CZ284210B6

CZ284210B6 - Absorpční výrobek s elastickou pasovou úpravou a zvýšenou úrovní pohlcování

Info

Publication number: CZ284210B6
Application number: CZ942064A
Authority: CZ
Inventors: Miguel Alemany; Sandra Hintz Clear
Original assignee: The Procter And Gamble Company
Priority date: 1992-02-28
Filing date: 1993-02-08
Publication date: 1998-09-16
Also published as: HU9402469D0; NO943164L; FI943932A0; EP0627905A1; KR100253775B1; AU3615993A; EG20549A; NO943164D0; NZ249402A; FI943932A; DE69305067D1; HK1006399A1; MY110189A; US5234423A; ES2092288T3; PH30224A; AU678550B2; EP0627905B1; CN1079891A; CA2129650C

Abstract

Elastikovaný pás (35) se skládá ze z'ony tvarovacího dílu (136), z'ony dílu linie okolo pasu (138) a předem uspořádané pružné z'ony pasového ohybového závěsu (140), spojující z'onu tvarovacího dílu (136) a z'onu dílu linie okolo pasu (138) k zajištění návratné síly, která vrací tyto z'ony dílů do jejich předcházející uživatelské konfigurace. Absorbční výrobek obsahuje pár elastikovaných bočních dílů (30) s "nulovým napětím", uspořádaných v pasové oblasti (58). Absorbční jádro se skládá z jádra (1302) z chemicky ztužených vláken a ze zásobního jádra (1304). ŕ

Description

Tento vynález se týká absorpčních druhů výrobků, jako jsou například plenky, kalhotky a spodky v případech inkontinence, držáky plenek a podobně a více než obzvláště, absorpčních výrobků, jež mají elastickou pasovou úpravu, která zajišťuje dynamické, přesné posazení svému nositeli, stejně jako zdokonalených zadržovacích charakteristik těchto absorpčních výrobků.

Dosavadní stav techniky

Kojenci a ostatní inkontinentní jedinci nosí absorpční výrobky, jako jsou plenky k zachycování a udržení moči a jiných tělesných exsudátů. Funkci těchto absorpčních výrobků je jak zachycovat příslušné vylučované materiály, tak je izolovat od těla daného nositele, od součásti jeho oděvu a ložního prádla. Absorpční výrobky najedno použití mají mnoho odlišných základních designů a jsou známy současnému stavu techniky. Například patent U.S. Re. 26 152 popisuje plenku na jedno použití, která dosáhla širokého přijetí a komerčního úspěchu. Rovněž patent U.S. 3 860 003 popisuje plenku na jedno použití s elastikovanou nožní manžetou, jež rovněž dosáhla širokého přijetí a komerčního úspěchu.

Nicméně, absorpční výrobky mají tendenci prohýbat se, či odstávat nebo se posouvat/sklouzávat dolů po těle daného nositele během nošení. Toto prohýbání/odstávání a posouvání sklouzávání je způsobováno relativními pohyby příslušného nositele tak, jak tento dýchá, pohybuje se a mění pozice, prostřednictvím dolů působících sil, jež vznikají, když je daný savý výrobek naplněn tělovými exsudáty a v důsledku deformace materiálů příslušného absorpčního výrobku jako takového, když je podroben takovýmto pohybům svého nositele. Toto prohýbání/odchlipování, jakož i posouvání/sklouzávání absorpčního výrobku, může vést k předčasnému unikání a špatnému posazení tohoto absorpčního výrobku na jeho nositeli v oblastech pasu a oblasti nohou příslušného absorpčního výrobku.

Aby absorpční výrobky více přiléhaly k pasu nositele, některé komerčně k dostání absorpční výrobky jsou vybaveny elastickými pasovými úpravami. Jeden příklad plenky najedno použití s elastickou pasovou úpravou, který dosáhl širokého přijetí a komerčního úspěchu, je popisován v patentu U.S. 4 515 595. Elastické pasové úpravy typicky obsahují určitý elastikovaný pás, skládající se z elastického prvku, stažitelně připevněného mezi příslušnou horní a zadní vrstvu. Tento elastikovaný pás je tudíž navržen tak, aby se rozšiřoval a stahoval pomocí pohybů svého nositele a aby udržoval příslušné posazení tohoto absorpčního výrobku okolo pasu svého nositele během jeho používání (tj. zajistit, že mu bude trvale dynamicky sedět).

Nicméně, bylo zjištěno, že tyto absorpční výrobky s elastickou pasovou úpravou mají rovněž tendenci se prohýbat/odchlipovat a posouvat se/sklouzávat, během svého používání. Dále, tato elastická pasová úprava má tendenci se přehmovat a zahrnovat napředu dané pleny, což vede k nedostatečnému posazení okolo pasu nositele.

Tudíž bylo žádoucí poskytnout absorpční výrobek s elastickou pasovou úpravou, který by zajišťoval, že tento lépe sedí, omezuje unikání a dává nositeli pohodlí. Dále by měl omezené prohýbání, odchlipování, přehmování nebo zahrnování v pase dané pleny, stejné jako omezené celkové posouvání/sklouzávání daného absorpčního výrobku anebo příslušného absorpčního jádra na nositeli během jeho používání.

Výrobek, který by trvale dynamicky seděl okolo pasu svého nositele při používání, jenž by měl unikátní elastickou pasovou úpravu, která zajišťuje trvalé dynamické padnutí a zvýšenou

- 1 CZ 284210 B6 odolnost před unikáním během používání, která omezuje prohýbání, odchlipování, přehmování či zahrnování napředu dané pleny, stejně jako celkový posun/sklouzávání tohoto absorpčního výrobku anebo daného absorpčního jádra během příslušného používání, která má elastikovaný pás, který zajišťuje takové trvalé dynamické posazení pomocí opatření předem uspořádané, 5 pružné zóny pasového ohybového závěsu, která umožní relativní flexurální ohýbání mezi zónami daného elastikovaného pásu a zajišťuje vratnou sílu/hybnost pro pružný návrat těchto zón v podstatě do jejich předchozího uživatelského rozmístění. Dále pak výrobek, který by měl systém uzavírání, který udržuje/vytváří postranní napětí pomocí alespoň jedné součásti této unikátní elastické pasové úpravy ke zvýšení trvalého dynamického posazení.

Výrobek tohoto druhuje znám z WO 92/22272. Systém uzávěru podle tohoto řešení se skládá ze soustavy upevnění s duální tenzí, obsahující systém primárního upevnění pro zajištění bočního uzavření absorpčního výrobku a ze systému pasového uzávěru pro zajištění proměnného pasivně aktivovaného nastavení pasového uzávěru k dynamickému udržování příčného napětí v alespoň 15 části elastikovaného pásu, který obsahuje alespoň jednu komponentu prvního a komponentu druhého připevnění. Nedostatkem tohoto výrobku je zhoršené přijímání a rozvod tekutiny.

Cílem vynálezu je proto vyvinout absorpční výrobek se všemi výhodami známého výrobku shora uvedeného druhu, který by se vyznačoval zlepšeným příjmem a rozvodem vyloučené tekutiny.

Cíle tohoto vynálezu budou snadněji zřejmé při posuzování s odkazem na následující popis a v souvislosti s příslušnými doprovodnými výkresy.

Podstata vynálezu

Vynález se týká absorpčních výrobků jako jsou například plenky na jedno použití, kalhotky a spodky v případech inkontinence, držáky plenek a podobných, jež mají elastickou pasovou úpravu, která zdokonaluje příslušné dynamické posazení svému nositeli a zadržovacích 30 charakteristik těchto absorpčních výrobků. Tyto absorpční výrobky se skládají ze souboru zadržovacího elementu, přednostně obsahujícího tekutinu propouštějící horní vrstvu a tekutinu nepropouštějící spodní vrstvu a absorpční jádro, umístěné mezi horní a spodní vrstvou, elastické pasové úpravy a uzavíracího systému pro vytvoření a udržování postranního napětí skrze alespoň jednu součást této elastické úpravy.

Absorpční výrobek najedno použití podle tohoto vynálezu má podélné okraje, koncové okraje, první pasovou oblast, druhou pasovou oblast protilehlou k první pasové oblasti, vnější plochu a vnitřní plochu, dále absorpční jádro opatřené bočními okraji a pasovými okraji a umístěné mezi pro tekutiny propustnou horní vrstvou a pro tekutiny nepropustnou spodní vrstvou připojenou k 40 horní vrstvě, dále elastickou pasovou úpravu upravenou podélně směrem vně od jednoho z pasových okrajů absorpčního jádra a skládající se z elastikovaného pásu, který je roztažitelný alespoň v příčném směru a sestává jednak ze zóny tvarovacího dílu, která je roztažitelná alespoň v příčném směru, jednak ze zóny dílu linie okolo pasu, která je pružně ohybově spojená se zónou tvarovacího dílu a elasticky roztažitelná alespoň v příčném směru a jednak z pružné zóny 45 pasového ohybového závěsu, spojující zónu tvarovacího dílu a zónu dílu linie okolo pasu pro relativní flexurální ohyb mezi zónami při působení příslušných ohybových sil a pro zajištění vratné síly k pružnému návratu zón do jejich předcházející polohy po odstranění působení těchto ohybových sil, dále má elastikované boční díly uspořádané v druhé pasové oblasti a elasticky roztažitelné v příčném směru a nakonec ze systému uzávěru, který je uspořádán na absorpčním 50 výrobku pro udržování napětí v příčném směru alespoň v části elastikovaného pásu a jeho podstatou je, že absorpční jádro se skládá z přijímacího a distribučního jádra, obsahujícího chemicky ztužená vlákna a zásobního jádra, umístěného vzhledem k horní vrstvě pod přijímacím a distribučním jádrem.

-2 CZ 284210 B6

Absorpční výrobek obsahuje chemicky ztužená vlákna přijímacího a distribučního jádra, obsahujícího chemicky ztužená celulózová vlákna, zejména celulózová vlákna s příčnou vazbou, zejména ztužená, zakroucená, zkadeřená celulózová vlákna.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu má přijímací a distribuční jádro horní povrch o ploše rovnající se 15 až 95 %, zejména 25 až 90 %, plochy horního povrchu zásobního jádra a nepřesahující okraje tohoto zásobního jádra.

Zásobní jádro se může skládat ze směsi vláknitého materiálu a částic absorpčního gelového materiálu, zejména obsahujícího vrstvu prachových částic prostupující částí tloušťky zásobního jádra a zejména obsahující fibrózní materiál.

Přijímací a distribuční jádro absorpčního výrobku výhodně obsahuje od 2 do 50 % hmotnostních pojivového prostředku ke zvýšení své fyzické integrity.

Absorpční jádro podle tohoto vynálezu rychle přijímá a rozvádí vyloučené (tekutiny a uchovává je. Absorpční jádro se za tím účelem skládá z přijímacího a distribučního jádra a zásobního jádra, kde přijímací a distribuční jádro obsahuje chemicky ztužená vlákna, přednostně chemicky ztužená celulózová vlákna, která si uchovávají tuhost i když jsou navlhčena a nebortí se, a to tak, že přijímací a distribuční jádro má zdokonalenou schopnost přijímat tekutiny z druhé a následujících dávek tekutin.

Absorpční výrobek podle vynálezu si přitom uchovává výhodu pohyblivosti elastikovaného pásu ve funkční kontaktní pozici a přizpůsobivosti se pasu daného nositele absorpčního výrobku. Dále si uchovává výhodu dynamického vytvoření a udržování postranního napětí skrze elastikovaný pás prostřednictvím uzavíracího systému jakož i výhodu pohodlného a tvarovanějšího posazení výrobku nositeli pomocí elastikovaných bočních dílů, včetně alternativních elastických pasových úprav, například dílu pro roztažené břicho.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude lépe pochopen na základě následujícího popisu, učiněného v souvislosti s příslušnými doprovodnými výkresy, na nichž:

Obr. 1 - představuje půdorysný pohled na ztvárnění pleny pro jedno použití podle vynálezu, jež má odříznuté části k zobrazení fundamentální struktury, a to s vnějším povrchem pleny čelem k prohlížejícímu,

Obr. 2 - představuje fragmentámí řez plenou pro jedno použití, zobrazené na Obr. 1, takto učiněný podél linie sekce 2 - 2 na Obr. 1,

Obr. 2A - představuje půdorysný pohled na část předběžně tvářením zpevněné zadní vrstvy pleny pro jedno použití, zobrazující vzor mechanického roztažení,

Obr. 2B - představuje zjednodušený, fragmentámí, zvětšený půdorysný pohled na plenu pro jedno použití v první pasové oblasti, zobrazující příslušné elementy elastické pasové úpravy,

Obr. 3 - představuje fragmentámí řez plenou pro jedno použití, zobrazené na Obr. 1, takto učiněný podél linie sekce 3 - 3 na Obr. 1,

Obr. 4A-4D představují zjednodušená, kinematická znázornění fungování příslušné elastické pasové úpravy během užívání, když se příslušný nositel (zobrazeno v nákresech) pohybuje ze stojící do sedící polohy,

-3 CZ 284210 B6

Obr. 5 - představuje fragmentámí řez alternativním ztvárněním pleny pro jedno použití, tohoto vynálezu, takto zobrazující alternativní sestav daného elastikovaného pásu,

Obr. 5A - představuje fragmentámí řez další alternativou ztvárnění pleny najedno použití, podle vynálezu, zobrazující alternativní sestavení daného elastikovaného pásu,

Obr. 6 - představuje fragmentámí, půdorysný pohled na ještě další alternativu ztvárnění pleny na jedno použití, podle vynálezu, zobrazující elastickou pasovou úpravu s dílem pro rozšířené břicho, jež má různou roztažitelnost v laterálním směru a elastickou pasovou úpravu s okny,

Obr. 7 - představuje fragmentámí, půdorysný pohled na alternativu ztvárnění elastické pasové úpravy z Obr. 6,

Obr. 8 - představuje zjednodušený, perspektivní pohled na přístroj, který používá systému vakuového omezení struktury pro mechanické roztažení části struktury pleny, použitím do sebe zapadajících vlnitých válců,

Obr. 8A - představuje zjednodušený pohled podél linie 8A- 8A na Obr. 8, zobrazující způsob, jímž jsou opěrné válce užity k natažení plenové struktury na dolních vlnitých válcích,

Obr. 8B - představuje vysoce zvětšený pohled z výřezu 8B z Obr. 8, zobrazující stupeň záběru zvlněných válců jednoho s druhým, když mezi nimi prochází část roztaženého laminátu s nulovým napětím, ze struktury dané pleny,

Obr. 9 - představuje zjednodušený, perspektivní pohled, zobrazující alternativní systém omezení struktury podle vynálezu, který může být používán v průběhu procesu inkrementálního roztažení, zde popsaného,

Obr. 9A - představuje vysoce zvětšený, zjednodušený pohled průřezem z výřezu obrázku 9A z Obr. 9, podél osy spojující nejhomější a nejdolnější zvlněné válce,

Obr. 10 - představuje zjednodušený, fragmentámí, zvětšený půdorysný pohled na plenu pro jedno použití, podle vynálezu, v první pasové oblasti, zobrazující umístění testovacích vzorků z dané elastické pasové úpravy,

Obr. 11 - představuje perspektivní pohled na testovací přístroj pro měření rekuperační síly flexury ohýbání příslušné zóny pasového závěsu dané elastické pasové úpravy,

Obr. 12 - představuje znázorňovací graf vztahu deflekční síly versus deflekční vzdálenosti dvou cyklů zkoušky ohýbání flexury,

Obr. 13 - představuje perspektivní pohled na příslušný zkušební vzorek, vytvořený podle daných testovacích procedur, pro určení tuhosti tlaku okraje zóny dílce příslušné elastické pasové úpravy,

Obr. 14 - představuje zjednodušený boční pohled na příslušný přístroj a vytvořený zkušební vzorek pro určení tuhosti tlaku okraje dílce příslušné elastické pasové úpravy, a

Obr. 15 - představuje znázorňovací graf vztahu tlakové síly versus tlakového posunutí dvou cyklů zkoušky tuhosti tlaku okraje.

Obr. 16 - představuje půdorysný pohled na náhradní ztvárnění pleny pro jedno použití podle vynálezu, jež má odříznuté části k zobrazení fundamentální struktury, s vnějším povrchem dané

-4CZ 284210 B6 pleny čelem k prohlížejícímu, a zobrazující absorpční jádro, skládající se z přijímacího/distribuujícího jádra a zásobního jádra.

Příklady provedení vynálezu

Tak, jak je užíván v tomto materiálu, pojem absorpční výrobek se tyká zařízení, která pohlcují a zadržují tělní exsudáty a více specificky, týká se zařízení, jež jsou umístěna na anebo v blízkosti těla daného nositele s účelem absorpce a zadržení různých exsudátů jeho tělem vyloučeným. Pojem na jedno použití, je v tomto materiálu používán k popisu absorpčních výrobků, u nichž se nezamýšlí s tím, že budou prány nebo jinak navraceny do původního stavu anebo opět používány jako nějaký absorpční výrobek (tj., zamýšlí se, že budou po jednom použití vyhozeny anebo, přednostně, recyklovány, použity do kompostu, či jinak se jich bude zbaveno způsobem, který' je v souladu s ochranou životního prostředí. Komplexní absorpční výrobek se týká absorpčních výrobků, které jsou vytvořeny z oddělených částí spojených dohromady, aby vytvořily koordinovanou jednotku tak, že nevyžadují oddělené manipulativní části, jako je oddělený držák a obal. Upřednostňovaným ztělesněním nějakého absorpčního výrobku tohoto vynálezu je příslušný komplexní absorpční výrobek najedno použití, plenka 20, zobrazená na Obr. 1. Tak, jak je užíván v tomto materiálu, pojem plena se vztahuje k absorpčnímu výrobku, který všeobecně nosí kojenci anebo inkontinentní osoby, která je nošena okolo dolního torza těla daného nositele. Avšak, mělo by být chápáno, že tento vynález je rovněž použitelný na ostatní absorpční výrobky, jako jsou například kalhotky a spodky pro osoby trpící inkontinencí, spodní prádlo, držáky plenek a podložky, ženské hygienické součásti oděvu a tak podobně.

Obr. 1 je půdorysný pohled na plenu 20 podle vynálezu v jejím vyrovnaném, nestaženém stavu (tj. s elastickou indukovanou kontrakcí vytáhlou ven, s výjimkou bočních dílů, v nichž je příslušné elastikům ponecháno ve svém uvolněném stavu) s částmi dané struktury, jež jsou odříznuty, aby bylo jasněji zobrazeno příslušné sestavení této pleny 20 a s tou částí pleny 20, která je směrem od daného nositele, a vnějším povrchem 52 s lící k nositeli. Jak je ukázáno na Obr. 1, tato plena 20 obsahuje zadržovací soubor 22, přednostně se skládající z tekutiny propustné horní vrstvy 24. z tekutiny nepropustné zadní vrstvy 26, spojené s horní vrstvou 24, absorpční jádro 28, umístěné mezi uvedenou horní vrstvou 24 a zadní vrstvou 26, elastikované boční díly 30, elastikované nohové manžety 32, elastickou pasovou úpravu 34 a systém uzavírání, zahrnující systém 36 upevnění s duální tenzí, celkově mnohočetný. Tento systém 36 upevnění s duální tenzí se přednostně skládá z primárního systému 38 upevnění a systému 40 uzávěru pasu. Systém 38 primárního upevnění se přednostně skládá z páru upevňovacích prvků 42 a prvku 44 k přiložení. Systém 40 uzávěru pasu, jak je zobrazen na Obr. 1, přednostně obsahuje pár komponentů 46 prvního připevnění a komponent 48 druhého připevnění. Tato plena 20 rovněž přednostně obsahuje záplatu 50 k nastavení do správné polohy, umístěnou pod každým komponentem 46 prvního připevnění.

Plena 20 zobrazená na Obr. 1 má vnější povrch 52 (s čelem k prohlížejícímu si Obr. 1), vnitřní povrch 54. protilehlý vnějšímu povrchu 52, první pasovou oblast 56, druhou pasovou oblast 58, protilehlou první pasové oblasti 56. a obvod 60, který' je určen vnějšími okraji pleny 20, v němž jsou podélné okraje 62 a koncové okraje 64. (Plena je obvykle popisována jako mající pár pasových oblastí a oblast rozkroku mezi těmito pasovými oblastmi. V této aplikaci, pro jednoduchost terminologie, je plena popsána jako mající pouze pasové oblasti, přičemž každá z pasových oblastí obsahuje část pleny, jež by obvykle byla označena jako oblast rozkroku.) Vnitřní povrch 54 pleny 20 obsahuje tu část pleny 20, jež je umístěna přilehle k tělu daného nositele během používání (tj., tento vnitřní povrch 54 je obecně tvořen alespoň částí dané horní vrstvy 24 a ostatními komponenty, připojenými k této horní vrstvě 24). Vnější povrch 52 zahrnuje tu část pleny 20. která je umístěna ve směru od těla daného nositele (tj., vnější povrch 52 je obecně tvořen alespoň částí zadní vrstvy 26 a ostatními komponentami připojenými k této

-5CZ 284210 B6 zadní vrstvě 26). První pasová oblast 56 a druhá pasová oblast 58 jsou protaženy od koncových okrajů 64 obvodu 60 k laterální ose 66 pleny 20. Každá tato pasová oblast 56, 58 se skládá z centrální oblasti 68 a páru bočních dílů 70, 72, jež typicky obsahují příslušné vnější laterální části daných pasových oblastí 56, 58. Boční díly 70 jsou umístěné v první pasové oblasti 56, zatímco boční díly 72 jsou umístěné v druhé pasové oblasti 58. (Ve výkladu, který následuje, pokud nebude poznamenáno jinak, plena 20 bude v každé pasové oblasti 56, 58 obsahovat pár bočních dílů 70, 72. Zatímco není nezbytné, aby tyto páry bočních dílů 70, 72 anebo každý z nich byly identické, přednostně jsou zrcadlovými obrazy jeden druhého.) V upřednostňovaném ztvárnění tohoto vynálezu, jsou boční díly 72, umístěné v druhé pasové oblasti 58. elasticky roztažitelné v laterálním směru (tj., elastikované boční díly 30). (Příslušný laterální směr (směr nebo šířka x) je definován jako směr rovnoběžný s laterální osou 66 pleny 20; příslušný podélný směr (směr nebo délka y) je definován jako směr rovnoběžný s příslušnou podélnou osou 67; a příslušný osový směr (směr nebo tloušťka Z) je definován jako směr protažený skrze tloušťku pleny 20.)

Obr. 1 zobrazuje upřednostňované ztvárnění pleny 20, v němž příslušná horní vrstva 24 a zadní vrstva 26 mají rozměry délky a šířky všeobecně větší, než ty u absorpčního jádra 28. Horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 jdou za okraje absorpčního jádra 28, čímž vytvářejí obvod 60 této pleny 20. Obvod 60 definuje příslušný vnější obvod, či jinými slovy, příslušné okraje pleny 20. Obvod 60 zahrnuje podélné okraje 62 a koncové okraje 64.

Obr. 2 je pohled řezem na plenu 20, učiněný podél linie sekce 2 na Obr. 1, v první pasové oblasti 56. Obrazec 2 zobrazuje sestavení příslušného elastikovaného pásu 35 elastické pasové úpravy 34. Tento elastikovaný pás 35 je zobrazen na Obr. 2, ve svém staženém nebo uvolněném stavu. Elastikovaný pás 35 se přednostně skládá z části horní vrstvy 24, části zadní vrstvy 26. jež byla přednostně mechanicky roztažena a bilaminátového materiálu, který se skládá z elastomerického prvku 76. umístěného mezi příslušnou horní 24 a zadní 26 vrstvou a pružného prvku 77, umístěného mezi touto zadní vrstvou 26 a elastomerickým prvkem 76. Tento elastikovaný pás 35 je rovněž opatřen oblastmi 78 zajištění, v nichž jsou zadní vrstva 26 a horní vrstva 24 připevněny k příslušnému bilaminátovému materiálu daného elastomerického prvku 76 a pružnému prvku 77. Poněvadž horní vrstva 24 a zadní vrstva 26 jsou pohromadě, když je daný bilaminátový materiál ve svém uvolněném stavu, jsou zajištěny oblasti diferenciálního upevnění, jež tvoří záhyby 80.

Obr. 3 představuje fragmentámí řez plenou 20, učiněný podél linie 3 - 3 na Obr. 1 a popisuje upřednostňované sestavení elastické pasové úpravy 34 v první pasové oblasti 56. Absorpční jádro 28 je celkově zobrazeno na Obr. 3 a ukazuje příslušný pasový okraj 83 absorpčního jádra 28. Horní vrstva 24 a zadní vrstva 26 upouzdřují dané absorpční jádro 28 a jsou nataženy podélně, směrem ven za pasový- okraj 83 daného absorpčního jádra 28 k vytvoření pasové klopy 89 a koncového okraje 64. Tato elastická pasová úprava 34 je natažena podélně, a to směrem ven od pasového okraje 83 absorpčního jádra 28 alespoň v centrální oblasti 68 a tvoří alespoň jednu část koncového okraje 64. Elastická pasová úprava 34 zahrnuje zónu propojovacího dílu 130. zónu prvního ohybového závěsu 132, spojující zónu propojovacího dílu 130 s daným zadržovacím souborem 22, přilehlým k pasovému okraji 83 absorpčního jádra 28, elastikovaný pás 35, a zónu druhého ohybového závěsu 134, spojující daný elastikovaný pás 35 se zónou propojovacího dílu 130. Jak je zobrazeno na Obr. 3, tento elastikovaný pás 35 zahrnuje zónu tvarovacího dílu 136, zónu dílu linie okolo pasu 138 a předem uspořádanou pružnou zónu pasového ohybového závěsu 140, spojující zónu tvarovacího dílu 136 a zónu dílu linie okolo pasu 138. Jak je zobrazeno na Obr. 3, zóna propojovacího dílu 130 zahrnuje část horní vrstvy 24 a zadní vrstvy 26, zatímco elastikovaný pás 35 zahrnuje část horní vrstvy 24 a zadní vrstvy 26 a daný bilaminátový materiál elastomerického prvku 76 a pružný prvek 77.

Obr. 2B představuje zjednodušený, fragmentámí, zvětšený půdorysný pohled na plenu 20 pro jedno použití v první pasové oblasti 56, zobrazující celkově různé zóny a elementy příslušné

-6CZ 284210 B6 elastické pasové úpravy 34. Je obecně zobrazeno absorpční jádro 28 a toto má pasový okraj 83 a boční okraje 82. Zóny dílce elastické pasové úpravy 34 jsou celkově znázorněny stínovými oblastmi. Zóny dílem zahrnují zónu propojovacího dílu 130 a elastikovaný pás 35, zahrnující zónu tvarovacího dílu 136 a zónu dílu linie okolo pasu 138. Zóny ohybového závěsu jsou obecně popsány pomocí linií, ačkoli mohou zahrnovat oblasti či zóny, jež mají určitou signifikantní šířku, aby byla zobrazená deformace ohýbání/flexury. Příslušné zóny ohybového závěsu zahrnují zónu prvního ohybového závěsu 132, zónu druhého ohybového závěsu 134 a zónu pasového ohybového závěsu 140. Uzavírací systém je zobrazen jako zahrnující pár komponentů prvního připevnění 46, podélně v ose s elastikovaným pásem 35, aby udržoval/vytvářel laterální tenzi skrz elastikovaný pás 35. Komponent prvního připevnění 46 přednostně zahrnuje oddělený materiálem záplaty 50, přednostně materiál na upevnění háčkem, připojený k zadní vrstvě 26.

