CZ281211B6

CZ281211B6 - Polymer a způsob přípravy tohoto polymeru

Info

Publication number: CZ281211B6
Application number: CS897511A
Authority: CZ
Inventors: Abdul Gaffar; Nuran Nabi; John Afflitto; Orum Stringer; Michael Prencipe
Original assignee: Colgate-Palmolive Company
Priority date: 1989-08-25
Filing date: 1989-12-28
Publication date: 1996-07-17
Also published as: DE3942641C2; IL92693A0; GB2235201A; GB8928954D0; FR2651235A1; CZ751189A3; NZ231812A; CH679674A5; DK671189A; DK671189D0; AU637777B2; JP3112914B2; MY107361A; PT92735A; AU4677189A; CA2006707A1; PT92735B; CA2006707C; NL8903188A; DE3942641A1

Abstract

Polymer o molekulové hmotnosti v rozmezí od 2 000 do 30 000 obsahující jednotky beta-styrenfosfonové kyseliny samotné nebo ve statickém uspořádání nebo ve střídajícím se spojení s jednotkami vinylfosfonové kyseliny, který je vhodný pro použití jako složka orálního prostředku k podporování účinnosti antibakteriální látky. Do rozsahu řešení rovněž náleží i postup přípravy tohoto polymeru spočívající v tom, že se polymeruje monomer nebo směs monomerů při teplotě v rozmezí od 40 .sup.o.n. C do 125 .sup.o.n. C v přítomnosti iniciátoru tvorby volných radikálů, surový polymerní produkt se smíchá s vodou, hodnota výsledného roztoku se upraví na 8 až 11, roztok se dialyzuje vůči vodě a vyčištěný polymer se oddělí. ŕ

Description

Polymer a způsob přípravy tohoto polymeru

Oblast techniky

Vynález se týká polymeru na bázi jednotek styrenfosfonové kyseliny, popřípadě v kombinaci s jednotkami vinylfosfonové kyseliny, kterých se používá k přípravě prostředků proti tvorbě zubních povlaků. Tyto polymery jsou účinné při zesilováni respektive podporování účinku antibakterálních orálních prostředků proti tvorbě zubního povlaku. Do rozsahu vynálezu také náleží i způsob přípravy těchto polymerů.

Dosavadní stav techniky

Zubní povlak představuje měkkou usazeninu, která se tvoří na zubech na rozdíl od zubního kamene, který představuje tvrdou kalcifikovanou usazeninu. Na rozdíl od zubního kamene se zubní povlak může tvořit na kterékoliv části tvoří na hranici mezi zubem a dásní.

povrchu zubů, zejména se Tato usazenina není sice viditelná, ale podporuje pravděpodobné vznik zánětu zubů.

Vzhledem ke shora uvedenému je vysoce žádoucí použit ke snížení tvorby zubního povlaku v orálních zubních čisticích prostředcích antimikrobiální látky. K tomuto účelu se běžné podle dosavadního stavu techniky navrhuje použiti kationtových antibakteriálních látek. V patentu Spojených států amerických č. 4 022 880 (autor Vinson a kol.) se popisuje použiti směsi sloučeniny uvolňující zinečnaté ionty jako látky proti tvorbě zubního kamene a antibakteriální látky účinné při potlačováni růstu bakterií v zubním povlaku. Podle dosavadního stavu techniky je známa celá řada antibakteriálních látek, které se používají v kombinaci s těmito zinečnatými sloučeninami, včetně kationtových látek, jako jsou například guanidy a kvarterní amonné sloučeniny, a také tak je známo použití nekationtových látek, jako jsou například halogenované salicylanilidy a halogenované hydroxydifenylethery. Tyto nekationtové antibakteriální látky, jako je například halogenovaný hydroxydifenylether, neboli triclosan, v kombinaci s trihydrátem citronanu zinečnatého jsou popisovány v publikované evropské patentové přihlášce č. 161 899 (autor Saxton a další).

V poslední době byly jako antibakteriální látky, účinné proti tvorbě zubního povlaku, předmětem značného zájmu i kationtové antibakteriální látky, jako je například chlorhexidin, benzothoniumchlorid a cetylpyridiniumchlorid. Ovšem tyto látky nejsou obvykle účinné v příkladech, kdy jsou použity společné s aniontovými materiály. Na druhé straně jsou s aniontovými složkami v prostředcích pro orální použití kompatibilní nekationtové antibakteriální látky.

Ovšem orální prostředky obvykle představují směsi mnoha složek a dokonce i takové typické neutrální látky,jako jsou rozpouštědla, respektive zvlhčovadla mohou ovlivnit účinnost těchto prostředků.

-1CZ 281211 B6

Podstata vynálezu

Vynález si klade za cíl navrhnout takové složky pro perorální prostředky, které by představovaly v podstatě ve vodě nerozpustné nekationtové antibakteriální látky a látky, které podporují antibakteriální účinek antibakterálních činidel. Těmito novými látkami jsou polymery na bázi jednotek styrenfosfonové kyseliny, které jsou schopny podporovat dodávání antibakterálních látek k povrchu ústní dutiny a zadržování těchto látek na povrchu ústní dutiny, a tím zvyšovat účinek orálního prostředku inhibováním vzniku zubního povlaku (plaku).

Podstatu uvedeného vynálezu tvoří polymer o molekulové hmotnosti v rozmezí od 2 000 do 30 000 obsahující jednotky beta-styrenfosfonové kyseliny samotné nebo ve statistickém uspořádání nebo ve střídajícím se spojení s jednotkami vinylfosfonové kyseliny.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je tímto polymerem homopolymer beta-styrenfosfonové kyseliny definovaný shora.

Podle dalšího výhodného provedení je tímto polymerem kopolymer obsahující jednotky beta-styrenfosfonové kyseliny a vinylfosfonové kyseliny definovaný shora.

Podle dalšího výhodného provedení je tímto polymerem polymer podle některého ze shora uvedených provedení, jehož molekulová hmotnost je v rozmezí od 2 500 do 10 000.

Podstata postupu přípravy polymeru shora uvedených typů podtom, že se polymeruje monomer v rozmezí od 40 ’C do 125 °C volných radikálů zvoleného ze azobisisobutyronitril, benzoylperoxid, a peroxodvojsíran, surový polymerni produkt vodou, hodnota pH výsledného roztoku se upraví na 8 roztok se dialyzuje vůči vodě a vyčištěný polymer se odděIe uvedeného vynálezu spočívá v nebo směs monomeru při teplotě v přítomnosti iniciátoru tvorby skupiny zahrnující t-butylhydroperoxid se smíchá s až 11, lí.

