CZ20021056A3 - Bazický dusičnan kovu, způsob jeho výroby a prostředek s činidlem pro tvorbu plynů - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká nového bazického dusičnanu kovu, způsobu jeho výroby, prostředku pro tvorbu plynů, výrobku z něj vytvarovaného a generátoru plynů pro airbag za použití prostředku pro tvorbu plynů. Je vhodný pro záchranné airbagy v automobilech apod.

Dosavadní stav techniky

Jako plynotvomé činidlo pro airbagy v zařízeních chráničích osádky automobilů byl dosud často používán prostředek na bázi azidu sodného. Toxicita této sloučeniny pro člověka (letální dávka při orálním podání krysám LD₅₀ = 27 mg/kg), jakož i riziko při manipulaci s ní však byly pokládány za vážný problém. Byly vyvinuty bezpečné, bezazidové plynotvomé prostředky obsahující různé dusíkaté organické sloučeniny, které nahradily výše uvedené běžné prostředky.

Například patent US-A 4,909,549 popisuje prostředek složený z tetrazolových a triazolových sloučenin obsahujících vodík a oxidačního činidla obsahujícího kyslík. Patent US-A 4,370,181 popisuje plynotvomý prostředek složený z bezvodíkové soli kovu a bitetrazolu a bezkyslíkatého oxidačního činidla. Patent US-A 4,369,079 popisuje plynotvomý prostředek složený z bezvodíkové soli kovu a bitetrazolu, alkalického dusičnanu kovu, alkalického dusitanu kovu, dusičnanu kovu alkalických zemin, dusitanu kovu alkalických zemin nebo jejich směsí.

Patent US-A 5,542,999 popisuje plynotvomý prostředek obsahující palivo, jako je GZT, TAGN,

NG (nitroguanidin), NTO apod., bazický dusičnan mědi, katalyzátor pro redukci toxických plynů a chladivo.Patent JP-A10-72273 popisuje plynotvomý /prostředek obsahující sůl kovu a bitetrazolu, amonnou sůl bitetrazolu nebo aminotetrazol a dusičnan amonný.

Uvedený bezazidový plynotvomý prostředek je však problematický pokud se týče spalovací teploty, rychlosti hoření, fázového přechodu, množství vytvořeného oxidu uhelnatého a oxidů dusíku, tvorby plynů atd. Například plynotvomý prostředek podle patentu US-A 4,369,079 má vysokou spalovací teplotu a při použití vyžaduje velké množství chladivá. Prostředek podle patentu US-A 5,542,999 má nízkou spalovací rychlost a nemusí být během krátké doby plně spálen. V plynotvomém činidle podle patentu JP-A 10-72273 se díky fázovému

-2přechodu dusičnanu amonného v použitém rozsahu teplot mění tvar výrobku z tohoto činidla vylisovaného, což jej poškozuje a způsobuje, že nelze docílit stabilního spalo vám.

Patent JP-A 9-328389 popisuje plynotvomý prostředek obsahující palivo a oxidační činidlo, přičemž 60 až 100 hmot. % paliva tvoří nitráty polyaminu, znázorněné vzorci I až III, zbytek do 100 % tvoří alkyldiamin s dvěma nebo třemi uhlíkovými atomy, a oxidačním činidlem je sloučenina mědi. V tomto souvisejícím vynálezu lze takových účinků, jako je vysoký výtěžek plynu apod., dosáhnout pouze použitím nitrátů polyaminů jako nezbytné součásti paliva.

Patent JP-A 11-343192 popisuje plynotvomý prostředek obsahující jednak palivovou směs skládající se z nejméně dvou složek, jednak směs oxidačních činidel skládající se z nejméně tří složek, přičemž palivová směs obsahuje jako nezbytné složky sloučeninu guanidinu a heterocyklickou organickou kyselinu, kdežto směs oxidačních činidel obsahuje jako nezbytné složky oxid přechodového kovu, bazický dusičnan mědi, chlorečnan kovu, chloristan kovu, chloristan amonný, dusičnan alkalického kovu, dusičnan kovu alkalických zemin a jejich směs. V tomto souvisejícím vynálezu lze příznivého ovlivnění hořlavosti a rychlosti hoření dosáhnout pouze kombinací směsi paliv o nejméně dvou složkách a směsi oxidačních činidel o nejméně třech složkách.

Patent US-A 5,542,998 popisuje plynotvomou směs obsahující palivo, oxidační činidlo a katalyzátor, přičemž oxidačním činidlem je bazický dusičnan mědi a katalyzátorem oxid kovu. Uvádí, že jako případná další složka může být použito-chladivo a že struskotvomé činidlo není nezbytné. Patent US-A 5,542,999 popisuje plynotvomou směs obsahující palivo, oxidační činidlo a katalyzátor, přičemž oxidačním činidlem je bazický dusičnan mědi a katalyzátorem kov na nosiči nebo kovová slitina. Uvádí, že jako případná další složka může být použito chladivo a že struskotvomé činidlo není nezbytné.

Jelikož oba tyto související vynálezy používají jako nezbytnou složku kovový katalyzátor, výrobní cena je vysoká. Ve srovnání s bezkatalyzátorovým plynotvomým činidlem, při stejném množství vyvinutého plynu, je zvýšená hmotnost. Je-li pak hmotnost snížena, tvorba plynu je menší. To není v současnosti výhodné zejména proto, že zmenšování rozměrů generátoru plynu je velmi žádoucí.

Navíc, patent FR-C 2,772,370 popisuje prostředek vyvíjející pyrotechnický plyn, přičemž tento prostředek obsahuje jako nezbytné složky zesíťované. redukční pojivo vybrané ze skupiny tvořené silikonovou pryskyřicí, epoxidovou pryskyřicí a polyakrylovým kaučukem, aditivum tvořené směsí sloučeniny mědi a organické sloučeniny obsahující dusík a hlavní oxidační činidlo « · ·· • · · · · · · ··· ··· ···· ··· · · · · · · · · ········ ···· ·

-3- · · ·· ♦ · · $ ···· · ·· ··· ·· ···· obsahující směs chloristanu amonného a lapače chlóru. Tento související vynález může zlepšit hořlavost a pod. pouze takovýmto prostředkem.

Vedle toho dochází - pro neazidové plynotvomé prostředky a při dlouhých časových obdobích - k fyzikálním a chemickým interakcím u některých kombinací paliva a oxidačního činidla. V důsledku toho vznikají problémy spojené s tím, že palivová složka se postupně rozkládá a teplota tepelného rozkladu paliva je nižší než bylo původně stanoveno. Je-li teplota tepelného rozkladu paliva takto snížena, plynotvomé Činidlo je během dělšího časového období degradováno. Je proto žádoucí takové plynotvomé činidlo, které má vysokou skladovací stabilitu a nižší tendenci k rozkladu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je bazický dusičnan kovu a na něm založené plynotvomé činidlo schopné rychle vytvářet plyn.

Dalším předmětem vynálezu je plynotvomý prostředek, který má vysokou skladovací stabilitu do okamžiku aktivace, jakož i vysokou míru bezpečnosti při zacházení, a který má během aktivace nízkou spalovací teplotu, vysokou rychlost hoření, tvoří jen malá množství oxidu uhelnatého a oxidů dusíku a má dobrou spalovací stabilitu.

Ještě dalším předmětem vynálezu je generátor plynů pro airbagy, který využívá zmíněného plynotvomého prostředku. >

Předmětem vynálezu je plynotvomý prostředek, který se odlišuje ve svém složení od prostředků souvisejících vynálezů a který má nízkou spalovací teplotu, vysokou rychlost hoření, tvoří jen malá množství oxidu uhelnatého a oxidů dusíku a má dobrou spalovací stabilitu, dále výrobek z něj vylisovaný a konečně plynový generátor pro airbagy, který jej využívá.

Vynález uvádí bazické dusičnany kovů (BDK), které jsou popsány dále, postup, který je popsán dále a bazické dusičnany kovů, které jsou tímto postupem získány. Tyto bazické dusičnany kovů tvoří plynotvomé prostředky tak, že jsou používány spolu s dalšími složkami plynotvomého činidla, jak je ve vynálezu doloženo příklady.

Vynález uvádí plynotvomý prostředek obsahující bazický dusičnan kovu. Tento prostředek s výhodou obsahuje bazický dusičnan kovu (BDK) popsaný mže a bazický dusičnan kovu získaný postupem popsaným mze.

Vynález uvádí bazický dusičnan kovu, který splňuje alespoň jeden z požadavků, dále uvedených pod body a) až d):

-4a) průměr částice je 0,5 až 40 jam,

b) stupeň krystalinity odpovídá pološířce pásu rentgenové difrakce 0,35 deg nebo menší,

c) nástupová teplota poklesu hmotností je podle TG-DTA analýzy 220 °C nebo vyšší,

d) obsah nečistot je 1000 ppm nebo méně v přepočtu na atom sodíku.

Bazický dusičnan kovu má vynikající tepelnou stálost.

Vynález dále uvádí postup výroby bazického dusičnanu kovu reakcí dusičnanu kovu s hydrogenuhličitanem alkalického kovu.

Kromě toho vynález uvádí plynotvomý prostředek obsahující palivo a bazicky dusičnan kovu, přičemž tento bazický dusičnan kovu splňuje alespoň jeden z požadavků uvedených dále pod body a-1) až a-3):

a-1) průměr částice je 0,5 až 40 pm, a-2) specifická plocha povrchu částic je 0,4 až 6,0 m²/g, a-3) sypná hustota částic je 0,4 g/ml nebo více.

Vynález dále uvádí plynotvomý prostředek obsahující palivo a bazický dusičnan kovu, přičemž tento bazický dusičnan kovu je ve formě sekundárních částic vzniklých z koagulováných základních částic a tyto sekundární částice splňují alespoň jeden z požadavků uvedených dále pod body a-1) až a-3);

a-1) průměr částice je 0,5 až 40 pm, a-2) specifická plocha povrchu částic je 0,4 až 6,0 m²/g, a-3) sypná hustota částic je 0,4 g/ml nebo více.

Vedle toho vynález uvádí nadouvací zařízení pro airbag, které používá výše uvedený plynotvomý prostředek.

Měření podmínek určených požadavky a) až d) a a-1) až a-3) je popsáno v příkladech.

Bazický dusičnan kovu podle předkládaného vynálezu zahrnuje sloučeniny znázorněné následujícím vzorcem. Dále jsou zahrnuty i hydráty někteřých z těchto sloučenin. V tomto obecném vzorci M znamená kov, x’ označuje počet atomů kovu, symboly y a y’ reprezentují počty iontů NO3, z’ je počet iontů OH a n zastupuje poměr skupin M(OH)_Z ku skupinám M(N0₃)_y.

M(N0₃)_y.nM(0H)_z nebo M_x-(NO₃)_y-(OH)_z>

Příklady sloučenin odpovídajících tomuto vzorci zahrnují sloučeniny, které jako kov M obsahují měď, kobalt, zinek, mangan, železo, molybden, vismut a cér, jako jsou Cu₂(NO₃)(OH)₃, « * • · • «♦···« ·· • · · · · · · · · · • · · · · · · · · · · ······· · ··· · ·

Cu₃(NO₃)(OH)₅.2H₂O, Co₂(NO₃)(OH)₃, Zn₂(NO₃)(OH)₃, Mn(NO₃)(OH)₂,

Fe₄(NO₃)(OH)n.2H₂O, Bi(NO₃)(OH)₂ a Ce(NO₃)₃(OH).3H₂O.

Jako bazický dusičnan kovu je navržen alespoň jeden, vybraný ze skupiny skládající se z bazického dusičnanu měďnatého (BDM), bazického dusičnanu kobaltnatého, bazického dusičnanu zinečnatého, bazického dusičnanu manganitého, bazického dusičnanu železitého, bazického dusičnanu molybdenu, bazického dusičnanu vismutitého a bazického dusičnanu ceričitého. Výhodný je bazický dusičnan měďnatý.

Tento vynález uvádí, jako jeden způsob řešení, plynotvomý prostředek obsahující a) alespoň jeden guanidinový derivát vybraný ze skupiny tvořené tetrazolovými deriváty, guanidinem, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem, dikyandiamidem, nitroaminoguanidinem a dusičnanem nitroaminoguanidinu, b) bazický dusičnan kovu.

Tento vynález uvádí, jako jiný způsob řešení, plynotvomý prostředek obsahující a) alespoň jeden guanidinový derivát vybraný ze skupiny tvořené tetrazolovými deriváty, guanidinem, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem, dikyandiamidem, nitroaminoguanidinem a dusičnanem nitroaminoguanidinu, b) bazický dusičnan kovu, c) pojivo a/nebo struskotvomé činidlo.

Tento vynález uvádí, jako ještě další způsob řešení, plynotvomý prostředek obsahující a) tetrazolové deriváty, guanidinové deriváty nebo jejich směsi, b) bazický dusičnan kovu, d) činidlo zlepšující hoření.

Tento vynález dále uvádí, jako ještě další způsob řešení, plynotvomý prostředek obsahující a) tetrazolové deriváty, guanidinové deriváty nebo jejich směsi, b) bazický dusičnan kovu, c) pojivo a/nebo struskotvomé činidlo a d) činidlo zlepšující hořem.

Tento vynález dále uvádí, jako ještě další způsob řešení, plynotvomý prostředek obsahující a) tetrazolové deriváty, guanidinové deriváty nebo jejich směsi a b) bazický dusičnan kovu a splňující alespoň jeden požadavek z následujících požadavků 1) až 3):

1) podíl hmotnostní ztráty plynotvomého prostředku za podmínek, že tento plynotvomý prostředek je uchováván v uzavřeném prostora buď při 90 °C po dobu 1000 hodin nebo při 110 °C po dobu 400 hodin, činí 2,0 % nebo méně,

2) koncentrace stopových plynů obsažených’v plynu tvořeném spalováním plynotvomého prostředku činí - měřeno v nádrži o obsahu 2800 litrů - 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO₂ a 100 ppm nebo méně pro NH₃,

3) maximální vnitřní tlak v plynovém generátoru při spalování plynotvomého prostředku is 7840 až 22 500 kPa.

·· · ·* ·♦·· • · · · · · ··· · · · · · • ······ · · • · · · · ···· · · · · · ·

-6ι· tttt

Dále vynález uvádí plynotvomý prostředek obsahující a) tetrazolové deriváty, guanidinové deriváty nebo jejich směsi, b) bazický dusičnan kovu, c) pojivo a/nebo struskotvomé činidlo, a splňující alespoň jeden požadavek z následujících požadavků 1) až 3):

1) podíl hmotnostní ztráty plynotvomého prostředku za podmínek, že tento plynotvomý prostředek je uchováván v uzavřeném prostoru buď při 90 °C po dobu 1000 hodin nebo při 110 °C po dobu 400 hodin, činí 2,0 % nebo méně,

2) koncentrace stopových plynů obsažených v plynu tvořeném spalováním plynotvomého prostředku činí - měřeno v nádrži o obsahu 2800 litrů - 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO2 a 100 ppm nebo méně pro NH₃,

3) maximální vnitřní tlak v plynovém generátoru při spalování plynotvomého prostředku is 7840 až 22 500 kPa.

Dále vynález uvádí vylisovaný výrobek ve formě jednoduchého perforovaného válce, perforovaného (porézního) válce nebo granulí, přičemž tento vylisovaný výrobek je vyroben z plynotvomého prostředku.

Vynález dále uvádí nadouvací zařízení pro airbagy používající plynotvomý prostředek a vylisovaný výrobek. Výraz „nadouvací zařízení“ v tomto vynálezu znamená jednak pyrotechnické nadouvací zařízení, ve kterém je plyn dodáván pouze z plynotvomého prostředku, jednak hybridní nadouvací zařízení, ve kterém je plyn dodáván jak ve formě stlačeného plynu, například argonu, tak i z plynotvomého prostředku (za.předpokladu, že tou částí, jejíž funkcí je vytvářet plyn spalováním plynotvomého činidla, je „plynový generátor“).

