Z-směru výsledného napínacího laminátu s nulovým pnutím menší. To je následkem toho, že elastomemí díl

-24CZ 282851 B6 podstupuje během takto provedeného procesu menší míru počátečního napínání. Vzhledem k tomu se pak může jen ve stejné míře stáhnout, když se vrací do svého klidového stavu.

Provedení napínacího laminátu s nulovým pnutím uvedeného typu může také vykazovat určitý stupeň nerovnoměrného natažení prodlužovatelné struktury či struktur, a to zejména v oblastech bezprostředně přilehlých k protilehlým okrajům elastomemích dílů. V případě neprůhledných polymemích struktur dolních vrstev mohou být tyto nerovnoměrně natažené části podstatně tenčí, takže by se mohly stát průsvitné či průhledné, i když by nedošlo k žádnému prasknutí. Za takových okolností není funkčnost (tzn. nepropustnost) částí napínacího laminátu s nulovým pnutím plenky narušena. Takováto provedení jsou běžně uplatněna v situacích, kdy tím není zhoršen estetický vzhled výrobku, tedy tam, kde jsou takové části napínacího laminátu skryty na základě konstrukce či sestavy plenky, anebo jsou-li viditelné, uživateli plenky to nevadí.

V ještě dalším provedení podle tohoto vynálezu nemusí ani prasknutí jedné nebo i několika prodlužovatelných neelastických struktur způsobit, že se napínací laminát s nulovým pnutím stane nepřijatelný pro daný účel (tzn., že prasknutí struktury dolní vrstvy nemusí nutně zničit funkčnost laminátové struktury pro daný účel, pokud její jiná dílčí vrstva zajistí požadovanou funkčnost hotového výrobku). Například určitý stupeň popraskání prodlužovatelné struktury dolní vrstvy nezničí nepropustnost výsledné plenkové struktury, jestliže materiál, nepropouštějící tekutiny, obsahují rovněž elastomemí díly. To platí zejména pro ta provedení napínacích laminátových struktur s nulovým pnutím, která využívají v podstatě kontinuální spojování mezi dílčími vrstvami, přicházejícími v úvahu, protože poměrně těsná vzájemná přilnavost těchto dílčích vrstev po přídavném napnutí způsobuje, že takové poškození dílčí vrstvy je pro konečného uživatele či manipulátora s plenkou obtížně zjistitelné.

Protože je plenková struktura 810, předvedená na obr. 8 - 8B, v podstatě nepropustná pro průchod vzduchu, což je způsobeno přítomností nejvýše položené struktury dolní vrstvy 805, mohou být vakuové kanálky 822, pokryté pórovitou voštinovou sítí 844, podle potřeby použity bezprostředně u každé soustavy drážek 823, orientovaných ve směru průchodu strojem na dolních zvlněných válcích 821. Jestliže jsou elastomemí díly 804 dostatečně prostupné pro průchod vzduchu, budou sací síly, vyvíjené vakuem, působit skrze strukturu horní vrstvy 806 a elastomemích dílů 804 a pevně přitisknou překrývající části dolní vrstvy 805. V tomto případě budou všechny tři vrstvy, tvořící části napínacího laminátu s nulovým pnutím, během přídavné napínací operace zadrženy.

Kdyby elastomemí díly nebyly v podstatě pro vzduch prostupné, bylo by nutno buď umístit vakuové kanálky 822 s krycí voštinovou sítí 844 přesně vně protilehlých okrajů elastomemích dílů 804 tak, aby sací síly mohly působit na strukturu dolní vrstvy 805 přes strukturu horní vrstvy 806, nebo napínat všechny tři vrstvy částí napínacího laminátu pomocí vhodného upínacího zařízení, schopného působit na protilehlých površích plenkové struktury 810.

Sací síly, působící na plenkovou strukturu 810 na obr. 8 vakuovými kanálky 822 přes voštinovou síť 844, v podstatě zabraňují částem plenkové struktury 810, obsahujícím v podstatě nenapnuté elastomemí díly 804, sklouzávat nebo stahovat se příčně dovnitř při průchodu mezi vzájemně zabírajícími částmi spojitých drážek 823 na dolních zvlněných válcích 821 a drážkových segmentů 824 na horních zvlněných válcích 825.

Protože části napínacího laminátu s nulovým pnutím plenkové struktury 810, obsahující elastomemí díly 804, jsou příčně napínány v průběhu operace přídavného napínání, jsou všechny části napínacího laminátu s nulovým pnutím, umístěné mezi body napínání, vystaveny v podstatě stejnoměrnému přídavnému napínání při průchodu mezi souvislými drážkami 823 dolních zvlněných válců 821 a spoluzabírajícími částmi drážkovaných segmentů 824 na horních zvlněných válcích 825.

-25CZ 282851 B6

To nejen maximalizuje účinnost operace přídavného napínání, neboť nutí prodlužovatelné struktury horní a dolní vrstvy 805, 806, připevněné kelastomemím dílům 90, podstoupit v průběhu operace nejvyšší možné prodloužení, ale také v podstatě zabraňuje neúměrně vysokému napínání struktur horní a/nebo dolní vrstvy 805, 806, ke kterým jsou elastomemí díly 90 upevněny bezprostředně ve svých protilehlých okrajových částech.

Obr. 9 předvádí alternativní použitelný systém přídavného napínání. V tomto systému je u každé strany drážkových segmentů 924 horních zvlněných válců 925 namontována dvojice pružných stlačitelných disků 940. Stlačitelné disky 940 mají dostatečný průměr, aby pevně uchytily plenkovou strukturu 910 a bezpečněji držely vůči koincidujícím nedrážkovaným částem dolních zvlněných válců 921, jak je celkově v průřezu předvedeno na obr. 9A. Podobně jako vakuové kanálky a pórovitá voštinová síť v provedení na obr. 8 brání upínací účinek stlačitelných disků 940 a koincidujících nedrážkovaných částí dolních válců 921 v podstatě tomu, aby se část plenkové struktury 910, obsahující elastomemí díly 904, stahovala ve směru paralelním se směrem napínání při průchodu struktury 910 mezi spoluzabírajícími zvlněnými válci 921, 925. Provedení podle obr. 9 může být použito při zpracování laminátových struktur 910 jak pro vzduch propustných, tak i nepropustných.

Výše uvedené způsoby zadržení mohou být za účelem dosažení výhod zde popsaných u výsledných částí z napínacího laminátu s nulovým pnutím zaváděny jednotlivě nebo ve vzájemných kombinacích.

Z uvedeného popisu vyplývá, že zdokonalený způsob a zařízení mohou být s výhodou uplatněny k výrobě řady různých plenek, utvořených zcela nebo z jedné či více oddělených samostatných částí struktury napínacího laminátu s nulovým pnutím.

Je také známo, že i když dvojice vzájemně zabírajících zvlněných válců mají svá zvlnění řazena vzájemně paralelně, může být vynález použit stejně dobře s dvojicemi zvlněných válců, jejichž zvlnění není orientováno vzájemně paralelně. Navíc zvlnění takových dvojic nemusí být nutně orientováno paralelně ke směru průchodu materiálu zařízením nebo kolmo k tomuto směru. Jestliže je například požadována pro jednorázovou plenku, vytvářenou zde popsanou technologií napínacího laminátu s nulovým pnutím, zakřivená část břišního pásu nebo nožní oblasti, mohou být vzájemně zabírající zuby na dvojicích zvlněných válců, zajišťujících přídavné napínání částí laminátové struktury a nulovým pnutím, uspořádány v příslušném zakřivení, které dodá požadovanou elastičnost podél dané křivky a ne podél přímky.