Výhoda polymeru podle vynálezu spočívá v tom, že podporuje přivádění a zadržování (neboli retenci) antibakteriální látky na zubech a na měkkých tkáních.

Další výhoda těchto nových polymerů podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že snižuji možnost vzniku zánětu dásní.

Polymery podle uvedeného vynálezu mají i další výhody, které budou patrné z dalšího popisu a z příkladů konkrétního provedení.

Polymery podle uvedeného vynálezu účinným způsobem podporují účinek orálních prostředků proti tvorbě zubních povlaků, které obsahuji v podstatě ve vodě nerozpustnou antibakteriální látku účinnou proti tvorbě zubních povlaků, například v množství 0,01 % do 5 % hmot., přičemž se jedná například o halogenované difenylethery, jako je 2', 4,4-trichlor-2-hydroxydifenylether (triclosan) nebo 2,2'-dihydroxy-5,5'-dibromdifenylether, přičemž použitou antibakteriální látkou mohou být také halogenované sali

-2CZ 281211 B6 cylanilidy, estery kyseliny benzoové, halogenované karbanilidy a fenolové sloučeniny.

Látka podporující účinek antibakteriálního činidla (AEA), přičemž zlepšuje přivádění tohoto činidla k povrchu ústní dutiny a zadržování tohoto činidla na povrchu, se používá v množství dostatečném k dosaženi tohoto účinku, což je obvykle množství v rozmezí od 0,05 % hmot, do 4 % hmot, ve výhodném provedení v rozmezí od 0,1 % hmot, do 3 % hmot, zejména v rozsahu od 0,5 % hmot. do 2,5 % hmot.

Touto látkou AEA muže být jednoduchá sloučenina, ve výhodném provedení polymerovátelný monomer, ještě výhodněji polymer, přičemž tento termín je zcela obecný a zahrnuje například oligomery, homopolymery, kopolymery dvou nebo více monomerů ionomery, blokové kopolymery, roubované kopolymery, zesíténé polymery a kopolymery, a podobné další látky. Tato AEA látka může mít přírodního nebo syntetického původu, může se jednat o látku, která je ve vodě nerozpustná nebo je výhodné ve vodě rozpustná (to znamená ve slinách) nebo se může jednat o látku bobtnátelnou (hydratovatelnou, tvořící hydrogel). Molekulové hmotnost těchto látek se může obecné pohybovat v rozmezí od 100 do 1 000 000, ve výhodném provedení od 1 000 do 1 000 000, zejména výhodně v rozmezí od 2 000 nebo 2 500 až do 250 000 nebo 500 000.

Tyto látky AEA obvykle obsahují přinejmenším jednu skupinu podporující přivádění účinného činidla, která je acidické povahy, jako je například zbytek kyseliny sulfonové, fosfonové nebo ve výhodném provedení kyseliny fosfonové nebo karboxylové, nebo sůl této kyseliny, jako je například sůl s alkalickým kovem nebo amonná sul, a alespoň jednu organickou skupinu podporující zadržení (neboli retenci) účinného činidla na povrchu sliznice, přičemž ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje tato látka větší počet obou druhů shora uvedených skupin. Tyto skupiny podporující retenci účinných činidel je možno vyjádřit obecným vzorcem:

—(X)_n—R ve kterém:

X znamená, kyslík, dusík, síru SO, SO₂, fosfor, PO nebo Si, a podobné,

R představuje hydrofobní alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, acylovou skupinu, arylovou skupinu, alkarylovou skupinu, heterocyklickou skupinu nebo jejich inertně substituované deriváty, a n znamená 0, 1 nebo číslo vyšší.

Shora uvedeným terminem inertně substituované deriváty se míní substituenty na skupině R, které jsou obecné ne-hydrofilni a které neovlivňují podstatným způsobem požadované funkce látky AEA pokud se týče podporování dodávání antibakteriálního činidla k povrchu sliznice ústní dutiny a retenci tohoto činidla na povrchu sliznice ústní dutiny, přičemž tímto inertně substituovaným derivátem mohou být skupiny substituované atomem halogenu, jako je například chlor, brom, jod, nebo karboskupina a podobně.

-3CZ 281211 B6

V dalším budou přehledné uvedeny příklady těchto skupin podporujících dodávání antibakteriálniho činidla na povrch ústní dutiny a jeho retenci na povrchu ústní dutiny.

η X -(X)_nR

- methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, butylová skupina, isobutylová skupina, terc.-butylová skupina, cyklohexylová skupina, allylová skupina, benzylová skupina, fenylová skupina, chlorfenylová skupina, xylylová skupina, pyridylová skupina, furanylová skupina, acetylová skupina, benzylová skupina, butyrylová skupina, tereftaloylová skupina atd.

0 ethoxyskupina, benzyloxyskupina, thioacetoxyskupina, fenoxyskupina, karbethoxyskupina, karbobenzyloxyskupina atd.

N ethylaminoskupina, diethylaminoskupina, propylamidoskupina, benzylaminoskupina, benzoylaminoskupina, fenylacetamidová skupina atd.

S thiobutylová skupina, thioisobutylová skupina, thioallylová skupina, thiobenzylová skupina, thiofenylová skupina, thiopropionylová skupina, fenylthioacetylová skupina, thiobenzoylová skupina, atd.

SO butylsulfoxyskupina, allylsulfoxyskupina, benzylsulfoxyskupina, fenylsulfoxyskupina, atd.

S0₂ butylsulfonylová skupina, allylsulfonylová skupina, benzylsulfonylová skupina, fenylsulfonylová skupina, atd.

P diethylfosfinylová skupina, ethylvinylfosfinylová skupina, ethylallylfosfinylová skupina, ethylbenzylfosfinylová skupina, ethylfenylfosfinylová skupina, atd.

PO diethylfosfinoxyskupina, ethylvinylfosfinoxyskupina, methylallylfosfinoxyskupina, methylbenzylfosfinoxyskupina, methylfenylfosfinoxyskupina, atd.

Si trimethylsilylová skupina, dimethylbutylsilylová skupina, benzylsilylová skupina, dimethylvinylsilylová skupina, dimethylallylsilylová skupina atd.

