CZ20013941A3

CZ20013941A3 - Piperidinové deriváty pouľitelné jako CCR5 antagonisté

Info

Publication number: CZ20013941A3
Application number: CZ20013941A
Authority: CZ
Inventors: Bahige M. Baroudy; John W. Clader; Hubert B. Josien; Stuart W. Mccombie; Brian A. Nckittrick; Michael W. Miller; Bernard R. Neustadt; Anandan Palani; Ruo Steensma; Jayaram R. Tagat; Susan F. Vice; Mark A. Laughlin
Original assignee: Schering Corporation
Priority date: 1999-05-04
Filing date: 2000-05-01
Publication date: 2002-04-17
Also published as: NZ514675A; ES2246233T3; CN1349504A; HK1039330A1; BR0010607A; TWI283666B; SI1175402T1; PT1175402E; AR023939A1; IL145742A0; CO5170522A1; WO2000066559A1; RU2005120376A; HUP0203528A2; SK286968B6; NO20015365D0; PE20010113A1; CA2371587C; EP1659111A2; TR200402496T2

Description

Piperidinové deriváty užitečné jako CCR5 antagonisté

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká piperidinových derivátů užitečných jako selektivní CCR5 antagonisté, farmaceutických přípravků obsahujících tyto sloučeniny, a způsobů léčby s použitím těchto sloučenin. Vynález se dále týká použití kombinace CCR5 antagonisty podle předkládaného vynálezu a jednoho nebo více antivirálních nebo jiných činidel užitečných pro léčbu viru lidské imunodeficience (human immunodeficiency virus, HIV). Vynález se dále týká použití CCR5 antagonisty podle předkládaného vynálezu samotného, nebo v kombinaci s jiným činidlem, pro léčbu odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergií nebo roztroušené sklerózy.

Dosavadní stav techniky

Není pochyb o tom, že HIV způsobující syndrom získaného selhání imunity (acquired immunodeficiency syndrom, AIDS), vyvolal světovou zdravotní krizi, a přestože nedávný pokrok v léčebné terapii úspěšně zpomalil progresi AIDS, je stále zapotřebí nalézt bezpečnější, účinnější a méně nákladný způsob jak dostat virus pod kotrolu.

Je známo, že při resisteci vůči infekci HIV hraje roli CCR5 gen. Infekce HIV začíná připojením viru na cílovou buněčnou membránu prostřednictvím interakce s buněčným receptorem CD4 a sekundární chemokinovýou koreceptorovou molekulou, a pokračuje replikací a diseminací infikovaných buněk do krve a dalších tkání. Existuje mnoho různých chemokinových receptorů, ale pro makro fágotropní HIV, o kterém se má za to, zeje klíčovým pathogenním kmenem, který se replikuje in vivo v raných stádiích infekce, je CCR5zásadním chemokinových receptorem požadovaným pro vstup HIV do buňky. Proto rušení interakce mezi virovým receptorem CCR5 a HIV může blokovat vstup HIV do buňky.

Předkládaný vynález se týká malých molekul, které jsou antagonisty CCR5.

V)

O CCR5 receptorech je známo, že zprostředkovávají transfer buněk při zánětlivých chorobách jako je artritida, kloubní revmatismus, atopická dermatitida, lupénka, astma a alergie, a očekává se, že inhibitory těchto receptorů budou užitečné pro léčbu těchto chorob a pro léčbu dalších zánětlivých chorob nebo stavů jako je zánětlivá choroba střev, roztroušená skleróza, odmítnutí transplantovaného pevného orgánu a odmítnutí štěpu hostitelem.

Příbuzné piperidinové deriváty, muskarinové antagonisty užitečné pro léčbu poruch vědomí jako je Alzheimerova choroba, zveřejňují US patenty č. 5 883 096; 6 037 352; 5 889 006; 5 952 349; a 5 977 138.

A-M. Vandamme et al., Antiviral Chemistry & Chemotherapy 9, 187-203 (1998) zveřejňuje současnou klinickou léčbu infekce HIV-1 u lidí včetně kombinace nejméně tří léků nebo takzvané vysoce aktivní antiretrovirální terapie (Highly Active Antiretroviral Therapy, HAART); HAART zahrnuje různé kombinace nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NRTI), nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NNRTI) a inhibitorů HIV proteázy (PI). U vnímavých dosud neléčených pacientů je HAART účinná při snižování úmrtnosti a postupu HIV-1 na AIDS. Tyto multiléčivové terapie však neeliminují HIV-1 a dlouhodobá léčba obyčejně vyústí v multiléčivovou resistenci. Vyvinutí nové lékové terapie ke zlepšení léčby HIV1 tak zůstává prioritou.

Popis vynálezu

Předkládaný vynález se týká léčby HIV zahrnující podávání savci s potřebou takové léčby účinného množství CCR5 antagonisty obecného vzorce I

«► t

λ.Μ kde

X je -C(R13)2-, -C(R’3)(R19)., -C(0)-, -Ο-, -NH-, -N((Ci-C₆)alkyl)-,

OR³ CH2-(CrC5)alkyl-R³ NOR⁴ θ4θι -C6)alkyl CH-(C_rC₆)alkyl

-cr¹³-,-cr¹³— ,-c- ,-cr¹³- ,-c0-C(0)-(C₁-C₆)alkyl O-C(O)-O-(C _rC₆)alkyl 0-C(0)-NH-(C_rC6)alkyl -CR¹³- ,-CR¹³- .—CR^13-

O-C(O)-N((C₁-C₆)alkyl)₂ NR⁵-C(O)-(CrC6)alkyl -CR¹³- . -CR’³NR⁵-C(O)-O-(C rC₆)alkyl NR⁵-C(O)-NH-(C _rC₆)alkyl -CR'³- •-CR¹³—

NR⁵-C(O)-N-((C_rC₆)alkyl)₂ C(O)-(C_rC₆)alkyl -CR¹³— nebo —N—

R je R-fenyl, R-pyridyl, R-thiofenyl nebo R-naftyl;

R¹ je vodík Ci-Cď alkyl nebo C₂-Cg alkenyl;

R² je R⁷,R⁸,R⁹-fenyl; R⁷,R⁸,R⁹-substituovaný 6-členný heteroaryl;

R⁷,R⁸,R⁹-substituovaný 6-členný heteroaryl-yV-oxid; R¹⁰,R^!'-substituovaný 5-členný heteroaryl;

R¹' R¹ naftyl; fluorenyl; difenylmethyl ^R

R i —C—heteroaryl nebo ^R

R³ je R⁶-fenyl, R⁶-heteroaryl nebo R⁶-naftyl;

R⁴ je vodík, Ci-Cé alkyl, fluor-Ci-Cň alkyl, cyklopropylmethyl, -CH₂CH₂OH, -CH₂CH₂O-(C,-C₆)alkyl, -CH₂C(O)-O-(C,-C₆)alkyl, -CH₂C(O)NH₂, -CH₂C(0)NH(C,C₆)alkyl nebo -CH₂C(O)-N((C,-C₆)alkyl)₂;

R⁵ a R jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Có alkyl;

R⁶ představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík, halogen, C,-C₆ alkyl, C,-C₆ alkoxy, -CF₃, CF₃O-, CH₃C(0)-, -CN, CH₃SO₂-, CF₃SO₂-,

R¹⁴-fenyl, R^l4-benzyl, CH₃C(=NOCH₃)-, CH₃C(=NOCH₂CH₃)-,

-NHCOCFj, -NHCONH(C,-C₆)alkyl, -NHCO(C,-C₆)alkyl, -NHSO₂(C,-C₆)alkyl, 5-členný heteroaryl a \_/ , kde X je -0-, -NH- nebo -N(CH₃)-;

R⁷ a R⁸ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující Ci-Có alkyl, halogen, -NR²⁰R²¹, -OH, -CF₃, -0CH₃, -O-acyl a -OCF₃;

R⁹ je R⁷, vodík, fenyl, -N02, -CN, -CH2F, -CHF2, -CHO, -CH=NOR²⁰, pyridyl, pyridyl-A-oxid, pyrimidinyl, pyrazinyl, -N(R²⁰)CONR²¹R²², -NHCONH(chlor-(Ci-C6)alkyl), -NHCONH((C3-Cio)cykloalkyl(Ci-C₆)alkyl), -NHCO(Ci-C₆)alkyl, -NHCOCF₃,

-NHSO₂N((Ci-C₆)alkyl)₂, -NHSO₂(Ci-C₆)alkyl, -N(SO₂CF₃)₂, -NHCO₂(C,-C₆)alkyl, (C₃C,₀)cykloalkyl, -SR²³, -SOR²³, -SO2R²³, -SO2NH(C,-C₆)alkyl, -OSO₂(C_t-C₆)alkyl, -OSO₂CF₃, hydroxy(Ci-C₆)alkyl, -CONR^2GR²¹, -CON(CH2CH2-0-CH3)2, -OCONH(C,-C6)alkyl, -CO2R²⁰, -Si(CH3)₃ nebo -B(OC(CH₃)₂)₂;

R¹⁰ je C_rC₆ alkyl, -NH₂ nebo R¹²-fenyl;

R¹² představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík, C1-C6 alkyl, -CF₃, -C0₂R₂o, -CN, Cj-Có alkoxy a halogen;

R¹³, R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Ce alkyl;

R¹⁷ a R¹⁸ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Cď alkyl, nebo R¹⁷ a R¹⁸ spolu tvoří C2-C5 alkylenovou skupinu a spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří spirokruh obsahující 3 až 6 atomů uhlíku;

R¹⁹ je R⁶-fenyl, R⁶-heteroaryl, R⁶-naftyl, C₃-Cio cykloalkyl, (C₃-Cio)cykloalkyl(CiCójalkyl nebo (Ci-Có)alkoxy(Ci-C6)alkyl;

A Λ A I Λ A

R , R a R jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a C|-Có alkyl; a

R²³ je Cj-Cé alkyl nebo fenyl; nebo jeho farmaceuticky přijatelné sole.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde R je R⁶-fenyl, zejména kde R⁶ je jediný substituent a zejména kde je substituent R⁶ v poloze 4. Výhodné jsou dále sloučeniny obecného vzorce I, kde R¹³, R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ jsou všechny vodík nebo methyl, zejména vodík. Výhodné jsou dále sloučeniny obecného vzorce I, kde X je -CHOŘ³, -C(R¹³)(R¹⁹)- nebo -C(=NOR⁴)-, R³ je výhodně pyridyl, zejména 2-pyridyl, R⁴ je výhodně (Ci-C₆)alkyl, zejména methyl, ethyl nebo isopropyl, R¹³ je výhodně vodík a R¹⁹ je výhodně (Ci-Cójalkyl, zejména methyl.

Ve sloučeninách obecného vzorce I je R² výhodně R⁷,R⁸,R⁹-fenyl; R⁷,R⁸ R⁹-pyridyl nebo jeho /'/-oxid, nebo R⁷,R⁸,R⁹-pyrimidyl. Pokud je R² pyridyl, je to výhodně 3- nebo 4-pyridyl, pokud je R² pyrimidyl, je to výhodně 5-pyrimidyl. Substituenty R⁷ a R⁸ jsou výhodně připojeny k atomům uhlíku tvořícím kruh sousedícím s atomem uhlíku spojujícím kruh se zbytkem molekuly a substituent R⁹ může být připojen k libovolnému zbylému nesubstituovanému atomu uhlíku tvořícímu kruh, viz například následující struktury:

8

Substituenty R a R jsou výhodně Ci-Có alkyl, zejména methyl; halogen, zejména chlor; a -NH₂. Substituent R⁹ je výhodně vodík.

Nárokovány jsou dále nové CCR5 antagonistické sloučeniny obecného vzorce II,

R' R¹⁶

Ti

X

R (Π)

0	·' * • · ·	• ·	·_·	« · « ·	«· • ·
	• ····	• · ·		• · ·	•
	• ·	• ·		• ·	•
	··♦ ·	··	···	• ·	• ···

kde

1.

Xa je-C(Rl3)₂-, -C(R13)(R19)-, -C(0)-, -Ο-, -NH-, -C₆)alkyl)-,

OR³ OMCrCsJalkyl-R³ NOR⁴ O-(C_rC₆)alkyl CH-(C_rC₆)alkyl

-cr¹³-,-cr¹³— ,-c- ,-cr'³- ,-c0-C(0)-(C,-C6)alkyl O-C(O)-0-(C ,-C6)alkyl O-C(0)-NH-(C,-C6)alkyl -CR¹³- , —CR¹³— .-CR¹³O-C(O)-N((C1-C₆)alkyl)2 NR⁵-C(O)-(CrC6)alkyl -CR'³- .-CR¹³NR⁵-C(O)-O-(CrC₆)alkyl NR⁵-C(O)-NH-(C5-C6)alkyl -CR¹³- >-CR¹³NR⁵-C(O)-N-((CrC₆)alkyl)₂ C(O)-(C_rC₆)alkyl —CR¹³— nebo —N~

R^a je R^6a-fenyl, R^6a-pyridyl, R^6a-thiofenyl nebo R⁶-naftyl;

R¹ je vodík Ci-Có alkyl nebo C₂-C₆ alkenyl;

R² je R⁷,R⁸,R⁹-fenyl; R⁷,R⁸,R⁹-substituovaný 6-členný heteroaryl; R⁷,R⁸,R⁹-substituovaný 6-členný heteroaryl-TV-oxid; R^R¹¹-substituovaný 5-členný heteroaryl; naftyl;

R¹⁷ /~3^^r12 ?¹⁷ —C—2 'γ —C—heteroaryl kg \ / ·ιβ fluorenyl; difenylmethyl ^R nebo ^R ;

R³ je R^I0-fenyl, pyridyl, pyrimidyl, pyrazinyl nebo thiazolyl;

R⁴ je vodík, Ci-Cď alkyl, fluor-Ci-Có alkyl, cyklopropylmethyl, -CH₂CH₂OH, -CH₂CH₂O-(Ci-C₆)alkyl, -CH₂C(O)-O-(C_rC₆)alkyl, -CH₂C(O)NH₂, -CH₂C(0)NH(C₁C₆)alkyl nebo -CH₂C(O)N((C,-C₆)alkyl)₂;

R⁵ a R¹¹ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Cď alkyl;

R^6a představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík,

O

halogen, -CF₃, CF₃O-, -CN, CF₃SO2~, R¹²-fenyl, -NHCOCF₃, 5-členný heteroaryl a \_/ , kde X je -0-, -NH- nebo -N(CH₃)-;

R⁶ je nezávisle vybírán ze skupiny obsahující R^6a a CH₃SO₂-;

8 20 21

R a R jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující Cj-Có alkyl, halogen, -NR R , -OH, -CF₃, -0CH₃, -O-acyl a -OCF₃;

R⁹ je R⁷, vodík, fenyl, -N02, -CN, -CH2F, -CHF2, -CHO, -CH=NOR²⁰, pyridyl, pyridyl-A-oxid, pyrimidinyl, pyrazinyl, -N(R²⁰)CONR²¹R²², -NHCONH(chlor-(Ci-C6)alkyl, -NHCONH((C3-C,o)cykloalkyl(C_!-C6)alkyl), -NHCO(C,-C₆)alkyl, -NHCOCF₃,

-NHSO2N((C₁-C₆)alkyl)2, -NHSO₂(C₁-C₆)alkyl, -N(SO₂CF₃)₂, -NHCO₂(C,-C₆)alkyl, (C₃Ciojcykloalkyl, -SR²³, -SOR²³, -SO2R²³, -SO2NH(C₁-C₆)alkyl, -OSO₂(Ci-C₆)alkyl, -OSO₂CF₃, hydroxy(C|-C₆)alkyl, -CONR²⁰R²¹, -CON(CH2CH2-O-CH3)2, -OCONH(Ci-C6)alkyl, -CO2R²⁰, -Sí(CH3)₃ nebo -B(OC(CH₃)₂)₂;

R¹⁰ je Ci-Ce alkyl, -NH₂ nebo R^l2-fenyl;

R¹² představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík, C|-Cg alkyl, -CF₃, -C0₂R₂o, -CN, Cj-Cé alkoxy a halogen;

R¹³, R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Có alkyl;

R¹⁷ a R¹⁸ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Cj-Có alkyl, nebo R¹⁷ a R¹⁸ spolu tvoří C₂-C₅ alkylenovou skupinu a spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří spirokruh obsahující 3 až 6 atomů uhlíku;

R¹⁹ je R⁶-fenyl, R⁶-heteroaryl, R⁶-naftyl, C₃-Cio cykloalkyl, (C₃-Cio)cykloalkyI(CiCéjalkyl nebo (Ci-C6)alkoxy(Ci-Có)alkyl;

R²⁰, R²¹ a R²² jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Có alkyl; a

R²³ je Ci-Có alkyl nebo fenyl; nebo

X^a je-C(Ri3)(Ri9)-, -0(0)-, -0-, -NH-, -C₆)alkyl)-,

OR³ CH2-(C1-C5)alkyl-R³ NOR^4a O-C(O)-(CrC₆)alkyl -CR¹³- , -CR¹³- . -C- , —CR¹³—

O-C(O)-(C _rC₆)alkyl O-C(O)-NH-(C ,-C₆)alkyl

-CR¹³- · -CR^13-

O-C(O)-N((C_rC₆)alkyl)₂ NR⁵-C(O)-(C,-C6)alkyl -CR¹³- CR¹³NR⁵-C(O)-O-(C, -C6)alkyl NR⁵-C(O)-NH-(C rC6)alkyl -CR¹³- -CR'³NR⁵-C(O)-N-((CrC₆)alkyl)₂ C(O)-(C_rC₆)alkyl -CR¹³— nebo -Nt

R^a je R^6b-fenyl, R^6b-pyridyl nebo R^6b-thiofenyl;

R^4a je fluor-Ci-C₆ alkyl, cyklopropylmethyl, -CH₂CH₂OH, -CH₂CH₂O-(Ci-C₆)alkyl, -CH₂C(O)-O-(C,-C₆)alkyl, -CH₂C(O)NH₂, -CH₂C(O)NH(C,-C₆)alkyl nebo -CH₂C(0)N((C,C₆)alkyl)₂;

R^6bje CH₃SO₂-; a

R¹, R², R³, R⁵, R¹⁴, R¹⁵, R¹⁶ a R¹⁹ jsou definovány jako v bodě 1; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce 11(1), kde R^a je R^6a-fenyl, zejména kde R^6a je jediný substituent; zejména kde R^6a je substituent v poloze 4. Výhodné jsou dále sloučeniny obecného vzorce 11(1), kde X^a je -CHOŘ³, -C(R¹³)(R¹⁹)- nebo -C(=N0R⁴); R³ je výhodně pyridyl, zejména 2-pyridyl, R⁴ je výhodně (Ci-Cgjalkyl, zejména methyl, ethyl nebo isopropyl, R¹³ je výhodně vodík a R¹⁹ je výhodně R⁶-fenyl. Ve sloučeninách obecného vzorce 11(1) je R¹výhodně (Ci-Có)alkyl, zejména methyl. Ve sloučeninách obecného vzorce 11(1) jsou R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ výhodně vodík.

• 4 « · 4	4 4 4 4	4 • 4	44 4	•	4 4 4 ·
• · · 44	4 4 4	4	4 4	4	4
• 4	4 4	4	•	4	4
4 4 4 ·	4 4	44 4	4 4		4 4*4

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce 11(2), kde R^a je R^6b-fenyl, zejména kde R^6b je jediný substituent; zejména kde R^6b je substituent v poloze 4. Výhodné jsou dále sloučeniny obecného vzorce 11(2), kde X^a je -CHOŘ³, -C(R¹³)(R¹⁹)- nebo -C(=NOR^4a); R³ je výhodně pyridyl, zejména 2-pyridyl, R^4a je výhodně cyklopropylmethyl a trifluorethyl, R¹³ je výhodně vodík a R¹⁹ je výhodně R⁶-fenyl. Ve sloučeninách obecného vzorce 11(2) je R¹ výhodně (CiCé)alkyl, zejména methyl. Ve sloučeninách obecného vzorce 11(2) jsou R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ výhodně vodík.

Ve sloučeninách obecného vzorce 11(1) a 11(2) je R² výhodně R⁷, R⁸, R⁹-fenyl; R⁷, R⁸, R⁹pyridyl nebo jeho V-oxid, nebo R⁷, R⁸, R⁹-pyrimidyl. Pokud je R² pyridyl, je to výhodně 3- nebo 4-pyridyl, pokud je R² pyrimidyl, je to výhodně 5-pyrimidyl. Substituenty R⁷ a R⁸ jsou výhodně připojeny k atomům uhlíku tvořícím kruh sousedícím s atomem uhlíku spojujícím kruh se zbytkem molekuly a substituent R⁹ může být připojen k libovolnému zbylému nesubstituovanému atomu uhlíku tvořícímu kruh, jak je uvedeno výše pro sloučeniny obecného vzorce I. Výhodné substituenty R⁷ a R⁸ ve sloučeninách obecného vzorce II jsou Ci-Có alkyl, zejména methyl; halogen, zejména chlor; a -NH₂. Substituent R⁹ je výhodně vodík.

Dalším aspektem vynálezu je farmaceutický přípravek pro léčbu HIV obsahující účinné množství CCR5 antagonisty obecného vzorce II v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem. Dalším aspektem vynálezu je farmaceutický přípravek pro léčbu odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergií nebo roztroušené sklerózy, obsahující účinné množství CCR5 antagonisty obecného vzorce II v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem.

Ještě dalším aspektem předkládaného vynálezu je způsob léčby HIV podáváním člověku s potřebou takové léčby účinného množství CCR5 antagonistické sloučeniny obecného vzorce II. Dalším aspektem předkládaného vynálezu je způsob léčby odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergií nebo roztroušené sklerózy, podáváním člověku s potřebou takové léčby účinného množství CCR5 antagonistické sloučeniny obecného vzorce I nebo II.

• ·' * · • · · · · · · • · · • ··

Ještě dalším aspektem předkládaného vynálezu je použití CCR5 antagonisty obecného vzorce I nebo II podle předkládaného vynálezu v kombinaci s jedním nebo více antivirálními nebo jinými činidly užitečnými pro potlačení viru lidské imunodeficience při léčbě AIDS, Ještě dalším aspektem předkládaného vynálezu je použití CCR5 antagonisty obecného vzorce I nebo II podle předkládaného vynálezu v kombinaci s jedním nebo více dalšími činidly užitečnými pro léčbu odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, zánětlivé choroby střev, kloubního revmatismu nebo roztroušené sklerózy. CCR5 a antivirální nebo jiná činidla, která jsou složkami takové kombinace, se podávají v jedné dávkovači formě, nebo se podávají odděleně; zahrnuta je také souprava obsahující oddělené dávkovači formy aktivních látek.

Detailní popis vynálezu.

Pokud není uvedeno jinak, používají se zde následující definice výrazů.

Alkyl (včetně alkylových skupin alkoxy-, alkylamino- a dialkylaminoskupin) znamená přímé nebo větvěné uhlíkové řetězce obsahující 1 až 6 atomů uhlíku.

Alkenyl znamená C2-C6 uhlíkové řetězce s jednou nebo dvěma nenasycenými vazbami, s výhradou, že spolu nesousedí dvě nenasycené vazby.

Substituovaný fenyl znamená fenylovou skupinu, která může být substituovaná v libovolné dostupné poloze na fenylovém kruhu.

Acyl znamená radikál karboxylové kyseliny obecného vzorce alkyl-C(O)-, aryl-C(O)-, aralkyl-C(O)-, (C₃-C₇)cykloalkyl-C(O)-, (C₃-C₇)cykloalkyl-(C,-C₆)alkyl-C(O)- a heteroaryl-C(O)-, kde alkyl a heteroaryl jsou zde definované; aryl je R¹²-fenyl nebo R¹²-naftyl; a aralkyl je aryl-(Ci-C6)alkyl, kde aryl je definovaný výše.