Dále je známo, že i když jsou pro výrobní proces zde popsaný přednostně používány zvlněné válce, principy úpravy struktury mohou být realizovány také postupem přerušovaného ražení, využívajícím k přídavnému napnutí v úvahu přicházejících částí struktury či výrobku z napínacího laminátu s nulovým pnutím vzájemně zabírající přítlačné destičky. V tomto případě je jediným požadavkem, aby části napínací laminátové struktury s nulovým pnutím, určené k přídavnému napnutí, byly přiměřeně zadrženy vhodnými vakuovými nebo upínacími prostředky, než spoluzabírající přítlačné destičky vyvinou dostatečnou sílu, a bylo tak zabráněno sklouznutí nebo stažení struktury ve směru paralelním se směrem napínání.

Elastické členy bočního dílce 90 mohou být připojeny buď k horní vrstvě 24, dolní vrstvě 26 nebo k oběma těmto vrstvám 24, 26 přerušovaným spojováním nebo v podstatě souvislým spojováním. Zde použitý výraz přerušovaně spojovaný laminát označuje laminátovou strukturu, v níž jsou dílčí vrstvy původně spojeny ksobě v jednotlivých od sebe oddělených bodech, nebojsou ksobě v podstatě nespojeny v jednotlivých od sebe vzdálených oblastech. Naopak v podstatě souvisle spojený laminát označuje laminátovou strukturu, v níž jsou dílčí vrstvy původně k sobě souvisle spojeny v celých styčných oblastech. Přerušované spojovací uspořádání je obvykle žádoucí v takových situacích, kdy v podstatě neelastické struktury v laminátu s nulovým pnutím jsou přiměřeně prodlužovatelné či roztažitelné bez praskání

-26CZ 282851 B6 a kdy je požadován velký nárůst tloušťky v Z- směru na hotovém laminátu. Souvisle spojovací uspořádání bylo obecně shledáno vhodným pro případ laminátových struktur s nulovým pnutím, kdy nárůst tloušťky v Z - směru není prioritně důležitý a kdy je obtížné prodloužit nebo roztáhnout jednu nebo více neelastických struktur laminátu bez prasknutí. V této situaci udržuje v podstatě souvislé spojování všechny vrstvy laminátu v poměrně těsné přilnavosti k sobě i po provedení přídavné prodlužovací operace. I když je pak jedna nebo více přiměřeně neelastických struktur poškozena tak, že praskne, poměrně těsná přilnavost poškozených částí k elastomemí vrstvě způsobí, že uživatel obtížně pozná, zda vůbec k poškození došlo. Vzhledem ktomu, že prasknutí přiměřeně neelastické struktury nebo struktur neruší žádanou funkčnost (tzn. nepropustnost), není poškození v průběhu napínací operace obecně posuzováno jako negativní aspekt finálního výrobku.

Výsledkem použití souvislého spojování u zvlášť preferovaných napínacích laminátových struktur s nulovým pnutím je přínos, spočívající vtom, že je výrobci plenek umožněno provádět výběr z podstatně širší palety poměrně neelastických struktur, jež mohou být úspěšně využity v laminátech podle vynálezu. Dokonce umožňuje použití takových poměrně neelastických struktur, které by normálně nebyly posuzovány jako tažitelné v potřebné míře.

V souladu s tímto, ledaže by bylo vyjádřeno jinak, označuje zde použitý výraz tažitelný i poměrně neelastickou strukturu, která podstupuje v průběhu přídavné napínací operace určitý stupeň ztenčení nebo poškození.

V přednostním provedení vynálezu je elastický člen bočního dílce 90 v podstatě souvisle spojen s horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26 s použitím lepidla. K nanesení v podstatě rovnoměrné a souvislé vrstvy lepidla na dolní vrstvu 26 a/nebo horní vrstvu 24 v předem určených oblastech, kam bude umístěn v podstatě nenapnutý elastický člen bočního dílce 90, je použit vhodný aplikátor lepidla. Ve zvláště preferovaném provedení je zvolené lepidlo napínatelné a aplikátor lepidla je opatřen taveninu vyfukujícím nanášecím systémem.

Takovým taveninu vyfukujícím, lepidlo nanášejícím systémem, mimořádně vhodným pro tvorbu v podstatě souvisle spojené napínací laminátové struktury s nulovým pnutím, je rozprašovací aplikátor, využívající trysku s přibližně 8 otvory na cm, měřeno v příčném směru průchodu struktury, přičemž každý otvor má průměr přibližně 0,5 mm. Horkem tavitelné lepidlo je vhodně zahřáto na teplotu asi 171 °C a naneseno na dolní a/nebo horní vrstvu 24, 26 v množství přibližně 1,2 - 1,6 mg na čtvereční cm. Poté je sekundárními otvory adhezivní trysky vyfukován stlačený vzduch teploty asi 218 °C a tlaku asi 343,5 kPa, což přispívá rovnoměrnému nanesení vlákének lepidla během tohoto procesu.

Dokonalý styk horkého lepidla s dolní vrstvou 26 v době, která předchází přídavnému napínání výsledné části napínacího laminátu s nulovým pnutím plenky 20, působí změkčení dolní vrstvy

26. V případě některých struktur, jako jsou konvenční polyetylenové materiály pro dolní vrstvy 26, je toto změkčení užitečné, protože minimalizuje poškození dolní vrstvy 26 v průběhu přídavného napínání. To může být zvlášť důležité v situacích, kdy předmětná struktura zajišťuje určitou funkci (např. nepropustnost) plenky 20.

Alternativně mohou být elastické členy bočních dílců 90 a některé další složky, tvořící části plenky 20 s nulovým pnutím, k sobě připojeny přerušovaně nebo souvisle s použitím nezahřátého lepidla, tepelným spojováním, tlakovým spojováním, ultrazvukovým spojováním nebo jiným způsobem, v této oblasti známým.

Elastické členy bočních dílců 90 mohou mít řadu různých velikostí, tvarů, uspořádání a materiálů. Například, elastikované boční dílce 30 mohou být utvořeny z jedné nebo několika elastických členů bočního dílce 90, které jsou funkčně spojeny v každém ouškovém křidélku 88; tyto elastické členy bočního dílce 90 mohou mít různé šířky a délky; nebo mohou obsahovat poměrně úzké proužky elastomemího materiálu či větší elastomemí plochy. Jedním ze zvláště

-27CZ 282851 B6 vhodných elastomemích materiálů pro elastický člen bočního dílce 90 (zejména pro napínací laminát s nulovým pnutím) je elastomemí pěna se schopností prodloužení do přetržení alespoň 400% a napínací sílu asi 79 g na cm šířky vzorku při 50% prodloužení své nenapnuté délky. Příklady elastomemích pěn, vhodných pro elastické členy bočních dílců 90, jsou příčně kladené pěny z přírodního kaučuku, mající přednostně navýšení 1,27 mm a hustotu 0,214 g/cm³, a polyuretanové pěny s navýšením 2 mm a hustotou 0,033 g/cm³. Další vhodné materiály pro elastické členy bočních dílců 90 zahrnují živé umělé nebo přírodní gumové pěny, elastomemí fólie (včetně teplem smrštitelných fólií), elastomemí mul, elastomemí tkané či netkané struktury, elastomemí složeniny, jako netkaný laminát a pod.

