CZ2003993A3

CZ2003993A3 - Léčivo pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva

Info

Publication number: CZ2003993A3
Application number: CZ2003993A
Authority: CZ
Inventors: Lázaro Luis López; José Mariá Fernández-Sousa; Jean-Pierre Armand; Eric Raymond
Original assignee: Pharma Mar, S. A.
Priority date: 2000-10-12
Filing date: 2001-10-12
Publication date: 2004-02-18
Also published as: HK1054191A1; RU2003113210A; JP2010031043A; US7507766B2; CN1479622A; ATE299028T1; NZ525196A; BR0114604A; ES2243555T3; US20040010043A1; PL361179A1; KR20030038812A; NO20031673L; IL155273A0; NO20031673D0

Description

Léčivo pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva

Oblast techniky

Vynález se týká použití aplidinové sloučeniny pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva.

Dosavadní stav techniky

Rakovina představuje skupinu maligních neoplázií, které mohou být rozděleny do dvou kategorií - karcinomy, zahrnující většinu případů pozorovaných v klinické praxi, a další méně časté rakoviny, které zahrnují leukémii, lymfom, nádory centrálního nervového systému a sarkom. Karcinomy mají svůj původ v epiteliálních tkáních, zatímco sarkomy se vyvíjejí z pojivových tkání a těch struktur, které měly svůj původ v mezodermálních tkáních. Sarkomy mohou ovlivňovat například sval nebo kost a dochází k nim v kostech, močovém měchýři, ledvinách, játrech, plíci, příušní žláze nebo slezině.

Rakovina je invazivní a má tendenci metastázovat do nových míst. Šíří se přímo do okolních tkání a může být také rozšiřována lymfatickým a oběhovým systémem. Pro rakovinu je dostupná řada léčebných postupů, včetně léčiv a chirurgických zákroků a ozařování pro lokální onemocnění. Přesto je účinnost používaných léčebných postupů u mnoha typů rakoviny omezená a jsou zapotřebí nové, vylepšené formy léčby vykazující klinické přínosy.

To je obzvláště pravda pro ty pacienty, kteří vykazují pokročilé a/nebo metastatické onemocnění. Je to také pravda pro pacienty relabující s progradující chorobou poté, co byli dříve léčeni zavedenými terapiemi, a pro které je další léčba stejnou terapií většinou neúčinná z důvodu získání rezistence nebo omezením v podávání terapeutik z důvodu s tím spojené toxicity.

Chemoterapie hraje významnou roli v léčení rakoviny, neboť je nezbytná pro léčbu pokročilých rakovin s rozptýlenými metastázami a často je užitečná pro zmenšení nádoru před chirurgickým zákrokem, a mnoho protirakovinných léčiv bylo vyvinuto na základě různých způsobů účinku.

Dehydrodidemnin B, nyní známý jako aplidin, je předmětem WO91/04985. Je podobný sloučeninám známým jako didemniny a má následující strukturu I:

NMe-L-Tyi*

Základ didemninů

Aplidin

Další informace o aplidinu lze nalézt například v:

Jimeno, J., „Exploitation of marine microorganisms and invertebrates: Anticancer drugs from marine origin“, IBC Conf Discov Drugs from Nat Novel Approaches New Sources (Dec 8-9, London) 1994,1994

Faircloth, G. et al., „Dehydrodidemnin B (DDM) a new marine derived anticancer agent (MDA) with activity against experimental tumour models“, 9th NCI-EORTC Symp New Drugs Cancer Ther (March 12-15, Amsterdam) 1996, Abst 111

Sakai, R. et al., „Structure-activity relationships of the didemnins“, Journal of Medicinal Chemistry 1996, 39 (14): 2819

Urdiales, J. L. et al., „Antiproliferative effect of dehydrodidemnin B (DDB), a depsipeptide isolated from Mediterranean tunicates“, Cancer Letters 1996, 102(1-2): 31

Faircloth, G. et al., „Preclinical characterization of aplidine (APD), a new marine anticancer depsipeptide (MADEP)“, Proč Amer Assoc Cancer Res 1997, 38: Abst 692

Depenbrock, H. et al., „In vitro activity of aplidine, a new marine-derived anti-cancer compound, on fřeshly explanted clonogenic human tumour cells and haematopoietic precursor cells“, British Journal of Cancer 1998, 78(6): 739

Faircloth, G. et al., „Aplidine (aplidine) is a novel marine-derived depsipeptide with in vivo antitumour activity“, Proč Amer Assoc Cancer Res 1998,39: Abst 1551 ···· a · · · · · :

□ ····· ··

Faircloth, G. et al., „Preclinical development of aplidine, a novel marine-derived agent with potent antitumour activity“, lOth NCI-EORTC Symp New Drugs Cancer Ther (June 1619, Amsterdam) 1998, Abst 129

Mastbergen, S. C. et al., „Cytotoxicity and neurotoxicity of aplidine, a new marine anticancer agent evaluated using in vitro assays“, lOťh NCI-EORTC Symp New Drugs Cancer Ther (June 16-19, Amsterdam) 1998, Abst 131