Heteroaryl znamená cyklické aromatické skupiny s 5 až 6 atomy nebo bicyklické skupiny s 11 až 12 atomy s 1 nebo 2 heteroatomy nezávisle vybíranými z O, S nebo N, tyto heteroatomy přerušují karbocyklickou kruhovou strukturu a mají dostatečný počet delokalizovaných pí-elektronů pro poskytnutí aromatického charakteru, s výhradou, že kruhy neobsahují sousedící atomy kyslíku a/nebo síry. U 6-členných heteroarylových kruhů mohou být atomy uhlíku substituované skupinami R⁷, R⁸ nebo R⁹. Atomy dusíku mohou tvořit TV-oxid. Zahrnuty jsou všechny regioisomery, např. 2-pyridyl, 3-pyridyl a 4-pyridyl. Typické 6-členné '4 · 4 heteroarylové skupiny jsou pyridyl, pyrimidinyl, pyrazinyl, pyridazinyl a jejich V-oxidy. U 5členných heteroarylových kruhů mohou být atomy uhlíku substituované skupinami R¹⁰ nebo R¹¹. Typické 5-členné heteroarylové skupiny jsou furyl, thienyl, pyrrolyl, thiazolyl, isothiazolyl, imidazolyl, pyrazolyl a isoxazolyl. 5-Clenné kruhy s jedním heteroatomem mohou být spojeny v poloze 2 nebo 3; 5-členné kruhy s dvěma heteroatomy jsou výhodně spojené v poloze 4. Bicyklické skupiny jsou typicky benzo-fuzované kruhové systémy odvozené od výše uvedených heteroarylových skupin, např. chinolyl, ftalazinyl, chinazolinyl, benzofuranyl, benzothienyl a indoly 1.

Výhodná substituce u 6-členných heteroarylových kruhů u R² je uvedená výše. Pokud je R² 5-členná heteroarylová skupina, jsou substituenty R¹⁰ a R¹¹ výhodně připojené na atomy uhlíku tvořící kruh sousedící s atomem uhlíku spojujícím kruh se zbytkem molekuly, a R¹¹ je výhodně alkyl; pokud však s atomem uhlíku spojujícím kruh se zbytkem molekuly sousedí heteroatom (např. jako u 2-pyrrolylu), je R¹⁰ výhodně připojený k atomu uhlíku tvořícímu kruh sousedícímu s atomem uhlíku spojujícím kruh se zbytkem molekuly.

Halogen znamená fluor, chlor, brom a jod.

Fluor-(Ci-C6)alkyl znamená přímý nebo větvěný alkylový řetězec substituovaný 1 až 5 atomy fluoru, které se mohou vázat na shodné nebo rozdílné atomy uhlíku, například -CH₂F, -CHF₂, -CF₃, F₃CCH₂- a -CF₂CF₃.

Terapeuticky účinné množství CCR5 antagonisty je množství dostačující ke snížení hladiny HIV-l-RNA v plazmě.

V kombinaci s CCR5 antagonistou podle předkládaného vynálezu se při léčbě HIV-1 používá jedno nebo více, výhodně jedno až čtyři antivirální činidla. Antivirální činidlo nebo činidla se kombinují s CCR5 antagonistou v jedné dávkovači formě, nebo se CCR5 antagonista a antivirální činidlo nebo činidla podávají současně nebo postupně jako oddělené dávkovači formy. Antivirální činidla, o jejichž použití se v kombinaci se sloučeninami podle předkládaného vynálezu uvažuje, zahrnují nukleosidové a nukleotidové inhibitory reversní transkriptázy, nenukleosidové inhibitory reversní transkriptázy, inhibitory proteázy a další antivirální léčiva uvedená níže, která do této klasifikace nespadají. V kombinaci s CCR5 antagonisty podle předkládaného vynálezu se uvažuje zejména o použití kombinací známých jako HAART.

Zde používaný výraz nukleosidové a nukleotidové inhibitory reversní transkriptázy (NRTIs) znamená nukleosidy a nukleotidy a jejich analogy, které inhibují aktivitu HIV-1 reversní transkriptázy, což je enzym katalyzující konverzi virové genomové HIV-1 RNA na provirovou HIV-1 DNA.

Typicky vhodné NRTIs zahrnují zidovudin (AZT) dostupný pod názvem RETRO VIR od Glaxo-Wellcome lne., Research Triangle, NC 27709; didanosin (ddl) dostupný pod názvem VIDEX od Bristol-Myers Squibb Co., Princeton, NJ 08543; zalcitabin (ddC) dostupný pod názvem HIVID od Roche Pharmaceuticals, Nutley, NJ 07110; stavudin (d4T) dostupný pod obchodní značkou ZERIT od Bristol-Myers Squibb Co., Princeton, NJ 08543; lamivudin (3TC) dostupný pod názvem EPIVIR od Glaxo-Wellcome Research Triangle, NC 27709; abacavir (1592U89) zveřejněný ve W096/30025 a dostupný pod obchodní značkou ZIAGEN od GlaxoWellcome Research Triangle, NC 27709; adefovir dipivoxil [bis(POM)-PMEA] dostupný pod názvem PREVON od Gilead Sciences, Foster City, CA 94404; lobucavir (BMS-180194), nukleosidový inhibitor reversní transkriptázy zveřejněný v EP-0358154 a EP-0736533 a ve vývoji u Bristol-Myers Squibb, Princeton, NJ 08543; BCH-10652, inhibitor reversní transkriptázy (ve formě racemické směsi BCH-10618 a BCH-10619) ve vývoji u Biochem Pharma, Laval, Quebec H7V, 4A7, Kanada; emitricitabin [(-)-FTC] patentovaný Emory University pod Emory Univ. U.S. Patent No. 5 814 639 a ve vývoji u Triangle Pharmaceuticals, Durham, NC 27707; beta-L-FD4 (nazývaný také beta-L-D4C s názvem beta-L-2',3'-dideoxy-5fluor-cytiden) patentovaný Yale University pro Vion Pharmaceuticals, New Haven CT 06511; DAPD, purinový nukleosid, (-)-beta-D-2,6,-diamino-purindioxolan zveřejněný v EP-0656778 a patentovaný Emory University a University of Georgia pro Triangle Pharmaceuticals, Durham, NC 27707; a lodenosin (FddA), 9-(2,3-dideoxy-2-fluor-b-D-threo-pentofuranosyl)adenin, inhibitor reversní transkriptázy na bázi purinu stabilní v kyselém prostředí objevený v NIH a ve vývoji u U.S. Bioscience lne., West Conshohoken, PA 19428.

Zde používaný výraz nenukleosidové inhibitory reversní transkriptázy (NNRTIs) znamená nenukleosidové látky, které inhibují aktivitu HIV-1 reversní transkriptázy.

Typicky vhodné NNRTIs zahrnují nevirapin (BI-RG-587) dostupný pod názvem VIRAMUNE od Boehringer Ingelheim, výrobce pro Roxane Laboratories, Columbus, OH 43216; delaviradin (BHAP, U-90152) dostupný pod názvem RESCRIPTOR od Pharmacia &

·· ··

Upjohn Co., Bridgewater NJ 08807; efavirenz (DMP-266) benzoxazin-2-on zveřejněný ve W094/03440 a dostupný pod názvem SUSTIVA od DuPont Pharmaceutical Co., Wilmington, DE 19880-0723; PNU-142721, furopyridin-thio-pyrimid ve vývoji u Pharmacia and Upjohn, Bridgewater NJ 08807; AG-1549 (dříve Shionogi # S-1153); 5-(3,5-dichlorfenyl)-thio-4-isopropyl-l-(4-pyridyl)methyl-lH-imidazol-2-ylmethyl-karbonát zveřejněný ve WO 96/10019 a v klinickém vývoji u Agouron Pharmaceuticals, Inc., LaJolla CA 92037-1020; MKC-442 (l-(ethoxy-methyl)-5-(l-methylethyl)-6-(fenylmethyl)-(2,4-(lH,3H)-pyrimidin-dion) objevený v Mitsubishi Chemical Co. a ve vývoji u Triangle Pharmaceuticals, Durham, NC 27707; a (+)-calanolid A (NSC-675451 ) a B, deriváty kumarinu zveřejněné v NIH U.S. Patent e. 5 489 697, patentované Med Chem Research, který s Vita-Invest spoluvyvíjí (+) calanolid A jako produkt pro orální podávání.

Zde používaný výraz inhibitor proteázy (Pí) znamená inhibitory HIV-1 proteázy, což je enzym nutný pro proteolytické štěpení virových polyproteinových prekursorů (např. virové GAG a GAG Pol polyproteiny), na jednotlivé funkční proteiny vyskytující se v infekčním HIV1. Inhibitory HIV proteázy zahrnují sloučeniny s peptidomimetickou strukturou, vysokou molekulovou hmotností (7600 daltonů) a v podstatě peptidovým charakterem, např. CRIXIVAN (dostupný od Merck), stejně jako nepeptidové inhibitory proteázy, např. VIRACEPT (dostupný od Agouron).

Typicky vhodné Pis zahrnují saquinavir (Ro 31-8959) dostupný v pevných gelových kapslích pod názvem INVIRASE a v měkkých gelových kapslích pod názvem FORTOUASE od Roche Pharmaceuticals, Nutley, NJ 07110-1199; ritonavir (ABT-538) dostupný pod názvem NORVIR od Abbott Laboratories, Abbott Park, IL 60064; indinavir (MK639) dostupný pod názvem CRIXIVAN od Merck & Co., Inc., West Point, PA 19486-0004; nelfnavir (AG-1343) dostupný pod názvem VIRACEPT od Agouron Pharmaceuticals,Tne., LaJolla CA 92037-1020; amprenavir (141 W94), obchodní název AGENERASE, nepeptidový inhibitor proteázy ve vývoji u Vertex Pharmaceuticals, Inc., Cambridge, MA 02139-4211 a dostupný od Glaxo-Wellcome, Research Triangle, NC, v programu rozšířeného přístupu; lasinavir (BMS-234475) dostupný od Bristol-Myers Squibb, Princeton, NJ 08543 (původně objevený v Novartis, Basilej, Švýcarsko (CGP-61755); DMP-450, cyklická močovina objevená v Dupont a ve vývoji u Triangle Pharmaceuticals; BMS-2322623, azapeptid ve vývoji u Bristol-Myers Squibb, Princeton, NJ • '·

08543, jako HIV-1 PI druhé generace; ABT-378 ve vývoji u Abbott, Abbott Park, IL 60064; a

AG-1549 orálně aktivní imidazol-karbamát objevený u Shionogi (Shionogi #S-1153) a ve vývoji u Agouron Pharmaceuticals, lne., LaJolla CA 92037-1020.

Další antivirální činidla zahrnují hydroxymočovinu, ribavirin, IL-2, IL-12, pentafusid a Yissum Projekt č. 11607. Hydroxymočovina (Droxia), inhibitor ribonukleosid-trifosfát-reduktázy, enzymu účastnícího se aktivace T-buněk, byl objeven v NCI a je ve vývoji u BristolMyers Squibb; předklinické studie ukázaly jeho synergický účinek na aktivitu didanosinu a stuidoval se se stavudinem. IL-2 zveřejněný v Ajinomoto EP-0142268, Takeda EP-0176299, a Chiron U.S. Patent č. RE 33653, 4530787, 4569790, 4604377, 4748234, 4752585 a 4949314 je dostupný pod názvem PROLEUKIN (aldesleukin) od Chiron Corp., Emeryville, CA 94608-2997 jako lyofylizovaný prášek pro nitrožilní (IV) infuzi nebo podkožní (sc) podávání po rekonstituci a naředění vodou; výhodná je dávka 1 až 20 milionů IU/denně, sc; výhodnější je dávka 15 milionů IU/denně, sc. IL-12 je zveřejněný ve WO96/25171 a je dostupný od Roche Pharmaceuticals, Nutley, NJ 07110-1199 a American Home Products, Madison, NJ 07940; výhodná je dávka 0,5 mikrogramů/kg/den až 10 mikrogramů/kg/den, sc. Pentafusid (DP-178, T20) syntetický peptid obsahující 36 aminokyselin, zveřejněný v U.S. Patentu č. 5 464 933 patentovaný Duke University pro Trimeris, který vyvíjí pentafusid ve spolupráci s Duke University; pentafusid působí inhibováním fuze HIV-1 s cílovými membránami. Pentafusid (3100 mg/den) se podává jako kontinuální sc infuze nebo injekce společně s efavirenzem a 2 PI's HIV-1 pozitivním pacientům odolávajícím trojité kombinační terapii; výhodné je použití 100 mg/den. Yissum Projekt ě. 11607, syntetický protein založený na HIV-1 Vif proteinu, je v předklinickém vývoji u Yissum Research Development Co., Jerusalem 91042, Izrael. Ribavirin, l-P-D-ribofuranosyl-lH-l,2,4-triazol-3-karboxamid, je dostupný od ICN Pharmaceuticals, lne., Costa Mesa, CA; jeho výroba a formulace jsou popsány v U.S. Patentu č. 4 211 771.

Zde používaný výraz anti-HIV-1 terapie znamená libovolné anti-HIV-1 léčivo užitečné pro léčbu HIV-1 infekcí u lidí samo o sobě, nebo jako součást multiléčivové kombinační terapie, zejména HAART trojité nebo čtyřnásobné kombinační terapie. Typicky vhodné známé antiHIV-1 terapie zahrnují, ale nejsou omezeny na, multiléčivové kombinační terapie jako je (i) nejméně tři anti-HIV-1 léčiva vybíraná ze dvou NRTIs, jednoho Pl, druhého PI, a jednoho ···· β · ···

NNRTI; a (ii) nejméně dvě anti-HIV-1 léčiva vybíraná z NNRTIs a Pis. Typicky vhodné HAART- multiléčivové kombinační terapie zahrnují:

(a) trojité kombinační terapie jako jsou dva NRTIs a jeden PI; nebo (b) dva NRTIs a jeden NNRTI; a (c) čtyřnásobné kombinační terapie jako jsou dva NRTIs, jeden PI a druhý PI, nebo jeden NNRTI. Při léčbě dosud neléčených pacientů je výhodné začít anti-HIV-1 léčbu trojitou kombinační terapií; pokud není nesnášenlivost k Pis, je výhodné použití dvou NRTIs a jednoho PI. Zásadní je kompliance léčiv. Hladina CD4+ a HIV-l-RNA v plasmě se monitoruje každé 3 až 6 měsíců. Pokud se hladina viru stabilizuje, může se přidat čtvrté léčivo, např. jeden PI nebo jeden NNRTI. Viz Tabulka, kde jsou typické terapie dále popsány:

anti-HIV-1 Multiléčivové kombinační terapie

A. Trojité Kombinační terapie

1. Dva NRTIs¹ + jeden PI²

2. Dva NRTIs¹ + j eden NNRTI³

B. Čtyřnásobné Kombinační terapie⁴

Dva NRTIs + jeden PI + a druhý PI nebo jeden NNRTI

C. Alternativy⁵

Dva NRTI¹

Jeden NRTI⁵ + jeden PI²

Dva Pis⁶ ± jeden NRTI⁷ nebo NNRTI³

Jeden PI² + jeden NRTI⁷ + jeden NNRTI³

ΦΦ

φφ ·· • '· · ♦ •φ ·φ »

Poznámky k Tabulce

1. Jedna z následujících látek: zidovudin + lamivudin; zidovudin + didanosin; stavudin + lamivudin; stavudin + didanosin; zidovudin + zalcitabin

2. Indinavir, nelfinavir, ritonavir nebo saquinavir v měkkých gelových kapslích.

3. Nevirapin nebo delavirdin.

4. Viz A-M. Vandamme et al., Antiviral Chemistry & Chemotherapy 9/187, str. 193-197 a

Obrázky 1+2.

5. Alternativní režimy jsou určeny pacientům neschopným podstoupit navrhovaný režim kvůli problémům kompliance nebo toxicity, a těm, u kterých navrhovaný režim selhal nebo došlo k recidivě. Dvojité nukleosidové kombinace mohou vést u mnoha pacientů k odolnosti HIV a ke klinickému selhání.

6. Většina údajů je získaných u saquinaviru a ritonaviru (každý 400 mg bid).

7. . Zidovudin, stavudin nebo didanosin.

Činidla známá pro léčbu kloubního revmatismu, odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, zánětlivé choroby střev a roztroušené sklerózy, která mohou být podávaná v kombinaci s CCR5 antagonisty podle předkládaného vynálezu, jsou následující:

při léčbě odmítnutí transplantovaného pevného orgánu a odmítnutí štěpu hostitelem: imunosupresory jako je cyklosporin a Interleukin-10 (IL-10), takrolimus, antilymfocytový globulin, protilátka OKT-3 a steroidy;

při léčbě zánětlivé choroby střev: IL-10 (viz US 5 368 854), steroidy a azulfidin;

při léčbě kloubního revmatismu: methotrexat, azathioprin, cyklofosfamid, steroidy a mykofenolát-mofetil;

při léčbě roztroušené sklerózy: interferon-beta, interferon-alfa a steroidy.

Některé CCR5 antagonistické sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou existovat v různých isomemích formách (např. enantiomery, diastereoisomery a atropoisomery). Předkládaný vynález počítá se všemi těmito isomery jak v čisté formě, tak v příměsích, včetně racemických směsí.

···· · · ·· ····

Některé sloučeniny jsou kyselé povahy, např. sloučeniny obsahující karboxylovou nebo fenolovou hydroxylovou skupinu. Tyto sloučeniny mohou tvořit farmaceuticky přijatelné sole. Příklady těchto solí zahrnují sodné, draselné, vápenaté, hlinité soli, soli zlata a stříbra. Zahrnuty jsou také soli tvořené s farmaceuticky přijatelnými aminy jako je amoniak, alkylaminy, hydroxyalkylaminy, A-methylglukamin, a tak podobně.

Některé bazické sloučeniny také tvoří farmaceuticky přijatelné sole, např. kyselé adiční sole. Například pyrido-atomy dusíku tvoří sole se silnou kyselinou, zatímco sloučeniny s bazickými substituenty jako jsou aminoskupiny, tvoří sole také se slabšími kyselinami. Příklady vhodných kyselin pro tvorbu solí jsou kyselina chlorovodíková, sírová, fosforečná, octová, citrónová, šťavelová, malonová, salicylová, jablečná, fumarová, jantarová, askorbová, maleinová, methansulfonová a další minerální nebo karboxylové kyseliny odborníkům v oboru dobře známé. Sole se připravují smícháním formy s volnou bází a dostatečného množství žádané kyseliny za vzniku soli obvyklým způsobem. Formy s volnou bází se dají regenerovat reakcí soli s ředěným vodným roztokem vhodné báze, jako je ředěný vodný NaOH, uhličitan draselný, hydrogenuhličitan amonný a sodný. Formy s volnou bází se od svých solí poněkud liší v určitých fyzikálních vlastnostech, jako je rozpustnost v polárních rozpouštědlech, ale jinak jsou kyselé a zásadité sole s formami s volnou bází pro účely vynálezu ekvivalentní.

Všechny tyto kyselé a zásadité sole jsou v rámci předkládaného vynálezu zamýšleny jako farmaceuticky přijatelné sole, a všechny kyselé a zásadité sole se pro účely předkládaného vynálezu považují za ekvivalentní s volými formami.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu se připravují postupy známými v oboru, například postupy popsanými v následujících reakčních schématech, způsoby popsanými v následujících Příkladech a s použitím způsobů popsaných v US patentech č. 5 883 096; 6 037 352; 5 889 006; 5 952 349; a 5 977 138.

Uváděny jsou následující zkratky rozpouštědel a reagencií:

tetrahydrofuran (THF); ethanol (EtOH); methanol (MeOH); kyselina octová (HOAc nebo AcOH); ethyl-acetát (EtOAc); 7V,7V-dimethylformamid (DMF); trifluoroctová kyselina (TFA); anhydrid kyseliny trifluoroctové (TFAA); 1-hydro xy-benztriazol (HOBT);

zn-chlorperoxybenzoová kyselina (MCPBA); triethylamin (Et₃N); diethylether (Et₂O); Zerc-butoxykarbonyl (BOC); l,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en (DBU); dimethylsulfoxid • 4 *4 4 *4 ·«

4 4 · · · · · · · · · 4 4 4 4 4 4 ·

4444 444 4444 4

4 4 * >4 4 4 4

444 4 44 444 44 4444 (DMSO); /?-toluensulfoonová kyselina (p-TSA); bis(trimethylsilyl)-amid draselný (KHMDA); 4-dimethylaminopyridin (DMAP); Α,Α,Α-diisopropylethylamin (Dipea); a l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethyl-karbodiimid-hydrochlorid (DEC). RT znamená pokojovou teplotu.

Podle Schémat 1 až 4 se připravují sloučeniny obecného vzorce I a II, kde X je CHO(C=O)-(C,-C₆)alkyl, CHO(C=O)-(C,-C₆)alkoxy, CHO(C=O)-NH-(C,-C₆)alkyl, CHNR⁵(C=O)-(CrC6)alkyl, CHNR⁵(C=O)-(C1-C₆)alkoxy, CHNR⁵(C=O)-NH-(C,-C₆)alkyl nebo -CHOŘ³ (a kde R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ jsou vodík).

Schéma 1

O

standardní amidace

₂ NaBH_A^ MeOH

standardní esterifikace/ karbonace/ karbamoylace

O R⁸

4a. R³“ = alkyl atd. 4b. R^3a = COR³4c. R^xCOOR³4d. R^3a = CONHR³ nebo halogen

Z¹ = CH, N

Báze

Sloučeniny obecného vzorce 3, kde R, R⁷ a R⁸ jsou definované v obecném vzorci I, Z je CH nebo N, a R¹ je alkylová skupina jako je methyl, se připravily podle Schématu 1. Keton ···· · ·· ···· obecného vzorce 1, jehož syntéza je popsána ve WO98/05292, se podrobil standardní amidaci s ArCOOH, EDCI nebo DEC, a HOBT, nebo ArCOCl, kde Ar je R⁷, R^s-substituovaný fenyl nebo pyridyl, následované redukcí s NaBH₄ za vzniku sloučeniny obecného vzorce 3, Derivatizace volné hydroxylové skupiny alkylhalogenidy, acylchloridy (R³COC1), alkyl-chlorformiáty (C1COOR³) a isokyanidy (O=C=NR³) poskytla ethery obecného vzorce 4a, estery obecného vzorce 4b, karbonáty obecného vzorce 4c, respektive karbamáty obecného vzorce 4d, kde R³ je nižší alkylová skupina. Aryloxy-sloučeniny obecného vzorce 5 se získaly po kondenzaci hydroxylu obecného vzorce 3 s fenyl- nebo pyridylhalogenidy v přítomnosti báze.

Schéma 2

PPh₃, R^OzC-Nz^N-COzR²⁰

Alternativně se sloučeniny obecného vzorce 5 připravily nejprve redukcí A-Boc-ketonu obecného vzorce la na alkohol obecného vzorce 6, následovanou funkcionalizací volné hydroxylové skupiny halogen-substituovaným arylem v přítomnosti báze podle Schématu 2, nebo hydroxyl-substituovaným arylem nebo heteroarylem (kde Z¹ je definovaný ve Schématu 1) v přítomnosti PPh₃ a azodikarboxylátu obecného vzorce R¹⁹O2C-N=N-CO2R²⁰, kde R²⁰ je Ci-Cé nižší alkyl. Odstranění Boc-chránící skupiny a konverze na amid se provádí podle Schématu v ·« · ·· »· • · · · to to to to to ··«· to to to · ·· · to • to to · to to to • ·· · · · to· · ·· ·

1. Tento způsob umožní zavedení různých aryloxy- a heteroaryloxy-skupin na R³ nukleofilním nahrazením nebo reakcí Mitsunobuova typu na intermediátů obecného vzorce 6.

