CZ231099A3

CZ231099A3 - Způsob výroby plechu z křemíkové oceli

Info

Publication number: CZ231099A3
Application number: CZ19992310A
Authority: CZ
Inventors: Stefano Cicale; Stefano Fortunati; Giuseppe Abbruzzese
Original assignee: Acciai Speciali Terni S. P. A.
Priority date: 1996-12-24
Filing date: 1997-07-24
Publication date: 2000-07-12
Also published as: CN1242057A; KR100561142B1; JP2001506702A; PL182830B1; EP0950119B1; SK86399A3; DE69703590T2; BR9713624A; KR20000069695A; SK285282B6; AU4202197A; US20020033206A1; CN1077142C; RU2193603C2; DE69703590D1; IT1290172B1; EP0950119A1; ITRM960904A1; WO1998028452A1; JP4651755B2

Description

Způsob výroby plechx^dřremíkové oceli

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobu výroby plechu orientované elektrotechnické oceli s vysoce magnetickými charakteristikami, přičemž přesněji se vynález týká způsobu, ve kterém je deska, získaná z kontinuálního odlévání, žíhána při teplotě, která umožňuje rozpuštění části přítomných sulfidů a nitridů, aby byly následně opětovně vysráženy ve formě, která je vhodná pro řízení velikosti zrn v průběhu oduhličovacího žíhání, a který umožňuje následnou fázi vysokoteplotní kontinuální tepelné úpravy, v průběhu které je, prostřednictvím difúze dusíku skrz celou tloušťku pásu, přímo vysrážen hliník jako nitrid, což doplňuje frakci druhé fáze, potřebnou pro řízení orientace zrn ve finálním produktu.

Dosavadní stav techniky

Křemíková ocel s orientovanými zrny pro elektrotechnické aplikace je obecně klasifikována do dvou kategorií v zásadě se lišících hodnotou magnetické indukce měřené pod vlivem magnetického pole o velikosti 800 ampér-otáček/m, označované kódem B800: kategorie běžné křemíkové oceli s orientovanými zrny, která má B800 menší než 1890 mT, a kategorie křemíkové oceli s orientovanými zrny a s vysokou permeabilitou, která má B800 vyšší než 1900 mT. Další dělení existuje podle tak zvaných ztrát v jádře, které jsou vyjádřeny ve W/kg.

Běžná křemíková ocel s orientovanými krystaly, zavedená ve třicátých letech, a křemíková ocel s vysoce orientovanými krystaly, mající lepší permeabilitu a zavedená ·· » * · 4 * · 9 4 ··· ··<

• 4 • · *· <3· průmyslově v druhé polovině šedesátých let, jsou především používány pro výrobu jader elektrických transformátorů.

Výhody vysoce orientovaného produktu ve spojení s vyšší permeabilitou spočívají v tom, že jsou možná jádra menších rozměrů a jsou umožněny menší ztráty, což má za následek úspory energie.

V pásové elektrotechnické oceli je permeabilita funkcí orientace prostorově středěných krychlových krystalů (zrn) železa, které musí mít roh paralelní se směrem, válcování. Prostřednictvím použití určitých vhodně vysrážených sraženin (inhibitorů), tak zvané druhé fáze, které omezují hybnost hranic zrn, je dosaženo selektivního růstu pouze těch krystalů, které mají požadovanou orientaci. Čím vyšší je teplota rozpouštění v oceli těchto sraženin (precípitátů) , tím větší je jednotnost orientace a tím lepší, jsou magnetické charakteristiky finálního produktu. V oceli s orientovanými krystaly inhibitor sestává převážně ze sulfidů a/nebo selenidů manganu, zatímco v oceli s vysoce orientovanými krystaly inhibitor sestává převážně z nitridu obsahujícího hliník.

