CZ20041232A3 - Kontejner k přechování a přepravě roztaveného kovu ke zpracovatelskému místu a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Jedná se o kontejner k přepravě například roztaveného hliníku, který je dodáván ke zpracovatelskému místu a způsob výroby takového kontejneru.

Dosavadní stav

V továrně ke zpracování hliníku pomocí řady strojů a forem na lití pod tlakem, je zapotřebí dodávat hliníkový materiál kromě vlastní továrny rovněž mimo tuto továrnu. V takovém případě, kontejner obsahující hliník v roztaveném stavu je přenášen z továrny na dodavatelské straně do továrny k odlévání a tvarování výrobků ke každému ze strojů pro lití pod tlakem, přičemž materiál má být uchován v tekutém stavu. Například, je zveřejněna přihláška užitného vzoru:

1) JP-U-03-31063 (Obr. 1).

Vynálezci předkládaného vynálezu navrhují techniku, při které je možno využít rozdílů v tlaku, přičemž materiál je dodáván z takového kontejneru ke stroji pro liti pod tlakem. Jinými slovy, podle této technologie, vnitřek kontejneru je přetlakován a roztavený kovový materiál umístěný v kontejneru je vypouštěn ven skrz potrubí zavedené do kontejneru.

Protože kontejner tohoto druhu musí být udržován v horkém stavu, musí být izolovaný a žáruvzdorný, je tento kontejner vybaven vnitřním vyložením kostry, například ze železa. Vynálezci předkládaného vynálezu vyvinuli techniku, při které průtoková cesta do kontejneru pro dodání roztaveného kovu do kontejneru zvenku je skryta ve vyložení a tím je zlepšena vlastnost týkající se uchování teploty roztaveného kovu pří jeho průchodu průtokovou cestou. Je-li zlepšena vlastnost týkající se uchování teploty roztaveného kovu v průtokové cestě, výsledkem je to, že roztavený kov nepodléhá tuhnutí v průtokové cestě a tím je zabráněno ucpávání průtokové cesty.

• · · ·

Nicméně, vzniká zde problém v tom, že vnitřní vyložení v kontejneru praská v důsledku působení tepelné expanze a mechanického nárazu. Jestliže praskliny zasáhnou z vnitřního prostoru kontejneru do průtokové cesty, plyn použitý k vytvoření přetlaku přímo proudí skrz prasklé části do průtokové cesty a způsobuje nestabilní dodávku. Navíc, vzniká zde problém s tím, že roztavený kov ve stavu, kdy obsahuje plyn, je vytlačován ven z potrubí a roztavený kov o vysoké teplotě je rozstřikován do okolí.

Může se uvažovat s konfigurací, kdy od vrchní povrchové části je spuštěn dolů do části pro uskladnění roztaveného kovu rošt, přičemž rošt slouží jako průtoková cesta. Nicméně, tento druh kontejneru vyžaduje vyhřívání (předehřívání) před tímto způsobem použití a tím pak je rošt vystaven velké tepelné zátěži během vyhřívání. Proto vzniká problém týkající se trvanlivosti, například rošt snadno praská, kov je vystaven vysoké teplotě prostředí, způsobené vyhříváním a v důsledku toho vzniká další problém spočívající v tom, že otvor snadno podléhá deformaci díky oxidaci.

Předložený vynález má vyřešit dosavadní problémy a jeho úkolem je zabezpečit kontejner, ze kterého neuniká plyn použitý pro vytvoření přetlaku do průtokové cesty pro průtok roztaveného kovu mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru a dalším úkolem předloženého vynálezu je způsob výroby takového kontejneru.

Podstata vynálezu

K překonání těchto problémů, hlavním aspektem předloženého vynálezu je vytvoření kontejneru, který tvoří kostra, vyložení zabezpečené uvnitř kostry, s průtokovou cestou k průtoku roztaveného kovu z vnitřku ven z kontejneru a potrubí, umístěné tak, aby obklopovalo alespoň část průtokové cesty.

Dalším hlediskem předloženého vynálezu je vytvoření kontejneru, který je schopný přechovat roztavený kov, přičemž kontejner tvoří kostra a vyložení s průtokovou cestou pro průtok roztaveného kovu dovnitř; průtoková cesta je zabezpečena uvnitř kostry a alespoň její část je obklopena vymezující součástí pro průtok plynu. Jako vymezující součást tohoto druhu, mohou být použity materiály • · · • · · · · • · • · ···· ·· ··· jako jsou kovy (včetně slitin) a keramické hmoty. Dále, vymezující součást je přednostně vytvořena ze stejnoměrné termodynamické vrstvy z makroskopického hlediska. To je proto, že v případě směsí (jako je slévač), tyto jsou vyrobeny z několika materiálů odlišných fyzikálních vlastností, jinými slovy v případě směsí vyrobených z termodynamické vrstvy, která není stejnoměrná z makroskopického hlediska, se snadno objevují praskliny a podobně, způsobené použitím periodické tepelné zátěže, rozdílných koeficientů tepelné expanze a tak dále, čímž plyn může pronikat dovnitř. Konstituční materiál pro potrubí má mít pouze stejnoměrnost co do rozsahu kovové slitiny a komerční dostupnost produktů ze slinutých keramických hmot.

Podle předloženého vynálezu, potrubí je přednostně vyrobeno z kovu a vrstva vyložení vytvořená z žárovzdorné součásti je přednostně vytvořena uvnitř potrubí. Jeli taková vrstva vyložení umístěna, kovová část je takto ochráněna před zhoršením kvality způsobené teplem. Navíc, rychlému zhoršení kvality potrubí je možno zabránit, jelikož potrubí je vyrobeno z kovu. Jinými slovy, je-li potrubí vyrobeno z kovu, dokonce je-ii potrubí poškozeno působením tepla a nárazů, ke vzniku obtíží je zapotřebí delšího časového období. Příslušně, například, je-li na potrubí prováděna dostatečná údržba, potrubí a podobné prvky mohou být nahrazeny dříve než se obtíže projeví do rozsahu, který je možno odhadnout.

Je-li na vnitřním povrchu potrubí vytvořena vrstva vyložení z takové žárovzdorné součásti, přidržovací prvek pro držení žárovzdorné součásti je s výhodou umístěn vyčnívajícím způsobem. Takto lze zabránit vypadnutí žárovzdorné části ven z potrubí. Dále, takový přidržovací prvek je s výhodou umístěn na spodní straně potrubí. Například, i když vznikne prasklina ve střední části vrstvy vyložení, vyložení nevypadne, neboť vrstva vyložení je podepřena na spodní straně potrubí.

Ještě dále ochranná oblast, ve které je přidržovací prvek chráněn před poškozením, je umístěna s výhodou na vrchní straně potrubí v jejím vnitřku. Jinými slovy, přidržovací prvek nemusí být nutně umístěn v tomto regionu. S ohledem na rozdílné koeficienty tepelné expanze mezi potrubím a vrstvou vyložení, rozdílná expanze potrubí a expanze vyložení nastává při ohřevu potrubí. Příslušně, jak je ♦ · • ·· 4 • · • ··· vyvíjen tlak na vrchní stranu i spodní stranu potrubí, které je drženo přidržovacím prvkem, se mohou objevit praskliny nebo deformace. Proto je zcela zastoupeno prodloužení a tím je zabráněno vzniku tlaku umístěním ochranné oblasti, tak jak je tomu v předkládaném vynálezu.

S výhodou podle předloženého vynálezu je použito jako potrubí, potrubí z keramické hmoty nebo kovové potrubí s vnitřním vyložením z žárovzdorné součásti. Jako kovu je možno použít například SGP, STPT (potrubí z uhlíkové oceli pro vysoce teplotní potrubí) nebo STPG (potrubí z uhlíkové oceli pro tlaková potrubí).

Jako žárovzdorné hmoty je možno použít například žárovzdorné materiály (včetně žárovzdorného slévače, tepelného izolátoru a slévače k tepelné izolaci) pro roztavený hliník, roztavený hořčík a podobně. Tyto žárovzdorné hmoty mohou být míšeny s keramickými hmotami, uhlíkem nebo grafitem. Proto je odstraněna smáčecí schopnost potrubí roztaveným kovem a je zlepšena rovněž pevnost. Dále je usnadněna údržba. Přesněji, jako žárovzdorné materiály je možno citovat žárovzdorné hmoty o obchodní značce TMU 85AEFN (AÍ2O₃ :82 procentům, S1O2: 13 procentům) a SC SAE85 (AI₂O₃ : 8 procentům, SiC : 83 procentům, SiO₂: 7 procentům). Obojí je vyráběno firmou NIPPON TOKUSHUROZAI KK. Nicméně, předložený vynález se neomezuje na tyto materiály.

Podle předloženého vynálezu, vzhledem k tomu, že průtoková cesta je vytvořena uvnitř vyložení, tepelná vodivost proudící z roztaveného kovu v uskladňovací části do průtokové cesty je vysoká. Příslušně, vzhledem k tomu, že vlastnost zadržení tepla roztaveného kovu proudícího průtokovou cestou může být zlepšena a tím zachována jeho tekutá plynulost, ucpávání průtokové cesty je omezeno. Navíc, protože průtoková cesta je obklopena prvkem, který vymezuje proud plynu, jako je kovové potrubí nebo potrubí z keramické hmoty, plyn k zavádění přetlaku neproniká do průtokové cesty. Z toho vyplývá, že roztavený kov je dodáván stabilním způsobem. Navíc, keramická vrstva je účinná pro zdržení tepla v průtokové cestě, neboť keramická vrstva je vysoce tepelně vodivá. Jako keramické materiály je možno citovat Si₃N₄, SiN, SiC, TiO₂ a uhlík. Přesněji, jako keramické potrubí je možno použít materiály obchodní značky SCN (SiC : 74.8 %, Si₃N4 : 23.54 %) ·· ····

vyrobené TYK Corp, obchodní značky KN 101 (vyrobené hlavně z SÍ3N4) vyrobené firmou Kubota Corp., obchodní značky SN 220 (vyrobené hlavně z SiN₄) vyrobené firmou Kyocera Corp. a obchodní značky Sialon HCN 410 (hlavně z SÍ3N4) vyrobené firmou Hitachi Metals Ltd. Tyto materiály jsou lisovány například pomocí metody CÍP (izostatické lisování za studená). V tomto případě, použitý tlak je přednostně 10000 kgf/cm² nebo vyšší. Všeobecně, keramické potrubí má vysoký stupeň mechanické pevnosti ale praskliny se objevují vlivem tepelné zátěže. Nicméně, podle předloženého vynálezu, tím, že keramické potrubí je ponořeno do vrstvy vyložení, vnější strana potrubí není přímo vystavena vysoké teplotě během předehřívání kontejneru a tím je velmi prodloužena doba životnosti potrubí. Dále, i když potrubí praskne, tím, že průtoková cesta je udržována, dodávka roztaveného kovu může pokračovat. Z toho vyplývá, že nemůže nastat situace, kdy roztavený kov by nebyl schopen náhle dodávky na zpracovatelském místě a kontejner by musel být dopraven zpět.

Zde, z hlediska vlastnosti týkající se zachování tepla v průtokové cestě, je průtoková cesta opatřena vnitřním vyložením , které vychází z místa těsně přiléhajícího ke spodní části vnitřku kontejneru k vrchní povrchové straně kontejneru. Jako příklad uspořádání průtokové cesty, vyložení je vytvořeno tak, že je protaženo ve směru vzhůru a ve směru dolů a má vystupující část vyčnívající do vnitřní boční stěny kontejneru, přičemž průtoková cesta je vytvořena podél vnitřní vystupující části uvnitř, ve směru, ve kterém je vystupující část protažena.

Navíc, je-li průtoková cesta vytvořena tak, že je obklopena potrubím ponořeným ve vyložení, a je-li potrubí vloženo do náplně, průtoková cesta se stává vyměnitelnou je-li ucpána. Potrubí může být uloženo tak, aby obklopovalo pouze část průtokové cesty, ne celou. Je-li potrubí umístěno částečně do spodní části průtokové cesty, v některých případech výměna potrubí způsobuje těžkosti.

V případě konstrukce, kdy vnitřní povrch potrubí je pokryt žárovzdornou součástí, je zvýšena trvanlivost potrubí a plyn použitý k přetlaku neuniká do průtokové cesty po dlouhé časové období. Navíc, odstávající část v blízkosti spodního otvoru potrubí má s výhodou zkosený tvar, takže vnitřek kontejneru může být širší. Proto, během údržby kontejneru je zlepšena dostupnost z vnitřku kontejneru směrem ke spodní části potrubí. Toto uspořádání spolu se snímatelnou strukturou velkého víka, zlepšuje vlastnosti kontejneru z hlediska údržby a tím i spolehlivost kontejneru.

Způsob výroby kontejneru podle předloženého vynálezu, opatřeného kostrou, vyložením umístěným uvnitř kostry a průtokovou cestou, která umožňuje průtok roztaveného kovu dovnitř a potrubí umístěné tak, že obklopuje alespoň část průtokové cesty, tento způsob tvoří umístění potrubí do otvoru k vytvoření průtokové cesty, vlití tekutého prvku pro udržení potrubí do mezery vytvořené mezi potrubím a otvorem a ztuhnutí tohoto prvku pro udržení potrubí. Současně, prvek pro držení potrubí je naléván přednostně tak, aby potrubí nepřišlo do kontaktu s vyložením.

Podle předloženého vynálezu, je žádoucí, aby tekutý prvek k udržení potrubí měl takové vlastnosti, jako například, aby pevnost po jeho ztuhnutí byla menší než pevnost vyložení. Například, keramické vlákno a podobně, může být jmenováno jako prvek k držení potrubí. Tvrzení může být uskutečněno při ohřevu kontejneru. Navíc, může být použit materiál o menší hustotě než má vložení. Jako takový prvek, je označován materiál, kdy pojivo obsahuje rozptýlené keramické vlákno. Nicméně, stejně dobře je možno použít i jiné materiály.

Dalším aspektem předloženého vynálezu je vytvoření kontejneru k uskladnění roztaveného kovu, opatřeného kostrou, vyložením umístěným vevnitř kostry a průtokovou cestou, která umožňuje průtok roztaveného kovu dovnitř a ven z kontejneru a potrubí umístěné tak, že obklopuje alespoň část průtokové cesty a prvek k držení potrubí umístěný mezi otvorem k vytvoření průtokové cesty a potrubím, jehož pevnost nebo hustota je menší než má vyložení. Vrstva držící potrubí rovněž působí jako vrstva k uvolnění tlaku, způsobeného tepelnou deformací potrubí či podobně.

V předloženém vynálezu, kdy potrubí je ponořeno ve vyložení, jehož materiál má menší mechanickou pevnost (nebo má nižší hustotu), pak vyložení umožňuje výměnu potrubí a jeho snadné vložení do náplně. Je-li potrubí vyměněno, prvek, který má menší mechanickou pevnost nebo hustotu než vyložení, nebo prvek, který je křehcí než vyložení, se zničí a potrubí se vyjme z vyložení, následně po odstranění ·· ···· prvku držícího potrubí uvnitř otvoru. Poté, je potrubí umístěno dovnitř vyložení, prvek, který má nižší mechanickou pevnost nebo hustotu než vyložení nebo prvek, který je křehčí než vyložení jakmile je vytvrzen, se nalévá do mezery k upevnění potrubí uvnitř vyložení. Z toho vyplývá, že potrubí je vyměnitelné. Tím, že potrubí je vyměnitelné nezávisle na vyložení, náklady na údržbu kontejneru se nutně snižují do značné míry.