Schéma 3

Sloučeniny obecného vzorce 8, kde R, R¹, R⁷, R⁸ a Z jsou definované ve Schématu 1, se připravily konverzí ketonu obecného vzorce 2 na oxim reakcí s CH3ONH2.HC1, a redukcí BH3,.S(CH3)2 za vzniku aminu obecného vzorce 8. Derivatizace volné aminové skupiny alkyl-chlorformiátem (C1COOR²⁰, kde R²⁰ je Ci-C6 alkyl) nebo isokyanidem (O=C=NR³) poskytne karbamátové sloučeniny obecného vzorce 9, respektive sloučeniny močoviny obecného vzorce 10.

• 9 9 9 9 9

9 99 9 9 9 9 99

Schéma 4

Boc-AA-OH EDCI, DMAP

Boc-AA-O

11a nebo

11b

1) NaOH

2) fit halogen Z

Báze

3) TFA

4) standardní amidace

11a

Příprava chirálních analogů se provedla s použitím chemického rozlišení. Alkohol obecného vzorce 6 kondenzoval s chirální Boc-chráněnou aminokyselinou za vzniku diastereoisomerů obecného vzorce 1 la a 11b, které se dělily chromatograficky. Pomocná chiralita se poté z každého diastereoisomerů odstranila reakcí s NaOH, a jednotlivé enantiomery reagovaly podle sekvence reakcí popsané ve Schématu 2 za vzniku sloučenin obecného vzorce 12a a 12b.

Oximy obecného vzorce I nebo II, kde X je C=NOR⁴ z odpovídajících ketonů se připravují libovolným způsobem známým odborníkům v oboru.

Schéma 5 »

R'

1a _D1 NH₂OR⁴«HCI, NaOAc —^ⁿboc

• » R · » • · « 4 · #· · « · · · • ···· Λ · 4 · • · · · 1 ··· « ·· ·♦· ·< «· «4 · • '4 • 4 • · «· 4·Τ«

1)TFA ₂ EDCI 2) R CO₂H hOBT

DIPEA

-OR⁴

^Nf>

<-N_YR

O

Ve Schématu 5 se keton obecného vzorce la, kde R a R¹ jsou definované v obecném vzorci I a II, rozpustí v rozpouštědle jako je CH3OH nebo ethanol, a reaguje s R⁴-substituovaným hydroxylaminem, jako je (9-methylhydroxylamin-hydrochlorid, v přítomnosti báze jako je octan sodný. Výsledná směs Z- a £-O-substituovaných oximů obecného vzorce 13 se může rozdělit, nebo se reakce provádí se směsí a rozdělí na konci. BOC-chránící skupina se odstraní reakcí s kyselinou jako je vodná HC1 nebo trifluoroctová kyselina, a výsledný amin kondenzuje s kyselinou za standardních podmínek za vzniku sloučeniny obecného vzorce I nebo II.

Schéma 6

1a nh₂oh»hci, y NaOAc r

-OH

1) Báze

2) alkylační činidlo

BOC

1)TFA

2) R²CO₂H <-N

BOC

EDCI

HOBT

DIPEA

Alternativně reaguje keton obecného vzorce la za podobných podmínek s HONH₂.HC1 a po separaci se získají E- a Z-oximy. Každý oxim poté reaguje s bází jako je hexamethyldisilazid draselný ve vhodném rozpouštědle jako je DMF, a poté reaguje s alkylačním činidle, např. CH3I, dimethyl-sulfátem, CH3CH2I, trifluorethyl-triflátem nebo podobnými elektrofily, za vzniku požadovaného (9-substituovaného oximu.

Výchozí keton obecného vzorce 1 a se připraví známými způsoby podle Schémat 7 a 8.

Schéma 7

CO2H COCI ' - TFAA

Λ ^1TFAA A 1· ^AIC|3· r-h L.j 2. SOCI₂ k_N (CH,OH), ₀Q. p.T_SA _R-°

ch₃oh, h₂o,

K2CO3 cocf₃

- R^Qih 20 ^^NC0CF3 ^ΤοΙυθη Y^NCOCF₃

Ti(OPr)₄

O?o , <€0 ^RMgBr R

Et_zAICN

N' 21

BOC

1)HCI

BOC „ ^NÍ¹ 2)60(^0 ²² ^N-boc

1a

Ve Schématu 7 je uvedena Friedel-Craftsova kondenzace A-trifluoracetyl-isonipekotoyl-chloridu vzorce 17 s aromatickou skupinou R-H v přítomnosti vhodného katalyzátoru jako je AICI3 a výhodně v rozpouštědle jako je CH2CI2, za vzniku ketonu obecného vzorce 18, který se za standardních podmínek převede na ethylenketal obecného vzorce 19, yV-trifluoracetylová skupina se odstraní a výsledný volný amin obecného vzorce 20 reaguje s V-BOC-piperidin-4-onem v přítomnosti dehydratuj ícího činidla jako je isopropoxid titanu, a následně se reakcí s diethylaluminum-kyanidem převede na aminonitril obecného vzorce 21. Aminonitril reaguje s Grignardovým činidlem (R'Mg-halogenidem) jako je CH₃MgBr nebo vinylmagnesium-bromid, za vzniku alkylovaného produktu obecného vzorce 22. Ketal se odstraní reakcí s vodnou kyselinou a následná re-protekce za standardních podmínek s použitím BOC-anhydridu vede ke vzniku sloučeniny obecného vzorce la.

<··

Schéma 8

Ph₃P=CH₂

1.HCI, 2. DBU, Ti(OPr)₄

R¹MgBr

N BOC

Ů — rt rt

N BOC

5/'

N BOC ^,,vzrt RyOH ,-THF Q -ti A — *_R, JTPAP V_r,_thf,.₇₈._c 0

O Ó ó

Dess-Martin

1a

N

BOC ²⁷ BOC nebo

TPAP/NMO

N BOC

Alternativně se sloučenina vzorce 23, připravená Wittigovou olefinací yV-BOC-piperidonu (Chen et al, Tetrahedron Lett,, 37, 30 (1996), 5233-5234), analogickým postupem popsaným ve Schématu 7 převede na intermediát obecného vzorce 25. Intermediát obecného vzorce 25 se převede na alkohol obecného vzorce 26 hydroborací/oxidací. Alkohol obecného vzorce 26 reaguje s vhodným oxidantem, jako je směs tetrapropylammoniumperruthenátu (TPAP) a A-methylmorfolin-A-oxidu (NMO) za vzniku aldehydu obecného vzorce 27. Aldehyd reaguje s aryllithným činidlem ve vhodném rozpouštědle jako je ether nebo THF, a výsledný alkohol obecného vzorce 28 reaguje s oxidačním činidlem jako je Dess-Martinův perjodnan nebo TPAP/NMO, za vzniku požadovaného ketonu.

Sloučeniny obecného vzorce I nebo II, kde X je -C(R¹³)(R¹⁹)-, kde R a R¹⁹ jsou shodné, nebo kde R a R¹⁹ jsou rozdílné, se připravují podle Schémat 9, respektive 10. Schémata ilustrují postup, kde R a R¹⁹ jsou oba fenyl, respektive kde R je fenyl a R¹⁹ je CF₃-fenyl, ale tyto obecné postupy se používají i pro jiné skupiny Ra R¹⁹.

Schéma 9

CBr₄

PPh₃

CH₃CN

h₂

Pd(OH)₂

TFA

Boc

Y-BOC-4-piperidon reaguje s CBr₄ za vzniku di-brom-sloučeniny vzorce 44, která poté reaguje s fenylboritou kyselinou za vzniku BOC-chráněného difenylmethylen-piperidinu vzorce 45. Methylenová vazba se redukuje za standardních podmínek za vzniku BOC-chráněného difenylmethyl-piperidinu vzorce 46, BOC-skupina se odstraní a amin vzorce 47 reaguje způsobem popsaným pro sloučeniny obecného vzorce 20 až 22 ve Schématu 7, BOC-skupina se odstraní reakci s TFA, a výsledný amin se podrobí standardní amidaci, např. reakcí s činidlem R COOH a kondenzačními činidly jako je EDC1, HOBT a báze, za vzniku sloučenin obecného vzorce 48.

£26

Schéma 10

Boc

Br

2) EtjAJCN , CH₃MgBr Br

1)Ti{OiPr)₄

N-BOC-4-Piperidon

N.

BOC

4-CF₃C₆H₄B(OH)2

PflPPth),

THF/H₂O

Ν3₂θθ3

BOC

<A-BOC-4-piperidon reaguje s činidlem jako je diethyl-benzylfosfonát za vzniku fenylmethylen-piperidinu vzorce 49, který se poté brómuje za vzniku bromfenylmethylenpiperidinu vzorce 50. BOC-chránící skupina se odstraní za standardních podmínek, např. reakcí s TFA, za vzniku aminu vzorce 51, který reaguje způsobem popsaným pro sloučeniny obecného vzorce 20 až 22 ve Schématu 7, za vzniku aminonitrilu vzorce 52 a poté chráněného aminu vzorce 53. Amin vzorce 53 reaguje s činidlem jako je 4-CF3-fenylboritá kyselina, za vzniku sloučeniny vzorce 54 a methylenová vazba se redukuje za standardních podmínek za vzniku racemické sloučeniny vzorce 55. BOC-skupina se odstraní reakcí s TFA, a výsledný amin se podrobí standardní amidaci, např. reakcí s činidlem R²COOH a kondenzačními činidly jako je EDC1, HOBT a báze, za vzniku racemických sloučenin obecného vzorce 56.

ό • ·

Sloučeniny užitečné podle předkládaného vynálezu jsou ilustrovány následujícími preparativními příklady, které neomezují rozsah zveřejnění. V rámci rozsahu vynálezu budou odborníkům v oboru zřejmé alternativní mechanismy a analogické struktury.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 ·· ·

IB. R³ = -COCH₂CH₃

IC. r³ = -cooch3 1Ď. R³ = -CONHCH3 1E. R³ = I—

Roztok volného aminu vzorce 29 (1,45 g, 3,97 mmol) a 2,6-dimethyl-benzoyl-chloridu (840 mg, 5,0 mmol) ve vodném IN NaOH (20 ml) a CH2CI2 (20 ml) se míchal přes noc při RT. Reakční směs se extrahovala do CH2CI2, sušila nad Na2SO₄ a zahustila ve vysokém vakuu za vzniku sloučeniny vzorce 30 (1,97 g, 97 %), ve formě světle žluté pěny.

K roztoku ketonu vzorce 30 (550 mg, 1,11 mmol) v CH3OH (6 ml) se přidal NaBH₄ (60 mg, 1,59 mmol) a roztok se míchal přes noc při RT. Reakční směs se poté nalila do 0,lN NaOH, extrahovala do CH2CI2, sušila nad Na2SO₄, a zahustila za vzniku sloučeniny vzorce 31 (543 mg, 98 %) ve formě světle žluté pěny.

• ,· · » ··· · · · · 4 ·

Příklad ΙΑ

K roztoku alkoholu vzorce 31 (50 mg, 0,10 mmol) v bezvodém DMF (0,5 ml) se přidal NaH (6,0 mg, 0,25 mmol) následovaný ethyljodidem (12 μΐ, 0,15 mmol) a reakce se míchala 4 hodiny při 40 °C. Reakční směs se nalila do vodného O,1N NaOH, extrahovala do CH2CI2, sušila nad Na₂SO₄ a zahustila. Čištění preparativní chromatografií (eluce směsí CH₂C1₂/CH3OH, 9:1) poskytlo sloučeninu vzorce 1A (31 mg, 59 %) ve formě bezbarvého oleje: *H -NMR (300 MHz, CDCb) δ 7,39 (brd, J = 8,4 Hz, 2H), 7,02-7,12 (m, 3H), 6,95 (m, 2H), 3,94 (m, 1 H), 3,79 (d, J = 7,2 Hz, 1 H), 3,10-3,35 (m, 4H), 2,60-3,00 (m, 3H), 2,19 (br s, 6H), 1,60-2,10 (m, 5H), 1,05-1,50 (m, 5H), 1,08 (brt, 3H), 0,94 (s, 3H); HRMS (MH+) 527,2271.

Příklad 1B

K roztoku alkoholu vzorce 31 (50 mg, 0,10 mmol) a pyridinu (16,2 μΐ, 0,20 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (0,5 ml) se přidal propionyl-chlorid (30 μΐ, 0,30 mmol) a roztok se míchal přes noc při RT. Reakční směs se zpracovala jako v Příkladě 1A, a po preparativní chromatografií (eluce směsí CH₂C1₂/CH₃OH, 9:1), se získala sloučenina vzorce 1B (44,7 mg, 81 %) ve formě bezbarvého oleje: *H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,42 (brd, J = 8,2 Hz, 2H), 7,05-7,15 (m, 3H), 6,97 (m, 2H), 5,40 (d, J = 7,8 Hz, IH), 4,09 (m, IH), 3,43 (m, IH), 3,23 (m, IH), 2,96 (m, IH), 2,82 (m, IH), 2,70 (m, IH), 2,21 (d, 3H), 1,60-2,10 (m, 5H), 1,05-1,45 (m, 5H), 1,08 (m, 3H), 0,95 (s, 3H); HRMS (MH+) 555,2230.

Příklad 1C

K roztoku alkoholu vzorce 31 (29,4 mg, 0,059 mmol) a pyridinu (9,5 μΐ, 0,118 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (0,3 ml) se přidal methyl-chlorformiát (13,8 μΐ, 0,18 mmol) a roztok se míchal přes noc při RT. Reakční směs se zpracovala jako v Příkladě 1A, a po preparativní chromatografn (eluce směsí CH₂C1₂ /CH₃OH, 9:1), se získala sloučenina 1C (15 mg, 46 %) ve formě bezbarvého oleje: *H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,46 (brd, J = 8,4 Hz, 2H), 7,14 (d, J =

8,4 Hz, 2H), 7,09 (m, IH), 6,98 (m, 2H), 5,21 (d, J = 7,2 Hz, IH), 4,09 (m, 1 H), 3,71 (m, 3H),

• 4	• 4	$	4·	44
a 4 ·	• ·'	• 4	4	• · 4

4 4444	4 4 4	•	• ·	4 4
4 4	4 ·	•	4	4 ·
444 ·	• 4	44 4	4 4	4444

3,45 (m, IH), 3,24 (m, IH), 2,97 (m, IH), 2,82 (m, IH), 2,70 (m, IH), 2,22 (brs, 3H), 1,60-2,10 (m, 5H), 1,10-1,50 (m, 5H), 0,95 (s, 3H); HRMS (MH+) 557,2017.

Příklad ID

Roztok alkoholu vzorce 31 (30 mg, 0,060 mmol), pyridinu (9,7 μΐ, 0,12 mmol) a methyl-isokyanátu (40 μΐ, 0,68 mmol) v bezvodém THF (0,3 ml) se míchal 5 hodin při 45 °C. Reakční směs se zpracovala jako v Příkladě 1A, a po preparativní chromatografií (eluce směsí CH2CI2/CH3OH, 9:1) se získala sloučenina vzorce ID (25 mg, 75 %) ve formě bezbarvého oleje: 'H-NMR (300 MHz, CDCb) 6 7,42 (brd, J = 8,2 Hz, 2H), 7,05-7,15 (m, 3H), 6,98 (m, 2H), 5,34 (m, IH), 4,08 (m, IH), 3,44 (m, IH), 3,24 (m, IH), 3,19 (s, 3H), 2,96 (m, IH), 2,65-2,85 (m, 2H), 2,20 (brs, 3H), 1,55-2,10 (Μ, 5H), 1,10-1,50 (m, 5H), 0,95 (s, 3H); HRMS (MH+) 556,2169.

Příklad IE

Roztok alkoholu vzorce 31 (50 mg, 0,10 mmol), 60% NaH v minerálním oleji (6 mg, 0,15 mmol) a 2-chlorpyridinu (28,2 μΐ, 0,30 mmol) v bezvodém DMF (0,5 ml) se míchal 16 hodin při 90 °C. Reakční směs se zpracovala jako v Příkladě 1A, a po preparativní chromatografií (eluce směsí CH2CI2/CH3OH, 9:1) se získala sloučenina vzorce IE (50 mg, 86 %) ve formě bezbarvého oleje: ‘H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,98 (m, IH), 7,47 (brt, J = 7,2 Hz, IH), 7,38 (d, J = 8,0 Hz, 2H), 7,21 (d, J = 8,0 Hz, 2H), 6,95-7,15 (m, 3H), 6,65-6,80 (m, 2H), 5,74 (brd, J = 7,0 Hz, IH), 4,09 (m, IH), 3,44 (m, IH), 3,24 (m, IH), 2,65-3,05 (m, 3H), 2,22 a 2,23 (s, 3H), 1,60-2,15 (m, 5H), 1,10-1,50 (m, 5H), 0,87 (s, 311); HRMS (MH+) 576,2230.

S použitím podobných postupů se připravily sloučeniny obecného vzorce

O kde R³, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce ·· «'·

Příklad	R6	R³	R²	HRMS (MH+) nalezeno
1F	Br	-C(O)OCH₂CH₃	h₃c^,ch₃	571,2181
1G	Br	-C(O)CH₃	*wv	541,2054
1H	Br	-C(O)-(CH₂)2CK3	h₃c^ch₃	569,2392
11	Br	-C(O)NHCH₂CH₃	«wv h₃c^ch₃	572,2322
U	Br		wv	584,1786
1K	Br		λλλ» h₃c^ch₃	577,2162
11	Br	JI.		577,2183

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 1

Příkl.	¹ H-NMR (300 MHz ’H NMR (CDCI3))
1J	7,49 (d, J = 8.4 Hz, 2H), 7,20-7,35 (m, 3H), 7,15 (m, 1H), 7,04 (m, 2H), 6,64 (d, J = 4,5 Hz, 1H), 5,58 a 5,60 (d, J = 7,2 Hz, 1H), 4,13 (m, 1H), 3,25-3,60 (m, 2H), 2,70-3,10 (m, 3H), 2,28 a 2,29 (s, 3H), 1,65-2,20 (m, 5H), 1,20-1,55 (m, 5H), 0,92 (br s, 3H)

1K	8,39 (d, J = 5,6 Hz, 1H), 7,42 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,27 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,05-7,20 (m, 2H), 6,99 (m, 2H), 6,84 (m, 1H), 5,70 (d, J = 7,8Hz. 1H), 4,11 (m, TH), 3,43 (m, TH), 3,25 (m, TH), 2,65-3,05 (m. 3H), 2,23 a 2,25 (s, 3H), 1,55-2,10 (m, 5H), 1,10-1,50(m, 5H), 0,88 (br s, 3H)

• · · · · ♦ · ₉ · e · · · · 9 9 9 9 9 9

999 * 9 9 999 9 9 9999

Příklad 2

O OH

Roztok ketonu vzorce 32 (0,60 g, 1,29 mmol) a NaBH₄ (60 mg, 1,59 mmol) v CH3OH (5 ml) se míchal přes noc při RT. Reakční směs se nalila do O,1N NaOH, extrahovala do CH₂C1₂, sušila nad Na₂SO₄ a zahustila za vzniku sloučeniny vzorce 33 (0,60 g, 100%), ve formě bílé pěny.

K roztoku alkoholu vzorce 33 (543 mg, 1,2 mmol) v bezvodém toluenu (4 ml) se přidal 0,5N KHMDA v toluenu (2,6 ml, 1,30 mmol) a o 15 minut později 2-brompyridin (125 μΐ, 1,30 mmol). Reakce se zahřívala 5 hodin na 60 °C, ochladila na RT a nalila do 5% vodného NaHCO3 (25 ml). Po extrakci do CH₂C1₂, sušení nad Na₂SO₄ a zahuštění se získal oléj, který se čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH₂Cl₂/AcOEt/Et3N 50:50:1 až 40:60:1) za vzniku sloučeniny vzorce 34a (310 mg, 49 %), ve formě žluté pěny.

Roztok sloučeniny vzorce 34a (310 mg, 0,57 mmol) v bezvodém CH2CI2 (2 ml) a TFA (2 ml) se míchal 30 minut při RT. Po zahuštění se zbytek rozpustil ve vodném IN NaOH, extrahoval do CH₂C1₂, sušil nad Na₂SO₄ a zahustil za vzniku sloučeniny vzorce 34b (220 mg, 87 %), ve formě bílé pěny.

»ι > 7 ťi > *> 1 3 3

7 3 3 3

-> O O 0 i -) 5 ? 3 7 >ββ ) 7C

I 3 3

30») ·

Ί 9 y 3

3

3 ώ

* •3 7 *ř *> *>

Roztok volného aminu vzorce 34b (85 mg, 0,19 mmol), 2,4-dimethylnikotinové kyseliny (50 mg, 1,45 mmol), DEC (60 mg, 0,31 mmol), HOBT (50 mg, 0,37 mmol) a N-methylmorfolinu (80 ml, 0,72 mmol) v bezvodém DMF (1 ml) se míchal přes noc při 40 °C. Po zahuštění se zbytek rozpustil ve vodném O,1N NaOH, extrahoval do CH2CI2 a sušil nad Na₂SO₄. Zbytek získaný po zahuštění rozpouštědla se čistil preparativní chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH₂C1₂/CH₃OH/NH₄OH, 96:4:1) za vzniku sloučeniny vzorce 35 (95 mg, 85 %), ve formě bezbarvého oleje: 'H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,33 (d, J = 5,1 Hz, 1H), 7,99 (dd, J = 4,8 a 1,8 Hz, 1H), 7,86 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,56 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,53 (m, 1H), 6,96 (d, J = 5,1 Hz, 1H), 6,75-6,85 (m, 2H), 4,15 (m, 1H), 3,45 (m, 1H), 3,30 (m, 1H), 3,02 (s, 3H), 2,99 (m, 2H), 2,79 (m, 1H), 2,47 a 2,48 (s, 3H), 2,45 (m, 1H), 2,25 a 2,26 (s, 3H), 1,65-2,15 (m, 5H), 1,15-1,55 (m, 5H), 0,90 (s, 3H); HRMS (MH+) 577,2858.