Jak je vidno z obr. 1, obsahuje elastický člen bočního dílce 90 díl elastomemího materiálu, který přednostně překrý vá většinu délky ouškového křidélka 88 ve druhé pásové oblasti 58. Při výrobě plenky 20 je elastomemí díl přednostně umístěn tak, že nevytváří pouze elastický člen bočního dílce 90 jedné plenky 20, nýbrž tvoří i polohovací plošku 50 v první pásové oblasti 56 sousední plenky 20. Tím jsou odstraněny problémy s označováním při připevňování elastických členů bočních dílců 90 na plenku 20 ve vysoké rychlosti, jak je uvedeno již ve výše uvedeném patentu. Proto elastický člen bočního dílce 90 se přednostně rozkládá od koncového okraje 64 plenky 20 dovnitř k nožnímu okraji 106 ouškového křidélka 88. Délka a šířka elastického členu bočního dílce 90 jsou stanoveny funkčním určením plenky 20.

Třebaže elastický člen bočního dílce 90 se může rozkládat po celé délce ouškového křidélka 88, je výhodnější, když se tento člen rozkládá pouze na části délky zmíněného křidélka 88, čímž vytváří prodlužovací dílec 110. Jak ukazuje obr. 1, je prodlužovací dílec 110, a to úsek elastikovaného bočního dílce, podélně se rozkládajícího od základního okraje 108 elastického členu bočního dílce 90 k nožnímu okraji 106 ouškového křidélka 88, rovněž mechanicky napnut alespoň tak, aby byl roztažitelný (tzn., že materiály, z nichž je prodlužovací dílec 110 zhotoven, byly předepnuty nebo trvale prodlouženy). Tento předepnutý prodlužovací dílec umožňuje tomuto úseku elastikovaného bočního dílce 90 účinné prodloužení (povolení), je-li část laminátu elastikovaného bočního dílce 90 s nulovým pnutím roztažena, aniž by došlo ke vzniku nadměrných napínacích sil u nohou uživatele, které by mohly způsobit podráždění nebo rudé skvrny na kůži nohou. (Bez předepnutého prodlužovacího dílce 110 by byly napínací síly při napnutí elastikovaného bočního dílce 90 soustředěny do linie, procházející prodlužovacím dílcem 110, což by způsobilo zařezávání nebo odření kůže uživatele.) I když existuje mnoho způsobů předepnutí prodlužovacího dílce 110 elastikovaných bočních dílců 30, je tento prodlužovací dílec 110 přednostně předepnut stejným způsobem, jako mechanické napínání, prováděné na částech napínacího laminátu s nulovým pnutím. Ačkoliv může být prodlužovací dílec 110 elastikovaných bočních dílů 30 zhotoven z různých materiálů, je prodlužovací dílec 110 v přednostním provedení, znázorněném na obr. 1, vytvořen zčásti horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26, tvořících ouškové křidélko 88.

Bylo zjištěno, že prodlužovací charakteristiky zahrnují napínací síly, moduly roztažnosti, dosažitelné prodloužení a smršťovací síly, elastické smrštění, elastická hystereze a míra stažitelnosti elastikovaných bočních dílců 30 jsou důležitými faktory funkčnosti jak elastikovaných bočních dílců 30, tak i plenky 20. Prodlužovací charakteristiky poskytují uživateli celkovou vnímanou napínatelnost během nošení. Také ovlivňují schopnost osoby, manipulující s plenkou 20, dosáhnout vhodnou míru napnutí při nasazování (tj. pro normálně vnímané napětí plenky 20 během nošení je celková míra výsledného napnutí právě taková, jaká je žádoucí pro dosažení/udržení pohodlného přilehnutí). Elastikovaný boční dílec 30 s relativně vysokým modulem roztažnosti může způsobit zrudnutí uživatelovy kůže, zatímco relativně nízký modul roztažnosti může způsobit prověšování/klouzání plenky 20 na uživateli. Elastikované boční dílce 30, mající příliš malé dosažitelné napnutí, by nemusely dosáhnout žádané úrovně komfortu a mohou přispět k nepříjemnému nošení a obtížnému nasazování. Plenky 20, mající boční dílce 30 s velmi malými stahovacími silami nebo špatnou elastickou smrštitelností či elastickou hysterezi, by nemusely zůstat ve správné poloze na těle uživatele a mohly by mít tendenci

-28CZ 282851 B6 odstávat a klouzat, výsledkem čehož by bylo nedostatečné přiléhání a shromažďování tělních výměšků.

V případě elastikovaných bočních dílců 30 podle vynálezu bylo zjištěno, že prodlužovací charakteristiky napínací síly a modulu roztažnosti jsou přednostně vymezeny v určitém rozsahu. Napínací síla je přednostně větší nebo rovna přibližně 2,45 N. Je lépe, jsou-li tyto napínací síly vyvíjeny při prodloužení mezi 6,25 mm a 31,25 mm. Nej preferovanější provedení mají elastikované boční dílce 30 s napínací silou od 2,45 N do 4,9 N při prodloužení mezi 6,25 mm a 18,75 mm.

Dosažitelné napnutí určuje maximální množství materiálu, potřebného k vratnému roztahování elastikovaných bočních dílců 30 za účelem pohodlného přizpůsobení k tělu uživatele při nošení. Proto rozsah dosažitelného napnutí se vztahuje k maximálnímu rozsahu roztažení, které má osoba, manipulující s plenkou 20, k dispozici při nasazování plenky 20 navíc k maximálnímu rozsahu vratného roztažení, kterým plenka 20 disponuje, aby mohla kopírovat tělo uživatele. Dosažitelné napnutí se vypočítá z rovnice: {(napnutá délka - původní délka) - původní délka} x 100. Minimální dosažitelné napnutí, požadované pro nasazení plenky 20 s elastikovanými bočními dílci 30, je přednostně alespoň 35 % pro plenky 20 střední velikosti a alespoň 50 % pro plenky 20 větších velikostí.

Velikost stále působící smršťovací síly, vyvíjené elastikovaným bočním dílem 30 na uživatele, je významnou vlastností tohoto bočního dílce 30. Elastikovaný boční dílec 30 s nedostatečnými smršťovacími silami může způsobovat sjíždění plenek 20 dolů po obnošení a naplnění. Nadměrné smršťovací síly mohou zmenšit pohodlí uživatele a způsobit mu otlaky na kůži. Smršťovací síla je měřena jako síla na jednotku délky, vyvíjená při setrvání elastomemí složeniny při určitém roztažení. V přednostních provedeních podle vynálezu je smršťovací síla elastikovaných bočních dílců 30 výhodně alespoň asi 35 g na cm při 50% natažení (50% natažení by vyžadovalo, aby se vzorek napnul l,5krát vzhledem k původní délce).

Typické elastomemí materiály vykazují hysterezní smyčky síly v jejich vlastnostech při tlaku tahu. To znamená, že v případě daného natažení je síla potřebná kjednoosému natažení elastomemího materiálu větší než síla, kterou tento materiál vyvíjí při smršťování do stavu před natažením. První křivka smyčky může být označena jako zátěžová křivka a druhá křivka může být označena jako křivka bez zátěže. Zátěžovou napínací sílu pociťuje osoba, manipulující s plenkou, když napíná elastikovaný boční dílec 30 při nasazování plenky 20. Uživatel spíše pociťuje smršťovací síly bez zátěže, jakmile je plenka 20 jednou nasazena. Proto by hysterezní ztráty neměly být tak velké, že by se smršťovací síla snížila natolik, aby mohlo dojít k odstávání či sjíždění plenky 20.