Při použití v orálním prostředku je skupinou podporující přívod antibakteriálniho činidla k povrchu ústní dutiny, to znamená povrchu zubů a dásní, taková látka, která se spojuje adhezí, kohezí nebo jiným způsobem s AEA (obsahující antibakterálni činidlo), čímž se dosáhne přiváděni antibakteriálniho činidla k tomuto povrchu. Skupinou, která podporuje retenci antibakteriálního činidla na tomto povrchu je obecné hydrofobní skupina, která se váže nebo jiným způsobem připojuje antibakterálni činidla k AEA, čímž se dosahuje promotování retence antibakterálního činidla k AEA, a tím nepřímo i na povrchu ústní dutiny. V některých případech se zachycení antibakteriálniho činidla dosahuje

-4CZ 281211 B6 prostřednictvím fyzikálního připojení této látky působením AEA, zejména v případech kdy je AEA látka zesítěný polymer, jehož struktura sama o sobě zvyšuje počet míst pro uskutečnění tohoto navázání, respektive připojení. Přítomnost části s vyšší molekulovou hmotností a přítomnost více částí s hydrofobními zesítěnými částmi v zesíténém polymeru ještě dále zlepšuje možnost fyzikálního zachycení antibakteriálního činidla na tento zesítěný AEA polymer nebo tímto zesítěným polymerem.

Ve výhodném provedení je touto látkou AEA aniontový polymer, který je tvořen řetězcem nebo kostrou obsahující opakující se jednotky, přičemž každá z těchto jednotek obsahuje přinejmenším jeden atom uhlíku a výhodně přinejmenším jednu přímo vázanou nebo nepřímo vázanou přívěsnou, jednovaznou skupinu podporující přivádění účinného antibakteriálního činidla látky a přinejmenším jednu přímo nebo nepřímo vázanou přívěsnou, jednovaznou skupinu podporující retenci účinného antibakteriálního činidla, a sice geminálně, vicinálně nebo méně výhodně jiným způsobem na atomy v řeterzce, výhodné na atomy uhlíku. Méně výhodné je, jestliže polymer obsahuje skupiny podporující dodávání antibakteriálního činidla a/nebo skupiny podporující retenci antibakteriálního činidla a/nebo jiné dvojvazné atomy nebo skupiny jako spojovací části v polymernim řetězci místo atomů uhlíku nebo kromě těchto atomů uhlíku jako zesíťovací části.

Předpokládá se, že veškeré příklady AEA látek uvedené v tomto textu, které neobsahují jak skupiny podporující přívod antibakteriálního činidla tak skupiny podporující retenci tohoto antibakteriálního činidla mohou být, a ve výhodném provedení skutečně jsou chemicky modifikovatělně takovým způsobem, že se získají takové typy látek AEA, které výhodné obsahuji oba tyto uvedené typy skupin a ještě výhodněji celou řadu těchto uvedených typů skupin. V případě výhodných polymerních AEA látek je žádoucí za účelem maximalizace účinku a podporování přívodu antibakteriálního činidla k povrchu ústní dutiny, aby opakující se jednotky v polymernim řetězci nebo kostře polymeru, obsahující acidické skupiny podporující dodávání antibakteriálního činidla, tvořily přinejmenším asi 10 % hmot, polymeru, výhodné přinejmenším asi 50 % hmot., ještě výhodněji přinejmenším asi 80 % hmot, až asi 95 % hmot, nebo dokonce 100 % hmot, polymeru.

Výhodně obsahuje látka AEA polymer obsahující opakující se jednotky, ve kterých je jedna nebo více skupin na bázi kyseliny fosfonové podporujících přivádění antibakteriálního činidla vázáno na jeden nebo více uhlíkových atomů v molekule. Jako příklad těchto AEA látek je možno uvést poly(vinylfosfonovou) kyselinu obsahující jednotky vzorce I:

—[CH,—CH]— ² | (I)

P0₃h₂

Tato skupina však neobsahuje skupinu podporující retenci antibakteriální látky na povrchu ústní dutiny. Skupina tohoto typu je ale přítomna v póly(1-fosfonpropenu), který má vzorce II:

-5CZ 281211 B6 —[CH-CH] — (II) ch₃ po₃h₂

Výhodným typem AEA látky obsahující kyselinu fosfonovou pro použití podle vynálezu je póly(β-styrenfosfonová) kyselina vzorce lil:

— [CH—CH] —

I I (III)

Ph PO₃H₂ kde Ph je fenylová skupina, přičemž tato fosfonová skupina podporující přívod antibakteriálního činidla a fenylová skupina podporující retenci antibakteriálního činidla jsou vázány na vicinální uhlíkové atomy v řetězci, nebo kopolymer β-styrenfosfonové kyseliny s vinylfosfonylchloridem, který má jednotky vzorce III s jednotkami vzorce I, viz shora ve střídajícím se nebo statistickém uspořádání, nebo póly(α-styrenfosfonová) kyselina obsahující jednotky vzorce IV:

Ph

po₃h₂ ve kterém jsou skupiny podporující přívod i skupiny podporující retenci antibakteriální látky vázány na stejný uhlíkový atom v řetězci.

Tyto polymery kyseliny styrenfosfonové a jejich kopolymery s a dalšími inertními, ethylenicky nenasycenými monomery mají, jak již bylo shora uvedeno, molekulovou hmotnost v rozmezí od

000 do 30 000, přičemž ve výhodném provedení je jejich molekulová hmotnost v rozmezí od 2 500 do 10 000. Tyto inertní monomery neovlivňuji nepříznivým způsobem uvažovanou funkci jakéhokoliv polymeru použitého v látce AEA podle vynálezu.

Mezi další polymery obsahující zbytky fosfonové kyseliny je možno zařadit například fosfonované ethylenové sloučeniny, které mají jednotky vzorce V:

—[(CH₂)₁₄CHPO₃H₂]_n— (V) ve kterém n může například znamenat celé číslo takové hodnoty, že polymer obecného vzorce V má molekulovou hmotnost přibližně

000, a sodnou sůl póly póly(buten-4,4-difosfonátu) s jednotkami vzorce VI:

— [CH₂—CH—] —

I (VI)

CH₂-CH<(PO₃Na₂)₂ a poly(allyl-bis(fosfomethylamin) s jednotkami vzorce VII:

-6CZ 281211 B6 — [CH₉-CH-] —

I (VII) ch₂-n<(P0₃h₂)₂

Další fosfonované polymery, jako je například poly(allylfosfonacetát), fosfonovaný polymethakrylát, atd. a také tak i geminální difosfonátové polymery uvedené v evropském patentu č. 321233, je možno použít jako AEA látky za předpokladu, že obsahují oba typy shora uvedených skupin nebo jsou modifikovány takovým způsobem, aby tyto oba typy uvedených skupin obsahovaly.