Zadržovací soubor 22 pleny 20 je zobrazený na Obr. 1, jako zahrnující hlavní těleso (šasi) pleny 20. Tento zadržovací soubor 22 se skládá alespoň z jednoho absorpčního jádra 28 a přednostně vnější krycí vrstvy, zahrnující příslušnou homí vrstvu 24 a zadní vrstvu 26. Pokud daný absorpční výrobek bude obsahovat nějaký oddělený držák a obal, potom daný zadržovací soubor 22 bude obecně obsahovat tento držák a obal (tj., daný zadržovací soubor 22 zahrnuje k definici držáku jednu nebo více vrstev materiálu, zatímco obal zahrnuje absorpční kompozit jako je homí vrstva, zadní vrstva a nějaké absorpční jádro.) Pokud jde o komplexní absorpční výrobky, příslušný zadržovací soubor 22 zahrnuje hlavní strukturu dané pleny s přidanými ostatními charakteristickými úpravami, aby vznikla příslušná složená struktura pleny. Tudíž, příslušný zadržovací soubor 22 pro danou plenu 20 obecně zahrnuje příslušnou homí vrstvu 24, zadní vrstvu 26 a absorpční jádro 28.

Absorpčním jádrem 28 může být jakékoli absorpční zařízeni, obecné stlačitelné, přizpůsobené, nedráždivé pro pokožku daného nositele a schopné pohlcování a zadržování tekutin jako je moč a jiných, určitých tělních exsudátů. Jak je zobrazeno na Obr. 1, toto absorpční jádro 28 má plochu 100 k oděvní součásti, plochu 101 k tělu, boční okraje 82 a pasové okraje 83.

Absorpční jádro 28 může být vyráběno v široké rozmanitosti velikostí a tvarů (například, obdélníkové, ve tvaru přesýpacích hodin, ve tvaru T, asymetrické apod.) a ze široké rozmanitosti tekutiny pohlcujících materiálů, běžně používaných v plenách najedno použití a ostatních absorpčních výrobců, jako je například rozmělněná dřevěná buničina, na kterou se všeobecně odkazuje jako na airfelt. Příklady ostatních vhodných absorpčních materiálů obsahují krepovou buničitou vatu, tavením foukané polyméry včetně koformy, zesítěná celulózová vlákna, tkaniny včetně tkaninových obalů a tkaninových laminátů, absorpční pěny, absorpční houby, superabsorpční polyméry. absorpční gelové materiály, či jakékoli ekvivalentní materiály anebo jejich kombinace. Rovněž příslušná konfigurace a sestavení absorpčního jádra mohou být rozmanité (například příslušné absorpční jádro může mít různé zóny hmatatelnosti, nějaký hydrofilní gradient, supeabsorpční graident, či zóny pohlcování s nižší průměrnou hustotou a s nižší průměrnou vahou základní báze, či mohou zahrnovat jednu nebo více vrstev anebo struktur). Celková absorpční kapacita daného absorpčního jádra 28, by však nicméně měla být kompatibilní s plánovaným zatížením a zamýšleným používáním pleny 20. Dále, příslušná velikost a absorpční kapacita absorpčního jádra 28 může být rozmanitá, aby se přizpůsobila nositelům, a to od kojenců, až k dospělým osobám.

Upřednostňované ztvárnění pleny 20 má asymetrické, do tvaru T upravené, absorpční jádro 28, jež má ouška 102 v první pasové oblasti 56, ale všeobecně obdélníkový' tvar v druhé pasové oblasti 58. Tato konfigurace umožňuje širší elastikované boční díly 30 ve druhé pasové oblasti 58. Příkladná absorpční struktura pro použití jako absorpční jádro 28 z tohoto vynálezu, jež dosáhla širokého přijetí a komerčního úspěchu, je popsána v patentu U.S. 6 610 678, 4 673 402 a 4 888 231, popisujících absorpční struktury, jež jsou použitelné v tomto vynálezu. Absorpčním jádrem 28 je přednostně komerčně úspěšný absorpční prvek, popsaný v patentu U.S. 4 834 735. Každý z těchto odkazů je vtělen do tohoto materiálu prostřednictvím příslušné reference.

-7CZ 284210 B6

V upřednostňovaném alternativním ztvárněním tohoto vynálezu, jak je zobrazeno na Obr. 16, příslušné absorpční jádro 28 obsahuje dvě odlišné struktury, či vrstvy, zahrnující jádro 1302 přijímání/distribuce a zásobní jádro 1304. Jádro 1302 je umístěno mezi příslušnou homí vrstvou 24 a zásobním jádrem 1304 a zásobní jádro 1304 je umístěno mezi jádrem 1302 přijímání/distribuce a zadní vrstvou 26. Jádro 1302 je umístěno mezi příslušnou homí vrstvou 24 a zásobním jádrem 1304 a zásobní jádro 1304 je umístěno mezi jádrem 1302 přijímání/distribuce a zadní vrstvou 26. Jádro 1302 přijímání/distribuce má plochu horního povrchu, která činí přednostně alespoň 15 % z plochy horního povrchu zásobního jádra 1304, je však menší než plocha horního povrchu daného zásobního jádra 1304. Jádro 1302 přijímání/distribuce je umístěno relativně k zásobnímu jádru 1304 tak, že žádná z jeho povrchových ploch nejde za hranice zásobního jádra 1304. Jak je podrobně uvedeno níže, jádro 1302 přijímání/distribuce přednostně obsahuje strukturu chemicky ztužených, celulózových vláken, ačkoli mohou být přidány prostředky vázání, jako například neztužená celulózová vlákna, syntetická vlákna, chemická aditiva a termoplastická vlákna, aby se zvýšila fyzikální integrita dané struktury. Zásobní jádro 1304 přednostně obsahuje vzduchem kladenou strukturu superabsorpčního materiálu a vláknitý materiál, přednostně airfelt. Podle volby a nejupřednostňovaněji, určitá propustná vrstva (např. vrstva tkaniny 1306). či jiný podkladový mul, může být umístěna mezi jádro 1302 přijímání/distribuce a zásobní jádro 1304. k posílení integrity daného absorpčního jádra 28 v průběhu zpracování a/nebo použití.

Jádro 1302 přijímání/distribuce slouží k rychlému sběru vyloučených tělních tekutin, rychlé dopravě dané tekutiny od bodu původního kontaktu do jiných částí tohoto jádra 1302 a k dočasnému udržení těchto vyloučených tělních tekutin, než budou absorbovány zásobním jádrem 1304. Distribuční funkce jádra 1302 přijímání/distribuce má zvláštní důležitost z hlediska plnějšího využití kapacity příslušného zásobního jádra 1304. Tudíž, zatímco jádro 1302 přijímání/distribuce může obsahovat širokou rozmanitost absorpčních materiálů, přednostně obsahuje vláknitý' materiál, jenž má schopnost rychlé dopravy tekutiny a nezbortí se, když je navlhčen, takže jádro 1302 přijímání/distribuce může efektivně přijímat a distribuovat druhé a následné vyloučení tekutiny, stejně jako minimální množství (< 2 %) superabsorpčního materiálu (podle pomalosti jejich absorpce a blokování gelu).

Jádro 1302 přijímání/distribuce se přednostně skládá ze struktury’ chemicky ztužených vláken, přednostně chemicky ztužených celulózových vláken a ještě více upřednostňovaných dřevěných, buničinových vláken, jež byly předtím ztuženy pomocí intravláknitého, chemického ztužovacího agentu, nejpřednostněji ztužovaných, zakroucených, zkadeřených celulózových vláken. Jak se v tomto materiálu používá termín chemicky ztužená vlákna, znamená to jakákoli vlákna, jež byla ztužena pomocí chemických prostředků ke zvýšení tuhosti vláken jak za suchých, tak vlhkých podmínek. Tyto prostředky zahrnují přidání chemických ztužujících agentů, jež například, vytváří povrch a/nebo impregnují příslušná vlákna. Tyto prostředky rovněž zahrnují ztužování vláken prostřednictvím změny chemické struktury vláken samotných (v němž jsou daná vlákna ztužována pomocí chemické reakce). Například, na daná vlákna mohou být aplikována síťovadla. která způsobí zesílení polymérových řetězů, aby se chemicky vytvořily intravláknité síťové vazby. Příklady ztužujících agentů, používaných k vytváření povrchu nebo impregnace celulózových vláken jsou podrobněji popsány v patentu U.S. 3 556 932 a v přihlášce PCT WO 91/1163. Vlákna ztužovaná pomocí síťovacích vazeb v individualizované (tj.. načechrané) formě, jsou zveřejněna, například, v patentu U.S. 3 224 926, 3 932 209 a zejména v patentu U.S. 4 822 453, 4 888 093 a konečně v patentu U.S. 4 898 642. Navíc k tomu, že jsou hydrofilní. tato ztužená vlákna zůstávají tuhá, i když jsou navlhčena, tudíž struktury z nich udělané se nehroutí, jako se to stává u struktury, vyrobené z konvenčních, neztužených vláken, když se namočí, takže výsledná struktura má zvýšenou schopnost nabývat a distribuovat tekutiny z druhé a dalších dávek. U více upřednostňovaných, ztužených vláken, chemické zpracování obsahuje intravláknové zesíťování pomocí síťovadel, zatímco taková vlákna jsou v relativně dehydrovaném, defibrovaném (tj., individualizovaném), zakrouceném, zkadeřeném stavu pomocí

-8CZ 284210 B6 síťovadel, obsahujících příslušné agenty zesítění (obsahujících, ale neomezujících se na, dialdehydy C₂-Cs, monoaldehydy C₂-Cs mající kyselou funkcionalitu, anebo polycarboxyláty). Upřednostňované agenty zesítění z těchto skupin obsahují glutaraldehyd, respekt, kyselinu citrónovou. (Polycarboxylické ztužovací agenty a postup pro výrobu ztužených vláken z těchto jsou popsány v patentové žádosti U.S. Seriál No. 596 606). Účinkem zesíťování na základě těchto podmínek je vytváření vláken, jež jsou ztužená a mají tendenci zachovávat si během použití svou zakroucenou, zkadeřenou konfiguraci.

Tato ztužená celulózová vlákna mohou být pořízena ve formě struktury pomocí rozmanitých technik, včetně vzdušného a mokrého procesu jejich nanášení. Ztužená vlákna mohou být pokládána vzduchem za použití technik dobře známých těm, kteří jsou kvalifikovaní v současném stavu techniky vzduchového nanášení celulózových vláken. Všeobecně může být tento proces ovlivňován měřením toku vzduchu, obsahujícího daná vlákna, v substanciálně suchém stavu, na nějaké drátové síto a podle volby, stlačením vzniklé struktury do požadované hustoty. Techniky mokrého procesu nanášení celulózového fibrózního materiálu k vytváření vrstev jako je suchý lap nebo papír, jsou v současném stavu techniky rovněž dobře známy a jsou všeobecně aplikovány na mokrý proces nanášení ztužených vláken k formování vrstev užitečných v tomto vynálezu. Vhodné techniky mokrého procesu zahrnují ruční výrobu vrstev v dlouhém pásu a mokrý proces za použití příslušných papír vyrábějících strojů, jak je popsáno například v patentu U.S. 3 301 746.

Aby se usnadnilo zpracování a zvýšila fyzická integrita těchto struktur a/nebo zdokonalila výkonnost při použití a/nebo zvýšila průměrná intravláknová porézní velikost dané struktury, obzvláště struktur nanášených mokrým procesem, příslušné pojivové prostředky mohou byl integrálně vpraveny do/na příslušnou strukturu. To může být učiněno příslušným přidáním určitých pojivových prostředků do daných vláken, před vytvořením dané struktury, aplikaci příslušných pojivových prostředků do struktury nanesené mokrým procesem, po usazení na příslušném formujícím drátu a před uschnutím, pomocí použití pojivových prostředků na suchou strukturu (nanesenou mokrým procesem) anebo jejich kombinací, vhodné pojivové prostředky pro přidávání do ztužených celulózových vláken obsahují rozmanité celulózové a syntetické fibrózní materiály, chemická aditiva jako například pryskyřičné spojovací prvky, latex a škrob, anebo termoplastický pojivový materiál, v nichž tento termoplastický pojivový materiál zajišťuje místa vázání v bodech protínání příslušných ztužených celulózových vláken. Tyto pojivové prostředky jsou podrobněji popsány v dřív dříve uvedené patentové přihlášce PCT WO 91/11163. Obaly tkáně a jiný vyztužovací vnější mul jádra 1302 přijímání/distribuce, mohou být rovněž použity k posílení úrovně příslušné fyzické integrity ve spojení s, anebo na místo určitých pojivových prostředků. Když jsou pojivové prostředky vpraveny do příslušné struktury, vrstva přijímání/distribuce obsahuje strukturu z okolo 50 % až 100 % váhy chemicky ztužených, celulózových vláken a od 0 % do asi 50 % váhy nějakých pojivových prostředků.

Jádro 1302 přijímání/distribuce může mít jakýkoli žádoucí tvar, například obdélníkový, trapezoidní, oválný, podélný či ve tvaru přesýpacích hodin. Tvar jádra 1302 přijímání/distribuce s celkovým tvarem daného zásobního jádra 1304. Jádro 1302 přijímání/distribuce má plochu horního povrchu, jež činí alespoň 15 % plochy horního povrchu zásobního jádra 1304, ale je menší než plocha horního povrchu daného zásobního jádra 1304. Plocha horního povrchu jádra 1302 přijímání/distribuce se bude přednostně pohybovat v rozmezí 15 % až 95 %, anebo lépe od okolo 25 % do asi 90 % z plochy horního povrchu zásobního jádra 1304 a přednostně také nebude protažena za okraje zásobního jádra 1304 v žádném vnějším okraji. Jádro 1302 přijímání/distribuce má typicky plochu horního povrchu menší než asi 80% z příslušného zásobního jádra 1304.

Zásobní jádro 1304 je elementem příslušného absorpčního jádra 28, jež pohlcuje vylučované tělní tekutiny z jádra 1302 přijímání/distribuce a zadržuje tyto tekutiny při tlacích, jež vznikají jako následek pohybů daného nositele. Zásobní jádro 1304 přednostně obsahuje superabsorpční

-9CZ 284210 B6 materiál jako jsou, ale neomezeno nutně na něj, jemné částice absorpčního gelového materiálu a/nebo superabsorpční fibrózní materiál, tento superabsorpční materiál může být v jakékoli podobě, jež může být vpravena do pružné struktury anebo vrstvy pro vytvoření zásobního jádra 1304. Použitý superabsorpční materiál je typicky ve formě jemných částic absorpčního gelového materiálu, rozděleného uvnitř struktury fíbrózního materiálu jako prostředek přenosu. Vhodný porézní materiál obsahuje celulózová vlákna (airfelt anebo vlákenné chmýří), jaká jsou konvenčně používána v absorpčních jádrech, příslušná modifikovaná celulózová vlákna jak jsou popsána výše, syntetická vlákna, jejich směsi a tak podobně. Upřednostňovaný superabsorpční materiál pro použití v tomto vynálezu je popsaný v patentu U.S. Re. 32 649. Superabsorpčními mi vlákny jsou vlákna roubovaná akrylátem a namísto částic absorpčního gelového materiálu mohou být použitá superabsorpční, modifikovaná celulózová vlákna.

Zásobní jádro 1304 se bude přednostně skládat ze struktury superabsorpčního materiálu a prostředku přenosu z fíbrózního materiálu. Taková struktura bude přednostně obsahovat okolo 10% až 90%, typicky okolo 15% až 80%, superabsorpčního materiálu se zbytkem dané struktury, který je z fíbrózního materiálu. Tento superabsorpční materiál může být rovnoměrně distribuován skrze celou strukturu nebo v ní mohou být oblasti či zóny, jež mají vyšší koncentrace superabsorpčního materiálu, než je v jiných oblastech nebo zónách daného zásobního jádra 1304. Tyto struktury jsou obecně vyráběny pomocí vzduchového nanášení suché směsi vláken a částic absorpčního gelového materiálu. Tento postup je podrobněji popsán v již dříve uvedeném patentu U.S. 4 610 678.

Upřednostňovaným zásobním jádrem 1304 pro tento vynález je vzduchem nanesená struktura z fíbrózního materiálu a superabsorpční materiál, který má tenkou prachovou vrstvu z relativně superabsorpčních volných vláken ve směru strany zadní vrstvy daného absorpčního jádra. Příklady těchto absorpčních struktur jsou popsány ve zde již uvedeném patentu U.S. 4 834 735, 4 888 231 a EPO žádosti 0 198 683 A2. Nejvíce upřednostňovaná absorpční struktura pro zásobní jádro 1304 přednostně obsahuje prachovou vrstvu (bez zásobní zóny a zóny přijímání), kde absorpční gelový materiál může anebo nemusí být umístěn v zadní sekci tohoto zásobního jádra 1304. Příklad takového zásobního jádra 1304 je zobrazen na Obr. 9 a 10 a je v něm prachová vrstva, která je prodloužena skrze část tloušťky dané struktury a skládá se hlavně z fíbrózního materiálu (2 % superabsorpčního materiálu).

Alternativní zásobní jádro 1304 může obsahovat částice absorpčního gelového materiálu, laminovaného mezi dvěma nebo více vrstvami vláknitého materiálu, jak je popsáno v patentu U.S. 4 578 068.

Další alternativní zásobní jádro 1304 se může skládat z pružného, mikroporézního, polymerického pěnového materiálu, jaký je popsán v patentové žádosti U.S. Seriál No. 743 839. Tento pěnový' materiál se skládá z hydrofilní, pružné struktury, tvořené mnohostí vzájemně propojených, otevřených pórů. Tyto pěny mohou být vyráběny pomocí polymerizace specifického typu emulze oleje ve vodě, jež má průměrně malé množství olejové fáze a poměrně větší množství vodní fáze. Tento druh polymerizovatelné emulze je obecně znám současnému stavu techniky jako emulze s vysokou vnitřní fází.

Další alternativní zásobní jádro 1304 se může skládat z jedné anebo více porézních, absorpčních, polymerových makrostruktur ve formě nějakého rouna, fólie anebo pásu, jak jsou popsány v žádosti o patent U.S. Seriál No. 07/503 393. Tyto makrostruktury obsahují agregaci s mezičásticovým zesítěnim. Ta je vytvořena spojením dvou anebo více dříve nezávislých, prekurzomích částic, prostřednictvím mezičásticových síťovadel na ně aplikovaných a podrobených takovým podmínkám, při současném udržování fyzikální asociace daných prekurzomích částic, jež budou postačovat k reakci daného mezičásticového zesíťovadla s příslušným polymerovým materiálem prekurzomích částic k vytvoření zesíťovacích spojení, typicky kovalentních zesíťovacích vazeb mezi prekurzomími částicemi, jež tvoří tuto agregaci.

- 10CZ 284210 B6

Zásobní jádro 1304 daného absorpčního jádra 28 může mít jakýkoli požadovaný tvar v souladu s pohodlným posazením, včetně například tvaru kruhového, obdélníkového, trapezoidního či podlouhlého, jako například tvaru přesýpacích hodin, tvaru kosti pro psa, či její poloviny, oválného či nepravidelného tvaru. V přednostním ztvárnění má zásobní jádro 1304 tvar celkového absorpčního jádra 28, popsaného se zřetelem k Obr. 1. Jádro 1302 přijímání/distribuce nemusí být fyzicky odděleno od zásobního jádra 1304 a může být jednoduše nějakou zónou v souvislé struktuře. Více se však upřednostňuje, aby toto zásobní jádro 1304 obsahovalo oddělenou strukturu, umístěnou pod příslušným jádrem 1302 přijímání/distribuce.

Výše uvedené absorpční jádro 28 s duální vrstvou je zvláště užitečné při provedení tohoto vynálezu, zahrnujícího elastikované boční díly 30 a elastickou pasovou úpravu 34. Vzhledem k lepšímu počátečnímu a trvajícímu posazení nějaké pleny 20, používající takové elastikované boční díly 30 a elastickou pasovou úpravu 34, absorpční jádro 28 je umístěno po celou dobu během nošení přilehle k tělu daného nositele a daný pás a nožní části mají sníženou tendenci se prohýbat a odchlipovat od nositele tak, že tekutiny jsou lépe zadržovány uvnitř této pleny 20. Absorpční jádro 28 zde popsané poskytuje skvělé přijímání a distribuci použitím jádra 1302 přijímání/distribuce, jak zde bylo vyloženo, k rychlému přijetí a distribuci tekutin a tělových fluid od bodu vyloučení ry chle do daného zásobního jádra 1304. Má se za to, že trvalé posazení a zvýšená absorpce v tomto designu spolupůsobí ke zvýšenému zadržování tekutin za hranicí, jež by byla dosažena, kdyby byly odděleny. Zvýšená absorpce dále umožňuje, aby absorpční jádro 28 bylo vy robeno tenčí, než jsou konvenční absorpční jádra, čímž se dále zhodnotí posazení dané pleny 20 (je méně objemná), což může dále zvýšit zadržování. Navíc, elastická pasová úprava 34. jak je zobrazeno na obou Obr. 6 a 7, má hlubší tvar, což vyžaduje, aby plocha jádra 28 v přední oblasti byla zmenšena. To může představovat určitý' problém pro mužské nositele, přičemž v těchto případech jsou tekutiny vylučovány blíže přední části pleny 20. Zmenšení absorpce v této oblasti by pravděpodobně vedlo ke zvýšení úniku v předním pasu. Nicméně, v těchto designech, výše popsané jádro 28 s duální vrstvou umožňuje umístit nižší absorpci do přední oblasti pasu ( v jednom ztvárnění o 30 % méně materiálu jádra 28 v předních 25 % dané pleny 20) bez zvýšení úniku v důsledku zvýšené absorpční schopnosti daného jádra 28, stejně jako stálého posazení, zajišťovaného daným designem elastické pasové úpravy 34.

Zadní vrstva 26 je umístěna přilehle k povrchu části 100 absorpčního jádra 28 a je s ním přednostně spojena pomocí připevňovacího zařízení (není zobrazeno), takového, jež je dobře známo v současném stavu techniky. Například, zadní vrstva 26 může být upevněna k absorpčnímu jádru 28 pomocí stejnoměrné, souvislé vrstvy lepidla, vzorované vrstvy lepidla anebo řady oddělených linií, spirál či bodů lepidla. Tyto prostředky připevnění budou přednostně obsahovat síť prolamovaného vzoru vláken výztuže lepidla, jak je popsána v patentu U.S. 4 573 986. Příkladné připevňovací zařízení, tvořené sítí prolamovaného vzoru vláken výztuže, obsahuje několik linií vláken lepidla stočených do spirálového vzoru, jak ilustruje příslušné zařízení a způsoby zobrazené v patentu U.S. 3 911 173, 4 785 996 a 4 842 666. Alternativně, dané připevňovací zařízení může zahrnovat tepelné spoje, tlakové spoje, ultrazvukové spoje, dynamické mechanické spoje, či jakékoli jiné vhodné prostředky připevnění anebo kombinace těch připevňovacích zařízení, jež jsou známa v současném stavu techniky.

Zadní stěna 26 je tekutinám nepropustná (např. moči) a je přednostně vyráběna z tenké plastické fólie, ačkoli mohou být použity rovněž jiné pružné, tekutiny nepropouštějící materiály. Tak, jak se používá v tomto materiálu termín „pružný, tento se týká těch materiálů, jež jsou poddajné a snadno vyhovují obecnému tvaru a konturám lidského těla. Zadní vrstva 26 zabraňuje tomu, aby příslušné exsudáty, absorbované a zadržené v absorpčním jádře 28, smáčely části, jež jsou v kontaktu s danou plenou 20, jako jsou prostěradla a součástí spodního prádla. Zadní vrstva 26 se takto může skládat z tkaného nebo netkaného materiálu, polymerických fólií, jako jsou termoplastické filmy z polystyrénu anebo polypropylénu, či kompozitních materiálů, jako je tenkou vrstvičkou pokrytý netkaný materiál. Přednostně je zadní vrstvou termoplastická fólie, s tloušťkou od asi 0,012 mm až do asi 0,051 mm.

- 11 CZ 284210 B6

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, alespoň část zadní vrstvy 26 je podrobena mechanickému roztažení, aby poskytovala jak roztažný laminát s „nulovým napětím“, který tvoří elastikované boční díly 30, tak předběžně zpevnila tvářením část zadní vrstvy 26 v koincidenci s příslušnou elastickou pasovou 34- Tudíž, zadní vrstva 26 je přednostně prodlužitelná, nejlépe tažná, ale ne nezbytně elastomerická tak, aby zadní vrstva 26, na základě mechanického roztažení, byla alespoň do určitého stupně permanentně prodloužena tak, že se plně navrátí do své originální, nedeformované konfigurace. V přednostních ztvárněních může být tato zadní vrstva 26 podrobena mechanickému roztažení, bez přílišného vypnutí anebo vzniku trhlinek. Tedy se dává přednost, aby zadní vrstva 26 měla konečnou prodlužitelnost před roztrhnutím alespoň okolo 400 % až 700 % v příslušném podélném směru. Tudíž, přednostní polymerická fólie pro použití jako zadní vrstva 26 obsahuje vysoký obsah polyetylénu s lineární nízkou hustotou. Zvláště upřednostňované materiály pro zadní vrstvu 26 obsahují směsi složené z 45 - 90 % polyety lénu s lineární nízkou hustotou a 10-55 % polypropylénu. Zadní vrstva 26 je přednostně vytlačována do průměrky okolo 0,127 mm a je provedena povrchová úprava k zajištění látkového vzhledu. Dále tato zadní vrstva 26 dovoluje úniku par z absorpčního jádra 28 (tj., má dýchací schopnosti), přitom však stále zabraňuje průchodu exsudátů zadní vrstvou 26. Velikost zadní vrstvy 26 je diktována velikostí absorpčního jádra 28 a přesně zvoleným designem pleny 20. V přednostním ztvárnění má zadní vrstva 26 modifikovaný tvar přesýpacích hodin, protáhlý za absorpční jádro 28 v minimální vzdálenosti alespoň 1,3 cm až 2,5 cm okolo celého obvodu 60 pleny 20. Přednostně je zadní vrstva 26 mnohem širší než absorpční jádro 28 v druhé pasové oblasti 58 tak, že boční díly 72 v druhé pasové oblasti 58 jsou celkově širší v laterálním směru, než postranní díly 70 v první pasové oblasti 56.

V přednostních ztvárněních může být tato homí vrstva 24 podrobena mechanickému roztažení, bez přílišného vypnutí anebo vzniku trhlinek. Tedy se dává přednost tomu, aby homí vrstva 24 měla nízkou mez průtažnosti v příčně podélném směru (laterální směr).

K výrobě homí vrstvy 24 může být využito množství výrobních technik. Například, homí vrstvou 24 může být netkaná struktura z vláken. Když se homí vrstva 24 skládá z netkané struktury, tato struktura může být netkaným textilem, mykaná, nanesená mokrým procesem, foukaná tavením, hydrospletená, kombinací výše uvedeného nebo tak podobně. Přednostní homí vrstva 24 je mykaná a termálně tmelená pomocí prostředků, jež jsou dobře známé těm, kteří jsou kvalifikovaní v současném stavu technologie látek. Přednostní homí vrstva 24 se skládá z polypropylénových vláken staplové délky, jež mají váhovou jednotku příze asi 2,2. Jak je používán v tomto materiálu termín vlákna staplové délky, tento se týká těch vláken, jež mají délku alespoň 15,9 mm. Přednostně má homí vrstva 24 plošnou váhu od asi 18 do 25 gramů na čtvereční metr.