V preklinických studiích měl aplidin na dávce závislou cytotoxickou aktivitu proti dvěma epitelu podobným buněčným liniím, CT-1 a CT-2, a lidské buněčné linii odvozené z karcinomu tlustého střeva, HT-29. Nejrychleji se dělící linie, CT-2, byla nejcitlivější kaplidinu. Navíc sloučenina snižovala aktivitu omithindekarboxylasy u všech třech buněčných liniích (Lobo C, Garcia-Pozo SG, et al. Effect of dehydrodidemnin B on human colon carcinoma cell lineš. Anticancer Research. 17: 333 - 336, Jan-Feb 1997). V podobné studii inhibovalo 50 nmol/1 aplidinu růst buněčných linií MDA-MB231 a MCF-7 odvozených od karcinomu prsu, a to o 17, respektive 47 %. U ošetřených buněk byl pozorován signifikantní nárůst spermidinu a sperminu (Gomezfabre PM, Depedro E, et al. Polyamine contents of human breast cancer cells treated with the cytotoxic agents chlorpheniramine and dehydrodidemnin B. Cancer Letters. 113: 141 - 144, 26 Feb 1997). Analýza průtokovou cytometrií ukázala, že aplidin neindukuje žádné zřejmé odchylky buněčného cyklu (Erba E, Balconi G, et al. Cell cycle phases pertubations induced by new natural marine compounds. Annals of Oncology. 7 (Suppl. 1): 82, 1996). U myší byl aplidin aktivní vůči implantovaným leukémii P388 a melanomu B16 při optimální dávce 160 mikro/kg. Oproti didemninu B byl aplidin aktivní u SC implantovaných Lewisových plicních karcinomů (Faircloth G, Rinehart K, et al. Dehydrodidemnin B a new marine derived anticancer agent with activity against experimental tumour models. Annals of Oncology. 7 (Suppl. 1): 34, 1996).

Kontinuální expozice nízkým koncentracím aplidinu inhibovala růst mnoha nádorových buněčných linií, včetně non-Hodgkinova lymfomu, melanomu a prsu, melanomu, ovariální rakoviny a plicní rakoviny jiného než malobuněčného typu. Velikost účinku byla závislá na době expozice a ukázalo se, že účinek byl dosažitelný při myeloidně netoxických koncentracích. Buněčné linie plicní rakoviny jiného než malobuněčného typu, rakoviny prsu a melanomu byly senzitivní ke kontinuální expozici aplidinu v koncentracích větších nebo rovných 0,001 mikromol/l. Aplidin měl podobnou toxicitu vůči klonogenním hematopoietickým kmenovým buňkám jako doxorubicin (Depenbrock H, Peter R, et al. In vitro activity of aplidine, a new marine-derived anti-cancer compound, on freshly explanted • · ··· · • · · · · ·« • · · · • · · · clonogenic human tumour cells and haematopoietic precursor cells. British Journal of Cancer. 78: 739 - 744, No. 6, Sep 1998).

Aplidin má signifikantní aktivitu vůči myším nesoucím štěpy lidské rakoviny. Při maximální tolerované dávce 2,1 mg/kg navodil aplidin u některých zvířat takřka kompletní remisi s poměrem léěený/kontrolní (T/C) nádor 9 %. Při dávce 1,25 mg/kg byla pozorována signifikantní aktivita proti nádorům žaludku (T/C 14 %) a byla pozorována také inhibice růstu nádoru prostaty (T/C 25 %) (Faircloth G, Grant W, et al. Preclinical development of aplidine, a novel marine-derived agent with potent antitumour activity. Annals of Oncology. 9 (Suppl.

2): 34,1998).

Aplidin je podobný jiným sloučeninám s potenciálním použitím proti rakovině, zejména didemninům. Aplidin sám je dehydrodidemnin.

Příklady podobných didemninů a dalších takových sloučenin, které jsou zde obecně nazývány jako analogy aplidinu, lze nalézt v:

a) Rinehart KL, Kishore V, Bible KC, Sakai R, Sullins DW, Li KM. Didemnins and tunichlorin: novel natural products from the marine tunicate Trididemnum solidům.

JNatProd. 1988 Jan-Feb; 51(1): 1-21 Errata v:

J Nat Prod 1988 May-Jun; 51(3): 624

b) Rinehart KL Jr, Gloer JB, Wilson GR, Hughes RG Jr, Li LH, Renis HE, McGovren JP.

Antiviral and antitumor compounds from tunicates.

Fed Proč. 1983 Jan; 42(1): 87-90.

c) Rinehart KL Jr, Gloer JB, Hughes RG Jr, Renis HE, McGovren JP, Swynenberg EB, Stringfellow DA, Kuentzel SL, Li LH.

Didemnins: antiviral and antitumor depsipeptides from a caribbean tunicate. Science. 1981 May 22; 212(4497): 933-5.

d) Vervoort H, Fenical W, Epifanio RA.

Tamandarins A and B: new cytotoxic depsipeptides from a Brazilian ascidian of the family Didemnidae.

J Org Chem. 2000 Feb 11; 65(3): 782-92.

e) PCT/GBO1/02901.

Synthetic methods for aplidine and new antitumoral derivatives Datum podám 2. července 2001 • · · · · ·

4 4 4

44444 4 4

4 4 4 4

Článek d) se týká analogů aplidinu nazývaných tamandariny, zejména tamandarinu A a tamandarinu B - obecný vzorec II:

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje použití aplidinové sloučeniny pro přípravu léčiva pro zdokonalené léčení rakoviny lidských pacientů podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a svalových protektorů, jako je L-kamitin. Aplidinové sloučeniny zahrnují aplidin a analogy aplidinu.