Všechny elastomemí materiály, podstupující trvající stlačování či napínání, snižují svou sílu s postupem času. Proto musí být zajištěno, aby tato síla neklesla postupem času pod minimum potřebné uživatelské stability. Elastická únava by měla být co nejmenší. V přednostních provedeních vynálezu není konečná délka elastomemího materiálu větší než asi l,2násobku původní délky pod napětím po dobu 30 minut.

Napínací síly a dosažitelné napnutí elastikovaného břišního pásu 35 mohou být významnými faktory při funkci jak elastikovaného břišního pásu 35, tak i elastikovaných bočních dílců 30, když napínací síly elastikovaného břišního pásu 35 mohou být větší než napínací síly elastikovaných bočních dílců 30, v přednostním provedení vynálezu jsou napínací síly břišního pásu 35 menší nebo stejné jako napínací síly každého elastikovaného bočního dílce 30 v rozsahu roztažení, určeného konstrukčním řešením těchto součástí. Elastikovaný břišní pás 35, mající menší napínací síly než elastikované boční dílce 30, umožňuje snadný pohyb těla uživatele, aniž by došlo k vychylování plenky 20 na dítěti. Větší napínací síly elastikovaných bočních dílců 30

-29CZ 282851 B6 umožňují malé změny rozměrů nad boky apod bříškem dítěte za účelem dosažení pohodlného výrobku. Toto řešení dává dokonalejší přilehnutí, omezené prosakování a lepší komfort při omezení prověšování, odstávání a kroucení předku plenky 20 a celkového sjíždění plenky 20 či absorpčního jádra 28 po těle uživatele. V souvislosti s tímto znázorňuje obr. 6 alternativní uspořádání vynálezu, kde tvarovaný roztažitelný břišní dílec přednostně má menší napínací síly (a/nebo větší dosažitelné napnutí), než elastikované boční dílce 30 za účelem zdokonalení zde popisovaných vlastností.

Elastikované boční dílce 30 mohou být také vybaveny rozdílnou roztažností na podélné ose, jsou-li napínány do stran (příčně). Zde použitý výraz rozdílná roztažnost označuje materiál, mající nejednotný stupeň elastických vlastností, jak je zjištěno měřením ve směru roztahování v různých bodech na ose, orientované v podstatě kolmo ke směru roztahování; může například zahrnovat různý elastický modul nebo dosažitelné napnutí elastomemího materiálu. Rozdílná roztažnost je výhodným řešením elastikovaných bočních dílců 30 tak, že příčná roztažnost se podélně mění alespoň v části elastikovaného bočního dílce 30. měřeno od koncového okraje 64 plenky 20 k nožnímu okraji 106 ouškového křidélka 88. Bez lpění na jakékoliv teorii existuje přesvědčení, že rozdílná roztažnost na podélné ose při příčném roztažení umožňuje při napínání elastikovaných bočních dílců 30 pohodlné a stálé přiléhání k pasu uživatele, pevné ukotvení na jeho bocích a omezuje prosakování u pasu a nohou. Takové uspořádání umožňuje větší roztažitelnost v oblasti boků v reakci na změny tvaru těla uživatele při pohybech a změnách polohy (stání, ležení, sedění). V jiném provedení snížení příčné roztažnosti v části elastikovaného bočního dílce 30 u koncového okraje 64 plenky 20 vyžaduje, aby větší část celkového roztažení připadla na elastikovaný břišní pás 35, výsledkem čehož je přesněji lokalizované napínání břišního pásu 35 a poddajnější přizpůsobení k břichu.

Rozdílná roztažnost může být dosažena řadou způsobu. Elastikované boční dílce 30 mohou mít četné kombinace elastomemích materiálů, četná uspořádání těchto materiálů, nebo mohou mít materiál či materiály s nestejnorodými elastickými vlastnostmi. Například, rozdílná roztažnost může být dosažena ve zvolených sousedících částech elastikovaného bočního dílce 30 použitím elastomemích materiálů s různými napínacími či smršťovacími silami, moduly nebo dalšími zjejich podstaty vyplývajícími vlastnostmi, čímž je dosaženo větší či menší (proměnlivé) roztažnosti v jedné části elastikovaného bočního dílce 30, zatímco sousedící část má roztažnost jinou. Elastomerní materiály mohou mít také proměnlivou délku, velikosti, tvary, způsobující rozdílnou roztažnost. Další způsoby obměňování vlastností materiálů, z nichž jsou tvořeny boční dílce 30, v tomto oboru známé, mohou být rovněž použity.

Zvláště preferovaný způsob a zařízení pro dodávání rozdílného stupně roztažnosti napínacímu laminátu s nulovým pnutím je protažení tohoto laminátu alespoň jednou soustavou vzájemně zabírajících zvlněných válců, kde alespoň jeden z těchto válců má zvlnění s nejednotným profilem v místě či místech styku s napínací laminátovou strukturou s nulovým pnutím. Výsledkem je, že části této laminátové struktury, procházející mezi válci, nejsou napínání rovnoměrně. Tím je vyroben napínací laminát s nulovým pnutím, nerovnoměrně elastikovaný ve směru v podstatě kolmém k nejednotně profilovaným zvlněním.

Plenka 20 je přednostně nasazována na tělo tak, že přednostně druhá pásová oblast 58 je umístěna pod záda a zbytek plenky 20 je protažen mezi nohama tak, že první pásová oblast 56 je umístěna příčně vpředu na těle. Poutkové součásti 94 páskových poutek 92 jsou poté uvolněny z uvolňovací části 95. Osoba, manipulující s plenkou 20, pak obalí elastikovaný boční díl 30 kolem uživatele, přičemž stále drží poutkovou součást 94. Elastikovaný boční dílec 30 bude typicky roztažen a napjat při této operaci tak, že odpovídá tvarům těla uživatele. První upevňovací součást 112, lepivá upevňovací vrstva 96, je připevněna k druhé upevňovací součásti 114 umísťovacího členu 44, čímž je dosaženo bočního uzávěru. V přednostním provedení vynálezu je při bočním uzavírání také automaticky tvořeno uzavření pasu, což znamená, že pásový uzávěr je pasivně aktivován. Pásový uzávěr je vytvořen funkčním spojením prvních

-30CZ 282851 B6 upevňovacích součástí 46 a druhé upevňovací součásti 48. Utvořením břišního uzávěru je elastikovaný břišní pás 35 předepjat v míře, potřebné k zajištění uživatelova komfortu a shromažďovací funkce.