Dalším aspektem předloženého vynálezu je vytvoření kontejneru, schopného pojmout roztavený kov, který tvoří kostra s vyložením, opatřeným uvnitř kostry, přičemž kostra má proražený otvor umístěný v blízkosti dna s otevřením směrem k vrchní povrchové části kontejneru, první potrubí, tvořící průtokovou cestu, je-li vloženo do otvoru, který má první přírubu umístěnou ve vrchní povrchové části po straně kontejneru, hák k zavěšení prvního potrubí vystupujícího z vnitřní stěny kostry a potrubí držící vrstvy umístěné mezi otvorem a prvním potrubím. Hák může být vytvořen z různých druhů ocelových materiálů jako je například kulaté tyčoví. Prvek, který má tepelně izolační vlastnosti stejné jako keramická vrstva je přednostně umístěn mezi hák a první potrubí s ohledem na zlepšení tepelně izolačních vlastností.

Dalším aspektem předloženého vynálezu je vytvoření kontejneru, schopného pojmout roztavený kov, který tvoří kostra s vyložením, opatřeným uvnitř kostry, přičemž kostra má proražený otvor umístěný v blízkosti dna s otevřením směrem k vrchní povrchové části kontejneru, první potrubí, tvořící průtokovou cestu, je-li vloženo do otvoru; Průtoková cesta má způsobit průtok roztaveného kovu z vnitřku kontejneru směrem ven z kontejneru a vrstva materiálu k udržení potrubí mezi potrubím a otvorem je umístěna tak, aby se první potrubí nedostalo do kontaktu s kostrou.

Podle předloženého vynálezu, první potrubí tvořící průtokovou cestu pro roztavený kov je umístěno tak, aby bylo tepelně izolováno od kostry a tím se teplo nešíří z prvního potrubí. Z toho vyplývá, že první potrubí se může těžko ucpávat. Zejména, vrchní část prvního potrubí a část přiléhající k vnějšku kostry je ovlivňována uvolňovaným teplem a teplota klesá. Roztavený kov se příslušně v důsledku toho stává méně tekutým a způsobuje pravděpodobně ucpávání. V předloženém ··· ··· · ϊ j vynálezu, při konstrukci, kdy první potrubí je umístěno tak, že je tepelně odděleno co nejdále od přijímací příruby, vliv uvolňování tepla u druhé příruby a kostry může být potlačen na nejnižší úroveň. V důsledku toho, tekutost roztaveného kovu je zachována a tím je zabráněno vzniku jevu, jako je ucpání potrubí. Vrchní část prvního potrubí je s výhodou umístěna pokud možno co nejvíce ve směru vertikálním. Obvykle, hladina tekutiny přechovávaného roztaveného kovu existuje ve vrchní části kontejneru. Jestliže se kontejner během přepravy kymácí, kymácí se stejně tak roztavený kov v prvním potrubí. Navíc, je-li potrubí umístěno šikmo, při kymácení, roztavený kov pravděpodobně zasahuje větší plochu a je tím ochlazován.

Z tohoto důvodu, tak jak je to uvedeno v předkládaném vynálezu, je-li část prvního potrubí, zajištěného vertikálně, vyšší než blízké okolí tekuté hladiny roztaveného kovu, je ochlazování potlačeno na minimální úroveň a tím se dá zabránit vzniu ucpávek v potrubí.

Podle předloženého vynálezu, ve vrchní povrchové části kontejneru, je žádoucí, aby byla zajištěna příruba pro zavěšení části obklopující první část příruby a zajistit tak, aby povrchová část byla ve vyšším umístění než první přírubová část, druhé potrubí opatřené druhou přírubou, která je připevněna k první přijímací přírubové části, komunikující s průtokovou cestou, první obal o první tloušťce, který je vložen mezi povrch první příruby a povrch druhé příruby a druhý obal o druhé tloušťce, která je tenčí než první tloušťka a který je vložen mezi povrch přírubové přijímací části a povrch druhé příruby. Přijímací příruba může mít jakýkoliv tvar potud, aby bylo možno připevnit druhou přírubu. Například, příruba podobná jako je druhá příruba, může být upevněna na kostře. Zde, v místě, které je vyšší než výška povrchu prvního přírubového prostředku je v předem dané vzdálenosti od sebe oddělen povrch přijímací příruby a přírubový povrch první příruby. Mezi první přírubou a prvním potrubím a druhou přírubou, je vložen první obal a mezi první přírubou a druhou přírubou je vložen druhý obal. Z toho vyplývá, jak je výše uvedeno, první obal na vnitřní straně periferie je tlustší než druhý obal na vnější straně periferie.

Podle dalšího aspektu předloženého vynálezu, kontejner k přechování roztaveného kovu tvoří kostra s vyložením, opatřeným uvnitř kostry, přičemž kostra má proražený otvor umístěný v blízkosti dna s otevřením směrem k vrchní povrchové • · ·· · · · · φφφφ • ···· ··· ··· * · · φ · φφφ • •••Φ · · φ φ φ • ••••Φ φφ · ··· φφ φφ φφφφ ·Φ ΦΦ· části kontejneru, první potrubí, tvořící průtokovou cestu, je-li vloženo do otvoru, přičemž průtoková cesta má způsobit průtok roztaveného kovu z vnitřku kontejneru směrem ven z kontejneru, a má první přírubu umístěnou ve vrchní části stěny kontejneru s přijímací přírubovou částí obklopující první přírubovou část a zabezpečující to, aby vrchní povrchová část byla umístěna výše než první přírubová část, druhé potrubí opatřené druhou přírubou upevněnou k přírubové přijímací části, komunikující s průtokovou cestou, první obal o první tloušťce, vložený mezi povrch první příruby a povrch druhé příruby a druhý obal o druhé tloušťce, která je slabší než první tloušťka a je vložen mezi povrchem přírubové přijímací části a povrchem druhé příruby.

Podle předloženého vynálezu, tím, že první obal je tlustší než druhý obal, první potrubí, které je jím drženo má poněkud mechanickou vůli. Z toho vyplývá, že s ohledem na otřesy či podobné působení, první potrubí, zejména první příruba nepodléhá deformaci a v důsledku toho je zabráněno vzniku prasklin. Současně, tlak způsobený periodicky aplikovaným teplem může být zmírněn a touto vůlí a výsledkem je ochrana před vznikem prasklin. Navíc tím, že první příruba v prvním potrubí je rovněž tepelně oddělena od kostry, z prvního potrubí se nešíří teplo. Z toho vyplývá, že první potrubí se neucpává.

Ještě raději, předložený vynález zahrnuje tepelně izolační prvek, vložený mezi zadní povrch první příruby a hák. Tím, první příruba v prvním potrubí je ještě více tepelně oddělena od kostry a proto ochrana před ucpáváním prvního potrubí je ještě zesílena.

Podle dalšího hlediska předloženého vynálezu, kontejner schopný přechovávat roztavený kov a dodávat roztavený kov ven pomocí tlakových diferencí mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru, obsahuje kostru opatřenou první přírubou v otevírací části s vyložením s průtokovou cestou pro plnění kontejneru roztaveným kovem s otvorem v otevírací částí umístěným těsně u středu kontejneru, dále obsahuje druhé potrubí opatřené druhou přírubou připojenou k první přírubě tak, aby druhé potrubí bylo napojeno na průtokovou cestu u otvoru a první potrubí aby obklopovalo alespoň část průtokové cesty a aby bylo umístěno tak, že jeho koncový povrch byl v nižší poloze než otvor v otevírací povrchové části kostry.

• · · · · · · · ···· • · · · · · · · ··· · · · · · ··· • · · · · ·· · • · ·· ···· · · ···

Je-li vnitřní průměr první příruby větší než vnější průměr prvního potrubí, je možno zachovat prostor ke vložení izolační vrstvy mezi průtokovou cestu pro roztavený kov a první potrubí. Navíc je žádoucí, aby první potrubí bylo umisťováno tak, aby se přímo nedotýkalo části přijímající přírubu a druhé příruby. Protože je-li první potrubí v přímém kontaktu s první přírubou nebo s druhou přírubou, teplota v prvním potrubí pravděpodobně klesne díky radiálnímu ochlazování.

Navíc, plnění tekutého prvku k udržení potrubí je možno provádět jeho litím do vstupu, který je umístěn v blízkosti spodní strany první příruby na kostře. Vstupy jsou přednostně zajištěny alespoň dva, jeden ze dvou vstupů je určen k plnění prvku držícího potrubí a druhý slouží k vyvedení vzduchu. Tím dochází ke kvalitativnímu zlepšení procesu plnění. Navíc, dokončení plnění může být z tohoto vstupu sledováno.

Podle dalšího předmětu předloženého vynálezu, kontejner schopný přechovávat roztavený kov a dodávat roztavený kov ven pomocí tlakových diferencí mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru obsahuje kostru, vrstvu vyložení zajištěnou uvnitř kostry, má průtokovou cestu ve směru od zdola nahoru umístěnou uvnitř, a potrubí, které je umístěno vyměnitelným způsobem v průtokové cestě umístěné ve vrstvě vyložení. Vyměnitelnost potrubí je zabezpečena navíc umístěním vrstvy držící potrubí, která má menší mechanickou pevnost nebo hustotu (nebo větší křehkost) než potrubí vložené mezi průtokovou cestu a vrstvu vyložení. Vrstva držící potrubí rovněž působí jako vrstva k uvolnění tlaku způsobeného tepelnou deformací potrubí či podobně.

Jinými slovy, v předloženém vynálezu, aby se zabránilo pronikání plynu (vysokotlaký plyn má tendenci pronikat) do průtokové cesty pro roztavený kov způsobený prasklinou ve vyložení, nebo něčím podobným (jako je slitina roztaveného hliníku a slitina roztaveného hořčíku) v kostře, je přijato pevné potrubí a vyměnitelná struktura náboje jako metody k upevnění potrubí. Má-li být roztavený kov dodáván pomocí tlakových diferencí, vzniká problém s tím, že je potrubí pravděpodobně ucpáváno. Podle předloženého vynálezu, aby byla zajištěna pozitivní dodávka množství tepla z části kontejneru k přechování roztaveného kovu na stranu průtokové cesty, v některých případech, vystupující část je umístěna uvnitř vyložení a obzor pro • · · · · ··· ΦΦΦ · φ · · ΦΦ··

Φ·· ··· ·· ··· φφ φφ Φ·Φ· ·· ··· průtokovou cestu je ve tvaru tunelu a je umístěn uvnitř vystupující části.Nicméně, u takové konstrukce, s ohledem na praskání slévače, plyn pravděpodobně proniká do průtokové cesty. V této spojitosti, podle předloženého vynálezu, k zabránění pronikání plynu do průtokové cesty pro roztavený kov v kostře, je přijato pevné potrubí a dále je přijata vyměnitelná konstrukce náboje jako způsob upevnění potrubí.

Není-li přijat způsob upevnění potrubí pomocí konstrukce náboje, téměř veškerá vyložení kontejneru musí být znovu instalována pokaždé, kdy je vyměňováno potrubí. To značně zvyšuje náklady. Nicméně, je-li potrubí vytvořeno v konstrukci náboje, jak je tomu u předloženého vynálezu, pouze potrubí je jednoduše a levně vyměněno.

Navíc, protože vrstva držící potrubí má menší tuhost a pevnost než slévač vyložení kostry a potrubí, vrstva držící potrubí působí rovněž jako vrstva k uvolnění tlaku způsobeného tepelnou deformací potrubí. Ke zdokonalení této funkce, vrstva držící potrubí může být alespoň částečně impregnovaná hliníkem nebo směsí hliníku a oxidu hlinitého. Směs hliníku a oxidu hlinitého nemusí mít nutně velkou tuhost ale musí mít silnou houževnatost a vysokou mechanickou pevnost. Navíc, z toho vyplývají vlastnosti týkající se deformace. Příslušně, je-li vrstva držící potrubí impregnována, je zlepšena schopnost uvolňovat tlak.

Dalším hlediskem předloženého vynálezu je kontejner schopný přechovávat roztavený kov, který tvoří kostra, vyložení zajištěné uvnitř kostry s vyčnívající částí vstupující dovnitř kontejneru tak, že vyčnívající část je protažena od shora dolů, průtoková cesta k zajištění průtoku roztaveného kovu z vnitřku ven z kontejneru, která je zajištěna uvnitř vyčnívající části a otevírací část, která je umístěna těsně u spodního povrchu ve vnitřní boční stěně kontejneru, přičemž otevírací část komunikuje s průtokovou cestou, potrubí, které je vloženo do průtokové cesty a součást k držení spodního konce povrchu potrubí pro zachování mezery, vytvořené mezi spodkem kontejneru a spodním povrchovým koncem potrubí.

V předloženém vynálezu, jelikož je k dispozici prvek k držení potrubí, potrubí a vrstva vyložení, která může být vytvořena uvnitř potrubí nemohou vypadnout. Navíc, • · ·· · · · · ·· · · • ···· ··· ··· · · · · ···· ve výrobním procesu konstrukce kontejneru, jestliže potrubí je vloženo do průtokové cesta a je fixováno, není zapotřebí upevňovacího přípravku pro fixaci polohy.

Držící prvek je s výhodou umisťován spolu s vyložením. Například, je-li držící prvek konstituován jako stupňovitá část vystupující směrem k průtokové cestě z vyložení umístěného ve spodní části průtokové cesty, integrace může být realizována jednoduchou konfigurací.

Dalším hlediskem předloženého vynálezu je vytvoření kontejneru schopného přechovávat roztavený kov, který tvoří kostra, vyložení zajištěné uvnitř kostry a potrubí pro zajištění průtoku roztaveného kovu dovnitř, které je uloženo tak, že potrubí se dotýká vyložení podél směru průtoku roztaveného kovu.

Potrubí může tvořit výše zmíněné kovové potrubí nebo keramické potrubí.

Předehřívání vnitřku potrubí se obvykle uskutečňuje otevřením poklopu, který je umístěn přibližně ve středu vrchního povrchu kontejneru a plynový hořák je tímto otvorem vložen dovnitř. V předloženém vynálezu, vzhledem ktomu, že potrubí kontaktuje vyložení a je umístěno v pozici, která je nejvzdálenější od středu kontejneru, potrubí je umístěno co nejdále od plynového hořáku v kontejneru. Z toho vyplývá, že potrubí podle předloženého vynálezu není tepelně ovlivňováno plynovým hořákem. Navíc, tepelná radiace z plynového hořáku do potrubí je vedena ke straně vyložení, která je v kontaktu s potrubím a proto potrubí nepodléhá ani částečnému přehřátí. Z tohoto důvodu, podle předloženého vynálezu, je minimalizována možnost poškození potrubí působením operace předehřívání.

Kontejner, který zahrnuje předložený vynález je přepravován po veřejných komunikacích a je upevněn například na nákladním voze. Proto je kontejner vystaven vibracím v závažné míře. Podle předloženého vynálezu, protože potrubí je v kontaktu s vyložením, je potrubí chráněno před mechanickým poškozením v důsledku vibrací potrubí.