Bazický dusičnan kovu podle předkládaného vynálezu má vysokou tepelnou stálost. Z toho plyne, že i v případě, kdy je bazický dusičnan kovu ponechán v atmosféře při vysokých teplotách po dlouhou dobu (například deset i více let), degradace typu rozkladu apod. nenastává. Tato sloučenina je tedy vhodná jako oxidační činidlo plynotvomého činidla používaného v airbagových nadouvacích zařízeních, zejména pro bezpečnostní zařízení automobilů aj.

Bazický dusičnan kovu podle předkládaného vynálezu potlačuje fyzikální a chemické interakce v kombinaci s palivovou složkou, zvláště deriváty guanidinu, jako je nitroguanidin apod., což umožňuje zabránit poklesu tepelné stálosti, ke kterému jinak dochází snížením teploty rozkladu palivové složky. ¹

Postup podle předkládaného vynálezu dovoluje průmyslovou výrobu bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý a další, za snadno řiditelných reakčních podmínek, s použitím méně drahých a snadněji dostupných výchozích materiálů a bez nutnosti speciálního reakěního zařízení.

-ΊPři použití plynotvomého prostředku podle předkládaného vynálezu v různých nadouvacích zařízeních lze udržet vysokou spolehlivost po dlouhou dobu díky vynikající tepelné stálosti.

. 1

S plynotvomým prostředkem a z něj vylisovaným výrobkem podle předkládaného vynálezu se snadno zachází, protože má nízkou toxicitu a jsou méně nebezpečné. Dále má vysokou rychlost hoření a nízkou spalovací teplotu, a množství oxidu uhelnatého a oxidů dusíku vytvořených během spalování j sou malá.

Provedení 1 vynálezu

Bazický dusičnan kovu mající dobrou tepelnou stálost podle předkládaného vynálezu splňuje alespoň jeden z dále uvedených požadavků a) až d). S výhodou splňuje alespoň jeden požadavek, připadne co nejvíce požadavků, přednostně všechny tyto požadavky. Dále, jsou-li splněny alespoň dva požadavky, je výhodné, aby jeden z nich byl požadavek a).

Požadavek a): průměr částic je 0,5 až 40 pm, s výhodou 0,5 až 20 pm, přednostně 1 až 10 pm, může být 2 až 40 pm nebo 2 až 10 pm.

Požadavek b): stupeň krystalinity odpovídá hodnotě pološířky pásu rentgenové difřakce 0,35 deg nebo méně, s výhodou 0,26 deg nebo méně.

Požadavek c): nástupová teplota hmotnostního poklesu podle TG-DTA analýzy je 220 °C nebo vyšší, s výhodou 215 °C nebo vyšší. ’

Požadavek d): obsah nečistot činí 1000 ppm nebo méně, s výhodou 600 ppm nebo méně, vztaženo na atom Na.

Bazický dusičnan kovu podle tohoto provedení má vynikající tepelnou stálost.

Způsob výroby bazického dusičnanu kovu je popsán níže. Bazický dusičnan kovu podle předkládaného vynálezu může být vyroben například reakcí dusičnanu kovu s hydrogenuhličitanem alkalického kovu. Reakčni postup je znázorněn následujícím reakčním schématem II na příkladu bazického dusičnanu měďnatého:

4Cu(NO₃)₂.3H₂O + 6MHCO₃ -> Cu(NO₃)₂’.3Cu(OH)₂ + 6MNO3 + 6CO₂ + 12H₂O (Π) kde M je alkalický kov.

Jak je zřejmé z reakčního schématu II, volbou hydrogenuhličitanu alkalického kovu jako bazické soli slabé kyseliny dochází k tomu, že tento hydrogenuhličitan alkalického kovu reaguje ·· · ·· ·«·· ·· Α· • · · · A · · » · ♦ • A · A · A A A · · ·

A AAA··· · ··· · ·

- · A AA AAAfA • AAA · AA AAA ·· A· A A s dusičnanem kovu, iont alkalického kovu se váže na iont dusičnanu a vzniká dusičnan alkalického kovu, který je dobře rozpustný ve vodě. Hydrogenuhličitanový aniont reaguje svodíkovým iontem za vzniku oxidu uhličitého a vody.

, I

Postupem podle předkládaného vynálezu znázorněného reakčním schématem Π je takto vytvořený dusičnan neutralizován bazickou solí slabé kyseliny a neutralizovaná slabá kyselina uniká z roztoku ve formě plynu, protože je nestabilní. Tvorba bazického dusičnanu kovu tedy není přerušena.

Pro výrobu bazického dusičnanu kovu podle předkládaného vynálezu je výhodný ten postup, kdy dusičnan kovu reaguje hydrogenuhličitanem alkalického kovu. Lze použít také postup užívající silně bazický materiál, jako je hydroxid alkalického kovu nebo uhličitan alkalického kovu (například hydroxid draselný nebo uhličitan draselný). Mimochodem, je-li použit silně bazický materiál, tvoří se bočími reakcemi vedlejší produkty, jak je znázorněno reakčními schématy III, IV a V. Má se za to, že přítomnost takovýchto vedlejších produktů snižuje tepelnou stálost.

KOH + Cu(NO₃)₂ -> Cu(OH)₂ + 2 KNO₃ (ΙΠ)

Cu(NO₃)₂.3Cu(OH)₂ + 2 KOH -+ 4 CuO + 4 H₂O + 2 KNO₃ (IV)

Cu(NO₃)₂.3Cu(OH)₂ + 2 Na₂CO₃ 2 Cu₂O₃(OH)₂ + 2 NaOH + 2 NaNO₃ (V)

Příklady dusičnanů kovů zahrnují dusičnan kobaltnatý, dusičnan měďnatý, dusičnan zinečnatý, dusičnan manganitý, dusičnan železitý, dusičnan molybdenu, dusičnan vizmutitý, dusičnan ceričitý apod. Z nich je výhodný dusičnan měďnatý.

Z dusičnanů mědi jsou výhodné sloučeniny znázorněné následujícím vzorcem I, přednostně pak dusičnan měďnatý trihydrát a dusičnan měďnatý hexahydrát. Tyto dusičnany mědi jsou komerčně dostupné a lze je získat za nízké ceny. t

Cu(NO₃)₂.nH₂O (I) kdenjeOažó.

Dusičnan kovu, jako je dusičnan měďnatý hpod., mohou být použity ve formě vodného roztoku nebo být rozpuštěny ve směsném rozpouštědle složeném z organického, s vodou mísitelného rozpouštědla a vody. Všeobecně se používají ve formě vodného roztoku.

Koncentrace dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., v roztoku nejsou zvláště omezeny a lze je zvolit od 1% do nasyceného roztoku. Obecně je výhodné, aby množství »· · ···«·· • · * · · • · · · · 999

9999999 9 9 » 9 · · · »· 9 · · * 9 99

-9rozpouštědla bylo 200 až 5000 ml na 1 mol dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod. Je-li koncentrace vyšší než je tento horní limit, krystalizace výsledného bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod., má tendenci se zhoršovat a klesá i tepelná stálost. Nutno podotknout, že při použití nadbytečného množství rozpouštědla se účinek odpovídající tomuto množství nedostaví, a zpracování, jako je izolace dusičnanů alkalického kovu apod., spotřebuje mnoho času, což je nežádoucí.

Příklady hydrogenuhličitanů alkalického kovu neutralizujících dusičnan kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., mohou zahrnovat hydrogenuhličitan sodný, hydrogenuhličitari draselný, hydrogenuhličitan lithný, hydrogenuhličitan rubidný a hydrogenuhličitan česný. Z ekonomického hlediska jsou výhodné hydrogenuhličitan sodný a hydrogenuhličitan draselný. Tyto hydrogenuhličitany alkalických kovů jsou hromadně vyráběnými průmyslovými látkami a průmyslovými výchozími materiály, které jsou levné a snadno průmyslově dostupné.

Hydrogenuhličitan alkalického kovu může být použit v pevném stavu nebo v roztoku. Jako rozpouštědlo pro vznik roztoku lze použít vodu nebo směsné rozpouštědlo složené z organického, s vodou mísitelného rozpouštědla (například ethanolu) a vody. Všeobecně je hydrogenuhličitan alkalického kovu používán ve formě vodného roztoku.

Množství rozpouštědla je s výhodou 1 až 10 litrů na 1 mol hydrogenuhličitanu alkalického kovu. Je-li hydrogenuhličitan alkalického kovu použit ve formě pevné látky nebo v koncentraci vyšší než je uvedený limit, je nutné použít nějaké zařízení ke snížení koncentrace kyseliny dusičné v roztoku dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod. Jinak v některých případech dochází k tomu, že při jeho přidání k roztoku dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., se koncentrace alkálií se místně zvýší, což v důsledku vedlejší reakce vyvolává tvorbu hydroxidu měďnatého a znemožňuje, aby bazický dusičnan kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod., mající dobrou tepelnou stabilitu, vznikal s dobrou reprodukovatelností.

Směšovací poměr dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., a hydrogenuhličitanu alkalického kovu je takový, že množství hydrogenuhličitanu alkalického kovu je s výhodou 2 moly nebo méně, přednostně 1,0 až 1,7 molu najeden mol dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod. Je-li množství hydrogenuhličitanu alkalického kovu menší než dáno tímto rozsahem, kvalita bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod., se nezlepší, a výtěžek bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod., klesne, což je z hlediska průmyslového postupu nesmyslné. Naopak, je-li toto množství větší, než je dáno tímto rozsahem, je to nežádoucí, protože hydroxid kovu, jako je hydroxid měďnatý apod., se pak stává součástí bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod.

-10• · • · · » ····· ·» * »· · • · • · • * · 9

9 · • · · · • A 1.9

9 9999

Způsob míšení dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., s hydrogenuhličitanem alkalického kovu není speciálně omezen. Obecně je vhodné, aby roztok hydrogenuhličitanu alkalického kovu byl přidán k roztoku dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod. Vedle toho lze také použít způsob, kdy dusičnan kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., a hydrogenuhličitan alkalického kovu jsou přidávány téměř současně do roztoku, jehož pH je předem nastaveno na pevnou hodnotu. Dále je vhodné učinit taková opatření, aby tyto látky byly spojeny za míchám tak, aby se zabránilo místnímu zvýšení koncentrace alkálií, byla zajištěna přítomnost jednoho nebo více přívodních vstupů atd. Jelikož rychlost přidávání je ovlivněna měřítkem reakce, musí být vzaty v úvahu takové parametry, jako rychlost míchám, koncentrace vodného roztoku, počet přívodních vstupů, směšovací teplota apod. Obecně je vhodné přidávat složky opatrně tak, aby bylo možno místní koncentrace alkálií řídit.

Teplota, při které se má mísit dusičnan kovu, jako je dusičnan měďnatý apod., s hydrogenuhličitanem alkalického kovu není zvlášť omezena. Obecně se míšení provádí při teplotě do 100 °C. To se s výhodou provádí zahříváním.

Doba zrání („doreagovávám“) po skončeném přidávám složek je ovlivněna teplotou míšení, dobou míšení apod. a nelze ji jednoznačně stanovit. Je-li však teplota míšení vysoká, doporučuje se dobu zrání zkrátit. Když je doba doba zrání delší než požadováno, část vznikajícího bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod., se rozloží a tepelná stálost je horší. Když je naopak doba zrání kratší, bazický dusičnan kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý apod., nevykrystalizuje uspokojivě a tepelná stálost je horší. Je tedy vhodné stanovit dobu zrání s uvážením těchto vlivů.

Reakce může být prováděna také za následujících reakčních podmínek, které jsou jiné než ty předcházející. Množství rozpouštědla je 20až 400 ml, s výhodou 50 až 200 ml najeden mol dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý apod. Množství rozpouštědla je 0,2 až 2,5 litru, s výhodou 0,5 až 1,5 litru najeden mol hydrogenuhličitanu alkalického kovu. Reakční teplota je 0 až 35 °C, s výhodou 5 až 20 °C.

Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu je popsán mze. Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu obsahuje palivo, bazický dusičnan kovu a dále, podle potřeby, aditivum. ¹

Jedno provedení bazického dusičnanu kovu, používané v plynotvomém prostředku podle předkládaného vynálezu, spočívá v tom, že je splněn alespoň jeden z následujících požadavků a-1) až a-3), s výhodou kterékoliv dva požadavky, přednostně všechny tři požadavky:

-11··· ftft ftftftft ft* ·» • ftft · ft ♦ ft · ft · • ftft · ftftftft · « ft ftft···*· · ft · ft · · ft · ta · » · 1 ♦ • ftft* · ftft »-·· ftft ftftftft

Požadavek a-1): průměr částic je 0,5 až 40 pm, s výhodou 0,5 až 20 pm, přednostně 1 až pm.

Požadavek a-2); specifická plocha povrchu částic je 0,4 až 6,0 m²/g, s výhodou 0,5 až 4,0 m²/g, přednostně 0,5 až 2,5 m²/g.

Požadavek a-3): sypná hustota částic je 0,4 g/ml nebo více, s výhodou 0,4 až 1,0 g/ml, přednostně 0,7 až 1,0 g/ml.

Splněním požadavků a-1) až a-3) se docílí následujících vynikajících účinků při výrobě plynotvomého prostředku obsahujícího sloučeninu, jejíž stálost je v kombinaci s bazickým dusičnanem kovu snížena, například guanidinové deriváty (například nitroguanidiri), a bazický dusičnan kovu (například, bazický dusičnan měďnatý), a to z následujících důvodů. Mimochodem, případ, kdy je použit nitroguanidin a bazický dusičnan měďnatý a kdy dochází k výrazným účinkům, je popsán níže. Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu však není omezen na tuto kombinaci.

Je-li smíchán nitroguanidin (NG) s bazickým dusičnanem měďnatým (BDM) a fyzikální a chemické interakce jsou výrazné, teplota rozkladu HG a BDM se sníží, což má negativní důsledek pro účinek plynotvomého prostředku. To je dáno tím, že vznikají interakce (například vodíkové můstky nebo van der Waalsovy síly) mezi -NH2 skupinou NG a -OH skupinou BDM. Při vysoké teplotě a jiných podmínkách se chemickou reakcí, jako je dehydratace aj., tvoří například voda, která má nepříznivý účinek na výkon plynotvomého prostředku. Jsou-li však splněny požadavky a-1) až a-3), dochází k následuj ícíúi funkčním účinkům, čímž se zabrání nepříznivým účinkům na výkon plynotvomého prostředku.

Funkční účinek splněného požadavku a-1):

Jestliže průměr částic BDM je příliš malý, pak docháží k adhezi velkého množství BDM na povrch NG či podobné sloučeniny, což zesílí interakci mezi těmito dvěma látkami a poklesne teplota rozkladu apod. Proto je průměr částic omezen na rozsah daný požadavkem a-1), což sníží interakci a zabrání poklesu teploty rozkladu apod.

t

Funkční účinek splněného požadavku a-2):

Je-li specifická plocha povrchu BDM velká, pak celková plocha povrchu BDM je - ve srovnání s BDM o malé specifické povrchové ploše - vyšší i při stejném množství BDM, což * 4 99 444* ’» »4

44« 4 44 «44« >44 4 · 4 4# · 4 1 *444 44 4 «4« 4 4

4 · 4 4 4 4 l 4

4 · 4 * 44 44« 44 4 4 4«

-12zvýší i interakci mezi NG a BDM. Specifická povrchová plocha je tedy omezena na rozsah daný požadavkem a-2), což sníží interakci a zabrání poklesu teploty rozkladu apod.