Jak ukazují obr. 4A - 4D, elastická pásová úprava 34 podle vynálezu přiléhá kpasu uživatele vsedě, vestoje nebo při pohybu tak, že koncový okraj je vždy ve stejném vztahu k jeho pupíku, ať uživatel stojí, sedí nebo ze sedu vstává. Proto se následující rozbor týká příslušných pohybů ve vztahu k pupíku. Jak vidno na obr. 4A, zóna 138 dílu linie pasu se dotýká uživatelova pasu a dobře k němu přiléhá působením napětí, vyvolaného v elastikovaném břišním pásu 35 předchozí aplikací uzavíracího systému. Jak ukazuje obr. 4B, otáčí se při začátku sedání uživatele zóna propojovacího dílce 130 kolem první ohybové závěsné zóny 132 a druhé ohybové závěsné zóny 134. čímž vychýlí elastikovaný břišní pás 35 z roviny, v níž se původně nacházel. Pásový okraj absorpčního jádra 28 má tendenci se posouvat směrem k pupíku. Jak vidno na obr. 4C, je při pokračování sedání uživatele absorpční jádro 28 dále tlačeno k pupíku, zatímco zóna propojovacího dílce 130 má tendenci se ohýbat a překládat přes absorpční jádro 28. Břicho uživatele se rovněž začne tlačit ven a ohybově odklání zónu 138 vzhledem k zóně 136 kolem zóny 140 a zóna propojovacího dílce 130 je úplně ohnuta k vnitřní části absorpčního jádra 28. Zóna 136 je ohybově odkloněna tak, že se dotýká dolní části břicha, přičemž zóna 138 je zcela natlačena a ohnuta kolem pružné ohybové závěsné zóny 140, aby přilehla k vyčnívajícímu pasu uživatele. Tak je udržováno pohodlné přiléhání elastikovaného břišního pásu 35. Když uživatel ze sedu vstává, celý proces se opakuje v opačném sledu, přičemž pružnost ohybové závěsné zóny 140 zajišťuje obnovovací sílu, která umožňuje zóně 138 stále udržovat kontakt s pasem uživatele v průběhu vstávání a vrátit se spolu se zónou 136 do původní (předepnuté) polohy vůči pasu uživatele za účinku tření, které nakonec vytáhne zónu propojovacího dílce 130 do její původní polohy při dokonalém styku břišního pásu 35 a pasu uživatele. Po několika provozních cyklech se stane stav, zachycený na obr. 4B, neutrální polohou při stání a všechny další pohyby uživatele budou probíhat v rámci cyklu, předvedeném na obr. 4B až 4D.

Obr. 5 ukazuje alternativní konstrukci elastikovaného břišního pásu podle vynálezu. Elastikovaný břišní pás 535 obsahuje část dolní vrstvy 26, přednostně předepnuté; část horní vrstvy 24 a elastický laminát, skládající se z elastomemího členu 76 a čelního členu 501. Elastomemí člen 76 je umístěn mezi dolní vrstvou 26 a elastomemím členem 76. Elastikovaný břišní pás 535 je přednostně tvořen tak, že je vyrobena plenka 20 s horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26 vzájemně spojenými, separátním postupem je zhotovena dvojvrstva elastomemího členu 76 a čelního členu 501, která je pak připojena k horní vrstvě 24 kombinace vrstev 24, 26, přičemž elastomemí člen 76 je orientován k horní vrstvě 24 a čelní člen 501 se dotýká kůže uživatele. V tomto provedení je elastomemí člen 76 přednostně teplem smrštitelný elastomemí materiál již uváděných typů. Čelní člen 501 je přednostně měkký, nedráždivý materiál, jako jsou již výše zmíněné materiály, vhodné pro horní vrstvu 24. Čelní součást 501 je přednostně z netkaného materiálu, podobného netkanému materiálu, vhodnému pro horní vrstvu 24.

Obr. 5A ukazuje ještě jinou konstrukci elastikovaného břišního pásu podle vynálezu. Elastikovaný břišní pás 535 je tvořen z části dolní vrstvy 26, přednostně předepnuté, čelního členu 501, elastomemího členu 76, umístěného mezi dolní vrstvou 26 a čelním členem 501, části horní vrstvy 24, umístěné mezi dolní vrstvou 26 a elastomemím členem 76 a pružného členu 77, umístěného mezi horní vrstvu 24 a elastomemí člen 76. Elastikovaný břišní pás 535 je přednostně vytvořen ze stejných materiálů, které byly zmiňovány v předešlém popisu, a stejným způsobem vysvětleným v souvislosti s uspořádáním na obr. 5 s výjimkou toho, že je nejprve utvořena trojvrstva čelního členu 501, elastomemího členu 76 a pružného členu 77, která je pak připevněna k horní vrstvě 24.

Obr. 6 předvádí alternativní provedení plenky a elastické pásové úpravy podle vynálezu. Elastická pásová úprava 634 obsahuje zónu propojovacího dílce 130 s relativně velkou stahovací silou, ohybově spojenou se shromažďovací soustavou 22; roztažitelný břišní dílec

-31 CZ 282851 B6 elastikovaného břišního pásu 635, ohybově spojený se zónou propojovacího dílce 130 s relativně velkou stahovací silou, ohybově spojující zónu propojovacího dílce 130 s absorpčním souborem 22; a druhou ohybovou závěsnou zónu 134, ohybově spojující elastikovaný břišní pás 635 se zónou propojovacího dílce 130. Jak lze vidět na obr. 6, má elastikovaný břišní pás 635 tvar hlubokého pětiúhelníku za účelem vytvořeného roztažitelného břišního dílce. Elastikovaný břišní pás 635 je delší v podélném rozměru, aby bylo zajištěno, že se základní boční uzávěr vytvoří pod oblastí pohybu břicha. Nejdelší rozměr elastikovaného břišního pásu 635 (měřeno od koncového okraje 64 podélně dovnitř) je přednostně od 38 mm do 88 mm, lépe mezi 50 mm a 57 mm pro plenky střední velikosti. Tento tvar umožňuje, aby se břišní pás 635 pohyboval a roztahoval podle břicha uživatele a aby měl rozdílnou příčnou roztažnost, přičemž části u koncového okraje 64 jsou roztažitelnější než části od okraje 64 vzdálenější. Elastikovaný břišní pás 635 obsahuje zónu 136, zónu 138 a pružnou ohybovou závěsnou zónu 140. Pásový okraj 83 absorpčního jádra 28 je v podstatě paralelní s koncovým okrajem plenky 64 (rovná linie) a je podélně oddálen od koncového okraje 64 za účelem vytvoření hlubšího roztažitelného břišního dílce. (Pro plenky 20 střední velikosti je pásový okraj 83 absorpčního jádra 28 přednostně umístěn ve vzdálenosti přibližně od 50 mm do 57 mm podélně od koncového okraje 64). Provedení plenky 20 na obr. 6 navíc má modifikovaný tvar umísťovacího členu 644 základního upevňovacího systému, podélně delší první upevňovací součásti 646, umístěné na dolní vrstvě 26 a příčně širší polohovací plošku 650, umístěnou pod každou z prvních upevňovacích součástí 646.

Elastikovaný břišní pás 635 je přednostně tvořen z části dolní vrstvy 26, části horní vrstvy 24, elastomemího členu 76, umístěného mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26, a pružného členu 77, umístěného mezi dolní vrstvou 26 a elastomemím členem 76. Elastomemí člen 76 je přednostně z elastomemí pěny, zatímco pružný člen 77 z netkané struktury typu, uvedeného v předchozím textu. Dvojvrstvý elastomemí materiál, skládající se z elastomemího členu 76 a pružného členu 77 přednostně přesahuje mechanicky napnuté okraje elastikovaného břišního pásu 635 a vytváří část zóny propojovacího dílce 130 a část absorpčního souboru 22, poněvadž přednostně přesahuje podélně dovnitř pásový okraj 83 absorpčního jádra 28. Přesah dvojvrstvého elastomemího materiálu přes absorpční jádro 28 má za účel zpevnit zónu propojovacího dílce 130 a omezit možné rolování elastikovaného břišního pásu 635 v tomto provedení. (Pro plenky 20 střední velikosti je tento přesah od 0 mm do 6 mm). Elastikovaný břišní pás 635 přednostně obsahuje napínací laminát, takže je schopen roztažení, přesahujícího původní rovinný stav plenky 20. Elastikovaný břišní pás 635 je přednostně zhotovován upevněním elastomemího materiálu mezi horní a dolní vrstvu 24, 26 (nejlépe v napjatém stavu) a mechanickým napnutím (jak již bylo vysvětleno v souvislosti s elastikovanými bočními dílci 30) části elastikované pásové úpravy 34 do žádaného tvaru elastikovaného břišního pásu 535 (tzn. že drážky a břity zubů zvlněných válců odpovídají žádanému pětiúhelníkovému tvaru elastikovaného břišního pásu 535). Tento napínací laminát (přednostně mechanicky napnutý, předepjatý napínací laminát) umožňuje roztahování elastikovaného břišního pásu 535 výrazně nad rozměry obvodu plenky 20, utvářeného základním uzavíracím systémem, a nad původní rozměry koncového okraje 64 (nad rovinný stav plenky 20 samé). (Tedy elastikovaný břišní pás 535 má schopnost výrazného roztažení nad rozměr obvodu daný pevně bočním uzávěrem, dokonce nad rozměry materiálů, z nichž je původně plenka 20 zhotovována, takže kopíruje pohyby břicha uživatele). Toto roztažení může být také zdokonaleno nebo zvětšeno (pro napínací lamináty) provedením okénka v elastické pásové úpravě 34·