Plena 20 přednostně zahrnuje elastikované nožní manžety 32 k zajištění zdokonaleného zadržování tekutin a jiných tělních exsudátů. Každá elastikovaná nožní manžeta 32 se skládá z několika různých součástí pro omezení úniku tělových exsudátů v oblastech nohou. (Tyto nožní manžety mohou být a někdy také jsou, nazývány nožní pásma, boční klopy, bariérové manžety, či elastické manžety.) Tak patent U.S. 3 860 003 popisuje plenu na jedno použití, která poskytuje stahovací otvor pro nohu s boční klopou a jedním nebo více elastických prvků k zajištění elastikované nožní manžety (těsnicí manžeta). Patent U.S. 4 909 803 popisuje plenu na jedno použití, která má vzdorující elastikované klopy (bariérové manžety) ke zdokonalení příslušného zadržování v oblasti nohou. Patent U.S. 4 695 278 popisuje plenu na jedno použití, mající duální manžety, obsahující těsnicí manžetu a bariérovou manžetu, patent U.S. 4 704 115 popisuje plenu na jedno použití či oděvovou součást v případě inkontinence, jež má úniku bránicí, boční okrajové odvodové žlábky, jež jsou rozmístěny, aby zadržovaly volné tekutiny uvnitř dané savé součásti. Zatímco každá taková elastikovaná nožní manžeta 32 může být konfigurována podobně tak, aby byla podobná kterémukoli z uvedených nožních pásem, bočních klop, bariérových manžet či elastických manžet, jež jsou popsány výše, dává se přednost tomu, aby každá taková elastikovaná nožní manžeta 32 se skládala alespoň z jedné vnitřní, bariérové

- 12 CZ 284210 B6 manžety 84, obsahující bariérovou klopu 85 a rozpěmý elastický prvek 86, jak je popsáno ve výše odkazovaném patentu U.S. 4 909 803. V upřednostňovaném ztvárnění tato elastikovaná nožní manžeta 32 dodatečně obsahuje elastickou těsnicí manžetu 104 s jedním nebo více elastickými prameny 105, umístěnými přívěsně z bariérové manžety 84, jak je popsáno ve výše odkazovaném patentu U.S. 4 695 278.

Plena 20 dále obsahuje elastickou pasovou úpravu 34, jež poskytuje zdokonalené posazení a zadržování. Tato elastická pasová úprava 34 je přinejmenším prodloužena podélně, směrem ven, od alespoň jednoho z pasových okrajů 83 absorpčního jádra 28 v alespoň centrální oblasti 68 a celkově vytváří alespoň část koncového okraje 64 pleny 20. Tudíž, tato elastická pasová úprava 34 zahrnuje tu část pleny prodlouženou alespoň od pasového okraje 83 daného absorpčního jádra 28, ke koncovému okraji 64 pleny 20 a její umístění je zamýšleno přilehle k pasu daného nositele. Pleny na jedno použití jsou obecně sestavovány tak, aby měly dvě elastické pasové úpravy, jednu umístěnou v první pasové oblasti a jednu umístěnou v druhé pasové oblasti. Zatímco plena 20 na jedno použití podle vynálezu může být sestavena pomocí jedné elastické pasové úpravy 34. výklad, týkající se elastické pasové úpravy se soustředí na pleny, jež mají pár elastických pasových úprav, jež jsou sestaveny podle tohoto vynálezu. Dále, zatímco elastická pasová úprava 34 nebo jakýkoli z jejích prvků sestavení může zahrnovat nějaký oddělený prvek, připevněný k příslušnému souboru zadržování 22 pleny 20. elastická pasová úprava 34 bude popsána se zřetelem k upřednostňovanému ztvárnění, ve kterém je elastická pasová úprava 34 sestavena jako prodloužení ostatních prvků této pleny 20, jako například zadní vrstvy 26 či horní vrstvy 24, přednostně jak zadní vrstvy 26, tak horní vrstvy 24.

Zatímco elastická pasová úprava 34 potřebuje zahrnovat jen elastikovaný pás 35 a zónu ohybového spojení, spojující elastikovaný pás 35 se zadržovacím souborem 22, jak je zobrazeno na Obr. 3, tato elastická pasová úprava 34 přednostně zahrnuje několik dodatečných zón. Zejména elastická pasová úprava 34 zahrnuje zónu dílce vzájemného propojení 130. zónu prvního ohybového závěsu 132, spojující uvedenou zónu dílce vzájemného propojení 130 se zadržovacím souborem, 22, přilehlým k pasovému okraji 83 absorpčního jádra 28, elastikovaný pás 35 a zónu druhého ohybového závěsu 134, spojující daný elastikovaný pás 35 se zónou dílce vzájemného propojení 130. Tato zóna dílce vzájemného propojení 130 přednostně poskytuje pružné spojení mezi elastikovaným pásem 35 a zadržovacím souborem 22. Elastikovaný pás 35 zajišťuje prvek, který udržuje pokrytí stanovené plochy, je v kontaktu s pasem nositele a je elasticky roztažitelný, a to alespoň v laterálním směru tak, aby dynamicky seděl proti pasu daného nositele a dynamicky se mu přizpůsoboval, čímž poskytuje zdokonalené posazení. Jak je zobrazeno na Obr. 3, příslušný elastikovaný pás 35 je složen ze zóny tvarujícího dílu 136. zóny dílce linie kolem pasu 138 a předem uspořádané, pružné zóny pasového ohybového závěsu 140, která spojuje zónu tvarujícího dílu 136 a zónu dílu linie kolem pasu 138. Tak, jak je používán v tomto materiálu termín zóny, používá se k označení nějaké plochy nebo elementu příslušné elastické pasové úpravy 34. Zatímco zóna elastické pasové úpravy 34 může být odlišná plocha nebo prvek, typicky se nějaká zóna elastické pasové úpravy 34 bude poněkud překrývat s nějakou přilehlou zónou(ami). (Pro ilustrační účely jsou tyto zóny vyznačeny svorkami na Obr. 3.)

Zóna vzájemně propojujícího dílce 130 zajišťuje spojení mezi elastikovaným pásem 35 a souborem zadržování 22, aby se tak umožnilo otáčení a přemisťování elastikovaného pasu 35 tak, že se tento elastikovaný pás 35 může pohybovat ve funkční kontaktní pozici a přizpůsobit pasu daného nositele. Tato zóna propojovacího dílce 130 je přednostně pružná tak, aby se tento dílec 130 mohl bez omezení, nahodile, deformovat po své délce a šířce tak, aby dovoloval elastikovanému pásu 35 udržovat kontakt s pasem daného nositele a dovoloval absorpčnímu jádru 28, aby zaujímalo svou pozici během nošení. Zatímco daná zóna dílce vzájemného propojení 130 může mít signifikantní tuhost tlaku okraje, v přednostním ztvárnění je pružná tak, aby daná tuhost tlaku okraje zóny dílce 130 byla přednostně hmotně menší, než je tuhost tlaku okraje jak zóny tvarovacího dílu 136, tak zóny dílu linie okolo pasu 138. Je upřednostňováno,

- 13 CZ 284210 B6 aby daná zóna dílce vzájemného propojení 130 měla tuhost tlaku okraje menší než 0,5 N, lépe menší než 0,25 N. Typicky je tuhost tlaku okraje příslušné zóny dílce vzájemného propojení 130 (zahrnující část horní vrstvy 24 a část zadní vrstvy 26, spojených dohromady) menší než 0,10 N. Dále, zatímco zóna dílce vzájemného propojení 130 může být elasticky roztažitelná v podélném 5 směru, laterálním, či jakémkoli jiném směru, je přednostně podélně neroztažitelná, aby zajistila pevnou délku rozměru mezi elastikovaným pasem 35 a zadržovacím souborem 22. Délka zóny dílce vzájemného propojení 130 je přednostně alespoň 4,75 mm, lépe pak mezi 6,25 mm a 12,5 mm, pro pleny 20 střední velikosti.

ío Zóna dílce vzájemného propojení 130 může být sestavena z odděleného materiálu, ohybově připojeného k zadržovacímu souboru 22 a/nebo elastikovanému pásu 35. anebo jako prodloužení jiných prvků pleny 20. V upřednostňovaném ztvárnění, jak je zobrazeno na Obr. 3, zóna dílce vzájemného propojení 130 zahrnuje část jak horní vrstvy 24, tak zadní vrstvy 26, prodloužené za pasové okraje 83 daného absorpčního jádra 28. Zadní vrstva 26 a horní vrstva 24 jsou přednostně spojeny jedna s druhou (spojené dohromady) pomocí připevňovacího zařízení (není zobrazeno) v zóně dílce vzájemného propojení 130, a to tak, aby fungovaly jako jednotka spíše, než nezávisle jedna na druhé. Připevňovací zařízení pro upevnění horní vrstvy 24 a zadní vrstvy 26 jedné k druhé přednostně zahrnuje adhezivum se sítí prolamovaného vzoru, uložené ve spirálovém nebo smyčkovém vzoru, ačkoli mohou být rovněž použita jiná připevňovací zařízení, než zde výše 20 popsané.

Zóna dílce vzájemného propojení 130 je ohybově spojena se zadržovacím souborem 22 a zónou tvarovacího dílu 136 prostřednictvím zón ohybového závěsu (první zóna ohybového závěsu 132. respektive druhá zóna ohybového závěsu 134) tak, že daný elastikovaný pás 35 se může 25 pohybovat a/nebo rotovat v podélné ose (osa Z). Tak jak je užíván v tomto materiálu termín ohybově spojený, znamená to nějaké spojení mezi zónami dílů nebo nějaké zóny dílu a zadržovacího souboru, adaptované k umožnění relativního flexurálního ohnutí mezi danými zónami dílů. (Jak vyloženo dále v tomto materiálu, toto flexurální ohýbání není nezbytně takové, že se dané zóny dílů navrátí do své předchozí konfigurace, když dojde k odstranění sil, 30 způsobujících dané flexurální ohýbání (tj., tyto nejsou nezbytně pružné).

Zóna ohybového závěsu 134 může být sestavena různými způsoby. Určitá zóna ohybového závěsu 134 může obsahovat zónu strukturální diskontinuity mezi zónami dílů. Průřezová konfigurace zón dílů může být různá, aby dovolila flexurální ohýbání mezi příslušnými dílovými 35 zónami. Například, materiály, vytvářející dané zóny dílů, mohou být opatřeny drážkou, mohou být stlačené, vytlačované, mačkané, skládané, stmelené, zredukované, řezané, s vruby, štěrbinové anebo odštěpené, aby vytvářely nějakou osu nebo osy flexurálního ohýbání. Typicky, tyto způsoby budou koncentrovat namáhání/tenze do zvláštní linie nebo os, skrze něž může docházet k flexurálnímu ohýbání. K formování zóny ohybového závěsu 134 může být rovněž vytvořena 40 linie redukovaného roztažení anebo linie omezení. Jako alternativa může daná zóna ohybového závěsu 134 obsahovat zónu materiální diskontinuity mezi příslušnými zónami dílů. Například, materiály, vytvářející dané zóny dílů, mohou být opatřeny drážkou, mohou být stlačené, vytlačované, mačkané, skládané, stmelené, zredukované, řezané, s vruby, štěrbinové anebo odštěpené, aby vytvářely nějakou osu nebo osy flexurálního ohýbání. Typicky, tyto způsoby 45 budou koncentrovat namáhání/tenze do zvláštní linie nebo os, skrze něž může docházet k flexurálnímu ohýbání. K. formování zóny ohybového závěsu 134 může být rovněž vytvořena linie redukovaného roztažení anebo linie omezení. Jako alternativa může daná zóna ohybového závěsu 134 obsahovat zónu materiální diskontinuity mezi příslušnými zónami dílů. Například, materiály, z nichž jsou zóny dílů sestavené, mohou mít relativně rozdílné moduly ohýbání nebo elasticitu. 50 aby poskytly nějaké ploše anebo zóně rozdílnou ohybovou odolnost (rozdílnou tuhost ohýbání mezi danými zónami), jež dovolují flexurální ohýbání mezi příslušnými zónami dílů.

Jak je zobrazeno na Obr. 3. zóna druhého ohybového závěsu 134, spojující elastikovaný pás 35 (zóna tvarovacího dílu 136) se zónou dílu vzájemného propojení 130, je tvořena v zóně, kde je

- 14CZ 284210 B6 strukturální diskontinuita v důsledku příslušné eliminace elastomerického prvku 76 a pružného prvku 77 ze zóny dílu vzájemného propojení 130. Tudíž, zóna druhého ohybového závěsu 134 je tvořena přilehle dolnímu okraji příslušného elastomerického prvku 76 a pružného prvku 77. Zóna prvního ohybového závěsu 132, spojující zónu dílu vzájemného propojení 130 se zadržovacím souborem 22 je vytvořena v zóně, kde je strukturální diskontinuita, v důsledku absence absorpčního jádra 28 ze zóny dílu daného vzájemného propojení 130.

Elastikovaný pás 35 je ta část pleny 20, jež je zamýšlena k tomu, aby se elasticky roztahovala a stahovala a dynamicky seděla na pasu nositele. Zatímco elastikovaný pás 35 může zahrnovat oddělený prvek ohybově spojený se zónou dílu vzájemného propojení 130. elastikovaný pás 34 je přednostně formován jako prodloužení horní vrstvy 24 nebo zadní vrstvy 26. Elastikovaným pásem 35 je přednostně ta část elastické pasové úpravy 34 prodloužená ze zóny druhého ohybového závěsu 134 k, přednostně, ale nikoli nezbytně, koncovému okraji 64 pleny 20. V přednostním ztvárnění, zobrazeném na Obr. 3, elastikovaný pás 35 zahrnuje zónu tvarovacího dílu 136, zónu dílu okolo linie pasu 138 a předem uspořádanou, pružnou zónu pasového ohybového závěsu 140, spojující zónu tvarovacího dílu 136 se zónou dílu linie okolo pasu 138.

Zóna tvarovacího dílu 136 je částí elastikovaného pásu 35, umístěnou mezi zónou pasového ohybového závěsu 140 a zónou druhého ohybového závěsu 134. Tato zóna tvarovacího dílu 136 tudíž bude typicky definovat příslušný dolní segment elastikovaného pásu 35. Zóna tvarovacího dílu 136 je elasticky roztažitelná v alespoň laterálním směru, aby dovolila dynamickou expanzi a kontrakci elastikovaného pásu 35 během použití. Zóna tvarovacího dílu 136. jak dále vyloženo, má rovněž přednostně poměrně signifikantní tuhost tlaku okraje tak, aby se zóna tvarovacího dílu 136 neupoutávala, nedeformovala anebo nestlačovala při použití a aby si tato zóna tvarovacího dílu 136 udržovala svůj tvar k odolávání tlaku a vybočování elastikovaného pásu 35 během používání.

Zóna dílu linie okolo pasu 138 je část elastikovaného pásu 35, která je umístěna směrem ke koncovému okraji pleny 20 od zóny pasového ohybového závěsu 140. Zóna dílu linie okolo pasu 138 bude tudíž obecně definovat příslušný horní segment elastikovaného pásu 35. Zóna dílu linie okolo pasu 138 bude přednostně formovat alespoň část koncového okraje pleny 20. Zóna dílu linie okolo pasu 138 je navržena tak, aby pohodlně seděla proti pasu daného nositele a dynamicky se pohybovala, roztahovala a stahovala s jeho pasem. Zóna dílu linie okolo pasu 138 je elasticky roztažitelná, alespoň v laterálním směru.

Tuhost tlaku okraje zóny tvarovacího dílu 136 a zóny dílu linie okolo pasu 138, určuje příslušný odpor hlavně elastikovaného pásu 35 k deformaci tlakem a ohýbání v každé zóně. V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, zóna tvarovacího dílu 136 má substanciální, předem stanovenou, tuhost tlaku okraje, aby umožnila zóně tvarovacího dílu 136 odolávat tlakovým a ohýbacím silám na ni aplikovaných a udržovat tvar daného elastikovaného pásu 35. když je aplikován danému nositeli. Rovněž zóna tvarovacího dílu 136 má přednostně tuhost tlaku okraje větší anebo se rovnající tuhosti tlaku okraje zóny dílu linie okolo pasu 138. V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, poněvadž zóna tvarovacího dílu 136 a zóna dílu linie okolo pasu 138 jsou sestaveny ze stejného materiálu, tuhost tlaku okraje zóny tvarovacího dílu 136 je téměř stejná jak tuhost tlaku okraje zóny dílu linie okolo pasu 138. Tuhost tlaku okraje zóny dílu elastické pasové úpravy 34 může být určena způsobem, který zde bude dále popsán.

Zóna dílu linie okolo pasu 138 je pružně/ohybově spojena se zónou tvarovacího dílu 136, prostřednictvím zóny pasového ohybového závěsu 140. Tak, jak je používán v tomto materiálu termín pružně/ohybově spojený, znamená to nějaké spojení mezi zónami dílů nebo zónou dílu a daným zadržovacím souborem, adaptované k umožnění relativního flexurálního ohýbání mezi určitými zónami dílů, když jsou aplikovány síly, co zajišťují návratnou sílu/hybnost k pružnému návratu daných zón dílů do v podstatě jejich předcházející konfigurace, když jsou tyto díly odstraněny. Tato návratná síla/hybnost je důležitá při fungování elastikovaného pásu 35 tak, že

- 15 CZ 284210 B6 zóna tvarovacího dílu 136 a zóna dílu linie okolo pasu 138 zaujmou svou předcházející (předpjatou) konfiguraci při použití tak, že elastikovaný pás 35 dynamicky následuje pás daného nositele s relativně malým sklouznutím pro nositele během celého času nošení a nedovolí tomuto elastikovanému pásu 35. aby se disfunkčně zkroutil anebo přeložil způsobem, který by změnil jeho zamýšlenou funkčnost v průběhu jeho použití.

Zóna pasového ohybového závěsu 140 je pružná, aby dovolila flexurální ohýbání mezi zónou tvarovacího dílu 136 a zónou dílu linie okolo pasu 138, když jsou aplikovány síly generované pasem daného nositele během použití, a navrátila zónu tvarovacího dílu 136 a zónu dílu linie okolo pasu 138 do v podstatě jejich předcházející (předpjaté) konfigurace při použití, poskytnutím návratné síly/hybnosti, když jsou tyto síly odstraněny. V přednostním ztvárnění, uvedeném na Obr. 1-3, je zóna pasového ohybového závěsu 140 sestavena, aby byla pružná, pomocí opatření pružného prvku 77 v elastikovaném pásu 35. Bylo zjištěno, že aby se zajistila příslušná, potřebná pružnost zóny pasového ohybového závěsu 140 a překonaly normální síly, jimž se čelí během nošení pleny tak, aby se omezilo její přehmování nebo zahrnování, zóna pasového ohybového závěsu 140 by měla mít návratnou sílu flexury ohýbání větší než 0,20 N, lépe pak více než 0,25 N a nejvýhodněji více než 0,30 N. V přednostních ztvárněních tohoto vynálezu zóna pasového ohybového závěsu 140 bude mít návratnou sílu flexury ohýbání mezi 0,30 N a 0,50 N. Způsob měření návratné síly flexury ohýbání nějaké zóny ohybového závěsu 140 je popsána dále.

Zóna pasového ohybového závěsu 140 je rovněž předem uspořádána tak, že zóna dílce linie okolo pasu 138 a zóna tvarovacího dílu 136 se budou flexurálně ohýbat v nějaké určené zóně nebo osách v elastikovaném pásu 35 při každé dané aplikaci síly na elastikovaný pás 35. Tato předdispozice zóny pasového ohybového závěsu 140 rovněž dovoluje elastikovanému pásu 35. aby se ohybově vychýlil a následoval pás nositele, a to bez mačkání anebo zničení ohybové tuhosti materiálů, z nichž je elastikovaný pás 35 sestaven. Tudíž, předem uspořádaná zóna pasového ohybového závěsu 140 bude omezovat tendenci elastikovaného pásu 35 ohýbat se nebo skládat v nahodilých zónách nebo osách během používání. Zóna předem uspořádaného pasového ohybového závěsu 140 je definována výrobcem dané pleny 20, aby se zajistila deflekce flexurálního ohybu v určené zóně závěsu 140. Formace zóny pasového ohybového závěsu 140 samotného, typicky předem uspořádává příslušné osy anebo zónu flexurálního ohýbání uvnitř elastikovaného pásu 35. Jak bylo dříve uvedeno, zóna pasového ohybového závěsu 140 může obsahovat zónu strukturální diskontinuity anebo zónu materiální diskontinuity. Tyto zóny diskontinuity budou definovat příslušné osy flexurálního ohýbání. Jako příklad, zóna pasového ohybového závěsu 140 může zahrnovat osy anebo linii, vytvořené vytlačením, mačkáním nebo složením elastikovaného pásu okolo nějaké stanovené linie. Například, daný elastikovaný pás 35 by mohl být předem složen výrobcem uvnitř příslušného balení pro tento výrobek, aby se předtvarovala nebo předtvořila zóna ohybového závěsu 140 v elastikovaném pásu 35. Může být zajištěna linie omezeného prodloužení (nebo zpětného chodu linie, jež je roztažitelná a sousední plochy, jež jsou neroztažitelné) k vytvoření určité zóny pasového ohybového závěsu 140 opatřením stranou od sebe rozmístěných pásem nebo linií lepidla, vlákna, či jiných materiálů, které zajišťují strukturální diskontinuitu mezi sebou, s cílem předem uspořádat zónu pasového ohybového závěsu 140. Změna v laminaci nebo vzoru spojení, či technice, mohou rovněž formovat danou zónu pasového ohybového závěsu 140. Jakýkoli z jiných způsobů vytvoření zóny ohybového závěsu 140, diskutovaných zde dříve, může být rovněž použit k formování příslušné zóny pasového ohybového závěsu 140.

V přednostním ztvárnění, jak je zobrazeno na Obr. 1 a 2B, zóna pasového ohybového závěsu 140 je vytvořena prostřednictvím strukturální diskontinuity mezi zónou tvarovacího dílu 136 a zónou dílu linie okolo pasu 138. Jak je uvedeno na Obr. 2B, materiály vytvářející elastikovaný pás 35 jsou upevněny jeden k druhému v příčných oblastech upevnění 78, přednostně obsahujících vzor diskrétních, od sebe vzdálených zón upevnění 79, nejupřednostňovaněji zón zajištění, obsahujících dynamická, mechanická spojení. V důsledku spojeného účinku příslušného vzoru

- 16CZ 284210 B6 spojení a formace záhybů v pásu, elastikovaný pás 35 bude mít tendenci se snadněji flexurálně ohýbat podél dané oblasti ve vzoru, kde je méně spojení. Tudíž, příslušný vzor pro dynamická mechanická spojení, jak je zobrazeno na Obr. 2B, je navržen jako podélně střídavě uspořádané, ale překrývající se řady, tak, že laterální linie posunutá podélně elastikovaného pásu 35 narazí na daná spojení, s výjimkou v žádoucím umístění zóny pasového ohybového závěsu 140. Zóna pasového ohybového závěsu 140 přednostně zahrnuje (je jí formována) diskontinuitu v příslušném vzoru umístění od sebe zón upevnění 79.

Elastikovaný pás 35 může být sestaven v množství různých konfigurací, včetně těch, jež jsou popsány v tomto materiálu, s ohledem na vytvoření elastikovaného bočního dílu. V přednostním ztvárnění, jak je zobrazeno na Obr. 2, elastikovaný pás 35 je přednostně sestaven ze čtyř materiálů, jež jsou laminovány dohromady. Elastikovaný pás 35 přednostně obsahuje část homí vrstvy 24, část zadní vrstvy 26, která je přednostně mechanicky předběžně zpevněna tvářením, elastomerický prvek 76, a pružný prvek 77. Elastomerický prvek 76 a pružný prvek 77 jsou přednostně spojeny dohromady, přednostně dynamickými, mechanickými spojeními, aby vytvořily elastický laminát předtím, než budou spojeny s homí vrstvou 24 a zadní vrstvou 26. Tento bilaminát je přednostně umístěn mezi homí vrstvou 24 a zadní vrstvou 26 s pružným prvkem 77, uspořádaným směrem k zadní vrstvě 26 a elastomerickým prvkem 76, umístěným směrem k homí vrstvě 24. Tudíž, elastomerický prvek 76 je přednostně umístěn mezi homí vrstvou 24 a předběžné zpevněnou zadní vrstvou 26, s pružným prvkem 77 přednostně umístěným mezi předběžně zpevněnou zadní vrstvou 26 s elastomerickým prvkem 76.

Elastomerický prvek 76 je operativně sdružen s elastikovaným pásem 35, přednostně mezi homí vrstvou 24 a zadní vrstvou 26 tak, že daný elastomerický prvek 76 dovoluje elastikovanému pásu 35, aby se elasticky protahoval v laterálním směru (tj., laterálně elasticky roztažitelný), a to tak, že se může stahováním vrátit do své hmotně neomezené konfigurace. Elastomerický prvek 76 může být operativně sdružen s daným elastikovaným pásem 35 množstvím různých způsobů. Jako příklad, daný elastomerický prvek 76 může být operativně sdružen v elasticky stažitelném stavu tak, že elastomerický prvek 76 nabírá či stahuje daný elastikovaný pás 35. (Podrobnější popis způsobu, jak mohou být elastomerické materiály upevněny v nějakém absorpčním výrobku v elasticky stažitelném stavu, může být nalezen v patentu U.S. 3 860 003 a 4 081 301. Například elastomerické prvky 76 mohou být stažitelně připevněny v elastikovaném pásu 35 pomocí laterálního prodloužení elastomerického prvku 76, připevněním elastomerického prvku 76 k jedné nebo druhé, jak homí vrstvě 24, tak zadní vrstvě 26 a dovolením elastomerickému prvku 76, aby převzal jeho uvolněnou nebo staženou orientaci.

Alternativně, daný elastomerický prvek 76 může být operativně sdružen v elastikovaném pásu 35, pomocí upevnění elastomerického prvku 76 k homí vrstvě 24, zadní vrstvě 26, či oběma, zatímco je elastomerický prvek 76 v substanciálně nenaplém stavu, alespoň část laminátu obsahujícího elastomerický- prvek 76 je tehdy podrobena mechanickému roztažení, dostatečnému k permanentnímu prodloužení příslušných komponentů laminátu homí vrstvy 24 a zadní vrstvy 26 a pak je daný kompozit nebo elastomerický laminát navrácen do svého substanciálně nenaplého stavu. Elastikovaný pás 35 je takto formován do roztažného laminátu s „nulovým napětím“. (Jak zde bude uvedeno dále, daný elastomerický prvek 76 může být operativně sdružen ve stavu tenze a podroben mechanickému roztažení, aby vytvořil mechanicky roztažený, předpnutý, roztažný laminát.)

Ve zvlášť výhodném ztvárnění, jak je zobrazeno na Obr. 2, daný elastomerický prvek 76 může být operativně sdružen v nestaženém stavu a poté upraven, aby se stahoval. V tomto ztvárnění může být daný elastomerický prvek 76 tvořen z materiálů, které se stahují jednosměrně a stávají se elastickými po specifické úpravě, jako například zahřátí. Příklady těchto materiálů jsou popsány v patentu U.S. 3 819 401 a3912 565. Podrobnější popis způsobu používání teplem se smršťujícího elastomerického prvku 76 je popsán v patentu U.S. 4 515 595. Typicky, příslušná homí vrstva 24, zadní vrstva 26, elastomerický prvek 76 a jiné komponenty, jsou upevněny

- 17CZ 284210 B6 dohromady, zatímco jsou v nestaženém stavu. Daný laminát je poté zahříván (například horkým vzduchem) a elastomerickému prvku 76 je dovoleno, aby se navrátil do své uvolněné anebo stažené orientace.