Tyto nové polymery kyseliny α-styrenfosfonové a β-styrenfosfonové a kopolymery těchto kyselin s jinými ethylenicky nenasycenými monomery je obecné možno připravit tak, že se zahřívají monomery nebo směsi těchto monomerů, ve výhodném provedení v dusíkové atmosféře za přítomnosti účinného množství, například

2,5 % až 5 % hmot, iniciátorů tvorby volných radikálů, jako je například AIBN (azibisisobutyronitril), benzoylperoxid, t-butylhydroperoxid, peroxodvojsíran nebo podobné další látky, přičemž tyto látky je možno použít jako takové nebo ve formě roztoků v inertních rozpouštědlech, jako je například acetonitril, methylenchlorid nebo dichlormethan. Tento postup probíhá obvykle při zvýšených teplotách, jako například při teplotě až asi 125 ’C nebo při teplotě varu rozpouštědla pod zpětným chladičem, po dobu v rozmezí od asi 8 hodin do 200 hodin. Takto získaný surový polymerní produkt se po odstranění veškerého popřípadě použitého inertního rozpouštědla smísí s vodou a tato vodná směs se potom upraví na pH v rozmezí od asi 8 do 11, například za pomoci vodného roztoku hydroxidu sodného. Po zfiltrování veškerých pevných znečišťujících látek se takto získaný roztok filtrátu podrobí dialýze za použití vody (čímž se oddělí například látky o molekulové hmotnosti na rozhraní 3 500 daltonů) a takto získaný vyčištěný polymer se oddělí od dialyzovaného roztoku lyofilizací.

Podle dalšího výhodného provedení může AEA látka obsahovat některý ze syntetických aniontových polymerních polykarboxylátů. I když se podle uvedeného vynálezu dále uvedené látky nepoužívají ke společnému působení s polyfosfátovými činidly jak látkami proti tvorbě zubního kamene, je třeba poznamenat, že byly syntetické aniontové polymerní polykarboxyláty s molekulovou hmotností přibližné v rozmezí od 1 000 do 1 000 000, ve výhodném provedeni v rozmezí přibližné od 30 000 do 500 000 použity jako inhibitory alkalického fosfatázového enzymu při optimalizaci účinnosti lineárních molekulárně dehydratovaných polyfosfátů proti tvorbě zubního kamene, jak je to například uvedeno v patentu Spojených států amerických č. 4 627 977 (autor Gaffar a kol.). V publikované patentové přihlášce Velké Británie č. 22 00551 se popisují polymerní polykarboxyláty jako případná složka orálních prostředků obsahujících lineární molekulárně dehydratované polyfosfátové soli a nekationtová antibakteriálni činidla. V souvislosti s předmětným vynálezem bylo kromě shora uvedeného zjištěno, že tento polykarboxylát, jestliže obsahuje skupiny podporující retenci nebo je těmito skupinami modifikován, potom je značně účinnější pokud se týče přívodu a retence nekationtového antibakteriálního činidla účinného proti tvorbě zubního plaku na povrchu zubů i v tom případě, kdy není přítomna další složka se kterou dochází ke společnému působeni s uvedeným polymernim polykarboxy

-7CZ 281211 B6 látem (to znamená molekulárně dehydratovaný polyfosfát), například v případech, kdy složkou, se kterou dochází ke společnému působeni s polymerním polykarboxylátem, je zejména nekationtové antibakteriální činidlo.

Syntetické aniontové polymerní polykarboxyláty a jejich komplexy s různými kationtovými desinfekčními prostředky, zinkem a hořčíkem jsou známy z dosavadního stavu techniky jako činidla proti tvorbě zubního kamene jako taková, například je možno uvést patenty ^Spojených států amerických č. 3 429 963 (autor Shedlovsky), 4 152 420 (autor Gaffar), 3 956 480 (autor Dichter a kol.), 4 138 477 (autor Gaffar) a 4 183 914 (autor Gaffar a kol.). Je ovšem třeba poznamenat, že syntetické aniontové polymerní polykarboxyláty uváděné v těchto několika patentech, jestliže obsahuji shora definované skupiny podporující retenci • nebo jsou modififcpvány těmito skupinami, potom představují účinné AEA látky a je jich takto možno použít v orálních prostředcích pro shora uvedené účely. Tyto shora uvedené publikace představuji v kontextu předmětného vynálezu odkazové materiály.

Uvedené syntetické aniontové polymerní polykarboxyláty se mnohdy používají ve formě volných kyselin nebo s výhodou ve formě částečné neutralizovaných solí nebo ještě výhodně ve formě zcela zneutralizovaných solí, které jsou ve vodě rozpustné nebo ve vodě nabobtnatelné (hydratovatelná forma, gelotvorná forma), přičemž se jedná výhodné o alkalické soli (jako je například draselná sůl nebo výhodné sodná sůl) nebo amonné soli. Ve výhodném provedeni podle uvedeného vynálezu se používá kopolymerů anhydridu kyseliny maleinové nebo kyseliny maleinové s dalším polymerizovatelným ethylenicky nenasyceným monomerem v poměru 1:4 až 4:1, ve výhodném provedení se jedná a kopolymer methylvinylether/anhydrid kyseliny maleinové, o molekulové hmotnosti v rozmezí od přibližné 30 000 do přibližné 1 000 000, výhodné v rozmezí od asi 30 000 do asi 500 000. Tyto kopolymery jsou dostupné pod označením Gantrez, jako je například AN 139 (molekulová hmotnost 500 000), AN 119 (molekulová hmotnost 250 000) a výhodně S-97 o farmaceutické jakosti (molekulová hmotnost 70 000), výrobce GAF Corporation.

Mezi další AEA účinné polymerní polykarboxyláty, které obsahují skupiny podporující retenci nebo které jsou modifikovány těmito skupinami, je možno zahrnout například látky uváděné v patentu Spojených států amerických č. 3 956 480, uvedený shora, konkrétné se například jedná o kopolymery anhydridu kyseliny maleinové s ethylakrylátem v poměru 1:1, dále s hydroxyethylmethakrylátem, N-vinyl-2-pyrrolidonem nebo ethylenem, přičemž poslední uvedenou látkou je například béžně dostupný produkt Monsanto EMA č. 1103 o molekulové hmotnosti 10 000 a EMA Grade 61, a dále kopolymery kyseliny akrylové s methyl- nebo hydroxyethylmethakrylátem, methyl- nebo ethylakrylátem, isobutylvinyletherem nebo N-vinyl-2-pyrrolidonem v poměru 1:1.