V tomto provedení je zóna propojovacího dílce 130 poměrně tuhá a má větší stahovací sílu, než zóna 136 a zóna 138. (Tedy tato elastická pásová úprava funguje rozdílně od úpravy na obr. 4A 4D). Tato poměrná tuhost zóny propojovacího dílce 130 navíc zvyšuje schopnost elastikovaného břišního pásu 635 roztáhnout se nad rozměry, dané základním bočním uzávěrem. Zóna propojovacího dílce 130 výhodně obsahuje část horní vrstvy 24, část dolní vrstvy 26, část elastomemího materiálu, skládající se z elastomemího členu 76 a pružného členu 77, a části umísťovacího členu 644, poněvadž tvar tohoto umísťovacího členu 644 je modifikován tak, aby

-32CZ 282851 B6 odpovídal tvaru elastikovaného břišního pásu 635. Umísťovací člen 644 přednostně přesahuje dostatečně pásový okraj 83 absorpčního jádra 28, aby umožnil nižší ovinutí základního uzavíracího systému, čímž se základní boční uzávěr dostává pod oblast pohybu břicha (tj. pod nejnižší bod elastikovaného břišního pásu 535). Horní okraj (okraj nejbližší koncovému okraji) páskového poutka je též umístěn dále od koncového okraje, aby napomohl tomuto nižšímu ovinutí. Páskové poutko je přednostně podélně umístěno 39 mm od koncového okraje v případě preferované plenky 20 střední velikosti.

Zóna 136 elastikovaného břišního pásu 635 obsahuje část dolní vrstvy 26, část horní vrstvy 24, část elastomemího členu 76 a část pružného členu 77. Zóna 138 neobsahuje část dolní vrstvy 26, protože ta byla v této oblasti odstraněna. Pružná ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 535 je vytvořena strukturálním přerušením, způsobeným odstraněním dolní vrstvy 26 v zóně dílce linie pasu 138 (okénkový elastikovaný břišní pás 635 v rozmezí přibližně od 25 mm do 50 mm). Nejvíce preferovaný rozsah napínacích sil elastikovaného břišního pásu 635 je od 0,74 N do 2,45 N při roztaženích od 25 mm do 76 mm, nej přednostněji mezi 25 mm a 50 mm. Protože v přednostním provedení elastické pásové úpravy je segment dolní vrstvy 26 odstraněn pro vytvoření zóny dílce linie pasu, jsou napínací síly zóny dílce linie pasu menší než napínací síly zóny tvarovacího dílce. Okrajová stlačovací tuhost je vytvořením okénka rovněž změněna. Napínací síly zóny jsou přednostně mezi 0,74 N a 1,7 N při roztažení 50 mm a v zóně přibližně 1,96 N při stejném roztažení. To je v kontrastu s hodnotami napínacích sil elastikovaných bočních dílců 30. kde je žádoucí napínací síla větší nebo rovna přibližně 2,45 N při roztažení od 6 mm do 76 mm, lépe v rozmezí od 2,45 N do 4,9 N při roztažení od 6 mm do 19 mm. Polohovací ploška 650 je na plence umístěna tak, aby lícovala nebo přesahovala boční okraj 75 elastomemího členu 76 elastikovaného břišního pásu 635. Polohovací ploška 650 je přednostně vytvořena z téhož elastomemího pěnového materiálu, jako elastomemí člen 76. Je-li to žádoucí, může polohovací ploška 650 obsahovat část elastomemího členu 76. Toto uspořádání polohovací plošky 650 přidává prvním bočním dílcům 70 dodatečnou tuhost a tím zmenšuje přehýbání prvního bočního dílce 70 v přehybu mezi elastomemím členem 76 a polohovací ploškou 650.

V přednostním provedení plenky 20 přesahuje polohovací ploška 650 elastomemí člen 76 od 0 mm do asi 3,1 mm. První upevňovací součásti 46 v provedení na obr. 6 jsou přednostně delší v podélném směru z důvodů přednostního tvaru elastikovaného břišního pásu 635, z důvodu žádoucího předepnutí větší oblasti hlouběji zasahujícího elastikovaného břišního pásu 635 a z důvodu preferovaného níže umístěného připevnění základního upevňovacího systému.

V přednostním provedení plenek 20 střední velikosti jsou první upevňovací součásti přednostně 25 mm dlouhé.

Obr. 7 předvádí jiné provedení elastické pásové úpravy, znázorněné na obr. 6. Jak lze vidět na obr. 7, je tvar pásového okraje 783 absorpčního jádra 28 obloukovitý. Obloukovité absorpční jádro 28 má ouška 700, která se rozkládají vzhůru nad elastikovaný břišní pás 735 a obklopují část elastikovaného břišního pásu 735, čímž dodatečně vyztužují oblasti, přilehlé k elastikovanému břišnímu pásu 735 a poskytují dodatečnou shromažďovací kapacitu. V dalším alternativním provedení je elastikovaný břišní pás utvářen podobně jako v provedení na obr. 2 s tím rozdílem, že pružný člen z netkaného materiálu je umístěn spíše mezi horní vrstvu a elastomemí člen, než mezi dolní vrstvu a elastomemí člen, jak je tomu na obr. 2.

Alternativní provedení elastické pásové úpravy obsahuje přídavkem břicho přikrývající úpravu. Taková úprava je popsána v patentu USA 4,743,246. Přikrývka břicha bývá vytvořena jako prodloužení elastomemího materiálu, resp. laminátu, tvořícího elastikovaný břišní pás. Elastická pásová úprava tak navíc tvoří zónu přikrývky břicha, rozkládající se podélně dovnitř od pásového okraje absorpčního jádra. Zóna přikrývky břicha mívá přepažující člen s blízkým okrajem připojeným ke shromažďovací soustavě (přednostně k horní vrstvě) u pásového okraje, a odlehlý okraj, který lze vzdálit od absorpčního jádra v Z směru a vytvořit tak kanálek pro shromažďování tělních výměšků.