Funkční účinek splněného požadavku a-3):

Když je sypná hustota BDM nízká, pak objem jednotky hmotnosti je vysoký a specifická povrchová plocha je vysoká. To způsobí, že není splněn požadavek a-2). Další případ se týká koagulovaných částic, kdy BDM je během výroby plynotvomého prostředku drcen a interakce mezi čerstvě vytvořeným povrchem a NG je velká. Pevně koagulované částice mají vysokou sypnou hustotu, což sníží interakci a zabrání poklesu teploty rozkladu apod.

Jiné provedení bazického dusičnanu kovu používaného v plynotvomém prostředku podle předkládaného vynálezu dále splňuje - vedle požadavků a-1) až a-3) - alespoň jeden z požadavků b) až d), s výhodou kterékoliv dva tyto požadavky, přednostně tři požadavky:

Požadavek b): stupeň krystalinity odpovídá poloŠířce pásu rentgenové difrakce 0,35 deg nebo méně, s výhodou 0,26 deg nebo méně.

Požadavek c): nástupová teplota hmotnostního poklesu podle analýzy pomocí TG-DTA je 220 °C nebo vyšší, s výhodou 215 °C nebo vyšší.

Požadavek d): obsah nečistot vztažený na atom sodíku je lOOOppm nebo méně, s výhodou 600 ppm nebo méně.

Splněním požadavků b) a c) se zlepší stálost samotného bazického dusičnanu měďnatého. Dále, splněním požadavku d) se zvýší stálost kombinace nitroguanidinu a bazického dusičnanu měďnatého. Konečně, splněním požadavků b) až d) lze zvýšit míru ovládání interakce mezi nitroguanidinem a bazickým dusičnanem měďnatým.

Další provedení bazického dusičnanu kovu používaného v plynotvomém prostředku podle předkládaného vynálezu spočívá v tom, že bazický dusičnan kovu je ve formě sekundárních částic vzniklých koagulací základních částic, přičemž sekundární částice splňují alespoň jeden z následujících požadavků a-1) až a-3), s výhodou kterékoliv dva z těchto požadavků, přednostně všechny tři požadavky:

Požadavek a-1): průměr částic je 0,5 až 40 jim, s výhodou 0,5 až 20 pm, přednostně 1 až pm.

Požadavek a-2): specifická povrchová plocha částic je 0,4 až 60 m²/g, s výhodou 0,5 až 4,0 m²/g, přednostně 0,5 až 2,5 m²/g.

» ·

-13• · ·

Požadavek a-3): sypná hustota částic je 0,4 g/ml nebo více, s výhodou 0,4 až 1,0 g/ml, přednostně 0,7 až 1,0 g/ml.

Splněním požadavků a-1) až a-3) lze dosáhnout výšeuvedených účinků.

Další provedení, kdy bazický dusičnan kovu, použitý v plynotvomém prostředku podle předkládaného vynálezu, je ve formě koagulovaných částic, splňuje - vedle požadavků a-1) až a-3) - také nejméně jeden z požadavků b) až d), s výhodou kterékoliv dva požadavky, přednostně tři požadavky:

Požadavek b): stupeň krystalinity odpovídá pološířce pásu rentgenové difřakcé 0,35 deg nebo méně, s výhodou 0,26 deg nebo méně.

Požadavek c): nástupová teplota hmotnostního poklesu je podle analýzy metodou TG-DTA 220 °C nebo vyšší, s výhodou 215 °C nebo vyšší.

Požadavek d): obsah nečistot vztažený na atom Na je 1000 ppm nebo méně, s výhodou 600 ppm nebo méně.

Splněním požadavků b) až d) lze dosáhnout výšeuvedených účinků.

Tento bazický dusičnan kovu ve formě sekundárních částic vzniklých koagulací základních částic se přednostně tvoří koagulací velkého počtu základních částic majících tvar jehliček až destiček a/nebo kuliček až jim podobných tvarů. Výraz „tvar jehliček až destiček“ znamená pouze částice mající tvar jehliček, pouze částice mající tvar destiček a směs částic majících tvar jehliček a částic majících tvar destiček,· jejichž šířka postupně vzrůstá počínaje šířkou částic majících tvar jehliček. Výraz „tvar kuliček až jim podobných tvarů“ znamená pouze sférické částice, pouze částice mající tvar sférám podobný, například částice mající konkávně-konvexní úseky na jinak sférickém povrchu nebo oválné částice, a směs sférických částic a částic majících tvar sférám podobný, jako je oválný tvar apod.

Bazický dusičnan kovu tvořený ze sekundárních částic se získá laminací (vrstvením) a koagulací například velkého počtu základních částic majících tvar jehliček až destiček. Byly navrženy základní částice uspořádané radiálně v nejnižší vrstvě a laminované radiálně jednosměrně v uspořádání například základních částic majících tvar jehliček až destiček a laminovaných do „chryzantémového“ tvaru.

Bazický dusičnan kovu vytvořený ze sekundárních částic vzniklých koagulací základnách částic se získá změnou koncentrací dusičnanu kovu a hydrogenuhličitanu alkalického kovu, reakční teploty a doby zrání při procesu výroby bazického dusičnanu kovu.

Množství rozpouštědla je s výhodou 20 až 400 ml, přednostně 50 až 200 ml najeden mol dusičnanu kovu, jako je dusičnan měďnatý a podobně (vztaženo na anhydrid). Množství • · · · rozpouštědla je s výhodou 0,2 až 2,5 litru, přednostně 0,5 až 1,5 litru na jeden mol hydrogenuhličitanu alkalického kovu,

Reakční teplota je s výhodou 10 až 35 °C, přednostně přibližně laboratorní teplota. Doba zrání je s výhodou delší než doba zahřívání.

Palivo obsažené v plynotvomém prostředku podle předkládaného vynálezu je vybráno ze skupiny skládající se z derivátů guanidinu, derivátů azolu, derivátů triazinu a komplexů přechodových kovů.

Jako derivát guanidinu je navržen alespoň jeden derivát vybraný ze skupiny tvořené guanidinem, dusičnanem mono-, di- nebo triaminoguanidinu, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem (NG), dikyandiamidem (DKDA) a dusičnanem nitroaminoguanidinu. Z nich jsou výhodné nitroguanidin a dikyandiamid.

Jako derivát azolu je navržen alespoň jeden derivát vybraný ze skupiny tvořené tetrazolem, 5-aminotetrazolem, 5,5’-bi-lH-tetražolem, 5-nitroaminotetrazolem, zinečnatou solí 5-aminotetrazolu, měďnatou solí 5-aminotetrazolu, bitetrazolem, draselnou solí bitetrazolu (BHTK), sodnou solí bitetrazolu, hořečnatou solí bitetrazolu, vápenatou solí bitetrazolu, diamonnou solí bitetrazolu (BHTNH3), měďnatou solí bitetrazolu a melaminovou solí bitetrazolu. Z nich je výhodná diamonná sůl bitetrazolu, protože má obsah dusíku 81,4 hmot. %, LD50 (orální podání krysám) je 2000 mg/kg a účinnost spalování je dobrá. Zde uváděné bitetrazolové sloučeniny zahrnují sloučeniny 5-5’ a 1-5’ mající dva tetrazolové kruhy, přičemž z těchto dvou typů je výhodný typ 5-5’ kvůli ceně a snadrié dostupnosti.

Jako derivát triazinu je navržen alespoň jeden derivát vybraný ze skupiny tvořené tvořené melaminem, trimethylolmelaminem, alkylovaným methylolmelaminem, ammelinem, ammelandem, kyselinou kyanurovou, melamem, melemem, dusičnanem melaminu, chloristanem melaminu, trihydrazinotriazinem a nitrosloučeninou melaminu. Z nich jsou výhodné melamin atrihydrazinotriazin (THT), protože LD₅₀ (orální podání krysám) je 3,161 mg/g, tepelná stálost je vysoká, bezpečnost při zacházení je zaručena a cena je nízká.

Z těchto palivových sloučenin je zvláště výhodný nitroguanidin, protože fyzikální a chemické interakce mohou být sníženy, když je používán v kombinaci s bazickým dusičnanem kovu. ’

Obsah paliva v plynotvomém prostředku se mění v závislosti na typu oxidačního činidla a kyslíkové bilance. Činí s výhodou 10 až 60 hmot. %, přednostně 20 až 50 hmot. %.

Obsah bazického dusičnanu kovu v plynotvomém prostředku je s výhodou 40 až 90 hmot. %, přednostně 50 až 80 hmot. %.

• · • · · ·

-15• · · <

• · · · · · • · · · · · ·· · 7.· • · · · ·

Plynotvomý prostředek může dále obsahovat aditiva, jako je pojivo, struskotvomé činidlo apod. Jako pojivo je navrženo některé ze skupiny tvořené karboxymethylcelulosou (CMC), sodnou solí karboxymethylcelulosy (CMCNa), draselnou solí karboxymethylcelulosy, amonnou solí karboxymethylcelulosy, acetátem celulosy, acetát-butylátem celulosy (CAB), methylcelulosou (MC), ethylcelulosou (EC), hydroxyethylcelulosou (HEC), ethylhydroxyethylcelulosou (EHEC), hydroxypropylcelulosou (HPC), karboxymethylethylcelulosou (CMEC), jemnou krystalickou celulosou, poly(akrylamidem), aminovými produkty poly(akrylamidu), hydrazidem poly(akrylové kyseliny), kopolymerem akrylamidu a kovové soli kyseliny akrylové, kopolymerem akrylamidu a esteru kyseliny akrylové, poly(vinylalkoholem), akrylátovým kaučukem, guarovou pryskyřicí, škrobem, křemíkem, disulfidem molybdenu, japonským kyselým jílem, talkem (klouzkem), bentonitem, infuzoriovou hlinkou, kaolinem, stearátem vápenatým, oxidem křemičitým, oxidem hlinitým, křemičitanem sodným, dusičnanem křemíku, karbidem křemíku, hydrotalkit, slídou, oxidem kovu, hydroxidem kovu, uhličitanem kovu, bazickým uhličitanem kovu a molybdenanem. Z nich je výhodná guarová pryskyřice, přichází-li v úvahu kombinace paliva a bazického dusičnanu kovu.

Jako hydroxid kovu je navržen alespoň jeden, vybraný ze skupiny tvořené hydroxidem kobaltu a hydroxidem hlinitým. Jako uhličitan kovu a bazický uhličitan kovu je navržen alespoň jeden, vybraný ze skupiny tvořené uhličitanem vápenatým, uhličitanem kobaltu, bazickým uhličitanem zinečnatým, bazickým uhličitanem mědi, bázickým uhličitanem kobaltu, bazickým uhličitanem železa, bazickým uhličitanem vismutitým a bazickým uhličitanem hořečnatým. Jako molybdenan je navržen alespoň jeden, vybraný ze skupiny tvořené molybdenanem kobaltu a molybdenanem amonným.

Obsah aditiv, jako je pojivo apod., v plynotvomem prostředku je s výhodou 0,1 až 15 hmot. %, přednostně 0,5 až 12 hmot. %. *

Je výhodné, aby u plynotvomého prostředku podle předkládaného vynálezu při jeho uchovávání v uzavřeném prostoru, konkrétně při vložení do zásobníku z nerezové oceli majícího vnitřní objem 118,8 ml a při uchovávání v uzavřeném stavu při 110 °C po dobu 400 hodin, činila ztráta hmotnosti plynotvomého prostředku 2%’nebo méně, s výhodou 1,0% nebo méně, přednostně 0,5 % nebo méně.

Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu může být vylisován do žádaného tvaru a vyformován jako lisovaný výrobek ve tvaru jednoduše perforovaného válce, perforovaného (porézního) válce nebo granulí. Tyto lisované výrobky mohou být vyráběny tím ·· ·· • · · · • · ·

-16•í.

způsobem, že plynotvomý prostředek se smíchá s vodou nebo organickým rozpouštědlem a tato směs je vytlačována extrudérem [lisované výrobky ve tvaru jednoduše perforovaného válce a perforovaného (porézního) válce] nebo stlačována pomocí granulátoru (lisované výrobky ve tvaru granulí).

Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu může být použit například v nadouvacím zařízení pro airbag na straně řidiče, v nadouvacím zařízení pro airbag na straně spolujezdce, v nadouvacím zařízení pro postranní airbag, v nadouvacím zařízení pro nafukovací zástěnu, v nadouvacím zařízení pro polštářek na klečení, v nadouvacím zařízení pro nafukovací sedadlové pásy, v nadouvacím zařízení pro tubulámí systém a v generátoru plynu pro pretensioner v různých vozidlech.

Dále, nadouvací zařízení používající plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu může být pyrotechnického typu, ve kterém se plyn tvoří pouze ze samotného plynotvomého činidla, nebo hybridního typu, v němž je plyn uvolňován jednak jako stlačený, například argon apod., jednak z plynotvomého činidla.

Navíc, plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu může být také používán jako zážehové činidlo, nazývané posilovač (nebo pomocné zařízení) pro přenos energie detonátoru (roznětky) nebo elektrického palníku na plynotvomé činidlo.

Provedení 2 vynálezu

Plynotvomým prostředkem podle předkládaného vynálezu může být prostředek obsahující složky a) a b) jako nezbytné složky, anebo prostředek obsahující složky a), b) a c) jako nezbytné složky.

Jako složka a) jsou výhodné deriváty tetrazolu, protože mají vysoký obsah dusíku v molekule, nízkou toxicitu a - v kombinaci se složkou b) - zvýšenou rychlost hoření.

Příklady derivátů tetrazolu zahrnují sloučeniny tetrazolu (s výjimkou sloučenin bitetrazolu) a sloučeniny bitetrazolu. Jako sloučenina tetrazolu (s výjimkou sloučenin bitetrazolu) je navržena alespoň jedna vybraná ze skupiny tvořené tetrazolem, 5-aminotetrazolem, 5,5’-bi-lH-tetrazolem, 5-nitroaminotetrazolem, zinečnatou solí 5-aminotetrazolu a měďnatou solí 5-aminotetrazolu. Jako sloučenina bitetrazolu je navržena alespoň jedna vybraná ze skupiny tvořené bitetrazolem, draselnou solí bitetrazolu (BHTK), sodnou solí bitetrazolu, hořečnatou solí bitetrazolu, vápenatou solí bitetrazolu, diamonnou solí bitetrazolu (BHTNH3), měďnatou solí bitetrazolu a melaminovou solí bitetrazolu.

• · • · · · « · • · · ·

-17Z nich je výhodný diamoniumtetrazol, protože má obsah dusíku 81,4 hmot. %, ld₅₀ (orální podání krysám) má 2000 mg/kg a jeho spalovací účinnost je dobrá. Zde uváděné bitetrazolové sloučeniny zahrnují sloučeniny 5-5’ a 1-5’ mající dva tetrazolové kruhy, přičemž z těchto dvou typů je výhodný typ 5-5’ kvůli ceně a snadné dostupnosti.

Deriváty guanidinu, užívané ve vynálezu jako složka a), mohou být rozděleny do dvou skupin podle kombinace s jinými složkami a předem stanovených požadavků 1) až 3), které mají být splěny.

První skupinu představuje alespoň jeden derivát guanidinu vybraný xe skupiny tvořené guanidinem, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem, dikyandiamidem, nitroaminoguanidinem a dusičnanem nitroaminoguanidinu.

Druhou skupinu představuje alespoň jeden derivát guanidinu vybraný ze skupiny tvořené guanidinem, dusičnanem mono-, di- nebo triaminoguanidinu, dusičnanem guanidinu, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem (NG), dikyandiamidem (DCDA), nitroaminoguanidinem a dusičnanem nitroaminoguanidinu.