Mezi další účinné polymerní polykarboxyláty patří například kopolymery anhydridu kyseliny maleinové se styrenem, isobutylenem nebo ethylvinyletherem, oligomery polyakrylové kyseliny, polyitakonové kyseliny a polymaleinové kyseliny a sulfoakrylové oligomery, jejichž molekulová hmotnost je velice nízká, asi 1 000, uvedené ve shora citovaných patentech Spojených států amerických č. 4 138 477 a 4 183 914 a béžně dostupné pod obchodním označením

-8CZ 281211 B6 například Uniroyal ND-2, které obsahují skupiny podporující retenci antibakteriálního činidla nebo které jsou modifikovány těmito skupinami.

Obecné je možno uvést, že jsou pro účely uvedeného vynálezu vhodné polymerizovatelné olefinicky nebo ethylenicky nenasycené karboxylové kyseliny obsahující aktivovanou olefinickou dvojnou vazbu uhlík-uhlík jako skupinu podporující retenci antibakteriálního činidla a přinejmenším jednu karboxylovou skupinu, to znamená skupinu s olefinickou dvojnou vazbou obsahující kyselinovou část, která je snadno funkční při polymeraci vzhledem ke své přítomnosti v monomerní molekule buďto v poloze α-β vzhledem k poloze karboxylové skupiny nebo jako část koncové methylenové skupiny. Jako příklad těchto kyselin je možno uvést kyselinu akrylovou, kyselinu methakrylovou, kyselinu ethakrylovou, kyselinu α-chlorakrylovou, kyselinu krotonovou, kyselinu β-akryloxypropio novou, kyselinu sorbovou, kyselinu α-chlorsorbovou, kyselinu skořicovou, kyselinu β-styrylakrylovou, kyselinu mukonovou, kyselinu itakonovou, kyselinu citrakonovou, kyselinu mesakonovou, kyselinu glutakonovou, kyselinu aconitovou, kyselinu α-fenylakrylovou, kyselinu 2-benzylakrylovou, kyselinu 2-cyklohexylakrylovou, kyselinu angelovou, kyselinu umbelovou, kyselinu fumarovou, kyselinu maleinovou a anhydridy těchto kyselin. Mezi jiné odlišné olefinické monomery kopolymerizovatelné s uvedenými karboxylovými monomery patří vinylacetát, vinylchlorid, dimethylmaleát a podobné další látky. Kopolymery obvykle obsahují dostatečné množství skupin soli karboxylových kyselin k dosaženi rozpustnosti ve vodě těchto látek.

Pro shora uvedené účely jsou také použitelné tak zvané karboxyvinylové polymery, uváděné jako složky zubní pasty v patentech Spojených států amerických č. 3 980 767 (autor Chown a kol.), 3 935 306 (autor Roberts a kol), 3 919 409 (autor Perla a kol.), 3 911 904 (autor Harrison) a 3 711 604 (autor Colodney a kol). Tyto látky se běžné dodávají například pod obchodními označeními Carbopol 934, 940 a 941 firmy B.F. Goodrich, přičemž tyto produkty sestávají v podstatě z koloidního ve vodě rozpustného polymeru kyseliny polyakrylové zesíténé přídavkem 0,75 % až asi 2,0 % polyallylsacharozy nebo polyallylpentaerythritolu jako zesíťovacího činidla, přičemž tyto zesíténé struktury a zesíťující vazby poskytují požadované posílení retence v důsledku hydrofobního charakteru těchto struktur a/nebo v důsledku fyzikálního zachycení antibakteriálního činidla a podobné. Polycarbophil představuje podobnou látku, přičemž se jedná o polyakrylovou kyselinu zesítěnou méně než 0,2 % divinylglykolu, přičemž nižší podíl, molekulová hmotnost a/nebo hydrofobnost tohoto zesíťujicího činidla poskytuje pouze malé nebo žádné zlepšení retence. Na rozdíl od shora uvedeného je možno uvést, že například 2,5-dimethyl-1,5-hexadien přestavuje účinnější zesíťovací činidlo podporující retenci antibakteriálního činidla.

Syntetická aniontová polymerní polykarboxylátová složka představuje nejčastěji složku uhlovodíkového typu s popřípadě přítomným halogenem a substituenty s 0-vazbou a s vazbami přítomnými například v esterových etherových a OH-skupinách.

AEA může také obsahovat přírodní aniontové polymerní polykarboxyláty s obsahem skupin podporujících retenci antibakteriál

-9CZ 281211 B6 ního činidla. Karboxymethylceluloza a jiná pojivá a filmotvorná činidla, které neobsahují shora uvedené skupiny podporující přívod antibakteriálního činidla a/nebo skupiny podporující retenci tohoto antibakteriálního činidla jsou neúčinné jako AEA látky.

Jako ilustrativní příklad AEA látek obsahujících skupiny odvozené od fosfinové kyseliny a/nebo sulfonové kyseliny, které podporují přivádění antibakteriálního činidla, je možno uvést polymery a kopolymery obsahující jednotky nebo části pocházející z polymerace vinylfosfonové nebo allylfosfonové kyseliny a/nebo sulfonové kyseliny substituované podle potřeby na jednom nebo dvou (nebo třech) atomech uhlíku organickými skupinami podporující retenci, jako jsou například skupiny shora uvedeného vzorce -(X)_n~R definované shora. Také je možno použít směsi těchto monomerů a kopolymery těchto látek s jedním nebo více inertními polymerizovatelnými ethylenicky nenasycenými monomery, jako jsou například látky, uváděné shora v souvislosti s účinnými syntetickými aniontovými polymerními polykarboxyláty. Jak ještě bude uvedeno, v těchto látkách a v dalších polymerních AEA látkách, vhodných pro účely uvedeného vynálezu, je obvykle pouze jedna acidická skupina podporující přivádění antibakteriálni látky vázána na libovolný uhlíkový atom nebo na jiný atom v polymerní kostře nebo na rozvětvení tohoto hlavního řetězce. Také je možno jako AEA látek použít polysiloxanů obsahujících přívěsné skupiny podporující přivádění antibakteriálního činidla a retenci tohoto činidla nebo modifikovaných tak, aby obsahovaly tyto skupiny. Jako AEA látky jsou také účinné ionomery obsahující uvedené skupiny podporující přivádění antibakteriálního činidla a retenci tohoto antibakteriálního činidla nebo modifikované tak, aby obsahovaly tyto skupiny. Ionomery tohoto typu byly popsány na str. 546 až 573 publikace Kirk-Othmer, Encyclopedia of Chemical Technology, 3. vydáni, Supplement Volume, John Wiley and Sons, lne 1984, jako AEA jsou také účinné polyestery, polyurethany a syntetické a přírodní polyamidy včetně bílkovin a bílkovinných, materiálů jako jsou kolagen, poly(arginin) a další polymerované aminokyseliny, pokud obsahující nebo byly modifikovány tak, aby obsahovaly skupiny, zvyšující retenci antibakteriálního činidla.