Ovšem při výrobě vysoce orientované elektrotechnické pásové oceli jsou v průběhu tuhnutí kapalné oceli a následného chladnutí výsledné tuhé hmoty sulfidy a nitrid hliníku vysráženy v hrubé formě, která je nevhodná pro požadované účely. Musí být tudíž opětovně rozpuštěny a opětovně vysráženy ve správné formě a musí být udržovány v tomto stavu až do okamžiku, ve kterém jsou dosaženy krystaly požadované velikosti a orientace, ve finální žíhací fázi po válcování za studená na požadovanou finální tloušťku a ·· ·· ti · · ti ti ·· ti titi ti titi ·· titi • · «· ·· • ti titi · ti* ti • ti · · · · • ti ti ti·· tititi • ti titi ··· ··· ·· titi oduhličovacím žíhání na konci složitého a nákladného procesu transformace.

Je zcela zjevné, že výrobní problémy, které se v zásadě týkají obtížnosti dosažení dobrých výtěžností a 5 konstantní kvality, jsou do značné míry způsobovaný potřebnými opatřeními, která musí být provedena pro udržení nitridu hliníku v požadované formě a rozložení během celého procesu transformace oceli.

Pro omezení těchto problémů byla vyvinuta technologie, ve které je nitrid hliníku, vhodný pro řízení růstů krystalů, vytvářen prostřednictvím nitridování pásu, výhodně po válcování za studená, jak je popsáno v US patentech č. 4,225,366, č. 3,841,924 a č. 4,623,406, v evropské patentové přihlášce č. 539,858 a v evropském patentu

č. EP 0339 474.

V posledně uvedeném patentu je nitrid hliníku, který je hrubě vysrážen během pomalého tuhnutí oceli, udržován v tomto stavu prostřednictvím nízké teploty použité pro ohřev

2Q pásů (to jest nižší než 1280°C, výhodně nižší než 1250°C) před válcováním za studená. Po oduhličovacím žíhání je přiveden dusík, který bezprostředně reaguje, čímž se převážně v povrchových vrstvách pásu vytvářejí nitridy křemíku a nitridy manganu a křemíku, které mají relativně nízkou teplotu rozpouštění a které jsou rozpouštěny ve finálním žíhání v hrncích. Takto uvolněný dusík difunduje skrz pás a reaguje s hliníkem, který je tak opětovně vysrážen v jemné a homogenní formě v celé tloušťce pásu jako míchaný nitrid hliníku a křemíku. Tento proces má za následek nutnost

3Q udržovat materiál na teplotě 700°C až 800°C po dobu alespoň čtyř hodin. Ve shora zmiňovaném patentovém spisu je • 4 44

4 4 4

4 4 4 • 444 444

4 • ·

4 ·

44

4 4 4 • 4 4 • 4 uvedeno, že teplota přivádění dusíku musí být blízká oduhličovací teplotě (přibližně 850°C) a za všech okolností určitě ne vyšší než 900°C, aby se tak zabránilo neřízenému růstu krystalů vzhledem k nepřítomnosti vhodných inhibitorů.

Jako optimální nitridační teplota se jeví 750°C, zatímco

850°C je horní limit, aby se zabránilo takovémuto neřízenému růstu.

EP přihláška 539,858 sleduje obecné myšlenky shora zmiňovaného EP patentu, přičemž ukládá určitá další omezení ί η týkající se teplot ohřevu desek na nebo pod 1200°C.

US patenty č. 3,841,924 a č. 4,623,406 se týkají klasičtějšího procesu, ve kterém je inhibitor vytvářen ve fázi pásu válcovaného za tepla a ve kterém není nitridování před finální sekundární rekrystalizací.

Tento postup s sebou zdánlivě nese určité výhody, jako jsou relativně nízké teploty ohřevu desek před válcováním za tepla, oduhličování a nitridování a také skutečnost, že nutnost udržování pásu v průběhu žíhání v hrncích při teplotě mezi 700°C a 800°C po dobu alespoň čtyř hodin (s cílem dosažení míchaných nitridů hliníku a křemíku, potřebných pro řízení růstu krystalů) nezvyšuje výrobní náklady, neboť ohřev pecí pro žíhání v hrncích vyžaduje v každém případě podobné délky času.