S použitím podobných postupů se připravily sloučeniny obecného vzorce

O

• · • · ·	** • ·	• 9 9	99 ·· . • · 9 9
• ····	• · *	•	• 9 ♦ ·
• ·	• ·	•	• · 9
• · · i	• ·	• · ·	9 9 9 ···

kde R³, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	R6	R3	R2	HRMS (MH+) nalezeno
2A	Br			599,1062
2B	Br		«vw»	578,2006
2C	Br	%	HsCsÁ-CHa	577,2172
2D	Br	o>	^H3Csj^T^NH2	577,2172
2E	H3CSO2-	o>	^clů^NH2	597,2296

fit ·· ··

2F	h₃CSO₂-		Λ/W» H₃C^J^OH	578,2697
2G	f₃c-		•WS. HjC.1 ch_s M	567,2947
2H	h₃cso₂-		H₃C^CH₃	576,2890
21	H₃CSO₂-	>0 \ N	ft»SS. H₃C<X.CH₃ ΧΑο	593,2805
2J	f₃co-	/0 N	•WS. H₃C^^CH₃	582,2969
2K	f₃co-	Γ3 \ N	Λ/W» H₃C^J^OH	584,2744
2L	f₃co-	n Ηζ N	HsCsAjCHs AX	583,2913
2M	Br	J\L n N	^h3cJxCH₃ u	580,2123
2N	Br		Λ/W» H₃C^J^OH	579,1986
20	f₃co-	<0	h₃c 1ch₃ uko	599,2847
2P	Br	z?	*Λ»<ν H₃C<A.CH₃	595,2114
²⁰	Br	Ax xAP	*WSr h₃CyL,ch₃	594,2072
2R	H3CSO2-	X) N	h₃c^ch₃ N^N	578,2792

2S	H3CSO2-	/3 hjpN	HaCkÁ-CH, u	578,2801
2T	H3CSO2-	f 3	UjcJ-CH,	594,2750
2U	H3CSO2-		CH3 u	583,2426
2V	H3CSO2-		^Η3θΑ^ΌΗ₃ u	576,2896
2W	H3CSO2-	O ^SO	^30^4^0143	599,2362
2X	f₃c-		»*ww HsCyk^CHs	583,2905
2Y	F3CO-	OL,	•VW Η₃Ο^4^0Η₃ N^N	584,2848
2Z	F3CO-	r^N	»S*Zv Cl^Xci v	623,1790
2AA	Cl	OL,	H3C-T.CH3 u	533,2673
2BB	Cl	OL,	HsClX CH₃	549,2646
2CC	Cl	a,	CI,JL Cl v	573,1606
2DD	Cl	ol,	<VW H₃Cyt^CH₃ N^N	534,2637
2EE	Br	ας.	CI^Xci X?	619,1062

2FF	H3CSO2-		*W\A Η₃Ο_γΧ_ΎΟΗ₃ N^N	584,2375
2GG	f₃c-	u,	*ν\ζν Η3θγ4^ΟΗ₃ Ns>N	568,2913
2HH	H₃CSC>2-	o yX.N	ClXC! v	618,1722
211	H₃CSC>2-	tHl yk^N	«vjzv» H₃C_X\|4^zCH₃ Nx^N	579,2749
2JJ	f₃c-		Cl^JL Cl· v	607,1871
2KK	F		Η₃(\ΑτΗ3 XV	517,2696
2LL	F		•NVV. HaCsL-CHs XX	533,2916
2MM	F		ΑΛΛΑ H₃C_X\|íX_fCH₃ N^N	518,2944
2NN	ci		y	589,1534
200	F	ýO	^c'Xf^c‘	573,1818
2PP	Br		»VW HsC^JxGHs XT	591,2330
2QQ	Br	^H5o	^Η3^;χΛ cn₃ XX	607,2291

• · 9 · ·

9 9 9 99

9999 999 9

9 9 9 9

999 9 99 999

9999

2RR	Br		N^N	592,2294
2SS	Br		O 0-0-1 o	633,1040
2TT	F₃C-		γ	623,1809
2UU	f₃c-	a.	CHayLzCFb V δ	583,2909
2W	f₃c-		WS#*·'- ^CH3s\|f^j^zCH3	567,2961 .
2WW	F		η₃(\^Χ^οη₃ ΝγΝ ch₃	532,3106
2XX	H	a.	vyv· N^N	500,3023

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 2:

Příkl.	¹H-NMR (300 MHz ¹H NMR (CDCI₃))
2A	7,98 (m, 1H), 7,49 (br t, J = 7,1 Hz, 1Η), 7,39 (d, J = 8,1 Hz, 2Η), 7,12 (d, J= 8,1 Hz, 2H), 7,01 (t, J= 8,4 Hz, 1H), 6,65-6,80 (m, 3H), 6,56 (d, J = 8,4 Hz, 1H), 5,76 (d, J= 7,2 Hz, 1H), 3,95-4,20 (m, 1H), 3,89 a 3,92 (s, 2H), 3,30-3,55 (m, 2H), 3,12 (m, ÍH), 2,70-3,00 (m, 2H), 1,65-2,10 (m, 5H), 1,20-1,60 (m, 5H), 0,95 a 0,99 (s, 3H)
2G	8,31 (d, 1H), 8,01 (d, 1H), 7,50 (m, 4H), 6,95 (d, 1H), 6,80 (m, 2H), 5,90 (d, ÍH), 4,15 (d, 1H), 3,25-3,55 (m, 2H), 2,80-3,15 (m, 3H), 2,50 (d, 3H), 2,30 (d, 3H), 1,80-2,15 (m, 7H), 1,20-1,60 (m, 5H), 0,92 (s, 3H)

9 ·

9 9

9 99 ·····*· · 4 • · · 9 9

999 9 99 '···

99 • 9 9 • 9 • · ·· ····

2Κ	7,97 (m, 1 Η), 7,45 (m, 1 Η), 7,32 (t, J = 8,4 Hz, 2Η), 7,06 (m, 2 Η), 7,01 (m, 1 Η), 6,60-6,75 (m, 4H), 5,77 a 5,79 (d, J = 5,6 Hz, 1H), 3,55 (m, 1H), 3,32 (m, 1H), 2,70-2,95 (m, 2H), 2,18 (s, 3H), 1,652,10 (m, 5H), 1,15-1,55 (m, 5H), 0,78 a 0,91 (s, 3H)
2Μ	8,29 (d, J = 5,2 Hz, TH), 8,18 (m, 1H), 7,98 (br s, TH), 7,89 (br s, 1H), 7,38 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,18 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,92 (d, J = 5,2 Hz, 1H), 5,67 (d, J = 7,2 Hz, TH), 4,07 (m, 1H), 3,43 (m, 1H), 3,26 (m, 1H), 2,65-3,05 (m, 3H), 2,41 a 2,42 (s, 3H), 2,20 (br s, 3H), 1,60-2,20 (m, 5H), 1,05-1,50 (m, 5H), 0,85 (br s, 3H)
2Ρ	8,14 (d, J = 6,8 Hz, TH), 8,02 (m, 1H), 7,51 (m, 1H), 7,41 (d, J= 8,0 Hz, 2H), 7,25 (d, J= 8,0 Hz, 2H), 6,98 (d, J= 6,4 Hz, 1H), 6,78 (m, TH), 6,73 (m, TH), 5,78 (d, 6,8 Hz, TH), 4,17 (m, 1H), 3,43 (m, 1H), 3,32 (m, 1H), 2,95 (m, 1H), 2,86 (m, 1H), 2,75 (m, 1H), 2,44 a, 2,46 (s, 3H), 2,23 a 2,25 (s, 3H), 1,65-2,10 (m, 5H), 1,151,50 (m, 5H), 0,90 (s, 3H)
2ΗΗ	8,49 (s, 2H), 8,26 (br s, TH), 8,04 (br s, 1H), 7,80-7,95 (m, 3H), 7,53 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 5,81 (d, J= 6,8 Hz, 1H), 4,16 (m, 1H), 3,30-3,50 (m, 2H), 2,94 (m, 2H), 2,80 (m, 1H), 1,75-2,15 (m, 5H), 1,25-1,50 (m, 5H), 0,89 (s, 3H)
2ΜΜ	8,93 (s, 1H), 8,04 (br d, J = 4,8 Hz, 1H), 7,50 (m, 1H), 7,32 (m, 2H), 6,97 (m, 2H), 6,78 (m, 1H), 6,72 (m, 1H), 5,82 (m, 1H), 4,21 (m, 1H), 3,25-3,50 (m, 2H), 2,93 (m, 2H), 2,78(m, 1H), 2,44 a 12,46 (s, 3H), 1,90-2,15 (m, 3H), 1,70-1,90 (m, 2H), 1,15-1,50(m, 5H), 0,90(s, 3H)
2ΝΝ	8,17 (s, 1H), 8,01 (br d, J = 4,0 Hz, 1H), 7,50 (br t, J = 8,0 Hz, 1H), 7,20-7,35 (m, 4H), 6,78 (t, J = 6,8 Hz, 1H), 6,71 (m, 1H), 5,80 (d, J = 6,8 Hz, TH), 4,18 (m, 1H), 3,44 (m, TH), 3,39 (m, 1H), 3,00 (m, 2H), 2,80 (m, TH), 1,70-2,15 (m, 5H), 1,10-1,50 (m, 5H), 0,90 (s, 3H)
2ΡΡ	8,37 (d, J = 6,0 Hz, 1H), 7,83 (br d, J = 4,6 Hz, TH), 7,41 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,34 (d, J = 6,0 Hz, 1H), 7,22 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,97 (d, J = 4,6 Hz, 1 Η), 6,68 (br t, J = 6,0 Hz 1H), 5,89 (br d, J = 6,8 Hz, 1H), 4,20 (m, 1H), 3,20-3,50 (m, 2H), 2,97 (m, 2H), 2,78 (m, 1H), 2,47 a 2,49 (s, 3H), 2,23 a 2,26 (s, 3H), 2,23 (s, 3H), 1,65-2,15 (m, 5H), 1,15-1,55 (m, 5H), 0,90 (s, 3H)

• · • ·	··	• • ·	·· ·· • · · ·
•	•
• · · · ·	• ·	•	•	• · · ·
• ·	•	•	•	• · ·
• · ·	•	•	'···	·· ····

Příklad 3 ch₃onh₂. hci ³⁰ AcONa / EtOH

BH₃THF

O CH· ₃₇ C1COOCH₃

Br

K roztoku ketonu vzorce 30 (1,5 g, 3,22 mmol) v CH3OH (50 ml) se přidal octan sodný (5,0 g, 47 mmol) a (9-methyl-hydroxylamin-hydrochlorid (3,26 g, 47 mmol), a roztok se míchal 24 hodin při RT. Výsledá směs se poté nalila do vodného NaOH a extrahovala do CH₂C1₂. Spojené extrakty se sušily, zahustily a chromatografovaly za vzniku 1,50 g (94 %) oximu vzorce 36 jako směsi E- a Z- isomerů.

K míchanému roztoku oximu vzorce 36 (0,200 g, 0,380 mmol) v THF (5 ml) se při 0 °C přidal BH3· THF (1,0M roztok v THF) a roztok se poté zahřál na RT a míchal 1 hodinu. Reakční směs se poté ochladila na 0 °C a přidal se roztok IN KOH v CH3OH (5 ml). Reakce se pomalu zahřívala 2 hodiny na 60°C, ochladila na RT, ukončila přídavkem vody a extrahovala do CH2CI2. Spojené organické extrakty se zahustily a chromatografovaly na silikagelu (eluce směsí 20% EtOH/EtOAc) za vzniku 0,100 g (50 %) aminu vzorce 37.

K míchanému roztoku aminu vzorce 37 (0,015 g, 0,030 mmol) se přidal pyridin (0,5 ml) a CICOOCH3 (0,25 ml), a roztok se míchal přes noc. Poté se nalil do vody, extrahoval do EtOAc, sušil, zahustil a čistil preparativní chromatografií za vzniku 0,010 g požadovaného produktu vzorce 38: *H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,45 (d, 2H), 7,05-7,12 (m, 3H), 6,95 (d, 2H), 4,95 (m, «

I*

···· · · · · ·

1H), 4,45 (m, 1H), 4,15 (m, 1H), 3,62 (s, 3H), 3,47 (m, 1H), 3,25 (m, 1H), 2,88-3,10 (m, 3H), 2,25 (s, 6H), 1,20-2,10 (m, 12H), 0,90 (s, 3H); HRMS (MH+) 558,3013.

Příklad 4

Br'

OH (39ab)

+

Boc-Thr(fBu)-O

(40b)

t* eluovaný jako druhý

Roztok alkoholu vzorce 39ab (660 mg, 1,41 mmol), Boc-Thr(terc-Bu)-OH (413 mg, 1,50 mmol), DEC (290 mg, 1,50 mmol) a DMAP (190 mg, 1,55 mmol) v bezvodém CH2CI2 (5 ml) se míchal přes noc při RT. Reakční směs se nalila do vodného nasyceného NaHCCh, extrahovala do CH2CI2 a sušila nad Na2SC>4. Zbytek získaný po zahuštění rozpouštědla se čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH2Cl2/aceton, 9:1); jako první se eluovala (i) sloučenina vzorce 40a (391 mg, 38 %), ve formě bílé pěny; (ii) poté sloučenina vzorce 40b (391 mg, 38 %), ve formě bílé pěny.

9 • •99

9 • 9 99

9 9 • 9 ·9

9 9

9 99 9

9999

K roztoku diastereoisomerů vzorce 40a (391 mg, 0,54 mmol) v CH₃OH (3 ml) se přidal NaOH (110 mg, 2,75 mmol; 5 ekviv.) a roztok se míchal 3 hodiny při 65 °C. Směs se poté nalila do vodného O,1N NaOH a extrahovala do CH₂C1₂ za vzniku sloučeniny vzorce 39a (Enantiomer _f A) (246 mg, 98 %) ve formě bílé pěny. (Stejným postupem se ze sloučeniny vzorce 40b připravila sloučenina vzorce 39b (Enantiomer B). Sloučenina vzorce 40a poskytla sloučeninu *· vzorce 43 a (Enantiomer A) a sloučenina vzorce 40b poskytla sloučeninu vzorce 43b (Enantiomer . ^B>·

Roztok alkoholu vzorce 39a (210 mg, 0,45 mmol), 60% NaH v minerálním oleji (23 mg, * 0,96 mmol) a 2-brompyridin (60 μΐ; 0,62 mmol) v bezvodém DMF (1,5 ml) se míchal 2 hodiny při 75 °C. Reakční směs se nalila do vodného nasyceného NaHCO₃, extrahovala do CH2CI2, sušila nad Na₂SO₄ a čistila flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH₂Cl₂/AcOEt/Et₃N,

60:40:0,5 až 40:60:0,5) za vzniku sloučeniny vzorce 41a (143 mg, 59 %).

Odstranění Boc-chránící skupiny ze sloučeniny vzorce 41a (93 mg, 0,17 mmol) se provedlo stejně jako u sloučeniny vzorce 34b, za vzniku sloučeniny vzorce 42a (68 mg, 91 %), ve formě bílé pěny.

Amin vzorce 42a (50 mg, 0,11 mmol) kondenzoval s 4,6-dimethylpyrimidin-5-karboxylovou kyselinou za podmínek popsaných pro syntézu sloučeniny vzorce 35, za vzniku sloučeniny vzorce 43a (28 mg, 44 %). 'H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,92 (s, 1H), 8,02 (m, 1H), 7,51 (m, 1H), 7,51 (brt, J = 8,4 Hz, 1H), 7,41 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,24 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,78 (m, 1H), 6,73 (m, 1H), 5,78 (m, 1H), 4,19 (m, 1H), 3,41 (m, 1H), 3,36 (m, 1H), 2,94 (m, 1H), 2,78 (m, 1H), 2,44 a 2,46 (s, 3H), 1,65-2,15 (m, 5H), 1,15-1,50 (m, 5H), 0,90 (s, 3H)); HRMS (MH+) 578,2140.

Podobným způsobem se připravily následující sloučeniny

» · ·· · ·· · ·· toto • ··· · toto to • ···· · · · a··· · • · · · · · · · ··· · ·· ··· ·· ···· kde R³, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	Enantiomer	R6	R3	R2	HRMS (MH+) nalezeno
4A	A	Br	a.	^H3Ců^CH3	577,2172
4B	B	Br	a,	h₃o_Lch₃ u	577,2162
4C	B	Br		N^N	578,2119
4D	A	F3CO-	A	HaCyX^CHa N^N	584,2864

• « ·« • · ·	•	« *· ·· ·	«· • · ·
• ···· · ·	•	• · ·	• ·
» · ·	•	• ·	• ·
• 4 · · 4		··« ·4	····

4Ε	Β	F₃C0-	v	•vw H₃Cyt_vCH₃ N^N	583,2862
4F	Α	f₃co-	cl	^CH3tÍr^CH3	583,2904
4G	Α	f₃co-	CL	á	599,2857
4Η	Α	f₃co-		ri^N ch₃	598,2994
41	Β	f₃co-	CL	^H3^CxÁ/^CH3 y ch₃	598,3000
4J	Α	Cl	CL	w CH₃^^CH₃	534,2639
4Κ	Α	Cl	a.	h₃c 1ch₃ y ch₃	548,2784
4L	Β	Cl	CL	•«szw·» ^cH3xy^H3	534,2644
4Μ	Β	Cl	CL	yⁿ ch₃	548,2784
4Ν	Α	F₃CO-	X	5ΛΛΛ H₃C_vX_rCH₃ ΝγΝ nh₂	599,2947
40	Β	f₃co-		WV¹ Η₃Ογ4^ΟΗ₃ N^N nh₂	599,2947

·· • · • · ·

• · ••e • e • · ·· 4 t · · • ···· • · *· · « <· • « « • · • 4 • · • *•4

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 4

Příkl.	¹H-NMR (300 MHz ^{1 2}H NMR (CDCI3))
4G	8,05 (m, 1H), 7,97 (s, 2H), 7,53 (t, 7,5 Hz, 1H). 7,41 (d, J= 8,4 Hz, 2H), 7,16 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,81 (t, J= 6,4 Hz, 1H), 6,76 (m, 1H), 5,87 (m, 1H), 4,19 (m, 1H), 3,30-3,50 (m, 2H), 2,99 (m, 2H), 2,79 (m, 1H), 2,20 a 2,22 (s, 3H), 1,70-2,15 (m, 5H), 1,15-1,50 (m, 5H), 0,91 (s, 3H)
41	8,03 (m, 1H), 7,53 (m, 1H), 7,39 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,14 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,79 (t, J = 6,8 Hz, 1H), 6,73 (m, 1H), 5,87 (m, 1H), 4,19 (m, 1H), 3,42 (m, 1H), 3,37 (m, 1H), 2,98 (m, 2H), 2,80 (m, 1H), 2,41 a 2,43 (s, 3H), 1,90-2,15 (m, 3H), 1,70-1,90 (m, 2H), 1,201,50 (τη, 5H), 0,91 (s, 3H)

Příklad 5

1) Trifluracetanhydrid (TFAA, 300 ml) se při 0°C přidal k isonipekotové kyselině (96 g) a reakční směs se zahřívala 4 hodiny k refluxu. Nadbytek TFAA se odstranil ve vakuu, reakční směs se rozpustila v EtOAc, promyla vodou a zahustila za vzniku 160 g amidu. 50 g tohoto amidu reagovalo s SOCD (300 ml) a reakční směs se zahřívala k refluxu přes noc. Nadbytek thionyl-chloridu se poté odstranil ve vakuu za vzniku 54 g chloridu kyseliny.

2) AlClj (11 g) se při pokojové teplotě pomalu přidal k roztoku produktu z kroku 1 (10 g) v brombenzenu (40 ml) a reakční směs se zahřívala 4 hodiny k refluxu. Poté se směs ochladila a nalila do směsi koncentrované HC1 a ledu, a produkt se extrahoval do EtOAc. Organická vrstva • · se oddělila a promyla vodou, 50% nasyceným roztokem NaHCO₃, a zahustila za vzniku 16,21 g požadovaného ketonu.

3) Produkt z kroku 2 (16,21 g) se rozpustil v toluenu (200 ml) obsahujícím ethylenglykol _f (25 ml) a /?-toluensulfonovou kyselinu (0,5 g). Reakční směs se zahřívala k refluxu a azeotropně se odstraňovala voda až do té doby, kdy se už další voda nejímala. Reakční směs se zahustila za * vzniku 17,4 g požadovaného ketalu.

4) Surový produkt z kroku 3 (17,4 g) se rozpustil v CH₃OH (100 ml) a k roztoku se přidala voda (25 ml) a K₂CO₃ (12 g), a reakční směs se míchala při pokojové teplotě přes noc. Reakční směs se naředila vodou a extrahovala do EtOAc. Organická vrstva se oddělila, promyla vodou a solankou, a zahustila za vzniku 12,55 g požadovaného aminu.

5) K míchanému roztoku produktu z kroku 4 (7,2 g, 23 mmol) a /V-BOC-piperidin-4-onu (4,8 g, 24 mmol) v 1,2-dichlorethanu (20 ml) se přidal isopropoxid titanu (6,7 ml, 32,3 mmol) a směs se míchala 12 hodin při RT. Reakční směs se zahustila a při RT se přidal l,0M roztok diethylaluminium-kyanidu (35 ml), a směs se míchala 3 hodiny. Reakční směs se poté naředila EtOAc, reakce se ukončila přídavkem vody (5 ml) a směs se míchala 2 hodiny. Směs se poté zfiltrovala přes celit a výsledný filtrát se zahustil a chromatografoval směsí 30% EtOAc/hexan za vzniku 7,3 g (63 %) požadovaného kyanidu.

6) K míchanému roztoku produktu z kroku 5 (7,3 g, 14,03 mmol) v THF (100 ml) se při RT přidal 3,0M roztok CH₃MgBr v Et₂O (14,0 ml, 42 mmol) a směs se míchala 2 hodiny. Reakční směs se poté naředila nasyceným vodným NH₄C1 a extrahovala do CH₂C1₂. Extrakty se zahustily za vzniku 7,0 g požadované methylované sloučeniny,

7) Surový ketal z kroku 6 se rozpustil v EtOAc (100 ml) a 6N HCl (40 ml) a přidala se i* koncentrovaná HCl (10 ml) a směs se míchala 24 hodin při RT. Reakční směs se poté ’ neutralizovala 20%NaOH a extrahovala do EtOAc, sušila a zahustila za vzniku 5,0 g (98 %) aminu.

8) K míchanému roztoku produktu z kroku 7 (5,0 g, 13,6 mmol) v Et₂O (200 ml) se přidal 10% NaOH (50 ml) a BOC₂O, a směs se míchala přes noc při RT. Vrstvy se oddělily a organická vrstva se promyla solankou, sušila, zahustila a chromatografovala směsí 20% EtOAc/hexan za vzniku 5,1 g (79 %) požadovaného produktu.

9) K míchanému roztoku produktu z kroku 8 (1,5 g, 3,22 mmol) v CH₃OH (50 ml) se přidal octan sodný (5,0 g, 47 mmol) a O-methyl-hydroxylamin-hydrochlorid a směs se míchala při RT 24 hodin. Výsledná směs se poté nalila do vodného NaOH a extrahovala do CH2CI2. Spojené extrakty se sušily, zahustily a chromatografovaly za vzniku 1,5 g (94 %) oximu jako směsi E- a Z-isomerů.

10) K míchanému roztoku produktu z kroku 9 (1,5 g, 3,0 mmol) v CH₂C1₂ (10 ml) se přidala TFA (3 ml) a směs se míchala při RT 2 hodiny. Reakční směs se zahustila a nalila do 10% NaOH a extrahovala do CH2CI2· Spojené extrakty se sušily a zahustily za vzniku 1,2 g (100 %) aminu.

11) K míchanému roztoku produktu z kroku 10 (1,3 g, 3,2 mmol) v CH₂C1₂ se přidala

2,6-dimethylbenzoová kyselina (0,74 g, 4,96 mmol), EDC1 (0,94 g, 4,94 mmol), DIPEA (0,84 g, 6,58 mmol) a HOBT (0,66g, 4,94 mmol), a směs se míchala 12 hodin při RT. Reakční směs se naředila NaHCO₃ a extrahovala do CH₂C1₂. Spojené extrakty se sušily a zahustily za vzniku 1,6 g oximu jako směsi E- a Z-isomerů. Isomery se rozdělily chromatograficky elucí směsí CH₂Cl₂:Et₂O (4:1 ) za vzniku 0,77 g £-isomeru a 0,49 g Z-isomeru.

A-isomer: 300 MHz-*H NMR (CDC1₃) δ 7,5 (d, 2H), 7,23 (m, 2H), 7,10 (m, 1 H), 6,90 (d, 2H), 4,03 (m,l H), 3,90 (s, 3H), 3,55 (m, 1 H), 3,20 (m, 3H), 3,00 (m, 3H), 2,82 (m, 1 H), 2,24 (s, 3H), 2,23 (s, 3H), 2,15 (m, 3H), 1,801,20 (m, 5H), 0,92 (s, 3H); MS FAB+ nalezeno: 526,2070; stanoveno: 526,2069.

Z-isomer: 300 MHz-*H NMR (CDC1₃) δ 7,50 (d, 2H), 7,15 -6,95 (m, 5H), 4,15 ( m, 1 H), 3,80 (s, 3H), 3,45 (s, 3 ), 3,25 (s, 3H), 3,00 (m, 2H), 2,24 (s, 3H), 2,25 (s, 3H), 2,10 (m, 2H), 1,801,50 (m, 7H), 0,92 (s, 3H); MS FAB+ nalezeno: 526,2072; stanoveno: 526,2069.