Aniž by bylo nutno se vázat na určitou teorii, předpokládá se, že AEA, zejména polymerní AEA je obvykle v žádoucím případě aniontový materiál, vytvářející film a váže se na povrch zubů za vzniku kontinuálního filmu na jejich povrchu, čímž brání přilnuti bakterií na tento povrch. Je možné, že nekationtová antibakteriální látka vytváří komplex nebo se jinak spojuje s AEA za vzniku filmu, komplexu nebo podobného spojení těchto dvou látek na zubním povrchu. Filmotvorná schopnost AEA a zvýšený přísun a zvýšená retence antibakteriálni látky na povrchu zubů vzhledem k přítomnosti AEA činí zubní povrch nevhodným prostředím pro nahromaděni bakterií zejména také s ohledem na to, že přímý bakteriostatický účinek antibakteriálni látky, potlačuje růst těchto bakterií. Dochází tedy ke kombinaci tří typů účinku: 1) zlepšený přísun, 2) prodloužená doba retence na povrchu zubů a 3) prevence usazení bakterii na povrchu zubů, čímž se zvyšuje účinek proti tvorbě zubních povlaků. Podobného účinku proti tvorbě povlaků se dosahuje také na měkkých tkáních ústní dutiny v blízkosti rozhraní mezi zubem a dásní a na tomto rozhraní.

-10CZ 281211 B6

V prostředku pro orální podání je obsaženo také vhodné nosné prostředí, které obvykle obsahuje vodnou fázi a další složky. Touto další složkou je s výhodou glycerol a/nebo sorbitol. Nemělo by být použito většího množství polyethylenglykolu, zejména s molekulovou hmotností 600 nebo vyšší vzhledem k tomu, že polyethylenglykol účinně snižuje antibakteriální účinek nekationtových antibakteriálnich látek. Například polyethylenglykol (PEG) 600 za současné přítomnosti triclosanu v hmotnostním poměru triclosanu a PEG 600 25:1 snižuje antibakteriální účinek triclosanu 16 x ve srovnáni s účinnosti, které je možno dosáhnout bez přítomnosti PEG.

Materiály, které v podstatě rozpouštějí antibakteriální látky a dovolují její přívod k pevným i měkkým tkáním ústní dutiny v blízkosti rozhraní mezi zuby a dásní, je možno užít k rozpuštěni antibakteriální látky ve slinách. Typickými materiály tohoto typu jsou polyoly, jako propylenglykol, dipropylenglykol a hexylenglykol, cellosolve, jako methylcellosolve a ethylcellosolve, rostlinné oleje a vosky s obsahem alespoň 12 atomů uhlíku v přímém řetězci, jako jsou olivový olej, ricinový olej a různé estery, jako amylacetát, ethylacetát, glyceryltristearát a benzylbenzoát. Výhodný je propylenglykol. Pod tímto pojmem se rozumí 1,2-propylenglykol a 1,3-propylenglykol.

Prostředek pro orální podání má obvykle pH v rozmezí 4,5 až 9 nebo 10, s výhodou 6,5 až 7,5. Prostředek může být podáván orálně i při pH nižším než 5, aniž by došlo k podstatnějšímu odvápnění nebo jinému poškozeni zubní skloviny. Hodnotu pH je možno řídit přidáním kyseliny, například citrónové nebo benzoové, zásady, například hydroxidu sodného nebo pufru, například s obsahem citrátu sodného, benzoátu, uhličitanu nebo hydrogenuhličitanu sodného, hydrogenfosforečnanu sodného, dihydrogenfosforečnanu sodného a podobné.

Prostředek pro orální podání může být kapalný, například ve formě ústní vody nebo může jít o prostředek k čištění zubů s obsahem vhodného leštícího prostředku. Tyto prostředky obvykle obsahují přírodní nebo syntetické zahušťovadlo nebo činidlo pro tvorbu gelu.

Prostředek pro orální podání může obsahovat také zdroj fluoridových iontů nebo složku, uvolňující fluor jeho činidlo proti kazivosti zubů.

Prostředky pro perorálni podáni je možno dodávat v obvykle označeném baleni. Například zubní pasta gelového typu bude obvykle dodávána ve stlačitelné tubě, obvykle z hliníku, olova, opatřeného povlakem, plastické hmoty nebo v jakémkoliv jiném zásobníku, z něhož je možno obsah vyčerpat vytlačením, tlakem nebo jiným způsobem, tuba bude označena značkou s příslušným označením.

Organické povrchové aktivní látky se užívají v těchto prostředcích k dosažení zvýšeného profylaktického účinku, napomáhají dosaženi úplné disperze antibakteriální látky proti tvorbě povlaků po celé ústní dutině a dodávají také prostředky větší kosmetickou přijatelnost. Jde s výhodou o povrchové aktivní látky, aniontové, neiontové nebo amfolytické povahy, výhodné je užít materiálu se smáčivým a pěnivým účinkem.

-11CZ 281211 B6

Do prostředku pro orální použití je možno přidávat ještě další přísady, jako bělicí prostředky, konzervační prostředky, silikony, deriváty chlorofilu a/nebo sloučeniny uvolňující amoniak, jako je močovina, hydrogenfosforečnan amonný a směsi těchto látek. Tyto pomocné složky je možno včlenit do prostředku v množství, které neovlivní nepříznivé jeho požadované vlastnosti. Je například nutno se vyvarovat větších množství zinečnatých, hořečnatých a jiných kovových solí a materiálů, které jsou obvykle rozpustné a mohly by vytvářet komplexy s účinnými složkami prostředku pro orální podání.

Je možno užít jakoukoliv vhodnou aromatickou látku nebo sladidla .

Prostředek pro orální podání se s výhodou pravidelně nanáší na zubní sklovinu a měkké tkáně ústní dutiny, zvláště na rozhraní nebo v blízkosti rozhraní mezi zubem a dásní, například každý den nebo každý druhý nebo třetí den, nebo s výhodou jeden až třikrát denně při pH 4,5 až 9, obvykle 5,5 až 8, s výhodou 6,5 až 7,5 alespoň dva týdny až 8 týdnů nebo delší dobu až celý život.