Dále, kontejner podle předloženého vynálezu, poté, kdy roztavený kov je z kontejneru vypuštěn, do jisté míry v kontejneru zůstanou zbytky roztaveného kovu

(reziduální roztavený kov). Odstranění tohoto reziduálního roztaveného kovu z kontejneru a z potrubí se provádí nakloněním kontejneru. Podle předloženého vynálezu, tím že potrubí kontaktuje vyložení a je umístěno v nejvzdálenějším místě od středu kontejneru, změna povrchové hladiny reziduálního roztaveného kovu při naklonění kontejneru je ta největší. Proto, při minimálním naklonění může být reziduální roztavený kov účinně odstraněn.

Je žádoucí, aby vyložení mělo podélný důlek ve směru toku roztaveného kovu v potrubí a část potrubí aby byla ponořena do tohoto důlku. Takto je potrubí důkladně sevřeno. Navíc, takto oblast, skrz kterou potrubí a vyložení přichází do styku může být větší a tepelná vodivost z potrubí do vyložení se tím zvýší.

V dodatku, je žádoucí aby podle předloženého vynálezu byla vnitřní periferie vyložení vyrobena ve tvaru válce a obvod důlku byl tvarován jako rovinný.

Dalším hlediskem předloženého vynálezu je kontejner schopný přechovávat roztavený kov, který tvoří těleso kontejneru opatřené první otevírací částí ve vrchní jeho části, potrubí, které vystupuje z tělesa kontejneru ven skrz první otvor pro zajištění průtoku roztaveného kovu dovnitř a víko opatřené průchodem ke vložení potrubí, které slouží k překrytí první otevírací části a je vkládáno odpojitelně do kontejneru tak, že víko může být sejmuto z kontejneru v době, kdy do kontejneru je vloženo potrubí.

V kontejneru, který přechovává roztavený kov jako je roztavený hliník, zejména kolem rohů kontejneru se přichycuje struska (oxid hlinitý) a proto je nutná údržba k odstranění této strusky. V případě, například, víko umístěné na vrchní otevírací části tělesa kontejneru musí být sejmuto. V kontejneru podle předloženého vynálezu, potrubí proniká dovnitř a ven z kontejneru skrz průchod, kterýje zabezpečen ve víku a víko může být sejmuto z tělesa kontejneru, zatímco potrubí je vloženo do tělesa kontejneru.

Podle toho, tím, že víko může být odstraněno s ponecháním potrubí na straně tělesa kontejneru, je usnadněna operace údržby.

• · · · · ♦ · • · · · ···· • · · · · · ·· ···· ·· ···

Přednostní provedení předloženého vynálezu má kostru a vyložení umístěné uvnitř kostry a potrubí, které je umístěno tak, že přichází do kontaktu s kostrou.

Navíc, je rovněž žádoucí aby těleso kontejneru tvořila kostra, vyložení, zabezpečené uvnitř kostry, s vyčnívající části pronikající dovnitř kontejneru tak, aby vyčnívající část vystupovala směrem vzhůru od spodní části a průtoková cesta k zajištění průtoku roztaveného kovu z vnitřku a ven z kontejneru, opatřená uvnitř vyčnívající části a druhé otevírací části těsně u spodního povrchu vnitřní strany kontejneru a která komunikuje s průtokovou cestou a potrubí vložené do průtokové cesty.

V tomto případě je potrubí s výhodou vystaveno směrem k vnitřnímu povrchu kontejneru u druhého otvoru. Teplo z roztaveného kovu je vedeno z vystavené části potrubí do celého potrubí a tím, roztavený kov,protékající uvnitř potrubí netvoří ucpávky.

Objasnění obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje průřez kontejnerem podle jednoho provedení podle předloženého vynálezu;

Obr. 2 je rovinný pohled na provedení podle Obr. 1;

Obr. 3 je průřezovým pohledem na část provedení podle Obr. 1;

Obr. 4 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 5 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 6 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 7 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 8 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

·< ·9 99 99 9999 • 9999 999

999 9 9 9 9 9 999 •9999 · · 9 ·· ·· 9999 9« 999

Obr. 9 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 10 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 11 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 12 je schematickým znázorněním konfigurace systému dodávání kovu podle jednoho provedení předloženého vynálezu;

Obr. 13 je schematickým pohledem na příklad konfigurace kontejneru a tavné vysoké pece podle předloženého vynálezu;

Obr. 14 je výkresem vysvětlujícím příklad modelu dodávky kovu pomocí jednoduché aparatury a kontejneru podle předloženého vynálezu;

Obr. 15 je průběhový diagram znázorňující způsob výroby automobilu pomocí systému podle předloženého vynálezu;

Obr. 16 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 17 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 18 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 19 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 20 je průřezovým pohledem na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 21 je částečně zvětšený průřezový pohled na kontejner podle provedení z Obr.

18;

Obr. 22 je schematický rovinný pohled na strukturu vrchní koncové části v potrubí znázorněném na Obr. 21 při pohledu shora;

Obr. 23 je částečně zvětšený průřezový pohled na kontejner podle provedení předloženého vynálezu;

Obr. 24 je průřezový pohled na potrubí zahrnující další provedení podle vynálezu při pohledu z čelní strany;

Obr. 25 je průřezový pohled na potrubí znázorněné na Obr. 24;

9999 • · • ··· •9 99 99

9 9 9 ··

9·· 99 99

Obr. 26 je průřezový pohled na potrubí zahrnující další provedení podle vynálezu při pohledu z čelní strany;

Obr. 27 je částečný průřezový dispoziční pohled na kontejner podle obrázku 26;

Obr. 28 je průřezovým pohledem na kontejner zahrnující další provedení podlče vynálezu z čelní strany;

Obr. 29 je rovinný pohled na víko, které je sejmuté z kontejneru podle Obr. 28;

Obr. 30 je průřezovým pohledem na kontejner podle dalšího provedení vynálezu při pohledu z čelní strany;

Obr. 31 je rovinný pohled na sejmuté víko z kontejneru podle Obr. 30;

Obr. 32 je výkres znázorňující stav tělesa kontejneru se sejmutým víkem u provedení kontejneru podle Obr. 28;

Obr. 33 je výkresem, který znázorňuje stav při kterém těleso kontejneru a víko jsou odděleny při provedení kontejneru znázorněném na Obr. 30;

Obr. 34 je průřezovým pohledem na kontejner podle ještě dalšího provedení vynálezu při pohledu z čelní strany;

Obr. 35 je rovinným pohledem na víko sejmuté z kontejneru znázorněného na Obr. 34;

Obr. 36 je výkresem znázorňujícím stav, kdy těleso kontejneru a víko je odděleno od kontejneru z Obr. 34;

Příklad provedení vynálezu

Následuje detailní popis provedení podle předloženého vynálezu s odkazy na výkresy.

Obr. 1 je průřezovým pohledem na kontejner podle jednoho provedení předloženého vynálezu. Obr. 2 je rovinným pohledem na provedení z Obr. 1.

Kontejner 1 má konstrukci, ve které je uvnitř kostry la vytvořeno vyložení ib a průtoková cesta 9_k zajištění průtoku roztaveného kovu mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru i je ponořena do vyložení 1b. Vyložení 1b je vyrobeno z množství vrstev, přičemž vrstva nejblíže vnitřku je vyrobena ze žárovzdorného slévače, vnější strana vrstvy je vyrobena z tepelně izolačního slévače, tepelně izolační lepenky nebo

• ··	99	99	99	• 9 99
9 ·	9 9	9 9	9 9	9
• 999	9 9	9	9 9	999
9 9 9	9 9	9	9 9	9
9 9 9 9	99	9999	9 9	99 9

tepelně izolační fólie. Kontejner 1 je konfigurován tak, že velké víko 4 je zajištěno k vrchnímu otvoru 3 zespodu uzavřeného válcového tělesa 2. Příruby 5a 6 jsou zajištěny na vnější periferii tělesa 2 a příslušně velkého víka 3 tak, že příruby jsou navzájem upevněny pomocí šroubů 7 aby upevnily velké víko 3 k tělesu 2.

Přibližně ve středu výše zmíněného velkého víka 4je vytvořen otvor 12 a poklop 14(malé víko) s rukojetí 13 k němu uchycenou, které je umístěno na otvoru

12. Poklop 14 je zajištěn v místě lehce posunutém výše než je vrchní čelní stěna velkého víka 4. Část poklopu 14 na vnější periferii je uchycena k velkému víku 4 pomocí závěsu 15. To umožňuje, aby poklop 14 volně otevíral a uzavíral otvor 12 ve velkém víku 4. Navíc, šrouby s rukojetí 15 k fixaci poklopu 14 k velkému víku 4 jsou uchyceny ve dvou bodech vnější periferie poklopu 16 způsobem, který je opačný k umístění ve které je uchycen závěs 15. Uzavřením otvoru 12 ve velkém víku 4 pomocí poklopu 14 a otočením šroubů s rukojetěmi 16, je poklop 14 připevněn k velkému víku 4. Na druhé straně, inversním otočením šroubů s rukojetěmi 16 nastává uvolnění upevnění, poklop 14 může být otevřen a může odkrýt otvor 12 ve velkém víku 4. Pak při otevřeném poklopu 14 je možno provádět údržbu uvnitř kontejneru 1 a vložit otvorem 12 plynový hořák pro předhřívání vnitřku kontejneru.

Dále ve středu nebo v místě lehce posunutém od středu poklopu 14 je zajištěn průchod 18 pro seřizování vnitřního tlaku při redukci a zavádění tlaku do kontejneru 1. K průchodu 18 je připojeno potrubí 19 k zavádění a redukci tlaku. Potrubí 19 vystupuje směrem vzhůru z průchodu 18, ohýbá se v předem určené výšce a dále je protaženo v horizontálním směru. Povrchová část potrubí 19 vloženého do průchodu 18 je rovněž zašroubována a na druhé straně průchod 18 je opatřen rovněž závitem. To důkladně upevní potrubí 19 k průchodu 18. Navíc, do průchodu 18 je možno vložit zástrčku, která může být upevněna k jednomu konci potrubí 19 pomocí rychlospojky, přičemž potrubí tvoří objímku k zástrčce.

K jednomu konci potrubí 19 ie možno připojit potrubí 20 pro zavedení tlaku nebo k jeho redukci. K potrubí na zavádění tlaku jsou připojeny nádrž uskladňující stlačený plyn a čerpadlo pro zavádění tlaku a čerpadlo k redukci tlaku je připojeno k potrubí pro redukci tlaku. Pak je možné zavádět roztavený kov při teplotě v rozmezí od 650 stupňů Celsia do 730 stupňů Celsia do kontejneru 1 potrubím 8 a průtokovou ·· ·· ·· ·· ···· • ···· ··· • · · · · «»·· ······ · β · *·· ·· ·· ···· ·· ··» cestou 9 pomocí tlakových diferencí vyplývajících ze zavádění a odčerpávání tlaku.

Je rovněž možné vypouštět roztavený hliník ven z kontejneru i skrz průtokovou cestu 9 a potrubí 8 pomocí tlakových diferencí v důsledku využívání zavedeného tlaku. Je třeba poznamenat, že použití inertního plynu, například dusíkatého plynu jako stlačeného plynu, umožňuje účinněji zabránit oxidaci roztaveného hliníku během vytváření přetlaku.

Průchod 21 pro uvolňování přetlaku je zajištěn v místě, které je lehce posunuto od středu poklopu 14 a je protilehlé k výše zmíněnému průchodu 18 pro zavádění a redukci přetlaku. Uvolňovací přetlakový ventil (není znázorněn) může být připojen k průchodu 21 pro uvolňování přetlaku. Proto například, jestliže v kontejneru 1 je dosaženo předem daného přetlaku nebo vyššího tlaku, z hlediska bezpečnosti, vnitřní tlak v kontejneru 1 je uvolněn na úroveň atmosférického tlaku. Přetlakový ventil může být umístěn na ovládacím systému pro zavádění a redukci tlaku na straně umístěné proti hadici 20. Proto je potřebné nezávisle zabezpečit přetlakový ventil ke každému kontejneru.

Ve velkém víku 4 jsou vytvořeny dva průchody 23 ke vložení snímačů hladiny, jsou umístěny od sebe v předem dané vzdálenosti a jsou do nich vloženy dvě elektrody 22, které působí jako snímače hladiny. Elektrody 22 jsou vloženy do příslušných průchozích otvorů 23. Elektrody 22 jsou umístěny proti sobě do kontejneru 1 a jejich vrcholy zasahují například do míst v takové úrovni, která přibližně odpovídá maximálnímu tekutému povrchu roztaveného kovu v kontejneru 1.

Takto je možné snímat maximální úroveň roztaveného kovu v kontejneru 1 tím, že je monitorován stav vodivosti mezi elektrodami 22. Takto je možno spolehlivě zabránit nadměrnému naplnění roztaveného kovu v kontejneru t.

Na zadní povrchové stěně spodní části tělesa 2jsou umístěny dva kanály 25 v průřezu čtvercového tvaru, do kterých je možno například vkládat vidlici vysokozdvižného vozíku (není znázorněn). Tyto kanály 25 mají předem danou délku a jsou umístěny paralelně k sobě. Dále, celá spodní podlahová část uvnitř tělesa 2 je zešikmena směrem dolů tak, aby byla skloněna k průtokové cestě. Tímto způsobem je snižována možnost tvorby zbytku taveniny při vypouštění roztaveného hliníku ven skrz průtokovou cestu 9 a potrubí 8 pomocí přetlaku. Navíc, je-li kontejner 1

« ·» • » • ···	··	·· • · «	··	···* ···
• •	• •	• •	•
• · ·	•	•	•	•	•	•
·· · ·	·«		····		··	·· +

nakloněn, například v době vypouštění roztaveného hliníku ven skrz průtokovou cestu 9 a potrubí 8, úhel naklonění kontejneru 1 může být menší, čímž je dosaženo zlepšení bezpečnosti a proveditelnosti.

Zde, průtoková cesta 9 je obklopena potrubím 34, které je vyrobeno z kovu jako je železo. Vnitřní stěna potrubí 34 je pokryta žárovzdorným materiálem 34b. Proto, vlastnosti týkající se tepelné rezistence potrubí 34 jsou zlepšeny. Navíc, potrubí 34 je ponořeno prostřednictvím výplňového materiálu 10 do vyložení 1b. Pevnost zde hlavně znamená pevnost vůči ohýbání při externích mechanických tlacích a mohou být použity materiály, které mají menší hustotu než vyložení. Jako výplňový materiál 10 , který má menší pevnost než vyložení 1b , je možno jmenovat například materiál vyrobený z keramických vláken a pojivá (jako je hliník : kysličníku křemičitému v poměru = 2 :8), v tomto případě objemová hmotnost/hustota činí v podstatě 1.2, a ještě přesněji je možno jmenovat materiál „Joint Sealer-13“ (vyrobený firmou Toshiba Nomofrax Co., Ltd.) a „Fiber Excel (obchodní značení).

Průtoková cesta 9 obklopená potrubím 34 je protažena směrem k vrchní části 9b na vnější periferii tělesa 2 a vystupuje skrz otvor +9a, zabezpečený v místě vnitřní periferie těsně u spodní části 2a tělesa kontejneru.