Elastomerické prvky 76 užité v tomto vynálezu mohou mít množství různých velikostí, tvarů, konfigurací a materiálů. Například, elastikovaný pás 35 může být formován zjednoho anebo mnohosti elastomerických prvků 76 operativně sdružených mezi horní a zadní vrstvou 24. 26, daný elastomerický prvek 76 může mít různé šířky a délky, či se daný elastomerický prvek 76 může skládat z relativně úzkých pramenů elastomerického materiálu anebo záplaty ío z elastomerického materiálu anebo záplaty z elastomerického materiálu větší plochy. Jedním z elastomerických materiálů, který byl shledán jako vyhovující k použití na elastomerický prvek 76, je elastomerická pěna, jako například polyuretanová pěna. Jiné vhodné elastomerické materiály pro použití jako elastomerický prvek 76 obsahují „živou“, syntetickou anebo přírodní gumu, elastomerické fólie (včetně teplem se smršťujících elastomerických fólií), formovaný 15 elastomerický mul, či tak podobně. Ve zvláště přednostním ztvárnění, jako je zobrazeno na Obr. 2, daný elastomerický prvek 76 obsahuje teplem se smršťující elastomerickou fólii.

Pružný prvek 77 je vrstva nebo vrstvy, jež zajišťují vyšší úroveň návratu do původního tvaru a tuhost ohýbání elastického pásu 3.5. Pružný prvek 77 zajišťuje odpor proti tlaku/vybočování 20 v podélném směru (podélný směr) tak. že zóna pasového ohybového závěsu 140 bude pružná tak, aby poskytla určitou návratnou sílu/hybnost. Pružný prvek 77 má rovněž relativně vysokou průměrku k zajištění směru Z objemu tak, aby poněkud zaplňoval dané záhyby 80 anebo drsnosti elastikovaného pásu 35 tak. aby byla optimalizována jeho pružnost. Pružný člen 77 je také přednostně vodu odpuzující, aby se zabránilo unikání tekutin z elastikovaného pásu 35 knotovým 25 efektem. Ve zvlášť upřednostněném ztvárnění se pružný prvek 77 skládá z netkaného materiálu, v němž jsou vlákna orientována v podélném směru (podélném směru dané pleny) s cílem omezit nabírání odporu příčně podélného (laterálního) směru tak, aby příslušný teplem se smršťující elastomerický prvek 76 se mohl snadno stáhnout a zvýšit úroveň tlakového odporu okolo určených os ohýbání příslušné zóny pasového ohybového závěsu 140.

Zatímco pružný prvek 77 je přednostně umístěn mezi elastomerickým prvkem 76 a zadní vrstvou 26, jak je zobrazeno na Obr. 3, pružný člen 77 může byt alternativně umístěn mezi danou horní vrstvou 24 a elastomerickým prvkem 76, na vnějšku zadní vrstvy 26, na vnějšku horní vrstvy 24. anebo v řadě jiných konfigurací. Pružný prvek 77 je přednostně umístěn mezi zadní vrstvu 26 a 35 elastomerický prvek 76 k zajištění zvýšené resistence proti tlaku/vybočování na straně zadní vrstvy 26 elastikovaného pásu 35, protože to vyplní příslušné drsnosti anebo záhyby 80 v podélné ose mezi příslušnými místy spojení, pro zajištění resistence proti ohybu okolo laterální osy daného elastikovaného pásu 35. a k optimalizaci a omezení knotového efektu v laminátovém materiálu, tvořícím daný elastikovaný pás 35.

Pružný prvek 77 může mít množství různých velikostí, tvarů, konfigurací a materiálů. Například může být formován zjednoho anebo více pružných prvků 77. daný pružný prvek 77 může mít různé šířky a délky, tloušťku a tvary. Pružný prvek 77 se přednostně skládá z odděleného kusu materiálu, umístěného v elastikovaném pasu 35. Alternativně, pružný prvek 77 může zahrnovat 45 část jakéhokoli anebo všech materiálů, z nichž je sestaven elastikovaný pás 35. včetně elastomerického prvku 76. horní vrstvy 24 nebo zadní vrstvy 26. Ve zvláštním alternativním ztvárnění, pružný prvek 77 zahrnuje tentýž kus jako elastomerický prvek 76. elastomerický prvek 76 skládající se z relativně husté elastomerické pěny.

Vhodné materiály pro použití jako pružný prvek 77 elastikovaného pásu 35 tohoto vynálezu, obsahují tkané struktury, netkané struktury, pěny, laminátové materiály včetně foliových laminátů z netkaných laminátů ze dvou nebo více netkaných vrstev, muly, vlnité materiály, jež poskytují tuhost v alespoň jednom směru a jakékoli jiné kombinace výše uvedených materiálů, či jiných materiálů, známých současnému stavu této techniky.

- 18CZ 284210 B6

Zvláště upřednostňované materiály na pružný prvek 77 obsahují netkané struktury, jež odpuzují vodu a jež mají schopnost řasitelnosti (jak měřeno použitím metody podle ASTM B1388-64) alespoň okolo 4 cm v příčném podélném směru a nejméně 12 cm v příslušném podélném směru. Příkladný materiál se skládá z vodu odpuzující, netkané, mykané struktury s plošnou vahou v rozmezí od asi 20-40 gramů na čtvereční metr. Vlákna jsou orientována v podélném směru k zajištění zvýšené resistence v tomto směru proti vybočování/tlaku. Tato netkaná struktura je složena z vláken bikomponentu váhové jednotky příze 3 z materiálu polyesterového jádra a kopolyolefinového krycího materiálu, či z materiálu polypropylenového jádra a polyetylénového krycího materiálu, jež jsou k dispozici od firmy Danaklon nebo Hercules. Po mykání této netkané struktury k orientaci vláken v podélném směru, tato netkaná struktura prochází procesem spojování vzduchováním k zajištění objemu (pružnosti nebo tloušťky) pružného prvku ke zvýšení úrovně jeho pružnosti. (Příklady vy soce pružných netkaných struktur z bikomponentních termoplastických pryskyřicových vláken, spojovaných vzduchováním, jsou popsány v patentu U.S. 4 883 707.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, jak je zobrazeno na Obr. 2A, část zadní vrstvy 26, tvořící elastikovaný pás 35. byla „předběžně zpevněna tvářením“ nebo „mechanicky předběžně zpevněna tvářením“ (tj. podrobena do určitého stupně místnímu vzoru mechanického roztažení k permanentnímu prodloužení těchto částí zadní vrstvy 26, jež tvoří elastikovaný pás 35). Tvářením předběžně zpevněná zadní vrstva 26 nejen zdokonaluje prodloužení elastomerického prvku 76. ale též stažení teplem se smršťujících přednostních elastomerických prvků 76.

V přednostní úpravě, jak je zobrazeno na Obr. 2A. předběžným tvářením zpevněná zadní vrstva 26 přejímá vzor žebroví (předběžně tvářením zpevněných částí) a předběžně tvářením nezpevněných mezer 144 mezi každým žebrem 142 a mezi každou řadou žeber 142. Tento vzor je určen příslušným způsobem a zařízením používanými k předběžnému zpevnění zadní vrstvy 26. V tomto přednostním ztvárnění jsou tato žebra 142 asi 6 mm dlouhá a 0,75 mm široká, hloubky okolo 3 mm, s rozmístěním mezi každým žebrem 142 (mezera) asi 2,5 mm. Plocha zadní vrstvy 26. předběžně zpevněné tvářením je přednostně okolo 140 mm šířky, krát, asi 25 mm délky.

Zadní vrstva 26 může byt předběžně zpevněna tvářením, pomocí protažení skrze inkrementální systém mechanického roztažení, podobný operaci zde popsané se zřetelem k vytváření elastikovaných bočních dilú 30 z roztaženého laminátu s „nulovým napětím, před tím, než dojde k připojení zadní vrstvy 26 do hotového plenového výrobku. Zvlněné nebo žlábkovité segmenty, obsažené na příslušných válcích jsou přerušeny, aby daly vzniknout vzoru žeber 142 ve směru podélném a příčně podélném. Krytí struktury zadní vrstvy 26 je takové, že část zadní vrstvy 26, jež má být předběžně zpevněna tvářením, je v hmotné koincidenci s příslušnými zvlněnými či drážkovanými segmenty, obsaženými na nejhomějších zvlněných válcích, když daná zadní vrstva 26 prochází mezi segmenty nejhomějších zvlněných válců s příslušnými zvlněnými nebo drážkovanými nejdolnějšími válci. Zadní vrstva 26 může být alternativně předběžně zpevněna tvářením pomocí použití technik hlubokého vytlačování, jež jsou známy v současném stavu techniky.

V přednostním způsobu vyrábění plen 20 podle tohoto vynálezu, potom, co byla zadní vrstva 26 předběžně zpevněna tvářením a potom, co byla struktura zadní vrstvy 26 odstraněna z příslušných zvlněných spojujících válců, na strukturu zadní vrstvy 26 je aplikováno souvislým postřikem lepidlo. Elastický laminát, obsahující pružný prvek a teplem se smršťující elastomerický prvek, je dy namicky, mechanicky spojen s horní vrstvou 24. Výsledný laminát horní vrstvy 24/ elastomerického prvku 76/pružného prvku 77 je poté aplikován na předběžně zpevněnou strukturu zadní vrstvy 26 pleny 20 a dy namicky, mechanicky jsou spojeny dohromady k vytvoření elastikovaného pásu 35. Tato plena 20 potom přechází do teplem smršťujícího zařízení, za účelem stažení příslušného teplem se smršťujícího elastomerického prvku 76.

- 19CZ 284210 B6

Daný elastomerický pás 35 dále obsahuje příčné oblasti upevnění 78, zobrazené v zevšeobecněném znázornění na Obr. 1 a na Obr. 2. Podrobnější popis těchto oblastí a alternativních konfigurací pro ně, se nacházejí v patentu U.S. 4 515 595. Příčné oblasti upevnění 78 jsou v podstatě prodlouženy přes celou šířku elastikovaného pásu 35, zejména elastomerického prvku 76. Pojem „v podstatě napříč“ je používán v tomto kontextu, aby naznačil, že příslušné příčné oblasti upevnění 78 nemusí být absolutně prodlouženy napříč celou šíří elastomerickému prvku 76, pokud jsou prodlouženy napříč této šířky dostatečně, aby zajistily příslušnou funkci zde dále diskutovanou. Jak je zobrazeno, příslušné příčné oblasti upevnění 78 jsou ukázány jako uspořádané v podstatě v pravém úhlu k laterální ose 66 a do laterálního rozsahu daného elastikovaného pásu 35. Toto je přednostní orientace. Nicméně, je možno jít za důsledné příčné pojetí, aniž by se šlo za rámec a myšlenku tohoto vynálezu.

Na Obr. 1 a 2B jsou příčné oblasti upevnění 78 zobrazeny jako diskrétní, od sebe umístěné zóny upevnění 79, efektivně připevňující příslušné struktury materiálu, tvořícího daný elastikovaný pás 35 (horní vrstvu 24. zadní vrstvu 26, pružný prvek 77 a elastomerický prvek 76 v přednostním ztvárnění dohromady. Zatímco se tvar zón diskrétního upevnění 79 může měnit, tyto zóny upevnění 79 jsou přednostně kruhové, eliptické, oválné, obdélníkové anebo čtvercového tvaru. Zóny diskrétního upevnění 79 jsou přednostně od sebe pravidelně rozmístěny v nějakém vzoru (jak je zobrazeno na Obr. 2B) (s výjimkou, kde je vytvořena zóna pasového ohybového závěsu 140), ačkoli mohou být od sebe rozmístěny nerovnoměrně. Přesné prostředky pro zajištění příslušných zón upevnění 79, mohou být snadno zvoleny těmi, kteří jsou kvalifikováni v současném stavu dané techniky. Příklady takovýchto připevňovacích zařízení obsahují adhezivní připojení, sváření teplem, těsnění rozpouštědly, autogenní spojení, dynamické mechanické spojení, svářeni ultrazvuku a tak podobně. Příčné oblasti upevnění 78 přednostně zahrnují oválně (zaoblené, obdélníkové) tvarované diskrétní zóny upevnění 79, přednostně dynamická mechanická spojení, jak je popsáno v patentu U.S. 4 919 378, uspořádané v řadách a sloupcích, s jedním sloupcem vynechaným anebo nepravidelně umístěným k vytvoření příslušné zóny pasového ohybového závěsu 140. Zóny upevnění 79 jsou přednostně asi od 2,0 mm krát asi 1,3 mm a jsou přednostně v mezerách od asi 7,0 mm do asi 8,9 mm od středu do středu v příčném směru a od asi 1,9 mm do asi 3,8 mm od středu do středu v příslušném podélném směru. (Jedna řada míst spojení je v každém sloupci odstraněna tak, že je zde podélná mezera od okolo 1,0 mm do asi 3,8 mm od středu do středu k vytvoření příslušné zóny pasového ohybového závěsu 140.) V nejpřednostnějším ztvárnění, zóny upevnění 79 jsou umístěny asi 8,3 mm od středu do středu v příčném směru a asi 2,8 mm od středu do středu v podélném směru, se vzdáleností mezery odsazení asi 0,71 mm od středu do středu mezi přilehlými řadami v příslušném podélném směru.

Jak je zobrazeno na Obr. 2, zóny diskrétního upevnění 79 na každé straně daného elastomerického prvku 76 jsou v soutisku (jsou koextenzivní). To je přednostní orientace, ale příslušné zóny diskrétního upevnění 79 zadní vrstvy 24 k danému elastickému laminátového materiálu mohou být odsazeny od přilehlých zón diskrétního upevnění 79 zadní vrstvy 26 k tomuto elastickému laminátovému materiálu.

V alternativním ztvárnění může být elastikovaný pás 35 v druhé pasové oblasti 58 (anebo první pasové oblasti 56. jsou-li v ní uspořádány elastikované boční díly 30) a dané elastikované boční díly 30 mohou být zformovány upevněním jediného kusu elastomerického materiálu k dané pleně 20 jak v bočních dílech 72. tak centrální oblasti 64 druhé pasové oblasti 58. Tudíž, elastikovaný pás 35 a elastikované boční díly 30 mohou být vytvořeny z téhož kusu materiálu, aby se vytvořila komplexní struktura. Příklad takové konfigurace elastikovaného pásu 35/bočního dílu 30, je v tomto materiálu popsán již dříve v odkazovaném patentu U.S. 4 887 067.

V dalším alternativním ztvárnění tohoto vynálezu, může mít daný elastikovaný pás 35 diferenciální roztažitelnost podél příslušné podélné osy, když je roztažen v laterálním směru.

-20CZ 284210 B6

Tato rozdílná roztažitelnost elastikovaného pásu 35 dovoluje částem, aby se laterálně rozpínaly ve větším stupni, než jiné části podél příslušné podélné osy. Tato diferenciální roztažitelnost elastikovaného pásu 35 zajišťuje jeho povolnost v břišní krajině, „díl rozšířeného břicha, jež dovoluje, aby se elastikovaný pás 35 rozdílně tvaroval, roztahoval a posouval s břichem daného nositele, jak se tento pohybuje, sedí a stojí. Různá roztažitelnost podél podélné osy, při roztažení v daném laterálním směru elastikovaného pásu 35 může být dosažena řadou způsobů, jež jsou diskutovány se zřetelem k bočním elastikovaným dílům 30. Jak zobrazeno na Obr. 6, přednostní diferenciální roztažitelnost tohoto elastikovaného pásu 35 má pentagonální tvar.

Plena 20 je rovněž opatřena systémem uzávěru (prostředku napínání) pro dynamické vytváření/udržování laterální tenze skrze elastikovaný pás 35. Toto laterální napětí, dynamicky vytvořené a udržované tímto systémem uzavírání, aktivizuje příslušné pružné roztažení elastikovaného pásu 35, čímž se mu dovoluje, aby se více dynamicky roztahoval a stahoval s pohyby svého nositele. Rozevření elastikovaného pásu 35 je rovněž redukováno aktivovaným pružným roztažením, protože je udržováno v napětí, aby pohodlně sedělo proti pasu daného nositele, jak když je daná plena na počátku k němu upevněna, tak během dalšího použití. Dále, přehmování elastikovaného pásu 35 je redukováno napětím, vytvořeným/udržovaným daným uzavíracím systémem, takto tedy daný systém uzávěru zdokonaluje posazení a zadržovací charakteristiky příslušné pleny 20.

Zatímco systém uzavírání může mít řadu konfigurací, jako jsou poutka adhezivní pásky, poutka pásky mechanického uzavření, upevňovače v pevné poloze, či jakákoli jiná zařízení pro napínání daného elastikovaného pásu 35, jež jsou známa současnému stavu techniky, jak je ukázáno na Obr. 1, uzavírací systém přednostně zahrnuje systém uzávěru pasu 40, obsahující alespoň jeden, typicky dva, komponenty prvního připevnění 46 a alespoň jeden komponent druhého připevnění 48. Více přednostně, tento uzavírací systém dodatečně zahrnuje systém primárního upevnění 38 tak, že plena 20 má systém upevnění s duální tenzí 36.

Systém upevnění s duální tenzí 36 vytváří jak boční uzavření, tak pasový uzávěr. Systém upevnění s duální tenzí 36 tudíž zahrnuje systém primárního upevnění 38 pro zajištění bočního uzavření a systém uzávěru pasu 40 pro zajištění uzavření pasu. Systém primárního upevnění 38 udržuje první oblast 56 pasu 40 a druhou oblast 58 pasu 40 v překrývající se konfiguraci, a to tak, že tato laterální napětí jsou udržována okolo obvodu příslušné pleny k jejímu udržení na daném nositeli. Systém uzavření pasu 40 vytváří uzávěr, jenž dynamicky udržuje/vytváří laterální napětí skrze daný elastikovaný pás 35 tak, aby došlo ke zlepšení příslušného posazení a zadržovacích charakteristik dané pleny 20. prostřednictvím omezení odchlipování, prohýbání a přehmování elastikovaného pásu 35.

Jak je zobrazeno na Obr. 1. systém primárního upevnění 38 se skládá z upevňovacího prvku 42, uspořádaného přilehle ke každému podélnému okraji 62 v druhé pasové oblasti 58 a alespoň jednoho prvku 44 k přiložení, uspořádaného v první pasové oblasti 56 tak, aby vytvářel část vnějšího povrchu 52. Každý prvek upevnění 42 se přednostně skládá z páskového poutka 92 a z komponentu 112 prvního upevnění. Prvek 44 k přiložení přednostně obsahuje komplementární komponent 114 druhého upevnění, schopného záběru s komponentem 112 prvního upevnění daného upevňovacího prvku 42. Příkladný systém primárního upevnění, v němž komponenty 112, 114 prvního a druhého upevnění každý obsahují prvky mechanického uzavření, obsahující háček a smyčku upevňující materiály, je popsán v patentu U.S. 4 869 724. Systémy primárního upevnění, používající mechanické uzavírací prvky, jsou rovněž popsány v patentu U.S. 4 894 060. Systém primárního upevnění s prvky kombinace adhezivních a mechanických uzavíracích elementů, je popsán v patentu U.S. 4 946 527. V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, jak je zobrazeno na Obr. 1, systém primárního upevnění 38 zahrnuje systém upevnění poutkem z adhezivní pásky 92, skládající se z poutka pásky 92, jež má vrstvu adhezivního připojení 96 a prvek k přiložení 44. obsahující vyztužený proužek 116, připojený k zadní vrstvě 26. Příklady těchto systémů upevnění jsou popsány v patentu U.S. 3 848 594 a pokud jde o

-21 CZ 284210 B6 poutka adhezivní páskou, vyztužený proužek a znaky příslušného zařízení, pak v patentu U.S. B1 4 652 875.

Každý upevňovací prvek 42 daného systému primárního upevnění 38 je zamýšlen k poskytnutí upevňovacího prostředku pro záběr prvku 44 k přiložení tak, aby zajistil bezpečné, přednostně proměnitelné nastavení, bočního uzávěru pro plenu 20. Tudíž, upevňovací prvek 42 se skládá alespoň z jednoho upevňovacího komponentu a rovněž přednostně obsahuje zařízení pro nastavení do správné polohy příslušného upevňovacího komponentu přilehle danému prvku 44 k přiložení tak, aby se dosáhlo optimálního bočního uzavření. Tudíž, upevňovací prvek 42 může zahrnovat jakoukoli z dobře známých konfiguraci a prostředků pro dosažení bočního uzavření nějaké pleny jako je například (i) záplata nebo proužek upevňovacího komponentu uspořádané tak, aby vytvářely část vnitřního povrchu dané pleny, či (ii) páskové poutko s upevňovacím komponentem na něm umístěným.

Jak je zobrazeno na Obr. 1. každý upevňovací prvek 42 obsahuje přednostně páskové poutko 92. V tomto vynálezu mohou být použity jakékoli dobře známé konfigurace a sestavení páskového poutka 92. Například, příkladné páskové poutko 92 je podrobně popsáno ve zde odkazovaném patentu U.S. 3 848 594. Zvláště upřednostňované páskové poutko 92 má plochu upevnění 98 a podložkovou plochu 99. Plocha upevnění 98 je ten povrch páskového poutka 92, určený k záběru s prvkem pro přiložení 44 tohoto vynálezu. Tudíž, plocha upevnění 98 páskového poutka 92 je obecné orientována čelem k vnitřnímu povrchu 54 pleny 20. Podložkový’ povrch 99 je tudíž, během nošení pleny 20, celkově vystaven.

Přednostní páskové poutko 92 je takové, jež je spojeno se zadní vrstvou 26 pleny 20, k vytvoření pevné části 93 (tj., toho konce páskového poutka 92 připojeného k pleně 20 v průběhu výroby). Toto páskové poutko 92 má ještě jeden prvek, jímž je část 94 (tj., ten konec páskového poutka 92. který je prodloužen směrem ven, za příslušný podélný okraj 62 pleny 20 a který je uchopen uživatelem pleny při upevňování pleny na daném nositeli). Distální okraj 97 páskového poutka 92 má přednostně zaoblené rohy k vyloučení možnosti kontaktu nositelovy pokožky s tvrdými okraji rohů tak, aby se zabránilo rudým stopám na břichu. Přednostní páskové poutko 92 tohoto vynálezu rovněž zahrnuje uvolňovací část 95, připojenou k zadní vrstvě 24 pleny 20. Uvolňovací část 95 dovoluje části 94 poutka 92. aby byla během výroby složena směrem dovnitř k ochraně vrstvy adhezivního připojení 96 před znečištěním anebo delaminací ještě před daným použitím. Uvolňovací část 95 se prodlužuje směrem dovnitř od podélného okraje 62 dané pleny 20, přednostně nahoru k a v položení vedle nad částí prvku elastického bočního dílu 90 tak, aby zatížení nesené daným páskovým poutkem 92, bylo přeneseno na prvek elastického bočního dílu 90, což vede k efektivnějšímu rozložení příslušných zatížení (zátěže nošením). Část 94 poutka 92 je rovněž přednostně kratší v laterálním směru (šířce), než uvolňovací část 95 tak, že pro použivatele pleny je zpočátku lehčí uchopit danou část 94.

Upevňující komponent vytváří uzávěr mezi daným upevňovacím prvkem 42 a komplementárním upevňovacím komponentem prvku k přiložení 44. Tudíž, daný upevňovací komponent poskytuje prostředek pro záběr komplementárního upevňovacího komponentu s prvkem k přiložení 44, k udržování první pasové oblasti 56 a druhé pasové oblasti 58 v překrývající se konfiguraci k zajištění bezpečného bočního uzavření dané pleny 20. Navíc, upřednostňuje se, aby daná plena seděla určitému rozmezí různých velikostí nositelů a aby daný systém upevnění byl jednoduchý a snadný k používání. Tudíž, dané upevňovací komponenty by měly dovolovat variabilní nastavení zóny uzavření tak, že daná plena může sedět určitému rozmezí velikosti, přičemž tyto mají jednoduché upevnění pomocí minimálního úsilí, tyto upevňovací komponenty tudíž zahrnují jakýkoli dobře známý prostředek připojení pro dosažení přizpůsobitelného, nastavitelného bezpečného uzávěru, jak je zde dále definováno. Příklady takovéhoto prostředku připojení, s přizpůsobitelným nastavením, obsahují vrstvu adhezivního připojení jako například samolepicí adheziva, jež jsou známa v současném stavu techniky, prvek mechanického uzavření, jako je materiál upevnění háčkem, či materiál upevnění smyčkou, jakékoli soudržné materiály známé v

-22CZ 284210 B6 současném stavu techniky, či nějaká kombinace prvku adhezivně/mechanického uzávěru jak je zde dále popsána, se zřetelem k systému uzavření pasu 40.

Upevňovací komponent je uspořádán na upevňovacím prvku 42 tak, že může být odděleným prvkem připojeným k a sdruženým s daným prvkem 42, či nějakým komplexním prvkem, s prvkem 42. Například, horní vrstva 24 nebo zadní vrstva 26 mohou být vyrobeny z materiálu, který je mechanicky v záběru s prvkem k přiložení 44 (horní vrstva 24 nebo zadní vrstva 26 byvší komplexním upevňujícím komponentem). Alternativně, k prvku 42 může být připojena diskrétní záplata anebo pás materiálu (oddělený komponent upevnění). Přednostně je komponent prvního upevnění 112 odděleným materiálem, jako je například vrstva adhezivního připojení anebo prvek mechanického uzavření, nastavený na a připojený k páskovému poutku 92. Komponent prvního upevnění 112 přednostně obsahuje vrstvu adhezivního připojení 96 na plášti části poutka 94, k vytvoření plochy upevnění 98.

Navíc, komponent prvního upevnění 112 může být umístěn kdekoli na upevňovacím prvku 42. Tento komponent například může být umístěn v bočních dílech 72 druhé pasové oblasti 58, přilehlé k podélným okrajům 62. (Exemplární příklady tohoto sestavení jsou zobrazeny v patentu U.S. 4 610 682 a v patentu U.S. 3 141 161. Když upevňovací prvek 42 obsahuje páskové poutko 92, komponent prvního upevnění 112 je přednostně umístěn buď na celé, či alespoň na části upevňovací plochy 98, části 94 příslušného poutka 92. Komponent prvního upevnění 112 může obsahovat prvek uzavření kombinace adhezivně/mechanického, mající vrstvu adhezivního připojení a prvek mechanického uzavření uspořádané na jiné ploše dílu poutka 94 na příslušné ploše upevnění 98 a přilehle distálnímu okraji 97 příslušného pásového poutka 92. Exemplární ztvárnění této konfigurace je zde již dříve popsáno odkazem na patent U.S. 4 869 724.