Vynález poskytuje použití aplidinové sloučeniny a/nebo protektoru kosterního svalstva pro přípravu léčiva pro léčení jakéhokoliv savce, zejména člověka, postiženého rakovinou, podáváním terapeuticky účinného množství aplidinové sloučeniny, kterou je aplidin nebo analog aplidinu, nebo farmaceutické kompozice ji obsahující, a protektoru kosterního svalstva postiženému jedinci.

Aplidinová sloučenina a svalový protektor se obvykle podávají jako samostatné prostředky s odlišnými dávkovými režimy.

Vynález dále poskytuje metodu pro snižování vedlejších účinků aplidinové sloučeniny, která zahrnuje podávání svalového protektoru, jako je L-kamitin. Dále je poskytnuta metoda pro zvýšení doporučené dávky aplidinové sloučeniny, která zahrnuje podávání svalového protektoru.

Vynález se také týká kombinovaných farmaceutických přípravků, které odděleně nebo společně obsahují aplidinovou sloučeninu a protektor kosterního svalstva, stejně tak i způsobů jejich přípravy. Kombinované přípravky jsou pro současné nebo následné použití.

• · • · ·· ···« • · · 4 • · · ♦ · · · « « « • · · · · ·····« · « ···· · · · ····

Zvláště se vynález týká; použití aplidinové sloučeniny pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva; použití protektoru kosterního svalstva pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva; a použití aplidinové sloučeniny a protektoru kosterního svalstva pro přípravu léčiv pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva.

Příklady farmaceutických prostředků nebo léčiv zahrnují kapaliny (roztoky, suspenze nebo emulze) s vhodným složením pro intravenózní podávání a mohou obsahovat čistou sloučeninu nebo její kombinaci s jakýmkoliv nosičem nebo jinými farmaceuticky aktivními sloučeninami.

Podávání aplidinové sloučeniny nebo aplidinového prostředků této přihlášky je založeno na dávkovém protokolu s výhodou ve formě intravenózní infuze. Upřednostňujeme použití infuzních časů až do 72 hodin, výhodněji 1 až 24 hodin, nej výhodněji 1, 3 nebo 24 hodin. Krátké infúzní časy, které umožňují provádění léčby bez nočního pobytu v nemocnici, jsou obzvláště žádoucí. Přesto mohou infuze trvat 24 hodin nebo ještě déle, pokud je to nutné. Infuze mohou být podávány ve vhodných intervalech vražných schématech, ilustrativně jednou týdně, dvakrát týdně nebo častěji za týden, a to opakovaně každý týden, popřípadě s vynecháním zpravidla jednoho týdne.

Příklady dávkových režimů s a bez kamitinu jsou uvedeny v následující tabulce:

Schéma	Maximální tolerovaná dávka, MTD	Dávkou toxicita	limitovaná	Doporučená dávka, RD
Aplidin týdně 24-hodinová infuze po 3 týdny, 1 týden bez infuze	4500	Svalová/jatemí	3750
Aplidin týdně 1-hodinová infuze po 3 týdny, 1 týden bez infuze	3600	Svalová		3250
Aplidin 24-hodinová infuze každé dva týdny	6000	Svalová		5000
Aplidin 24-hodinová infuze každé dva týdny, L-kamitin	8000	Syndrom chřipce	podobný	7000

·· • · ·

denně
Aplidin 1-hodinová iníuze po 5 po sobě následujících dní každé tři týdny	1500x5	S valová/dlouhotrvaj ící zvracení	1350x5

Vhodná dávka sloučeniny se bude lišit podle konkrétního prostředku, způsobu aplikace, konkrétního situs, jedince a léčeného nádoru. Dále by měly být brány do úvahy další faktory, jako jsou věk, tělesná hmotnost, pohlaví, dieta, doba podávání, míra exkrece, kondice jedince, kombinace léčiv, přecitlivělost a závažnost choroby. Podávání může být prováděno kontinuálně nebo periodicky v intervalu maximální tolerované dávky.

Výhodnou aplidinovou sloučeninou je aplidin, ačkoliv vynález může být použit pro podávám analogů aplidinu včetně těch, které byly popsány v dokumentech a) až e) zmíněných v úvodu. Tyto dokumenty jsou zde specificky uvedeny jako odkazy. Příklady analogů aplidinu zahrnují didemnin A, didemnin B, didemnin C, didemnin D a didemnin E, stejně jako všechny další sloučeniny připravené v PCT/GBO1/02901.

Výhodným svalovým protektorem je L-kamitin, ačkoliv mohou být využity také racemické formy kamitinu, prekurzory a deriváty L-kamitinu. Příklady prekurzorů a derivátů zahrnují acetylkamitin a další estery kamitinu a mastných kyselin nebo dalších organických kyselin. Vhodné dávky zahrnují 0,05 až 0,2 g/kg, vhodněji 0,075 až 0,15 g/kg, s výhodou přibližně 0,1 g/kg L-kamitinu na den. Tyto dávky se mohou měnit tak, aby se vhodně doplňovaly s dalšími svalovými protektory. Je vhodné podávat L-kamitin nebo další svalové protektory ve třech oddělených dávkách, ačkoliv mohou být použity i jiné dávkové režimy. V jednom v současnosti preferovaném protokolu není dávka L-kamitinu nižší než 3,5 g/den, jako je 1,5 g třikrát denně.