K vrchní části 9b průtokové cesty 9je například připevněno potrubí 8 pomocí šroubu a tím je připojení odpojitelné. Potrubí 8 je například vyrobeno ze železa a má například tvar v průřezu kruhový. Tato struktura umožňuje hladký průtok roztaveného kovu. Průtoková cesta 9 a potrubí 8 k ní připojené mají s výhodou přibližně stejný vnitřní průměr, kolem 65 mm až do 85 mm. Obvykle, vnitřní průměry tohoto typu potrubí jsou přibližně 50 mm. Je to proto, že bylo zjištěno, že při vnitřním průměru takového potrubí, které dosahuje 50 mm, je zapotřebí velkého tlaku při zavedení přetlaku dovnitř kontejneru pro vypouštění roztaveného kovu z něj. Proto, naopak, vynálezci předloženého vynálezu došli k názoru, že vnitřní průměr průtokové cesty 9 a potrubí 8, které z průtokové cesty vychází, musí být s výhodou mnohem větší než 50 mm, jmenovitě v rozmezí od 65 mm do 85 mm, ještě raději od 70 mm do 80 mm a dokonce nejraději by vnitřní průměr měl být 70 mm. Jinými slovy, bylo zjištěno, že při průtoku roztaveného kovu směrem vzhůru v průtokové cestě a v potrubí, silně ovlivňují rezistenci bránící průtoku roztaveného kovu dva parametry, hmotnost • · · ···· · · · ···· · · · · ···· roztaveného kovu sama o sobě v průtokové cestě a v potrubí a tažná viskozita ve vnitřních stěnách průtokové cesty a potrubí. Bez ohledu na standardy, je možno označit dostupná potrubí s vhodným vnitřním průměrem, která odpovídají japonským průmyslovým normám (JIS standard) 80A, 100A a 125A. Potrubí vyhovující těmto normám jsou výhodné z hlediska nákladů a doby dodání. Z hlediska hmotnosti potrubí 125A je těžké a neadekvátní. Dále, v případě potrubí 100A je vnitřní průměr omezen v podstatě na 70 mm až 80 mm (přičemž limit z hlediska výroby a limit pro tloušťku vyložení, odpovídá alespoň těmto rozměrům). Bereme-li v úvahu výše uvedené a fyzikální operační účinek, dostupnost na trhu a obchodní soutěž, vynálezci se rozhodli stanovit vnitřní průměr v podstatě na 70 mm až 80 mm. Je-li vnitřní průměr menší než 65 mm, roztavený kov proudící v potrubí je ovlivňován hmotnosti roztaveného kovu a tažnou viskozitou vnitřních stěn v kterékoliv poloze. Nicméně, dosáhne-li vnitřní průměr 65 mm, plocha, která není ovlivňována tažnou viskozitou vnitřních stěn se počíná formovat blízko středu toku a neustále se zvětšuje. Tato plocha má velký vliv a ve výsledku, rezistence, která brání průtoku roztaveného kovu počíná klesat. Tímto způsobem se dosahuje toho, že k vypouštění roztaveného kovu z kontejneru je zapotřebí velmi nízkého přetlaku. Jinými slovy, obvykle vliv takové plochy nebyl pozorován vůbec, pouze hmotnost roztaveného kovu byla brána v úvahu jako příčina proměnlivosti rezistence, která brání průtoku roztaveného kovu. Díky proveditelností, zachování a podobně, vnitřní průměr byl projektován přibližně 50 mm. Na druhé straně, dosáhne-li vnitřní průměr 65 mm, hmotnost roztaveného kovu se stává dominantní při hodnocení rezistence, která brání průtoku roztaveného kovu. Ve výsledku nastává velká rezistence, bránící průtoku roztaveného kovu. Podle prototypu vyrobeného vynálezci předloženého vynálezu a podobně, při vnitřním průměru 70 mm až 80 mm, je zapotřebí velmi nízkého tlaku k zavedení do vnitřku kontejneru. Zvláště vnitřní průměr o 70 mm je nejvýhodnější jak z hlediska standardizace a realizace. To je proto, že průměr potrubí je normován po 10 mm, jmenovitě 50 mm, 60 mm, 70 mm atd a čím je menší průměr, tím je snazší manipulace a lepší proveditelnost.

Ve vrchní koncové části potrubí 34 je umístěna první příruba 34a a ke kostře la je uchycena druhá příruba 5a, která se dotýká spodního povrchu první příruby 34a a je umístěna tak, že obklopuje periferii potrubí 34. Zde, vnější průměr první příruby 34a je nastaven jako menší než vnější průměr druhé příruby 5a. Proto, • · · · · · · ······ • · · ···· ··· • · · · · · · · ···· tepelná radiace z potrubí 34 je menší a zlepší se tím zadržení teploty průtokové cesty 9 . Příruba 8a potrubí 8 je uchycena ke kontejneru 1 stranově pomocí šroubu, který není znázorněn ve výkresu. Mezi přírubami je vložen tepelně izolační obal.

Obr.3 je pohledem na průřez podél linie A-A u provedení podle Obr. 1.

Jak je znázorněno na Obr. 3, vyložení 1b ie vytvořeno jako dvouvrstvé struktura z žárovzdorné vrstvy 1c a tepelně izolační vrstvy 1c . Přijetí takové konfigurace umožňuje přenos uvolňovaného tepla do průtokové cesty 9. Na druhé straně, přibližně polovina průtokové cesty 9 je pokryta tepelně izolační vrstvou Id a tím účinek tepelné retence se zvyšuje. Jako materiál pro žárovzdornou vrstvu 1c může být jmenován například žárovzdorný typ keramického materiálu. Navíc, k vytvoření tepelně izolační vrstvy Id je možno použít keramický materiál o nižší hustotě než je žárovzdorný prvek.

V předloženém provedení, protože průtoková cesta 9 je obklopena potrubím 34, dokonce i když vyložení 1_b praskne, plyn se nedostane ven z vnitřku kontejneru 1 do průtokové cesty 9 a tím nedojde ke smíšení plynu s roztaveným hliníkem vypouštěným z potrubí 8. Dále, i když je průtoková cesta 9 ucpána, ucpání může být odstraněno pouhou výměnou potrubí 34. Ještě navíc, potrubí může být snadno vyměněno dojde-li k poškození.

Nyní bude provedení podle předloženého vynálezu popisováno s odkazy na Obr. 4, Obr. 5 a Obr. 6.

Především, jak je znázorněno na Obr. 4, potrubí 34 je mechanicky vyjímáno porušením výplňového materiálu 10, který je vložen mezi vyložení 1b a potrubí 34. Protože výplňový materiál 10 je slabý z hlediska pevnosti a má větší lámavost než vyložení 1b, výplňový materiál může být snadno narušen bez odpovídajícího ovlivnění vyložení 1b. Obr. 5 znázorňuje stav, kdy potrubí 34 ie odstraněno. Je výhodné po vyjmutí potrubí 34 odstranit výplňový materiál 10, který tvoří ochrannou vrstvu potrubí.

• · · · · · ····· • ···· ··« • · · · · · · ····

Dále, jak je znázorněno na Obr. 6, tím, že kontejner I je opatřen upínacím přípravkem 36, který drží nové potrubí 34 v předem určené poloze a zabraňuje unikání výplňového materiálu 10, potrubí 34 ie vloženo do průtokové cesty 9 a výplňový materiál 10, který je tekutý, se nalije do mezery mezi potrubím a průtokovou cestou. Po tomto procesu následuje sušení a slinování výplňového materiálu 10 k získání jeho pevnosti. Poté je upínací přípravek 36 vyjmut. Po ztvrdnutí výplňového materiálu 10, objemová hustota činí v podstatě mezi 1.2 do 0.6 a to znamená, že výplňový materiál 10 je porézní tím jak ztrácí pojivo. Z toho vyplývá, že díky stavu o vysoké pórovitosti, pevnost výplňového materiálu je značně oslabena.

Další provedení podle vynálezu bude popisováno s odkazy na Obr. 7, Obr. 8 a

Obr. 9.

Kontejner 101 tohoto provedení se od výše popisovaného provedení liší konstrukcí průtokové cesty. Jinými slovy, uvnitř kostry 101a, vyložení 101b obsahuje vyčnívající část 101c wstupuiíci do vnitřku kontejneru podél vertikálního směru. Vyložení 101b je s výhodou vytvořeno jako vrstvená struktura, kterou tvoří žárovzdorná vrstva a tepelně izolační vrstva, podobně jako u výše uvedeného provedení. Tyto materiály mohou být rovněž stejné jako u výše popsaného provedení.

Uvnitř vyčnívající části 101c ie umístěna průtoková cesta 109 , která proniká dovnitř až k místu těsně části vnitřního dna kontejneru 101 a vede k vrchnímu povrchu po straně kontejneru 101.

Průtoková cesta je obklopena potrubím 134, které je vyrobeno z kovu jako je železo nebo z keramického materiálu. Vnitřní stěna potrubí 134 ie pokryta žárovzdorným prvkem 134b. Tím je zdokonalena vlastnost týkající se tepelné rezistence v potrubí 134. Navíc, potrubí 134 ie ponořeno prostřednictvím výplňového materiálu 110 do vyložení 101b. Výplňový materiál 110 má menší pevnost než vyložení 101b. Tyto materiály mohou být rovněž stejné jako u výše popsaného provedení. Není-li potrubí 134 využíváno, plyn k zavedení přetlaku a podobně má snahu pronikat dovnitř skrz praskliny ve vrstvě vyložení 101c. čímž působí těžkosti.

·· *· ·· · · ···· • · · · · · · · ♦·· · · ♦ · ····

Nicméně, podle předloženého vynálezu, takovému pronikání plynu je možno zabránit. Z toho vyplývá, že roztavený kov může být dodáván stabilním způsobem.

K vrchní části průtokové cesty 109 je odpojitelným způsobem připojeno potrubí 108. Potrubí 108 je například vyrobeno ze železa (vnitřní stěny jsou pokryty žárovzdorným prvkem) a má například tvar R nebo tvar T. Tato konstrukce umožňuje velmi plynulý průtok roztaveného kovu. Průtoková cesta 109 a potrubí 108 k ní připojené mají s výhodou stejný vnitřní průměr, přibližně 65 mm až přibližně 85 mm.

K vrchní koncové části potrubí 134 je připojena první příruba 134a a ke kostře 101a druhá příruba 105a, která se dotýká spodního povrchu první příruby 134a a je umístěna tak, že obklopuje periferii potrubí 134. Zde, vnější průměr první příruby 134a je nastaven tak, aby byl menší než průměr druhé příruby 105a. Proto je tepelná radiace z potrubí 134 menší a účinek zadržení tepla v průtokové cestě 109 ie zlepšen. Samozřejmě může být přijata konstrukce, která je znázorněna na Obr. 21. Příruba 108a potrubí 108 je upevněna ke straně kontejneru 101 pomocí šroubu, který na obrázku není znázorněn. Navíc, mezi příruby je vložen těsnící materiál.

Podle předloženého vynálezu, tím že průtoková cesta 109 prostupuje jako tunel uvnitř prostupující části 101c ve vyložení, přičemž vyčnívá z místa, které těsně přiléhá v blízkosti dna kontejneru 101 a vystupuje směrem vzhůru k vrchní boční stěně kontejneru 101, plocha vnitřní stěny kontejneru 101, která obklopuje průtokovou cestu 109 je podstatně větší a tím, množství tepla, které je přenášeno z roztaveného kovu dotýkajícího se vnitřní stěny kontejneru 101 do průtokové cesty 109 je větší. V důsledku toho, schopnost zadržování tepla v průtokové cestě 109 je zlepšena a tím je zachována tekutost roztaveného kovu.

Dále, jak je znázorněno na Obr. 10 a Obr. 11, dokonce při konfiguraci, kdy průtoková cesta 109 není obklopena potrubím, je dosaženo stejného účinku, který zvyšuje schopnost zadržení tepla v průtokové cestě 109.

Obr. 12 je schematickým zobrazením celého systému dodávky roztaveného kovu podle předloženého vynálezu.

• · ·· · · ·· ···· • · · · · · * · • · · · · · · · · · · ····· ·· · • · · · ·· · · ·· · · ·

Jak je znázorněno na kresbě, první továrna 51 a druhá továrna 60 jsou od sebe vzdáleny a mezi nimi se nachází veřejná komunikace 63.

V první továrně 51 se nachází množství strojů 52 na lití pod tlakem a tato továrna slouží jako zpracovatelské místo. Každý z těchto strojů 52 k lití pod tlakem tvaruje produkty do požadovaného tvaru pomocí vstřikování, přičemž používá roztavený hliník jako surovinu. Produkty mohou být například součásti automobilových motorů a podobně. Mimochodem, roztavený kov není omezen pouze na slitiny roztaveného hliníku, mohou jím být slitiny obsahující jiné kovy jako je hořčík, titan a podobně v roli hlavní komponenty. V blízkosti stroje 52 k lití pod tlakem se nachází hutnická pec 53 (místní pece) k přechodnému uskladnění roztaveného kovu před navážkou. Taková lokální uskladňovací hutnická pec 53 ie navržena s tím, aby mohla přechovávat roztavený hliník pro několik navážek, takže roztavený hliník je vstřikován z této uskladňovací pece 53 do strojů 52 k lití pod tlakem skrz licí pánev 54 ne prostřednictvím potrubí ke každé navážce. Dále, každá z uskladňovacích pecí 53 je opatřena hladinovým senzorem (není znázorněn), který detekuje hladinu roztaveného hliníku a teplotní čidlo (není znázorněno) ke zjišťování teploty roztaveného hliníku.Výsledky zjištěné těmito senzory vstupují do řídicího panelu každého stroje 52 k lití pod tlakem nebo do ústředního kontrolního zařízení 56 v první továrně 51.

V první továrně 51 je k dispozici přijímací stanice opatřená přijímacím stolem 57 , kde je přijímán výše popsaný kontejner. Dodávaný kontejner 1 je přijímán přijímacím stolem 57 v přijímací stanici z dodávajícího vozidla 58 k předem danému stroji 52 k lití pod tlakem, takovým způsobem, že roztavený hliník je z kontejneru 1 dodáván do přechovávající hutnické pece 53. Po dokončení dodávky, kontejner 1 je vrácen na přijímací stůl 57 v přijímací stanici opět pomocí dodávajícího vozidla 58.

V první továrně 51, ie zajištěna první pec 59 pro roztavený hliník a pro dodávání do kontejneru 1, a kontejner 1, naplněný roztaveným hliníkem z první pece 59 je rovněž dodáván pomocí dodávajícího vozidla 58 k předem určenému stroji 52 k lití pod tlakem.

• · · · · · · · • ♦ · · · · · ···· ····· ·· · *· ·· ···· ·· ···

V první továrně 51, je k dispozici zobrazovací jednotka 55, která zobrazí skutečnost, že stroj 52 k lití pod tlakem vyžaduje dodání hliníkové taveniny. Přesněji, například každému stroji 52 k lití pod tlakem je přiřazeno unikátní číslo, zobrazované na zobrazovací jednotce 55, přičemž číslo na zobrazovací jednotce 55 odpovídající stroji 52 k lití pod tlakem, který vyžaduje dodání roztaveného hliníku, je zvýrazněno.

Na základě informace na zobrazovací jednotce 55, operátor dodá kontejner i ke stroji 52 k lití pod tlakem, kterému odpovídá zobrazované číslo, pomocí dodávajícího vozidla 58 k dodání roztaveného hliníku. Informace na zobrazovací jednotce 55 se uskutečňuje prostřednictvím řízení centrální řídicí jednotkou 56 na základě snímání hodnot týkajících se úrovně hladiny hliníkové taveniny hladinovým senzorem.