Prvek k přiložení 44 systému primárního upevnění 38 poskytuje prostředek pro své upevnění k příslušnému prvku 42 k zajištění bočního uzávěru a udržování první pasové oblasti 56 a druhé pasové oblasti 58 v překrývající se konfiguraci. Prvek k přiložení 44 systému primárního upevnění 38 poskytuje prostředek pro své upevnění k příslušnému prvku 42 k zajištění bočního uzávěru a udržování první pasové oblasti 56 a druhé pasové oblasti 58 v překrývající se konfiguraci. Prvek k přiložení 44 může být uspořádán kdekoli na pleně 20 tak dlouho, pokud může být v záběru s prvkem 42 tak, aby to zajistilo boční uzavření a, přednostně, variabilní nastavení bočního uzávěru. Například, prvek k přiložení 44 může být uspořádán tak, aby vytvářel část vnějšího povrchu 52 v první pasové oblasti 56 tak, aby vytvářel část vnitřního povrchu 54 v druhé pasové oblasti 58. či na jakékoli jiné části či elementu pleny 20, jenž je uspořádán, aby zabíral s daným prvkem 42. Protože prvek k přiložení 44 určuje přibližně umístění, kde by měl být nastaven upevňovací prvek 42 pro optimální posazení, prvek k přiložení 44 je přednostně umístěn tak, aby bylo dosaženo variabilního nastavování bočního uzavření tak, že daná plena může sedět určitému rozmezí velikostí tak, aby bylo dosaženo určitého překrytí mezi první pasovou oblastí 56 a druhou pasovou oblastí 58 a tak, že když je vytvořeno příslušné boční uzavření, komponenty připojení systému uzávěru pasu 40 jsou v záběru jeden s druhým tak, že vytvoření tohoto bočního uzavření rovněž pasivně vytváří příslušný pasový uzávěr. Prvek k přiložení 44 je přednostně soustředěn okolo příslušné podélné osy 67 v první pasové oblasti 56 a je prodloužen laterálně ven, až téměř k podélným okrajům 62.

Prvek přiložení 44 může být buď diskrétním, odděleným elementem, anebo elementy, připojenými k pleně 20, anebo komplexním kusem materiálu s elementem pleny 20. Prvek k přiložení 44 může tedy obsahovat, například, horní vrstvu 24 nebo zadní vrstvu 26. Zatímco tento prvek k přiložení 44 může přijímat různé velikosti a tvary, přednostně se skládá z jedné anebo více záplat materiálu, připojeného k zadní vrstvě 26 v první pasové oblasti 56, jež dovoluje maximální úpravu posazení dané pleny 20 na nositeli. V přednostním ztvárnění pleny 20, jak je zobrazeno na Obr. 1, prvek k přiložení 44 je prodlužitelný, obdélníkového tvaru a je upevněný k zadní vrstvě 26 v centrální oblasti 68 první pasové oblasti 56 pomocí prostředku adhezivního připojení (není zobrazeno), jak již bylo dříve uvedeno. Prvek k přiložení 44 se

-23 CZ 284210 B6 skládá z upevňovacího komponentu (komponent druhého upevnění 114), který je v záběru s upevňovacím komponentem příslušného upevňovacího prvku 42 (komponent prvního upevnění 112). Tudíž, upevňovací komponent daného prvku k přiložení 44 (komponent druhého upevnění 114) může být vyroben ze širokého rozmezí materiálů a konfigurací, schopných bezpečného záběru upevňovacího komponentu prvku 42 (komponentu prvního upevnění 112).

Když komponent prvního upevnění 112 upevňovacího prvku 42 obsahuje vrstvu adhezivního připojení 96. komponent druhého upevnění 114 prvku k přiložení 44 přednostně obsahuje vyztužený proužek 116 a/nebo zadní vrstvu 26. Když komponent prvního upevnění 112 prvku 42 obsahuje mechanický element uzavření, komponent druhého upevnění 114 rovněž obsahuje element mechanického uzavření. Tudíž, když komponent prvního upevnění 112 obsahuje materiál upevnění háčkem, komponent druhého upevnění 114 přednostně obsahuje materiál smyčkového upevnění.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, jak je zobrazeno na Obr. 1, daný prvek k přiložení 44 přednostně obsahuje vyztužený proužek 116 uvolnitelně v záběru s vrstvou adhezivního připojení 96 pásového poutka 92. Vyztužovací proužek 116 se může skládat z jakéhokoli počtu konfiguraci a materiálů, upevněných k zadní vrstvě 26 dané pleny 20. Tento vyztužovací proužek 116 je přednostně odděleným prvkem, upevněným k zadní vrstvě 26 k vytvoření části vnější plochy 52 pleny 20. Přednostní vyztužovací proužek 116 se skládá z vrstvy bi-axiálně orientované polypropylenové fólie.

Vyztužovací proužek 116 je rovněž přednostně opatřen znakovými prostředky 118 pro pomoc použivateli pleny k jejímu posazení na daného nositele, aby dostala optimální pasové posazení a posazení v otvorech nohou. Tyto znakové prostředky 118 mohou být jakýmkoli typem čar, vzorů, ornamentálních designů, symbolů, textu, barevných kódů nebo jiných označení, jež mají schopnost, ať samostatně anebo s dostatečnou ukázkou, pomoci jednotlivci nasazujícímu danou plenu jejímu nositeli promptně lokalizovat žádoucí body připevnění pro dané upevňovadlo páskového poutka. Tyto znakové prostředky 118 jsou podrobněji popsány v patentu U.S. B1 4 662 875. Znakové prostředky tohoto vynálezu jsou přednostně kombinací různých geometrických tvarů, barev a předmětů.

Systém upevnění s duální tenzí 36 dodatečně zahrnuje systém pasového uzávěru 40 pro zajištění pasového uzávěru 40 přilehlého okraji 64 pleny 20. Pasový uzávěr 40 ukotvuje část rozpětí koncového okraje 64. Dále, když plena 20 obsahuje elastikovaný pás 35, tento pasový uzávěr 40 dynamicky vytváří/udržuje laterální tenze skrze elastikovaný pás 35.

Pasový uzávěr 40 ukotvuje část rozpětí koncového okraje 64 dané pleny 20, přednostně část roztažitelného rozpětí daného elastikovaného pásu 35 (tj., komponenty prvního a druhého připojení systému pasového uzávěru 40 působí k ukotvení příslušného pozičního vztahu elastikovaného pásu 35 s elastikovanými bočními díly 30).

Termín ukotvit je v tomto materiálu používán ve smyslu, že dané komponenty připevnění zajišťují upravitelné, nastavovací upevňovadlo, jež dosahuje uzávěru s dostatečnou smykovou resistencí tak, že je malé anebo žádné smykové sklouznutí nebo posun mezi příslušnými komponenty připevnění, jakmile je daný uzávěr proveden, příslušný poziční vztah elastikovaného pásu 35 s elastikovanými bočními díly 30 (tj., geometrický vztah mezi zónami ukotvení komponentů prvního připevnění 46) vytváří definovaný, pasový obvodový rozměr přiléhající koncovému okraji 64 dané pleny 20, odlišný (umístění podélně) od obvodového rozměru vytvořeného příslušným bočním uzávěrem zformovaným systémem primárního upevnění 38. Tento odlišný, definovaný pasový obvodový rozměr vytváří/udržuje rozměr(y) požadovaného posazení v nejzazších horních zakončeních (přilehlých koncovému okraji 64) dané pleny 20. Tudíž, systém pasového uzávěru 40 tohoto vynálezu může být rovněž prospěšný u plen, jež nepoužívají elastikovaného pásu 35 (například pásový štít anebo neroztažitelná pasová úprava)

-24CZ 284210 B6 tak, aby udržoval neroztažitelné posazení na koncovém okraji 64 (horní okraj) pleny 20. Dané ukotvení rovněž zajišťuje prostředek pro převod smykových sil (tenzí) mezi elastikovaným pásem 35 a elastikovanými bočními díly 30 tak, aby to zvýšilo úroveň původního předpjetí, vytvořeného v rámci daného elastikovaného pásu 35.

Tento pasový uzávěr 40 rovněž vytváří/udržuje laterální tenzi(e) skrze elastikovaný pás 35. Pasový uzávěr přispívá určitou částí původního předpjetí (laterální napětí) uvnitř daného elastikovaného pásu 35, jež dovoluje elastikovanému pásu 35, aby pohodlně seděl proti pasu nositele, když je na počátku nasazen. Elastikovaný pás 35 udržuje během používání určitou část předpjetí, v něm vytvořeného prostřednictvím pasového uzávěru. Poněvadž tento elastikovaný pás 35 udržuje určitou část předpjetí v něm vytvořeného, tento elastikovaný pás 35 se může opakovaně elasticky prodlužovat anebo stahovat pomocí pohybů daného nositele tak, aby pohodlně udržoval posazení dané pleny proti jeho pasu během jejího celého použití. Zvláště během nošení se elastikovaný pás 35, aby následoval pohyby nositelova pasu, může stahovat do svého nenapjatého stavu (tj., předpjetí klesá na nulu), avšak, protože dané komponenty připevnění zůstávají v záběru, uvnitř elastikovaného pásu bude znovuobnoveno předpjetí pomocí dalšího pohybu a aktivity daného nositele. (Toto je kontrast s většinou konvenčních elastikovaných pásů, jež nejsou předpínány, aby byly schopny dále se stahovat, aby dynamicky seděly na svém nositeli.) Toto počáteční předpjetí a udržování tohoto napětí takto vede ke zmenšení odchlipování a lepšímu trvalému udržování posazení daného elastického pásu. Dále příslušná laterální napětí vytvořená/udržovaná prostřednictvím daného pasového závěru zajišťují síly návratu do původního stavu uvnitř daného elastikovaného pásu, jež omezují anebo působí proti výskytu pasového přehmování. Tudíž, tento systém pasového uzávěru 40 zajišťuje uzavření okolo pasu nositele ke zdokonalení původního a dynamického posazení pleny 20 a jejich zadržovacích charakteristik v pasových oblastech.

Jak je zobrazeno na Obr. 1. systém pasového uzávěru 40 obsahuje alespoň jeden, přednostně dva, komponent(y) prvního připevnění 46 jsou podélně v ose s elastikovaným pásem 35 tak, že laterální napětí, jež jsou dynamicky vytvářená/udržovaná systémem uzávěru pasu 40, se během používání rozšiřují do a skrze daný elastikovaný pás 35. Dále, komponenty připevnění daného systému uzávěru pasu 40 jsou v podélné ose rozmístěny v mezerách od prvků upevňovacích 42 a prvku k přiložení 44 systému primárního upevnění 38, k zajištění zřetelného, definovaného obvodového rozměru pro danou plenu a dvou zřetelných zón laterální tenze(zí). tato zóna napětí, vytvořená systémem primárního upevnění 38, zabezpečuje tuto oděvní součástku na daném upevnění 38, zabezpečuje tuto oděvní součástku na daném nositeli, zatímco zóna napětí dynamicky vytvářeného/udržovaného daným systémem pasového uzávěru 40 dynamicky udržuje během nošení horní pasový uzávěr.

Nejméně dvě zóny ukotvení 122 jsou vytvořeny danými komponenty připevnění, když je vytvořen pasový' uzávěr 40. Tyto dvě zóny ukotvení 122 jsou laterálně rozmístěny jedna od druhé s celým anebo alespoň částí daného elastikovaného pásu 35, umístěného mezi danými zónami ukotvení 122. Laterální rozmístění těchto zón ukotvení 122 může být dosaženo množstvím různých způsobů. Například, laterální rozmístění mezi danými zónami ukotvení 122 může být fixováno prostřednictvím opatření systému pasového uzávěru 40 párem komponentů prvního připevnění 46, laterálně rozmístěných jednoho od druhého a komponentem(y) druhého připevnění 48, jež dovolují upravitelné nastavení pomocí komponentů prvního připevnění 46 (tj., komponent(y) druhého připevnění 48 je poměrně široký). V tomto ztvárnění, protože laterální rozmístění komponentů prvního připevnění 46 je fixováno, laterální rozmístění komponentů prvního připevnění 46 určuje a stanoví laterální rozmístění daných zón ukotvení 122. V alternativním ztvárnění, může systém pasového uzávěru 40 zahrnovat pár komponentů druhého připevnění 48, laterálně rozmístěných jeden od druhého a komponent(y) prvního připevnění 46, což dovoluje upravitelné nastavení pomocí komponentů druhého připevnění 48 (například, komponent prvního připevnění 46 je poměrně široký). V tomto ztvárnění je laterální rozmístění zón ukotvení stanoveno velikostí pasu daného nositele a celkovým rozměrem/tvarem dané pleny,

poněvadž umístéíkde / připevnění 46, zaiší nz : pasové oblasti 56		••Λ	jí i lasli jc ·	onentem(y) prvního očními díly v první
	Přednostní latersá rc 7		; v	/ dc	alo pasivní aktivaci
	pasového uzávéa.40_t λ<. ^:,	; ' .	.. zi‘	•ní t ?	íní normálních sil,
	aplikovaných rais í<.....	’ !.	z.Z	ného ,··	35 nenávratně se
	přehmout, při s-eias· é:	lá “		n v ek ή’	aném pásu 35, což
	zdokonaluje pc	iiíTer. ?. <	' -- ^f··'		ržov.	rmální síly v rámci
10	elastikovaného	oas'i ?5,		,,._r	ného. -	15 do jeho původní
	polohy a min;	irrnan. ._:jí n-	.;m.z--‘		íávra-né	přehmutí), laterální
	rozmístění dar;		. i.y·		;n sváno ta	únimu. Avšak, aby
	byla zajištěna	Tt.”.·.·’·	z z. -	2	ován».·'	pásu 35, laterální
	rozmístěni zón	ťr.....		.Λ	. /udtž,	vlní rozmístění zón
15	ukotvení 122 j	Z LSnO O.		V2	? o udrt	' normálních sil s
	potřebou na za ·	a	* té·.·;		jelast	. íém pásu 35.
	Ve ztvárnění ni	» e:jy.'Kn nz.. \. ·	nón/Vz		n: šla ba: ’	c m střední velikosti
	(váhy od asi :	: *! < ., . - ......	. . . zj. ΐ· z -		zónai	otvení 122 (mezi
	komponenty			25	. je se i	nostňuje, aby toto
	laterální rozm	:·;>. S<:		7	izenén.	- Obr. 1, laterální
	rozmístění kr··;	.· ’Τ.·?-.·; z:·	' ZZT z · ’ -	Z f	nezi asi '	mm a asi 200 mm.
	Laterální rcc.z	m&ii xz <.	“ - r		n i vzdál.	ti od nejvnitřnější
	linie upevněni.	-.'ř . V.,	- . zkz.- — '··	v	3 jedm.	• y ukotvení 122 do
Ί<	nejvnitřnějši hn	'£ηρ·έΖ,η· Z '	z ·'-’ z.	—	z etikova	pásem 35 v jeho
	staženém sin ..		n i..'^;z—		? iterální .	- místění stanoveno
	změřením v. na · r	· η! mi-...	... 2,-	; · Tntú p	. o připevnění 46 k
	nejvnitřnějš m.	. ΖΛΖ·_:· ..'Z. ·'		' '.C	'
	Každý kom - a	·,·. .	, · i V ;· ·>; .		z : žínění, j	zabírají s komple-
	mentámím i pr	- . - ·	. z	'ní.	ieni. p.	- ^zně aktivovaného,
	pasového	72 - J	•i’ : ^s-· -··		' im uzá	i s proměnným
	nastavením '.	’ ^Tz·-	Z_C F*' '		: z yozic dít	:h komponentů se
	může měnit č.	·χ. .	- .*;·· -- ; z		. · « množs	- různých umístění.
3?	Tudíž, napnkl.		..		·: ti na d;	pleně (například,
	laterální n	.zř	z nzz .		i fixov;'	-tak, aby zajistilo
	předpjetí i	. ? ř. .·; ·	» ·		tého užu	u), zatímco druhý
	komponent a	?n-’n - Z			temu kc	jonentu. To je v
	kontrastu s \	'· . Z.?Z' z			ia soub	l né elementy byly
40	upevněny z n	: t Z; ;			tiv ve '	cifickém umístění
	pokaždé, z :.	tu ; . . ·.	•7 '		-·. «přezku.	Systém pasového
	uzávěru 4 ' -	.Kut ž	. . Γ		\|em μ..	•ně aktivovaný se
	rozumí, ž:· ; .	.... Z' ·	- ·.' dí		íanebo ;	íého dodatečného
	úsilí uživ t?^!:	fž		.Z “	.··. tělové/i	í posazení (boční
45	uzávěr)	.Π ;	. ..z.·.''··		z / aktiviza	. ystému pasového
	uzávěru	... ;			eabíraly	den s druhým tak.
	aby zajis	.ť-	’· ;· . -· ’ « .		itečnék	sílí, ale rovněž aby
	byly um. t	-	'^; 7 .		„ ta <ije přú	ná laterální napětí
	uvnitř p .	z,.	- ..
	Jak je z		nz	’ 2’ ,\ . ₍	i Inují t.	ity mechanického
	uzávěru		Z - -	7	- zhanickv	uzávěru popisuje
	prostřel		-T	’ . n ,K	’ 'iým k	; ištění uzávěru s
	proměn	í		::n ±	Xiz»ic.	nohou obsahovat

jakékoli z dobře známých prostředků k dosažení uzavření s nastavitelnou pozicí, pomocí mechanického spojení jako je VELCRO, či jiné materiály upevnění háčkem a smyčkou.

Když komponent prvního připevnění 46 obsahuje element mechanického zavření, komponent druhého připevnění 48 může obsahovat identické komplementární elementy mechanického uzávěru anebo odlišné komplementární elementy mechanického uzávěru. Tak, jak je v materiálu používán pojem identické komplementární elementy mechanického uzávěru, tento je používán k definování systémů mechanického upevnění, v nichž zapadající elementy příslušného prvního komponentu a příslušného druhého komponentu zahrnují tutéž konfiguraci anebo ίο sestavení, jež se vzájemně blokují. Příklady takových systémů jsou popsány v patentu U.S. 4 322 875. Pojem odlišné komplementární elementy mechanického uzávěru je zde používán k definici systémů mechanického upevnění, v nichž první komponent je odlišný od druhého komponentu, ale je s ním schopen záběru, jako například materiál upevnění háčkem a materiál upevnění smyčkou. Například, když bude komponent druhého připevnění 48 složený ze 15 smyčkového upevňovacího materiálu, potom komponent prvního připevnění 46 bude obsahovat materiál upevnění háčkem a vice versa.

Tak jak je používán v tomto materiálu, pojem materiál upevnění háčkem se používá k označení materiálu, jenž má elementy vzájemného záběru. Tudíž, na materiál upevnění háčkem může být 20 odkazováno rovněž jako na vnitřní upevňovadlo. Mělo by být rovněž chápáno, že použití pojmu „háček by nemělo být omezující vtom smyslu, že dané do sebe zapadající elementy mohou zahrnovat jakékoli tvary, jež jsou známy v současném stavu této techniky, pokud jsou adaptovány k tomu, aby zabíraly komplementární element mechanického uzávěru, jako je například smyčkový upevňovací materiál anebo jiný háček upevňující materiál.

Háček upevňující materiál je přednostně zamýšlen k mechanickému záběru s fibrózními elementy smyčkového upevňovacího materiálu tak, aby poskytl bezpečné uzavření. Tudíž, materiál upevnění háčkem, podle tohoto vynálezu, může být vyroben ze širokého rozmezí materiálů. Vhodné materiály obsahují nylon, polyester, polypropylen, či jakoukoli kombinaci 30 těchto materiálů, či jiné materiály, které jsou známy současnému stavu techniky. Alternativně, tyto zabírající elementy mohou mít jakýkoli tvar, jako jsou například háčky, tvary „T, houbičky, či jakékoli jiné tvary, jež jsou dobře známy současnému stavu techniky. Příkladný materiál upevnění háčkem je popsán v patentu U.S. 4 864 815.

Zvláště upřednostňovaný materiál upevnění háčkem, jak je zobrazeno na Obr. 1, obsahuje řadu vidlicových hrotů 120, vytvořených z termoplastického materiálu. Teplotavná adhezivní termoplastika, zvláště polyesterová a polyamidová teplotavná adheziva, se zejména dobře hodí pro formování vidlicových hrotů materiálu upevnění háčkem. Vidlicové hroty 120 jsou přednostně vyráběny použitím upraveného hlubotiskového procesu, tisknutím daného 40 termoplastického materiálu v jeho roztaveném stavu na nějaký substrát v diskrétních jednotkách, oddělujících daný materiál způsobem, který dovoluje pružné roztažení části daného termoplastického materiálu před jeho oddělením a dovoluje danému roztažnému tavenému materiálu, aby ho zmrazil v těchto hrotech, tento přednostní materiál upevnění háčkem a způsoby a zařízení na výrobu takovéhoto materiálu upevnění háčkem, jsou podrobněji popsány 45 ve zveřejněné žádosti o evropský patent 0 0381 087.

Materiál upevnění smyčkou poskytuje mnohost fibrózních elementů, jež jsou v záběru s příslušnými elementy materiálu upevnění háčkem. Smyčkový upevňovací materiál může být vyráběn ze širokého rozmezí materiálů, jež zajišťují fibrózní elementy, přednostně smyčky.

Takový vhodný materiál obsahuje nylon, polyester, polypropylen, jakoukoli kombinaci těchto materiálů, které jsou známy v současném stavu dané techniky. Vhodný materiál upevnění smyčkou zahrnuje množství vláknitých smyček, vystupujících z nějakého podkladu. Další komerčně dostupný smyčkový upevňovací materiál zahrnuje trikotovou pletenou tkaninu s mnohostí smyček s nylonovým vláknem, vystupujících z podkladové vrstvy z nylonu. Příkladný,

-27CZ 284210 B6 levný smyčkový upevňovací materiál a příslušný způsob jeho výroby, jsou popsány ve zveřejněné žádosti o evropský patent 0 289 198. Vhodným materiálem pro upevnění smyčkou může být rovněž tkaná či netkaná látka nebo jakýkoli jiný druh fíbrózního materiálu, či smyčkový materiál, dobře známý v současném stavu techniku. Příklady netkaných materiálů, vhodných pro použití jako smyčkový upevňovací materiál jsou v tomto materiálu diskutovány se zřetelem k příslušným materiálům užitečným jako horní vrstva 24 dané pleny 20. V přednostním ztvárnění je materiál upevnění smyčkou vytvářen pomocí netkaného materiálu příslušné horní vrstvy 24.

Komponenty připevnění mohou alternativně obsahovat vrstvu adhezivního připojení (vrstva lepicího materiálu). Lepidla užitečná v tomto vynálezu jsou přednostně samolepicí adheziva, vyvinutá, aby přilínala k nějakému povrchu za obklopující ho teploty, a to použitím pouze lehkého tlaku. Zvláště přednostními lepidly pro použití zde jako vrstvy adhezivního připevnění, jsou teplotavná samolepicí adheziva, jež jsou známá v současném stavu techniky.

Komponenty připevnění mohou dále zahrnovat nějakou kombinaci lepicího/mechanického uzavíracího elementu. Například, dané připevňovací komponenty mohou zahrnovat kombinované upevňovadlo, jako je materiál upevnění háčkem a vrstvu adhezivního připojení v pozici vedle s materiálem upevnění háčkem anebo element mechanického uzávěru, jako je materiál upevnění háčkem, mající lepicí vrstvu přes určitou část daného materiálu upevnění háčkem. Příkladné upevňovadlo, mající systém mechanicko/lepicí kombinace, je samolepicí adhezivní upevňovadlo s povrchem dekorativní úpravy, takové jaké je popsáno v patentu U.S. 4 946 527.

Komponenty připevnění mohou alternativně dále zahrnovat jiný soudržný materiál nebo materiály, jež jsou známé současnému stavu techniky, pro zajištění upevňovadla s proměnlivým nastavením, majícího schopnost pasivní aktivizace. Například, kohezivním pruhem materiálu mohou být pěny, gumy jakou je pryž či latexové gumy, jiná lepidla, či nějaký vysoce stálý vinylový materiál. Oddělené upevňovadlo z vysoce stálého vinylového materiálu je podrobněji popsáno v patentu U.S. 4 979 613.

Komponenty připevnění mohou zahrnovat oddělený element, připojený k pleně 20, či mohou být komplexním elementem s jedním z ostatních komponentů dané pleny 20. Například, horní vrstva 24 může být vyráběna z materiálu (například netkané struktury), jež má schopnost mechanického záběru s jiným připevňovacím komponentem (například, materiál upevnění háčkem). Dále, zadní vrstva 26 může být vytvořena z nějaké struktury dekorativního vzoru, s vrstvou lepicího povrchu přes část plochy této zadní vrstvy k vytvoření nějakého upevňovadla mechanicko/lepicí kombinace (komponent připevnění), takový, jaký je zobrazen ve zde dříve odkazovaném patentu U.S. 4 946 527. V každém z těchto případů, je příslušný komponent připevnění komplexní s nějakým dalším komponentem dané pleny. Alternativně, tento připevňovací komponent může zahrnovat nějaký diskrétní proužek nebo záplatu, připojené k tenké pleně. V přednostním ztvárnění, zobrazeném na Obr. 1, každý komponent prvního připevnění 46 obsahuje diskrétní oddělenou záplatu materiálu upevnění háčkem, připevněnou k příslušné zadní vrstvě 26 tak, aby tvořila část příslušného vnějšího povrchu 52, zatímco komponent druhého připevnění 48 je komplexní element, zahrnující část horní vrstvy 24 v druhé pasové oblasti 58.

Ve zvlášť přednostním ztvárnění středně veliké pleny, jako je plena 20 zobrazená na Obr. 1, systém pasového uzávěru 40 přednostně zahrnuje pár komponentů prvního připevnění 46. Každý komponent prvního připevnění 46 zahrnuje asi okolo 12 mm širokou (tj., obecně kolmou k příslušné podélné ose 62) a asi 19 mm dlouho záplatu daného materiálu upevnění háčkem. Komponenty prvního připevnění 46 jsou přednostně umístěny s laterální vzdáleností asi 171 mm. Každý komponent prvního připevnění 46 je rovněž rozmístěn podélně od koncového okraje 64. Pokud příslušné podélné rozmístění komponentu prvního připevnění 46 (měřeno od koncového okraje dané pleny k nejbližšímu okraji komponentu prvního připevnění) bude příliš malé, daný komponent prvního připevnění 46 může být příliš vysoko na pleně 20 a v pozici, kdy je v dotyku

-28 CZ 284210 B6 s pokožkou daného nositele. Pokud dané podélné rozmístění bude příliš veliké, komponent prvního 46 připevnění může být tak nízko, že dovoluje určité přehmutí daného elastikovaného pásu 35. Komponenty prvního připevnění 46 jsou přednostně rozmístěny asi 3 mm až 15 mm od zadního okraje dané pleny 20, přednostně asi 6 mm. Materiál upevnění háčkem použitý pro komponenty prvního připevnění 46 přednostně zahrnuje uspořádání termoplastických vidlicových hrotů 120, vytvořených na příslušné podkladové vrstvě, tyto hroty 120 každého materiálu upevnění háčkem jsou nej přednostněji orientovány pomocí příslušných zabírajících prostředků s lícem dovnitř k příslušné podélné ose 67 dané pleny 20. Systém pasového uzávěru 40 rovněž zahrnuje jediný komponent druhého připevnění 48, obsahující materiál upevnění smyčkou tvořený částí netkaného materiálu dané homí vrstvy 24.