Stejně jako podávání svalového protektoru mohou být aplidinová sloučenina a prostředky tohoto vynálezu používány spolu s dalšími léčivy pro poskytnutí kombinované terapie. Tato další léčiva mohou tvořit část téhož prostředku jako aplidin, nebo mohou být poskytnuta jako samostatný prostředek pro podávání ve stejnou nebo odlišnou dobu. Totožnost dalších léčiv není konkrétně omezena a vhodní kandidáti zahrnují:

a) léčiva s antimitotickými účinky, obzvláště ta, jejichž cílem jsou cytoskeletální elementy, včetně modulátorů mikrotubulů, jako jsou taxanová léčiva (jako jsou taxol, paclitaxel, taxoter, docetaxel), podofylotoxiny nebo vinca alkaloidy (vinkristin, vinblastin);

• · · » a ·

b) antimetabolická léčiva (jako jsou 5-fluorouracil, cytarabin, gemcitabin, purinové analogy, jako je pentostatin, methotrexát);

c) alkylační látky nebo dusíkaté yperity (jako jsou nitrosomočoviny, cyklofosfamid nebo ifosfamid);

d) léčiva, jejichž cílem je DNA, jako jsou antracyklinová léčiva adriamycin, doxorubicin, farmorubicin nebo epirubicin;

e) léčiva, jejichž cílem jsou topoisomerasy, jako je etoposid;

f) hormony a agonisté a antagonisté hormonů, jako jsou estrogeny, antiestrogeny (tamoxifen a podobné sloučeniny) a androgeny, flutamid, leuprorelin, goserelin, cyprotron nebo oktreotid;

g) léčiva, jejichž cílem je transdukce signálu v nádorových buňkách včetně derivátů protilátek, jako je herceptin;

h) alkylační léčiva, jako jsou léčiva na bázi platiny (cis-platina, karboplatina, oxaliplatina, paraplidineatin) nebo nitrosomočoviny;

i) léčiva potenciálně ovlivňující metastázování nádorů, jako jsou inhibitory matrixmetaloproteinas

j) genová terapie a antisense látky;

k) protilátková terapeutika;

l) další bioaktivní sloučeniny mořského původu, zvláště kahalalid F nebo ekteinascidiny, jako je et-743;

m) další léčiva, která potlačují vedlejší účinky aplidinu, jako jsou aňtiemetika;

n) obecněji léčiva, která umožňují dávkování aplidinu v doporučených dávkách a ovlivňují toxicitu.

Dále jsme objevili, že aplidin inhibuje expresi genu (FLT1), který kóduje receptor pro vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF). Navíc bylo zjištěno, že aplidin značně inhibuje produkci samotného proteinu VEGF nádorovými buňkami.

Sekrece VEGF buněčnou masou, zvláště pak nádorovou buněčnou masou, způsobuje de novo vaskularizaci (angiogenezi) vedoucí k vytváření nových krevních cév vedoucích k buněčné mase a vytvoření sítě kapilár, která je schopná zásobovat tuto masu živinami pro její neustálou proliferaci. Od těchto účinků, zvláště od demonstrovaného potlačení produkce VEGF nádorovými buňkami, se očekává značná inhibice schopnosti nádorových buněk vyvolat angiogenezu. Navíc je VEGF přímo vyžadován jako růstový faktor některými hematopoietickými nádorovými buňkami (jako lidskými leukemickými buňkami M0LT4).

• 9 9 9 9

9 9

9 »

9 9

9 9 « • 9 9999 9

9 9

9 * 999 9

9 9

9 9 9

9 99

Proto se předpokládá, že aplidin může mít inhibiční účinek na de novo vaskularizaci rostoucích primárních nádorů nebo metastáz, a tak může inhibovat růst nádorů, o kterých je známo, že pro růst potřebují vaskularizaci. Aplidin by měl být aktivní také na hematopoietické nádory.

Nádory močového měchýře jsou jedním typem nádorů, který nadexprimuje receptor pro epiteliální růstový faktor (EGF), což vede ke zvýšené expresi VEGF a receptorů pro VEGF. Předpokládá se, že vazba VEGF na receptor vede ke stimulaci buněčného růstu díky přechodným lokálním změnám vápníkových iontů vedle dalších mechanizmů signalizace. U sloučenin inhibujících účinek VEGF se očekává, že budou inhibiční k takovýmto nádorům.

Experimentálně bylo zjištěno, že v souladu s očekáváním má aplidin obzvláště vysokou aktivitu vůči lidské rakovině močového měchýře (u některých živočišných modelů navozuje kompletní remisi).

U aplidinu se předpokládá široké spektrum protinádorových aktivit díky jeho účinkům na velký počet nádorů.

Účinek VEGF je relevantnější, protože zahrnuje inhibici nových krevních cév. Navíc kromě účinků na krevní cévy vyžadují některé nádory VEGF přímo pro buněčný růst (tj. leukémie, lymfomy, nádory močového měchýře a ovariální nádory).

V klinických studiích aplidinu byly pozorovány odpovědi u pacientů s rakovinou, což ukazuje použitelnost této metody léčení.

Klinické studie ve fázi I a farmakokinetická analýza ukazují, že aplidin představuje pozitivní terapeutické okno se zvládnutelnou toxicitou v rozmezí dávek vyžadovaných pro klinickou účinnost při léčení pacientů s rakovinou. Zvláště se očekává, že kromě jiného bude tato přihláška přínosem pro léčbu rakoviny ledviny, melanomu, medulámí karcinom štítné žlázy, plicních neuroendokrinních nádorů, non-Hodgkinova lymfomu, kolorektální rakoviny, plicní rakoviny jiného než malobuněčného typu.

Metoda zahrnuje podávání léčiva intravenózní infuzí během 72 hodin nebo méně v doporučené dávce (RD) v kombinaci nebo bez kombinace s dalšími terapeutickými látkami ve spojení s podáváním svalového protektoru.