AEA a antibakteriální látku je možno včlenit do pastilek, určených pro uložení pod jazyk, do žvýkací gumy nebo jiných produktů, například tak, že se tyto látky vmísí do zahřátého základu pro žvýkací gumu nebo se těmito látkami povléká základ pro žvýkací gumu, například jelutong, pryžový latex, vinylitové pryskyřice a podobně, s výhodou spolu s běžnými zmékčovadly, cukrem nebo jiným sladidlem nebo uhlohydráty, jako jsou glukóza, sorbitol a podobné .

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, na něž však vynález nemá být omezen. Všechna množství a podíly, uvedené v příkladové části přihlášky jsou hmotnostní, není-li uvedeno jinak.

Příklad A

Kyselina póly(0-styrenfosfonová)

Směs 18,1 g, 0,1 molu kyseliny 0-styrenfosfonové a 0,82 g, 0,005 molu azobisisobutyronitrilu (AIBN) ve 300 ml bezvodého acetónitrilu se míchá při teplotě varu pod zpětným chladičem v atmosféře bezvodého dusíku 96 hodin. Směs se zchladí a sraženina surového produktu se oddělí filtraci, promyje se acetonitrilem a usuší na vzduchu. Surový produkt se rozpustí ve vodném roztoku hydroxidu sodného (pH až 11) a potom se dialyzuje proti vodé při odděleni látek od molekulové hmotnosti 3 000. Roztok se ve vakuu odpaří na 100 ml a potom se lyofilizuje, čímž se získá 0,91 g čištěného polymerního produktu jako bílý prášek. Spektrum v infračerveném světle má maxima 1 610, 1 550, 745 cm'¹ (aryl,

5H), 1 240, 1 020, 950 cm^-1 (fosfonát).

^H-NMR (D₂0): tr, 6,4 ppm (H na uhlíkovém atomu, na nějž je vázán fosfonát), m, 7,3 ppm (aryl a protony benzylové skupiny), poměr ploch 1:6.

NMR při použití fosforu (D₂O): m, 6,2 ppm (alkylfosfonát).

-12CZ 281211 B6

Příklad B

Kopolymer kyseliny β-styrenfosfonové a vinylfosfonové

Směs 10,68 g, 0,058 molu kyseliny β-styrenfosfonové, 8,4 g, 0,058 molu vinylfosfonyldichloridu a 0,5 g AIBN se za míchání přerušované zahřívá v atmosféře bezvodého dusíku několik hodin a potom se zahřívá přes noc na teplotu 80 až 90 “C. Potom se směs přenese do nádoby s obsahem 60 až 70 ml vody. Při zchlazení směsi dojde ke tvorbě krystalické sraženiny. Směs se zfiltruje, vodný filtrát se zředí vodou na 125 ml a roztok se dialyzuje proti vodě, čímž se oddělí materiály od molekulové hmotnosti 3 500. Potom se roztok odpaří ve vakuu, čímž se získá 0,600 g čištěného kopolymeru v kyselé formě.

¹H-NMR (D₂0) : 1,0 až 2,8 (alkyl, 11H) a 6,9 až 7,5 (aryl 5H) ppm. Tyto údaje prokazují poměr kyseliny β-styrenfosfonové ke kyselině vinylfosfonové v získaném polymeru 1:3.

NMR s použitím fosforu (D₂0) má dva hlavni signály při 23,4 a 29,2 ppm.

Příklad C

Kyselina poly(a-styrenfosfonová)

Směs 2,21 g, 0,01 molu α-styrenfosfonyldichloridu a 0,01 g AIBN se míchá při teplotě 115 °C v dusíkové atmosféře. V intervalech 12 hodin se postupné přidávají ke směsi podíly 0,01 g AIBN. Po 96 hodinách se směs nechá zchladnout a potom se rozpustí ve vodě. Roztok se upraví na pH 8 až 10 přidání 125 ml vodného roztoku hydroxidu sodného. Roztok se zfiltruje a filtrát se dialyzuje proti vodě v celulózovém vakuu k odděleni látek od molekulové hmotnosti 3 500. Roztok se odpaří ve vakuu na objem 50 ml a potom se lyofilizuje. Získá se 0,08 g polymeru jako špinavé bílá prášková pevná látka.

^H-NMR (D₂O): (m) 23 až 25 ppm

Vynález byl popsán v souvislosti s některými výhodnými provedeními, je však zřejmo, že by bylo možno provést ještě řadu dalších modifikaci a variací, které by také spadaly do oboru vynálezu.

-13CZ 281211 B6

Příklad D

Připraví se prostředek pro čistění zubů tohoto složení:

složka	díly
A	B
glycerol	10,0	-
propylenglykol	-	10,0
sorbitol (70%)	25,0	25,0
iota carragenan	0,60	0,60
Gantrez S-97	2,0	2,0
sodná sůl sacharinu	0,40	0,40
fluorid sodný	0,243	0,243
hydroxid sodný (50%)	1,0	1,0
oxid titaničitý	0,50	0,50
leštící prostředek s obsahem
oxidu křemičitého (Zeodent 113)	20,0	20,0
zahušťovadlo na bázi oxidu
křemičitého (Sylox 15)	5,50	5,50
laurylsíran sodný	2,0	2,0
voda	31,507	31.,507
triclosan	0,30	0,30
chuťový olej	0,95	0,95

Shora uvedený prostředek A přivádí triklosan k zubům a k měkké tkáni dásně v podstatě stejné dobře jako prostředek B obsahující zvláštní rozpouštěcí činidlo pro triklosan. Z toho vyplývá, že není třeba zvláštního rozpouštěciho činidla pro účinnost prostředku podle vynálezu. Odpovídající prostředek, ve kterém byl vynechán polykarboxylát (Gantrez), uvolňuje triklosan mnohem hůře.

V tomto příkladu je možno dosáhnout velmi dobrých výsledků také tehdy, když se triklosan nahradí jinou shora popsanou antibakteriálni látkou, jako je fenol, thymol, eugenol a 2,2'-methylenbis-(4-chlor-6-bromfenol), a nebo tak, že se Gantrez nahradí jinou látkou typu AEA, jako kopolymerem anhydridu kyseliny maleinové a ethylakrylátu v poměru 1:1, oligomerem kyseliny sulfoakrylové, některým z prostředků Carbopol (například 934), a polymery kyseliny a- nebo β-styrenfosfonové a kopolymery těchto monomerů spolu navzájem nebo s jinými ethylenicky nenasycenými polymerovatelnými monomery, jako je například kyselina vinylfosfonová.