Ve druhé továrně 60 , je zajištěna druhá hutnická pec 61 pro zajištění tavby hliníku a jeho plnění do kontejneru 1. Je zabezpečeno množství typů kontejneru 1, které jsou odlišné, například co do kapacity, délky potrubí, výšky, šířky a tak dále. Například, několik typů kontejneru i o různé kapacitě je zapotřebí s ohledem na kapacity či podobně lokálních uskladňovacích pecí 53 pro stroje 52 k lití pod tlakem v první továrně 51. Nicméně, samozřejmě je přijata unifikace kontejneru i a jeho přizpůsobení jednomu standardu.

Kontejner i, naplněný roztaveným hliníkem z druhé pece 61 je nasazený na nákladní vozidlo 64 pomocí vysokozdvižného vozíku (není znázorněn). Nákladní vozidlo 64 převáží kontejner i po veřejných komunikacích 63 do blízkosti přijímacího stolu 57 v přijímací stanici první továrny 51, takovým způsobem, že kontejner 1 je předán na přijímací stůl 57 pomocí vidlice (není znázorněna) vysokozdvižného vozíku. Mimochodem, prázdný kontejner 1 umístěný v přijímací stanici je vracen druhé továrně 60 nákladním vozidlem 64.

Ve druhé továrně 60, je k dispozici úseková zobrazovací jednotka 62 , která konstatuje skutečnost, že stroj 52 k lití pod tlakem v první továrně 51 volá po dodání roztaveného hliníku. Zobrazovací jednotka 62 je rovněž stejné konfigurace jako zobrazovací jednotka 55 v první továrně 51. Zobrazení na zobrazovací jednotce 62 se uskutečňuje prostřednictvím ústřední řídicí jednotky 56 v první továrně 51 například 65. Bylo zjištěno, že kromě stroje 52 k lití pod tlakem, který požaduje dodání roztaveného hliníku, stroj 52 k lití pod tlakem, u něhož je určeno, že má být • · 0* ·0 00 ·0·· • 0 0 0 · 000 ··· · 0 · · 0000

000·· 00 0 ·· 0· 0·00 00 000 k němu dodán roztavený hliník z první pece 59 v první továrně 51, je zobrazen rozdílně od dalšího stroje 52 k lití pod tlakem na zobrazovací jednotce 62 ve druhé továrně 60. Například je zkonstruováno blikání čísel, odpovídajících strojům 52 k lití pod tlakem, určených tak jak je výše uvedeno. Takto je zabráněno mylnému dodávání roztaveného kovu ze strany druhé továrny 60 ke strojům 52 k lítí pod tlakem, které byly určeny k dodávání roztaveného hliníku z první pece 59. Dále na úsekové zobrazovací jednotce 62 jsou rovněž zobrazovány údaje přenášené z ústřední řídicí jednotky 56.

Dále je popisován způsob působení systému dodávání kovu, konfigurace, která je popsána výše.

Ústřední řídicí jednotka 56 monitoruje množství roztaveného hliníku v každé uskladňovací peci 53 pomocí hladinového senzoru, který je zajištěn v každé lokální uskladňovací peci 53. Jakmile vyplyne požadavek na dodání roztaveného hliníku do jedno z uskladňovacích pecí 53, ústřední řídicí jednotka 56 přenáší do druhé továrny 60 prostřednictvím komunikačního spoje 65 : „identifikační číslo“ uskladňovací pece 53, „teplotní údaje“ týkající se pece 53, zjištěné teplotním čidlem, kterým je vybavena každá pec 53, konečně „časové údaje“ týkající se pece 53 zpracovávající roztavený kov, „dopravní údaje o veřejné komunikaci 63, „údaje o množství“ týkající se požadovaného roztaveného hliníku pro uskladňovací pec 53, a tak dále. Ve druhé továrně 60, tyto údaje jsou zobrazovány na úsekové zobrazovací jednotce 62. Na základě těchto zobrazených údajů, operátor určí na základě svých zkušeností dobu odeslání kontejneru 1 z druhé továrny 60 a teplotu roztaveného kovu v době odeslání tak, aby kontejner 1 byl dodán k uskladňovací peci 53 okamžitě před vypouštěním roztaveného hliníku z pece 53 a roztavený hliník aby v tomto okamžiku měl požadovanou teplotu. Alternativně, data mohou být přenesena do počítače (není znázorněn) a pomocí programového vybavení, může být vyhodnocena a zobrazena doba okamžiku odbavení kontejneru 1 z druhé továrny 60 a teplota roztaveného hliníku v době odbavení tak, aby kontejner 1 byl dodán k uskladňovací peci 53 v okamžiku těsně před vypouštěním roztaveného hliníku z pece 53 a roztavený hliník aby měl v tomto okamžiku požadovanou teplotu. Alternativně je možno rovněž přijmout automatické ovládání teploty ve druhé peci 61 na základě vyhodnocování ·· ·♦ ·· ·· 9··· • ♦ · · · 9 · · ··· · · · · · ··« ······ 9 9 9 ··· ·· ·· ···· ·· »·· teploty. Je možno rovněž přijmout určení množství roztaveného hliníku, který má být přechováván v kontejneru 1 na základě výše uvedených „množstevních údajů“.

Je-li nákladní vozidlo 64 s kontejnerem i uchyceným na něm odbaveno, projíždí veřejnou komunikací 63 a přijíždí do první továrny 51, kontejner 1 je přenesen z nákladního vozidla 64 na přijímací stůl 57 v přijímací stanici.

Pak je přijatý kontejner i spolu s přijímacím stolem 57 dodáván k předem určenému stroji 52 k lití pod tlakem dodávajícím vozidlem 58 tak, že roztavený hliník je vypouštěn z kontejneru! do uskladňovací pece 53.

Nyní bude popisován systém plnění kontejneru 1_ z druhé hutnické pece 61 ve druhé továrně 60 s odkazy na Obr. 13.

Na Obr. 13 je znázorněno uskladnění roztaveného hliníku ve druhé hutnické peci 61. Druhá hutnická pec 61 je opatřena podávači sekcí 61a k plnění kontejneru 1 ,do které je vkládáno nasávací potrubí 43. Nasávací potrubí 43 je umístěno tak, že jeden konec vstupu (další vrcholová část 43b nasávacího potrubí 43) se vynořuje a ponořuje do tekutého povrchu roztaveného hliníku v podávači sekci 61a. Přesněji, vrcholová část 43a nasávacího potrubí 43 zasahuje těsně k části dna druhé hutnické Ρθθ® 61 a další vrcholová část 43b nasávacího potrubí 43 je vytažena ven z podávači části 61a. Úhel sklonu je například kolem 10 stupňů ve vztahu k vertikální linii, takže naklonění sleduje a je přizpůsobeno vrcholovou část potrubí 8 výše popsaného kontejneru 1. Vrcholová část 43b nasávacího potrubí 43 je připojena k vrcholové části potrubí 8 kontejneru £ a přizpůsobení naklonění takto umožňuje spojení mezi vrcholovou části 43b nasávacího potrubí 43 a vrcholovou částí potrubí 8 kontejneru 1. Dále odstraněním plynu jako je vodík rozpuštěný v roztaveném kovu se zvyšuje kvalita roztaveného kovu.

Pak, potrubí 20 napojené na čerpadlo 44 k redukci tlaku je připojeno k potrubí 19. Následně, čerpadlo 44 je spuštěno, aby přetlak v kontejneru 1 byl snížen. To umožní, aby uskladněný roztavený hliník ve druhé hutnické peci 61 byl zaváděn do kontejneru 1 prostřednictvím nasávacího potrubí 43 a potrubí 8.

·· ·· ·· ·· φφφφ • ···· ··· ··· · · φφφ ··· • •ΦΦΦΦ φφ · ··· ·· ·· φφφφ φφ φφφ

U tohoto provedení, zejména roztavený hliník umístěný ve druhé hutnické peci 61 ie zaváděn do kontejneru i skrz nasávací potrubí 43 a potrubí 8 a tímto způsobem roztavený hliník, se nikdy nedostane do kontaktu s okolním vzduchem.

Proto se nevytváří oxid a v důsledku toho roztavený hliník plněný způsobem podle tohoto systému je vynikající kvality. Navíc, práce s odstraňováním oxidu z kontejneru i rovněž odpadá a v důsledku toho se zvyšuje produktivita práce.

V tomto provedení, zejména zavedení roztaveného hliníku do kontejneru 1 a vypouštění roztaveného hliníku z kontejneru I je uskutečňováno v podstatě pomocí pouze dvou potrubí a tím je konfigurace tohoto systému velmi jednoduchá. Dále, protože možnost kontaktu roztaveného hliníku s okolním vzduchem je značně ztížena, tvorba oxidů je rovněž vyloučena.

Na Obr. 14 je znázorněn příklad konfigurace systému zavádění stlačeného vzduchu ze zásobní nádrže 39 do neprodyšně uzavřeného kontejneru L s tím, aby roztavený hliník obsažený v kontejneru i mohl být vypouštěn skrz potrubí 8 a dodáván do hutnické pece 53 k přechování roztaveného hliníku. Upozorňujeme, že reference 40 značí pojistný přetlakový ventil a reference 41 označuje propouštěcí ventil na Obr. 2.

Zde, uskladňovací hutnické pece 53 jsou různé výšky a vrchol potrubí 8 je seřizovači tak, aby mohl být umístěn v optimální poloze nad uskladňovací hutnickou pecí 53 pomocí zdvižného a spouštěcího mechanizmu, které je zabezpečeno na dodávajícím vozidle 58. Zdvihací a spouštěcí mechanizmus, nicméně nemůže být sám o sobě přizpůsoben v některých případech výšce uskladňovacích hutnických pecí 53. Proto, v tomto systému, údaje týkající se výšky uskladňovací hutnické pece 53, vzdálenost k uskladňovací hutnické peci 53 a podobně, jsou předem zasílány na stranu druhé továrny 60 jako „údaje o tvaru týkající se tvaru uskladňovací hutnické pece 53. Na straně druhé továrny 60 je pak zvolen kontejner 1 o optimálním tvaru a je například zvolena optimální výška a způsob dodávaní na základě údajů. Upozorňujeme, že kontejner 1 o optimální velikosti může být zvolen a dodán v souladu s množství, které má být dodáno.

• *· ·· ·· 99 9···

9 · 9 9 9 9·· • ··· · 9 9 9 9999 •99 999 99 9 ··· ·· ·· 9999 99 999

Na Obr. 15 je znázorněn průběhový diagram výše popsaného systému, použitého v podniku na výrobu automobilů.

Nejdříve, jak je znázorněno na Obr. 13, roztavený hliník uskladněný ve druhé hutnické peci 61 je zaváděn do kontejneru i prostřednictvím nasávacfho potrubí 43 a potrubí 8 (krok 151).

Pak, jak je znázorněno na Obr. 12, kontejner i je dopravován prostřednictví nákladního voru 64 po veřejné komunikaci 63 z druhé továrny 60 do první továrny 51 (krok 152).

Pak v první továrně 51 (v místě použití) 10 , je kontejner i podáván dodávajícím vozidlem 58 ke stroji 52 k lití pod tlakem na výrobu automobilového motoru a roztavený hliník je dodáván z kontejneru i do uskladňovací hutnické pece 53 (krok 153).

Pak, stroj 52 k lití pod tlakem tvaruje součásti motoru automobilu z roztaveného hliníku, uskladněného v hutnické peci 53 (krok 154).

Konečně, nastupuje montáž automobilu z takto vytvořeného automobilového motoru a ostatních součástí a tím kompletace procesu výroby automobilu (krok 155)·

V tomto provedení, motor automobilu je vyroben z hliníku, který obsahuje velmi málo oxidu jak bylo popsáno výše, proto tímto způsobem je možno vyrobit automobil, jehož motor má vynikající vlastnosti z hlediska výkonu a životnosti.

Obr. 16 předkládá průřez kontejnerem podle dalšího provedení předloženého vynálezu.

Kontejner 201 má uvnitř kostry 71 vrstvenou strukturu tepelně izolačního vyložení 72 a žárovzdorného prvku 73· Mezi tepelně izolační vyložení 72 a žárovzdorný prvek 73 je v určených místech vložen lepenkový materiál 74. Žárovzdorný prvek 73 je zajištěn uvnitř průtokové cesty 75 pro protékající roztavený

• «9 • · • 9 · 9	99	»9 9 9 9	9 9	99 9 9	9999 9 999
• •	• •
9 9 9	•	•	9	9	9	9
·· ··		• ·	9999		9·	9 9 9

kov mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru. Kontejner 201 je sestaven tak, aby velké víko 78 , zajištěné k vrchní otevírací části 77 válcového tělesa 76 opatřeného dnem a velké víko a těleso 76 jsou spojeny šrouby zajištěnými mezi přírubami.

Navíc, inverzním otáčením šroubů s rukojetí je možno uvolnit upevnění, poklop 80 se otevře na otevírací části 79 ve velkém víku 78. Pak, s otevřeným poklopem 80 je možno provádět údržbu vnitřku kontejneru 201 a je možno vložit plynový hořák pro předehřátí vnitřku kontejneru 201 skrz otvor 79.

Přibližně střed výše zmíněného víka 78 je opatřen otvorem 79 a k němu uchyceným poklopem 80, přičemž toto zařízení je umístěno na otevírací části 79. Průchod 81 k seřizování interního přetlaku k redukci a zavádění přetlaku v kontejneru 201, ie zajištěn ve středu nebo v místě lehce posunutém od středu poklopu 80.

K průchodu 81, potrubí (není znázorněno) k zavádění a redukci přetlaku je připojeno. Ke konci potrubí je připojeno potrubí k zavádění přetlaku z nádrže pro přechovávání plynu k dosažení přetlaku a k čerpadlu k redukcí přetlaku v kontejneru 201. Pak, využitím tlakových diferenci způsobených redukcí přetlaku, roztavený hliník může být zaváděn prostřednictvím potrubí do kontejneru 201 a využitím tlakových diferencí způsobených zaváděním přetlaku, roztavený hliník může být vypouštěn ven z kontejneru 201 skrz potrubí.

V místě, které je lehce odkloněno od středu poklopu 80 a umístěném proti průchodu 81 k zavádění a redukci přetlaku, je uspořádán průchod 82 ke vložení elektrody (není na výkresu znázorněna) k detekci úrovně hladiny.

Na spodním povrchu části dna tělesa 76 jsou vytvořeny dva kanály čtvercového průřezu, do kterých je například zasouvána vidlice vysokozdvižného vozíku (není znázorněn) a mají předem danou délku a jsou umístěny navzájem paralelně. Dále, celá část dna uvnitř tělesa 76 je nakloněna tak, aby klesala ke straně průtokové cesty. Tímto způsobem je snižována možnost tvorby reziduální taveniny v době kdy roztavený hliník je pod tlakem vypouštěn ven z kontejneru. Navíc, je-li kontejner 201 nakloněn, například v době zachování toku roztaveného hliníku ven skrz průtokovou cestu 75 a potrubí 83, úhel naklonění kontejneru 201 může být snížen k zajištění zlepšení bezpečnosti a proveditelnosti.