Guanidinovými deriváty tvořícími složku a) v případě, kdy plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu je prostředek obsahující složky a) a b) jako nezbytné složky nebo prostředek obsahující složky a), b) a c) jako nezbytné složky, jsou deriváty guanidinu první skupiny.

Bazický dusičnan kovu jako složka b) používaná v předkládaném vynálezu obecně zahrnuje složky znázorněné následujícím vzorcem. Dále; některé sloučeniny jsou jejich hydráty. V tomto vzorci symbol M znamená kov, x’ vyjadřuje počet atomů kovu, y a y’ vyjadřují počet iontů NO3, z’ je počet iontů OH a n je poměr M(OH)_Z ku M(N03)_y.

M(N0₃)_y.nM(0H)_z nebo M_X’(N0₃)/(0H)_z í

Příklady sloučenin odpovídajících tomuto vzorci zahrnují sloučeniny, které jako kov M obsahují měď, kobalt, zinek, mangan, železo, molybden, vismut a cér, například Cu2(NO3)(OH)3, Cu₃(NO₃)(OH)₅.2H₂O, Co₂(NO₃)(OH)₃, Zn₂(NO₃)(OH)₃, Mn(NO₃)(OH)₂,

Fe4(NO3)(OH)_n.2H₂O, Bi(NO₃)(OH)₂ a Ce(NO₃)₃COH).3H₂O.

Jako bazický dusičnan kovu, který tvoří složku b), je výhodný alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené bazickým dusičnanem měďnatým (BDM), bazickým dusičnanem kobaltnatým, bazickým dusičnanem zinečnatým, bazickým dusičnanem manganitým, bazickým dusičnanem

-18železitým, bazickým dusičnanem molybdenu, bazickým dusičnanem vismutitým a bazickým dusičnanem ceričitým. Z nich je výhodný bazický dusičnan měďnatý.

Bazický dusičnan měďnatý jako oxidační činidlo má ve srovnání s dusičnanem amonným vynikající tepelnou stálost, protože v rozsahu používaných teplot nemá žádný fázový přechod a jeho bod tání je vysoký. Dále, jelikož tento bazický dusičnan měďnatý snižuje spalovací teplotu plynotvomého činidla, sníží se tím i množství vytvořených oxidů dusíku.

Složkou b) může být směs bazického dusičnanu kovu a alespoň jednoho jiného oxidačního činidla. V případě směsi může být její součástí jako jiné oxidační činidlo dusičnan alkalického kovu.

Dusičnan alkalického kovu je složkou pro zvýšení rychlosti hoření plynotvomého prostředku. Příkladem jsou dusičnan draselný, dusičnan sodný, chloristan draselný, dusičnan lithný apod. Z nich je výhodný dusičnan draselný.

Je-li složka b) směsí, obsah bazického dusičnanu kovu ve směsi je s výhodou 55 až 99,9 hmot. %, přednostně 75 až 99,5 hmot. %, nejlépe 90 až 99,2 hmot. %.

Když plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu obsahuje složky a) i b), obsah složky a) je s výhodou 5 až 60 hmot. %, přednostně 15 až 55 hmot. %. Obsah složky b) je s výhodou 40 až 95 hmot. %, přednostně 45 až 85 hmot. %.

Výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a) i b) je prostředek obsahující a) diamonnou sůl bitetrazolu a b) bazický dusičnan měďnatý. V tomto případě je obsah a) diamonné soli bitetrazolu 5 až 60 hmot. %, s výhodou 15 až 55 hmot. %, přednostně 15 až 45 hmot. % nebo 15 až 35 hmot. %, zatímco obsah b) bazického dusičnanu měďnatého je 40 až 95 hmot. %, s výhodou 45 až 85 hmot. %, přednostně 55 až 85 hmot. % nebo 65 až 85 hmot. %.

Dalším výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a) i b) je prostředek obsahující a) nitroguanidin a b) bazický dusičnan měďnatý. V tomto případě je obsah a) nitroguanidinu 30 až 70 hmot. %, s výhodou 40 až 60 hmot. %. Obsah b) bazického dusičnanu měďnatého je 30 až 70 hmot. %, s výhodou 40 až 60 hmot. %.

Ještě dalším výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a) i b) je prostředek obsahující a) dikyandiamid a b) bazický dusičnan měďnatý. V tomto případě je výhodné, aby obsah a) dikyandiamidu byl 15 až 30 hmot. % a obšah b) bazického dusičnanu měďnatého byl 70 až 85 hmot. %.

Pojivo a/nebo struskotvomé činidlo, jakožto složka c) předkládaného vynálezu, není síťovatelné. Je navrženo alespoň jedno vybrané ze skupiny tvořené karboxymethylcelulosou (CMC), sodnou solí karboxymethylcelulosy (CMCNa), draselnou solí karboxymethylcelulosy,

• · *··· ·· · · • » · · · · » • ···· · · * • · · » · · · • · · )· · · «· ··· · · · · · · amonnou solí karboxymethylcelulosy, acetátem celulosy, acetát-butylátem celulosy (CAB), methylcelulosou (MC), ethylcelulosou (EC), hydroxyethylcelulosou (HEC), ethylhydroxyethylcelulosou (EHEC), hydroxypropylcelulosou (HPC), karboxymethylethylcelulosou (CMEC), jemnou krystalickou celulosou, poly(akrylamidem), aminovanými sloučeninami poly(akrylamidu), hydrazidem poly(akrylové kyseliny), kopolymerem akrylamidu a kovové soli kyseliny akrylové, kopolymerem akrylamidu a esteru kyseliny akrylové, poly(vinylalkoholem), akrylátovým kaučukem, polysacharidy včetně guarové pryskyřice a škrobu, křemíkem (mimo křemičité pryskyřice), disulfidem molybdenu, japonskou kyselou hlinkou, talkem (klouzkem), bentonitem, infuzoriovou hlinkou, kaolinem, stearátem vápenatým, oxidem křemičitým, oxidem hlinitým, křemičitanem sodným, dusičnanem křemíku, karbidem křemíku, hydrotalkit, slídou, oxidem kovu, hydroxidem kovu, uhličitanem kovu, bazickým uhličitanem kovu a molybdenanem.

Polysacharidy včetně guarové pryskyřice a škrobu jako složky c) nemají zvláštní omezení, pokud jsou lepivé a mohou být použity při lisování za vlhka a za sucha. Jejich příklady zahrnují různé pryskyřice (gumy), jako je arabská guma, kromě guarové pryskyřice, tragantové gumy apod., chitin, chitosan, kyselina hyaluronová apod.

Je-li složkou c) oxid kovu, je navžen alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené oxidem mědi, oxidem železa, oxidem zinečnatým, oxidem kobaltu, oxidem manganu, oxidem molybdenu, oxidem nikelnatým a oxidem vismutitým. Jako hydroxid kovu je navržen alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené hydroxidem kobaltu -a hydroxidem hlinitým. Jako uhličitan kovu a bazický uhličitan kovu je navržen alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené uhličitanem vápenatým uhličitanem kobaltu, bazickým uhličitanem zinečnatým, bazickým uhličitanem mědi, bazickým uhličitanem kobaltu, bazickým uhličitanem železa, bazickým uhličitanem vismutitým a bazickým uhličitanem hořečnatým. Jako molybdenan je navržen alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené molybdenanem kobaltu a molybdenanem amonným. Jako složka c) mohou tyto sloučeniny působit jako struskotvomé činidlo a/nebo pojivo.

Pro zvýšení hořlavosti plynotvomého prostředku je výhodná sodná sůl karboxymethylcelulosy a draselná sůl karboxymethylcelulosy. Z nich he výhodnější sodná sůl karboxymethylcelulosy. ¹

Jestliže plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu obsahuje složky a), b) i c), pak obsah složky a) je s výhodou 5 až 60 hmot. %, přednostně 15 až 55 hmot. %. Obsah složky b) je s výhodou 40 až 95 hmot. %, přednostně 45 až 85 hmot. %. Obsah složky c) je s výhodou 0,1 až 25 hmot. %, přednostně 0,1 až 15 hmot. %, nejlépe 0,1 až 10 hmot. %.

-20ΦΦΦ «φφφ

Výhodným vzorkem prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) diamonnou sůl bitetrazolu, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy. V tomto případě je výhodné, aby obsah a) diamonné soli bitetrazolu byl 15 až 40 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 45 až 80 hmot. % a obsah c) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 15 hmot. %.

Dalším výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) diamonnou sůl bitetrazolu, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c), s výjimkou c-1). V tomto případě je výhodné, aby obsah a) diamonné soli bitetrazolu byl 15 až 35 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 30 až 70 hmot. %, obsah c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 15 hmot. % a obsah c-2) 1 až 45 hmot. %.

Ještě dalším výhodným příkladem vzorku prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy. V tomto případě je výhodné, aby obsah a) nitroguanidinu byl 15 až 55 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 45 až 70 hmot. % a obsah c) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 15 hmot. %.

Jiným výhodným příkladem vzorku prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c), s výjimkou c-l·). V tomto případě je výhodné, aby obsah a) nitroguanidinu byl 15 až 50 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 30 až 65 hmot. %, obsah c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 15 hmot. % a obsah c-2) 1 až 40 hmot. %.

Jiným výhodným příkladem vzorku/prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý a c) guarovou pryskyřici. V tomto případě obsah a) nitroguanidinu je s výhodou 20* až 60 hmot. %, přednostně 30 až 50 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého je s výhodou 35 až 75 hmot. %, přednostně 40 až 65 hmot. % a obsah c) guarové pryskyřice je s výhodou 0,1 až 10 hmot. %, přednostně 1 až 8 hmot. %.

Jiným výhodným příkladem vzorku proštředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) guarovou pryskyřici a c-2) složku c), s výjimkou c-1). V tomto případě obsah a) nitroguanidinu je s výhodou 20 až 60 hmot. %, přednostně 30 až 50 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého je s výhodou 30 až 70 hmot. %, přednostně 40 až 60 hmot. %, obsah c-1) guarové pryskyřice je

-21s výhodou 0,1 až 10 hmot. %, přednostně 2 až 8 hmot. % a obsah c-2) je s výhodou 0,1 až 10 hmot. %, přednostně 0,3 až 7 hmot. %.

Prostředek obsahující a) nitroguanidin a b) bazický dusičnan měďnatý nebo prostředek obsahující a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý a c)guarovou pryskyřici účinkuje podle následujících tří bodů I) až ΠΙ):

I) Jelikož teplota tepelného rozkladu nitroguanidinu (přibližně 220 °C) je blízká teplotě tepelného rozkladu bazického dusičnanu měďnatého (přibližně 200 °C), reakce (spalování) nitroguanidinu a bazického dusičnanu měďnatého je blízká úplnému spálení a vzniká menší množství toxických plynů (CO, NO, NO2, NH3 apod.). Dále, jelikož použití bazického dusičnanu měďnatého snižuje spalovací teplotu plyňotvomého prostředku, klesá množství vytvořeného tzv. termálního NO_X.

II) Při spalování se díky přítomnosti bazického dusičnanu měďnatého tvoří mlha roztavené mědi. Jelikož je však bod tání mědi vysoký (1083 °C), tato mlha může být snadno odstraněna ochlazením na přibližně 1000 °C. Odstranění této mlhy je snadnější než u jiných typů (například bod tání K2O je 400 °C, což vyžaduje ochlazení na méně než 400 °C) a mlha mědi může být stěží vypuzena mimo nadouvací zařízení.

ΠΓ) Použití guarové pryskyřice zajišťuje vysokou tepelnou stálost ve srovnání s CMC-Na. V případě použití CMC-Na se z bazického dusičnanu měďnatého tvoří OH iont, který reaguje sNa z CMC-Na za vzniku NaOH a tento NaOH někdy rozkládá nitroguanidin, což snižuje tepelnou stálost. Guarová pryskyřice však takovýto problém nezpůsobuje.

Jiným výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) dikyandiamid, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy. V tomto přípdě je výhodné, aby obsah a) dikyandiamidu byl 15 až 25 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 60 až 80 hmot. % a obsah c) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 20 hmot. %. _t

Dalším výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) dikyandiamid, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c) s výjimkou c-1). V tomto přípdě je výhodné, aby obsah a) dikyandiamidu byl 15 až 25 hmot. %, obsah* b) bazického dusičnanu měďnatého 55 až 75 hmot. %, obsah c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy 0 až 10 hmot. % nebo 0,1 až 10 hmot. % a obsah c-2) 1 až 20 hmot. %.

Jiným výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) dusičnan guanidinu, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl

karboxymethylcelulosy. V tomto přípdě je výhodné, aby obsah a) dusičnanu guanidinu byl 15 až 60 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 40 až 70 hmot. % a obsah c) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 15 hmot. %.

Dalším výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a), b) i c) je prostředek obsahující a) dusičnan guanidinu, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c) s výjimkou c-1). V tomto přípdě je výhodné, aby obsah a) dusičnanu guanidinu byl 15 až 55 hmot. %, obsah b) bazického dusičnanu měďnatého 25 až 60 hmot. %, obsah c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy 0,1 až 15 hmot. % a obsah c-2) 1 až 40 hmot. %.

Jestliže složkou b) plynotvomého prostředku podle předkládaného vynálezu je směs bazického dusičnanu měďnatého a dusičnanu draselného, vedle účinků I) až III) dojde ke zlepšení rychlosti hoření.

Plynotvomým prostředkem podle předkládaného vynálezu může být prostředek obsahující jako nezbytné složky a), b) a d) činidlo řídící spalování (činidlo zlepšující spalování), anebo prostředek obsahující a), b), c) a d) činidlo řídící spalování (činidlo zlepšující spalování). Je-li jako nezbytná složka obsažena složka d), pak guanidinovými deriváty jako složkou a) jsou guanidinové deriváty druhé skupiny.

Činidlo zlepšující spalování jako složka d) je složka, která zlepšuje spalovací vlastnosti, jako je rychlost hoření, trvání spalování, zápalnost apod. celého plynotvomého prostředku. Jako činidlo zlepšující spalování je navrženo alespoň jedno vybrané ze skupiny tvořené nitridem křemíku, oxidem křemičitým, dusitanem, dusičnanem, chlorečnanem nebo chloristanem alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin (KNO₃, NaNO₃, KCIO4 apod.), bazickým oxidem železitým FeO(OH) , oxidem mědi, oxidem železa, oxidem zinečnatým, oxidem kobaltu a oxidem manganu. Je-li z nich vybrán a použit bazický oxid železitý FeO(OH), pak zrychlení spalování způsobené účinkem pojivá je vynikající, pokud je (zahrnuto pojivo mající velký počet uhlíkových atomů, což může přispět ke zrychlení spalování celého plynotvomého prostředku.

Obsah složky d) je s výhodou 1 až 10 hmotnostních dílů, přednostně 1 až 5 hmotnostních dílů na 100 hmotnostních dílů spojených složek a) a b), nebo složek a), b) a c).

Výhodným příkladem prostředku obsahujícího složky a), b), c) a d) je prostředek obsahující a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý, c) guarovou pryskyřici a d) činidlo zlepšující spalování. Jako d) činidlo zlepšující spalování je výhodný oxid křemičitý. V tomto případě je výhodné, aby obsah a) nitroguanidinu byl 20 až 60 hmot. %, obsah b) bazického • · * dusičnanu měďnatého 35 až 75 hmot. %, obsah c) guarové pryskyřice 0,1 až 10 hmot. % a obsah d) činidla zlepšujícího spalování 0,1 až 15 hmot. %.