Ovšem spolu s výše uvedenými výhodami má tento postup rovněž velké množství nevýhod. Mezi tyto nevýhody především patří: (i) vzhledem k nízké teplotě ohřevu desek obsahuje plech velmi málo sraženin využitelných jako inhibitory růstu krystalů; následně všechny cykly ohřevu pásu, zejména v procesech oduhličování a nitridování, musí být prováděny při ftft · » » · ·· • · ftft · • · ft ftft · • ftftft · • · ftft ftftft • ft • ft • · • · • ftft ft ftft • ft • · • · • ftft • · relativně nízkých a velmi přesně řízených teplotách, přičemž za takových podmínek jsou hranice krystalů velmi mobilní, což s sebou nese riziko neřízeného růstu krystalů; (ii) je nemožné zavést ve finálních žíháních jakékoliv zlepšení, které by mohlo urychlit doby ohřevu; například prostřednictvím nahrazení pecí pro žíhání v hrncích jinými pecemi kontinuálního typu.

Podstata vynálezu

2_0 Předkládaný vynález si klade za cíl překonání nevýhod známých výrobních systémů prostřednictvím navržení způsobu, ve kterém je deska křemíkové oceli pro elektrotechnické aplikace ohřívána rovnoměrně při teplotě, která je rozhodně vyšší než teplota použitá v citovaných známých postupech ]_5 zahrnujících nitridování pásu, ale nižší než je teplota klasického postupu výroby ocelového plechu s vysokou permeabilitou, a potom je tato deska válcována za tepla.

Takto dosažený pás pak prochází dvou fázovým rychlým žíháním následovaným kalením a je potom válcován za studená, pokud je to nutné v množství válcovacích kroků při teplotě mezi 180°C a 250°C. Plech válcovaný za studená nejprve prochází oduhličovacím žíháním a potom nitridačním žíháním při vysoké teplotě v atmosféře obsahující amoniak.

Potom následují obvyklé finální úpravy, mezi něž patří usazování žíhacího odlučovače a finální žíhání sekundární rekrystalizace.

Předkládaný vynález se týká způsobu výroby ocelového plechu s vysoce magnetickými charakteristikami, ve kterém křemíková ocel obsahující od 2,5 % do 4,5 % křemíku; od 150 do 750 ppm, výhodně od 250 do 500 ppm, C; od 300 do 4000 ppm, • ft ftft • · · • · ftft • · · * · · · • ft ftft • · ·· ·· ·· ft· ftftftft • · · · · · • · ft ··· ··· « · · · ♦ *· ftft· ·· ft· výhodně od 500 do 2000 ppm, Mn; méně než 120 ppm, výhodně od 50 do 70 ppm, S; od 100 do 400 ppm, výhodně od 200 do 350 ppm, Al_sol; od 30 do 130 ppm, výhodně od 60 do 100 ppm, N; a méně než 50 ppm, výhodně méně než 30 ppm, Ti, zbytek sestává z železa a minoritních nečistot, prochází kontinuálním odléváním, žíháním při vysoké teplotě, válcováním za tepla, válcováním za studená v jedné fázi nebo ve více než jedné fázi. Takto získaný pás válcovaný za studená prochází kontinuálním žíháním pro provedení primární rekrystalizace a oduhličení, je potažen žíhacím odlučovačem a žíhán v hrncích pro finální úpravu sekundární rekrystalizace, přičemž způsob podle vynálezu je charakterizován kombinací následujících kroků ve spolupracujícím vztahu:

(i) provedení na takto získaných deskách vyrovnávací tepelné úpravy při teplotě mezi 1200°C a 1320°C, výhodně mezi