• ·»			··
• ·	• ·	• ·	• $	•
• ···	• ·	•	• »	···
• · ·	• ·	•	• ·	•
·· ··	e ·	··»·	··

Zde průtoková cesta 75 je obklopena potrubím 83, které je vyrobeno z keramické hmoty jako je silikon nitrid. Navíc, potrubí 83 je vloženo prostřednictvím výplňového materiálu 84 do žárovzdorného členu 73. Výplňový materiál 84 má menší pevnost než žárovzdorný prvek 73. Tím, že keramické potrubí 83 je vynikající z hlediska odolávání žáru, není zapotřebí umísťovat žárovzdorný materiál k vnitřní stěně. Proto, vlastnost týkající se rezistence tepla v potrubí 83 je zlepšena. Pevnost zde hlavně znamená pevnost vůči ohýbání při působení externích mechanických tlaků a objemová hustota je větší, je-li pevnost relativně malá. Například pro vyložení 72 je možno jmenovat husté žárovzdorné keramické materiály a pro výplňový materiál 84 o nižší pevnosti než má keramický materiál, je možno jmenovat například keramická vlákna a pojivo.

Průtoková cesta 75 takto obklopena potrubím 83 vystupuje skrz otvor 85 umístěný v těsné blízkosti dna tělesa kontejneru ve vnitřní periferii tělesa 76 směrem k vrchní části vnější periferie tělesa 76.

K vrchní části průtokové cesty 75 je například snímatelně připojeno pomocí šroubu železné potrubí (není na obrázku znázorněno) kruhového tvaru (jehož vnitřní stěny jsou pokryty žárovzdorným prvkem).

Ve vrchní části potrubí 83 je umístěna první příruba 86 a ke kostře 71 je připojena druhá příruba 87 v místě proti spodnímu povrchu první příruby 86 Takovým způsobem, že obklopuje periferii potrubí 83. Mezí první přírubou 86 a druhou přírubou 87 je vložena přírubová součást 88 k přijetí upevnění keramického potrubí 83. Číslo odkazu 89 značí otvor ke vstřikování výplňového materiálu 84.

Otvor 89 je obvykle hermeticky utěsněn pomocí uzávěru s výjimkou doby údržby.

Obr. 17 znázorňuje v průřezu pohled na další provedení podle vynálezu.

V tomto předloženém provedení, potrubí 303 (rošt), které tvoří průtokovou cestu 302, umístěnou vertikálně v kontejneru.Z toho vyplývá, že v případě, kdy roztavený kov je přítomen v kontejneru 301 , potrubí přichází přímo do kontaktu s roztaveným kovem. Potrubí 302 je vyrobeno z keramického materiálu jako je silikon nitrid. Tím je zvýšena odolnost vůči ohni a je zabráněno ucpávání potrubí. K vrchní

části průtokové cesty 302ie připojeno například potrubí vyrobené ze železa (vynecháno ze zobrazení na výkrese) kruhového tvaru. V tomto provedení, opomenuté potrubí může být otočeno. Takto položení do úzké oblasti je usnadněno. Odkazové číslo 3Q4 značí prvek, který otočně drží potrubí 303.

Kontejner 301 má uvnitř kostry 171 vrstvenou strukturu z tepelně izolačního vyložení 172 a žárovzdorného prvku 173. Lepenkový materiál 174 je vložen mezi tepelně izolační vyložení 172 a žárovzdorný prvek 173 v předem určeném místě. Kontejner 301 je sestaven tak, že velké víko 173 je zajištěno n vrchní otevírací části 177 válcového tělesa 305 opatřeného dnem, přičemž velké víko a těleso jsou spojeny pomocí šroubů zajištěných mezi přírubami.

Přibližně ve středu výše zmíněného velkého víka 178 je zabezpečena otevírací část 179 a poklop 180, který se volně otevírá a uzavírá a je umístěn na otevírací části 179. Průchod 181 k seřizování vnitřního přetlaku, k redukci a zavádění přetlaku do kontejneru 301 ie zajištěn ve středu nebo v místě, které je lehce posunuto od středu poklopu 180. K průchodu 181 je připojeno potrubí k zavádění a redukci přetlaku (není znázorněno). Ke konci potrubí, je připojeno potrubí k zavádění přetlaku z nádrže obsahující plyn k zavádění přetlaku a čerpadlo k zavádění přetlaku a potrubí a čerpadlo k redukci přetlaku. Pak, využitím tlakových diferencí působených redukcí přetlaku, roztavený kov může být zaváděn do kontejneru 301 a využitím tlakových diferencí způsobených zaváděním přetlaku, roztavený hliník může být vypouštěn ven z kontejneru 301.

V místě, které je lehce odkloněno od středu poklopu 180 a je umístěno protilehle k průchodu 181 pro zavádění a redukci přetlaku, je umístěn pár průchodů 182 ke vložení elektrod (nejsou na výkrese znázorněny) k detekci tekuté hladiny.

Na spodní vnější straně dna tělesa 301. jsou vytvořeny dva kanály čtvercového průřezu ke vložení například vidlice vysokozdvižného vozíku (není znázorněn), které mají předem určenou délku a jsou umístěny paralelně navzájem k sobě.

• · · ·· ·· 44 444· • · · · · · · • · · 4 · · · · • · · · · · 4 • 4 4 4 4 4 ·· ···· 44 · · ·

Zde, průtoková cesta 302 je obklopena potrubím 303, které je vyrobeno z kovu a keramické ho materiálu jako je silikon nitrid. Protože keramické potrubí 303 má vynikající žárovzdorné vlastností, není zapotřebí umísťovat žárovzdorný materiál k vnitřní stěně. Tím je zlepšena tepelná rezistence potrubí 303.

Průtoková cesta 302 takto obklopená potrubím 303 prostupuje skrz otvor 185, umístěný v těsné blízkosti dne tělesa kontejneru ve vnitřní periferii tělesa 305 směrem k vrchní části vnější periferie tělesa 305.

U vrchní koncové části potrubí 303, je umístěna první příruba 186 a ke kostře 171 je připojena druhá příruba 187. která je umístěna protilehle k spodnímu povrchu první příruby 186 tak, že obklopuje periferii potrubí 303. Mezi první přírubu 186 a druhou přírubu 187 je vložena přírubová součást 188 k přijetí upevnění keramického potrubí 303.

Obr. 18 znázorňuje v průřezu ještě další provedení předloženého vynálezu.

V tomto předloženém provedení, jako vyložení, je uplatněn žárovzdorný prvek 402 opatřený vystupující částí 406 (jak je znázorněna na Obr. 9) směrem dovnitř kontejneru, zasahující od dna k vrchní části, přičemž vystupující část 406 je opatřena vnitřní průtokovou cestou 403 , průtoková cesta 403 je pokryta potrubím 404 z keramického materiálu jako je silikon nitrid. Navíc, potrubí 404 je vloženo prostřednictvím výplňového materiálu 405 do žárovzdorného prvku 402. Výplňový materiál 405 má menší pevnost než žárovzdorný prvek 402. Tím, že keramické potrubí 404 je vynikající z hlediska odolávání žáru, není zapotřebí umísťovat žárovzdorný prvek k vnitřní stěně. K vrchní části průtokové cesty 403, je připojeno například potrubí vyrobené ze železa o kruhovém průřezu. Odkaz 405b značí vloženou tepelnou izolaci k udržení teploty přírubové části potrubí 404, například z keramických vláken a podobně.

Kontejner 401 ie opatřen vnitřní kostrou 271, vrstvenou strukturou, ve které je tepelně izolační vyložení 272 a žárovzdorný prvek 273. Lepenkový materiál 274 je vložen mezi tepelnou izolaci 272 a žárovzdorný prvek 274 a je umístěn v předem daném místě. Dodáváme, že kontejner 401 je sestaven tak, aby velké víko 278 bylo • · · · · · ·*· • · · · · · · « · · 9 ·· · · zajištěno k vrchní otevírací části 277 válcového tělesa 407 opatřeného dnem a velké víko a těleso 407 jsou spojeny šrouby umístěnými mezi přírubami.

Přibližně ve středu výše zmíněného velkého víka 278. je vytvořena otevírací část 279 a poklop 280. který se volně otevírá a zavírá a je umístěn na otevírací části 280. Průchod 281 k seřizování vnitřního tlaku, k redukci a zavádění přetlaku v kontejneru 401 je vytvořen ve středu nebo v místě, které je lehce posunuté od středu poklopu 280. K průchodu 281 je připojeno potrubí k zavádění a redukci přetlaku (není znázorněno).

V místě, které je lehce odkloněno od středu poklopu 280 a ležící naproti průchodu 281 k zavádění a redukci přetlaku, je umístěn pár Průchodů 282 ke vložení elektrod (nejsou na výkrese znázorněny) k detekci tekuté hladiny.

Na spodní stěně podlahové části tělesa 401, jsou vytvořeny dva kanály čtvercového průřezu do kterých je například vkládána vidlice vysokozdvižného vozíku (není znázorněn) a které mají předem určenou délku a probíhají paralelně k sobě.

Zde průtoková cesta 403 je obklopena potrubím 404, které je vyrobeno z kovového a keramického materiálu jako je silikon nitrid. Navíc, potrubí 404 je vloženo prostřednictvím výplňového materiálu 405 do žárovzdorného prvku 402. Výplňový materiál 405 má menší pevnost než žárovzdorný prvek 402. Tím, že keramické potrubí 404 má vynikající žárovzdornost, není zapotřebí vkládat žárovzdorný materiál k vnitřní stěně. Tím je zdokonalena tepelná rezistence potrubí 404. Pevnost zde znamená hlavně odolnost vůči ohýbání za působení mechanických sil a objemová hustota bývá větší při pevnosti relativně nízké. Jako vyložení 272 ie možno jmenovat například hutné keramické materiály rezistentní vůči ohni a jako výplňový materiál 405 o nižší pevnosti než mají keramické materiály je možno jmenovat například materiály vyrobené z keramických vláken a pojivá.

Průtoková cesta 403 takto obklopena potrubím 404 prostupuje otvorem 285. který je umístěn v těsné blízkosti dna tělesa kontejneru ve vnitřní periferii tělesa 401 a vystupuje směrem k vrchní části vnější periferie tělesa 401.

• · · · • · · · · · · • · · · · · · · • · · · · · · • · · * · · ·· ···· ·· · · ·

V předloženém vynálezu, k dosažení pozitivní dodávky množství tepla z části uskladňující roztavený kov v kontejneru do potrubí 286, vstupující část je umístěna uvnitř vyložení a otvor, tvořící průtokovou cestu ve tvaru tunelu je uspořádán uvnitř vstupující části. Navíc, podle vynálezu, za účelem zabránění pronikání plynu v důsledku prasklin ve vyložení a podobně, do průtokové cesty roztaveného kovu (jako jsou tavné slitiny hliníku a tavné slitiny hořčíku) v kostře (stlačený plyn má tendenci unikat), je přijato pevné potrubí jako je keramické potrubí 286 k zabránění úniku plynu a navíc, vyměnitelná struktura náplně je přijata jako způsob upevnění potrubí. Téměř veškerá vyložení kontejneru musí být znovu instalována, čímž se velmi zvyšují náklady. Nicméně, je-li potrubí vytvořeno v nábojové konstrukci náplně jak je tomu u předloženého vynálezu, pouze potrubí je jednoduše a levně vyměněno.

Navíc, tím, že potrubí držící vrstva 405 má menší tuhost a pevnost než slévač vyložení kostry a potrubí, vrstva držící potrubí působí rovněž jako vrstva k uvolnění tlaku, který je způsoben tepelnou deformací potrubí.

Obr. 21 je pohledem v řezu na konstrukci vrchní koncové části potrubí 404,

Obr. 22 je schematickým pohledem shora na konstrukci vrchní koncové části v potrubí 404, které je znázorněno na Obr. 21 tak jak je viděna z vrchní povrchové strany.

Potrubí 404. zmiňované výše, je vloženo prostřednictvím výplňového materiálu 405 , který tvoří vrstvu držící potrubí ve vrstvě vyložení obsahující vrstvu vyrobenou ze žárovzdorného prvku 402. Jinými slovy, potrubí 404, ie vloženo do otevřené mezery 411 vytvořené v žárovzdorném prvku 402 a mezi mezeru 411 a potrubí 404 je vložen výplňový materiál 405 jako vrstva držící potrubí.

Potrubí 404 je opatřeno přírubou 412 na vrchní povrchové boční straně kontejneru 401. Z vnitřní stěny kostry 271. vystupují například tři háky 414 k zachycení zadního povrchu 413 příruby 412. Hřebík ze slitiny železa může být obsažen v kruhové tyči.

Na vrchní povrchové části kontejneru 401, je umístěna příruba 415 takovým způsobem, že obklopuje přírubu 412, která je první přírubou a tímto způsobem, je • · «· ·· ·· ···· • · · ι» · ··· ··· · · · · · ♦·· ····· ·· · • · · · ···· · · · · · přijímací povrch příruby umístěn výše než povrch příruby 412. Příruba 417 potrubí 416. která komunikuje s průtokovou cestou 403 ie upevněna k přírubě 415 pomoci šroubu, svorky a podobně. V potrubí 416 ie na vnitřní stěně železné stěny 416a vytvořen žárovzdorný prvek 416b . Jinými slovy, povrch příruby 417 (povrch na spodní straně druhé příruby) potrubí 416 a povrch první příruby (povrch na vrchní straně) jsou od sebe odděleny na vzdálenost d. Je-li d nastaveno v rozmezí od 1 mm do 5 mm, je vykazována dostatečná schopnost uvolnění tlaku a dostatečná schopnost izolace tepla. Navíc, tím, že vrstva 405 držící potrubí má menší tuhost a pevnost než slévač pro vyložení kostry a potrubí, vrstva držící potrubí působí jako vrstva k uvolnění tlaku působícího v důsledku tepelné deformace potrubí.

Mezi povrchem příruby 412 a povrchem příruby 417 je vloženo těsnění 419 , které má druhou tloušťku t2 menší než je první tloušťka d. Jako těsnění může být použito jakékoliv těsnění, vykazující žárovzdorné vlastnosti. Dále navíc, mezi zadním povrchem příruby 412 a háky 414 je vložen například listový tepelný izolátor 420 (například keramický papír). Tímto způsobem se zlepší tepelná izolace mezi háky 414 a prvním potrubím.

V provedení, zejména díky výše popsané konstrukci, potrubí 404 se nedotýká kostry 271, která má vyšší tepelnou vodivost. Zejména v případě, že příruba 412 ie držena prostřednictvím háku 414. Z toho vyplývá, že nedochází k rozptýlení tepla, které je zadržováno potrubím 404 a tím, teplota v potrubí 404 neklesá. Takto je potrubí 404 chráněno před ucpáváním. Navíc v provedení, zejména tím, že mezi povrchem příruby 412 a povrchem příruby 417 vložené těsnění 418 má větší tloušťku než těsnění 419 mezi povrchem příruby 415 a povrchem příruby 417, stupeň uvolnění příruby 412 od kolísání vibrací je vyšší. Z tohoto důvodu, praskliny v potrubí 404 , zejména v blízkosti příruby 421 nemusí vznikat. Takto je zabráněno unikání plynu z vnitřku kontejneru.