Podobným způsobem se připravily následující sloučeniny

kde X, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	R6	X	R2	HRMS(MH⁺) nalezeno
5A (směs E/Z)	Br	^°^ch3 —c—	h₃c^nh₂	529,1017
5B (směs E/Z)	Br	^OCHa —C—	CI^X^NH₂	549,1023
5C	Br	ch₃ch₂c\ —c—	Μλ. _H3	542,2210
5D	Br	rr^0CH3 II —C—		549,1011

5E	Br	^OCHa —c—	h₃c^^nh₂	529,1128
5F	Br	H₃CO_x íí¹ —c—		530,1020
5G	Br	h₃co_x li¹ —c—	^Η3°-νΧ^^ΝΗ2 v	529,1017
5H	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	H₃Cx\|jz^OH	542,1997
51	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	vw H3C\A,CH3 Xa	541,2178
5J	Br	h₃co_x N II —c—	H3C._A.CH3 M	527,2787
5K	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	HsCxJ^CHa	543,1000
5L	Br	h₃co_x K¹ —c—	*Wv η₃ο_ύΛ_τοη₃ N^N	528,1971
5M	Br	PCH2CH3 N —c—	wv h₃c_A,ch₃ u	541,2194
5N	Br	ch₃ch₂o_x N 11 —c—	λλλ. ^H3^CVV^CH3 N^N	542,2132
50	Br	ch₃ch₂o_x N 11 —c—	ci^X^ci	583,1061
5P	Br	CF₃CH2O_v N —c—	h₃c^A.ch₃	595,1895
5Q	Br	CF3CH2O 1? —c—	<WV HaCy^-CHa N^N	596,1831
5R	Br	ch₃ch₂o_k íí¹ —c—	H₃C^4yCH₃	541,2188

ί • · · ·

5S	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	Y	597,4911
5T	Br	H₃co_x Ií¹ —c—		569,0909
5U	Br	CH₃(CH₂)₂O_X N II —c—	H₃C_sA_rCH₃ ^0-	571,2270
5V	Br	CH₃(CH₂)₂O_x —c—	<vw N^N	556,2291
5W	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	♦ 0	557,2119
5X	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	HaC-Y^^CH³ OH	557,2124
5Y	Br	^H^o ^H3C Ií —c—	ΜΛ, HsCAj/k^CH³ N^>N	570,2454
5Z	Br	CH₃CH₂O_x N II —c—	A*.» Br^A^Br	671,0058
5AA	Br	N II —c—	*vw HsCyk^OHs N^N	568,2286
5BB	Br	^H3^Cy-O_xh₃c f}¹—c—	ΑΛΑ» H₃Cyk^_CH₃ N^>N	556,2286
5CC	Br	H₃CO_x N II —c—	ViA H₃CyVcH₃ Sr	527,2015
5DD	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	Čr*	592,1000
5EE	Br	h₃co_x —c—	aAa. Brx^xks^Br Tj N	656,9889

• · • 44 • 4 · · ·

5FF	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	^Bri5'^Br ? 0	686,9989
5GG	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	•Wv HsCyk^Hs ΝγΝ ch₃	556,2290
5HH	F₃C-	ch₃ch₂o_k N II —c—	«Wv Η₃Οχ^χ4%^,ΟΗ₃ ΝγΝ ch₃	546,3056
511	f₃c-	ch₃ch₂o_k N II —c—	v	531,2956
5JJ	f₃c-	ch₃ch₂o_v N II —c—	•Wu H₃CyVcH₃ V ♦ 0	547,2902
5KK	f₃c-	h₃co_x —c—	•vw ^H3CtV^CH3	517,2812
5LL	Br	^H3^C>-O_x h₃c íí¹—c—	^H3<Vy^CH3 v	555,2336
5MM	Br	N II —c—	HaCylyCHa	567,2327
5NN	Br	CH₃(CH₂)₂O_X N II —c—	«\/W	555,2341
500	Br	ch₃ch₂o_x N ti —c—	«Ww HsCy^CHg N^N cf₃	610,2016
5PP	F,CO-	ch₃ch₂o_s N II —c—	*wv HsCyk^CHg ΝγΝ cf₃	616,2746
5QQ	f₃c-	ch₃ch₂o_x N II —c—	HaCy^CHs NyN cf₃	600,2788

5RR	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	X_/CH₃	593,2131
ΛΛ—C .0

5SS	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	^Η35Λγ^0Η3 ΝγΝ sch₃	590,1995
5TT	Br	ch₃ch₂o_x N II —c—	•ww* ^H3° rVO h	627,1729
5UU	Br	ch₃ch₂o_v N II —c—	H₃C^AyCH₃ OH	556,218
5VV	Br	h₃co_x —c—	•VVV H₃C^CR₃ OH	542,2002
5WW	Br	ch₃ch₂o_x —c—	ΛΛΛ. H₃C^A^CH₃ nh₂	555,2336
5XX	Br	CH₃CH₂O_X —c—	•VW H₃C^A^CH₃ HN—BOC	655,287
5YY	Br	ch₃ch₂o_x íí¹ —c—	vw ^CH3	566,2407
5ZZ	Br	h₃co_k Ií¹ —c—	wv> H₃C-A_r ^CH3 <5^1 'n	603,2349 _;
5AB	Br i	ch₃ch₂o_x N II —c—	H₃cAyCH₃ Si	617,2488
5AC	Br	ch₃ch₂o_x ρ —c—	HsCxA^CHa ΝΗγΝγθ^Η3 ° ch₃	640,2868

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 5

Příkl.	ÍH-NMR (300 MHz ’H NMR (CDCI3))
5J	7,50 (d, 2H), 7,15 -6,95 (m, 5H), 4,15 (m, 1H),3,80 (s, 3H), 3,45 (s, 3H), 3,25 (s, 3H), 3,00 (m, 2H), 2,24 (s, 3H), 2,25 (s, 3H), 2,10 (m, 2H), 1,80- 1,50 (m, 7H), 0,92 (s, 3H)
5L	8,95 (s, 1H), 7,53 (d, J= 8,4 Hz, 2H), 7,10 (d, J = 8,4 Hz, 2H). 4,24 (m, TH), 3,81 (s, 3H), 3,98 (m, 2H), 2,75-3,00 (m, 3H), 2,48 (s, 3H), 2,45 (s, 3H), 1,99 -2,20 (m, 4H), 1,73 (m, 3H), 1,20-1,62 (m, 4H), 0,94 (s, 3H)
5N	8,92 (s, 1H), 7,45 (d, J = 9,0 Hz, 2H), 7,10 (d, J= 8,7 Hz, 2H), 4,21 (m, 1H), 4,02 (q, J = 6,9 Hz, 2H), 3,98 (m, 2H), ^75-2,92 (m, 3H), 2,46 (s, 3H), 2,41 (s, 3H), 1,90 -2,20 (m, 4H), 1,73 (m, 3H), 1,27-1,62 (m, 4H), 1,15 (t. J = 8,1 Hz, 3H), 0,93 (s, 3H)

Příklad 6

A) Příprava intermediátu vzorce 27 (Schéma 8, R¹ = CH₃).

1) Sloučenina vzorce 23 (40,0 g, 0,203 mol) se 1,5 hodiny prudce míchala v EtOAc (200 ml) a koncentrované vodné HC1 (80 ml). Roztok se zahustil, naředil Et₂O (300 ml) a H₂O (150 ml), vodná vrstva se oddělila a organická vrstva se extrahovala jednou do H₂O (20 ml). Spojené vodné vrstvy se zahustily a zbytek se sušil 24 hodin ve vysokém vakuu za vzniku 26,7 g (84 %) bílé pevné látky. K tomuto hydrochloridu a A-Zerc-butoxykarbonyl-4-piperidonu (43,8 g, 0,22 mol) v bezvodém CICH2CH2CI (80 ml) s 4 molekulovými síty, se při 0 °C postupně přidal DBU (33,2 ml, 0,22 mol) a isopropoxid titaničitý (65,5 ml, 0,22 mol), reakční směs se ponechala zahřát na RT a míchala při RT přes noc. Směs se poté ochladila na 0 °C a za silného míchání se přidal IN diethylaluminum-kyanid v toluenu (260 ml, 0,26 mol). Reakce se ponechala zahřát na RT a míchala další 3 hodiny, poté se přidal CH₂C1₂ (300 ml), EtOAc (300 ml) a Celíte (50 g). Reakční směs se ochladila na 0 °C, za silného míchání se pomalu přidala voda (40 ml), a po dalším 5-minutovém míchání při RT se do nadbytku vody přidal Na₂SO4.

„ Výsledná směs se poté zfiltrovala přes Celíte, odpařila a čistila flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí hexan/EtOAc, 8:2), za vzniku 50,3 g (83 %) sloučeniny vzorce 24 ve > ‘ formě bezbarvého oleje, který se při stání změnil na pevnou látku.

2) K roztoku sloučeniny vzorce 24 (27,7 g, 90,6 mmol) v bezvodém THF (200 ml) se při 0 °C za silného míchání pomalu přidal 3M CH₃MgBr v Et₂O (91 ml, 3 ekviv.). Po přidání se * reakce ponechala zahřát na RT a míchala 3 hodiny. Reakce se poté nalila do vodného nasyceného NH4CI, extrahovala do Et₂O (4-krát), promyla solankou, sušila nad Na₂SO4 a zahustila za vzniku 27,1 g (100 %) sloučeniny vzorce 25 ve formě bezbarvého oleje,

3) K roztoku sloučeniny vzorce 25 (11,6 g, 39,3 mmol) v bezvodém THF (50 ml) se při 0 °C pomalu přidal 2N BH3.S(CH₃)₂ v THF (14 ml, 28 mmol) a roztok se míchal 2 dny při RT. Výsledná směs se zahustila na 50 ml a pomalu nalila do ledem vychlazeného EtOH/THF 1:1 (50 ml). Po 15 minutách se při 0 °C přidalo 50 ml pufrovaného roztoku s pH 7 a následně pomalu 30% vodný roztok H₂O₂ (50 ml). Reakční směs se míchala přes noc při RT, naředila IN NaOH a extrahovala do CH₂C1₂. Spojené organické vrstvy se sušily nad Na₂SO4, zahustily a poté čistily flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí EtOAc/EtOH, 8:2) za vzniku 9,69 g (79 %) sloučeniny vzorce 26 ve formě bezbarvého oleje.

4) Roztok sloučeniny vzorce 26 (11,2 g, 35,8 mmol) a A-methylmorfolin-A-oxidu (4,67 * g, 39,4 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (100 ml) se míchal 1 hodinu při RT, ochladil na 0 °C, a po částech se přidal TPAP (885 mg). Reakce se ponechala zahřát na RT a míchala 1 hodinu. Po 1 hodině se přidal další A-methylmorfolin-A-oxid (1,30 g, 11 mmol) a TPAP (300 mg), aby * reakce proběhla do konce. Reakční směs se zfiltrovala přes Celíte, zahustila a poté čistila flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH₂Cl₂/aceton, 8:2 až 7:3), za vzniku 5,91 g (53 %) sloučeniny vzorce 27 ve formě žlutého oleje.

B) Příprava titulní sloučeniny z Příkladu 6

1) Roztok l-brom-4-(trifluormethoxy)-benzenu (4,20 ml, 28,0 mmol) v bezvodém THF (100 ml) se ochladil na -78 °C a stříkačkou se přidal 2,5N n-BuLi v hexanu (11,2 ml, 28,0 mmol). Reakční směs se 10 minut ponechala zahřát na -50 °C, ochladila na -78 °C, a přikapal se ·' · • · roztok aldehydu vzorce 27 (6,20 g, 20,0 mmol) v bezvodém THF (15 ml). Po 30-minutovém míchání při -78 °C, poté 30 min při -20 °C, se roztok nalil do 50% solanky a extrahoval do CH₂C1₂ (3 x 100 ml). Spojené organické extrakty se sušily nad Na₂SO4 a zahustily za vzniku 8,85 g (94 %) alkoholu ve formě žlutého oleje.

2) K roztoku produktu z kroku 1 (8,85 g, 39,3 mmol) v CH₂C1₂ (100 ml) se při 0 °C přidal Dess-Martinův perjodnan (19,70 g, 2,5 ekviv.) a reakční směs se míchala 2 hodiny při RT. Přidalo se dalších 8,0 g Dess-Martinova perjodnanu a reakce se míchala další 4 hodiny. Roztok se nalil do směsi vodného nasyceného NaHCO₃ a vodného nasyceného Na₂S₂O₃ (200 ml, 1:1), míchal 10 minut, extrahoval do CH₂C1₂, a sušil nad Na₂SO4. Zbytek získaný po zahuštění rozpouštědel se čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí hexan/EtOAc, 7:3), za vzniku 5,48 g (63 %) ketonu ve formě žlutého oleje.

3) Roztok produktu z kroku 2 (2,85 g, 6,05 mmol), HONH₂· HC1 (2,08 g, 30 mmol), a AcONa (2,46 g, 30 mmol) v EtOH (50 ml) se zahříval 4 hodiny k refluxu pod N₂. Po odpaření rozpouštědla se zbytek rozpustil ve vodném O,1N NaOH a extrahoval do CH₂C1₂. Zbytek získaný po odpaření rozpouštědel se čistil flash chromatografií na silikagelu a získal se nejprve £-bydroxim (eluce směsí CH₂Cl₂/EtOAc, 7:3; 0,84 g; 29 %), poté Z-hydroxim (eluce směsí CH₂Cl₂/EtOAc 1:1; 1,10 g; 37 %), oba produkty ve formě bílé pevné látky.

4) K suspenzi Z-hydroximu (0,89 g, 1,84 mmol) v bezvodém DMF (5 ml) se při 0 °C pomalu přidal 0,5N KHMDA v toluenu (4,0 ml, 2,02 mmol) a vytvořil se žlutý roztok. Po 2 minutách se při této teplotě pomalu přidal dimethyl-sulfát (350 μΐ, 3,7 mmol) a roztok se ponechal zahřát na RT a míchal 1 hodinu. Směs se nalila do vodného O,1N NaOH, extrahovala do CH₂C1₂ a sušila nad Na₂SO₄. Zbytek získaný po zahuštění rozpouštědel se čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí hexan/EtOAc, 75:25) za vzniku 0,55 g (62 %) ZMnethoximu ve formě světle žlutého oleje.

5) Roztok Z-miethoximu (0,59 g, 1,18 mmol) v bezvodém CH₂C1₂ (6 ml) a TFA (3 ml) se míchal 1 hodinu při RT. Po zahuštění se zbytek rozpustil ve vodném IN NaOH, extrahoval do CH₂C1₂, sušil nad Na₂SO4 a zahustil za vzniku 0,47 g (100 %) volného aminu ve formě bílé pěny.

6) Roztok produktu z kroku 5 (470 mg, 1,18 mmol), 2,4-dimethylnikotinové kyseliny (220 mg, 1,45 mmol), DEC (280 mg, 1,45 mmol), HOBT (243 mg, 1,80 mmol) a

4í

TV-methylmorfolinu (0,33 ml, 3,0 mmol) v bezvodém DMF se míchal 14 hodin. Po zahuštění se zbytek rozpustil ve vodném O,1N NaOH, extrahoval do CH₂C1₂ a sušil nad Na₂SC>4. Zbytek získaný po zahuštění rozpouštědla se čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH₂Cl₂/aceton, 7:3 až 1:1) za vzniku 640 mg (100 %) bezbarvého oleje.

‘H-NMR (300 MHz, CDCb) δ 8,35 (d, J = 7,8 Hz, 1 H), 7,25 (AB systém, 4H), 6,98 (d, J = 7,8 Hz, 1 H), 4,22 (m, 1 H), 3,82 (s, 3H), 3,43 (m, 1 H), 3,33 (m, 1 H), 2,99 (m, 2H), 2,85 (m, 1 H), 2,49 (s, 3H, atropoisomer a) a 2,51 (s, 3H, atropoisomer b), 2,26 (s, 3H, atropoisomer a) a 2/28 (s, 3H, atropoisomer b), 1,95-2,21 (m, 3H), 1,20-1,90 (m, 7H), 0,92 (s, 3H).

HRMS (M+H⁺) 533,2747.

Podle kroků B-4, B-5, a B-6 se s použitím £-oximu připravil odpovídající £-methoximový produkt.

Podobným postupem se připravily následující sloučeniny

·' · · kde R⁴, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	r6	R⁴	R²	HRMS(MH⁺) nalezeno
6A	Br		HaCs^X^CHa	554,3000
6B	Br			555,2335
6C	Br		vw H₃Ck^.OH	556,2175
6D	Br			571,2284
6E	Br		H₃C^\^-CH₃	570,2331
6F	Br	Λ \w		569,1000
6G	F₃CO-	FaCk	HaC^^Chb	601,2628
6H	F3CO-	FaCk		617,2549

t

61	F₃C0-	-ch₃	«v/\sv ^H3CA^CH3 N^N	534,2708
6J	FgCO-	f₃c^	vw v	602,2465
6K	F₃CO-	f₃c^	λλλ» H₃Cy4yCH₃ N^N	602,2579
6L	f₃co-	Λ . wv		589,3013
6M	Cl	ch₃ch₂-	η₃(\Λ£η₃ Sr 1 ό	513,2633
6N	Cl	cw₃-	λλλ, HaCytyCHs	483,2516
60	f₃c-	ch₃-	HbCs^yCK,	533,2758
6P	Cl	CH3CH2-	*vvv · H₃Cy4yCH₃	497,2683
60	Cl	CH3CH2-		513,2642
6R	Cl	CH3CH2-	H₃CylyCH₃ N^N	498,2633
6S	f₃c-	ch₃-	H₃CyXyCH₃ N^N	518,2749
6T	Cl	CH3CH2-	“Ú“	537,1603
6U	f₃c-	ch₃-	^Olť?¹ N	557,1680
6V	f₃c-	CH3CH2-	N	571,1838

.· • · ···· ·· ·· » · ·

6W	Cl	CH3CH2-	CkjAyCI í	555,8401
6X	Cl	CH3CH2-	Sr	497,2682
6Y	F₃CO-	ch₃-	*vw Η₃θ>\|\|^χ^%^θΗ₃ ΝγΝ ch₃	548,2853
6Z	F3CO-	CH3CH2-	*vw Η₃ΟγΧγΟΗ₃ ΝγΝ ch₃	562,3017
6AA	F3CO-	CH3CH2-	*vw ^H3Cy^t^CH3 ΝγΝ nh₂	563,2939

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 6

Př. 1 H-NMR (300 MHz ¹H NMR (CDCI3))
6F	8,31 (d, 1H), 7,51 (d, 2H), 7,10 (d, 2H), 6,95 (d, 2H), 4,20 (m, 2H), 3,40 (d, 2H), 3,30 (m, 2H), 3,35 (m, 3H), 2,80-3,05 (m, 5H), 2,45 (d, 3H), 2,25 (d, 3H), 1,25-2,20 (m, 10H), 0,50 (m, 2 H). 0,22 (m, 2H), 0,90 (s, 3H)
6G	8,34 (d, J = 5,1 Hz, 1H), 7,24 (br s, 4H)., 6,96 (d, J = 5,1 Hz, 1H), 4,33 (q, J = 8,6 Hz, 2H), 4,13 (m, 1H), 3,45 (m, 1H), 3,30 (m, 1H), 2,98 (m, 2H), 2,82 (m, 1H), 2,46 a 2,49 (s, 3H), 2,41 (m, 1H), 2,24 a 2,27 (s, 3H), 2,10 (m, 2H), 1,96 (m, 1H), 1,15-1,90 (m, 7H), 0,92 (s, 3H)
6I	8,92 (s, 1H), 7,23 (br s, 4H), 4,11 (m, 1H), 3,79 (s, 3H), 3,30-3,45 (m, 2H), 2,97 (m, 2H), 2,81 (m, 1H), 2,45 a 2,42 (s, 6H), 2,40 (m, 1H), 1,90-2,20 (m, 3H), 1.15-1,90 (m, 7H), 0,92 (s, 3H)

íl • · ···· ·· ·· * · · · ► · ♦ ► » · » · · ·· ····

Příklad 7

Alternativní syntéza sloučenin z Příkladu 6

1) Produkt z Příkladu 6, kroku B-2 (566 mg, 1,20 mmol) reagoval s H₃CONH₂.HC1 za podmínek podobných podmínkám popsaným v Příkladu 6, krok B-3. Při dělení výsledné směsí Z-a A^nethoximů na preparativní silikagelové TLC destičce (eluce směsí hexan/EtOAc, 80:20), se eluoval nejprve A-methoxim (175 mg; 29 %), poté Z-methoxim (175 mg; 2 9%), oba produkty ve formě oleje.

2) Z-methoxim (75 mg; 0,15 mmol) z kroku 1 se odchránil za podmínek podobných Příkladu 6, krok B-5, a výsledný volný amin (46 mg) se přímo použil pro amidaci s 2,4-dimethylnikotinovou kyselinou za podmínek podobných Příkladu 6, kroku B-6, za vzniku 50 mg (82 %) bezbarvého oleje.

Podobným postupem se připravily následující sloučeniny

i* tl kde R⁴, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	R⁶	R4	R2	HRMS (MH+) nalezeno
7A	F₃CO-	ch₃-	H₃C^4j-CH₃	532,2795
78	f₃co-	ch₃-	C.^NH₂	553,2192
7C	f₃co-	ch₃-	Η3θχ^^ΝΗ₂	533,2730
7D	f₃co-	ch₃ch₂-	h₃g^^ch₃	546,2940
7E	f₃c-	ch₃-	HgC^CHa	516,2833
7F	f₃co-	ck₃-	H₃CkX,OH	534,2571
7G <E isomer)	f₃c-	ch₃-	V	537,2234

'4· fc · ·♦ »

999 ·

7H	f₃c-	ch₃-	^ckjA^NH₂	537,2234
71	f₃c-	ch₃-	HsCxA^NHz v	537,2234
7J	F₃CO-	CH₃CH₂-	“A·	567,2362
7K	f₃c-	ch₃-		517,2812
7L	f₃c-	ch₃ch₂-	h₃c^4^oh	532,2787
7M	f₃co-	ch₃ch₂-	HjCsApCHj	547,2888
7N	F3CO-	*vw»		572,3093
70	F₃CO-	ch₃ch₂-	^H3Cťr^0H	548,2732
7P (E isomer)	f₃c-	ch₃-	An	517,2831
7Q	F3CO-	ch₃-	lX_o	549,2686
7R	f₃co-	ch₃ch₂-	^H3CVV^ot° ch₃	590,2854
7S	f₃c-	ch₃ch₂-	L>n	531,1002
7T	f₃c-	ch₃ch₂-		547,1348
7U (E isomer)	F₃CO-	ch₃-	H₃Cx^A^CH₃	532,2784
7V	f₃co-	η₃οο^ζ	^H3Cx^^CH3	576,3049
7W	f₃co-	ch₃ch₂-		563,2855

* •	.· ·· • 4 >>	• ·· 44 ·	4
•	···· * 4 ·	• · ·	•
4 • ·	• 4 4 • 4 ·	• 4 • 4· 99	4

7X	F₃CO-	Λ	Yn	573,3052
7Y	f₃co-	Λ vw	η₃υΧοη u	574,2889
7Z	f₃co-	cf₃ch₂-		641,1537
7AA	f₃co-	ch₃-	CI^Á^CI	573,1638
7BB	f₃co-	ch₃ch₂-		587,1821
7CC	f₃co-	ch₃ch₂-	<w>. H₃C_Y^_rCH₃ N^>N	548,2861
7DD	f₃co-	ch₃-	Ϋ i	589,1610
7EE	f₃co-	ch₃ch₂-	Y	603,1748
7FF	f₃co-	ch₃(ch₂)₂-	h₃c^z4^xCh₃	562,3030
7GG	f₃co-	ch₃(ch₂)₂-	i	617,1918
7HH	f₃co-	CH₃(CH₂)2- ;		577,3019

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 7

Př.	1H-NMR (300 MHz ¹H NMR (CDCI₃))
7H	7,55 (d, 2H), 7,30 (d, 2H), 7,15 (t, 1H), 6,75 (d, 1H), 6,60 (d, 1H), 4,25 (m, 2H), 3,80 (s, 3H), 3,40 (m, 2H), 2,80-3,20 (m, 3H), 2,40 (m, 1H), 1,40-2,20 (m, 13H), 0,90 (s, 3H)

·· · • · ·· ··»·

7K	8,31 (d, 1H), 7,61 (d, 2H), 7,31 (d, 2H), 6,95 (d, 2H), 4,30 (m, 2H), 3,80 (3, 2H), 3,20-3,50 (m, 2H), 2,75-3,05 (m, 3H), 2,45 (d, 3H), 2,25 (d, 3H), 1,45-2,20 (m, 11H), 0,92 (s, 3H)
7Q	8,11 (d, J = 6,8 Hz, 1H). 7,25 (br s, 4H), 6,94 (d, J = 6,8 Hz, 1H), 4,16 (m, 1H), 3,75 (s, 3H), 3,20-3,45 (m. 2H), 2,85-3,00 (m, 3H), 2,41 (d, J = 11,6 Hz, 3H), 2,45 (m, 1H), 2,20 (d, J = 11,6 Hz, 3H), 1,85-2,20 (m, 3H), 1,15-1,85 (m, 7H), 0,88 (s, 3H)
7R	7,13-7,30 (m, 5H), 7,14 (m, 1H), 6,95 (m, 1H), 4,13 (m, 1H), 4,03 (q, J = 7,1 Hz, 2H), 3,15-3,50 (m, 2H), 2,86-3,10 (m, 2H), 2,80 (m, 1H), 2,39 (m, 1H), 2,15-2,30 (m, 6H), 1,85-2,15 (m, 3H), 1,10-1,85 (m, 7H), 1,28 (t, J = 7,1 Hz, 3H), 0,88 (br s, 3H)
7S	8,31 (d, 1H), 7,61 (d, 2H), 7,32 (d, 2H), 6,95 (d, 2H), 4,25 (m, 2H), 4,05 (q, 2H), 3,20-3,50 (m, 2H), 2,80-3,15 (m, 3H), 2,45 (d, 3H), 2,25 (d, 3H), 1,45-2,20 (m, 9H), 1,20 (t, 3H), 0,90 (s, 3H)

Příklad 8

1) Κ míchanému roztoku produktu z Příkladu 5, krok 8 (0,500 g, 1,07 mmol) v DMF (25 ml) se přidal methyImerkaptid sodný (0,113 g, 1,62 mmol) a směs se zahřívala 12 hodin na 70 °C. Reakční směs se poté ochladila na RT, naředila Et₂O, promyla solankou, sušila a zahustila za vzniku 0,437 g (97 %) sulfidu.