1270°C a 1310°C;

(ii) válcování takto získaných desek za tepla a ochlazení výsledného pásu na teplotu nižší než 700°C, výhodně nižší než 600°C;

(iii) provedení rychlého ohřevu pásu válcovaného za tepla na teplotu mezi 1000°C a 1150°C, výhodně mezi 1060°C a 1130°C, s následným ochlazením a zastavením teploty mezi 800°C a 950°C, výhodně mezi 900°C a 950°C, následovaným kalením, výhodně ve vodě a vodní páře, počínajíc od teploty mezi 700°C a 800°C;

(iv) provedení válcování za studená v alespoň jedné f ázi;

(v) provedení kontinuálního oduhličovacího žíhání pásu válcovaného za studená po celkovou dobu mezi 50 a 350 sekundami při teplotě mezi 800°C a 950°C ve vlhké

99

9 9 9

999 999

9 >9 99

999 ·· 99 • · · ·

9 99 • · 9 · ·· dusíkové-vodíkové atmosféře s pH₂O/pH₂ v rozmezí mezi 0,3 a

0,7;

(vi) provedení kontinuálního nitridačního žíhání při teplotě mezi 850°C a 1050°C po časovou periodu mezi 15 a 120 sekundami, přivedení do pece plynu na bázi dusíku-vodíku, obsahujícího NH₃ v množstvích mezi 1 a 35, výhodně mezi 1 a 9, standardních litrů na kg pásu, s obsahem vodní páry mezí 0,5 a 100 g/m³;

(vii) provedení obvyklých finálních úprav včetně žíhání sekundární rekrystalizace. V průběhu tohoto žíhání probíhá ohřev při teplotě mezi 700°C a 1200°C v časové periodě mezi 2 a 10 hodinami, výhodně kratší než 4 hodiny.

Kontinuálně odlévané desky výhodně mají následující kontrolované složení: Si od 2,5 % do 3,5 % hmotnostních; C mezi 250 a 550 ppm; Mn mezi 800 a 1500 ppm; rozpustný Al mezi 250 a 350 ppm; N mezi 60 a 100 ppm; S mezi 60 a 80 ppm; a Ti méně než 40 ppm; zbytek je tvořen železem a minoritními nečistotami.

Výhodně válcování za studená probíhá v jedné fázi s teplotu válcování za studená, udržovanou na hodnotě alespoň 180°C v alespoň jedné části válcovacích průchodů; přesněji ve dvou mezilehlých válcovacích průchodech je teplota mezi 200°C a 220°C.

Výhodně je teplota oduhličování mezi 830°C a 880°C, zatímco nitridační žíhání je výhodně prováděno při teplotě 950°C nebo vyšší.

Základy předkládaného vynálezu mohou být vysvětleny následovně. Je považováno za důležité udržovat určité množství, ne minimální, inhibitoru vhodného pro řízení růstu krystalů v oceli až do kontinuálního nitridačního žíháni.

Takové inhibitory umožňují pracovat při relativně vysokých teplotách, přičemž současně zamezují riziku neřízeného růstu krystalů, což by s sebou neslo vážné ztráty z hlediska výtěžnosti a magnetických kvalit. To je teoreticky možné v množství různých způsobů, ale pro účely předkládaného vynálezu bylo volbou pracovat při udržení teploty pro ohřev desek na hodnotě dostatečně vysoké pro rozpuštění značného množství inhibitorů, ale stále ještě dostatečně nízké pro zabránění tvorby kapalné strusky a následné nutnosti použít nákladné speciální pece.

Následné vysrážení těchto inhibitorů umožňuje, kromě jiného, zvýšit nitridační teplotu na hodnotu, při které je dosaženo přímého vysrážení hliníku ve formě nitridu, a zvýšit

-i c _z rychlost pronikání a difúze dusíku do pasu. Druhé fáze přítomné v matrici slouží jako zárodky pro uvedené vysrážení, které je indukováno difúzí dusíku, což rovněž umožňuje mnohem jednotnější rozložení absorbovaného dusíku v celé tloušťce pásu.