Dále, plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu obsahuje složky a) a b) t

a může splňovat jeden požadavek vybraný z následujících požadavků 1) až 3), s výhodou dva požadavky, přednostně všechny tři požadavky. V tomto případě jsou guanidinovými deriváty, použitými jako složka a), guanidinové deriváty druhé skupiny.

1) Podíl hmotnostního poklesu (ztráty) plynotvomého činidla je - při uchovávání plynotvomého prostředku v uzavřeném prostoru při 90 °C po dobu 1000 hodin nebo při 110 °C po dobu 400 hodin - 2,0 % nebo méně, s výhodou 1,0% nebo méně, přednostně 0,5 % nebo méně.

Tento požadavek 1) odpovídá hmotnostnímu poklesu plynotvomého prostředku v případě, že plynotvomý prostředek je vložen do kontejneru z nerezové oceli majícího vnitřní objem 118,8 ml a uchováván v uzavřeném stavu při 90 °C po dobu 1000 hodin nebo při 110 °C po dobu 400 hodin.

2) Koncentrace stopových plynů obsažených v plynné směsi vytvořené spálením plynotvomého prostředku, jejichž hodnoty byly získány pro nádrž o objemu 2800 litrů, činí 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO₂ a 100 ppm nebo méně pro NH₃.

Tento požadavek 2) zní, aby příslušné koncentrace stopových plynů obsažených v plynné směsi vytvořené spálením plynotvomého prostředku, jejichž hodnoty byly získány pro nádrž o objemu 2800 litrů, činila 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO₂ a 100 ppm nebo méně pro NH3. Vyjádřeno jinak, tyto koncentrace mohou činit přibližně 30 %, s výhodou 30 % nebo méně, přednostně 20 % nebo méně, nejlépe 10 % (CO = 120 ppm, NO = 10 ppm, NO₂ = 2 ppm, NH₃ = 30 ppm) nebo méně z hodnot IDLH uvedených v NIOSH, tj. 1200 ppm nebo méně pro CO, 100 ppm nebo méně pro NO, 20 ppm nebo méně pro NO2 a 300 ppm nebo méně pro NH3.

Mimochodem, hodnoty těchto koncentrací odpovídají hodnotám, které jsou dány například testem prováděným v nádrži o objemu 2800 litrů za teploty 20 °C a výpustného tlaku 130 až 230 kPa s použitím standardního, jednoduchého typu pyrotechnického nadouvacího zařízení pro stranu řidiče. Tento plynotvomý prostředek může být použit v jiném typu generátoru plynu bez ohledu na podmínky měření.

3) Maximální vnitřní tlak v generátoru plynu při spalování plynotvomého prostředku je 7840 až 22 500 kPa, s výhodou 8820 až 17 640 kPa.

Dále, plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu obsahuje složky a), b) a c) a může splňovat jeden požadavek vybraný z následujících požadavků 1) až 3), s výhodou dva požadavky, přednostně všechny tři požadavky. Detaily požadavků 1) až 3) jsou tytéž, jaké jsou popsány výše. V tomto případě jsou guanidinovými deriváty, použitými jako složka a), guanidinové deriváty druhé skupiny.

1) Podíl hmotnostního poklesu (ztráty) plynotvomého činidla je - při uchovávání plynotvomého prostředku v uzavřeném prostoru při 90 °C po dobu 1000 hodin nebo při 110 °C po dobu 400 hodin - 2,0 % nebo méně.

2) Koncentrace stopových plynů obsažených v plynné směsi vytvořené spálením plynotvomého prostředku, jejichž hodnoty byly získány pro nádrž o objemu 2800 litrů, činí 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO2 a 100 ppm nebo méně pro NH3.

3) Maximální vnitřní tlak v generátoru plynu při spalo vám plynotvomého prostředku je 7840 až 22 500 kPa.

Když plynotvomým prostředkem podle předkládaného vynálezu je prostředek, obsahující jako nezbytné složky a), b) a d) nebo prostředek obsahující složky a), b), c) a d), pak složka d) není složkou, která brání splnění požadavků l) až 3). Prostředek tak splňuje požadavky l) až 3) podobně j ako prostředek bez složky d).

Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu může být vylisován do žádaného tvaru a vytvarován do vylisovaného výrobku tvaru jednoduchého perforovaného válce, perforovaného (porézního) válce nebo granulí. Tyto vylisované výrobky mohou být vyrobeny způsobem, při kterém se plynotvomý prostředek smíchá s vodou nebo organickým rozpouštědlem a vzniklá směs je vytlačována ₍extrudérem [lisované výrobky ve tvaru jednoduše perforovaného válce a perforovaného (porézního) válce] nebo stlačována pomocí granulátoru (lisované výrobky ve tvaru granulí). í

Plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu může být použit například v nadouvacím zařízení pro airbag na straně řidiče, v nadouvacím zařízení pro airbag na straně spolujezdce, v nadouvacím zařízení pro postranní airbag, v nadouvacím zařízení pro nafukovací zástěnu, v nadouvacím zařízení pro polštářek na klečení, v nadouvacím zařízení pro nafukovací sedadlové pásy, v nadouvacím zařízení pro tubulámí systém a v generátoru plynu pro pretensioner v různých vozidlech.

Dále, generátor plynů používající plynotvomý prostředek podle předkládaného vynálezu nebo z něj vylisovaný výrobek může být pyrotechnického typu, ve kterém se plyn tvoří pouze ze

-25samotného plynotvomého činidla, nebo hybridního typu, v němž je plyn uvolňován jednak jako stlačený, například argon apod., jednak z plynotvomého činidla.

Navíc, plynotvomý prostředek nebo z něj vylisovaný výrobek podle předkládaného vynálezu může být také používán jako zážehové činidlo, nazývané posilovač (nebo pomocné zařízení) pro přenos energie detonátoru (roznětky) nebo palníku na plynotvomé činidlo.

Stručný popis obrázků

Obrázek 1 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení lOOOOx) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 5.

Obrázek2 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení lOOOOx) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 5.

Obrázek 3 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení 500x) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 5.

Obrázek 4 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení 2000x) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 5.

Obrázek 5 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení 500x) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 7.

Obrázek 6 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení 2000x) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 7.

Obrázek 7 z řádkovacího elektronového mikroskopu (zvětšení 5000x) zobrazuje bazický dusičnan měďnatý získaný podle příkladu 7.

Příklady provedení vynálezu (

Vynález je konkrétněji ilustrován odkazem na následující příklady. Vynález však jimi není omezen. Pro tyto příklady je nutno znát podmínky některých měření:

l) Stanovém průměru částic a tvaru částic (zda jsou v koagulované formě)

Práškový vzorek byl fixován na vyhrazené vzorkové podložce. Průměr částic práškového vzorku ve vizuálním zobrazení při zvětšeních 500x, 2000x a 10 OOOx byl měřen pomocí řádkovacího elektronového mikroskopu, přičemž byl zároveň určen tvar částic. Částicový průměr

-26•9 ·»4* * · * · • ♦ · »49·

4··· 4 4 * • · 4 · · · 4 • 4 · > · 4 ·· ·«· * · 4 4 4 4 hlavních částic, kdy částicemi byly (koagulované) sekundární částice, byl měřen podobně poté, co sekundární částice byly rozbity na hlavní částice. Je třeba podotknout, že když částice měly tvar jehliček, jako částicový průměr byla definována jejich délka. Když částice měly tvar destiček, jako částicový průměr byla definována největší úhlopříčka. Dále, když částice měly tvar podobný koulím, jako částicový průměr byla definována hlavní osa.

2) Specifická plocha povrchu

Byla měřena metodou BET pomocí plynného dusíku.

3) Sypná hustota

Měrný válec naplněný 10 mililitry práškového vzorku byl postaven na vodorovnou základnu a pak bylo tímto válcem o tuto základnu třicetkrát klepnuto. Pak byla změřena sypná hustota.

4) Měření stupně krystalinity (pološířka pásu)

Pološířka pásu byla měřena na hlavním pásu získaného práškovou metodou rentgenové difrakce (Rietveldova metoda).

5) Měření TG-TGA (termogravimetrická diferenciální termická analýza)

Byla prováděna s rychlostí ohřevu 20 °C/min.

í

6) Obsah nečistot (vztaženo na atom Na)

Měřeno atomovou absorbční spektrometrií.

7) Tepelná stálost • · ·« «

Λ · 9

9 9

φ *

g bazického dusičnanu kovu, jako je bazický dusičnan měďnatý aj., bylo vloženo do vody a zahříváno na 80 °C po dobu 10 minut. Na konci této doby byla měřena změna vzhledu Produkt mající nízkou tepelnou stálost při tomto tepelném působení zčernal.

8) Test tepelné stálosti (podíl hmotnostní ztráty)

Plynotvomý prostředek (obsahující 40 g plynotvomého činidla) byl vložen do hliníkové nádoby pro změření celkové hmotnosti. Hmotnost vzorku před testem byla definována jako celková hmotnost minus hmotnost hliníkové nádoby. Hliníková nádoba naplněná vzorkem byla umístěna v silnostěnném kontejneru (o vnitřním objemu 118,8 ml), který byl pak uzavřen a umístěn do lázně termostatované na 110 °C. Tehdy byl kontejner udržován v uzavřeném stavu pomocí pryžového těsnění a svorky. Po uplynutí předem stanovené doby byl silnostěnný kontejner vyjmut z termostatované lázně. Po jeho zchladnutí na pokojovou teplotu byl otevřen a hliníková nádoba z něj vyjmuta. Byla stanovena celková hmotnost vzorku včetně jeho hliníkové nádoby, a rozdíl (celková hmotnost minus hmotnost hliníkové nádoby) byl pokládán za hmotnost vzorku po testu. Změna hmotnosti pak byla stanovena srovnáním hmotnosti před testem a hmotnosti po testu, čímž byl zjištěn podíl hmotnostní ztráty a vyhodnocena tepelná stálost. Podíl hmotnostní ztráty byl vypočten jako [(hmotnost plynotvomého činidla před testem hmotnost plynotvomého činidla po testu)/hmotnost plynotvomého činidla před testemjxlOO.

Srovnávací příklad 1

241,6 g (1,00 mol) trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo vloženo do kádinky opatřené míchadlem a pak rozpuštěno v 500 ml destilované vody, která byla za míchání přilita. Výsledný roztok byl zahřát na 60 °C. Během jedné hodiny byl za míchání přidán po kapkách roztok 84,15 g (1,50 mol) hydroxidu draselného v 500 ml destilované vody. Poté, co bylo přidávání vodného roztoku hydroxidu draselného dokončeno, byla směs míchána 30 minut při 60 °C. Výsledná gelovitá sraženina byla odfiltrována při laboratorní teplotě a promyta destilovanou vodou. Získaný bazický dusičnan měďnatý byla bleděmodrá pevná látka. Pevná látka obsahovala určité množství šedého materiálu a její filtrovatelnost byla špatná. Když byla část promytého produktu vysušena na vzduchu při 110°C, produkt úplně zčernal, během sušicího kroku byl pozorován rozklad a tepelná stálost byla velmi špatná. Zbylý promytý produkt byl sušen při 110°C za » ♦ * · · • · • ftft · ft ♦ ft ftft • ftft

-28- .· ··:

• •ftft ft sníženého tlaku 1333,22 Pa (10 mmHg) za vzniku bazického dusičnanu kovu. Výsledky měření jsou v tabulce 1.

Příklad 1

36,3 g trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo vloženo do kádinky opatřené míchadlem a pak rozpuštěno ve 100 ml destilované vody, která byla za míchání přilita. Výsledný roztok byl zahřát na 60 °C. Během jedné hodiny byl za míchání přidán roztok 18,9 g.hydrogenuhličitanu sodného v 240 ml vody. Poté, co bylo toto přidávání dokončeno, byla směs za míchání ponechána zrát 60 minut při 60 °C. Výsledná gelovitá sraženina byla odfiltrována při laboratorní teplotě a promyta destilovanou vodou. Tak byla získána bleděmodrá pevná látka mající velmi dobrou filtrovatelnost. Když byla část promytého produktu vysušena na vzduchu při 110°C, produkt si zachoval bleděmodrou barvu a jeho tepelná stálost byla velmi dobrá. Zbylý promytý produkt byl sušen při 110°C za sníženého tlaku 1333,22 Pa za vzniku bazického dusičnanu měďnatého v množství 17,4 g (výtěžek 96,5 %). Výsledky měření jsou v tabulce 1.

Příklad 2

36,3 g trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo vloženo do kádinky opatřené míchadlem a pak rozpuštěno ve 100 ml destilované vody, která byla za míchání přilita. Výsledný roztok byl zahřát na 80 °C. Během jedné hodiny byl za míchám přidán roztok 18,9 g hydrogenuhličitanu sodného v 240 ml vody. Bezprostředně poté, co bylo toto přidávání dokončeno, byla sraženina odfiltrována a promyta destilovanou vodou, čímž byla získána bleděmodrá pevná látka mající velmi dobrou filtrovatelnost. Když byla část promytého produktu vysušena na vzduchu při 110 °C, produkt si zachoval bleděmodrou barvu a jeho tepejná stálost byla velmi dobrá. Zbylý promytý produkt byl sušen při 110 °C za sníženého tlaku 1333,22 Pa za vzniku bazického dusičnanu měďnatého. Výsledky měření jsou v tabulce 1.

Příklad 3

214,6 g (1,00 mol) trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo vloženo do kádinky opatřené míchadlem a pak rozpuštěno v 500 ml destilované vody, která byla za míchám přilita. Výsledný roztok byl zahřát na 40 °C. Během jedné hodiny byl přidán roztok 126 g (1,50 mol) • · • *

I*

-294

44· · • · · • 44 • 444

4 · 4 · 4 hydrogenuhličitanu sodného v 1000 ml vody. Poté, co bylo přidávám hydrogenuhličitanu sodného dokončeno, byla směs zahřáta na 80 °C a ponechána zrát za míchání 30 minut. Sraženina byla odfiltrována, promyta a sušena za vzniku bleděmodrého bazického uhličitanu měďnatého. Výsledky měření jsou v tabulce 1.

Příklad 4

Bleděmodrý bazický uhličitan měďnatý byl získán stejným způsobem jako v příkladu 1 stou změnou, že množství hydrogenuhličitanu sodného bylo 21,4g. Výsledky měření jsou v tabulce 1.

Srovnávací příklad 2

241,6 g (1,00 mol) trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo vloženo do kádinky opatřené míchadlem a pak rozpuštěno v 1000 ml destilované vody, která byla za míchání přilita. Výsledný roztok byl zahřát na 95 °C. V malých dávkách bylo přidáno 123,0 g (1,50 mol) bezvodého octanu sodného. Poté, co bylo přidávání octanu sodného dokončeno, byla směs dále míchána 30 minut. Výsledná sraženina byla odfiltrována při laboratorní teplotě, promyta a sušena za vzniku bleděmodré pevné látky v množství 84,7 g (výtěžek přibližně 70,5 %). Tento výtěžek však byl ve srovnání s příkladem 1 nízký. Výsledky měření jsou v tabulce 1.