-33CZ 282851 B6

Test ohybového přizpůsobení

Test ohybového přizpůsobení používá přístroj se speciální přemísťovatelnou T-tyčí a speciální držák testovaného vzorku. Jak je předvedeno na obr. II, skládá se T-tyč 1101 z dvojice kovových tyčí 1102. 1103 o průměru 6,35 mm, které jsou k sobě kolmo spojeny. Přednostně je konec řídicí tyče 1102 zúžen, aby odpovídal obvodu tlačné tyče 1103, přičemž obě tyto tyče 1102, 1103 jsou slepeny, svařeny a/nebo sešroubovány k sobě. Opačný konec řídicí tyče 1102 je vsazen do jednotky křížové hlavy. Držák testovaného vzorku obsahuje upevňovací základnu 1105 k polohování a podpírání 1108. Upevňovací základna 1105 se skládá z patky 1106 a dvou obdélníkových podpěr 1107, které jsou paralelně upevněny na patce 1106. Patka 1106 a podpěry

1107 jsou vyrobeny z plexisklové desky s tloušťkou asi 12,7 mm až 19,05 mm. Podpůrná tyč

1108 (je ze stejného materiálu jako T-tyč a je asi 150 mm dlouhá) je namontována na každé podpěře 1107 upevňovací základny 1105. Podpůrné tyče 1108 jsou namontovány tak, aby byly jejich středy od sebe vzdáleny 16 mm. Jak je předvedeno na obr. 11, je T-tyč uprostřed mezi podpůrnými tyčemi 1108.

Přístroj je nastaven na rychlost křížové hlavy 20 mm za minutu, rychlost posuvu registračního papíru 400 mm za minutu a měřicí rozsah zatížení 4,9 N, jeho jednotka křížové hlavy bude mít zdvih 6 mm dolů a zpět, přičemž registrační záznam bude sledovat pohyb jednotky křížové hlavy dolů a zpět.

Jak je vidno na obr. 10, je vzorek 1000, určený k testování, odebrán z elastické pásové úpravy 34 tak, že ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu 635 je přednostně uprostřed vzorku 1000, ačkoli některé vzorky nemusejí mít tuto zónu uprostřed. Vzorek 1000 je minimálně 16 mm dlouhý (v podélném směru), vhodná je délka 25 mm nebo jiná délka, která je k dispozici, a 50 mm široký (ve směru příčném). Jak je převedeno na obr. 11, je vzorek 1000 vystředěn na podpůrných tyčích 1108 tak, že ohybová závěsná zóna 140 břišního pásu bude přímo pod T-tyčí 1101. Vnější povrch vzorku 1000 (typicky dolní vrstva) je umístěn proti T-tyči 1101.

T-tyč je vynulována na povrchu vzorku 1000 s lehkým předběžným zatížením několika setin N. Toto odstraňuje jakékoli vyboulení vzorku a zajišťuje dobrý kontakt T-tyče se vzorkem. Každý vzorek je podroben 6 mm cyklu dvakrát, s přerušením mezi těmito cykly, trvajícím 30 s. Celkově je testováno 10 vzorků.

Tímto postupem je odvozen průběh vychylovací síly T-tyče v závislosti na vychýlení T-tyče. Na obrázku 12 je reprezentativní průběh zachycen v uvedených dvou cyklech. Vychylovací síla ve 4 mm a 5 mm každého cykluje stanovena na křivce obnovovací (vratné) síly. Obnovovací síla vychýlení ve 4 mm a 5 mm je zprůměrována za účelem výpočtu obnovovací síly vychýlení pro cykl. Průměr obnovovacích sil vychýlení obou cyklů určuje obnovovací sílu vychýlení pro vzorek. Obnovovací síla ohybového přizpůsobení takové struktury je průměr hodnot obnovovací síly vychýlení po testování 10 vzorků.

Test okrajové stlačovací tuhosti

Test okrajové stlačovací tuhosti využívá přístroj se speciálním testovacím držákem vzorku a upevňovací lepidlo. Jak je předvedeno na obr. 13, jsou vzorky 1002 upevněny na plochou hliníkovou destičku 1300 s rozměry 25 mm x 50 mm x 1,56 mm pomocí upevňovacího lepidla 1302. Upevňovací lepidlo 1302 je rychle se vytvrzující epoxid.

Přístroj je vybaven buňkou tlakové zátěže. (Buňka tlakové zátěže a čelisťová plochá destička by měla být přezkoušena na rovinnost a pravoúhlost). Přístroj je nastaven na rychlost své křížové hlavy 5 mm za minutu, rychlost posuvu registračního papíru 250 mm za minutu a rozsah zatížení podle potřeby 1 nebo 5 N. Zdvih cykluje 3,5 mm dolů a zpět, přičemž registrační záznam sleduje pohyb jednotky křížové hlavy dolů a zpět.

-34CZ 282851 B6

Jak lze vidět na obr. 10, je vzorek 1002. určený k testování, vzat z elastické pásové úpravy 34, přednostně ze zóny 138 dílu linie pasu nebo ze zóny 136 tvarovacího dílu, nebo zóny propojujícího dílce 130 podle toho, která žních je určena ktestování. Vzorek 1002 je 9 mm dlouhý a 25 mm široký. Upevňovací lepidlo 1302 je naneseno na destičku 1300 pomocí upravovacího nože do vrstvičky tloušťky 0,5 až 0,75 mm a šířky 8,5 mm. Vzorek 1002 je umístěn na lepidlo a udržován kolmo na destičku 1300 podložkami na každé straně vzorku. Tyto podložky jsou na základně uvolněny tak, aby se nedostaly do upevňovacího lepidla. Poté je poskytnut lepidlu čas na vytvrzení (přibližně 1 minuta nebo více) a upevněné vzorky jsou uloženy na dobu 24 hodin nebo do druhého dne do prostředí s teplotou 22,77 °C a s 50% relativní vlhkostí.

Upevněné vzorky 1002 jsou umístěny na dolní čelisti 1400, jak je předvedeno na obr. 14. Vzorky 1002 jsou předběžně zatíženy zátěží od 0,01 do 0,04 N za účelem vynulování. Každý vzorek 1002 je dvakrát podroben cyklu s výchylkou 3 mm, přičemž mezi cykly je přerušení 30 s. Je testováno celkem pět vzorků 1002.

Tímto postupem je odvozen průběh stlačovací síly v závislosti na stlačení (mm). Reprezentativní průběh u vzorku ve dvou cyklech je předveden na obr. 15. Vrchol síly v je měřen jako největší síla, vyvinutá v průběhu obou cyklů. Průměr vrcholů stlačovacích sil pěti vzorků je okrajová stlačovací tuhost zóny.

Test napínací síly

A. Elastikované boční dílce

Přístroj je nastaven na rychlost křížové hlavy 100 mm za minutu, rychlost posuvu registračního papíru 500 mm za minutu a rozsah zatížení 10 N. Přístroj bude moci vykonávat zdvih, odpovídající požadovanému, nárokovanému nebo úplnému roztažení bočního dílce. (Jestliže je úplné roztažení bočního dílce menší, než nárokovaná horní mez, pak je test zastaven při tomto roztažení, protože napínací síly v neroztažitelných oblastech by neměly být brány v úvahu, tj. konstrukčním řešením daná uživatelská mez byla dosažena).

Vzorek, určený k testování, je součástí skutečné plenky. Standardní 75 mm upínadlo upevní elastikovaný boční dílec 30 u okraje aktivované napínací části bočního dílce příčně co nejblíže k podélné středové ose 67. Ve většině situací odpovídá tento okraj bočnímu okraji 91 elastického členu bočního dílce 90. Na opačném okraji aktivované napínací části elastikovaného bočního dílce 30 (typicky to je boční okraj 91 elastického členu bočního dílce 90) je upevněno standardní 25 mm upínadlo. Toto upínadlo je umístěno tak, aby bylo v oblasti upínadla 76 mm a aby bylo podélně souosé se součástí základního upevňovacího systému 38, nacházejícího se u elastikovaného bočního dílce 30. Proto je v přednostním uspořádání toto upínadlo podélně souosé se zajišťovacím členem 42, páskovým poutkem 92, takže síla, vyvíjená přístrojem, je podobná síle, vyvíjené osobou, manipulující s plenkou při jejím nasazování.