Způsob podle předkládaného vynálezu bude nyní ilustrován v následujících příkladech, které ale představují pouhou ilustraci a v žádném směru neomezují předkládaný vynález.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Bylo vytvořeno množství ocelí, jejichž složení je uvedeno v Tabulce 1:

• ·

	9	• · • · • · • ti • · • ·	• · * ti • ti ti ti • ti · ti ti • · · ti • · · · ti · · ·
	Tabulka	1
č.	Si	c	Mn	S	Al_sol	N	Ti
	O, o	ppm	O, Ό	ppm	ppm	ppm	ppm
1	2,9	410	0, 14	70	290	80	14
2	2,9	520	0,14	70	290	80	14
3	3,22	425	0,15	70	280	75	10
4	3,2	515	0,09	70	280	75	10
5	3,1	510	0,15	75	210	70	12
6	3,4	320	0,13	75	320	70	10
	Dvě desky pro	každé	složení	byly	zahřátý	na teplotu
1300°C	s cyklem	trvajícím 200 minut	a přímo .válcovány za

tepla na tloušťku 2,1 mm.

Pásy válcované za tepla prošly dvoufázovým žíháním, s 2Q první pauzou při teplotě 1100°C po dobu 30 sekund a s druhou pauzou při teplotě 920 °C po dobu 60 sekund, následovaným kalením, počínajíc od teploty 750°C ve vodě a vodní páře, pískováním mořením.

Pásy potom prošly jednofázovým válcováním za studená 25 v pěti průchodech, z nich třetí a čtvrtý byly provedeny při teplotě 210°C, na tloušťku 0,30 mm.

Pásy válcované za studená prošly oduhličovacím žíháním při teplotě 870°C po dobu 180 sekund a následně nitridačním žíháním při teplotě 1000°C po dobu 30 sekund v atmosféře přiváděné do pece, která sestávala z dusíku a

vodíku a obsahovala 8% objemových NH₃ s rosným bodem při teplotě 10°C.

Pásy byly potom potaženy žíhacím odlučovačem a byly žíhány v hrncích podle následujícího teplotního cyklu:

rychlost ohřevu 15°C/sekundu v atmosféře sestávající z 25 %

N₂ a 75 % H₂ až na teplotu 1200°C, načež pásy byly potom ponechány v klidu po dobu 20 hodin na této teplotě v čistém vodíku.

Tabulka 2 níže znázorňuje dosažené průměrné magnetické charakteristiky:

Tabulka 2

Č. P (1,7 T) B (800 ampér-otáček/m) [W/kg] [mT]

1	1	1	930
2	0,95	1	940
3	0,95	1	935
4	1,01	1	937
5	1,15	1	880
6	1,05	1	920

Příklad 2

Pás se složením č. 4 byl upraven až do oduhličování podle předcházejícího příkladu, prošel nitridačním žíháním při teplotách 770°C, 830°C, 890°C, 950°C, 1000°C a 1050°C po dobu 30 sekund v dusíkové-vodíkové atmosféře obsahující 7 % • · objemových NH₃ s rosným bodem při teplotě 10°C. Na těchto produktech byly zjišťovány následující hodnoty: absorbovaný dusík (A); dusík absorbovaný jako nitrid hliníku (B) ; a dosažená permeabilita (viz Tabulka 3).