Tabulka 1

	Teplota, při které začíná pokles hmotnosti (°C)	Tepelná stálost
Srovnávací příklad 1	215	bleděmodrá -> černá
Příklad 1	220	í bleděmodrá (bez změny barvy)
Příklad 2		bleděmodrá (bez změny barvy)
Příklad 3	223	bleděmodrá (bez změny barvy)
Příklad 4		bleděmodrá (bez změny barvy)
Srovnávací příklad 2	219	bleděmodrá -> světle šedá

• · • · · • · · * · · ·

A ······ • · · ·· • <

• .« · ·

Ι· · · ·· ····

-30Příklad 5

36,3 g trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo vloženo do kádinky opatřené míchadlem a pak rozpuštěno ve 20 ml destilované vody, která byla za míchání při laboratorní teplotě (20 °C) přilita, za vzniku roztoku. Výsledný roztok byl zahřát na 80 °C. Během 1,5 hodiny byl po kapkách při laboratorní teplotě přidán roztok 18,9 g hydrogenuhličitanu sodného v 240 ml vody. Poté, co bylo toto přidávám dokončeno, směs byla ponechána zrát za míchání při laboratorní teplotě po dobu 2 hodin. Výsledná sraženina byla odfiltrována, promývána destilovanou vodou do neutrální reakce filtrátu a sušena při 110 °C za sníženého tlaku 1333,22 Pa, dokud nebylo dosaženo konstantní hmotnosti za vzniku 16,0 g bazického dusičnanu měďnatého ve formě částic koagulovaných do „chrysantémovitého“ tvaru. Výsledky měření jsou v tabulce 2. Snímky z řádkovacího elektronového mikroskopu, získané pro bazický dusičnan měďnatý připravený podle příkladu 5, jsou na obrázku 1 (zvětšení 10 OOOx), obrázku 2 (zvětšení 10 OOOx), obrázku 3 (zvětšení 500x) a obrázku 4 (zvětšení 2000x).

Příklad 6

24,2 g trihydrátu dusičnanu měďnatého bylo rozpuštěno ve 105 ml vody, načež byl po kapkách při 60 °C během 1 hodiny přidán za míchání roztok 12,6 g hydrogenuhličitanu sodného v 240 ml vody. Poté, co bylo toto přidávání dokoňčeno, byla směs ponechána zrát za nepřetržitého míchání při 60 °C po dobu 1 hodiny za vzniku sraženiny. Výsledná sraženina byla promyta čistou vodou do neutrální reakce filtrátu a sušena horkým vzduchem při 110 °C, dokud nebylo dosaženo konstantní hmotnosti. Výsledky měření jsou v tabulce 2.

Příklad 7 ‘

Roztok 90,5 g dusičnanu měďnatého v 50 g vody byl kontinuálně během 5,5 hodiny přidáván ke 200 g vody upravené kyselinou dusičnou na pH 3,8 a udržované na 5 °C. Během této doby byl přidán roztok 47,5 g hydrogenuhličitanu sodného v 600 g vody tak, aby pH bylo udržováno mezi 5,4 a 5,6. Poté, co bylo toto přidávání dokončeno, byla směs odfiltrována, promyta a sušena za vzniku 39,7 g bazického dusičnanu měďnatého. Výsledky měření výsledného bazického dusičnanu měďnatého jsou v tabulce 2 a snímky z řádko vacího elektronového mikroskopu (500x, 2000x a 5000x) jsou na obrázcích 5,6 a 7.

Tabulka 2	-31-	44 4 • · 4 · 4 4 4 · • 444444 • 4 · • * · 4 ·	44 »«·· « 4 * « • 4 «4 4 • 4 · 4 • · ·?. 44 4«· «	i 4 4 · «4 · • 4 4 4 4 4 > · 4 4 4 4
	Forma částic	a) nebo a-1) Průměr částic (pm)	a-2) Specifická plocha povrchu (m2/g)	a-3) Sypná hustota (g/ml)	b) c) Stupeň Teplota, krystalinity při které (pološířka začíná pásu) pokles hmotnosti	d) Obsah nečistot (ppm)
Příklad 5	Koagulované částice 1	10-20	0,53	0,88	0,21	221	100
Příklad 6	Nekoagu- lované částice*2	3-15	3,5	0,40	0,34	22Ó
Příklad 7	Jednoduchý krystal	0,5 - 3		0,45	-	-	-

*1) Částice v příkladu 5 jsou sekudámí částice z koagulo váných základních částic mající částicový průměr 3 až 6 pm.

*2) Nekoagulované částice v příkladu 6 jsou amorfní destičkové krystaly s největší délkou úhlopříčky 3 až 15 pm.

Příklad 8

44,2 hmot. % nitroguanidinu, 52,8 hmot. % bazického dusičnanu měďnatého podle příkladu 5 a 3,0 hmot. % guarové pryskyřice bylo smícháno za vzniku plynotvomého prostředku. Byl změřen podíl hmotnostní ztráty tohoto prostředku. Ten pak činil 0,12 % po 94 hodinách, 0,25 % po 234 hodinách, a 0,36 % po 405 hodinách.

Prostředek podle předkládaného vynálezu je ilustrován konkrétněji odkazem na následující příklady, není však na ně omezen. Symbol NG v tabulkách znamená nitroguanidin, BHTNH3 amonnou sůl bitetrazolu, BHTK draselnou sůl biteírazolu DCDA dikyandiamid, 5-AT označuje 5-aminotetrazol, Zn(5-AT) zinečnatou sůl 5-aminotetrazolu, BCN bazický dusičnan měďnatý [Cu2(NC>3)(OH)3] a CMCNa sodnou sůl karboxymethylcelulosy. Metody měření jsou detailně popsány níže.

Ť

9) Test tepelné stálosti (podíl hmotnostní ztráty)

Plynotvomý prostředek (obsahující 40 g plynotvomého činidla) byl vložen do hliníkové nádoby pro změření celkové hmotnosti. Jako hmotnost vzorku před testem byl vzat rozdíl • φ • ·

-32»· « ·· *ΦΦ· • · « * « · • φ φ · · ··* ·····»* · » φ ♦ · · φ • · · « · * φ · · • » « « • · φ • · ♦ (celková hmotnost - hmotnost hliníkové nádoby). Hliníková nádoba naplněná vzorkem byla umístěna do silnostěnného kontejneru (o vnitřním objemu 118,8 ml) a tento kontejner uzavřen. Kontejner byl udržován v uzavřeném stavu pomocí pryžového těsnění a svorky. Pak byl umístěn do lázně termostatované na 90 °C nebo 110 °C. Po uplynutí 1000 hodin a 400 hodin byl kontejner vytažen z termostatované lázně. Když byl kontejner zchlazen na laboratorní teplotu, byl otevřen a byla z něj vyjmuta hliníková nádoba. Byla stanovena celková hmotnost vzorku včetně hliníkové nádoby a jako hmotnost vzorku po testu byl vzat rozdíl (celková hmotnost - hmotnost hliníkové nádoby). Pro zjištění podílu hmotnostní ztráty byla stanovena změna hmotnosti jako rozdíl hmotnosti před testem a po něm, čímž byla vyhodnocena tepelná stálost. Podíl hmotnostní ztráty byl vypočten jako [(hmotnost plynotvomého činidla před testem - hmotnost plynotvomého činidla po testu)/hmotnost plynotvomého činidla před testem] x 100.

10) Měření koncentrace plynu

Uzavřený kontejner byl po dokončení výšeuvedeného testu tepelné stálosti vložen do polyvinylchloridového pytle naplněného přibližně 2 litry vzduchu a tento pytel byl pak uzavřen. Svorka nacházející se v pytli byla uvolněna a plyn z kontejneru byl vypuštěn do pytle. Plyn v pytli byl ponechán difundovat k dosažení homogenity. Pak byla do pytle vbodnuta detekční hubička a rychle stanovena koncentrace plynu.

11) Měření vnitřního tlaku

Vnitřní tlak v kontejneru naplněném plynotvomým prostředkem byl měřen po provedeném testu tepelné stálosti.

f

Příklady 9 až 17 a srovnávací příklady 3 a 4

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 3. Tam jsou pro tyto prostředky rovněž uvedeny hodnoty spalovací teploty, množství vyvinutého plynu (jednotka „mol/l00 g“ udává počet molů plynu vyvinutého ze 100 g prostředku) a množství vytvořeného CO a NO.

»· « · * «

-33Tabulka 3 ·· * • · · • 99 0 4949

4

9 9 9 »fc 0·»· • ·

Příklad číslo:	Plynotvomý prostředek	Složení (hmot. %)	Spalovací teplota ’ (K)	Tvorba plynu (mol/ 100 g)	Množství vytvořené -ho CO (mol/100 g)	Množství vytvořené -ho NO (mol/100 g)
9	bhtnh3/bcn	28,75/71,25	1835	2,43	l,3xlO'3	7,7x10’5
10	BHTK/BCN	44,52/55,48	1889	1,54	l,38xlO'3	1,4x10'4
11	BHTNH3/BCN/ CMCNa	24,9/72,1/3,0	1785	2,36	1,3x10'3	7,7x10'5
12	BHTNH3/BCN/ CMCNa	22,33/72,67/5	1764	2,32	l,27xl0’3.	6,13xl0’5
13	bhtnh3/bcn/ CMCNa	19,77/73,23/7	1743	2,28	1,2x10'3	4,84x10'5
14	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Fe2O3	25,38/69,72/2,94/1,96	1732	2,38	1,7x10'3	1,6x10’5
15	BHTNH3/BCN/ acetát celulosy	22,79/74,21/3	1770	2,28	1,2x10'3	6,4xl05
16	Zn(5-AT)2/BCN	40/60	1878	2,04	-	-
17	Zn(5-AT)2/BCN /CMCNa	35/62/3	1819	2,03	-	-
3 (srovnávací)	bhtk/kno3	51,44/48,56	2393	1,26	5,1x1ο-4	4,08x10‘3
4 (srovnávací )	bhtk/kno3/c MCNa	30,97/66,03/3,0	2099	2,15	3,0xl0'3	l,2xl0’3

Odtud plyne, že kterákoliv z hodnot spalovacích teplot v příkladech 9 až 17 je podstatně nižší než ve srovnávacích příkladech 3 a 4 a nižší než 1900 K, a že tyto teploty jsou účinné pro snížení množství vytvořeného NO. Dále, tvorba CO a NO je v praxi nepřípustná, pokud množství vytvořeného CO nedosáhne hodnoty 2 x 10'³ mol/100 g nebo nižší a současně množství vytvořeného NO nedosáhne hodnoty 2 x 10'⁴ mol/ip0 g nebo nižší. Je zjištěno, že tyto příklady splňují uvedené podmínky.

Příklady 18 až 23

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 4. Tyto prostředky byly testovány na citlivost ke třem a na citlivost k nárazu podle testovací metody účinnosti výbušnin JIS K 4810-1979. Výsledky jsou v tabulce 4.

-34Tabulka 4

4* * > *

4« » *··« • 4 »♦*» 4 »4 444• 4 · • 4 ·*· « *

44« «· 44 • 4 4 « 4 4 4

4·

4 4 '-4 4 44 44

	Plynotvomý prostředek	Složení (hmot. %)	Citlivost ke třem '(kgf)	Citlivost k nárazu (cm)
Příklad 18	BHTNH3/BCN	28,75/71,25	>36,0	>100
Příklad 19	BHTK/BCN	44,52/55,48	>36,0	70-80
Příklad 20	BHTNH3/BCN/ CMCNa	25,89/71,11/3	>36,0	>80
Příklad 21	NG/BCN/CMCNa	32/60/8	>36,0	>50,
Příklad 22	NG/BCN/guarová pryskyřice	44,2/52,8/3	>36,0	60-70
Příklad 23	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	45,0/47,0/3/5	>36,0	>100

Příklady 24 až 28

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 5. Pro tyto prostředky byly změřeny body tání (přístrojem pro diferenciální termickou analýzu typu TAS vyrobeným firmou Rigaku K. K.), teploty, při kterých začíná ohřev, a teploty, při kterých začíná termogravimetrický hmotnostní pokles. Rychlost vzrůstu teploty při tomto měření byla 20 °C/min, měrnou atmosférou byl plynný dusík a množství vzorku při měření bylo 1 až 2 mg. Výsledky j sou v tabulce 5.

}

Dále, pokud se týče prostředku v příkladu 26, test tepelné stálosti byl proveden následujícím způsobem. Test tepelné stálosti byl proveden tak, že hliníková nádoba naplněná prostředkem byla ponechána stát v termostatované lázni při 110 °C po dobu 400 hodin. Podíl hmotnostní ztráty byl změřen jako rozdíl hínotnosti prostředku před a po testu a tak byla vyhodnocena tepelná stálost. Výsledkem bylo zjištění, že podíl hmotnostní ztráty činí pouze -0,31 %, a nebyla pozorována žádná změna vzhledu. ’ to • # ··· ····

-35Tabulka 5 • to to toto* ·« ···· to· toto • · · · · · · • · ··· ·· · * · · · to · to · to· > · · · toto to·· 'toto ·*··

	Plynotvomý prostředek	Složení (hmot. %)	Bod tání '(°C)	Teplota, pří které začíná tepelný rozklad	Teplota, při které začíná TG hmotnostní pokles
Příklad 24	nhtnh3/bcn	28,75/71,25	208	230	216
Příklad 25	NHTK/BCN	44,52/55,48	198	362	201
Příklad 26	NG/BCN/CMCNa	32/60/8	-	216,6	209,5
Příklad 27	NG/BCN/CMCNa	43,9/53,1/3	-	221,5	204,8
Příklad 28	Zn(5-AT)2/BCN	40/60	-	221,3	221,3

Příklady 29 až 40

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 6. Každý z těchto prostředků byl vylisován do pramence. Rychlost hoření byla měřena v dusíkové atmosféře při tlaku 4900, 6860 nebo 8820 kPa. V tabulce 6 je uvedena rychlost hořem při 6860 kPa a tlakový index pro 4900 až 8820 kPa.

9 9 9 9

9 9 9 • 9

Tabulka 6	-36-	9 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9	9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 · · · 9 9
Plynotvomý prostředek	Složení (hmot. %)	Rychlost hoření (mm/s)	Tlakový index
Příklad 29 BHTNH3/BCN	28,75/71,25	-14,48	0,16
Příklad 30 BHTK/BCN	44,52/55,48	27,92	0,20
Příklad 31 BHTNH3/BCN/CMCNa	25,89/71,11/3	14,99	0,15
Příklad 32 NG/BCN/CMCNa	28/64/8	7,9	0,33
Příklad 33 NG/BCN/CMCNa	30/62/8	8,9	0,29
Příklad 34 NG/BCN/CMCNa	32/60/8	9,7	' 0,44
Příklad 35 NG/BCN/guarová pryskyřice	44,2/52,8/3	10,8	0,58
Příklad 36 NG/BCN/guarová pryskyřice/KN O3	44,3/52,2/3/0,5	11,0	0,53
Příklad 37 NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,4/51,6/3/1	12,0	0,64
Příklad 38 NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,6/50,4/3/2	11,8	0,71
Příklad 39 NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,7/49,3/3/3	15,7	0,48
Příklad 40 NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	45,0/47,0/3/5	17,8	0,41

Jak je uvedeno výše, příslušné hodnoty uveděné v příkladech 18 až 40 ukazují, že prostředky v těchto příkladech splňují praktické podmípky kladené na plynotvomý prostředek pro nadouvací zařízení.