Aplidin je dodáván a skladován jako sterilní lyofílizovaný produkt obsahující aplidin a excipient v prostředku adekvátním pro terapeutické použití.

Rozpuštěný aplidin vykazuje značnou degradaci při teplotních a světelných zátěžových testovacích podmínkách a byla vyvinuta lyofílizovaná dávková forma, viz WO99/42125, který je zde začleněný jako odkaz. V současnosti preferovaném provedení bylo vymražování provedeno z roztoku 500 mg/ml aplidinu ve 40% (v/v) terí-butanolu ve vodě pro ·» ··*·

·· • · • · · ···· • · • · • 4 θ >♦ ·· injekce (WFI) obsahujícím 25 mg/ml D-manitolu jako objemové látky. U prototypu obsahujícího 500 mg aplidinu a 25 mg D-manitolu jako objemové látky na lahvičku bylo zjištěno, že je to optimální složení vzhledem k rozpustnosti, délce lyofilizačního cyklu a dávkovým požadavkům v klinických studiích. Bylo zjištěno, že optimálním rekonstitučním roztokem je 15/15/70 % Cremaphor EL/ethanol/WFI (CEW). Jak rekonstituovaný produkt, tak i ředění (až do 1:100 v/v) rekonstituovaného produktu normálním fyziologickým roztokem se ukázalo být stabilním nejméně 24 hodin po přípravě. Skladovací doba, jak je dosud dostupná, ukazuje, že prostředek je stabilní nejméně jeden rok, pokud je skladován ve 4 °C ve tmě.

Příprava infuzního roztoku je také prováděna za aseptických podmínek nasátím objemu rekonstituovaného roztoku odpovídajícího dávce vypočtené pro každého pacienta a pomalým injikováním požadovaného objemu rekonstituovaného roztoku do infuzního vaku či láhve, který(á) obsahuje 100 až 1000 ml 0,9 % chloridu sodného, poté je vše homogenizováno pomalým manuálním třepáním. Aplidinový infuzní roztok by měl být podáván intravenózně co nejrychleji během 48 hodin po přípravě. PVC a polyethylenové infuzní systémy, stejně jako čiré sklo, jsou výhodnými obaly a hadičkovými materiály.

Podávání je prováděno v cyklech, ve výhodné aplikační metodě je intravenózní infuze aplidinu podávána pacientům první týden každého cyklu a po zbytek cyklu je pacientům umožněno zotavení. Výhodné trvání každého cykluje tři nebo čtyři týdny; pokud je třeba, lze podat více cyklů. Léčivo může být také podáváno každý první den každého cyklu. Opoždění dávek a/nebo snížení dávek a úpravy režimu jsou uskutečňovány podle potřeby v závislosti na toleranci léčby jednotlivými pacienty, zvláště jsou snížení dávek doporučena u pacientů s vyšší než normální hladinou jatemí transaminasy nebo alkalické fosfatasy nebo bilirubinu v séru.

Doporučená dávka (RD) je nejvyšší dávka, která může být bezpečně podána pacientovi, aby vyvolala tolerovatelnou, zvládnutelnou a reverzibilní toxicitu podle kritérií obecné toxicity stanovených National Cancer Institute (USA) s ne více než 2 pacienty ze šesti vykazujícími jakoukoliv dávkou limitovanou toxicitu (DLT). Směrnice pro terapii rakoviny často vyžadují podávání nejvyšší bezpečné dávky chemoterapeutických látek, při které je toxicita zvládnutelná, aby bylo dosaženo maximální účinnosti (DeVita, V. T. Jr., Hellman, S. and Rosenberg, S. A., Cancer: Principles and Practice of Oncology, 3rd ed., 1989, Lipincott, Philadelphia). DLT pro aplidin používaný podle této metody léčby byly stanoveny v klinických studiích. Tyto studie ustanovily doporučenou hladinu dávky pro různé typy dávkovačích protokolů.

Aplidin může být bezpečně podáván v dávce rovnající se doporučené dávce (RD) nebo nižší.

Infuze je v současnosti upřednostňovaným protokolem s typickými režimy podle následujícího:

24-hodinová infuze týdně po několik týdnů, řekněme tři týdny a následně jeden týden bez podání;

24-hodinová infuze jednou za dva týdny;

1-hodinová infuze týdně po tři týdny každé čtyři týdny; denní infuze 1 hodinu po 5 dní po tři týdny; a infuze tři hodiny každý druhý týden.

Zvláště je učiněn odkaz na Příklady a související diskusi v našem souběžně podaném WO 0135974.

Původně uveřejněné základní biologické odpovědi na podávání aplidinu byly pozorovány na zvířecích nebo in vitro modelech, u kterých je známo, že jsou obecně nepřesné, co se týče jejich použitelnosti pro odhadování odpovědí u lidských pacientů nebo lidských pacientů v experimentálních podmínkách, kde byla účinná a bezpečná metoda léčby nedostupná (použitá dávka byla buď toxickou dávkou významně vyšší než doporučená dávka, nebo byl režim podávání nevhodný).

V klinických studiích používajících metodu podle tohoto vynálezu byly dosaženy příslušné hladiny v plazmě pacientů při RD a, což je nejdůležitější, objektivně měřitelné odpovědi ukázaly evidentní klinický přínos pro pacienty.

Definice pro toxicitu pro pacienty jsou převzaty z kritérií WHO a odpovědi jsou stanovovány podle kritérií pro odpovědi WHO.