Plena 20 dodatečně obsahuje nastavovací záplatu 50. umístěnou pod komponentem prvního připevnění 46. Tato záplata 50 zvedá komponent prvního připevnění 46 ve směru Z (tloušťka) k tomu, aby komponent prvního připevnění 46 vešel do lepšího kontaktu s komponentem druhého připevnění 48 a umožnil danému systému pasového uzávěru 40, aby byl snadněji uzavřen (s menším úsilím). Tudíž, systém uzávěru pasu 40 je efektivněji aktivován pasivně. Záplata 50 rovněž poskytuje zónu zvýšené ohybové tuhosti, jež omezuje tendenci pružných ouškových klop 88 přehnout se na komponent(y) prvního připevnění 46, čímž by uzavřely dané háčky od toho, aby byly upevněny během aplikace pleny 20. Tudíž, záplata nastavení 50 může zahrnovat jakýkoli element, který zajišťuje vytváření směru Z do komponentů prvního připevnění 46. Jak je zobrazeno na Obr. 1, daná záplata nastavení 50, každá, zahrnuje obdélníkově tvarovaný kus materiálu, umístěný pod komponentem prvního připevnění 46. Zatímco záplata nastavení 50 může být umístěna přímo pod komponenty prvního připevnění 46, záplaty nastavení 50 jsou přednostně umístěny mezi danou homí vrstvou 24 a zadní vrstvou 26. Aby se zajistil ohybově tuhý obvod okolo pasu daného nositele, laterálních okrajů příslušných záplat nastavení 50 se mohou dotýkat, či lehce překrývat boční okraje 75 elastického pásového prvku 76. Záplaty nastavení 50 přednostně obsahují 38 mm širokou a 32 mm dlouhou záplatu nastavení 50 z elastomerické pěny. Více přednostně, během výroby dané pěny, záplaty k nastavení 50 jsou tvořeny ze stejného materiálu jako prvek elastického bočního dílu 90 s prvkem elastického bočního dílu 90. jedné pleny 20 a záplaty nastavení 50 přilehlé pleny 20, vytvářené z téhož segmentu materiálu, který' je potom, co je daná plena 20 dokončena, odříznut. Tudíž, daná záplata nastavení 50 se prodlužuje od koncového okraje 64 pleny 20, směrem dovnitř ke středu pleny 20.

V přednostním ztvárněním, tato plena 20 rovněž zahrnuje elastikované boční díly 30, uspořádané v druhé pasové oblasti 58. (Tak, jak se zde používá pojem „uspořádaný“, znamená to, že nějaký element(y) dané pleny je vytvořen (připojen a umístěn) v nějakém konkrétním místě a pozici jako komplexní struktura s jinými elementy dané pleny anebo jako oddělený element, připojený k druhému elementu dané pleny.) Elastikované boční díly 30 zajišťují elastickou rozšiřitelnou úpravu, jež poskytuje pohodlnější a tvarově více padnoucí posazení této pleny 20 danému nositeli a udržuje toto posazení během celé doby nošení, a to dále potom, co byla plena 20 zatížena exsudáty. poněvadž elastikované boční díly dovolují, aby se strany pleny 20 rozšiřovaly a stahovaly. Dále, elastikované boční díly 30 vyvíjejí a udržují síly nošení (tenze), jež zvyšují úroveň tenzí vyvinutých a udržovaných jak daným systémem primárního připevnění 38, tak systémem pasového uzávěru 40, k udržování dané pleny 20 na nositeli a zlepšení pasového posazení. Elastikované boční díly 20 zvláště pomáhají při počátečním předpjetí daného elastikovaného pásu 35. protože uživatel pleny 20 typicky roztahuje elastikované boční díly 30, když nasazuje plenu 20 na daného nositele tak, že když se elastikované boční díly 30 stahují toto napětí se přenáší od příslušných elastikovaných bočních dílů 30 skrz systém pasového uzávěru 40 do elastikovaného pásu 34. Elastikované boční díly 30 dále zajišťují víc efektivní aplikaci pleny 20, protože i když nositel pleny 20 táhne jeden boční elastikovaný díl 30 dále než druhý, během používání (asymetricky), daná plena 20 se „sebeupraví“ během nošení. Zatímco plena 20 tohoto vynálezu má přednostně elastikované boční díly 30 uspořádané v druhé pasové oblasti 58,

-29CZ 284210 B6 tato plena 20 může být opatřena, alternativně, elastikovanými bočními díly 30. uspořádanými v první pasové oblasti 56 anebo jak v první pasové oblasti 56. tak ve druhé pasové oblasti 58.

Zatímco dané elastikované boční díly 30 mohou být sestaveny v množství konfigurací, jeden příklad pleny s elastikovanými bočními díly, umístěnými v obloucích (ouškové klopy) dané pleny, je popsán v patentu U.S. 4 857 067. Elastikované boční díly 30 mohou být alternativně vytvořeny v množství jiných konfigurací. Například, patent U.S. 4 381 781 popisuje plenu mající elastikovaný pás, v němž je elastomerický prvek umístěn v otevření jak horní vrstvy, tak zadní vrstvy dané pleny tak, že roztažnost daného elastického prvku nebude omezena neelastickými materiály. Zatímco uvedený patent kritizuje odstranění částí jak horní vrstvy, tak zadní vrstvy pleny v těch plochách, kde dochází ke koincidenci s daným elastickým prvkem, současní vynálezci poznali, že uspokojivý elastický výkon může být rovněž dosažen, když jen jedna anebo když žádná z částí v koincidenci horní vrstvy a zadní vrstvy jsou odstraněny, zejména, když jsou části struktury dané pleny, obsahující elastický prvek, podrobeny nějaké operaci inkrementálního mechanického roztažení, typu zde dále popsaného. Další ztvárnění pleny, zobrazující elastikované boční díly je uvedeno v patentu U.S. 4 938 753. Tento patent popisuje oděvní součástku kalhotového typu, opatřenou roztažitelnými bočními díly, vytvořenými připojením diskrétních roztažitelných prvků k bočním okrajům hlavního tělesa této součásti. Tudíž, elastikované boční díly 30 podle tohoto vynálezu mohou zahrnovat oddělený, elasticky roztažitelný materiál nebo laminát, připojené k pleně 20. Jak je zobrazeno na Obr. 1, každý elastikovaný boční díl 30 přednostně zahrnuje ouškovou klopu 88 a prvek 90 elastického bočního dílu 30 s touto operativně sdružený.

Jak je zobrazeno na Obr. 1. každá oušková klopa 88 zahrnuje tu část daného bočního dílu 72, jež se prodlužuje laterálně směrem ven od a podél boční strany 82 daného absorpčního jádra 28 k příslušné podélné ose dané pleny 20. Oušková klopa 88 se obecně prodlužuje podélně, od koncového okraje 64 dané pleny 20 k části podélného okraje 62 pleny 20, co vytváří nožní otvor se segmentem okraje nohy 106.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, každá oušková klopa 88 v druhé pasové oblasti 58 je tvořena příslušnými částmi dané horní vrstvy a zadní vrstvy 26, jež jsou protaženy za boční okraj daného absorpčního jádra 28.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu jsou elastické boční díly 30 operativně sdruženy s danou plenou 20 v ouškových klopách 88. přednostně mezi danou horní vrstvou 24 a zadní vrstvou 26 tak. že prvky 90 elastikovaného bočního dílu 30 dovolují aby tyto díly 30 byly elasticky roztažitelné v laterálním směru (laterálně elasticky roztažitelné). Tak, jak je zde používán pojem ..elasticky roztažitelný“, míní se tím segment nebo část této pleny 20, jež se prodlouží alespoň v jednom směru (přednostně v laterálním směru pokud jde o boční díly a pásy), když jsou aplikovány tenzí síly (typicky laterální tenzí síly pokud jde o boční díly a pásy) a navrátí se přibližně do své předchozí velikosti a konfigurace, když jsou tyto síly napětí odstraněny. Obecně, elastomerické materiály užitečné v tomto vynálezu se budou stažitelně vracet do alespoň 75% jejich originální konfigurace během asi 5 vteřin anebo v kratším intervalu na základě roztažnosti a jejího okamžitého uvolnění (tj., „živě“ elastické).

Prvky 90 elastických bočních dílů 30 mohou být operativně sdruženy v ouškových klopách 88 v množství různých způsobů. Například, daný prvek 90 může být operativně sdružen v elasticky stažitelném stavu tak. že nabírá anebo stahuje dané klopy 88. (Podrobnější popis způsobu, v němž mohou byt elastomerické materiály upevněny v elasticky stažitelném stavu, mohou být nalezeny v patentu U.S. 3 860 003 a v patentu U.S. 4 081 301.) Například, prvky 90 mohou být stažitelně připevněny v ouškové klopě 88 pomocí laterálního prodloužení prvku 90, připojujícího jej k jedné, či jak horní vrstvě 24, tak zadní vrstvě 26 a dovolující danému prvku 90 převzít jeho uvolněnou nebo staženou orientaci.

-30CZ 284210 B6

Alternativně, prvek 90 může být operativně sdružen v nestaženém stavu a pak upraven ke stažení. Například, prvek 90 může být vytvořen z materiálů, jež se stahují nesměrově a stávají se elastickými až po specifickém zacházení, jako je například zahřátí. Příklady takových materiálů jsou popsány v patentu U.S. 3 819 401 a v patentu U.S. 3 912 565. Podrobnější popis způsobu pro používání teplem se smršťujícího elastického prvku, je popsán v patentu U.S. 4 515 595. Typicky, daná horní vrstva, zadní vrstva, prvek elastického bočního dílu a jakékoli jiné komponenty, jsou upevněny dohromady v nestaženém stavu. Daný laminát je potom zahříván (příkladně ohřátým vzduchem) a danému prvku elastického bočního dílu je dovoleno, aby se navrátil do své uvolněné anebo stažené orientace.

Ve zvláště přednostním ztvárnění, je prvek 90 elastického bočního dílu 30 operativně sdružen v ouškové klopě 88, spojením daného prvku 90 k horní vrstvě 24, zadní vrstvě 26, či oběma, přičemž prvek 90 je v substanciálně nenaplém stavu. Alespoň část elastomerického laminátu výsledného kompozitu, obsahujícího prvek 90 je poté podrobena mechanickému roztažení, dostatečnému k permanentnímu prodloužení komponentů horní vrstvy a zadní vrstvy (neelastických komponentů) daného laminátu. Tomuto kompozitnímu elastomerickému laminátu je pak dovoleno, aby se navrátil do svého substanciálně nenaplého stavu. Daný elastikovaný boční díl 30 je tudíž formován do roztažného laminátu s „nulovým napětím“. (Alternativně, prvek 90 by mohl být operativně sdružen v napilém stavu a pak podroben mechanickému roztažení, ačkoli toto není upřednostňováno jako roztažný laminát s „nulovým napětím“.) Tak, jak je používán v tomto materiálu pojem roztažný laminát s „nulovým napětím“, tento se týká laminátu složeného alespoň ze dvou vrstev materiálu, které jsou jedna k druhé upevněny podél alespoň části jejich koextenzivních ploch, přičemž jsou v substanciálně nenaplém stavu („nulové napětí), přičemž jedna z těchto vrstev se skládá z materiálu, který je roztažitelný a elastomerický (tj., bude se navracet v podstatě od svých nenaplých dimenzí potom, co jsou aplikované síly napětí odstraněny) a druhá vrstva, jež je prodlužitelná (ale ne nutně elastomerická) tak, že na základě roztažení bude tato druhá vrstva, alespoň do určitého stupně, permanentně prodloužena tak, že na základě uvolnění aplikovaných tenzních sil. tato se nenavrátí plně do své originální, nedeformované konfigurace. Výsledný roztažný laminát s „nulovým napětím“ se tímto stává elasticky roztažitelným, a to alespoň do bodu originálního roztažení, ve směru originálního roztažení. Příklady takovýchto laminátů s „nulovým napětím“ popisuje patent U.S. 2 075 189, 3 025 199, 4 107 364. patent U.S. 4 209 563 a 4 834 741.

Zvláště přednostní způsoby a zařízení pro výrobu roztažného laminátu s „nulovým napětím“ z horní vrstvy, zadní vrstvy a elastomerického prvku umístěného mezi těmito, používá do sebe zapadajících, zvlněných válců k mechanickému roztažení těchto komponentů. Výklad o příslušném vhodném zařízení a způsobech pro mechanické roztažení částí pleny, je obsažen ve zde dříve zmíněném patentu U.S. 4 107 364 a patentu U.S. 4 834 741.

Podrobnosti obzvláště upřednostňovaného systému inkrementálního roztažení, jež mohou být použity při výrobě elastikovaných bočních dílů z roztaženého laminátu s „nulovým napětím“ tohoto vynálezu, jsou uvedeny na Obr. 8. Plně sestavená struktura 810 pleny, jež obsahuje boční díl s „nulovým napětím“, pak prochází příslušným systémem inkrementálního roztažení.

Pokud jde o Obr. 8. nastavení dané struktury 810 pleny obsahující prvky hmotně nenaplého, elastického bočního dílu (elastomerické záplaty 804) je takové, že hmotně nenaplé elastomerické záplaty 804 jsou v hmotné koincidenci se zvlněnými nebo drážkovanými segmenty 824, obsaženými na horních zvlněných válcích 825, když struktura 810 prochází mezi segmenty 824 nejhomějších zvlněných válců 825 a souvisle zvlněnými nebo drážkovanými nejdolnějšími válci 821. V přednostním ztvárnění tohoto způsobu a zařízení, drážkované segmenty 824 mají větší celkovou délku, než elastomerické záplaty 804, jak je měřeno v podélném směru tak, aby se udělil nějaký stupeň roztažitelnosti těmto částem horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26. jež jsou přilehlé elastomerickým záplatám 804 v pleně (tj., je vytvořen díl roztažení 110). Navíc, dané drážkované segmenty 824 nejsou přednostně dostatečné délky, aby sahaly do první pasové

-31 CZ 284210 B6 oblasti, protože je žádoucí neudělit stupeň roztažitelnosti té části elastomerické záplaty 804. jež bude vytvářet záplatu nastavení 50 pleny.

Zatímco přesná konfigurace, rozmístění a hloubka daných komplementárních žlábků na horních a dolních zvlněných válcích 825 se bude měnit v závislosti na takových faktorech, jako je množství elasticky žádoucí v příslušné části roztažného laminátu s „nulovým napětím“, rozteč mezi vrcholy drážek přibližně 15 mm, obsažený úhel přibližně 120ti stupňů, jak měřeno na příslušném vrcholu a hloubka drážky od vrcholku na dno přibližně 3,1 mm, jež byly použity v obzvláště přednostním ztvárnění tohoto vynálezu. Vnější vrcholek každého zvlnění na výše uvedených zvlněných válcích vykazuje typicky poloměr přibližně 0,06 mm, zatímco vnitřní drážka vytvořená mezi přilehlými korugacemi typicky vykazuje poloměr přibližně 2,5 mm. Když jsou dané zvlněné válce upraveny tak, že jejich protilehlé vrcholky překrývají jeden druhého do hloubky mezi asi 3.75 a 5 mm, byly dosaženy dobré elastické charakteristiky ve struktuře laminátu tohoto vynálezu, zahrnující elastomerické polyuretanové pěnové záplaty, hmotně nepřetržitě spojené na jejich protilehlých plochách kpolymerické zadní vrstvě a netkané horní vrstvě s plošnou váhou v rozmezí od okolo 18 do 20 gramů na čtvereční metr a složené z polypropylenových vláken.

Stupeň překrytí protilehlých vrcholků na výše uvedených zvlněných válcích 825 může být ovšem upraven, podle přání, k produkci větší či menší roztažitelnosti výsledné struktury roztažného laminátu s „nulovým napětím“.

Jak může byt patrné z Obr. 8A, struktura 810 je vytvořena pomocí opěrných válců 872. 874, k přetažení příslušných nejdolnějších zvlněných válců 821, dostatečnému, aby se zakryly aktivní vakuové porty 822 (zobrazené na Obr. 8), umístěné bezprostředně přilehle každému nepřetržitému souboru drážek 823 na nejdolnějších válcích 821. Dané vakuové porty 822, jež jsou umístěny tak, aby byly v hmotné koincidenci s příslušnými drážkovanými segmenty 824 na nejhomějších zvlněných válcích 825, jsou vnitřně připojeny skrze válce 821 kpáru vakuových tvarovek 826, jež vyvíjejí sání proti struktuře dané 810, když je na strukturu 810 působeno pomocí drážkovaných segmentů 824 těch nejvíce nahoře umístěných zvlněných válců 825.

Aby se minimalizovalo hromadění lepidla, užívaného na upevnění nenaplých elastomeríckých záplat 804. k příslušné struktuře horní vrstvy 806 a zadní vrstvě 805, či adheziva užitého k upevnění příslušných koincidujících částí vrstev 806, 805 jedné k druhé, drážkované segmenty 824 na nejhomějších zvlněných válcích 825 a nepřetržité drážky 823 na nejdolnějších válcích 821. se mohou skládat bud' z materiálu s nízkým třením, nebo mohu být pokryty samomazným materiálem s nízkým třením.

Příslušné vakuové porty 822 na nejdolnějších válcích 821. jsou přednostně pokryty porézním materiálem, jako je síťová voština 844 k zajištění podpory určitým částem struktury 810, na níž působilo vakuum a k poskytnutí dobré uchopovací plochy do této struktury 810 tak, aby to hmotně bránilo laterálnímu sklouzávání nebo posouvání dané struktury 810 přes voštinový povrch, kdykoli je na tuto strukturu 810 působeno vakuem.

Na základě optimálních okolností, maximální stupeň inkrementálního roztažení, který může být udělen částem bočního dílu s „nulovým napětím“, obsahujícím elastomerické záplaty' 804, je určen pomocí hloubky záběru mezi příslušnými drážkami na segmentech 824 nejhomějších zvlněných válců 825 a nepřetržitých drážek 823 na nejdolnějších zvlněných válcích 821. Nicméně, bylo zjištěno, že pokud není struktuře roztažného laminátu hmotně zabráněno, aby sklouzla nebo se stáhla ve směru hmotně paralelním se směrem roztahování dané struktury 810 když prochází mezi do sebe zapadajícími zvlněnými válci 821, 825, optima stupně inkrementálního roztažení není dosaženo. Tudíž, ve své nejvíce upřednostňované podobě, operace inkrementálního roztažení struktury 810 je prováděna, zatímco vnější části všech tří vrstev, obsahujících roztažný laminát s „nulovým napětím“, jsou podrobeny omezení, jak je obecně

-32CZ 284210 B6 zobrazeno na průřezu na Obr. 8B, aby se hmotně zabránilo částem struktury 810 z roztažného laminátu s „nulovým napětím“ od sklouzávání nebo stahování ve směru paralelním s požadovaným směrem roztažení, když tento prochází mezi příslušnými sestavami sekvenčně umístěných, do sebe zapadajících zvlněných válců 821, 825.

Avšak, tento vynález může být rovněž, bude-li to požadováno, v praxi použít k výhodě pomocí roztažení pouze příslušné prodlužitelné nebo tažné vrstvy nebo vrstev daného kompozitu, tj., není absolutním požadavkem, aby ty části nejvíce na vnějšku elastomerických záplat byly rovněž omezeny během příslušné operace inkrementálního roztažení. V posledně uvedeném případě, prodlužitelná nebo tažná vrstva nebo vrstvy jsou stále ještě permanentně prodlužitelné během procesu inkrementálního protažení, ale směr Z vybočení ve výsledné struktuře roztažného laminátu s „nulovým napětím“, může být poněkud méně zvýrazněn, když je napětí roztažení odstraněno. Toto je v důsledku skutečnosti, že daný elastomerický člen podstupuje menší stupeň původního roztažení během takového procesu. V souladu s tím může pouze podstoupit toto stejné množství retrakce, když se navrátí do své nezkroucené konfigurace.

Ztvárnění roztažného laminátu s „nulovým napětím“ výše uvedeného typu, může rovněž projevovat určitý stupeň disproporčního lokálního napětí v prodlužitelné struktuře anebo strukturách, obzvláště v plochách bezprostředně přilehlých protilehlým okrajům příslušných elastomerických záplat. V případě neprůhledné struktury zadní vrstvy, tyto disproporčně naplé části mohou být uspokojivě ztenčeny tak, že se mohou dokonce jevit jako průhledné, navzdory skutečnosti, že nedošlo k žádnému porušení. V takových případech příslušná funkčnost (například nepropustnost) daných částí struktury pleny z roztažného laminátu s „nulovým napětím, není porušena. Ztvárnění posledně uvedeného typu jsou normálně používána v situacích, kde příslušný estetický stav části z roztažného laminátu s „nulovým napětím“ výsledné pleny je buď schovaný před zraky pomocí daného designu nebo konfigurací pleny, či, je-li viditelný, není předmětem žádného zájmu uživatele dané pleny.

V ještě jednom ztvárnění tohoto vynálezu, dokonce i porušení jedné nebo více prodlužitelných neelastických struktur nemusí učinit výslednou strukturu roztažného laminátu s „nulovou strukturou“ nepřijatelnou pro její zamýšlený účel (například, porušení struktury zadní vrstvy nutně neničí funkčnost struktury laminátu pro zamýšlený účel, pokud jedna z ostatních vrstev ve struktuře laminátu poskytuje požadovanou funkci v hotovém výrobku). Například, určitý stupeň porušení v prodlužitelné struktuře zadní vrstvy neničí nepropustnost výsledné struktury pleny, pokud dané elastomerické záplaty rovněž obsahují tekutinu nepropustný materiál). To zvláště platí se zřetelem k těm ztvárněním struktury roztažného laminátu s „nulovým napětím“, jež používají hmotně nepřerušeného spojení mezi příslušnými řečenými vrstvami, protože relativně těsná přilnavost těchto vrstev jedné k druhé po inkrementálním roztažení činí takové poškození vrstvy obtížným zaznamenat daným koncovým uživatelem anebo nositelem příslušné pleny.

Protože struktura 810, znázorněná na Obr. 8-8B je substanciálně nepropustná vzduchu v důsledku přítomnosti nej hornější struktury zadní vrstvy 805. vakuové porty 822. pokryté porézním voštinovým materiálem 844 mohou, je-li to požadováno, být použity bezprostředně přilehle každého souboru podélně orientovaných drážek 823 v nejdolnějších zvlněných válcích 821. Pokud jsou příslušné elastomerické záplaty 804 dostatečně prostupné průchodu vzduchu, sací síly generované vakuem budou procházet skrze danou strukturu zadní vrstvy 806 a elastomerickými záplatami 804 tak. aby pevně upnuly překrývající se části zadní vrstvy 805.

V tomto případě, všechny tři vrstvy obsahující části pleny z roztaženého laminátu s „nulovým napětím“, budou omezeny během operace inkrementálního roztažení.

Kdyby dané elastomerické záplaty 804 nebyly substanciálně propustné průchody vzduchu, bylo by nezbytné buď (a) nastavit dané vakuové porty 822 a překrývající se voštinový materiál 844 hned na vnějšku protilehlých okrajů elastomerických záplat 844 tak, aby mohly být síly sání aplikovány na strukturu zadní vrstvy 805 skrze strukturu horní vrstvy 806, anebo (b) omezit

- CZ 284210 B6 všechny tři vrstvy obsahující části struktury 810 pleny z roztažného laminátu s „nulovým napětím“ pomocí zařízení vhodného stahovacího přístroje, schopného působení na příslušné protilehlé plochy dané struktury 810 pleny.

Síly sání, aplikované na strukturu 810, zobrazené na Obr. 8-8B, prostřednictvím vakuových portů 822 působící skrze porézní voštinový materiál 844, hmotně brání těmto částem struktury 810, obsahujícím hmotně nenaplé elastomerické záplaty 804 od sklouzávání anebo stahování v laterálně vnitřním směru, když procházejí mezi do sebe zapadajícími částmi nepřetržitých drážek 823 na nejdolnějších zvlněných válcích 821 a drážkovaných segmentů 824 na nejhomějších zvlněných válcích 825.

Poněvadž části roztažného laminátu s „nulovým napětím“ struktury 810, obsahující elastomerické záplaty 804, jsou laterálně omezovány během celé operace sekvenčního roztahování pleny, všechny části této struktury 810 roztažného laminátu s „nulovým napětím“, umístěné mezilehle příslušným bodům omezení, jsou podrobeny hmotně rovnoměrnému, inkrementálnímu roztažení, když daná struktura 810 prochází mezi nepřetržitými drážkami 823 na nejdolnějších zvlněných válcích 821 a do sebe zapadajícími částmi drážkovaných segmentů 824 na nejhomějších zvlněných válcích 825.

Toto nejenom maximalizuje efektivnost příslušné operace inkrementálního roztažení struktury pomocí přinucení dané prodlužitelné horní vrstvy a struktur zadní vrstvy, upevněných k elastomerickému prvku, aby podstoupily největší možný úhel prodloužení během dané operace roztahování, ale rovněž hmotně zabraňuje disproporčně vysokému napnutí dané homí vrstvy a/nebo struktur zadní vrstvy, k nimiž jsou tyto upevněny v plochách bezprostředně přilehlých protilehlým, obvodovým okrajovým částem daných elastomerických záplat.

Obr. 9 popisuje alternativní systém inkrementálního roztažení struktury, který může být použit. V systému inkrementálního roztažení struktury, znázorněném na Obr. 9, je namontován, přilehle každé straně drážkovaných segmentů 924 nejhomějších zvlněných válců 925, pár pružně stlačitelných disků 940. Tyto stlačitelné disky 940 mají dostatečně velký průměr, aby těsně sevřely strukturu 910 pleny a podržely ji pevně proti koincidujícím nedrážkovaným částem nejdolnějších zvlněných válců 921. jak je obecně znázorněno na průřezu v Obr. 9A. Jako dané vakuové porty a porézní voštinový materiál ve ztvárnění na Obr. 8, příslušný efekt sepnutí, vytvořený danými stlačitelnými disky 940 a příslušnými koincidujícícmi nedrážkovanými částmi nejdolnějších válců 921, hmotně brání části struktury 910, obsahující elastomerické záplaty 904, od stažení ve směru paralelním ke směru příslušného roztahování, když daná struktura 910 prochází mezi do sebe zapadajícími, zvlněnými válci. Ztvárnění Obr. 9 může být použito se stejným zařízením na laminátové struktury složené ze struktur, jež jsou buď propustné, anebo nepropustné průchodu vzduchu.

Ze zde obsaženého popisu je zřejmé, že tento zdokonalený způsob a zařízení mohou být využívány k výhodě produkce širokého rozmezí plen, ať složených úplně z anebo obsahujících jednu anebo více izolovaných, diskrétních částí struktury roztažného laminátu s „nulovým napětím“.

Rovněž se uznává, že zatímco pár do sebe zapadajících zvlněných válců, majících svá zvlnění v ose hmotné paralelní jednoho s druhým, je popsán na příslušných doprovodných nákresech, tento vynález může být praktikován se stejným zařízením za použití zvlněných válců, v nichž daná zvlnění nejsou všechna orientována paralelně jedno s druhým. Navíc, tyto konfigurace na takovýchto párech zvlněných válců nemusí být nutně v ose paralelní buď k příslušnému, anebo příčně podélnému směru. Například, jestliže je požadován nějaký křivočarý pás anebo část pásu nohou v pleně na jedno použití, sestavené za použití technologie roztažného laminátu s „nulovým napětím“, zde popsané, příslušné do sebe zapadající zuby na párech zvlněných válců používaných k inkrementálnímu roztažení části struktury pleny z laminátu s „nulovým napětím“,

-34CZ 284210 B6 mohou být uspořádány v žádoucí křivočaré konfiguraci s cílem vytvoření elasticity podél žádoucí křivočaré kontury spíše než v rovné linii.

Dále se uznává, že zatímco přednostní postupy zde popsané používají do sebe zapadající, cylindrické zvlněné válce, principy omezení dané struktury mohou být rovněž realizovány za použití operace přerušovaného lisování, užitím do sebe zapadajících tlačných desek k inkrementálnímu roztažení částí dané struktury či řečeného výrobku z roztažného laminátu s „nulovým napětím”. V posledně jmenovaném případě je jediným požadavkem, aby části struktury roztažného laminátu s „nulovým napětím”, jež mají být inkrementálně roztaženy, byly adekvátně omezeny vhodnými vakuovými či upínacími zařízeními před tím, než mohou do sebe zapadající tlačné desky vykonávat dostatečnou sílu na danou strukturu, jež by způsobila sklouznutí nebo stažení ve směru paralelním ke směru daného roztahování.