Příklady 41 až 63 í

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 7. Každý z těchto prostředků byl vylisován do 2 g pramence. Tento pramenec byl umístěn do

Tabulka 7

-37• · · ··

	Receptura	Složení (hmot. %)	NO2 (ppm)	NO (ppm)	CO (ppm)	co2 (Ppm)
Příklad 41	NG/BCN/CMCNa	49,3/49,7/1	0	8	360	2200
Příklad 42	NG/BCN/CMCNa	47,1/50,9/2	0	12	320	2500
Příklad 43	NG/BCN/CMCNa	41,9/55,1/3	0	65	60	3000
Příklad 44	NG/BCN/CMCNa	42,9/54,1/3	0	55	110	2800
Příklad 45	NG/BCN/CMCNa	43,9/53,1/3	0	17	250	2500
Příklad 46	NG/BCN/CMCNa	44,9/52,1/3	0	12	340	3000
Příklad 47	NG/BCN/CMCNa/ A1(OH)3 ,	42,5/49,5/3/5	0	1	300	2600
Příklad 48	NG/BCN/CMCNa/ A1(OH)3	40/47/3/10	0	0	240	2300
Příklad 49	NG/BCN/CMCNa/ A1(OH)3	37,5/44,5/3/15	0	1	380	2100
Příklad 50	NG/BCN/CMCNa/ A1(OH)3	35/42/3/20	0 ,	3	160	2000
Příklad 51	NG/BCN/CMCNa/ Co(OH)2	42,5/49,5/3/5	0	3	240	2600
Příklad 52	NG/BCN/CMCNa/ Co(OH)2	40/47/3/10	0	0	180	2200
Příklad 53	NG/BCN/CMCNa/ Co(OH)2	37,5/44,5/3/15	0	1	200	2200
Příklad 54	NG/BCN/CMCNa/ Co(OH)2	35/42/3/20	0 !	1	180	2000
Příklad 55	NG/BCN/CMCNa/ japonská kyselá hlinka	42,5/49,5/3/5	0	0	290	2100
Příklad 56	NG/BCN/CMCNa/ slída	42,5/49,5/3/5 í	0	0	290	2100
Příklad 57	NG/BCN/CMCNa/ CaCO3	42,5/49,5/3/5	0 í	5	270	2200
Příklad 58	NG/BCN/CMCNa/ A12O3	42,5/49,5/3/5	0	2	310	2900
Příklad 59	NG/BCN/CMCNa/ SiO2	42,5/49,5/3/5	0	1	310	2100
Příklad 60	NG/BCN/guarová pryskyřice	44,2/52,8/3 1	0	8	410	2500
Příklad 61	NG/BCN/guarová pryskyřice/KN O3	44,4/51,6/3/1	0	5	320	2000
Příklad 62	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,7/49,3/3/3	0	1	350	1900
Příklad 63	N G/BCN/guarová	45,0/47,0/3/5	0	3	320	2000

pryskyřice/KN 0₃ • ·· ·

uzavřené bomby mající vnitřní objem 1 litr a vnitřní prostor této bomby byl pročištěn proudem dusíku. Poté byla bomba naplněna dusíkem na tlak 6860 kPa. Pramenec byl zapálen elektronicky pomocí nichromového drátu a úplně spálen. Přibližně 20 s po elektronickém zapálení byly plynné spaliny odebrány do vzorkovacího pytle na plyny a pomocí detekční trubice byly rychle stanoveny koncentrace NO₂, NO, CO a CO₂.

Příklady 64 až 83 .

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 8, a podobně jako v příkladech 41 až 63 byly stanoveny koncentrace NO₂, NO, CO a CO₂.

Příklady 84 až 102

Byly připraveny plynotvomé prostředky, jejichž receptury jsou uvedeny v tabulce 9. Spalovací teplota a množství uvolněného plynu (jednotka „mol/100 g“ znamená počet molů plynu vytvořeného ze 100 g prostředku) z těchto prostředků podle teoretických výpočtů jsou v tabulce 9.

Příklad 103

Plynotvomý prostředek obsahující 44,2 hmot. % NG, 52,8 hmot. % BCN a 3 hmot. % guarové pryskyřice byl připraven a testován pa tepelnou stálost následujícím způsobem. Bylo zjištěno, že podíl hmotnostní ztráty při 110°C a 214 hodinách byl 0,27 % a podíl hmotnostní ztráty při 110 °C a 408 hodinách byl 0,45 %. í

Příklady 104 až 111

Byl připraven plynotvomý prostředek, jehož receptura je uvedena v tabulce 10, kde jsou rovněž uvedeny položky měřené podobně jako v příkladech 9 až 103.

-39Tabulka 8

	Receptura	Složení (hmot. %)	no2 (PPm)	NO (ppm)	CO (ppm)	CO2 (Ppm)
Příklad 64	bhtnh3/bcn/ CMCNa	24,89/72,11/3	0	32	220	2200
Příklad 65	bhtnh3/bcn/ CMCNa	25,89/71,11/3	0	12	330	2000
Příklad 66	BHTNH3/BCN/ CMCNa	26,89/70,11/3	0	10	400	1950
Příklad 67	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Fe2O3	23,61/68,39/3/5	0	22	240	2050
Příklad 68	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Fe2O3	23,78/53,22/3/20	0	5	180	1100
Příklad 69	bhtnh3/bcn/ CMCNa/CuÚ	24,00/53,00/3/20	0	19	280	1500
Příklad 70	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Co3O4	24,78/67,22/3/5	0	10	200	1900
Příklad 71	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Co3O4	24,75/62,25/3/10	0	6	220	1900
Příklad 72	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Co3O4	23,51/53,49/3/20	0	2	210	1800
Příklad 73	bhtnh3/bcn/ CMCNa/MnO2	26,87/60,13/3/10	0	8	360	1800
Příklad 74	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Co(OH)2	20,24/56,76/3/20	0	7	110	1800
Příklad 75	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Co(OH)2	23,24/53,76/3/20	0	2	190	1700
Příklad 76	bhtnh3/bcn/ CMCNa/Al(OH)3	24,24/52,76/3/20	“0	11	180	1900
Příklad 77	bhtnh3/bcn/ CMCNa/A1(OH)3	25,12/61,88/3/10	0	4	190	1600
Příklad 78	BHTNH3/BCN/ CMCNa/CaCO3	22,24/54,76/3/20	0	20	190	1700
Příklad 79	BHTNH3/BCN/ HPC/ Co(OH)2	23,13/55,87/1/20	0	5	130	1600
Příklad 80	BHTNH3/BCN/ HPC/A1(OH)3	23,13/55,87/1/20	0 í	22	60	1700
Příklad 81	BHTNH3/BCN/ CMCNa/CoCO3	22,24/54,76/3/20	0	1	200	2000
Příklad 82	BHTNH3/BCN/ CMCNa/bazický uhličitan zinečnatý	22,24/54,76/3/20	0	3	200	1800
Příklad 83	BHTNH3/BCN/ CMCNa/bazický uhličitan měďnatý	24,80/52,20/3/20	0	12	220	2000

•« · «····· ·· ·· • φ φ φ » · · · φ · φφφ φ φφφφ φ φ * φ φφφφφφ φ φφφ φ φ

Tabulka 9	-40-	Φ φ φφ φφφφ • ΦΦΦ Φ ΦΦ ····* ΦΦ ··· ·
	Receptura	Složení (hmot. %)	Spalovací teplota (Κ)	Vývin plynu (mol/100g)
Příklad 84	NG/BCN/guarová pryskyřice	44,2/52,8/3	2168	2,76
Příklad 85	NG/BCN/guarová pryskyřice	45,2/51,8/3	2156	2,80
Příklad 86	NG/BCN/guarová pryskyřice	46,2/50,8/3	2145	2,84
Příklad 87	NG/BCN/guarová pryskyřice	41,9/54,1/4	2131	2,72
Příklad 88	NG/BCN/guarová pryskyřice	42,8/53,2/4	2121	2,76
Příklad 89	NG/BCN/guaťová pryskyřice	43,8/52,2/4	2110	2,80
Příklad 90	NG/BCN/guarová pryskyřice	39,5/55,5/5	2096	2,69
Příklad 91	NG/BCN/guarová pryskyřice	40,5/54,5/5	2084	2,73
Příklad 92	NG/BCN/guarová pryskyřice	41,5/53,5/5	2073	2,77
Příklad 93	NG/BCN/guarová pryskyřice	37,1/56,9/6	2059	2,65
Příklad 94	NG/BCN/guarová pryskyřice	38,1/55,9/6	2048	2,69
Příklad 95	NG/BCN/guarová pryskyřice	39,1/54,9/6 ,	2036	2,73
Příklad 96	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,3/52,2/3/0,5	2167	2,76
Příklad 97	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,4/51,6/3/1	2165	2,76
Příklad 98	NG/BCN/guarová pryskyřice/KN O3	44,5/51,0/3/1,5	2164	2,76
Příklad 99	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,6/50,4/3/2 t	2163	2,76
Příklad 100	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,7/49,3/3/3	2162	2,75
Příklad 101	NG/BCN/guarová pryskyřice/KNO3	44,9/48,1/3/4	2160	2,75
Příklad 102	NG/BCN/guarová pryskyřice/KN O3	45,0/47,0/3/5	2159	2,75

• *

-41Tabulka 10

Příklad č.	Receptura a složení (hmot. %)	Rych- lost hořem (mm/s)	Tlakový Spalo-	Vý- voj plynu	Tepelný obsah (J/g)	Vytvo- řené množství CO (mol/ 100 g)	Vytvo- řené množství NO (mol/ 100 g)
index	vací teplota (K)
104	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 43,7/52,3/3/1	12,30	0,35	2156	2,73	2920	0,0495	2,05x10-4
105	NG/BCN/guarová piyskyřice/SiO2 43,2/51,8/3/2	12,88	0,31	2145	2,70	2900	0,0492	l,81xl0'4
106	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 , 42,7/51,3/3/3	13,11	0,32	2136	2,66	2874	0,0417	1,92x1 θ’4
107	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 42,2/50,8/3/4	13,83	0,29	2122	2,65	2849	0,0486	1,40x1ο-4
108	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 41,7/50,3/3/5	13,61	0,31	2110	2,62	2828	0,0483	1,23x1ο-4
109	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 40,7/49,3/3/7	13,68	0,22	2087	2,56	5312	0,0477	7,23x10-5
110	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 39,8/48,2/3/9	14,45	0,23 í	2062	2,51	2732	0,0495	6,78x1ο-4
111	NG/BCN/guarová pryskyřice/SiO2 38,8/47,2/3/11	13,71	0,22	2038	2,45	2682	0,0489	5,12xl0-5

• ·

Claims (3)

1. Bazický dusičnan kovu splňující alespoň jeden z následujících požadavků:

a) průměr částic je 0,5 až 40 pm,

b) stupeň krystalinity vyjádřený pološířkou pásu rentgenové difrakce je 0,35 deg nebo méně,

c) teplota, při které podle TG-DTA analýzy začíná pokles hmotnosti, je 220 °C nebo vyšší,

d) obsah nečistot je 1000 ppm nebo méně, vztaženo na atom Na.

2. Bazický dusičnankovu podle nároku 1, kterým je bazický dusičnan měďnatý.

3. Plynotvomý prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje bazický dusičnan kovu podle nároků 1 nebo 2.

4. Způsob výroby bazického dusičnanu kovu, vyznačující se tím, že obsahuje krok, kdy dusičnan kovu reaguje s hydrogenuhličitanem alkalického kovu.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že dusičnan kovu je alespoň jedna sůl kovu vybraného ze skupiny tvořené kobaltem, mědí, zinkem, manganem, železem, molybdenem, vismutem a cérem.

6. Způsob podle nároků 4 nebo 5,vyznačující se tím, že dusičnanem kovu je dusičnan měďnatý.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že dusičnan měďnatý je popsán vzorcem I

Cu(NO₃)₂.nH2O (I) kdenjeOažó.

8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků4 až 7, vyznačující se tím, že alkalickým kovem hydrogenuhličitanu alkalického kovu je alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené sodíkem, draslíkem, lithiem, rubidiem a cesiem.

9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků4 až 8, vyznačující se tím, že hydrogenuhličitanem alkalického kovu je hydrogenuhličitan sodný nebo hydrogenuhličitan draselný.

10. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje palivo a bazický dusičnan kovu, přičemž bazický dusičnan kovu splňuje alespoň jeden z požadavků, vybraný z následujících požadavků a-1) až a-3):

a-1) průměr částic je 0,5 až 40 gm, • ·

-43a-2) specifická plocha povrchu částic je 0,4 až 6,0 m²/g, a-3) sypná hustota částic je 0,4 g/ml nebo více.

11. Plynotvomý prostředek podle nároku 10,vyznačující se tím, že obsahuj e palivo a bazický dusičnan kovu, přičemž bazický dusičnan kovu splňuje alespoň jeden požadavek vybraný z požadavků a-1) až a-3), a dále b) až d):

b) stupeň krystalinity vyjádřený pološířkou pásu rentgenové difrakce je 0,35 deg nebo méně,

c) teplota, při které podle TG-DTA analýzy začíná pokles hmotnosti, je 220 °C nebo vyšší,

d) obsah nečistot je 1000 ppm nebo méně, vztaženo na atom Na.

12. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje palivo a bazický dusičnan kovu, přičemž bazický dusičnan kovu je ve formě sekundárních částic vzniklých koagulací základních částic, kdy sekundární částice splňují alespoň jeden z následujících požadavků a-1) až a-3:

a-1) průměr částic je 0,5 až 40 pm, a-2) specifická plocha povrchu částic je 0,4 až 6,0 m²/g, a-3) sypná hustota částic je 0,4 g/ml nebo více.

13. Plynotvomý prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že obsahuje palivo a bazický dusičnan kovu, přičemž bazický > dusičnan kovu splňuje alespoň jeden požadavek vybraný z požadavků a-1) až a-3) a dále b) až d):

b) stupeň krystalinity vyjádřený pološířkou pásu rentgenové difrakce je 0,35 deg nebo méně,

c) teplota, při které podle TG-DTA analýzy začíná pokles hmotnosti, je 220 °C nebo vyšší,

d) obsah nečistot je 1000 ppm nebo méně, vztaženo na atom Na.

14. Plynotvomý prostředek podle nároků 12 nebo 13, v y z n a č u j í c í se tím, že bazický dusičnan kovu ve formě sekundárních částic je tvořen koagulací velkého množství základních částic majících tvar jehliček až destiček a/nebo kuliček až jim podobných tvarů.

15. Plynotvomý prostředek podle nároků 10 až 14, v y z n a č u j í c í se tím, že palivem je dusíkatá sloučenina.

16. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků lOaž 15, vyznačující se tím, že palivo je vybráno ze skupiny tvořené guanidinovými deriváty, azolovými deriváty, triazinovými deriváty a komplexy přechodových kovů.

• 9 * ««· ··♦·»· • « · · · · · • · · · ···· 9 9 ·

.. · ···· ··· · · 9 · ·

-44- · · ·· ί···· ···· * · · ·*·^: ·· · ···

17. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků lOaž 16, vyznačující se tím, že palivem je nitroguanidin.

18. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků lOaž 17, vyznačující se tím, že bazickým dusičnanem kovu je bazický dusičnan měďnatý.

19. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků lOaž 18,vyznačuj ící se tím, že dále obsahuje aditivum.

20. Plynotvomý prostředek podle nároku 19, vyznačující se tím, že aditivem je guarová pryskyřice.

21. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 10 až 20, v y z n a č u j í c í se tím, že jeho podíl hmotnostní ztráty je 2,0hmot. % nebo méně, je-li ponechán stát na vzduchu při teplotě 110 °C po dobu 400 hodin.

22. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje palivo a bazický dusičnan kovu, jak je uvedeno v nároku 1 nebo bazický dusičnan kovu získaný způsobem podle nároku 4.

23. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a) alespoň jeden guanidinový derivát vybraný ze skupiny tvořené deriváty tetrazolu, guanidinem, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem, dikyandiamidem, nitroaminoguanidinem a dusičnanem nitroaminoguanidinu a b) bazický dusičnan kovu.

24. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a) alespoň jeden guanidinový derivát vybraný ze skupiny tvořené deriváty tetrazolu, guanidinem, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem, dikyandiamidem, nitroaminoguanidinem a dusičnanem nitroaminoguanidinu, b) bazický dusičnan kovu a c) pojivo a/nebo struskotvomé činidlo.

25. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a)deriváty tetrazolu, deriváty guanidinu nebo jejich směsi, b) bazický dusičnan kovu a d) činidlo zlepšující spalování. í

26. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a) deriváty tetrazolu, deriváty guanidinu nebo jejich směsi, b) bazický dusičnan kovu, c) pojivo a/nebo struskotvomé činidlo a d) činidlo zlepšující spalování.

27. Plynotvomý prostředek podle nároků 25 nebo 26, v y z n a č u j í c í se tím, že d) činidlo zlepšující spalování je složkou pro zlepšení spalovacích vlastností celého plyňotvomého prostředku, včetně rychlosti hoření, doby trvání spalování a zápalnosti.

28. Plynotvomý prostředek podle nároků 25, 26 a 27, v y z n a č u j í c í se tím, že d) činidlem zlepšujícím spalování je alespoň jedno činidlo vybrané ze skupiny tvořené nitridem • ft

-45• *····· ft· • · ft · ft • · · ft · · · ·· · ······ · · · · · · • · · > · · · • ·· ♦ ···.' · · ftftftft křemíku, oxidem křemičitým, dusitanem, dusičnanem, chlorečnanem nebo chloristanem alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin (KNO3, NaNO₃, KCIO4), bazickým oxidem železitým FeO(OH), oxidem mědi, oxidem zinečnatým, oxidem kobaltu a oxidem manganu.

29. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a) deriváty tetrazolu, deriváty guanidinu nebo jejich směsi a b) bazický dusičnan kovu a splňuje alespoň jeden z následujících požadavků 1) až 3):

1) podíl hmotnostní ztráty plynotvomého prostředku v případě, že plynotvomý prostředek je uchováván v uzavřeném prostoru při 90 °C po dobu 1000 hodin .nebo při 110 °C po dobu 400 hodin je 2,0 % nebo méně,

2) koncentrace stopových plynů obsažených v plynné směsi vzniklé spálením plynotvomého prostředku, stanovené měřením v nádrži o objemu 2800 litrů, Činí 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO2 a 100 ppm nebo méně pro NH₃,

3) maximální vnitřní tlak v generátoru plynů při spalování plynotvomého prostředkuje 7840 až 22 500 kPa.

30. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a) deriváty tetrazolu, deriváty guanidinu nebo jejich směsi, b) bazický dusičnan kovu a c) pojivo a/nebo struskotvomé činidlo, a splňuje alespoň jeden z následujících požadavků 1) až 3):

1) podíl hmotnostní ztráty plynotvomého prostředku v případě, že plynotvomý prostředek je uchováván v uzavřeném prostoru při 90 °C po dobu 1000 hodin nebo při 110 °C po dobu 400 hodin je 2,0 % nebo méně,

2) koncentrace stopových plynů obsažených v plynné směsi vzniklé spálením plynotvomého prostředku, stanovené měřením, v nádrži o objemu 2800 litrů, činí 400 ppm nebo méně pro CO, 40 ppm nebo méně pro NO, 8 ppm nebo méně pro NO2 a 100 ppm nebo méně pro NH₃, í

3) maximální vnitřní tlak v generátoru plynů při spalování plynotvomého prostředkuje 7840 až 22 500 kPa.

31. Plynotvomý prostředek podle nároků 29 nebo 30, vyznačující se tím, že dále obsahuje d) činidlo zlepšující spalování podle ňároků 5 nebo 6.

32. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 23 až31,vyznačující se tím, že derivátem tetrazolu jako složkou a) je alespoň jeden derivát vybraný ze skupiny tvořené tetrazolem, 5-aminotetrazolem, 5,5’-bi-lH-tetrazolem, 5-nitroaminotetrazolem, zinečnatou solí 5-aminotetrazolu, měďnatou solí 5-aminotetrazolu, bitetrazolem, draselnou solí ··· *♦·>»» ·· titi * · · ti ti ti · ti * ti ti •titi ti ti ti titi ti ti · • ···· · · · · · · ti ti ~ΤΌ” ti··· ti ·· · · ·:' ti · · · · · bitetrazolu, sodnou solí bitetrazolu, hořečnatou solí bitetrazolu, vápenatou solí bitetrazolu, diamonnou solí bitetrazolu, měďnatou solí bitetrazolu a melaminovou solí bitetrazolu.

33. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 25 až 31, vyznačující se tím, že guanidinovým derivátem jako složkou a) je alespoň jeden derivát vybraný ze skupiny tvořené guanidinem, dusičnanem mono-, di- nebo triaminoguanidinu, dusičnanem guanidinu, uhličitanem guanidinu, nitroguanidinem, dikyandiamidem a dusičnanem nitroaminoguanidinu.

34. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 23 až 33, vyznačující se tím, že bazickým dusičnanem kovu jako složkou b) je alespoň jeden vybraný že skupiny tvořené bazickým dusičnanem měďnatým, bazickým dusičnanem kobaltu, bazickým dusičnanem zinečnatým, bazickým dusičnanem manganu, bazickým dusičnanem železa, bazickým dusičnanem molybdenu, bazickým dusičnanem vismutu a bazickým dusičnanem céru.

35. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 23 až 34, v y z ή a č u j í c í se tím, že složkou b) je směs bazického dusičnanu kovu a alespoň jednoho jiného oxidačního činidla.

36. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 23 až 35, vyznačující se tím, že složkou b) je směs bazického dusičnanu kovu a alespoň jednoho jiného oxidačního činidla, které zahrnuje dusičnan alkalického kovu.

37. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 23 až 36, v y z n a č, u j í c í se t í m, ž e složkou b) je směs, přičemž dusičnanem alkalického kovu obsaženým jako alespoň j edno j iné oxidační činidlo j e dusičnan draselný. '

38. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 23 až 37, vyznačující se tím, že je-li složkou b) směs, pak obsah bazického dusičnanu kovu ve směsi je 55 až 99,9 hmot. %.

39. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 24, 26, 27, 28 a 30 až 38, vyznačující se tím, že pojivo jako složka c) není zesíťovatelnc.

40. Plynotvomý prostředek podle kteréhokoliv z nároků 24, 26, 27, 28 a 30 až 38, vyznačující se tím, že pojivo a/nebo struskotvomé činidlo jako složka c) není zesíťovatelné a je jím alespoň jedna látka vybraná ze skupiny tvořené karboxymethylcelulosou, sodnou solí karboxymethylcelulosy, draselnou ’solí karboxymethylcelulosy, amonnou solí karboxymethylcelulosy, acetátem celulosy, acetát-butylátem celulosy, methylcelulosou, ethylcelulosou, hydroxyethylcelulosou, ethylhydroxyethylcelulosou hydroxypropylcelulosou, karboxymethylethylcelulosou, jemnou krystalickou celulosou, poly(akrylamidem), aminovanými sloučeninami poly(akrylamidu), hydrazidem poly(akrylové kyseliny), kopolymerem akrylamidu • ·

-47·· ··*· ·· ·· • · · · » · · • · · β · 9 9 9 ··· · · · · 9

9 9 9-ζ 9 9 9

9 9 ·»· ?- ···«·· a kovové soli kyseliny akrylové, kopolymerem akrylamidu a esteru kyseliny akrylové, poly(vinylalkoholem), akrylátovým kaučukem, guarovou pryskyřicí, škrobem, polysacharidy včetně škrobu, křemíkem, disulfidem molybdenu, japonskou kyselou hlinkou, talkem (klouzkem), bentonitem, infuzoriovou hlinkou, kaolinem, stearátem vápenatým, oxidem křemičitým, oxidem hlinitým, křemičitanem sodným, dusičnanem křemíku, karbidem křemíku, hydrotalkitem, slídou, oxidem kovu, hydroxidem kovu, uhličitanem kovu, bazickým uhličitanem kovu a molybdenanem.

41. Plynotvomý prostředek podle nároku 40, v y z n a č u j í c í se -tím, že oxidem kovu jako složkou c) je alespoň jeden oxid vybraný ze skupiny tvořené oxidem mědi, oxidem železa, oxidem zinečnatým, oxidem kobaltu, oxidem manganu, oxidem molybdenu, oxidem nikelnatým a oxidem vismutu, hydroxidem kovu je alespoň jeden hydroxid vybraný ze skupiny tvořené hydroxidem kobaltu a hydroxidem hliníku, uhličitanem kovu nebo bazickým uhličitanem kovu je alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené uhličitanem vápenatým, uhličitanem kobaltu, bazickým uhličitanem zinečnatým a bazickým uhličitanem měďnatým, a molybdenanem je alespoň jeden vybraný ze skupiny tvořené molybdenanem kobaltu a molybdenanem amonným.

42. Plynotvomý prostředek podle nároku 23, vyznačující se tím, že obsahuje a) diamonnou sůl bitetrazolu a b) bazický dusičnan měďnatý.

43. Plynotvomý prostředek podle nároku 42, vyznačující se tím, že obsahuje 15 až 45 hmot. % a)diamonné soli bitetrazolu a 55 až 85 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého.

44. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje

a) diamonnou sůl bitetrazolu, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy. /

45. Plynotvomý prostředek podle nároku 44, vyznačuj íc í se tím, že obsahuje 15 až 40 hmot. % a)diamonné soli bitetrazolu, 45 až 80hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého a 0,1 až 15 hmot. % c) sodné soli karboxymethylcelulosy.

46. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, vy zn ač uj í c í se tím, že obsahuje a) diamonnou sůl bitetrazolu, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c), jak je uvédena v nárocích 39, 40 nebo 41, s výjimkou uvedené složky c-1).

47. Plynotvomý prostředek podle nároku 46, vy znač uj í c í se tím, že obsahuje 15 až 35 hmot. % a)diamonné soli bitetrazolu, 30 až 70 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého, 0,1 až 15 hmot. % c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy a 1 až 45 hmot. % c-2).

-48• toto toto to toto to toto toto • · · · · · · · · · • · · · · > · · · · * ····»·· · · · · « to • · toto ♦ · · · to · to to · ·· toto·-.' ·* ····

48. Plynotvomý prostředek podle nároku 23, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje a) nitroguanidin a b) bazický dusičnan měďnatý.

49. Plynotvomý prostředek podle nároku 48, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje 30 až 70 hmot. % a) nitroguanidinu a 30 až 70 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého.

50. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, v yzn ač uj í c í se tím, že obsahuje a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy.

51. Plynotvomý prostředek podle nároku 50, vyznačující se tím, že obsahuje 15 až 55 hmot. % a) nitroguanidinu, 45 až 70 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého a 0,1 až 15 hmot. % c) sodné soli karboxymethylcelulosy.

52. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, vyznačující se tím, že obsahuje a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c), jak je uvedena v nárocích 39,40 nebo 41, s výjimkou uvedené složky c-1).

53. Plynotvomý prostředek podle nároku 52, V y z n a ě u j í c í se tím, že obsahuje 15 až 50 hmot. % a) nitroguanidinu, 30 až 65 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého, 0,1 až 15 hmot. % c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy a 1 až 40 hmot. % c-2).

54. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý a c) guarovou pryskyřici.

55. Plynotvomý prostředek podle nároku 54, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje 20 až 60 hmot. % a) nitroguanidinu, 35 až 75 hmot. %.«b) bazického dusičnanu měďnatého a 0,1 až 10 hmot. % guarové pryskyřice.

56. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, vyznačující se tím, že obsahuje a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) guarovou pryskyřici a c-2) složku c), jak je uvedena v nárocích 39,40 nebo 41, s výjimkou uvedené složky c-1).

57. Plynotvomý prostředek podle nároku 56, v y z n a č ů j í c í se tím, že obsahuje 20 až 60 hmot. % a) nitroguanidinu, 30 až 70 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého, 0,1 až 10 hmot. % c-1) guarové pryskyřice a 0,1 až 10 hmot. % c-2).

58. Plynotvomý prostředek podle nároku 27, vyznačuj ící se tím, že obsahuje a) nitroguanidin, b) bazický dusičnan měďnatý, c) guarovou pryskyřici a d) činidlo zlepšující spalování.

59. Plynotvomý prostředek podle nároku 58, vyznačující se tím, že obsahuje 20 až 60 hmot. % a) nitroguanidinu, 35 až 75 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého, 0,1 až 10 hmot. % c-1) guarové pryskyřice a 0,1 až 15 hmot. % d) činidla zlepšujícího spalování.

A A A »>♦·»* · A AA * AAA A A ♦ A A ♦ A

AAA AAA·* A A A

AAAAAAA A AAA A A /in a AAAAAAA

-4y- aaa* · ·· ···-?· ·· ····

60. Plynotvomý prostředek podle nároku 58 nebo 59, v y z n a ě u j i c i se tím, že d) činidlem zlepšujícím spalování je oxid křemičitý.

61. Plynotvomý prostředek podle nároku 23, v y z n a č u j i c i se tím, že obsahuje a) dikyandiamid a b) bazický dusičnan měďnatý.

62. Plynotvomý prostředek podle nároku 61, v y z n a ě u j i c i se tím, že obsahuje 15 až 30 hmot. % a) dikyandiamidu a 70 až 85 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého.

63. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, vyznačující se tím, že obsahuje a) dikyandiamid, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy.’

64. Plynotvomý prostředek podle nároku 63,vyznačující se tím, že obsahuje 15 až 25 hmot. % a) dikyandiamidu, 60 až 80 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého a 0,1 až 20 hmot. % c) sodné soli karboxymethylcelulosy.

65. Plynotvomý prostředek podle nároku 24, v y z n a č u j i c i se tím, že obsahuje a) dikyandiamid, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c), jak je uvedena v nároku 39,40 nebo 41, s výjimkou uvedené složky c-1).

66. Plynotvomý prostředek podle nároku 65, v y z n a č u j i c i se tím, že obsahuje 15 až 25 hmot. % a) dikyandiamidu, 55 až 75 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého, 0 až 10 hmot. % c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy a 1 až 20 hmot. % c-2) složky c).

67. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje, a) dusičnan guanidinu, b) bazický dusičnan měďnatý a c) sodnou sůl karboxymethylcelulosy.

68. Plynotvomý prostředek podle nároku 67, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje 15 až 60 hmot. % a) dusičnanu guanidinu, 40 až 70 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého a 0,1 až 15 hmot. % c) sodné soli karboxymethylcelulosy.

69. Plynotvomý prostředek vyznačující se tím, že obsahuje a)dusičnan guanidinu, b) bazický dusičnan měďnatý, c-1) sodnou sůl karboxymethylcelulosy a c-2) složku c), jak je uvedena v nároku 39,40 nebo 41, s výjimkou uvedené složky c-1).

70. Plynotvomý prostředek podle nároku 69, vyznačující se tím, že obsahuje 15 až 55 hmot. % a) dusičnanu guanidinu, 25 až 60 hmot. % b) bazického dusičnanu měďnatého, 0,1 až 15 hmot. % c-1) sodné soli karboxymethylcelulosy a 1 až 40 hmot. % c-2) složky c).

71. Plynotvomý prostředek podle kteréhokóliv z nároků 35 až 70, v y z n a č u j i c i se tím, že jako složku b) obsahuje směs bazického dusičnanu měďnatého a dusičnanu draselného.

72. Nadouvací zařízení pro airbagy, vyznačující se tím, že používá plynotvomý prostředek, jak je popsán v kterémkoliv z nároků 3 a 10 až 71.

9 9 9 ·

9 9 ·

9 9 9

9 9 9

99 99 9 9

-509 9 99 * * • 9 9 9 99

73. Vylisovaný výrobek ve tvaru jednoduchého perforovaného válce, perforovaného (porézního) válce nebo granulí, vyznačující se tím, že tento vylisovaný výrobek je zhotoven z plynotvomého prostředku, popsaného v kterémkoliv z nároků 3 a 10 až 71.

74. Nadouvací zařízení pro airbagy, vyznačující se tím, že používá vylisovaný výrobek, popsaný v nároku 73.