Každý vzorek podstupuje cyklus se zdvihem, odpovídajícím požadovanému, nárokovanému nebo úplnému roztažení aktivované elastické části elastikovaného bočního dílce. (Je umožněno, aby se vzorek smrštil atak mohla být změřena smršťovací síla). Tímto postupem je odvozen graf napínací síly v závislosti na roztažení. Celkově je odzkoušeno deset vzorků. Napínací síla při daném roztažení je průměr hodnot těchto deseti vzorků.

-35CZ 282851 B6

B. Elastikovaný břišní pás

Přístroj je nastaven na rychlost křížové hlavy 500 mm za minutu, rychlost posuvu registračního papíru 500 mm za minutu a rozsah zatížení 5 N. Přístroj bude moci vykonávat zdvih, odpovídající požadovanému, nárokovanému nebo úplnému elastickému roztažení břišního pásu. (Jestliže je úplné roztažení břišního pásu menší než horní nárokovaná mez, pak je test zastaven při tomto roztažení, protože napínací síly v neroztažitelných oblastech by neměly být brány v úvahu, tj. konstrukčním řešením daná uživatelská mez byla dosažena.) Vzorek, určený k testování, je vzat z elastikovaného břišního pásu 35, přednostně ujeho horního okraje (s výjimkou zón specifických dílců, určených k testování). Vzorek je přednostně 25 mm dlouhý (v podélném směru) a asi od 125 mm do 150 mm široký (v příčném směru), přičemž je testována šířka 100 mm. Je-li elastikovaný břišní pás 35 nebo zóna dílce, určená k testování, kratší než 25 mm v podélném směru, takže nemůže být získán takový 25 mm dlouhý vzorek, může být tento test proveden s tímto modifikovaným vzorkem, i když preferována tato situace není. Konce vzorku jsou upnuty standardními 25 mm upínadly, vzdálenými od sebe 100 mm. (Žádné zóny nebo oblasti vzorku by neměly být neroztažitelné s výjimkou spojovaných míst).

Každý vzorek podstupuje cyklus při zdvihu, odpovídajícímu požadovanému, nárokovanému nebo úplnému roztažení vzorku elastikovaného břišního pásu. (Je umožněno, aby se vzorek smrštil, a tak mohla být rovněž změřena smršťovací síla). Tímto postupem je odvozen graf napínací síly v závislosti na roztažení. Celkově je testováno deset vzorků. Napínací síla při daném roztažení je průměr hodnot těchto deseti vzorků.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (13)

1. Jednorázový absorpční výrobek, mající první pásovou oblast (56) a druhou pásovou oblast (58) a obsahující absorpční soubor (22), skládající se z horní vrstvy (24), propustné pro tekutiny, dolní vrstvy (26), nepropustné pro tekutiny a spojené s horní vrstvou (24), a absorpčního jádra (28), umístěného mezi horní vrstvou (24) a dolní vrstvou (26), kde absorpční jádro (28) má boční okraje (82) a pásové okraje (83), dále obsahující elastickou pásovou úpravu (34, 634), která se rozkládá alespoň podél jednoho z pásových okrajů (83) absorpčního jádra (28) směrem vně od něj aje opatřena elastikovaným břišním pásem (35, 535, 635, 735) a dále obsahující uzavírací systém (36), umístěný na absorpčním výrobku (20) pro udržení příčného napětí alespoň v části elastikovaného břišního pásu (35, 535, 635, 735), vyznačující se tím, že elastikovaný břišní pás (35, 535, 635, 735), který vykazuje napínací sílu menší nebo rovnou 3,925 N při svém roztažení mezi 25 a alespoň 50 mm, obsahuje zónu (136) tvarovacího dílu elasticky roztažitelnou alespoň v příčném směru, zónu (138) dílu linie pasu, umístěnou podél vnější strany zóny (136) tvarovacího dílu a pružně ohybově sní spojenou a elasticky roztažitelnou alespoň v příčném směru a pružnou ohybovou závěsnou zónu (140) linie pasu, spojující zónu (136) tvarovacího dílu a zónu (138) dílu linie pasu pro vytvoření relativního ohybu mezi zónami (136, 138) kolem osy, kolmé k podélné ose absorpčního výrobku (20), při působení napínací síly a pro vytvoření vratného silového momentu k pružnému vrácení zóny (136) tvarovacího dílu a zóny (138) dílu linie pasu do jejich původního uspořádání po odstranění působení ohybových sil, přičemž zóna (140) vykazuje ohybovou vratnou sílu větší než 0,196 N.

2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že napínací síla elastikovaného břišního pásu (35, 535, 635, 735) je menší nebo rovna 3,43 N při jeho roztažení mezi 24 a alespoň 50 mm.

-36CZ 282851 B6

3. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že elastikovaný břišní pás (35, 535, 635, 735) vykazuje napínací sílu menší nebo rovnou 2,94 N při svém roztažení mezi 24 a alespoň 50 mm.

4. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že elastikovaný břišní pás (35, 535, 635, 735) vykazuje napínací sílu mezi 0,736 a 2,45 N při svém roztažení mezi 25 a alespoň 50 mm.

5. Absorpční výrobek podle nároků 1,2, 3a 4, vyznačující se tím, že roztažení elastikovaného břišního pásu (35, 535, 635, 735) je mezi 25 a 76 mm.

6. Absorpční výrobek podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tí m , že zóna (136) tvarovacího dílu vykazuje napínací sílu mezi 1,72 a 2,2 N a zóna (138) dílu linie pasu vykazuje napínací sílu mezi 0,736 a 1,72 N při roztažení břišního pásu (35, 535, 635, 735) mezi 25 a alespoň 50 mm.

7. Absorpční výrobek podle nároku 6, vyznačující se tím, že roztažení břišního pásu (35, 535, 635, 735) je mezi 25 a 76 mm.

8. Absorpční výrobek podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že elastikovaný břišní pás (35, 535, 635, 735) je vytvořen jako natažitelný laminát pro své roztažení za hranice neroztaženého rovinného tvaru absorpčního výrobku (20).

9. Absorpční výrobek podle nároku 8, vyznačující se tím, že natažitelný laminát je pružně roztažitelný laminát s nulovým pnutím, nebo mechanicky roztažitelný předepnutý natažitelný laminát.

10. Absorpční výrobek podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že elastikovaný břišní pás (35, 535, 635, 735)je tvořen částí horní vrstvy (24), částí dolní vrstvy (26) a elastomemím členem (76), umístěným mezi částí horní vrstvy (24) a částí dolní vrstvy (26).

11. Absorpční výrobek podle nároku 10, vyznačující se tím, že část dolní vrstvy (26) je opatřena výřezem pro vytvoření elastikovaného břišního pásu (35, 535, 635, 735) s okénkem.

12. Absorpční výrobek podle alespoň jednoho z nároků laž9, vyznačující se tím, že elastikovaný břišní pás (35, 535, 635, 735) je tvořen částí horní vrstvy (24), částí dolní vrstvy (26), mezi částí horní vrstvy (24) a částí dolní vrstvy (26) je uložen pružný člen (77), přičemž mezi částí horní vrstvy (24) a pružným členem (77) je uložen elastomemí člen (76).

13. Absorpční výrobek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pásový okraj (83) absorpčního jádra (28) má tvar oblouku, který ohraničuje část elastikovaného břišního pásu (35, 535, 635, 735).