2) Roztok produktu z kroku 1 (1,00 g; 2,31 mmol), H₃CONH₂· HC1 (3,80 g, 46,2 mmol) a AcONa (3,79 g, 46,2 mmol) v EtOH (30 ml) se zahříval 4 hodiny k refluxu pod N₂. Po odpaření rozpouštědla se zbytek rozpustil ve vodném 0,lN NaOH a extrahoval do CH₂C1₂. Zbytek získaný po odpaření rozpouštědel se čistil flash chromatografií na silikagelu a jako první se získal £-oxim (eluce Et₂O/ CH₂C1₂, 1:4; 0,45 g; 24 %), poté Z-oxim (0,25 g, 15 %).

·· ftft ’ ft · I ·· ftftftft

3) K roztoku Z-oximu (0,250 g, 0,543 mmol) z kroku 2 v CH3OH (5 ml) se při 0° C přidal oxon (1,00 g, 1,627 mmol v 5 ml of CH₃OH) a směs se míchala 4 hodiny při 0°C. Reakce se poté ukončila přídavkem 10% NaOH, směs se zahustila, nalila do vody (10 ml) a extrahovala do CH2CI2, sušila a zahustila za vzniku 0,220 g (82 %) sulfonu.

4) K míchanému roztoku produktu z kroku 3 (0,300 g, 0,608 mmol) v CH₂C1₂ (5 ml) se přidala TFA (1 ml) a směs se míchala 2 hodiny při RT. Reakční směs se zahustila, nalila do 10% NaOH a extrahovala do CH₂C1₂, Spojené extrakty se sušily a zahustily za vzniku 0,240 g (100 %) aminu.

5) K míchanému roztoku produktu z kroku 4 (0,45 g, 0,114 mmol) v CH₂C1₂ se přidala

2,6-dimethylnikotinová kyselina (0,26 g, 0,172 mmol), DEC (0,33 g, 0,172 mmol), Ν,Ν,Νdiisopropylethylamin (DIPEA) (0,2 ml) a HOBT (0,24g, 0,172 mmol) a směs se míchala 12 hodin při RT. Reakční směs se naředila NaHCO3, extrahovala do CH₂C1₂, sušila, zahustila a čistila preparativní chromatografií (20% EtOH/EtOAc) za vzniku 0,046 g (76 %) Z-oximu amidu.

'H-NMR (300 MHz, CDCI3) δ 8,32 (d, 1 H), 7,95 (d, 2H), 7,40 (d, 2H), 6,95 (d, 1 H), 4,20 (m,

H), 3,82 (s, 3H), 3,30-3,45 (m, 3H), 3,10 (s, 3H), 2,80-3,00 (m, 3H), 2,50 (d, 2H), 2,25 (d, 2H), 1,30- 2,20 (m, 12H), 0,92 (s, 3H).

Podobným způsobem se připravily následující sloučeniny

(4 ♦ · ···· • ···· • · »· · · »· ·«·· kde X, R a R jsou definované v Tabulce:

Příklad	R6	X	R2	HRMS(MH+) nalezeno
8A (směs E/Z)	V' O' 'ch₃	II —C—	H₃C^_XCH₃	526,2753
8B	0' ch₃	χ^ΟΟΗ3 —c—		547,2135
8C	Br	ch₃o_x —c—	C^NH₂	549,2133
8D	0’ %H3	ch₃ch₂o_x N II —C—	H₃cY^CH3	541,2849
8E	V O' Oh₃	CH₃CH₂q —c—	H₃CxA.CH3 λΧ₀	557,2798

8F	0* 'CH,	ch₃c\ V —c—	h₃c\X,ch₃ u	543,2641
8G	V 0^%h₃	ch₃o_x —c—	«s>v ^Η3°\Ατ°^Η3 ΙΧ_θ	527,2692
8H	f₃c-	CH₃CH₂C( N II —C——		532,2895
8I	V 0' CHj	CH₃q V —c—	HaCxjA^CHs	54^2796

Příklad 9

Br

Výchozí amin se rozpustil (2,0 g, 5,7 mmol) v CHCI3 (57 ml; Zásobní roztok A - O,1M). 430 μ! Zásobního roztoku A (0,043 mmol) se přidalo ke kaši vzniklé z 0,25 g (0,22 mmol) karbodiimidu navázaného na pryskyřici (připraveného reakcí Argopore-Cl pryskyřice s l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethyl-karbodiimidem v DMF při 100 °C) v DMF (2 ml) v polyethylenové SPE patroně. K této směsi se přidalo 0,12 ml 1M roztoku 5-methyl-3-[2-chlorfenyl]isoxazol-4-karboxylové kyseliny v DMF (0,12 mmol), HOBT (86 μΐ 0,5M roztoku v DMF) a DMAP (25 μΐ 0,05M roztoku v DMF). Tato směs se třepala 14 hodin, zfiltrovala a k filtrátu se přidala 0,3 g Amberlyst-15 pryskyřice (1,5 mmol). Směs se třepala 1 až 2 hodiny; zfiltrovala a pryskyřice se promyla dvakrát každým z následujících rozpouštědel: THF, CH2CI2 a CH3OH, poté se promyla THF a CH2CI2. K pryskyřici se přidal 2M NH₃ v CH3OH (1 krát na 30 minut, a 1 krát na 5 minut). Filtráty se spojily a zahustily za sníženého tlaku za vzniku titulní sloučeniny. LCMS nalezeno MH⁺ = 570, 572 (vypočítáná MW 571); TLC Rf = 0,45 (CH2CI2/CH3OH / NH4OH (95/5/0,5)).

S použitím podobného postupu se připravily následující sloučeniny

Br

kde R² je definované v Tabulce

Příklad	R2	Údaje	TLC hodnoty R f
9A	O-N	LCMS: MH+ = 538,1 Rt = 6,27 min	0,58
9B	X_^nh₂ h₃c-C?o N	MS m/e = 475,2, 477,2 (elektrosprej)
9C	ww>CI_ ^H3CtVv) Cl	LCMS: MH+ = 606	0,57
9D	i-8	LCMS: MH+ = 507,1 Rt = 6,39 min	0,49
9E		LCMS: MH+= 497,1 Rt - 6,32 min	0,48

Příklad 10

Krok 1

K roztoku alkoholu vzorce 39ab (406 mg; 0,87 mmol), 3-hydroxypyridinu (95,1 mg; 1 mmol) a PPh₃ (262 mg; 1 mmol) v bezvodém THF (2 ml) se při 0 °C přidal diethylazo-dikarboxylát (160 ml; 1 mmol) a směs se ponechala zahřát na RT přes noc. Reakce se nalila do 5% vodného NaHCO₃, extrahovala do CH2CI2 a sušila nad Na₂SO4- Po zahuštění rozpouštědel

se výsledný olej čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí CH2CI2/CH3OH 97:3 až 95:5) za vzniku požadované sloučeniny (290 mg; 61 %) ve formě oleje.

Krok 2

Odstranění Boc-chránící skupiny z produktu z kroku 1 (290 mg; 0,53 mmol) se provedlo jako v Příkladu 2, za vzniku požadovaného aminu (210 mg; 89 %), ve formě bílé pěny.

Krok 3

Amin z kroku 2 (50 mg; 0,11 mmol) kondenzoval s 4,6-dimethy lpyrimidin-5 -karboxylovou kyselinou za podmínek popsaných v Příkladu 2, za vzniku titulní sloučeniny (32 mg; 49 %) ve formě bezbarvého oleje.

'H-NMR (300 MHz, CDCh) δ 8,91 (s, 1 H), 8,20 (brs, 1 H), 8,10 (d, J = 4,5 Hz, 1 H), 7,43 (brd, J = 8,4 Hz, 2H), 7,14 (brd, J = 8,4 Hz, 2H), 6,95-7,10 (m, 2H), 4,75 (brd, J = 6,8 Hz, 1H), 4,15 (m, 1 H), 3,44 (m, 1 H), 3,33 (m, 1 H), 2,95 (m, 2H), 2,79 (m, 1 H), 2,42 a 2,44 (s, 3H), 1,85-2,15 (m, 3H), 1,65-1,85 (m, 2H), 1,15-1,50 (m, 5H), 0,90 (s, 3H); HRMS (MH+): 578,2115.

S použitím podobných postupů se připravily sloučeniny obecného vzorce

• ·	• ·		ft	• ·		• ft
• · ·	•	•	• ·	•	•	• ·
• · ·	•	•	•	•	•	•
• · · · ·	• ·	•	•	• ·	•	•
• · · ·	• ·		• ftft	• ·		• ftft ·

kde R³, R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	R6	R3	R2	HRMS (MH+) nalezeno
10A	CH3SO2-			592,2848
10B	Br		ΛΛΑ H₃C^A^CH3	577,2166
10C	Br	_xXr^F	CH3 N^N	595,2078
10D	F	_XA)	ΛΛΖ» HaCyX^CHa N^>N	517,2992
ΊΟΕ	F	_xX)		516,3031
10F	F	_XA)	•A** HA^-Chb	532,2981
10G	Br		HsCxjz^^j^CHa N^>N	595,2072
10H	Cl	n	W N^N	567,2308

101	F₃C-		HaC^CW,	582,2955
10J	CH3SO2-		w Η₃ΟγΛ^ΟΗ₃ N^N	577,2853
10K	CH3SO2-		w· N^N	595,2764
10L	F3CO-	,A	W ^H3CyV^CH3 N^N	601,2817
10M	F3C0-		w HaC^A^CHa Nx>N	617,2514
ION	CH3SO2-		w N^N	611,2460
100	CH3SO2-		w N^N	595,2749
10P	F₃C-		ΑΛΖ* Νχ>Ν	597,2951
10Q	F3CO-	Oy	w N^N	583,2905
10R	F3C0-	Oy	HaCkX.CH, aX_o	598,2903
10S	f₃c-	ciÁX/	w HaCy^CHs ’ Νχ^Ν	601,2556
10T	f₃c-		*w» HaCxjJ^CHa Νχ>Ν	585,2559
10U	F3C0-	Ůy	w ^H3^CY^^CH3 N^N	584,2860

ί» • · ·· *

Další údaje pro sloučeniny z Příkladu 10

Příkl.	1H-NMR (300 MHz ¹H NMR (CDCI₃))
1OC	8,95 (s, 1H), 7,46 (br d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,17 (br d, J = 8,4 Hz, 2H), 6,86 (t, J = 9 Hz, 2H), 6,70-6,72 (m, 2H), 4,69 (br d, J = 6,4 Hz, TH), 4,19 (m, 1H), 3,47 (m, 1H), 3,37 (m, TH), 2,99 (m, 2H), 2,82 (m, 1H), 2,47 a 2,50 (s, 3H), 1,90-^15 (m, 3H), 1,65-1,90 (m, 2H), 1,20-1,50 (m, 5H), 0,93 (s, 3H)
1OF	8,17 (d, J = 6,8 Hz, 1H), 7,28 (m, 2H), 7,18 (t, J = 7,5 Hz, TH), 6,95-7,10 (m, 3H), 6,87 (t, J= 7,5 Hz, 1H), 6,80 (d, J= 7,5 Hz, 2H), 4,80 (d, J = 6,8 Hz, 1H), 4,17 (m, 1H), 3,25-3,50 (m, 2H), 2,99 (m, 2H), 2,80 (m, TH), 2,43 (br s, 3H), 2,24 (br s, 3H), 1,652,20 (m, 5H), 1,15-1,50 (m, 5H), 0,90 (s, 3H)
TOH	8,95 (s, 1H), 7,32 (br d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,23 (br d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,08 (t, J = 8,1 Hz, 1H), 6,80-6,90 (m, 2H), 6,68 (m, 1H), 4,77 (br d, J= 6,8 Hz, TH), 4,19 (m, TH), 3,46 (m, TH), 3,37 (m, 1H), 3,00 (m, 2H), 2,81 (m, 1H), 2,47 a 2,49 (s, 3H), 1,90-2,15 (m, 3H), 1,65-1,90 (m, 2H), 1,20-1,50 (m, 5H), 0,93 (s, 3H)
10K	8,81 (s, 1H), 7,78 (d, J= 8,4 Hz, 2H), 7,53 (m, TH), 7,47 (d, J= 8,4 Hz, 2H), 6,90 (m, 1H), 6,74 (m, TH), 6,59 (m, 1H), 4,83 (d, J = 6,8 Hz, 1H), 4,08 (m, 1H), 3,20-3,40 (m, 2H), 2,70-3,00 (m, 3H), 2,35 (br s, 3H), 1,65-2,15 (m, 5H), 1,15-1,50 (m, 5H). 0,87 (s, 3H)
1OL	8,33 (d, J = 5,1 Hz, 1H), 7,99 (dd, J = 4,8 a 1,8 Hz, 1H), 7,86 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,56 (d, J = 8,4 Hz, 2H), 7,53 (m, 1H), 6,96 (d, J= 6,4 Hz, 1H), 6,75-6,85 (m, 2H), 4,15 (m, 1H), 3,45 (m, 1H), 3,30 (m, 1H), 3,02 (s, 3H), 2,99 (m, 2H), 2,79 (m, 1H), 2,47 a 2,48 (s, 3H), 2,45 (m, 1H), 2,25 a 2,26 (s, 3H), 1,65-2^15 (m, 5H), 1,15-1,55 (m, 5H), 0,90 (s, 3H)

Příklad 11

J

(100 ml). Roztok se ochladil na 0 °C a přidal se CBr₄ (33 g, 100 mmol). Roztok se míchal při 0 °C 15 minut a 2 hodiny při 25 °C. Přidal se EÍ2O (200 ml) a výsledná směs se zfiltrovala přes vrstvu S1O2. Zahuštění poskytlo žlutou pevnou látku. Čištěním flash chromatografií (9/1 hexan/Et2O, S1O2) se získalo 10 g (56 %) di-brom-produktu ve formě bílé pevné látky.

2) Roztok produktu z kroku 1 (1 g, 2,8 mmol), PhB(OH)₂ (1,2 g, 9,9 mmol), PdCl₂(PPh₃)₂(197 mg, 0,28 mmol) a Na2CO₃ (897 mg, 8,5 mmol) se smíchaly v THF/H2O (4/1, 20 ml) a míchaly 24 hodin při 65 °C pod N₂. Roztok se vytřepal mezi EtOAc a H2O, vodná vrstva se extrahovala do EtOAc a spojené organické extrakty se promyly solankou a sušily nad Na2SO₄. Filtrace a zahuštění poskytlo tmavě hnědý olej. Čištěním flash chromatografií (9/1 hexan/Et₂O, ŠÍO2) se získalo 941 mg (96 %) požadovaného produktu ve formě bílé pevné látky. Bod tání = 152-153 °C.

3) Roztok produktu z kroku 2 (500 mg, 1,4 mmol) a Pd(OH)2 na uhlí (100 mg, 20 hmot % Pd (v suchém stavu), 50 hmot % H2O) se smíchaly v CH₃OH (20 ml) a 15 hodin třepaly v Parrově přístroji pod H2 (344,7 Pa). Směs se zfiltrovala a zahustila za vzniku 501 mg (99 %) difenylmethyl-piperidinu ve formě bezbarvého oleje.

4) TFA (1,4 ml) se přidala k roztoku produktu z kroku 3 (500 mg, 1,4 mmol) v CH2CI2 (15 ml). Roztok se míchal 23 hodin při 25 °C. Roztok se zahustil a zbytek se vytřepal mezi CH2CI2 a IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH2CI2, spojené organické extrakty se sušily nad Na2SO₄, zfíltrovaly a zahustily za vzniku 349 mg (99 %) volného aminu ve formě žlutého oleje. Bod tání (1IC1) = rozklad nad 220-230 °C. HRMS pro Ci₈H₂2N (MEČ) vypočítáno: 252,1752; nalezeno: 252,1751.

5) Roztok produktu z kroku 4 (349 mg, 1,4 mmol), A-Boc-4-piperidonu (280 mg, 1,4 mmol) a Ti(OiPr)₄ (0,42 ml, 1,4 mmol) se smíchaly v CH2CI2 (15 ml) pod N₂. Po 17-hodinovém míchání při 25 °C se přidal Et₂AlCN (2,8 mmol, 2,8 ml l,0M roztoku v toluenu) a roztok se _!(. míchal dalších 18 hodin při 25 °C. K roztoku se přidal nasycený NaHCO₃, směs se naředila

EtOAc a filtrovala přes Celíte. Vodná vrstva se extrahovala do EtOAc a spojené EtOAc vrstvy se f sušily nad Na₂SO4. Filtrace a zahuštění poskytla žlutý olej. Čištění preparativní chromatografií na vrstvě (3/1 hexan/EtOAc, SiO₂) poskytlo 430 mg (67 %) požadovaného produktu ve formě oleje.

6) Roztok produktu z kroku 5 (430 mg, 0,94 mmol) v THF (20 ml) se ochladil na 0 °C » pod N₂, při 0 °C se přidal GH₃MgBr (1,6 ml 3,0M v Et₂O, 4,7 mmol) a roztok se míchal 19 hodin při 25 °C. K reakční směsi se přidal nasycený NH4CI, směs se naředila CH₂C1₂ a IN NaOH (kontrola pH vodné vrstvy pH papírkem, pH = 8-10). Vrstvy se oddělily a vodná vrstva se extrahovala do CH₂C1₂. Spojené organické extrakty se sušily nad Na₂SO₄, filtrovaly a zahustily za vzniku žlutého oleje. Čištění flash chromatografií (3/1 hexan/EtOAc, SiO₂) poskytlo 275 mg (65 %) produktu ve formě žlutého oleje.

7) TFA (0,60 ml) se přidala k roztoku produktu z kroku 6 (275 mg, 0,61 mmol) v CH₂C1₂ (15 ml) a roztok se míchal při 18 hodin 25 °C. Roztok se zahustil a zbytek se vytřepal mezi CH₂C1₂ a IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH₂C1₂, spojené organické extrakty se sušily nad Na₂SO4, filtrovaly a zahustily za vzniku 209 mg (99 %) aminu ve formě žlutého oleje. HRMS pro C₂₄H₃₃N₂ vypočítáno (MH⁺): 349,2644; nalezeno: 349,2638.

8) Roztok produktu z kroku 7 (50 mg, 0,14 mmol), 2,6-dimethylbenzoová kyselina (63 ¢- mg, 0,42 mmol), EDC1 (54 mg, 0,28 mmol), HOBT (38 mg, 0,28 mmol), a iPr₂NEt (0,10 ml) se rozpustily v CH₂C1₂ (3 ml). Roztok se míchal 18 hodin při 25 °C, poté naředil CH₂C1₂ a promyl * IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH₂C1₂, spojené organické extrakty se sušily nad ·· Na₂SO₄, filtrovaly a zahustily za vzniku žlutého oleje. Čištění preparativní chromatografií na tenké vrstvě (3/1 hexan/EtOAc, SiO₂) poskytlo 47 mg (70 %) titulní sloučeniny ve formě bezbarvého oleje. Bod tání (HCl sůl) = 195-201 °C. HRMS pro C₃₃H4iN₂O vypočítáno (MH⁺):

481,3219; nalezeno: 481,3225.

• · · · · • · · 9 ··· ·· 9999 é

•«r ft

S použitím podobných postupu se připravily sloučeniny následujícího obecného vzorce

O kde R⁶ a R² jsou definované v Tabulce

Příklad	R⁶	R2	HRMS (MH+) nalezeno	B.tání, °C (HCIsůl)
11A	H	w	482,3156	201-207 :
11B	F,CO-	*vvv H^C K₃	565,3069	204-209
11C	H	^Η3°γ^^ΝΗ2	482,3168	187-192
11D	F,CO-	N^N	567,2957	175-181
1TE	F,CO-	ΊΛΛ. Hacyk/CHa	582,2966	92-98
11F	F,CO-	«w*	566,3020	175-181

• · ·· • ·« »·· • · · • · · ·· ····

L.

Příklad 12 ί' i·

Br

N

Boc

Br

N,

Br

TFA

Boc

N.

1) Ti(OiPr)₄N-BOC-4-Piperidon'

Br

^H2) Et₂AICN Br

J, CN ^Nr>

Yn-q/·

BOC

MeMgBr <N· 'BOC

Yn ^BOC

4-CF3C₆H₄B(OH)2

PdfPPhU,,

^BOC THF/H₂O Na^Oa

N-,

BOC

Příklad 12

BOC

1) A-Boc-4-piperidon (10 g, 50 mmol) a diethyl-benzyl-fbsfonát (12,6 g, 55 mmol) se rozpustily v suchém THF (50 ml) pod N₂. K roztoku se při 25 °C přidal NaH (2,4 g, 60 mmol, 60 hmot % disperze v oleji). Výsledná směs se zahřívala k refluxu 3,5 hodiny. Roztok se vytřepal mezi EtOAc a nasycený NH4CI, vodná vrstva se extrahovala do EtOAc a spojené EtOAc vrstvy se promyly solankou a sušily nad MgSO4. Filtrace a zahuštění poskytla žlutý olej. Čištění flash ·♦· · chromatografií (10/1 hexan/EtžO, SÍO2) poskytlo 9,85 g (72 %) požadované sloučeniny ve formě pevné látky. Bod tání = 63-65 °C.