Objektivní odpovědi byly získány u pacientů s pokročilými a/nebo metastatickými rakovinami, které odolávaly předchozímu léčení.

Léčba touto metodou ukázala zvláště odpovědi u pacientů s pokročilou a/nebo metastatickou rakovinou, která vykazovala progresivní onemocnění po předcházející léčbě zavedenými terapiemi.

Obecněji vynález zahrnuje použití svalového protektoru ve spojení saplidinovou terapií. Zjistili jsme, že zvláště kamitin je přínosný pro léčbu myotoxicity, která je spojena s chemoterapií pomocí experimentálního léčiva aplidinu. Ve fázi I studií, pokud byla použita 24-hodinová infuze aplidinu 4500 mcg/m² každý týden, následně 6000 mcg/m² každý druhý týden, vykazovaly některé subjekty určitou formu svalové a kosterní toxicity charakterizovanou svalovými křečemi, bolestí a myopatickou slabostí. Také vykazovaly • · · ·

- -/5* • · · · · · · · · • · · · · · · · · · · • · · · · ······· · · • · · · · 9 9 9 9 9 ····· ·· 9 ·9 ·· měřitelné zvýšení kreatinkínasy v séru, indikátoru defektu a poškození svalstva. Pokud bylo k terapii přidáno 4,5 g/den L-kamitinu (v dávkách 1,5 g třikrát denně) nebo 0,1 mg/kg (v 2 dávkách 0,033 mg třikrát denně), byli pacienti schopni tolerovat dávky až 6000 mcg/m aplidinu každý druhý týden. Prospěšný účinek, pozorovaný jako normální hodnoty kreatinkínasy, trval po celou dobu studie nejméně 13 týdnů. Proto je svalový protektor, jako je L-kamitin, užitečným myoprotektorem pro pacienty léčené aplidinem nebo analogem aplidinu.

Výhodná metoda podle tohoto vynálezu proto zahrnuje identifikaci pacientů s rakovinou, kteří již byli léčeni na rakovinu, konkrétně pacientů, kteří obdrželi chemoterapii, a jejich léčení aplidinovou sloučeninou, obzvláště aplidinem.

Předkládaná PCT žádost si nárokuje prvenství před dřívějšími patentovými žádostmi. Specificky je zde uvádíme jako odkazy, zvláště tehdy, pokud jejich obsah nesměřuje k předkládané specifikaci, a tehdy, kdy jejich obsah může být relevantní k této přihlášce.

Popis obrázků

Obrázky 1 a 2 ukazují vztah mezi změnami svalového enzymu a podáváním aplidinu a L-kamitinu u dvou pacientů.

Obrázek 3 ukazuje vývoj acyl-kamitinů pro aplidin a aplidin-kamitin.

• ·

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Fáze I a farmakokinetická studie aplidinu podávaného jako 24-hodinová kontinuální infuze každý druhý týden u pacientů se solidními nádory a non-Hodgkinovým lymfomem

Charakteristika pacientů
Počet pacientů	43	Typ nádoru
Medián věku, roky	52 (18-71)	Plicní	6
(rozsah)
stav podle ECOG		Kolorektální	8
0	19	Ledviny	5
1	21	Prsu	4
2	2	Slinivky	4
Dřívější radioterapie	27	Lymfom	3
Dřívější chemoterapie		Ovariálm	2
(počet režimů)
1	7	Štítné žlázy	3
2	5	Kosti	1
>3	29	Melanom	1
		Prostaty	1
		Dělohy	1
		Mesotheliom	1
		Žaludku	1
		Ostatní	2

Nárůst a zvyšování dávky u pacientů

Hladina dávky	Dávka (mcg/m²/2 týdny)	Počet pacientů	Počet cyklů (rozsah)
I	200	3	5 (1-3)
II	400	3	6 (2-2)
III	800	3	9(2-4)
IV	1600	6	11(1-2)
V	3200	3	5 (1-2)

VI	4000	3	8 (2-4)
VII	5000	3	6 (2-2)
VIII	6000	12	26 (1-6+)
IX	7000	7	12 (1-4+)

Celkem * definice cyklu: 2 infuze jednou za dva týdny

Nejhorší toxicity u pacienta

Hladina dávky	200	400	800	1600	3200	4000	5000	6000	7000
Počet pacientů	3	3	3	6	3	3	3	12	7
Nauzea/ zvracení G2 (G3)	2	1		4	(1)	2	1	2	1
Rudnutí G1	-	-	1	-	1	1	-	-	1
Astenie G2 (G3)	-	2	-	2(1)	1	1	(1)	6	2
Svalové křeče G1+G2		-	2	1	2	2	2	1
Svalová bolest G1 (G2)	-	-			(1)	2	1	1(2)	1
Svalová slabost G1 (G2)							1	1(1)
Zvýšení CPK (G2) (G3)[G4]			-		-	-		1(1)	1
Transaminitis G2 (G3)	1			(1)	-	-	1	-	1
Hypertenze G2	-	1	-	-	-	-	-	-	-
Neutropenie G4	-	-	-	-	-	-	-	-	1
Bolestivý centrální katétr G2				·		2			•

Charakterizace svalové toxicity (DLT)

Pacient #27 - pacient mužského pohlaví smedulámím thyreoidním karcinomem léčený 6000 pg/m² týdně měl symptomatickou CPK G3 se svalovou bolestí G2. Toxicita se upravila během třech týdnů po ukončení léčby.