Příslušné prvky 90 elastických bočních dílů 30 mohou být připojeny buď k horní vrstvě 24, nebo zadní vrstvě 26, či k oběma, za použití buď konfigurace přerušeného spojení, nebo konfigurace hmotně nepřetržitého spojení. Jak je použito zde, „přerušovaně“ spojená struktura laminátu znamená takovou strukturu laminátu, v níž jsou příslušné vrstvy původně připojeny jedna ke druhé v diskrétních, od sebe rozmístěných bodech, anebo takovou strukturu laminátu, v níž jsou příslušné vrstvy hmotně nespojeny jedna s druhou v diskrétních, od sebe rozmístěných plochách. A obráceně, struktura „hmotně nepřetržitě“ spojené struktury laminátu znamená takovou strukturu, ve které jsou dané vrstvy původně spojeny hmotné nepřetržitě jedna s druhou po celých plochách příslušného propojení. Konfigurace přerušovaného spojení je normálně žádoucí pro struktury laminátu s „nulovým napětím” v těch situacích, kde jsou hmotně inelastické struktury v daném laminátu relativně prodlužitelné, či tažné, bez porušení a kde je v konečném laminátu požadován vysoký stupeň vybočování ve směru Z. Konfigurace nepřerušeného spojení byla shledána jako žádoucí pro ty struktury z laminátu s „nulovým napětím”, kde stupeň vybočování ve směru Z konečného laminátu není primární důležitosti a jednu nebo více z relativně inelastických struktur v daném laminátu je obtížné prodloužit, či táhnout, bez způsobení porušení materiálu. V posledně jmenované situaci, konfigurace hmotně nepřerušeného spojení udržuje po operaci inkrementálního roztažení všechny vrstvy daného laminátu v relativně těsné přilnavosti jedné s druhou. V souladu s tím, dokonce i když jedna nebo více z relativně inelastických struktur jsou poškozeny až do bodu porušení materiálu, během příslušné operace inkrementálního roztažení, relativně těsná přilnavost poškozených částí relativně inelastické struktury/struktur k elastomerické vrstvě, činí obtížným pro koncového uživatele, aby si všiml, že došlo k jakémukoli poškození. Za předpokladu, že dané porušení relativně inelastické struktury nebo struktur nezničilo zamýšlenou funkčnost dané struktury (například nepropustnost) příslušné poškození, jež vznikne relativně inelastické struktuře nebo strukturám, během operace inkrementálního roztažení, se obecně nechápe v koncovém produktu jako negativní.

Takto neočekávaným prospěchem, který plyne z používání konfigurace s nepřerušeným spojením ve zvláště přednostních strukturách z laminátu s „nulovým napětím“ je, že dovoluje výrobci dané pleny, aby vybíral z daleko většího rozmezí relativně inelastických struktur, jež mohou být úspěšně použity v laminátech tohoto vynálezu. V podstatě to dovoluje použití relativně inelastických struktur, jež by za normálních okolností nebyly považovány za tažné v jakémkoli ocenitelném rozsahu ve strukturách z laminátu s „nulovým napětím“. V souladu s tím, pokud nebude jinde výslovné stanoveno jinak, pojem „tažný”, jak je zde používán inelastické struktury, které během operace inkrementálního roztažení procházejí určitým stupněm ztenčování, či poškození.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, příslušný prvek 90 elastického bočního dílu 30 je hmotně nepřerušené spojen jak s danou horní vrstvou 24, tak zadní vrstvou 26, za použití nějakého adheziva. Lepicí aplikátor může být použit k aplikaci substanciálně rovnoměrné a nepřerušené vrstvy lepidla na zadní vrstvu 26 a/nebo horní vrstvou v těch předem určených plochách, kde bude umístěn hmotně nenaplý prvek 90. V zejména přednostním ztvárnění, je

-35CZ 284210 B6 vybrané adhezivum roztažitelné a daný lepicí aplikátor zahrnuje systém aplikace jeho foukání v taveném stavu.

Dokonalý kontakt horkého adheziva s danou zadní vrstvou 26 po dobu, jež uteče před inkrementálním roztažením výsledné části laminátu pleny s „nulovým napětím”, zajišťuje změknutí zadní vrstvy 26. U některých struktur, jako je konvenční polyetylénový materiál zadní vrstvy, bylo toto změknutí shledáno prospěšným při minimalizaci poškození zadní vrstvy během postupu inkrementálního roztahování struktury. Toto může být zvláště důležité v situacích, kde řečená struktura uděluje příslušné pleně určitou funkci (například nepropustnost).

Alternativně prvek 90 elastického bočního dílu 30 a jakékoli jiné komponenty, obsahující části pleny 20 s „nulovým napětím“, mohou být spojeny jeden s druhým přerušovaně anebo nepřerušovaně, za použití nezahřátého adheziva, tepelného spojení, spojení tlakem, ultrazvukového spojení, dynamického mechanického spojení, či jakéhokoli jiného způsobu, který je známý současnému stavu techniky.

Prvky 90 elastického bočního dílu 30 mohou mít množství různých velikostí, tvarů, konfigurací a materiálů. Například, elastikované boční díly 30 mohou být z jednoho anebo z množství prvků 90, operativně sdružených v každé ouškové klopě 88. Tyto prvky 90 mohou mít proměnné šířky a délky, či mohou obsahovat relativně úzké pásy elastomerického materiálu anebo elastomerickou záplatu větší plochy. Příkladné elastomerické pěny, jež byly shledány vhodnými pro užití v prvku 90 obsahují přírodní gumové pěny s příčnou vazbou mající hustotu 0.214 gramu na ciť či polyuretanové pěny, mající hustotu okolo 0,033 gramů na cm³. Jiné vhodné elastomerické materiály pro použití jako prvky 90 obsahují „živou”, syntetickou anebo přírodní gumu, jiné pěny ze syntetické nebo přírodní gumy, elastomerické folie (včetně fólií smršťujících se žárem), elastomerický mul, elastomerické tkané nebo netkané struktury, elastomerické kompozity jako jsou elastomerické netkané lamináty, či podobně.

Jak je znázorněno na Obr. 1, prvek 90 zahrnuje záplatu z elastomerického materiálu (elastomerická záplata), jež se přednostně roztahuje skrze většinu délky dané ouškové klopy 88 v druhé pasové oblasti 58. Když je daná plena vyráběna, tato elastomerická záplata je přednostně umisťována tak, že tvoří nejenom daný prvek 90 jedné pleny, ale rovněž záplatu k nastavování v první pasové oblasti 56 dané přilehlé pleny. Tudíž, problémy se soutiskem při upevňování prvků bočního dílu k pleně ve vysoké rychlosti jsou vyloučeny. Takto se daný prvek 90 přednostně roztahuje od koncového okraje 64 dané pleny 20, směrem dovnitř k nožnímu okraji 106 dané ouškové klopy 88. Délka a šířka prvků 90 je diktována funkčním designem dané pleny 20.

Zatímco prvek 90 elastického bočního dílu 30 se může podélně roztahovat, skrz celou délku ouškové klopy 88, dává se přednost tomu, aby se roztahoval jen skrze část délky dané ouškové klopy 88 tak, aby to vytvářelo díl roztažení 110. Jak je znázorněno na Obr. 1, tento díl roztažení 110, část elastikovaného bočního dílu 30 podélně nataženého od okraje základny 108 prvku 90 k danému okraji nohy 106 ouškové klopy 88, byl rovněž mechanicky roztažen, a to alespoň do stupně, aby byl roztažitelný (například, materiály, jež tvoří díl roztažení 110, již byly předběžně vyztuženy tvářením anebo permanentně prodlouženy). Tento „předběžně vyztužený tvářením“ díl roztažení, dovoluje této části elastikovaného bočního dílu 30, aby se efektivně prodlužoval (podával), když je část roztažného laminátu s „nulovým napětím“ elastikovaného bočního dílu 30 roztažena, a to bez generování nadbytečných sil napětí v blízkosti oblastí nohou daného nositele, jež by mohly způsobovat podráždění pokožky nebo rudé stopy na jeho nohách (například, bez „předběžně vyztuženého tvářením“ dílu roztažení, by byly tenzí síly soustředěny podél linie skrz daný díl roztažení 110, když by byl elastikovaný boční díl 30 roztažen, což by mohlo zanechat otisk, třít či odírat pokožku nositele). Zatímco existuje množství způsobů, jak předepnout daný díl roztažení 110 elastikovaných bočních dílů 30, díl roztažení 110 je přednostně předem vyztužen tvářením stejným způsobem, jako je prováděno mechanické roztažení na části

-36CZ 284210 B6 roztažného laminátu s „nulovým napětím“. Zatímco díl roztažení 110 elastikovaných bočních dílů 30 může být vytvořen z množství různých materiálů, v přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 1, je díl roztažení 110 tvořen zčásti horní vrstvy 24 a zadní vrstvy 26, vytvářejících ouškovou klopu 88.

Bylo zjištěno, že charakteristiky roztažení obsahují příslušné síly roztažení, modul roztažení, použitelnou roztažnost (roztažení), příslušné stahovací síly, elastické klouzání, elastickou hysterezi a rychlost stahování elastikovaných bočních dílů 30, jež jsou důležitými předměty úvah při výkonnosti jak daných elastikovaných bočních dílů 30, tak dané pleny 20. Charakteristiky roztažení dávají danému uživateli/nositeli celkově vnímavou „pružnou roztažitelnost“ během použití. Tyto rovněž ovlivňují schopnost uživatele, aby dosáhl vhodný stupeň aplikace roztažnosti (tj., pro „normálně“ chápané napínání pleny 20 během aplikace je úplné množství výsledné roztažnosti to, co je žádoucí k dosažení/udržování dobrého posazení a pohodlí). Elastikovaný boční díl 30 s relativně vysokým modulem roztažení může vést k rudým znamením na pokožce daného nositele, zatímco relativně nízký modul roztažení může způsobovat na nositeli prohýbání/sklouzávání. Elastikované boční díly 30, jež mají příliš malou použitelnou roztažnost, nemusí dosáhnout vhodné úrovně tělesného pohodlí a mohou přispívat k tomu, že daná plena 20 bude nepohodlná při nošení a bude se obtížně nasazovat. Plena 20, jež má elastikované boční díly 30 s velmi malými stahovacími silami, či špatným elastickým skluzem nebo elastickou hysterezi, nemusí držet na místě na daném nositeli a může mít tendenci k prohýbání/sklouzávání na nositeli, což má za následek špatné posazení a zadržování.

Pokud jde o elastikované boční díly 30, tohoto vynálezu, bylo zjištěno, že charakteristiky roztažnosti dané roztažné síly a modul roztažení jsou přednostně v rámci definovaných rozmezí. Síla roztažení je přednostně větší než, či rovnající se 2,5 N. Upřednostňuje se, aby tyto síly roztažení byly generovány v roztaženích mezi asi 6,25 mm a 31,25 mm. Pokud jde o nejpřednostnější ztvárnění, elastikované boční díly 30 mají přednostně sílu roztahování asi 2,5 N a okolo 5 N při roztažení mezi asi 6,25 mm a okolo 18,75 mm.

Použitelná roztažnost měří maximální množství materiálu k dispozici v daných elastikovaných bočních dílech 30 k vratnému roztažení pro způsobení se tělu nositele během nošení. Tudíž, množství roztažnosti k dispozici se vztahuje k maximálnímu množství roztažení, jež má nositel pleny 20 k dispozici k nasazení dané pleny 20 jejímu nositeli. Navíc, maximálnímu množství navratitelného roztažení, použitelného pro plenu 20, aby se přizpůsobovala tělu daného nositele. Roztažnost k dispozici se vypočítává z následující rovnice: ((délka roztažení - původní délka)původní délka) x 100. Minimální množství použitelné roztažnosti požadované pro aplikaci pleny 20 za použití elastikovaných bočních dílů 30, je přednostně použitelné roztažení alespoň 30 % pro nositele plen střední velikosti a nejméně 50 % pro velké nositele.

Množství trvalé stahovací síly (napětí), vyvíjené elastikovaným bočním dílem 30 na nositele, je důležitou schopností elastikovaného bočního dílu 30. Elastikovaný boční díl 30 s nedostatečnými stahovacími silami může vést ke sklouzávání pleny 20 dolů po tom, co byla nošena a naplněna. Nadbytečné síly stahování mohou omezovat pohodlí daného nositele a vytvářet tlaková znamení na jeho pokožce. Síla stahování je měřena jako síla produkovaná na šířku jednotky , zatímco je v určitém směru uvolňován elastomerický kompozit. V přednostních ztvárněních tohoto vynálezu, síly stahování elastikovaných bočních dílů 30 jsou přednostně alespoň 90 gramů na 25 mm při roztažení 50 % (roztažení 50 % vyžaduje, aby byl daný vzorek roztažen na 1,5 krát své původní délky).

Typické elastomerické materiály vykazují smyčku hystereze díly v jejich schopnosti zatížení/napětí. To jest, pro nějaké dané roztažení je síla (síla roztažení) potřebná kjednoosému roztažení daného elastomerického materiálu větší, než síla (síla stahovací), jíž elastomerický materiál vyvíjí, když je mu dovoleno stáhnout se ze svého stavu před roztažením. Na první křivku může být odkazováno jako na „křivku zatížení“ a na druhou jako na „křivku nezatížení“.

-37CZ 284210 B6

Síla roztažení „zatížením“ (síla roztažení) je pociťována nositelem, když je elastikovaný boční díl roztažen pro aplikaci pleny na nositele. Nositel skoro více „pociťuje“ příslušné stahovací síly „nezatížení“ (síla stahovací), jakmile je daná plena nasazena. Tudíž, ztráta hystereze by neměla být tak vleká, aby stahovací síla byla tak malá, že by dovolila prohýbání/sklouzávání pleny na jejím nositeli.

Všechny elastomerické materiály podrobené trvalému zatížení/napětí mají síly s časem se zmenšující (tj., elastické klouzání). Je tudíž žádoucí ujistit se, že tato redukce v silách nošení během času neklesne pod určité minimum pro stabilitu nošení. Elastické klouzání by tudíž mělo být udržováno na minimu. V přednostních ztvárněních tohoto vynálezu, konečná délka elastomerického materiálu není větší, než asi 1,2 krát originální délky pod napětím po dobu 30 minut.

Síly roztažení a použitelná roztažnost daného elastikovaného pásu 35, mohou být důležitými předměty úvah při příslušné výkonnosti jak elastikovaného pásu 35, tak elastikovaných bočních dílů 30. Zatímco síly roztažení elastikovaného pásu 35 mohou být větší než síly roztažení elastikovaných bočních dílů 30, v přednostním ztvárnění tohoto vynálezu jsou síly roztažení elastikovaného pásu 35 v jeho navržených rozpětích menší anebo se rovnají silám roztažení každého elastikovaného bočního dílu 30 v jeho navržených roztaženích. Elastikovaný pás 35, který má menší síly roztažení, než jsou síly daných elastikovaných bočních dílů 30. zajišťuje snadný břišní pohyb bez posunutí pleny 20 na daném dítěti. Větší síla roztažení elastikovaných bočních dílů 30 dovoluje malé rozměrové změny nad bokem a pod břichem k udržování tohoto výrobku v pohodlném napětí na nositeli. Tento design poskytuje lepší posazení, menší únik a zvýšené pohodlí pro nositele prostřednictvím omezení prohýbání, odchlipování, přehmování a zahrnování napředu dané pleny 20 a celkového posouvání/sklouzávání dané pleny 20 anebo jejího absorpčního jádra 28, na nositeli během používání. Jak je zde vyloženo, Obr. 6 popisuje alternativní ztvárnění tohoto vynálezu, v němž tvarovaný „díl roztaženého břicha“ má přednostně menší síly roztažení (a/nebo vyšší roztažnost k dispozici), než elastikované boční díly 30 k zajištění zdokonaleného výkonu, zde diskutovaného.

Elastikované boční díly 30 mohou být rovněž opatřeny diferenciální roztažitelností podél příslušné podélné osy, když jsou roztaženy v laterálním směru. Tak, jak je užit v tomto materiálu, pojem „diferenciální roztažitelnost“ se používá k označení materiálu, který má nerovnoměrný stupeň elastických roztažných schopností, jak měřeno ve směru roztahování v různých bodech podél osy orientované hmotně kolmo ke směru roztahování. To může, například, obsahovat měnění elastického modulu nebo použitelné roztažnosti anebo obojího, daného elastomerického materiálu(ů). Diferenciální roztažitelnost je přednostně navržena do elastikovaných bočních dílů 30 tak, aby se daná laterální roztažnost měnila podélně prostřednictvím alespoň části elastikovaného bočního dílu, jak měřeno od koncového okraje 64 pleny 20 k danému nožnímu okraji 106 ouškové klopy 88. Bez přání, abychom byli vázáni jakoukoli teorií, se má za to, že diferenciální roztažitelnost podél podélné osy, dojde-li k roztažení v laterálním směru, dovoluje elastikovanému bočnímu dílu 30, aby se diferenciálně roztahoval a přizpůsoboval pásu daného nositele během použití, při současném zajišťování bezpečného ukotvení okolo boku nositele tak, aby to podporovalo trvalé posazení a omezoval únik v pase a nohách. Tato konfigurace může dovolit větší „roztažení“ v oblasti boků k přizpůsobení se změnám v rozměru těla nositele, když se tento pohybuje a mění pozice (sezení, stání, ležení). V alternativním ztvárnění, stupeň omezené laterální roztažitelností v části elastikovaného bočního dílu, přilehlého koncovému okraji 64 pleny 20. vyžaduje, aby bylo více úplného roztažení převzato elastikovaným pásem 34. což vede k více lokalizovanému roztahování elastikovaného pásu 34 a pohodlnějšímu břišnímu posazení.

Diferenciální roztažitelností může býti dosaženo řadou různých způsobů. Elastikované boční díly 30 mohou mít mnohonásobné, spojené elastomerické materiály, mnohonásobné konfigurace pro tyto elastomerické materiály, či vlastnosti roztažení daného elastomerického anebo jiného

-38CZ 284210 B6 materiálu, či materiálů, ze kterých se skládá daný elastikovaný boční díl 30, mohou být nerovnoměrné. Diferenciální roztažitelnosti může být například dosaženo ve vybraných přilehlých částech elastikovaného bočního dílu pomocí použití elastomerických materiálů, které mají proměnnou roztažnost nebo síly stahování, modul anebo jiné přirozené vlastnosti takové, že 5 v jedné části daného elastikovaného bočního dílu 30 je dosaženo větší či menší (proměnné) laterální roztažitelnosti. Dané elastomerické materiály mohou mít rovněž proměnné délky, velikosti a tvary, poskytující diferenciální roztažitelnost. Mohou být použity rovněž jiné způsoby proměny příslušných vlastností materiálů, formující elastikované boční díly 30, jež jsou známy současnému stavu techniky.

Zvláště upřednostňovaným způsobem a zařízením pro udělení proměnného stupně roztažitelnosti nějakému roztažnému laminátu s „nulovým napětím“, je nechat projít tento laminát s „nulovým napětím“ skrze alespoň jeden soubor do sebe zapadajících zvlněných válců, jež mají zvlnění nerovnoměrného profilu podél svých bodů anebo bodu styku s danou strukturou laminátu s 15 „nulovým napětím“. Výsledkem je, že příslušné části struktury laminátu, procházející mezi souborem válců, jsou nerovnoměrně roztaženy. Toto postupně produkuje roztažný laminát s „nulovým napětím“, který je nerovnoměrně elastikován ve směru hmotně kolmém k daným, nerovnoměrně profilovaným zvlněním.

Plena 20 je přednostně nasazena nějakému nositeli pomocí nastavení jedné z pasových oblastí, přednostně druhé pasové oblasti 58, pod nositelovými zády a protažením zbytku pleny 20 mezi jeho nohami tak, aby daná druhá pasová oblast, přednostně první pasová oblast 54. byla umístěna napříč předku daného nositele. Příslušné části 94 páskového poutka 92 jsou tehdy uvolněny z uvolňovací části 95. Uživatel pak obalí elastikovaný boční díly 30 okolo daného nositele, přičemž stále ještě svírá část 94. Elastikovaný boční díl 30 bude typicky roztažen a napnut během této operace tak, aby byl přizpůsoben velikosti a tvaru nositele. Komponent prvního upevnění 112, vrstva připojení adhezivem 96, je upevněn k danému druhému upevňovacímu komponentu 114 příslušného prvku k přiložení 44 k provedení bočního uzávěru. V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, když je formován boční uzávěr, je také „automaticky“ formován pasový uzávěr, tj. pasový· uzávěr je aktivován pasivně. Toto pasové uzavření je vytvořeno záběrem komponentů prvního připevnění 46 s komponentem druhého připevnění 48. Elastikovaný pás 35 je předpjat pomocí vytvoření pasového uzávěru tak,a by poskytoval výhody příslušného posazení a zadržování zde popisované.

Jak je znázorněno na Obr. 4A-4D, elastická pasová úprava 34 tohoto vynálezu se pohybuje a přizpůsobuje pasu daného nositele, když tento sedí, stojí či se pohybuje tak, že příslušný koncový okraj je ve stejném hlavním vztahu se zřetelem k pupku nositele, když tento stojí, sedí nebo vstane po sezení. Výklad, který dále následuje, se tudíž týká příslušných relativních pohybů ve vztahu k uvedenému pupku. Jak je znázorněno na Obr. 4A, příslušná zóna dílu linie okolo 40 pasu 138 je v kontaktu s pasem daného nositele a pohodlně sedí proti jeho pasu jako výsledek napětí, indukovaného v elastikovaném pásu 35 prostřednictvím uzávěru pasu, když je počátečně aplikován. Jak je znázorněno na Obr. 4B, když si nositel začíná sedat, zóna dílu vzájemného propojení 130 se otáčí okolo zóny prvního ohybového závěsu 132 a okolo zóny druhého ohybového závěsu 134 k posunutí daného elastikovaného pásu 35 z roviny, v níž původně byl.

Pasový okraj daného absorpčního jádra 28 má tendenci pohybovat se směrem k pupku. Jak je znázorněno na Obr. 4C, když daný nositel pokračuje se sedáním, absorpční jádro 28 je tlačeno dále směrem k pupku, zatímco zóna dílu vzájemného propojení 130 má tendenci se ohnout a složit okolo zásobního jádra 1304. Břicho daného nositele rovněž začíná tlačit směrem ven k ohybovému odchýlení zóny dílu linie okolo pasu 138 ve vztahu k zóně tvarovacího dílu 136 okolo předem uspořádané zóny pasového ohybového závěsu 140. Jak je znázorněno na Obr. 4D, s kompletně sedícím nositelem, dané absorpční jádro 28 tlačilo do svého nejzazšího rozsahu proti břichu se zónou dílu vzájemného propojení 130 úplně ohnutou proti vnitřní části absorpčního jádra 28. Zóna tvarovacího dílu 136 je ohybově odchýlena, aby byla v kontaktu s vnitřní částí břicha, zatímco zóna dílu linie okolo pasu 138 byla úplně tlačena a ohybově

-39CZ 284210 B6 odchýlena okolo předem uspořádané zóny ohybového závěsu 140 k přizpůsobení se vyčnívajícímu pasu nositele. Takto je udržováno pohodlné posazení mezi elastikovaným pásem 35 a pasem nositele. Když daný nositel vstává ze sedu, tento postup je opakován v obráceném pořadí pomocí pružnosti zóny pasového ohybového závěsu 140, která zajišťuje návratnou sílu/hybnost, jež dovoluje zóně dílu linie okolo pasu 138, aby udržovala kontakt s pasem nositele, když tento pokračuje ve vstávání a vrátila zónu tvarovacího dílu 136 a zónu linie okolo pasu 138 do jejich předchozí užité (předpjaté) konfigurace proti pásu pomocí tření, nakonec vytahuje zónu dílu vzájemného propojení 130 nahoru do její původní pozice s dokonalým kontaktem mezi elastikovaným pásem 35 a pásem nositele. Po několika cyklech nošení se stav podobný tomu, jaký je znázorněn na Obr. 4B, stává „neutrální“ pozicí během stání a všechny další pohyby nositele pak připomínají cyklus znázorněný na Obr. 4B až 4D.

Obr. 5 znázorňuje alternativu sestavení elastikovaného pásu tohoto vynálezu. Elastikovaný pás 535 se skládá z části zadní vrstvy 26, přednostně předběžně vyztužené tvářením, části homí vrstvy 24 a elastického laminátu, obsahujícího elastomerický prvek 76 a prvek čelní plochy 501. Elastomerický prvek 76 je umístěn mezi příslušnou zadní vrstvou 26 a prvkem čelní plochy 501, s homí vrstvou 24 umístěnou mezi zadní vrstvou 26 a elastomerickým prvkem 76. Elastikovaný pás 635 je přednostně formován výrobou pleny s homí vrstvou 24 a zadní vrstvou 26, spojenými dohromady, a v odděleném kroku vytvořením bilaminátu z elastomerického prvku 76 a prvku čelní plochy 501 a následně připojením tohoto bilaminátového materiálu k homí vrstvě 24 dané kombinace homí vrstva 24 'zadní vrstva 26 s elastomerickým prvkem 76 čelem k homí vrstvě 24 tak, aby daný prvek čelní plochy 501 kontaktoval pokožku daného nositele. V tomto ztvárnění je elastomerický prvek 76 přednostně teplem se smršťující elastomerický materiál, jak zde bylo dříve popsáno. Prvek čelní plochy 501 je přednostně měkký, nedráždivý materiál, takový'jako dříve popsané materiály, se zřetelem k příslušným materiálům vhodným pro použití jako homí vrstva 24. Prvek čelní plochy 501 je přednostně netkaným materiálem, podobným netkanému materiálu upřednostňovaného pro použití jako homí vrstva 24.

Obr. 5A představuje další alternativu sestavení elastikovaného pásu tohoto vynálezu. Elastikovaný pás 535 se skládá z části zadní vrstvy 26. přednostně předběžně vyztužené tvářením, prvku čelní plochy 501. elastomerického prvku 76 umístěného mezi příslušnou zadní vrstvou 26 a prvkem čelní plochy 501, části homí vrstvy 24 umístěné mezi zadní vrstvou 26 a elastomerickým prvkem 76. a pružného prvku 77 umístěného mezi homí vrstvou 24 a elastomerickým prvkem 76. Elastikovaný pás 535 je přednostně formován ze stejných materiálů, jak bylo dříve uvedeno a stejným způsobem jak bylo dříve vyloženo, se zřetelem ke ztvárnění znázorněném na Obr. 5, s výjimkou toho, že je vytvořen trojlaminát z prvku čelní plochy 501, elastomerického prvku 76 a pružného prvku 77 a pak upevněn k homí vrstvě 24.