2) K roztoku produktu z kroku 1 (5,0 g, 18 mmol) v CH2CI2 (100 ml) se při 0 °C přikapal brom (1 ml, 20 mmol; rozpuštěný v 10 ml CH2CI2). Roztok se míchal 15 minut při 0 °C, poté se zahustil za sníženého tlaku. Surový produkt se rozpustil ve směsi /erc-butanol/THF (4/1, 100 ml) a k roztoku se po částech přidal KOtBu (4,1 g, 36 mmol). Žlutá směs se míchala 5 hodin při 25 °C, poté se zahustila za sníženého tlaku. Zbytek se vytřepal mezi EtOAc a nasycený NH₄C1, vodná vrstva se extrahovala do EtOAc, a spojené EtOAc vrstvy se promyly solankou a sušily nad MgSO4. Filtrace a zahuštění poskytla žlutou pevnou látku. Čištění flash chromatografií (7/1 hexan/ Et2O, S1O2) poskytlo 5,2 g (81 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky. Bod tání = 80-83 °C.

3) K roztoku produktu z kroku 2 (2,1 g, 5,9 mmol) v CH2CI2 (25 ml) se přidala TFA (5,9 ml). Roztok se míchal 5 hodin při 25 °C, zahustil a zbytek se vytřepal mezi CH2CI2 a IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH2CI2 a spojené organické vrstvy se sušily nad Na2SO4, filtrovaly a zahustily za vzniku 1,46 g (98 %) aminu ve formě oranžového oleje. Bod tání (HC1 sůl) = rozklad nad 185-195 °C. HRMS (MH⁺) pro C^H^BrN vypočítáno: 254,0367; nalezeno: 254,0374.

4) Produkt z kroku 3 (1,4 g, 5,6 mmol), V-Boc-4-piperidon (1,1 g, 5,6 mmol) a Ti(OiPr)₄ (1,7 ml, 5,6 mmol) se smíchaly v CH2CI2 (30 ml) pod N₂. Po 18-hodinovém míchání při 25 °C se k roztoku přidal EÍ2A1CN (6,7 mmol, 6,7 ml, l,0M v toluenu) a roztok se míchal při 25 °C dalších 18 hodin. Do roztoku se přidal nasycený NallCO₃, směs se naředila EtOAc a filtrovala přes Celíte. Vodná vrstva se extrahovala do EtOAc a spojené EtOAc vrstvy se sušily nad Na₂SO4. Filtrace a zahuštění poskytla žlutý olej. Čištění flash chromatografií (3/1 hexan/EtOAc, S1O2) poskytlo 2,0 g (78 %) požadovaného produktu ve formě bělavé pevné látky.

5) Roztok produktu z kroku 4 (2,0 g, 4,3 mmol) v THF (30 ml) se ochladil na 0 °C pod N2 a k roztoku se při 0 °C přidal CH₃MgBr (7,2 ml 3,0M v EÍ2O, 21 mmol). Roztok se zahřál na 25 °C a míchal při této teplotě 16 hodin. Do reakční směsi se přidal nasycený NH4CI a a směs se naředila CH2CI2 a IN NaOH (kontrola pH vodné vrstvy pomocí pH papírku, pH = 8-10). Vrstvy se oddělily, vodná vrstva se extrahovala do CH2CI2 a spojené organické extrakty se sušily nad * · · · · · · · ♦ · · · φ · 9

9999 9 9 9 9 99 9 •99 9 99

9999

Na₂SO₄. Filtrace a zahuštění poskytla žlutý olej. Čištění flash chromatografií (3/1 hexan/EtOAc, SÍO2) poskytlo 1,56 g (82 %) požadovaného produktu ve formě žlutého oleje.

6) Produkt z kroku 5 (300 mg, 0,67 mmol), 4-CF₃C₆H₄B(OH)₂ (380 mg, 2 mmol), PdCl₂(PPh₃)₂ (50 mg, 0,067 mmol) a Na₂CO₃ (210 mg, 2 mmol) se rozpustily ve směsi THF/H₂O (4/1, 15 ml) a roztok se míchal 18 hodin pod N₂ při 65 °C. Roztok se vytřepal mezi EtOAc a H₂O a vodná vrstva se extrahovala do EtOAc. Spojené organické extrakty se promyly solankou a sušily nad Na₂SO₄. Filtrace a zahuštění poskytla tmavě hnědý olej. Čištění flash chromatografií (4/1 hexan/EtOAc, SiO₂) poskytlo 229 mg (67 %) požadovaného produktu ve formě bezbarvého oleje.

7) Produkt z kroku 6 (229 mg, 0,45 mmol) a Pd(OH)₂ na uhlí (200 mg, 20 hmot % Pd (v suchém stavu), 50 hmot % H₂O) se smíchaly v CH₃OH (35 ml) a třepaly v Parrově přístroji pod H₂ (344,7 Pa) 20 hodin. Směs se zfiltrovala a zahustila za vzniku 232 mg (100 %) (±)-produktu ve formě bezbarvé pěny. HRMS (MH⁺) pro C₃oH₄o0₂N₃ vypočítáno: 517,3042. Nalezeno: 517,3050.

8) K roztoku produktu z kroku 7 (235 mg, 0,45 mmol) v CH₂C1₂ (15 ml) se přidala TFA (0,45 ml). Roztok se míchal 24 hodin při 25 °C, poté se zahustil a zbytek se vytřepal mezi CH₂C1₂ a IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH₂C1₂, spojené organické extrakty se sušily nad Na₂SO₄, filtrovaly a zahustily za vzniku 146 mg (78 %) (±)-aminu ve formě žlutého oleje.

9) Produkt z kroku 8 (102 mg, 0,25 mmol), 4,6-dimethylpyrimidin-5-karboxylová kyselina (110 mg, 0,75 mmol), EDC1 (96 mg, 0,50 mmol), HOBT (70 mg, 0,50 mmol) a iPr₂NEt (0,17 ml) se rozpustily v CH₂C1₂ (3 ml). Roztok se míchal 18 hodin při 25 °C, poté se naředil CH₂C1₂ a promyl IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH₂C1₂, spojené organické extrakty se sušily nad Na₂SO₄, filtrovaly a zahustily za vzniku žlutého oleje. Čištění preparativní chromatografií na tenké vrstvě (1/1 aceton/hexan, SiO₂) poskytlo 121 mg (88 %) titulní sloučeniny ve formě bezbarvého oleje. Bod tání (HCl sůl) = 186-191 °C. HRMS (MH⁺) pro C₃₂H₃₈N₄OF3 vypočítáno: 551,2998. Nalezeno: 551,3012.

·· ···· ie

4,6-Dimethylpyrimidin-5-karboxylová kyselina použitá v kroku 9 se připravila následujícím způsobem

2 O ς COaEt CO₂H

AX UCszCOa tormamidinu χΑχ NaOH, o aui Ατι I Ουπ3 _z II | 11·· i»· Tj T

CO₂Et ^{Λ υΗ}3^υι» cOj,Et -^acetat N^N vodný N^_N

Krok 1

Ethyl-diacetoacetát (93,4 g), CS2CO3 (185 g) a CH3CN (550 ml) se smíchaly s použitím hlavového mechanického míchadla. Přidal se CH3CN (50 ml) a výsledná směs se ochladila na 0°C. Přikapal se methyl-trifluormethan-sulfonát (88,6 g) a po ukončení přidávání se chladicí lázeň odstranila. Směs se míchala 1 hodinu při RT, zfiltrovala a sole se promyly Et₂O (2 x 50 ml). Organické extrakty se spojily a přidal se Et₂O (300 ml). Výsledná směs se zfiltrovala, filtrační koláč se promyl Et₂O (2 x 100 ml), Et₂O extrakty se spojily a odpařily na poloviční objem. Roztok se ochladil v ledové lázni a promyl jednou vychlazeným (0°C) 2N NaOH (pH = 11 ). Et₂O vrstva se sušila nad MgSO₄, zfiltrovala a odpařila za vzniku požadovaného produktu ve formě žluté kapalné látky (64,7 g, 65 %), která se použila přímo v následujícím kroku.

Krok 2

Produkt z kroku 1 (64,2 g), ethoxid sodný v ethanolu (komerční roztok; 21 hmot %; 113 g) a formamidin-acetát (36,2 g) se smíchaly při RT. Po 4-hodinovém refluxu se směs ochladila na RT, vzniklá sraženina se odfiltrovala a ethanol se odstranil ve vakuu. Výsledná kapalina se vytřepala mezi vodu a CH2CI2 a vodná vrstva se extrahovala do CH2CI2 (3 x 150 ml). ΟΗ₂Ο1₂extrakty se sušily nad MgSO₄, filtrovaly a odpařily za vzniku tmavé surové kapalné látky (50,7 g), která se čistila chromatografií na silikagelu (980 g; 4:1 hexan:EtOAc jako eluční směs). Po odpaření odpovídajících frakcí se isoloval požadovaný produkt (28,5 g) v 46% výtěžku, a použil se přímo v následujícím kroku.

Krok 3

Produkt z kroku 2 (28,1 g), NaOH (6,72 g), voda (65 ml) a EtOH (130 ml) se smíchaly při RT a zahřívaly k refluxu 1 hodinu. Výsledný roztok se ochladil na RT a těkavé látky se odstranily ve vakuu za vzniku husté pasty. Přidala se voda (20 ml), směs se ochladila na 0°C a za míchání se přikapala koncentrovaná HCI (14,3 ml). Výsledná bílá sraženina se zfiltrovala, promyla i

• 4 4 4	44 4	4	4 4 ·	4« 4« • *4 4
4 4 4 4 4	• 4	4'	4	4 4 4 4
4 ·	4	4	4	• 4 ·
• · ·	4 4		44 4	• 4 4 4 4 4

ledovou vodou (2 x 10 ml) a 30 min sušila na vzduchu s odsáváním. Výsledná bílá pevná látky se smíchala s toluenem (2 x 20 ml), rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu při 50°C, a látka se poté sušila 18 hodin ve vakuu (133,32 Pa). Požadovaný produkt (14,9 g) se isoloval ve formě bílé pevné látky v 63% výtěžku. Bod tání: 176-178°C. Elementární analýza pro C7H8N2O2 vypočítáno: C 55,26 %, H 5,30 %, N 18,41 %; nalezeno: C 55,13 %, H 5,44 %, N 18,18 %.

Druhá část produktu se isolovala odpařením vodného filtrátu (získaného výše) do sucha a přídavkem vody (20 ml). Výsledná směs se míchala 5 minut při RT, ochladila v ledové lázni a vzniklá sraženina se zfiltrovala. Výsledná pevná látka se promyla ledovou vodou (2x5 ml) a sušila jak je uvedeno výše za vzniku produktu (4,68 g) ve formě smetanově zbarvené pevné látky, celkový výtěžek 83 %.

Příklad 13

Krok 1

K suspenzi methyltrifenylfosfonium-bromidu (1,89 g; 4,80 mmol) v bezvodém THF (15 ml) se při -40 °C stříkačkou přidal 2,5N «-BuLi v hexanu (2,12 ml; 5,3 mmol). Reakce se ponechala zahřát na 0 °C, míchala 30 min při této teplotě a přidal se roztok produktu z Příkladu 6, krok B-2 (2,24 g; 4,8 mmol). Roztok se poté nechal přes noc zahřát na RT, nalil do CH2CI2 a ·· · ·· ·· • « · · · · · · • · · · · « • · · · · · · • · · · · · ··· · · ···· promyl nasyceným NaHCO₃ a poté solankou. Zbytek získaný po zahuštění organické vrstvy se čistil flash chromatografií na silikagelu (eluce směsí Q^CB/EtOAc, 9:1) za vzniku 0,56 g (25 %) oleje.

Krok 2

Roztok produktu z kroku 1 (0,56 g; 1,2 mmol) a 0,5N 9-BBN v THF (3 ml; 1,5 mmol) se refluxoval 2 hodiny pod inertní atmosférou. Část tohoto roztoku (1,5 ml; 0,59 mmol teoretického intermediátu) se přidala ke směsi l-chlor-3-jodbenzenu (88 μΐ; 0,71 mmol), PdCBdppf.C^CU (19,8 mg), trifenylarsinu (24,1 mg) a Cs2CO₃ (250 mg) v DMF (0,40 ml) a vodě (80 μΐ). Reakce se míchala 2 hodiny při 60 °C a přes noc při RT, nalila do 5% vodného NaHCO₃ a extrahovala do CH2CI2. Spojené organické extrakty se sušily nad Na2SO₄, zahustily a čistily chromatografií na silikagelu (eluce směsí EtOAc/hexan, 8:2), za vzniku 100 mg (29 %) oleje.

Krok 3

Boc-Chránící skupina se z produktu z kroku 2 (100 mg; 0,17 mmol) odstranila jako v Příkladu 2 za vzniku požadovaného aminu (70 mg; 86 %). Tento amin (45 mg; 0,09 mmol) kondenzoval s 4,6-dimethylpyrimidin-5-karboxylovou kyselinou za podmínek popsaných v Příkladu 2 za vzniku titulní sloučeniny ve formě bezbarvého oleje (32 mg). ’Η-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,93 (d, J = 3,8 Hz, 1 H), 6,90-7,10 (m, 5H), 6,88 (brs, 1 H), 6,71 (d, J = 7 Hz,

H), 4,20 (m, 1 H), 3,25-3,55 (m, 2H), 3,19 (m, 2H), 2,50-3,10 (m, 5H), 2,47 a 2,48 (s, 3H), 2,42 a 2,43 (s, 3H), 1,70-2,20 (m, 5H), 1,20-1,65 (m, 5H), 0,92 (s, 3H); HRMS (MH+) 615,2722.

S použitím podobného postupu se dále připravila sloučenina vzorce 13 A

F,CO

13A HRMS (MH+) 599,3015

• « • ·	• 9 • ·	• • ·	·· •	•	·· • ·
• ····	• · ·	•	• ·	•
• »	• ·	•	•	•	•
♦ · *	• ·	·· ·	• ·		• · · ·

Příklad 14 f₃co

Enantiomery I a II

i*

Příprava sloučeniny, kde R² je 2,6-dimethylfenyl:

1) Produkt z kroku 5 z Příkladu 12 (300 mg, 0,67 mmol), 4-CF₃OC₆H₄B(OH)₂ (410 mg, 2 mmol), PdCl₂(PPh₃)₂ (50 mg, 0,067 mmol) a Na₂CO₃ (210 mg, 2 mmol) se rozpustil ve směsi THF/H₂O (4/1, 15 ml) a míchal 19 hodin při 65 °C pod N₂. Roztok se vytřepal mezi EtOAc a H₂O a vodná vrstva se extrahovala do EtOAc. Spojené organické extrakty se promyly solankou a sušily nad Na₂SO4. Filtrace a zahuštění poskytla tmavě hnědý olej. Čištění flash chromatografií (4/1 hexan/Et₂O, SiO₂) poskytlo 356 mg (100 %) požadovaného produktu ve formě žlutého oleje.

2) Produkt z kroku 1 (340 mg, 0,64 mmol) a Pd(OH)₂ na uhlí (300 mg, 20 hmot % Pd (v suchém stavu), 50 hmot % H₂O) se smíchaly v CH₃OH (35 ml) a třepaly v Parrově přístroji pod < i , ί* * • 9 ·· 9999

Η₂ (344,7 Pa) 18 hodin. Směs se zfiltrovala a zahustila za vzniku 341 mg (100 %) produktu vzorce (±)-l, ve formě bezbarvé pěny.

3) Amin vzorce (±)-l se rozdělil chirálním HPLC dělením za následujících podmínek: CHIRALCEL® OD™ (5 cm x 30 cm); Hexan/ isopropylalkohol/diethylamin 75/25/0,05) při 25° C; 254 nm detekce. Retenční časy píku 1, (+)-enantiomer, a píku 2, (-)-enantiomer byly 3,8, respektive 4,9 minut, [CHIRALCEL® OD™ (hexan/ethanol/diethylamin 90/10/0,1) 25° C při 254 nm]. Pík 1 a pík 2 jsou první, respektive druhý, pík eluovaný z kolony. Enantiomery (I a II) se odchránily (CH₂C1₂/TFA) a volný amin kondenzoval s 2,6-dimethylbenzoovou kyselinou za podmínek popsaných v Příkladu 11, kroky 7 a 8. Hydrochloridové sole se získaly rozpuštěním volné báze v EtOAc a triturací s IM HCl v Et₂O.

V následující Tabulce jsou uvedeny údaje pro výše připravené sloučeniny vzorce 14A a 14B a další sloučeniny, které byly připraveny podobným způsobem. V každém případě je označení enantiomeru I odvozeno od sloučeniny vzorce (+)-l a označení enantiomeru II je odvozeno od sloučeniny vzorce (-)-1.

Příkl.	Ar	Enantiomer	B.tání (HCl)	HRMS
vypoč.	nalezeno
14A		I	185-190	565^042	565,3050

* · •· 4 • * · • ···· • · ··· · ··

4·· ·· • · · « · • · • · ··<·

14B	......	II	175-180	565,3042	565,3050
14C	YY	I	168-174	567,2947	567,2951
14D	YY N^N	II	170-175	567,2947	567,2957
14E	w	I	195-201	582,2944	582,2944
14F	yyy	II	180-185	582,2944	582,2958
14G	o-£^......	II	214-218	581,2991	581,2984
14H		II	145-151	658,3257	658,3251
141	-p-^CHF2	II	193-198	615,3010	615,3016
14J	..... f-r NHEt	II	195-200	651,3522	651,3526

*9

Příklad 15

Br

Br^

Boc

MeMgBr

Br

Me

THF/H₂O

Na₂CO₃

4-CF₃C₆H₄B(OH)₂

PdCI₂(PPh₃)₂

i

1) TFA

-- Příklad 15

2) EDC.HOBT,

2,6-dimethylbenzoová kyselina

1) Dibrom-olefm (3,55 g, 10 mmol) a TFA (10 ml) se rozpustily v CH₂C1₂ a míchaly 20 hodin při 25 °C. Roztok se zahustil. Zbytek se vytřepal mezi CH₂C1₂ a IN NaOH. Vodná vrstva se extrahovala do CH₂C1₂. Spojené organické extrakty se sušily nad Na₂SO₄. Filtrace a zahuštění poskytla 2,4 g (94 %) volného piperidinu ve formě bezbarvého oleje. Volný piperidin (2,41 g, 9,45 mmol) reagoval postupně s (a) A-Boc-4-piperidon-/Ti(OiPr)₄ a (b) Et₂AlCN, za vzniku kyano-aminu, jak se popisuje v kroku 5 v Příkladu 11.

2) Produkt z kroku 1 a MeMgBr (16 ml, 3,0M v Et₂O) se rozpustily v THF (30 ml) a míchaly 19 hodin při 25 °C. Roztok se naředil IN NaOH a EtOAc. Směs se filtrovala (Celíte). Vodná vrstva se extrahovala do EtOAc, spojené EtOAc vrstvy se promyly solankou a sušily (Na₂SO₄). Filtrace a zahuštění poskytla žlutý olej. Čištění flash chromatografií (6/1 hexan/EtOAc, SiO₂) poskytlo 2,54 g (69 % z volného piperidinu) vinylbromidu ve formě pevné látky. Bod tání (volná báze) 85-90 °C. HRMS (MH+) pro Ci₈H₃₂O₂N₂Br vypočítáno: 387,1647; nalezeno: 387,1638.

3) Produkt z kroku 2 (200 mg, 0,52 mmol), 4-CF₃C₆H₄B(OH)₂ (344 mg, 1,8 mmol), PdCl₂{PPh₃)₂ (36 mg, 0,052 mmol) a Na₂CO₃ (165 mg, 1,56 mmol) se rozpustily ve směsi THF/H₂O (4/1, 10 ml) a zahřívaly při 75 °C (olejová lázeň) 21 hodin. Roztok se vytřepal mezi EtOAc a H₂O. Vodná vrstva se extrahovala do EtOAc, spojené EtOAc vrstvy se promyly solankou a sušily (Na₂SO₄). Filtrace .a zahuštění poskytla žlutý olej. Čištění flash chromatografií (3/1 až 1/1 hexan/EtOAc, SiO₂) poskytlo 210 mg (89 %) fenyl-substituo váného olefinů ve formě oleje. HRMS (MH+) pro C₂5H₃6O₂N₂F₃ vypočítáno: 453,2729; nalezeno: 453,2728.

4) Produkt z kroku 3 se hydrogenoval způsobem popsaným v kroku 3 v Příkladu 11. Redukovaný produkt se odchránil a kondenzoval s 2,6-dimethylbenzoovou kyselinou způsobem popsaným v Příkladu 11, kroky 7- 8, za vzniku titulní sloučeniny ve formě žlutého oleje (37 mg, 55 %). Bod tání (HC1 sůl) 130-140 °C. HRMS (MH+) pro C₂₉H₃₈ON₂F₃ vypočítáno: 487,2936; nalezeno: 487,2928.

S použitím podobného postupu se připravila následující sloučenina vzorce 15A.

Bod tání (HC1 sůl) 135-145°C. HRMS (MH+) pro C29H38O2N2F3 vypočítáno: 503,2885; nalezeno: 503,2896.

Ke stanovení CCR5 inhibiční a antagonistické aktivity sloučenin podle předkládaného vynálezu se používají následující testy.

CCR5 Membránový vazebný test:

Velmi účinné vyhledávání s využitím CCR5 membránového vazebného testu identifikuje inhibitory RANTES vázání. Tento test využívá membrány připravené z NIH 3T3 buněk exprimujících lidský CCR5 chemokinový receptor, které mají schopnost vázat se k RANTES, přirozenému ligandu pro receptor. S použitím 96-jamkové destičky se membránové preparáty inkubují 1 hodinu s ¹²⁵I-RANTES v přítomnosti nebo nepřítomnosti sloučeniny. Sloučeniny jsou sériově ředěné v širokém rozmezí 0,001 pg/ml až 1 pg/ml a testují se triplicitně. Reakční koktejly se zfiltrují přes filtry ze skleněného vlákna a důkladně promyjí. Celkové počty replikátů se zprůměrují a výsledky se uvádějí jako koncentrace nutná k dosažení 50% inhibice celkového 125

I-RANTES vázání. Sloučeniny vykazující aktivitu v membránovém vazebném testu se dále charakterizují v sekundárním buněčném testu HIV-1 vstupu a replikace.

Test vstupu HIV-1

Replikačně defektní HIV-1 reportní viriony se generují kotransfekcí plazmidů kódujícího NL4-3 kmen HIV-1 (který byl modifikovaný mutací obálkového genu a zavedením luciferázového reportního plasmidu) společně s plazmidem kódujícím jeden z několika HIV-1 obálkových genů jak popisuje Connor et al, Virology, 206 (1995), str. 935-944. Po transfekci dvou plazmidů a vysrážení fosforečnanem vápenatým se virové supematanty třetí den odeberou a stanoví se funkční virový titr. Zásobní látky se poté použijí k infikování U87 buněk stabilně exprimujících CD4 a chemokinový receptor CCR5, které se preinkubovaly s testovanou látkou

nebo bez ní. Infekce probíhá 2 hodiny při 37 °C, buňky se promyjí a média se nahradí čerstvým médiem obsahujícím sloučeninu. Buňky se inkubují 3 dny, lyžují a stanoví se luciferázová aktivita. Výsledky se uvádějí jako koncentrace sloučeniny nutná k dosažení 50% inhibice luciferázové aktivity v kontrolních kulturách.

Test replikace HIV-1

Tento test využívá primární periferní krevní jednojademé buňky nebo stabilní U87-CCR5 buněčnou linii ke stanovení efektu anti-CCR5 sloučenin při blokování infekce primárních HIV-1 kmenů. Primární lymfocyty od normálních zdravých dárců se čistí tři dny před infekcí a stimulují in vitro PHA a IL-2. Na buňky v 96-jamkové misce se působí léčivem 1 hodinu při 37 °C, a následně se infikují M-tropními HIV-1 isoláty. Po infikování se buňky promyjí pro odstranění zbytkového inokula a 4 dny kultivují v přítomnosti sloučeniny. Z kultur se odeberou supematanty a virová replikace se měří stanovením virové p24 antigenové koncentrace.