-14CZ 281211 B6

Příklad E

Dále byly připraveny další prostředky pro čistění zubů podle vynálezu, jejichž složení je uvedeno v následující tabulce:

složka	díly
A	B
glycerol	-	20,0
propylenglykol	10,0	0,50
sorbitol (70%)	25,0	19,50
sodná sůl karboxymethylcelulózy	-	1,10
iota karagenan *	0,6 _φ	-
sodná sůl sacharinu	0,40	0,30
fluorid sodný	0,243	0,243
leštící prostředek s obsahem
oxidu křemičitého (zeodent 113)	20,0	20,0
zahušťovadlo na bázi oxidu
křemičitého (Sylox 15)	5,50	3,0
voda	28,757	15,307
Gantrez S-97	2,0	2,0
triklosan	0,50	0,30
oxid titaničitý	0,50	0,50
laurylsíran sodný	2,50	2,0
chuťová přísada	1,10	0,95
ethanol	1,0	-
hydroxid sodný (50%)	2,0	1,60

V těchto příkladech je možno získat obdobné výsledky také v případě, že se triklosan nahradí jinou shora uvedenou antibakteriální látkou, jako je fenol, thymol, eugenol a 2,2'-methylenbis(4-chlor-6-bromfenol) a/nebo v případě, že se Gantrez nahradí jiným typem AEA, jako kopolymerem anhydridu kyseliny maleionové a ethylakrylátu v poměru 1:1, oligomery kyseliny sulfoakrylové, některým z prostředků Carbopol, například 934, polymery monomerních kyselin a-nebo β-styrenfosfonových a kopolymery těchto kyselin navzájem nebo s jiným ethylenicky nenasyceným polymerovatelným monomerem, například kyselinou vinylfosfonovou.

-15CZ 281211 B6

Příklad F

Prostředek pro čistění zubů s účinkem proti tvorbě zubního kamene je možno připravit z těchto složek:

složka	díly
glycerol	15,0
propylenglykol	2,0
sodná sůl karboxymethylcelulózy	1,50
voda	24,93
kopolymer vinylmethyletheru a anhydridu kyseliny maleinové (42% roztok)	4,76
monofluorfosfát sodný	0,76
sodná sůl sacharinu	0,30 *
nerozpustný metafosfát sodný	47,0
oxid titaničitý	0,50
laurylsíran sodný	2,00
triklosan	0,30
chuťová látka	0,95

V předchozích příkladech je možno dosáhnout zlepšeného výsledku také v případě, že se triklosan nahradí fenolem, 2,2'-methylen bis(4-chlor-6-bromfenol)-em, eugenolem nebo thymolem a/nebo se Gantrez nahradí jiným typem AEA jako je Carbopol, například 934, nebo polymery kyseliny styrenfosfonové s molekulární hmotnosti od 3 000 do 10 000, jako jsou polymery kyseliny β-styrenfosfonové, kopolymery kyseliny vinylfosfonové s kyselinou β-styrenfosfonovou a polymery kyseliny α-styrenfosfonové, oligomery kyseliny sulfoakrylové nebo kopolymery anhydridu kyseliny maleinové s ethylakrylátem v poměru 1:1.

Příklad G

Dále uvedené kapalné prostředky pro čistění zubů rovněž účinné omezují tvorbu zubních povlaků tím, že zvyšují příjem a zadržování triklosanu na povrchu ústní dutiny.

-16CZ 281211 B6

složka	díly
A	B	c
glycerol	20,0	20,0	-
Gantrez S-97	0,3	0,3	0,3
vysokomolekulární polysacharid s obsahem mannosy, glukosy, glukuronátu draselného a acetylových skupin v přibližném
molárním poměru 2:1:1:1	0,8	-	1,0
benzoát sodný	0,5	0,5	0,5
sodná sůl sacharinu	0,5	0,5	0,5
voda	61,3	73,1	71,6
laurylsíran sodný	3,0	3,0	3,0
nerozpustný metafosfát sodný	10,0	-	10,0
bezvodý hydrogenfosforečnan vápenatý	1,0	-	2,5
chuťová látka	2,5	2,5	2,5
ethylalkohol	-	-	10,0
triklosan	0,1	0,1	0,1

V předešlých příkladech je možno dosáhnout lepších výsledků také v případě, že se triklosan nahradí fenolem, 2,2’-methylen bis-(4-chlor-6-bromfenol)-em, eugenolem nebo thymolem a/nebo se Gantrez nahradí jiným typem AEA, například některým prostředkem Carbopol, například 934, nebo polymery kyseliny styrenfosfonové o molekulové hmotnosti od 3 000 do 10 000, jako jsou polymery kyseliny α-styrenfosfonové, kopolymery kyseliny vinylfosfonové a β-styrenfosfonové, polymery kyseliny α-styrenfosfonové nebo oligomery kyseliny sulfoakrylové nebo také kopolymery anhydridu kyseliny maleinové s ethylakrylátem v poměru 1:1.

Vynález byl popsán v souvislosti se řadou výhodných provedení popsaných ve shora uvedených příkladech, je však zřejmé, že by bylo možno provést řadu dalších obměn, aniž by se vybočilo z rámce myšlenky vynálezu.

Claims

1. Polymer o molekulové hmotnosti v rozmezí od 2 000 do 30 000 obsahující jednotky beta-styrenfosfonové kyseliny samotné nebo ve statistickém uspořádání nebo ve střídajícím se spojení s jednotkami vinylfosfonové kyseliny.

2. Polymer podle nároku 1, kterým je homopolymer beta-styrenfosfonové kyseliny.

3. Polymer podle nároku 1, kterým je kopolymer obsahující jednotky beta-styrenfosfonové kyseliny a vinylfosfonové kyseliny.

4. Polymer podle některého z nároků 1 až 3 jehož molekulová hmotnost je v rozmezí od 2 500 do 10 000.

5. Způsob přípravy polymeru podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se polymeruje monomer nebo směs monomerů při teplotě v rozmezí od 40 ’C do 125 °C v přítomnosti iniciátoru tvorby volných radikálů zvoleného ze skupiny zahrnující azobisisobutyronitril, benzoylperoxid, t-butylhydroperoxid a peroxodvojsíran, surový polymerní produkt se smíchá s vodou, hodnota pH výsledného roztoku se upraví na 8 až 11, roztok se dialyzuje vůči vodě a vyčištěný polymer se oddělí.