Obr. 6 znázorňuje alternativní ztvárnění pleny 20 a elastické pasové úpravy tohoto vynálezu. Elastická pasová úprava 634 zahrnuje zónu dílu vzájemného propojení s relativně vysokou tuhostí tlaku okraje 130, ohybově připojenou k souboru zadržování 22. elastikovaný pás 635 s dílem „roztaženého břicha“, ohybově připojený k zóně dílu vzájemného propojení 130, zónu prvního ohybového závěsu 132, ohybově spojující zónu dílu vzájemného propojení 130 se souborem zadržování 22, a zónu druhého ohybového závěsu 134, ohybově spojující elastikovaný pás 635 se zónou dílu vzájemného propojení 130. Jak je znázorněno na Obr. 6, elastikovaný pás 635 má hluboký „pentagonální“ tvar, vytvářející „díl roztaženého břicha“. Tento elastikovaný pás 635 je delší (podélný rozměr) k zajištění primárního bočního uzávěru, jenž má být vytvořen pod plochou pohybu břicha. Pro pleny střední velikosti je nejdelší rozměr elastikovaného pásu 635 (jak měřeno od koncového okraje 64 podélně směrem dovnitř) přednostně mezi asi 38 mm a asi 88 mm, přednostněji mezi asi 50 mm a asi 57 mm. Tento tvar poskytuje pás 635, který se pohybuje a roztahuje s břichem daného nositele, stejně jako diferenciální laterální roztažitelnost tak, že části tohoto elastikovaného pásu 635 přilehlé koncovému okraji 64 jsou více roztažitelné, než přilehlé části dále od koncového okraje 64. Elastikovaný pás 635 se skládá ze zóny tvarujícího dílu 136, zóny dílu linie okolo pasu 138 a předem uspořádané, pružné, zóny pasového

-40CZ 284210 B6 ohybového závěsu 140. Pasový okraj 83 absorpčního jádra 28 je obecně paralelní ke koncovému okraji 64 dané pleny (přímá linie) a pohybuje se podélně dále pryč od koncového okraje 64 k zajištění hlubšího „dílu roztaženého břicha“. (U plenek střední velikosti je pasový okraj 83 daného absorpčního jádra 28 přednostně umístěn mezi asi 50 mm a 57 mm podélně od koncového okraje 64.) Ztvárnění pleny znázorněné na Obr. 6, dodatečně zahrnuje modifikovaný tvar prvku k přiložení 644 systému primárního upevnění, podélně delší komponenty prvního připevnění 646, uspořádané na zadní vrstvě 26 a laterálně širší záplatu nastavení 650, umístěnou pod každým komponentem prvního připevnění 646.

Elastikovaný pás 635 je přednostně sestaven z části zadní vrstvy 26. části horní vrstvy 24, elastomerického prvku 76, umístěného mezi danou horní vrstvu 24 a zadní vrstvu 26, a pružného prvku 77, umístěného mezi danou zadní vrstvou 26 a elastomerickým prvkem 76. Elastomerický prvek 76 přednostně obsahuje netkanou vrstvu, takovou, jež byla již dříve popsána. Bilaminátový elastomerický materiál elastomerického prvku 76 a pružného prvku 77 se přednostně roztahuje za mechanicky roztažené okraje elastikovaného pásu 635 a vyváří část zóny dílu vzájemného propojení 130 a část zadržovacího souboru 22, poněvadž se přednostně roztahuje podélně směrem dovnitř za pasový okraj 83 daného absorpčního jádra 28. Překrytí daného bilaminátového materiálu s absorpčním jádrem 28 je navrženo, aby vyztužovalo zónu dílu vzájemného propojení 130 a redukovalo potenciál pro přehmování daného elastikovaného pásu 635 v tomto ztvárnění. (V přednostní pleně střední velikosti je překrytí mezi daným elastomerickým materiálem a absorpčním jádrem mezi 0 mm až 6 mm. Daný elastikovaný pás 635 přednostně obsahuje roztažný laminát tak, aby byl elastikovaný pás 635 schopen roztahování za originální plošný stav dané pleny. Elastikovaný pás 635 je přednostně vyráběn pomocí upevnění elastomerického materiálu mezi příslušnou horní a zadní vrstvu 24. 26 (nejpřednostněji v napilém stavu) a mechanickým roztažením (jak zde dříve popsáno se zřetelem k elastikovaným bočním dílům 30) části elastické pasové úpravy ve tvaru žádoucím k vytvoření elastikovaného pasu 635 (tj., příslušné drážky a nevyříznuté povrchy zvlněných válců korespondují se žádoucím pentagonálním tvarem elastikovaného pásu). Tento roztažný laminát (přednostně mechanicky roztažený, předpjatý roztažný laminát) dovoluje roztažení daného elastikovaného pásu 635 dostatečně za rozměry obvodu příslušné pleny 20, vytvořené sy stémem primárního uzávěru a za původní rozměr koncového okraje 64 (za daný plošný stav pleny samotné). (Tj., tento elastikovaný pás 635 je schopen rozšíření dostatečně za rozměr obvodu fixovaného rozměru daného bočního uzávěru (dokonce i za rozměr materiálů původně tvořících danou plenu) tak, aby následoval pohyby břicha daného nositele.) Toto rozšíření může být rovněž dosaženo, či jeho úroveň zvýšena (pokud jde o roztažné lamináty) pomocí „dělání okének” v elastické pasové úpravě.

V tomto ztvárnění je zóna dílu vzájemného propojení 130 relativně tuhá a má vy šší tuhost tlaku okraje, než zóna tvarovacího dílu 136 a zóny dílu linie okolo pasu 138. (Tudíž, tato elastická pasová úprava funguje odlišně, než jak je znázorněno na Obr. 4A-4D.) Tato relativní tuhost zóny dílu vzájemného propojení 130 dále zvyšuje úroveň schopnosti elastikovaného pásu 635 roztáhnout se za rozměry primárního bočního uzávěru. Zóna dílu vzájemného propojení 130 přednostně obsahuje část hodní vrstvy 24, část zadní vrstvy 26, část elastomerického materiálu tvořícího elastomerický prvek 76 a pružný prvek 77 a část prvku k přiložení 644, protože tvar tohoto prvku k přiložení 644 byl modifikován tak, aby se přizpůsobil tvaru elastikovaného pásu 635. Daný prvek k přiložení 644 se také roztahuje za pasový okraj 83 absorpčního jádra 28 a tvoří část zadržovacího souboru 22. Prvek k přiložení 644 je přednostně dostatečně roztažen za pasový· okraj 83 absorpčního jádra 28 s cílem dovolit nižší použití pásky systému primárního uzávěru tak, aby byl primární boční uzávěr (linie primárního napětí) umístěn pod plochou pohybu břicha (tj., pod nejnižší bod elastikovaného pásu). Horní okraj (okraj nejbližší ke koncovému okraji) páskového poutka byl rovněž podélně umístěn dále od tohoto koncového okraje k dosažení tohoto nižšího zapáskování. Toto páskové poutko je u upřednostňované pleny střední velikosti umístěno přednostně podélně, asi 39 mm od jejího koncového okraje.

-41 CZ 284210 B6

Zóna tvarovacího dílu 136 daného elastikovaného pásu 635 se skládá z části zadní vrstvy 26, části homí vrstvy 24, části elastomerického prvku 76, a části pružného prvku 77. Zóna dílu linie okolo pasu 138 se skládá zčásti homí vrstvy 24, části elastomerického prvku 76, a části pružného prvku 77. Zóna dílu linie okolo pasu 138 neobsahuje část dolní vrstvy 26, poněvadž tato byla z této oblasti odstraněna. Předem upravená, pružná, zóna pasového ohybového závěsu 140 je tvořena pomocí strukturální diskontinuity, způsobené odstraněním zadní vrstvy v zóně dílu linie okolo pasu 138 (elastikovaný pás s „oknem ”). Pokud jde o upřednostňované pleny střední velikosti, toto okno je nejméně 4,5 mm, přednostně od 9 mm do asi 16 mm dlouhé a 125 mm široké. Zóna dílu linie okolo pasu 138 je takto schopna flexurálního ohybu a deflekce po ploše, kde byla odstraněna zadní vrstva. (V alternativním ztvárnění, zadní vrstva nemusí být odstraněna, ale vzor spojení daných materiálů dohromady bude vytvářet předem uspořádanou, pružnou, pasovou zónu ohybového závěsu.) Tudíž, odstraněním dané zadní vrstvy je tuhost tlaku okraje (a sil roztažení) zóny dílu linie okolo pasu menší, než tuhost tlaku okraje (a příslušné síly roztažení) zóny tvarovacího dílu je menší, než tuhost tlaku okraje zóny tvarovacího dílu vzájemného propojení. Bylo shledáno, že tuhost tlaku okraje zóny dílu linie okolo pasu je přednostně menší než 1 N. více přednostně mezi 0,2 N a asi 0,5 N, nejlépe pak okolo 0,35 N, s tuhostí tlaku okraje zóny tvarovacího dílu byvší přednostně větší, než je u zóny dílu linie okolo pasu, nej přednostněji asi 0,5 N. Návratná síla flexury ohýbání zóny pasového ohybového závěsu, a přednostně celého elastikovaného pásu, je větší než asi 0,2 N, lépe mezi od 0.4 N do asi 0,8 N a nejlépe okolo 0,6 N.

Na základě příslušných použitých materiálů a způsobu sestavení elastikovaného pásu, jsou síly roztahování v jeho projektovaných „uživatelských roztaženích menší než anebo se rovnající silám roztahování každého elastikovaného bočního dílu v jejich projektovaných „uživatelských roztaženích. Síly roztahování elastikovaného pásu jsou menší, než síly roztahování elastikovaných bočních dílů proto, aby umožnily břichu pohybovat se více s daným elastikovaným pásem, jak zde bylo dříve vyloženo. Dále, použitelná roztažnost elastikovaného pásu je typicky větší, než použitelná roztažnost elastikovaných bočních dílů. U upřednostňovaných plen jsou síly roztažení daného elastikovaného pásu přednostně menší anebo se rovnající asi 2,5 N při roztaženích mezi asi 25 mm a asi 76 mm, přednostněji mezi asi 25 mm a asi 50 mm. Nejpřednostněji jsou síly extenze pro daný elastikovaný pás mezi asi 0,75 N a asi 0,25 N při roztaženích od 25 mm a 76 mm, ještě lépe mezi asi 25 mm až 50 mm. Poněvadž byl v přednostním ztvárnění elastické pasové úpravy odstraněn segment zadní vrstvy k vytvoření zóny dílu linie okolo pasu, síly roztahování zóny dílu linie okolo pasu jsou menší, než síly roztahování zóny tvarujícího dílu. (Tuhost tlaku okraje je rovněž změněna tímto vytvořením okna.) Síly roztažení zóny dílu linie okolo pasu jsou přednostně mezi asi 0.75 N a asi 1,75 N v těchto projektovaných „uživatelských“ roztaženích pro elastikovaný pás, zatímco síly roztažení zóny tvarovacího dílu jsou při těchto roztaženích přednostně mezi asi 1,75 N a 2,25 N. Nejpřednostněji, síla roztažení elastikovaného pásu v zóně dílu linie okolo pasu je asi 1,5 N při 50 mm roztažení a v zóně tvarovacího dílu asi 2 N při 50 mm roztažení. Toto je v kontrastu se silami roztahování elastikovaných bočních dílů, kde je žádoucí, aby tyto měly okno síly roztažnosti větší anebo se rovnající asi 2,5 N při roztaženích mezi asi 6 mm až 76 mm, více přednostně mezi asi 2,5 N a 5 N při roztaženích od asi 6 mm do 19 mm.

Záplata nastavení 659 je uspořádána na pleně tak, aby se dotýkala anebo přesahovala boční okraj 75 elastomerického prvku 76 daného elastikovaného pásu 635. Tato záplata nastavení 650 se přednostně skládá ze stejného elastomerického pěnového materiálu, který je použit pro elastomerický prvek 76. Ve skutečnosti, když je to žádoucí, záplata nastavení 650 může zahrnovat část elastomerického prvku 76. Toto uspořádání záplaty nastavení přidává dodatečnou tuhost v prvních bočních dílech 70, k zajištění bezpečnějšího a tužšího dílu, který zmenšuje skládání prvního bočního dílu 70 při mačkání mezi elastomerickým prvkem 76 a záplatou nastavení 650. V přednostním ztvárnění pleny střední velikosti tato záplata nastavení překrývá daný elastomerický prvek od 0 mm do asi 3,1 mm.

-42 CZ 284210 B6

Komponenty prvního připevnění 46 ztvárnění zobrazeného na Obr. 6, jsou přednostně delší v podélném směru kvůli přednostnímu tvaru elastikovaného pásu, kvůli snaze předepnout větší plochu hlubšího elastikovaného pásu a kvůli přednostnímu nižšímu upevnění primárního upevňovacího systému. V přednostním ztvárnění pro pleny střední velikosti, jsou komponenty prvního připevnění přednostně asi 25 mm dlouhé.

Obr. 7 znázorňuje alternativní ztvárnění elastické pasové úpravy zobrazené na Obr. 6. Jak je znázorněno na Obr. 7, tvar pasového okraje 783 absorpčního jádra 28 má obloukovitě prohlý tvar. Toto absorpční jádro 28 obloukovitého tvaru má uši 700, jež jsou nataženy směrem nahoru za elastikovaný pás 735, k poutání části elastikovaného pásu a dalšímu vyztužení ploch, přilehlých elastikovanému pásu 735 a zajištění dodatečného zadržování.

V dalším alternativním ztvárnění, je elastikovaný pás vytvořen podobně jako ten, který je zobrazen na Obr. 2, s výjimkou, že pružný prvek obsahující netkaný materiál je vsunut mezi příslušnou horní vrstvu a elastomerický prvek, jak je znázorněno na Obr. 2.

Alternativní ztvárnění elastické pasové úpravy dodatečně obsahuje úpravu pasového příklopu. Tato úprava je popsána v patentu U.S. 4 734 246. Pasový příklop je formován jako prodloužení elastomerického materiálu anebo elastomerického laminátu, tvořícího daný elastikovaný pás. Elastická pasová úprava by pak tudíž dodatečně zahrnovala zónu pasového příklopu, prodlouženou podélně směrem dovnitř od pasového okraje absorpčního jádra. Tato zóna by zahrnovala bariérový prvek s okrajem bližším trupu připojeným k zadržovacímu souboru (přednostně horní vrstvě) přilehle pasovému okraji a distální okraj, který může být umístěn od (směr Z) absorpčního jádra k zajištění drážky pro zadrženi tělních exsudátů.

Zkouška ohýbací flexury používá známá zařízení INSTRON, Model 4502, „tyč-T speciálního posunutí a speciální držák testovacího vzorku. Jak je znázorněno na Obr. 11, „tyč-T“ 1101 se skládá z páru kovových tyčí o průměru 6,35 mm, smontovaných kolmo dohromady. Přednostně je konec hnací tyče 1102 (delší z těchto tyčí, asi 125 mm) kónicky zúžen, aby seděl do obvodu tlačné tyče 1103 (kratší z uvedených tyčí, asi 75 mm) a tyto dvě jsou slepeny, svařeny a/nebo sešroubovány jedna ke druhé. Protilehlý konec hnací tyče 1102 je namontován k jednotce křížové hlavy INSTRON. Držák zkušebního vzorku 1104 se skládá z upínací základny 1105 k nastavení a podpoře příslušných podpůrných tyčí 1108. Upínací základna 1105 se skládá ze základny 1106 a dvou pravoúhlých podpěr 1107, paralelně upevněných na základně 1106. Základna 1106 a podpěry 1107 jsou každé přednostně vyrobené z plexiskla. Podpůrná tyč 1108 (ze stejného materiálu jako je „tyč-T“ a asi 150 mm dlouhá), je usazena na každé podpěře 1107 upínací základny 1105. Podpůrné tyče 1108 jsou namontovány tak, aby byly umístěny od sebe 16 mm, střed od středu. Jak je znázorněno na Obr. 11, „tyč-T“ 1101 je vystředěna mezi podpůrnými tyčemi 1108.

INSTRON je nastaven na rychlost křížové hlavy 20 mm/min„ rychlost posuvu 400 mm/min. a plným měřítkem při 5 N. INSTRON je nastaven tak, že se jednotka křížové hlavy pohybuje 6 mm dolů a zpět, s posunem registračního papíru ke sledování jednotky křížová hlavy dolů a zpět.

Jak je znázorněno na Obr. 10, příslušný vzorek 1000, jenž má být zkoušen, je vzat z elastické pasové úpravy 34 tak, aby v rámci daného vzorku 1000 byla přednostně vystředěna zóna pasového ohybového závěsu 140, ačkoli některé vzorky tuto zónu pasového ohybového závěsu vystředěnu mít nemusí. Vzorek 1000 je minimálně 16 mm dlouhý (podélného směru), přednostně 25 mm nebo jakékoli použitelné délky a 50 mm široký (laterální směr). Jak je znázorněno na Obr. 11, tento vzorek 1000 je vystředěn na podpůrných tyčích 1108 tak, že zóna pasového ohybového závěsu 140 bude přímo pod tyčí-T 1101. Vnější plocha tohoto vzorku 1000 (typicky zadní strana dolní vrstvy) je umístěna směrem k tyči-T 1101.

-43 CZ 284210 B6

Tyč-T 1101 je „nastavena na nulu“ na vršku daného vzorku 1000, pomocí lehkého předběžného zatížení několika gramů (1 až 4 gramsf). To vyrovnává jakákoli prohnutí tohoto vzorku a zajišťuje dobrý kontakt tyče-T se vzorkem. Každý vzorek prochází cyklem 6 mm pohybu dvakrát, s přestávkou 30 vteřin mezi cykly. Prochází celkem deset vzorků.

Bude generován graf deflekční síly tyče-T versus deflekční vzdálenost T-tyče. Obr. 12 představuje znázornění pohybu vzorku ve dvou cyklech. Na křivce návratné síly je stanovena deflekční síla při 4 mm a 5 mm. Návratná deflekční síla při 4 mm a 5 mm je zprůměrována k výpočtu návratné deflekční síly v daném cyklu. Průměr návratných deflekčních sil z obou cyklů každého vzorku určuje návratnou deflekční sílu vzorku. Návratná síla ohýbací flexury příslušné struktury je průměr hodnoty návratných deflekčních sil z těchto 10 vzorků.

Zkouška tuhosti tlaku okrajů používá INSTRON, Model 4502. speciální držák testovaného vzorku a montážní adhezivum. Jak je znázorněno na Obr. 13, vzorky 1002 jsou upevněny k aluminiové rovné desce 1300 25 mm krát 50 mm, pomocí montážního adheziva 1302.

Montážním adhezivem 1302 je rychle schnoucí epoxid.

fNSTRON je opatřen tlakovým siloměrem. (Tento siloměr tlaku a upínací plochá deska INSTRON, by měly být zkontrolovány, pokud jde o rovinnost a pravoúhlost.) INSTRON je nastaven na rychlost křížové hlavy 5 mm/min., rychlost posuvu 250 mm/min. a plné měřítko 100 nebo 500 gramů (jak je potřeba). Délka cyklu 3,5 mm dolů a zpět, s posunem registračního papíru ke sledování jednotky křížové hlavy dolů a zpět.

Jak je znázorněno na Obr. 10, vzorek ke zkoušce 1002 má být vzat z dané elastické úpravy 34, přednostně v zóně dílu linie okolo pasu 138 anebo v zóně tvarovacího dílu 136 anebo v zóně dílu vzájemného propojení 130, v závislosti na tom, jaká zóna má být zkoušena. Vzorek 1002 je 9 mm délky, krát 25 mm šířky.

Montážní adhezivum 1302 je umístěno na desce 1300 za použití natíracího nože k vytvoření stopy přibližné 8.5 mm široké a vysoké 0,5 až 0,75 mm. Tento vzorek 1002 je umístěn v montážním adhezivu 1302 a podržen kolmo k dané desce 1300 pomocí bloků na každé straně vzorku. Tvto bloky jsou v základně uvolněny tak, že se nedostanou do montážního adheziva. Potom, co bylo montážní adhezivum ponecháno určitý čas k zaschnutí (přibližně 1 minutu či více), upevněné vzorky jsou umístěny v prostoru s relativní vlhkostí 50 % a teplotou 73 °F po asi 24 hodin anebo přes noc, aby dané montážní adhezivum plně zaschlo.

Upevněné vzorky jsou umístěny na dolní čelist 1400 INSTRONu, jak je znázorněno na Obr. 14. Tyto vzorky jsou předpjaty pomocí předběžného zatížení 0,01 až 0,04 N, k nastavení INSTRONu. Každý vzorek prochází skrze 3,0 mm deflekční cyklus dvakrát, s povolenými 30 vteřinami mezi těmito cykly. Zkouší se 5 vzorků.

Bude generován graf síly tlaku versus tlakové posunutí. Obr. 15 představuje znázornění pohybu vzorku ve dvou cyklech. Největší síla v daném chodu je měřena jako největší síla generovaná během obou těchto cyklů. Průměr největších sil tlaku pěti vzorků bude tuhostí tlaku okraje příslušné zóny.

Zkouška síly roztažení jak příslušných elastikovaných bočních dílů 30, tak elastikovaného pasu 35, používá INSTRON Model 4502.

INSTRON je nastaven na rychlost křížové hlavy 100 mm/min., rychlost posuvu 500 mm/min., a s plným měřítkem při 10N. INSTRON se bude pohybovat v příslušném žádoucím, nárokovaném nebo plném elastickém roztažení daného bočního dílu. (Pokud bude úplné roztažení daného bočního dílu menší, než je nárokovaný homí limit, potom bude zkouška v tomto roztažení

-44I zastavena, protože síly roztahování v neroztažitelných plochách by neměly být brány v úvahu, tj. projektovaný limit uživatelského roztažení již byl dosažen).

Vzorek, který má být zkoušen, bude stanoven na příslušné, aktuální pleně samotné. Standardní 75 mm svorka se připevní k elastikovanému bočnímu dílu 30 přilehle k okraji dané aktivované roztažné části bočního dílu, laterálně nejbližší k podélné střední ose 67. Ve většině situací tento okraj koresponduje s bočním okrajem 91 daného prvku elastického bočního dílu 90. Standardní svorka 25 mm se připevní k protilehlému okraji aktivované roztažné části příslušného elastikovaného bočního dílu 30 (typicky boční okraj 91 prvku elastického bočního dílu 90). Tato 25 mm svorka je umístěna tak, aby byla uvnitř plochy svorky 75 mm a podélně v ose s příslušným komponentem systému primárního upevnění 38, umístěného přilehle elastikovanému bočnímu dílu 30. Tudíž, v přednostním ztvárnění je tato 25 mm svorka podélně v ose s daným prvkem upevnění 42, páskovým poutkem 92 tak, aby síla aplikovaná pomocí INSTRONu byla stejná, jako síla aplikovaná daným uživatelem, když používá danou plenu.

Každý vzorek projde skrze cyklus daného pohybu do projektovaného, nárokovaného či úplného roztažení aktivované elastické části daného elastikovaného bočního dílu. (Vzorku může být dovoleno, aby se stáhl a mohly být rovněž změřeny síly stahování.) Bude generován graf znázorňující sílu roztažení versus roztažení. Zkouší se celkem deset vzorků. Roztažná síla v daném roztažení je průměr příslušných hodnot těchto deseti vzorků.

Při zkoušce elastikovaného pásu je INSTRON je nastaven na rychlost křížové hlavy 500 mm/min., rychlost posuvu 500 mm/min., a s plným měřítkem při 5 N. INSTRON se bude pohy bovat v příslušném žádoucím, nárokovaném anebo plném elastickém roztažení daného elastikovaného pásu. (Pokud bude úplné roztažení tohoto pásu menší, než nárokovaný horní limit, potom bude zkouška v tomto roztažení zastavena, protože síly roztahování v neroztažitelných plochách by neměly být brány v úvahu, tj. projektovaný limit uživatelského roztažení již byl dosažen.)

Vzorek, který má být zkoušen, bude vzat z příslušného elastikovaného pásu 35. přednostně přilehle hornímu okraji elastikovaného pasu (s výjimkou, kdy mají být zkoušeny specifické zóny dílů). Vzorek je přednostně 25 mm dlouhý (podélný směr) a asi 125 mm až 150 mm široký (laterální směr) tak, aby byla testována šířka vzorku 100 mm. Pokud bude daný elastikovaný pás 35 nebo zóna dílu, jež mají být zkoušeny, méně než 25 mm dlouhý (podélný směr) tak. že vzorek 25 mm nemůže být získán, tento test může být proveden při použití tohoto vzorku modifikované velikosti, ačkoli to není situací, jíž se dává přednost. Konce daného vzorku jsou upnuty standardními 25 mm svorkami, ve vzdálenostech 100 mm mezi těmito svorkami. (Žádné zóny nebo pleny daného vzorku by neměly být neroztažitelné, s vyloučením míst spojení).

Každý vzorek projde skrze cyklus daného pohybu do žádoucího, nárokovaného či úplného roztažení vzorku daného elastikovaného pásu. (Vzorku může být dovoleno, aby se stáhl a mohly být rovněž změřeny síly stahování.) Bude generován graf, znázorňující sílu roztažení versus roztažení (mm). Zkouší se celkem deset vzorků. Roztažná síla v daném roztažení je průměr příslušných hodnot těchto deseti vzorků.

Claims

1. Absorpční výrobek na jedno použití, který má podélné okraje (62), koncové okraje (64), první pasovou oblast (56). druhou pasovou oblast (58) protilehlou k první pasové oblasti (56), vnější plochu a vnitřní plochu, dále absorpční jádro (28) opatřené bočními okraji (82) a pasovými okraji (83) a umístěné mezi pro tekutiny propustnou horní vrstvou (24) a pro tekutiny nepropustnou spodní vrstvou (26) připojenou k horní vrstvě (24), dále elastickou pasovou úpravu (34) upravenou podélně směrem vně od jednoho z pasových okrajů (83) absorpčního jádra (28) a skládající se z elastikovaného pásu (35), který je roztažitelný alespoň v příčném směru a sestává jednak ze zóny (136) tvarovacího dílu, která je roztažitelná alespoň v příčném směru, jednak ze zóny (138) dílu linie okolo pasu, která je pružně ohybově spojená se zónou (136) tvarovacího dílu a elasticky roztažitelná alespoň v příčném směru a jednak z pružné zóny (140) pasového ohybového závěsu, spojující zónu (136) tvarovacího dílu a zónu (138) dílu linie okolo pasu pro relativní flexurální ohyb mezi zónami (136, 138) při působení příslušných ohybových sil a pro zajištění vratné síly k pružnému návratu zóny (136) i zóny (138) do jejich předcházející polohy po odstranění působení těchto ohybových sil, dále má elastikované boční díly (72) uspořádané v druhé pasové oblasti (58) a elasticky roztažitelné v příčném směru a nakonec ze systému uzávěru, který je uspořádán na absorpčním výrobku (20) pro udržování napětí v příčném směru alespoň v části elastikovaného pásu (35), vyznačující se t í m , že absorpční jádro (28) se skládá z přijímacího a distribučního jádra (1302), obsahujícího chemicky ztužená vlákna a zásobního jádra (1304), umístěného vzhledem k horní vrstvě (24) pod přijímacím a distribučním jádrem (1302).

2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že chemicky ztužená vlákna přijímacího a distribučního jádra (1302) obsahují chemicky ztužená celulózová vlákna, zejména celulózová vlákna s příčnou vazbou, zejména ztužená, zakroucená, zkadeřená celulózová vlákna.

3. Absorpční výrobek podle alespoň jednoho z nároků laž2, vyznačující se tím, že přijímací a distribuční jádro (1302) má horní povrch o ploše rovnající se 15 až 95 %, zejména 25 až 90 %, plochy horního povrchu zásobního jádra (1304) a nepřesahující jeho okraje.

4. Absorpční výrobek podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že zásobní jádro (1304) se skládá ze směsi vláknitého materiálu a částic absorpčního gelového materiálu, zejména obsahujícího vrstvu prachových částic prostupující částí tloušťky zásobního jádra (1304) a zejména obsahující fibrózní materiál.

5. Absorpční výrobek podle některého z předcházejících nároků laž4, vyznačující se tím, že přijímací a distribuční jádro (1302) obsahuje od 2 do 50% hmotnostních pojivového prostředku ke zvýšení fyzické integrity jádra (1302).