Zde reference 430. označuje otvor pro vstřikování výplňového materiálu 405 a reference 431 označuje otvor pro vypouštění plynu v době, kdy výplňový materiál 405 je vstřikován otvorem 430. Otvory 430 a 431 jsou uzavřeny příslušnými uzávěry 432 a 433. Tak jak je tomu v tomto provedení, je výhodné použít alespoň dva otvory. Je-li ·«···· ·· · ··· ·· ·· ···· ·· ··· výplňový materiál vstřikován do jednoho z těchto otvorů, plyn může vycházet ze druhého otvoru a současně může být vytvářena informace o ukončení plnění.

Obr. 23 je výkresem, znázorňujícím další příklad kontejneru podle vynálezu.

Obr. 23 stejně jako Obr. 21 je zvětšeným pohledem v řezu ve vertikálním směru na průtokovou cestu kontejneru a k němu připojeného potrubí.

Kontejner v tomto příkladu rovněž přijímá pro první potrubí pevné potrubí vyrobené z keramického materiálu jako je SiN nebo Sic a je zabezpečeno výplňovým materiálem 405, který působí jako vrstva držící potrubí. Ve spodní části výplňového materiálu 405 je zajištěna impregnační vrstva 405b, ve které je výplňový materiál impregnován směsí oxidu hliníku a hliníkem. Směs hliníku a oxidu hliníku nemusí mít nutně vysokou tuhost, musí být pevná v tahu a mít velkou mechanickou pevnost.

Dále, tato vrstva má následující vlastnosti týkající se deformace. Podle toho, je-li jako vrstva držící potrubí zajištěna impregnovaná vrstva 405b, schopnost týkající se uvolnění tlaku je ještě více zlepšena.

Dále u tohoto příkladu je přijata například zkosená konstrukce, ve které vnější průměr potrubí 404 ie přímý (uniformní s výjimkou přírubové části), ale vnitřní průměr v této konstrukci potrubí je užší ve vrchní části a širší ve spodní části. Takto je zlepšena pevnost potrubí 404. Dokonce v případě, kdy vnitřní průměr, jako je výše uvedeno, je s výhodou v rozsahu v podstatě od 60 mm do 85 mm. V tomto příkladu wl a w2 příslušně odpovídají nastavení 60 mm a 80 mm. Je-li průměr spodní části větší, dokonce tehdy, kdy roztavený kov o velké viskozitě zůstává při dokončení plnění, nedochází k ucpávání a podobně, způsobeného poklesem teploty ve spodní části kontejneru.

Obr. 19 je pohledem v 5eyu na další provedení podle předloženého vynálezu.

V tomto provedení, vnější periferie tělesa 502 ie vytvořena jako vystupující část 503, která vystupuje jako kropicí hlava (to jest, vystupující část postupně vystupuje směrem ven od spodní části k vrchní části bočního povrchu válcového tělesa). Vystupující část 503 má průtokovou cestu 504 vytvořenou z keramického • · · · materiálu jako je silikon nitrid. Navíc, potrubí 505 je vloženo prostřednictvím výplňového materiálu 506 do žárovzdorného Clenu 373. Výplňový materiál 506 má menší pevnost než žárovzdorný člen 373. Tím, že keramické potrubí 505 má vynikající žárovzdorné vlastnosti, není zapotřebí umísťovat žárovzdorný materiál k vnitřní stěně. K vrchní části průtokové cesty 504 ie například připojeno potrubí vyrobené z kovu kruhového tvaru.

Kontejner 501 je sestaven tak, že je opatřen velkým víkem 377 ve vrchní otevírací části 378 válcového tělesa 502 opatřeného dnem a velké víko a těleso 502 je spojeno pomocí šroubů mezi přírubami.

Navíc, opačným otáčením šroubů s rukojetí k uvolnění fixace, poklop 380 se otevře, odkloní se z otevírací části 379 ve velkém víku 378. Pak s otevřeným poklopem 380 je možná údržba vnitřku kontejneru 501 a skrz otevírací část 379 je možno vložit plynový hořák v době procesu předehřívání.

Přibližně ve středu výše zmíněného velkého víka 378 je zabezpečena otevírací část 379 a poklop 380, který se může volně otevírat a zavírat, je umístěn v této otevírací části 379. Průchod 380 k seřizování vnitřního tlaku pro redukci a zavádění přetlaku do kontejneru 501. je zajištěn ve středu nebo v místě lehce posunutém od středu poklopu 381. K průchodu 380 je připojeno potrubí (není znázorněno) pro zavádění přetlaku z nádrže k uchovávání plynu k zavádění přetlaku pomocí čerpadla pro zavádění přetlaku a k potrubí k redukci přetlaku je připojeno čerpadlo k redukci přetlaku.

V místě, které sousedí poklopu 380 na velkém víku 378, je umístěn průchod 382 k uvolnění přetlaku. K průchodu 382 je připojeno potrubí (není znázorněno)pro zavádění přetlaku a jeho redukci. Proto například, je-li uvnitř kontejneru 501 dosažen předem určený přetlak nebo vyšší tlak, z hlediska bezpečnosti vnitřek kontejneru 501 je tlak z kontejneru odčerpáván a vypouštěn do atmosféry.

Na velkém víku 378 ie k dispozici průchod využívány ke vložení hladinového senzoru a průchod ke vložení elektrody jako senzoru úrovně hladiny. Takto je možné detekovat maximální hladinu roztaveného kovu v kontejneru 501, monitorováním ··· ·· ·· ·· · ·· · • · · · · · · • · · · «··· • · * ♦ · · · • · · · · · ·· ···· ·· ··· stavu vodivosti mezi elektrodami a tím je možno zabránit nadměrnému naplnění kontejneru 501 roztaveným kovem s větší spolehlivostí.

Na spodní stěně dna tělesa 502 , jsou vytvořeny dva kanály čtvercového průřezu, do kterých je možno například vkládat vidlici vysokozdvižného vozíku (není znázorněn), které mají předem danou délku a jsou navzájem v paralelním umístění.

Průtoková cesta 504, takto obklopena potrubím 505 vystupuje skrz otvor 385, který je umístěn v těsné blízkosti dnové části tělesa kontejneru ve vnitřní periferii tělesa 502 směrem vzhůru k vrchní části vnější periferie tělesa 502.

Ve vrchní koncové části potrubí 505, je umístěna první příruba 386 a ke kostře 371. protilehle ke spodnímu povrchu první příruby 387 je uchycena druhá příruba 387 tak, aby obklopovala periferii potrubí 505.Mezi první přírubou 386 a druhou přírubou 387 je vložena přírubová součást 388 k přijetí upevňovacího zařízení pro keramické potrubí 505. Reference 389 označuje otvor pro vstřikování výplňového materiálu 506.

Na Obr. 19 je vrcholová koncová část spodní části potrubí 505 rovněž v kontaktu s vnitřní stěnou kontejneru, nicméně, může být sestrojena tak, aby byla oddělena.

Obr. 20 je pohledem v řezu na další provedení předloženého vynálezu.

V tomto provedení, vnější periferie tělesa 601 je opatřena vystupující částí 602 ve tvaru hlavice postřikovači konve (to znamená, že vystupující část postupně vyčnívá směrem ven od spodní části k vrchní části povrchové strany válce). Vystupující část 602 má uvnitř pevně uspořádanou průtokovou cestu 603 (zde v její spodní části). Potrubí 604 je vloženo do úseku průtokové cesty 603 (například, část označena referencí 605), ve které pravděpodobně dochází k prasklinám v žárovzdorné části 402 nebo ve vyložení 403, přičemž přítomnost potrubí může zabránit úniku stlačeného plynu těmito prasklinami. Potrubí 604 je s výhodou vloženo do žárovzdorné součásti 402 nebo do vyložení 403 současně s tvarováním kontejneru 601. V tomto provedení, k vrchní části průtokové cesty 603, je například ·· ···· • 9 · ♦ · · « · ··· · · · · * ··· připojena železná trubka ve tvaru T, nebo ve tvaru kruhu, nebo potrubí je opatřeno reduktorem, přičemž žádná z těchto částí není znázorněna na obrázcích. V připojení mohou být příruby, upevněné například šroubem přes těsnění. Potrubí může být vytvořeno jako rotující. Jako mechanizmu k uskutečnění otáčení je možno použít například jednoho bodu příruby v připojovací části kontejneru a otočného připojení potrubí na straně kontejneru a současně příruba potrubí a příruba na straně kontejneru může být upevněna pomocí upínacího mechanizmu. Takto má kontejner malý rádius otáčení a vynikající konfiguraci pro ukládání. Dále, tím, že potrubí se může otáčet, je možno snadno provádět údržbu průtokové cesty na straně kontejneru. Po straně kontejneru je umístěna součást k uchycení otáčecího a zahnutého potrubí. Součást sloužící k uchycení mohou současně zajišťovat prostředky k upevnění potrubí.

Kontejner 601 je sestaven tak, že ve vrchní otevírací části 408 válcového tělesa 606 opatřeného dnem, je zajištěno velké víko 407, které spolu s těleso 606 ie spojeno pomocí šroubů mezi přírubami.

Uvolnit fixaci je možno inversním otáčením šroubů opatřených uchycením a na otevírací části 409 ve velkém víku 408 je možno otevřít poklop 410. Pak s otevřeným poklopem 410 skrz otevírací část 409 se provádí údržba vnitřku kontejneru 601 a vložení plynového hořáku v době předehřívání.

Přibližně ve středu výše zmíněného velkého víka 408, je opatřena otevírací část 409 a poklop 410, který se volně otevírá a zavírá a je umístěn v otevírací části 409. Ve středu nebo v místě, které je lehce posunuté od středu poklopu 404 ie zajištěn průchod 410 k seřizování vnitřního tlaku k jeho zavádění nebo redukci přetlaku v kontejneru 601. K průchodu 404, je připojeno potrubí k zavádění a redukci přetlaku (není znázorněno).

V místě, které přiléhá k poklopu 410 na velkém víku 408 je umístěn průchod 412 k uvolňování přetlaku. K průchodu 412, je připojeno potrubí k zavádění a redukci přetlaku (není znázorněno). Proto, například je-li uvnitř kontejneru 601 dosaženo ·· ···· • * • *·· předem určeného přetlak, nebo vyššího tlaku, z bezpečnostního hlediska je přetlak uvnitř kontejneru uvolněn na atmosférický tlak.

Na velkém víku 408. může být umístěn průchod ke vložení snímače tekuté hladiny a průchod ke vložení elektrod jako hladinových senzorů (nejsou znázorněny na výkrese) Takto je možné zjišťovat maximální hladinu roztaveného kovu v kontejneru 601 monitorováním stavu vodivosti mezi elektrodami a tím je možno s větší spolehlivostí zajistit ochranu před nadměrným naplněním kontejneru 601 roztaveným kovem.

Na spodní straně podlahové části tělesa 602 jsou vytvořeny dva kanály o čtvercovém průřezu, do kterých je možno například zasouvat vidlici vysokozdvižného vozíku (není znázorněn). Přičemž tyto kanály mají předem určenou délku a jsou umístěny paralelně k sobě.

Dále bude popisováno ještě další provedení předloženého vynálezu.

Obrázky 24 a 25 znázorňují konfiguraci potrubí, které je vloženo do průtokové cesty u tohoto provedení. Obr. 24 je pohledem v průřezu zepředu, Obr. 25 je průřezovým pohledem shora. Předpokládá se, že potrubí tohoto provedení je potrubím 134 u kontejneru 101, který je znázorněn na Obr. 7,8 a 9. Nicméně, tato konfigurace může být použita samozřejmě i v dalších typech kontejneru

Potrubí 134 ie vyrobeno například ze železa a na jeho vnitřní straně je vytvořena vrstva vyložení 701, kterou tvoří žárovzdorná součást. Uvnitř vrstvy vyložení 701 je vytvořena průtoková cesta 702 pro roztavený kov jako je například roztavený hliník. Přednostní průměrnou hodnotou pro průtokovou cestu 702 ie například přibližně 65 mm až 80 mm. Materiály potrubí 134 a vrstvy vyložení 702 jsou takové, jak již bylo dříve uvedeno. V potrubí 134, které se týká tohoto provedení, je uvnitř potrubí 134, vystupujícím způsobem umístěna upevňovací součást 703 k uchycení žárovzdorné součásti, vytvářející vrstvu vyložení 702. Upevňovací součást 703 může být vytvořena přivařením, například železného tyčového prvku k vnitřní stěně potrubí 134 ve tvaru V. Například železný tyčový prvek ve tvaru V se umístí na čtyřech místech při 90ti stupňovém vzájemném rozmístění. Navíc, • · t ·♦ · · ······ «· · · · · · · · · • ··· · · · · · ··· ··· · · · · · · ··· ·« ·· ···· ·· ··* upevňovací součást 703 je umístěna ve spodní části potrubí 134, ještě raději v místě přiléhajícím těsně k nejnižšímu bodu potrubí 134 a v dalších místech s výjimkou kde vrchní strana vnitřku potrubí je v nedovolené oblasti 704, kde upevňovací součást

703 nesmí být umístěna.

Podle tohoto provedení, žárovzdorná součást, která tvoří vrstvu vyložení 702 je chráněna před odpadnutím od potrubí 134. Navíc, umístěním takových upevňovacích součástí 703 na spodní straně potrubí 134, například v místě, které těsně přiléhá přibližně k nejnižšímu bodu potrubí 134, dokonce v případě, kdy vrstva vyložení 702 umístěná ve vrchní poloze popraská, vrstva vyložení 702 nevypadne.

Jsou-li upevňovací součásti 703 umístěny těsně přibližně v nejnižším bodě potrubí 134, kromě toho, že je rozšířena oblast chráněná proti vypadnutí, je usnadněna i operace přivaření upevňovacích součástí 703. Navíc, tím, že vrchní část vnitřku potrubí 134 je zakázanou oblastí k umístění upevňovacích součástí 703 , potrubí 134 a vrstva vyložení 702 jsou chráněny před praskáním a deformacemi, které mohou být způsobeny rozdílnými koeficienty tepelné roztažitelnosti.

Dále bude objasňováno další provedení podle předloženého vynálezu.

Na obrázcích 26 a 27 je znázorněna konfigurace kontejneru tohoto provedení.

Obr. 26 je čelním průřezovým pohledem a Obr. 27 je pohledem shora na dílčí součást. V kontejneru 800 jsou podstatné komponenty stejné jako u kontejneru znázorněném na obrázcích 7, 8 a 9 a jsou označeny stejnými odkazovými čísly.

Kontejner je opatřen vyložením 101b a má dovnitř vstupující část 101c u vnitřní strany kostry 101a protaženou ve vertikálním směru. Vyloženi 101b ie přednostně vyrobeno jako vrstvená struktura ze žárovzdorného materiálu a tepelně izolační vrstvy. Tyto materiály mohou být rovněž stejné jako u výše popsaného provedení.

Uvnitř vstupující části 101c ie vytvořena průtoková cesta 109, která prostupuje z místa přiléhajícím těsně ke vnitřní části dna kontejneru 101 k vrchní povrchové straně kontejneru 1. Průtoková cesta 109 je obklopena potrubím 134, které je například znázorněno na obrázcích 24 a 25. K vrchní části průtokové cesty ·· ····

109 ie například snímatelným způsobem připojeno potrubí 108 pomočí šroubu. Potrubí 108 je vyrobeno například ze železa a je ve tvaru T.