• · · ·

Tři pacienti (5000 a 6000 μξ/τη²) vykazovali mírné zvýšení CPK (>G2) zahrnující zvýšení CPK MM (sval) bez signifikantního zvýšení SPK MB (srdce). Bylo pozorováno současné zvýšení hladiny aldolasy. Jsou uváděny známky zlepšení při použití kamitinových doplňků jako protektorů kosterního svalstva. Svalové biopsie byly provedeny u 2 pacientů; E/M: částečné vymizení tlustých vláken myosinu.

Farmakokinetická data

Aplidin se zdá mít dávkově lineární PK profil (v rámci omezeného počtu vzorků).

Relativně vysoké plasmatické CL: hodnoty mediánu (kvartilů) 252 (192-415 ml/min/m²)

Vysoká variabilita CL mezi pacienty (variační koeficient CL 62 %)

Střední hodnota dlouhého PA s hodnotou mediánu (kvartilů) 23,8 (15,7-35,0 h)

Šíře rozptylu, medián (kvartily) Vss 413 (274-6381/m²)

Předběžná kompartmentová analýza: profilům plazmy nejlépe vyhovuje 2kompartmentový model prvního řádu s rychlou počáteční (medián poločasu života 0,64 h) a delší konečnou fází (medián poločasu života 25,8 h)

Vztah mezi aplidinovou myotoxicitou a farmakokinetikou

Svalová toxicita se objevuje pouze při vysokých dávkách a expozicích po 24-h infuzi.

Hodnoty Cmax po 1-h infuzi jsou vždy vyšší než po 24-h infuzi. Proto může být vztah k Cmax vyloučen.

Hodnoty AUC u pacientů s myotoxicitou jsou vysoké, ale ne maximální.

To ovlivňuje pacienty s vysokými přetrvajícími koncentracemi aplidinu v plazmě. Tři pacienti s jasnou svalovou toxicitou měli PA větší o 44 h v porovnání s mediánem PA 25,8 h po 24-h infuzi.

Závěry

Léčivem indukované svalové změny (předpokládá se dávkou limitovaná toxicita) pozorované od hladiny dávky III výše (1800 mcg/m² až 5000 mcg/m²) jsou dávkou limitovaná toxicita při 6000 mcg/m² (1/9 pacientů).

Protinádorová aktivita byla taktéž pozorována u pacientů sNHL a karcinomem ledviny.

Studie nyní uvažuje proveditelnost 6000-7000 mcg/m² každý druhý týden při použití kamitinového doplňků jako protektorů kosterního svalstva.

• · · · ) ♦ · ⁴·· ··

Příklad 2

Studie aplidinu ve fázi I zjistily myotoxicitu aplidinu.

Klinické znaky

Projev se různí mezi pacienty. Lehké případy mají svalové křeče (při dávkách od 3200 mcg/m² každé 2 týdny), zatímco u těžších případů jsou symptomy spojeny s reverzibilním zvýšením kreatinkinasy (CK) dosahující až stupně 3. U případů limitovaných dávkou se vyskytuje slabost proximální distribuce. Účinek má opožděný nástup a objevuje se po 3 až 8 (medián 4) infuzích léčiva.

Patologické znaky

Světelná mikroskopie: jen minimální nekrózy nebo žádné změny u všech (u většiny pacientů, u kterých byla provedena biopsie) nebo vláknité atrofie typu II (u pacienta s adenokarcinomem žaludku a současným dlouhodobým podáváním 10 mg/den prednizonu).

Elektronová mikroskopie: nespecifická akumulace glykogenu a autofagocytických vakuol, nej významnější změnou je vymizení tlustých vláken.

Vztah k expozici

Maximální koncentrace (Cmax) pozorované po 1-h infuzi, než byly zjištěny nějaké známky myotoxicity, byly vyšší než ty po dávkách spojených s myotoxicitou při 24-h infuzi, což vylučuje vztah k Cmax. Hodnoty plochy pod křivkou (AUC) u pacientů s myotoxicitou mají tendenci být vyšší, ale ne jednotně a ne maximálně. Nejdelší terminální poločasy života byly u pacientů s myotoxicitou limitovanou dávkou s výjimkou pacienta, který obdržel pouze 2 aplidinové iníuze, tj. léčbu příliš krátkou na to, aby byla hodnotitelná z hlediska myotoxicity. U dalšího pacienta s myotoxicitou byl zjištěn krátký poločas života. Relativně vysoká AUC u některých pacientů se svalovou toxicitou pravděpodobně odrážela dlouhý poločas života. Proto se spíše zdá být aplidinová myotoxicita spojena s prodlouženou expozicí než s vysokou expozicí nebo koncentrací.

Změny svalových enzymů

Příklady vztahu mezi podáváním aplidinu a L-kamitinu jsou ukázány na obrázcích 1 a

2. U obou obrázků byl aplidin podán každých 14 dní počínaje dnem 1. U obrázku 1 ukazuje šipka vynechanou dávku aplidinu.

A A AAAA

Opravná měření

Ve studii APL-A-003-98 bylo u všech pacientů započato s L-karnitinem v dávce 1,5 gramu třikrát denně nebo 0,033 g/kg třikrát denně. V této studii byli 4 pacienti s předchozí toxicitou vůči kosternímu svalstvu schopni pokračovat v léčbě bez symptomů v kosterním svalstvu a jen přechodným zvýšením CK se stupněm 1. Mezi 11 pacienty, kteří ve výše zmíněné studii od začátku dostávali L-kamitinovou profylaxi, se vyskytlo pouze asymptomatické G1 zvýšení CK. Dva pacienti měli symptomatické zvýšení CK (stupeň 3 spojený se slabostí, respektive stupeň 1 spojený s astenií) po léčbě nižšími dávkami (1 g za týden vzhledem k problémům v podávání, respektive nepravidelné špatné ochotě).