Tabulka 3

Nitridační	A	B	C
teplota	absorbovaný N	N vázaný na Al	100	B800
(°C)	(ppm)	(ppm)	(B/A)	(mT)
770	90	10	11	1 880
830	120	30	25	1 895
890	180	100	55	1 910
950	170	127	75	1 925
1 000	130	106	82	1 922
1 050	100	90	90	1 935

Příklad 3

Pás válcovaný za tepla se složením č. 4 podle příkladu 1 byl válcován za studená na tloušťky 0,30, 0,27 a 0,23 mm. Tyto pásy válcované za studená byly oduhličovány při teplotě 850°C po dobu 180 sekund ve vlhké dusíkové-vodíkové atmosféře a prošly nitridačním žíháním při teplotě 1000°C po dobu 30, 20 a 23 sekund podle příslušné tloušťky. Množství absorbovaného dusíku a dosažené hodnoty magnetické permeability jsou uvedené v Tabulce 4.

• ·

Tabulka 4

Tloušťka	Absorbovaný N	B800
(mm)	(ppm)	(mT)
0,23	140	1 929
0,27	135	1 935
0,3	142	1 932

Příklad 4

Ocel č. 2 podle tabulky 1 byla zpracovávána až do oduhličování podle příkladu 1 a potom prošla nitridováním prostřednictvím přivedení do pece dusíkové-vodíkové atmosféry obsahující 8 % objemových NH₃ s rosným bodem při teplotě 10°C, při dvou různých teplotách: A) 1000°C; B) 770°C.

Každý pás potom prošel dvěma finálními žíháními:

1) rychlost ohřevu 15°C/hodinu v atmosféře s 25 % N₂ a 75 % H₂ až na teplotu 1200°C, a ponechání v klidu po dobu 20 hodin při této teplotě v čistém vodíku;

2) rychlost ohřevu 15°C/hodinu v atmosféře s 25 % N₂a 75 % H₂ až na teplotu 700°C, rychlost ohřevu 250°C/hodinu až na teplotu 1200°C, a ponechání v klidu po dobu 20 hodin při této teplotě v čistém vodíku.

Hodnoty permeability, vyjádřené v mT, které byly získány, jsou znázorněné v tabulce 5.

• · • ·

žíhání

B

858

540

Tabulka 5

Nitridační

Finální žíhání A ₅ 1 1 920

1 928

Příklad 5

Byla kontinuálně odlita ocel mající následující složení: SI 3,2 % hmotnostních; C 500 ppm; Mn 0,14 % hmotnostních; S 7 5 ppm; Al_sol 290 ppm; N 850 ppm; a Ti 10 ppm; zbytek byl tvořen železem a nevyhnutelnými nečistotami. Desky byly zahřívány na teplotu A) 1150°C a B) 1300°C s cyklem trvajícím 200 minut. Pásy byly potom upraveny podle příkladu až do stavu válcovaného za studená, a potom prošly oduhličováním při teplotě 840°C podobu 170 sekund, a bezprostředně nato nitridováním 1) při teplotě 850°C po dobu 20 sekund, a 2) při teplotě 100 IC po dobu 20 sekund.

Po obvyklých finálních úpravách byly změřeny magnetické charakteristiky ve vztahu k B800 v mT. Tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulce 6 níže.

25	Tabulka 6	Ohřev	desek
	Nitridování	A	B
	1	1 920	1 895

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby plechu/jťřemíkové oceli s vysoce magnetickými charakteristikami, ve kterém křemíková ocel obsahující od 2,5 % do 4,5 % křemíku; od 150 do 750 ppm, výhodně od 250 do 500 ppm, C; od 300 do 4000 ppm, výhodně od 500 do 2000 ppm, Mn; méně než 120 ppm, výhodně od 50 do 70 ppm, S; od 100 do 400 ppm, výhodně od 200 do 350 ppm, Al_sol; od 30 do 130 ppm, výhodně od 60 do 100 ppm, N; a méně než 50 ppm, výhodně méně než 30 ppm, Ti, zbytek sestává z železa a minoritních nečistot, prochází kontinuálním odléváním pro vytvoření desek, žíháním při vysoké teplotě, válcováním za tepla, a válcováním za studená v jedné fázi nebo ve více než jedné fázi, přičemž takto získaný pás válcovaný za studená je kontinuálně žíhán pro provedení primární rekrystalizace a oduhličení, potom je potažen žíhacím odlučovačem a žíhán v hrncích pro finální úpravu sekundární rekrystalizace, vyznačující se tím, že zahrnuje kombinaci následujících kroků ve spolupracujícím vztahu:

• provedení na kontinuálně odlitých deskách vyrovnávací tepelné úpravy při teplotě mezi 1200°C a 1320°C;

• válcování takto získaných desek za tepla a ochlazení výsledného pásu na teplotu nižší než 700°C;

• provedení rychlého ohřevu pásu válcovaného za tepla na teplotu mezi 1000°C a 1150°C s následným ochlazením a zastavením na teplotě mezi 800°C a 950°C, následovaným kalením;

• provedení kontinuálního oduhličovacího žíhání pásu válcovaného za studená po celkovou dobu mezi 50 a 350 sekundami při teplotě mezi 800°C a 950°C ve vlhké • · • 4« ·♦♦ • · dusíkové-vodíkové atmosféře s pH₂O/pH₂ v rozmez! mezi 0,3 a

0, 7;

• provedeni kontinuálního nitridačního žíháni při teplotě mezi 850°C a 1050°C po časovou periodu mezi 15 a 120

5 sekundami, přivedeni do pece plynu na bázi dusiku-vodiku, obsahujícího NH₃ v množstvích mezi 1 a 35 standardních litrů na kg pásu, s obsahem vodní páry mezi 0,5 a 100 g/m³;

• provedení obvyklých finálních úprav včetně žíhání sekundární rekrystalizace.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kontinuálně odlévané desky mají následující složení: Si od 2,5 % do 3,5 % hmotnostních; C mezi 250 a 550 ppm; Mn mezi 800 a 1500 ppm; rozpustný Al mezi 250 a 350 ppm;

N mezi 60 a 100 ppm; S mezi 60 a 80 ppm; a Ti méně než 40

5 , . _Ί ......

ppm; zbytek je tvořen zelezem a minoritními nečistotami.
3. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že teplota vyrovnávání desek je mezi 1270°C a 1310°C.

θ
4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rychlý ohřev pásu válcovaného za tepla se provádí při teplotě mezi 1060°C a 1130°C.
5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že konečná teplota pásu válcovaného za tepla a ochlazovaného po uvedeném rychlém ohřevu je mezi 900°C a 950°C.

• 4 ··
6. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pás válcovaný za tepla je ochlazen na teplotu 900 až 950°C, udržován na této teplotě a potom kalen ve vodě a vodní páře,

5 počínajíc od teploty mezi 700°C a 800°C.
7. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že teplota válcování za studená je udržována na hodnotě mezi 180°C a 250°C ve dvou mezilehlých válcovacích průchodech.
8. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že válcování za studená se provádí v jedné fázi při teplotě válcování alespoň 180°C v některém z válcovacích průchodů.

15
9. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že teplota válcování za studená je mezi 200°C a 220°C ve dvou mezilehlých průchodech.
10. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že teplota oduhličování je mezi 830°C a 880°C, zatímco nitridační žíhání se výhodně provádí při teplotě 950°C nebo vyšší.
11. Způsob podle nároku 1, vyznačujíc! se

25 t í m , že nitridační žíhání se provádí v časovém intervalu mezi 5 a 120 sekundami.
12. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsah amoniaku v nitridačním plynu přiváděném do pece je mezí 1 a 9 standardními litry na kg upravovaného pásu.
13. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím,že v průběhu žíhání sekundární rekrystalizace je doba ohřevu při teplotě mezi 700°C a 1200°C zahrnuta mezi 2 a 10 hodin.
14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že doba ohřevu při teplotě mezi 700°C a 1200°C je menší než 4 hodiny.