Průtoková cesta 109. zejména podle obrázku 27, je protažena až potud, pokud vyložení 101b vstupující části 101c má konvexní tvar. Nicméně u vstupní části 801 , umístěné v blízkosti dna kontejneru, která otevírá průtokovou cestu u vnitřní stěny kontejneru a je tak spojena s průtokovou cestou 109, již není žádná část, která by vstupovala do vyložení 101b. Ve skutečnosti je vytvořena stupínkovitá část 802 vyčnívající z vyložení 101b. Tím, že stupínkovitá část 802 vytváří mezeru mezi povrchem dna v kontejneru a spodním koncem potrubí 134 (jehož výška odpovídá například výšce otvoru 801), její umístění slouží jako upevňovací součást (umístěna celistvě s vyložením) k zadržování spodního vnějšího povrchu potrubí 134.

V provedení, které je opatřeno stupňovitou částí 802 jako upevňovací součástí, která drží potrubí 134, potrubí 134 a vrstva vyložení vytvořená uvnitř potrubí je chráněna před vypadnutím. Navíc, při výrobě kontejneru při vkládání potrubí 134 do průtokové cesty 109 , kjeho upevnění ve fixované poloze není zapotřebí žádného přípravku.

V provedení je vytvořena stupínkovitá část 802 změnou tvaru vyložení 101b. Nicméně, samozřejmě, zvláštní upevňovací součást, vytvořená z vyložení může být umístěna odděleně.

Na dalším místě bude objasňováno ještě další provedení podle vynálezu.

Obr. 28 je čelním pohledem v řezu na konfiguraci kontejneru tohoto provedení a obr. 29 je pohledem shora na kontejner, kdy víko je z kontejneru odstraněno.

Kontejner 1001 tohoto provedení, třebaže jeho konfigurace je v zásadě stejná, jako u kontejneru 301, který je znázorněn na Obr. 17, tento kontejner se liší tím, že potrubí 1002 se dotýká žárovzdorné součásti 173 ve vyložení. Potrubí 1002 ie umístěno tak, že se dotýká žárovzdorné součásti 173 neboť vyložení se nalézá podél směru toku rozžhaveného kovu v potrubí1002. Potrubí 1002 ie vyrobeno z kovu nebo z keramických hmot.

·* ···· ··. · · ♦ » ···· ····· · · · · · ··· ··· · · · ··· ·· ·· »»·· ·* ···

U kontejneru 1001 podle předloženého vynálezu, tím, že potrubí 1002 je uspořádáno tak, že se nedotýká žárovzdorné součásti 173 působící jako vyložení, potrubí 1002 ie umístěno co nejdále od plynového hořáku, který je vkládán otvorem v poklopu 180 v době předehřívání a v důsledku toho není ovlivňováno teplem z plynového hořáku. Podle předloženého vynálezu, tím, že potrubí 1002 ie v kontaktu s žárovzdornou součástí 173, umístěnou ve vyložení, je potrubí chráněno před mechanickým poškozením, která mohou způsobit vibrace potrubí, například v době přepravy. Ještě dále, konečně při naklonění, reziduální roztavený kov může být účinně z kontejneru 1001 odstraněn.

Na dalším místě, ještě další provedení podle vynálezu bude objasněno.

Obr. 30 je čelním pohledem v řezu na konfiguraci kontejneru týkajícího se provedení a obr. 31 je pohledem shora na kontejner s odstraněným víkem.

Kontejner 2001 týkající se tohoto provedení, třebaže je konstituován v podstatě stejně jako kontejner 1001 znázorněný na obrázcích 28 a 29, se od nich liší v následujících bodech.

Velké víko 178 u kontejneru 2001 je snímatelně uchyceno k tělesu 2004 kontejneru, takže může být z tělesa 2004 kontejneru odstraněno a kontejner je ve stavu, kdy potrubí 2003 k zajištění průtoku roztaveného hliníku mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru je umístěno uvnitř tělesa 2004 kontejneru.

Specificky, potrubí 2003 ie umístěno ve stejné výšce, která odpovídá rovině vrchního otevření tělesa 2004 kontejneru a části příruby 2002 k uchycení potrubí 2003 s rovinou vrchního otevření tělesa 2004 kontejneru. Navíc, velké víkol 78 ie opatřeno průchodem 2005. skrz který proniká potrubí 2003. Potrubí 2003 je připojeno skrz průchod 2005 k potrubí kruhového tvaru (není znázorněno je však takové jak je označeno odkazem 8 na obrázku 1 a může být samozřejmě ve tvaru). Velké víko 178 ie snímatelně uchyceno k tělesu 2004 kontejneru přírubou upevněnou na vnější periferii velkého víka 178 a přírubou na vnější periferii tělesa 2004 kontejneru pomocí šroubů.

»· ····

Kontejner 1001 znázorněný na obrázku 28 a obrázku 29, znázorňující těleso 305 kontejneru se sejmutým velkým víkem 178. Tím, že připojení potrubí 1002 k velkému víku 178 tvoří celek, jak je znázorněno na obr. 32, odstranění velkého víka 178 ie pracnou záležitostí. Na druhé straně, podle předloženého provedení kontejneru 2001 , znázorněného na obr. 33, velké víko 178 může být odstraněno, jelikož potrubí 2003 ie ponecháno po straně tělesa 2001 kontejneru. Tím, že velké víko 178 se snadno odstraňuje, je snadné i provádění údržby. Při údržbě, například velké víko 178 je sejmuto z kontejneru 2001 a roztavený kov, uchycený uvnitř tělesa 2004 kontejneru.

Dále v kontejneru 2001. který se týká tohoto provedení, zejména jak je znázorněno na obrázku 31, vnitřní periferie vyloženi 2006 ie válcovité formy, nicméně poloha, ve které potrubí 2003 přichází do kontaktu je opatřeno rovinnou částí 2007. Na této rovinné části 2007 ie vytvořen zářez 2008. Tento zářez 2008 odpovídá okruhu potrubí 2003 a přibližně polovina okruhu potrubí 2003 ie vložena po straně do vyložení 2006. Takto je potrubí 2003 daleko celistvěji uchyceno ve vyložení 2006 a kontaktní plocha potrubí 2003 a vyložení 2006 ie větší.

Potrubí 2003 ie přednostně vyrobeno z kovů nebo z keramických hmot.

Dále je objasňováno ještě další provedení podle předloženého vynálezu.

Obrázek 34 znázorňuje čelní pohled v řezu na konfiguraci kontejneru podle tohoto provedení a obrázek 35 je rovinným pohledem na kontejner se sejmutým víkem.

Kontejner 3001 týkající se tohoto provedení, je v podstatě konstituován stejným způsobem jako kontejner 2001. znázorněný na obrázcích 30 a 31, nicméně, provedení se liší v následujících bodech.

Žárovzdorná součást jako vyložení je umístěna uvnitř kostry 171,3002. Na vnitřní bočním povrchu žárovzdorné součásti 3002 ie zajištěna vstupující část 3003, pronikající dovnitř a protažené ve směru od shora dolů a uvnitř vstupující části 3003 je vytvořena průtoková cesta k průtoku roztaveného kovu mezi vnitřkem a vnějškem ·· φφφφ • φ • Φ *· φ

φφφ φφ ·Φ·Φ ·· φφ* kontejneru. V blízkosti povrchu dna kontejneru 3001. na vnitřní povrchové straně kontejneru 3001 je uspořádán otvor 3005. který komunikuje s průtokovou cestou 3004. Pak, do průtokové cesty 3004 je vloženo potrubí 3006. Potrubí 3006 je vystaveno vnitřní povrchové straně kontejneru 3001 svým otvorem 3005. Dále, vyčnívající vstupující část v blízkosti spodního otvoru potrubí má přednostně zkosený tvar, takže vnitřek kontejneru je takto širší. Tím je zlepšena dosažitelnost z vnitřku kontejneru směrem ke spodní části potrubí v době údržby kontejneru. Takto je teplo z roztaveného kovu v kontejneru 3001 odváděno od vystavených částí potrubí k potrubí 3006 jako celku a tím je možno zabránit ucpávání, způsobenému průtokem roztaveného hliníku potrubím 3006.

Na druhé straně, v kontejneru 3001 podle předloženého vynálezu, velké víko 178 může být odstraněno tak jak je potrubí 3007 ponecháno stranou na tělese 3006. jak je znázorněno na obrázku 36. Jelikož velké víko 178 může být odstraněno snadno, údržba se provádí rovněž snadno.

Dále je žádoucí, aby potrubí 3006 bylo vyrobeno z kovů nebo keramiky.

Průmyslová využitelnost

Jak je objasněno výše, podle předloženého vynálezu, ztěží může nastat únik plynu pro zavádění přetlaku do cesty vytvořené k průtoku roztaveného kovu mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru. Z toho vyplývá, že roztavený kov může být dodáván ustáleným způsobem. Navíc, je možno zlepšit kvalitativní vlastnosti dodávaného roztaveného kovu. Dodáváme, že podle předloženého vynálezu, tím, že potrubí je upevněno ke kontejneru snímatelným způsobem, náklady na údržbu kontejneru mohou být do značné míry redukovány.

7/ ·· 99 ·* 99 • « · · · · · · ··· « · · · · *·· • · · 9 9 9 9 9 · 9 _v · · 9 9 9 · · ·

999 99 99 9999 99 999

Claims (20)

1. Kontejner k přechování roztaveného kovu a schopný dodávat roztavený kov ven pomocí tlakových diferenci, který tvoří:

- kostra; a

- vyložení, s cestou průtoku proudícího roztaveného kovu dovnitř; přičemž průtoková cesta je zajištěna uvnitř kostry a alespoň její část je obklopena součástí, omezující průtok plynu.

2. Kontejner k přechování roztaveného kovu schopný dodávat roztavený kov ven pomocí tlakových diferencí mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru, který tvoří:

- kostra; a

- vyložení, zajištěné uvnitř kostry, opatřené průtokovou cestou pro roztavený kov, proudící ven z kontejneru; a

- potrubí, obklopující alespoň část průtokové cesty.

3. Kontejner jak je nárokován v nároku 2,vyznačující se tím, že potrubí je vyrobeno z kovu a uvnitř má vytvořenou vrstvu vyložení, obsahující žárovzdornou součást.

4. Kontejner jak je nárokován v nároku 2, vyznačuj ící se t í m , že potrubí je vyrobeno z keramiky.

5. Kontejner jak je nárokován v nároku 2,vyznačuj ící se tím, že vyložení je protaženo ve směru od shora dolů a má vyčnívající část vstupující k vnitřní stěně kontejneru, přičemž průtoková cesta je vytvořena uvnitř vyčnívající části.

6. Kontejner podle nároku 5, vyznačující se tím, že potrubí má vstupní otvor ve spodní koncové straně, přičemž vyčnívající část je zajištěna nad spodní koncovou stranou a pod touto spodní koncovou stranou již není žádná vyčnívající část zabezpečena.

7. Kontejner podle nároku 2,vyznačuj ící se t í m, že dále obsahuje: vrstvu držící potrubí, umístěnou mezi vstupním otvorem do průtokové cesty a potrubím, přičemž tato přidržovací vrstva má menší pevnost než vyložení.

8. Kontejnerpodle nároku 2, vyznačuj ící se t í m, že první potrubí tvoří průtokovou cestu, je-li vloženo do otvoru je opatřeno první přírubou, která je umístěna na vrchní povrchové straně kontejneru a hák k uchycení zadní stěny první příruby, který vyčnívá zvnitřní stěny kostry.

9. kostra má:

- přijímací část příruby, kde v blízkosti jejího středu je umístěn vrchní otvor průtokové cesty pro roztavený kov; a

- druhé potrubí opatřené druhou přírubou, která je připojena k přijímací části příruby, přičemž druhé potrubí je napojeno na průtokovou cestu ve vrchní otevírací části;

- přičemž potrubí je zabudováno do kostry a jeho vrchní konec je umístěn v nižší poloze než vrchní povrch vrchní otevírací části.

10. Kontejner podle nároku 2, vy z n ač u j í c í se t í m, že dále obsahuje:

- druhé potrubí, opatřené druhou přírubou, která komunikuje s průtokovou cestou;

- přijímací část příruby, zajištěnou ve vrchní povrchové části, obklopující první přírubu a povrch druhé příruby je oddělen od povrchu první příruby ve vzdálenosti, která je předem určena;

- první těsnění o první tloušťce, které je vloženo mezi povrch první příruby a povrch druhé příruby; a

- druhé těsnění o druhé tloušťce, která je tenčí než první tloušťka a je vloženo mezi povrch přijímací části příruby a povrch druhé příruby.

11. Kontejner podle nároku 9, vyznačující se tím, že první potrubí se přímo nedotýká přijímací části příruby ani druhé příruby.

12. Kontejner podle nároku 9, vyznačující se tím, že vnitřní průměr přijímací přírubové části je větší než vnější průměr prvního potrubí.

• ·· ·· · · ······ ··· · · · · · · · ···· · · · · · · · ·

13. Kontejner podle nároku 9, vyznačující se tím, že dále obsahuje;

- tepelné izolační součást zajištěnou na vnější periferii první příruby a kostry.

14. Kontejner podle nároku 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje alespoň dva vstupy, zajištěné ke spodní straně přijímací části příruby na kostře.

15. Způsob výroby kontejneru k přechování roztaveného kovu, obsahujícího kostru, vyložení umístěné uvnitř kostry, opatřené průtokovou cestou pro plnění kontejneru roztaveným kovem a potrubím, které obklopuje alespoň část průtokové cesty, tvoří kroky:

- vložení potrubí do otvoru, který tvoří průtokovou cestu;

- nalití likvidní držící součásti do mezery vytvořené mezi potrubím a otvorem; a

- tuhnutí součásti držící potrubí.

16. Kontejner k přechování roztaveného kovu schopný dodávat roztavený kov ven pomocí tlakových diferencí mezi vnitřkem a vnějškem kontejneru, který tvoří:

- kostra;

- vyložení, zajištěné uvnitř kostry, opatřené průtokovou cestou roztaveného kovu, který proudí ven z vnitřku kontejneru; a

- potrubí, které je vloženo do průtokové cesty na jedno použití a je vytvořeno ve vyložení.

17. Kontejner podle nároku 16, dále obsahuje vrstvu držící potrubí, umístěnou mezi potrubím a vyložením o menší pevnosti než je vyložení.

18. Kontejner k přechování roztaveného kovu obsahující:

- kostru;

- vyložení zajištěné uvnitř kostry; a

- průtokové potrubí pro roztavený kov proudící z vnitřku ven z kontejneru, opatřené materiálem omezujícím průtok plynu a umístěným v kontaktu s vyložením, přičemž potrubí se dotýká vyložení, podél směru toku roztaveného kovu.

» 9 9 9 4 • 9

9 9 9 9 • 9

19 9999

19. Kontejner podle nároku 18, vyznačující se tím, že ve vyložení je vytvořen podélný žlábek ve směru toku roztaveného kovu.

20. Kontejner k přechování roztaveného kovu tvoří:

- těleso kontejneru, opatřené prvním otvorem ve své vrchní části;

- potrubí pro průtok roztaveného kovu, vystupující z tělesa kontejneru ven skrz první otevírací část; a

- víko s průchodem ke vložení potrubí, k překrytí vrchní otevírací části a snímatelně připojené ke kontejneru, přičemž víko může být sejmuto z kontejneru, zatímco potrubí je do kontejneru vloženo.