L-kamitin v dávkách používaných v této studii je dobře snášen. Jedinou toxicitou popsanou do dnešního dne je přítomnost stupně 1 břišní nevolnosti a průjmu. Dávka může být snížena, aby byly zvládnuty výše zmíněné účinky. Počáteční grafická analýza pacientů se zvýšením CK po snížení dávky L-kamitinu naznačuje, že tato dávka by neměla být snížena pod 3,5 gramů za den.

Ve všech probíhajících studiích by měla být určena maximální tolerovaná dávka (MTD) a doporučená dávka (RD) bez profylaktického L-kamitinu (pouze povolen na terapeutické bázi). Později bude v této studii započato se systematickou L-kamitinovou profylaxí a budou stanoveny nové MTD a RD.

Možnost ochrany nádoru L-kamitinem bylo hodnoceno pomocí sady 25 lidských nádorových buněčných linií. Počáteční výsledky jsou porovnatelné s nedostatkem účinku Lkamitinu na protinádorovou aktivitu aplidinu.

Obrázek 3 ukazuje vývoj acyl-kamitinů, silné čáry představují 95 % Cl pro normální populaci pro jednotlivé parametry.

Acyl-kamitinový profil '

Byl měřen tandemovou hmotnostní spektrometrií v plazmě pacienta s jasnou toxicitou (křeče + zvýšená CK + slabost) na základní hladině, během toxicity a po léčbě aplidinem pokračované pod ochranou L-kamitinu. Při základní hladině byl snížený volný L-kamitin, zvýšený palmitoyl- a stearyl-kamitin. Během myotoxicity při samotném aplidinu poklesl volný L-kamitin, zatímco se zvýšil palmitoyl-kamitin a stearyl-kamityl byl stabilní. Lkamitin zvýšil volný kamitin v séru až na nadnormální hodnoty, zatímco snížil palmitoylkamitin. Stearyl-kamitin byl stabilní. Hodnoty pro acyl-kamitiny s dlouhými řetězci byly ·♦*· ···· • · 4 4 4 4 4 4 4 · • · ♦ 4······ • · 444 444444 4 4

Ol ···♦·· 4 ·44·

Z, L ·4 ·» 44 ·4 44 44 nižší než je diagnostická hranice pro CPT-II deficienci. Proto toto nebyl zásadní molekulární defekt (nebo přinejmenším jediný defekt) přítomný u tohoto pacienta.

Závěry

Faktorem limitujícím dávku aplidinu ve 4 studiích ve fázi I byla toxicita vůči kosternímu svalstvu. L-kamitin byl zkoušen jako myoprotektor pro použití u pacientů. Dostupná klinická data ukazují, že L-kamitinová profylaxe umožňuje zvýšit MTD-RD aplidinu o 33 %, respektive 40 % u studie používající 24-h infuze každý druhý týden, kdy jsou nové faktory limitující dávku nesvalového typu.

Studie ve fázi II budou zahájeny použitím RD aplidinu 7 mg/m² a L-kamitinu v počáteční dávce 0,1 g/kg/den rozdělené do třech částí.

Průmyslová využitelnost

Vynález poskytuje použití aplidinové sloučeniny a/nebo protektoru kosterního svalstva pro přípravu léčiva pro léčení jakéhokoliv savce, zejména člověka, postiženého rakovinou, podáváním terapeuticky účinného množství aplidinové sloučeniny, tj. aplidinu nebo analogu aplidinu, a protektoru kosterního svalstva postiženému jedinci. Tento vynález bude přínosem pro léčbu rakoviny ledviny, melanomu, medulámí karcinom štítné žlázy, plicních neuroendokrinních nádorů, non-Hodgkinova lymfomu, kolorektální rakoviny, plicní rakoviny jiného než malobuněčného typu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Použití aplidinové sloučeniny pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva.
2. Použití protektoru kosterního svalstva pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva.
3. Použití aplidinové sloučeniny a protektoru kosterního svalstva pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinu nebo analogu aplidinu a protektoru kosterního svalstva.
4. Použití podle nároku 1,2 nebo 3 pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny podáváním aplidinové sloučeniny a protektoru kosterního svalstva jako oddělených prostředků s různými dávkovými režimy..
5. Použití podle nároků 1 až 4, kde aplidinovou sloučeninou je aplidin.
6. Použití podle nároku 5, kde dávkování aplidinu je podle některého z následujících protokolů:

24-hodinová infuze týdně po tři týdny a následně jeden týden bez podání;

24-hodinová infuze jednou za dva týdny;

1 -hodinová infuze týdně po tři týdny každé čtyři týdny; denně 1-hodinová IV infuze po 5 dní po tři týdny; a 3-hodinová infuze každý druhý týden.
7. Použití podle kteréhokoliv předcházejícího nároku 1 až 6, kde svalovým protektorem je L-kamitin.
8. Použití podle nároku 7, kde L-kamitin je podáván denně jako oddělené dávky.
9. Použití podle kteréhokoliv předcházejícího nároku 1 až 8 pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny u pacienta, který již obdržel léčbu pro rakovinná onemocnění a nádor je odolný vůči léčbě.