Test průtoku vápníku

Buňky exprimující HIV koreceptor CCR5 se před přídavkem sloučeniny nebo přirozeného CCR5 ligandu naloží do barviva sensitivního k vápníku. Sloučeniny s agonistickými vlastnostmi budou indukovat signál průtoku vápníku v buňce, zatímco CCR5 antagonisté jsou identifikovány jako sloučeniny, které neindukují signál samy o sobě, a jsou schopné blokovat signál přirozeného ligandu RANTES.

Vazebný test GTPyS

Vazebný test GTPyS měří aktivaci receptoru CCR5 ligandy. Tento test měří vázání ³⁵S-značeného-GTP na receptor spojený s G-proteiny, který se objeví jako výsledek aktivace receptoru odpovídajícím ligandem. V tomto testu se CCR5 ligand, RANTES, inkubuje s membránami z CCR5 exprimujících buněk a vazba na aktivaci receptoru (nebo vazba) se stanoví testováním navázaného ³⁵S-značení. Test kvantitativně stanoví, zda sloučeniny vykazují agonistické charakteristiky indukováním aktivace receptoru, nebo antagonistické vlastnosti, měřením inhibice vázání RANTES kompetitivním nebo nekompetitivním způsobem.

Test chemotaxe

Test chemotaxe je funkční test, který charakterizuje agonistické vs. antagonistické vlastnosti testovaných sloučenin. Test měří schopnost neadherentní myší buněčné linie exprimující lidský CCR5 (BaF-550) migrovat přes membránu jako odpověď na testované

I

• · • · ·	• · •	•	• • ·	• ft	•	• o ·' ·
• · · · ·	• ·	•	•	• ·	•	•
• ft	•	•	•	•	•	•
• · · ♦	• ·		• · ·	• «		• · · ·

sloučeniny nebo přirozené ligandy (RANTES, MIP-Ιβ). Buňky migrují přes permeabilní membránu za sloučeninami s agonistickou aktivitou. Sloučeniny antagonistické nejenže neindukují chemotaxi, ale jsou také schopné inhibovat migraci buněk v odpovědi na známé CCR5 ligandy.

Role CC chemokinových receptorů, jako jsou CCR-5 receptory, při zánětech byla poopsána v publikacích Immunology Letters, 57, (1997), 117-120 (artritida); Clinical & Experimental Rheumatology, 17 (4) (1999), str. 419-425 (kloubní revmatismus); Clinical & Experimental Immunology, 117 (2) (1999), str. 237-243 (atopická dermatitida); International Journal of Immunopharmacology, 20 (11) (1998), str. 661-7 (lupénka); Journal of Allergy & Clinical Immunology, 100 (6, Pt 2) (1997), str. S52-5 (astma); a Journal of Immunology. 159 (6) (1997), str. 2962-72 (alergie).

Při testu ke stanovení inhibice RANTES vázání, se aktivita sloučenin podle předkládaného vynálezu pohybovala v rozmezí Ki 0,1 až 2 000 nM, výhodné sloučeniny měly aktivitu v rozmezí 0,1 až 1 000 nM, výhodněji 0,1 až 500 nM a nej výhodněji 0,1 až 100 nM. Výsledky pro výhodné a ilustrativní sloučeniny obecného vzorce I a II při testu stanovení inhibice RANTES vázání jsou uvedeny v následující Tabulce. (nM znamená nanomolámí)

• · • · -φ	• « •	•	• ·	• 9 •	·'	• · • ·
• *999 9	•	•	•	• ·	•	«1
9 9	•	•	•	•	•	•
•9 9 9	• ·		• 99	• ·		• · · ·

Příklad číslo	Ki (nM) Inhibice RANTES vázání
1B	14
1J	1
2	9,6
2G	1,8
2S	17,9
2JJ	0,58
4B	0,5
4C	0,5
5L	7,9
5N	1,7
50	0.4
5Z	0,3
5AB	0,1
6V	0,8
7U	62,5
9D	588

Pro přípravu farmaceutických přípravků z CCR5 antagonistických sloučenin popsaných v předkládaném vynálezu se používají inertní farmaceuticky přijatelné nosiče pevné, nebo tekuté. Pevná forma přípravků zahrnuje prášky, tablety, dispersibilní granule, kapsle, tobolky a čípky. Prášky a tablety se skládají z 5 až 95 procent aktivní přísady. Vhodné pevné nosiče jsou v oboru známé, například uhličitan hořečnatý, stearát hořečnatý, talek, cukr nebo laktóza. Tablety, prášky, tobolky a kapsle se používají jako pevné dávkovači formy vhodné pro orální podávání. Příklady farmaceuticky přijatelných nosičů a způsobů výroby různých přípravků se popisují v A. Gennaro (Ed.), Remingtonů Pharmaceutical Sciences, 18. vydání (1990), Mack Publishing Co., Easton, Pennsylvania.

Tekuté formy přípravků zahrnují roztoky, suspenze a emulze. Jedná se například o vodné nebo vodno-propylenglykolové roztoky pro parenterální injekce nebo přídavky sladidel a kalidel pro orální roztoky, suspenze a emulze. Tekuté formy přípravků dále zahrnují roztoky pro intranasální podávání.

• ft «♦ • · ·' ' · • · « • · · ft · · • · · · · ·

Aerosolové přípravky vhodné pro inhalaci zahrnují roztoky a pevné látky v práškové formě, které mohou být kombinované s farmaceuticky přijatelným nosičem, jako je stlačený inertní plyn, například dusík.

Zahrnuty jsou dále pevné formy přípravků, které se mají krátce před použitím převést na tekutou formu přípravku buď pro orální, nebo parenterální podávání. Tyto tekuté formy zahrnují roztoky, suspenze a emulze.

Sloučeniny podle vynálezu se také mohou dodávat transdermálně. Transdermální přípravky mohou být ve formě krémů, lotionů, aerosolů a/nebo emulzí a mohou být obsaženy v ₄ transdermální náplasti matrixového nebo reservoárového typu, která je pro tyto účely v oboru obvyklá.

Výhodně se sloučenina podává orálně.

Výhodně je farmaceutický přípravek v jednotkové dávkovači formě. V takové formě se přípravek dále dělí na vhodně velké jednotkové dávky obsahující odpovídající množství aktivní složky, například účinné množství k dosažení požadovaného cíle.

Množství aktivní sloučeniny v jednotkové dávce přípravku se liší nebo upravuje od 10 mg do 500 mg, výhodně 25 mg až 300 mg, výhodněji 50 mg až 250 mg, a nejvýhodněji 55 mg až 200 mg, podle jednotlivého použití.

Aktuální použité dávkování CCR5 sloučeniny se může lišit v závislosti na požadavcích pacienta a na vážnosti léčeného stavu. Stanovení příslušného dávkovacího režimu pro jednotlivé situace spadá pod odbornost v oboru. Výhodně se celková denní dávka může podle požadavků rozdělit a podávat po částech během dne.

Množství a frekvence podávání CCR5 antagonistických sloučenin podle vynálezu a/nebo > jejich farmaceuticky přijatelných solí se reguluje podle posouzení příslušného lékaře a berou se v , úvahu faktory jako je věk, stav a velikost pacienta, stejně jako vážnost léčených příznaků.

Typický doporučovaný denní dávkovači režim pro orální podávání se pohybuje v rozmezí 100 <» mg/den až 300 mg/den, výhodně 150 mg/den až 250 mg/den, výhodněji 200 mg/den, ve dvou až čtyřech rozdělených dávkách.

Dávkovači a dávkový režim NRTIs, NNRTIs, Pis a dalších činidel používaných v kombinaci s CCR5 antagonisty stanoví příslušný lékař podle schválených dávek a dávkovačích • 9

režimů v příloze v balíčku nebo ve formě uvedené v protokolu beroucí v úvahu věk, pohlaví a stav pacienta a vážnost HIV-1 infekce.

Cílem léčby HIV-1 podle předkládaného vynálezu je snížení HIV-1-RNA virového zatížení pod detekovatelnou úroveň. Detekovatelná úroveň HIV-1-RNA v kontextu předkládaného vynálezu znamená méně než 200 až méně než 50 kopií HIV-1-RNA v 1 ml plazmy pacienta při měření kvantitativní, multi-cyklovou metodologií PCR reverzní transkriptázy. HIV-1-RNA se v předkládaném vynálezu výhodně měří metodologií Amplicor-1 Monitor 1,5 (dostupná od Roche Diagnsotics) nabo Nuclisens HIV-1 QT-1.

I když byl předkládaný vynález popsán ve spojitosti se specifickými provedeními uvedenými výše, odborníkům v oboru bude zřejmých mnoho alternativ, modifikací a variací. Všechny takové alternativy, modifikace a variace jsou v rámci ducha a rozsahu předkládaného vynálezu zamýšleny a spadají do něj.

Průmyslová využitelnost

Předkládaný vynález poskytuje nové piperidinové CCR5 antagonistické sloučeniny a jejich farmaceuticky přijatelné sole, které jsou použitelné pro léčbu HIV, odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergii nebo roztroušené sklerózy. Vynález dále poskytuje farmaceutické přípravky obsahující tyto nové sloučeniny, a kombinaci CCR5 antagonistů podle předkládaného vynálezu v kombinaci s antivirálními činidly užitečnými pro léčbu HIV nebo činidly užitečnými při léčbě zánětlivých chorob.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce II <r kde 1)

X^a je -C(R13)₂-, -C(R13)(R19)-, -C(O)-, -Ο-, -NH-, -N«Ci-C₆)alky1)-₍

OR³ CH2-(C1-C5)alkýl-R³ NOR⁴ CHCrCejalkyl CH-(CrC6)alkyl -CR¹³-, -CR¹³— . -C- , -CR¹³- , ~C“

O-C(O)-(C _rC₆)alkyl O-C(O)-O-(C _rC₆)alkyl O-C(O)-NH-(C _rC₆)alkyl -CR'³- . - CR'³- -CR’³O-C(O)-N((C1-C6)alkyl)2 NR⁵-C(O)-(CrC₆)alkyl -CR'³- .-CR’³NR⁵-C(O)-O-(C 1 -C6)alkyl NR⁵-C(O)-NH-(C, -C6)alkyl -CR’³- · -CR’³NR⁵-C(O)-N-((Ci-C₆)alkyl)₂ C(O)-(C_rC₆)alkyl —CR¹³— nebo —N—

R^a je R^6a-fenyl, R^6a-pyridyl, R^6a-thiofenyl nebo R⁶-naftyl; R* je vodík Ci-Cď alkyl nebo C2-Có alkenyl;

i

R² je R⁷, R⁸, R⁹-fenyl; R⁷, R⁸, R⁹-substituovaný 6-členný heteroaryl; R⁷, R⁸,

R⁹-substituovaný 6-členný heteroaryl-yV-oxid; R¹⁰, R¹‘-substituovaný 5-členný heteroaryl;

^r17 /-Gv-^r12 ?¹⁷ —C—C 'y —C—heteroaryl ¹18 \ —/ I lg naftyl; fluorenyl; difenylmethyl ^R nebo ^R ;

R³ je R¹⁰-fenyl, pyridyl, pyrimidyl, pyrazinyl nebo thiazolyl;

R⁴ je vodík, Ci-Có alkyl, fluor-Ci-C6 alkyl, cyklopropylmethyl, -CH₂CH₂OH,

-CH₂CH₂O-(C,-C₆)alkyl, -CH₂C(O)-O-(C,-C₆)alkyl, -CH₂C(O)NH₂,

-CH₂C(O)NH(C,-C₆)alkyl nebo -CH₂C(O)N((C,-C₆)alkyl)₂;

R⁵ a R¹¹ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Có alkyl;

R^6a představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík, halogen, -CF₃, CF₃O-, -CN, CF₃SO₂-, R¹²-fenyl, -NHCOCF3, 5-členný O

-A heteroaryl a \_Z , kde X je -0-, -NH- nebo -N(CH₃)-;

R⁶ je nezávisle vybírán ze skupiny obsahující R^6a a CH₃SO₂-;

R⁷ a R⁸ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující Ci-Có alkyl, halogen,

-NR²⁰R²¹, -OH, -CF₃, -OCH3, -O-acyl a -OCF₃;

R⁹ je R⁷, vodík, fenyl, -N0₂, -CN, -CH₂F, -CHF₂, -CHO, -CH=NOR²⁰, pyridyl, pyridyl-N-oxid, pyrimidinyl, pyrazinyl, -N(R²⁰)CONR²¹R²², -NHCONH(chlor-(C)C6)alkyl, -NHCONH((C3-Ci0)cykloalkyl(Ci-C6)alkyl), -NHCOÍCrCójalkyl, -NHCOCFj, -NHSO2N((Ci-C6)alkyl)2, -NHSO2(C1-C6)alkyl, -N(SO2CF3)2, -NHCO2(Ci-C6)aíkyl, <C3-Cio)cykloalkyl, -SR²³, -SOR²³, -SO2R²³, -S02NH(Cr C6)alkyl, -OSO2(C,-C6)alkyl, -OSO2CF3, hydroxy(Ci-C6)alkyl, -CONR²⁰R²¹, -CON(CH2CH₂-O-CH₃)₂, -OCONH(C,-C₆)alkyl, -CO₂R²⁰, -Si(CH₃)₃ nebo

-B(OC(CH₃)₂)₂;

R¹⁰ je Ci-C₆ alkyl, -NH₂ nebo R¹²-fenyl;

R¹² představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík, Ci-Có alkyl, -CF₃, -C0₂R₂o, -CN, Ci-Ce alkoxy a halogen;

• « ·· · ·· · · ->· ·:· · • ·····« · · • · · » · ··· · ·· ♦··

R¹³, R¹⁴, R¹⁵ a R¹⁶ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Cď alkyl;

R¹⁷ a R¹⁸ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a C_rC₆ alkyl, nebo R a R spolu tvoří C2-C5 alkylenovou skupinu a spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří spirokruh obsahující 3 až 6 atomů uhlíku;

R¹⁹ je R⁶-fenyl, R⁶-heteroaryl, R⁶-naftyl, C3-C10 cykloalkyl, (C₃Cio)cykloalkyl(Ci-C₆)alkyl nebo (Ci-C₆)alkoxy(Ci-C₆)alkyl;

R²⁰, R²¹ a R²² jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a C]-C₆ alkyl; a

R je Ci-Ců alkyl nebo fenyl; nebo

2. Sloučenina podle nároku 1, kde R^a je

2)

X^a je-C(R^l3)(R¹⁹)-, -C(O)-, -Ο-, -NH-, -N((Ci-C₆)alkyl)-,

OR³ CH2-(CrC5)alkyhR³ NOR^4a 0-0(0)-(0,-C6)alkyl

-CR¹³-,-CR¹³- . -C- . -CR¹³O-C(O)-(C_rC₆)alkyl O-CÍOj-NH-^-Cejalkyl

-CR¹³- · —CR^13-

O-C(O)-N((C,-C₆)alkyl)₂ NR⁵-C(O)-(C_rC₆)alkyl

-CR¹³- ’-CR¹³NR⁵-C(O)-O-(C,-C6)alkyl NR⁵-C(O)-NH-(C,-C6)alkyl

-CR'³- '-CR¹³NR⁵-C(O)-N-((C₁-C₆)alkyl)₂ C(O)-(C,-C₆)alkyl

-CR¹³— nebo ~N~ ;

R^a je R^6b-fenyl, R^6b-pyridyl nebo R^6b-thiofenyl;

R^4a je fluoř-Ci-C6 alkyl, cyklopropylmethyl, -CH₂CH₂OH, -CH₂CH₂-O-(CiC₆)alkyl, -CH₂C(O)-0-(C_rC₆)alkyl, -CH₂C(O)NH₂, -CH₂C(O)NH(C,-C₆)alkyl nebo -CH₂C(O)N((C,-C₆)alkyl)₂;

R^6b je CH₃SO₂-; a

R¹, R², R³, R⁵, R¹⁴, R'⁵, R¹⁶ a R¹⁹ jsou definovány jako v bodě 1);

• ···· ··· ♦ · · · 4

3. Sloučenina obecného vzorce II-1 podle nároku 1, kde X^a je -CHOŘ³, -C(R¹³)(R¹⁹)- nebo -C(=NOR⁴)-.

• · • · · 4 4 4 · 4 • · • 4 • • • 4 • · • · · · · • · · 4 • 4 • • • · • · · 4 4 · 4 4 • • 4 · • 4 · 4 • • 4 4 4

Br H₃CO(CH₂)2O^ -C- H₃Cyk_irCH₃ K-N Br HgCÓíCHzhCk -c- ΛΑ/V H₃C^yCH₃ Br -c- H₃CyXyCH₃ k^N F₃CO- F₃CCH₂O- , N 11 —c— k^N f₃co- f₃cch₂cl N II —c— H₃CyXyCH₃ ^Ko f₃co- CH₃Oy II —c— N^N f₃co- F₃CCH₂0y 11 —c— H₃d^yOH f₃co- f₃cch₂o._n II —c— Xs* HaC^lCHa f₃co- -c- «/vs»- H₃CyXyCH₃ ^Ko Cl CH₃CH₂O_v N II —c— vW » i ci ch₃g._n II —c— A/W H₃Cyí^yCH₃ k^N f₃c- ch₃o._n II —c— Cl ch₃ch₂o_s N II -c- *wvv H₃Cyí^yCH₃ Cl CH₃CH₂O_v N II -c- “C

0;

·· ··

-e

106

Γ •i

Cl CH₃CH₂O_x ^{3 2} N II -c- z*** HjCyJyCht f₃c- ch₃o._n II —c— Z**» Cl CH₃CH₂O_x N u -c- ^Clr? N f₃c- ch₃Ox_n 11 —c— f₃c- ch₃ch₂o_x N 11 —c- Ύ?' N Cl CH₃CH₂O_s N II —c- ^ciiy ci CH₃CH₂O. N II -c- «AXCHj f₃co- ^CH3% II —c— H₃C^z^CH₃ f₃co- c^h3Ox_n II —c— wv Cl^x^pNH₂ f₃co- ch₃<x_n II —c— H₃Cx^^NH₂ f₃co- ch₃ch₂cx N II -c- H³Cx^^,CH₃ f₃c- ch₃Ox_n 11 —c— h₃CsTch₃ v F3CO- c_H3Ox_N II —c— vW h₃c^oh f₃c- ’ ch₃Ox_n II —c— E isomer vw 0^»».

107 bř

f₃c- ch₃o._n II —c— WW CI^/^NH₂ f₃c- ch₃Ox_n II —c— ^H3^CXjjAy^NH2 f₃co- CH₃CH₂O_k II -c- ck^4^NH₂ f₃c- ch₃o._n II —c— WaC^A^CHj f₃c- CH₃CH₂O_% II —c- h₃c^J^oh F3C0- CH₃CH₂O. -c- HaCkÁyCřtj Ln F3CO- —c- «λΧ* h₃c^A^ch3 F3CO- CH₃CH₂O_v Í|1 —c- ^H3Cú^OH F₃C- ch₃o._n II —c— E isomer HaCxAyCHj On F3CO- ch₃<x II —c— HjCyí. CHj F3CO- CH₃CH₂O_x N II -c- Η₃σΧο_γο ch₃ f₃c- CH₃CH₂O_v n II —c- HaCxXXH} On f₃c- CH₃CH₂O_x II —c- nc F3CO- ^CH3% II —c— E isomer F3C0- H₃CO(CH₂)2O^ -C- H3CX/V.CH3 v

• φ

108 • · · φ · φ φ · ······ · · φφ ·

f₃co- CH₃CH₂O_x N II —c- f₃co- —c- W3C\xl.CH3 Cn F3CO- —c- H₃C^A^OH F3C0- CH₃CH₂0l N 11 -c- θ'Χ'Χθ¹ F3C0- ch₃o._n II —c— ^c|XjJpX>l F3CO- CH₃CH₂O. N II -c- F3C0- CH₃CH₂O' N II -c- *VW ^h3°yⁱv^CH3 N^N F3C0- ch₃o._n II —c— Ý 3 F3C0- CH₃CH₂O' N II —c— 2 F3C0- CH₃(CH2)₂O_% N II - c- HsCy^Hs N^N F3CO- CH₃(CH₂)₂O, N II —c— Ϋ“ i F3CO- CH₃(CH₂)₂O_x N II —c— Br CH₃O_v N 11 —C— CkX,NH₂ f₃c- CH₃CH₂q It —c— «Α*/ H3Cxgxk^CH₃ N^N

li • ···· · · · • · · · ··· 4» '··

109

Br -ch₂- 01 ^hXv O-n Br -ch₂- ^H3CAO O-n Br -ch₂- <=<^NH2H3C—čč Br -ch₂- O-n 1 Cl Br -ch₂- 1-8 Br -ch₂- Br —CH- *VÍZV HaCytyCHs N^N CH3SO2- oX) 1 —CH— HagXchb Cfo Br -CH— <vw H₃Cy4yCH₃ Br _?xr _: -CH— *w\» HaCyÁyCHa N^N F _?JO -CH— *\Azv ^H3<xi/y^CH3 N^N F „0 1 -CH— H₃CkAxCH3 XT F _?jO -CH—

I

110

Br -CH— Λ/W H3ť'Xjj'^x4^CH₃ Νχ^Ν Cl O^C^ci —CH— *Wv Η₃0γΛγΟΗ₃ Νχ^Ν f₃c- „jo 1 -CH— CH3SO2- (j.O -CH— *ννν Η3θ^^5^^θΗ₃ Νχ^Ν CH3SO2- -CH— «Wv HsCxfíAyCHs Νχ^Ν F3CO- ¹ 1 -CH— *ννν HsCxfíAyCHa Νχ^Ν F3CO- -CH— *vw Η₃0χ^ΑγΌΗ₃ Νχ^Ν CH3SO2- 1 0-0 ^T H₃Cy^CH₃ Nxjj-N CH3SO2- -CH— *vvv Η3θ'γ^χ4^θΗ₃ Νχ^Ν f₃c- „JO 1 —CH— <WV Νχ^Ν f₃co- ¢4 -HC- «WV HaCxjA^CHa Νχ^Ν F3CO- a„ 1 -HC— f₃c- CI^O -HC- <ννν H3Cx|xk^j^CH3 Nx^N

111

H 9 —CH- H₃CkX.CH₃ f₃co- 9 —CH- f₃co- —CH- Η₃0γΛγ0Η₃ N^N f₃co- 9 —CH- AA/» ^h3CxjA^^cH₃ Enantiomer II f₃co- 9 —CH- aaa ^H3O^AyCH₃ CHF_Z Enantiomer II f₃co- 9 —CH- H₃CyXcH₃ NH^N-xZ^CH3 0 Enantiomer II

• 4 ·· • ·» «· ·· · • • ·· • 4 * · • ·*·· · • • • « · • • • · • · • • • • ··· · • 4 • •λ ·· ····

Cl OL o -CH- Enantiomer B «X/\A HaCxlcHg v Cl ος —CH- Enantiomer B N^N ch₃ F,CO- jf) —CH- Enantiomer B *vw N^N nh₂ Br —c— Z-isomer n/w H₃C>^J^j^CH₃ Br . rr^0CH3 II —C— E-isomer *vw Η₃0γΛγΧΗ₃ Br ._rOCH₃ —c— Mixture E/Z ^Η3°γ^^ΝΗ2 Br ^OCHa —C— Mixture E/Z CI\^^,NH₂ Br CH₃CH₂q —c— *wv HaC^JyCHa Br ^och₃—c— w*X« CI\JX^NH₂ Br rr^0CH3 II —C— ^H3Ctr^NH2 Br H₃CO_x lí —c— **x* LC^A-OH v Br h₃có. ď —c— ^h3CL^A^NH₂ Br ch₃ch₂o_x ^XN II —C— «αχ· H₃Cx|jA^OH

102

Br CH₃CH₂C( N II —c— »w H₃CkX,CH3 Xí Br H₃C(X Jí —c— H3Ck^A;j^CH3 Br CH₃CH₂C( N II —C— Br H₃CO_x Jí —c— ^η30χΧλη₃ Ί0Γ Br ρ0Η20Η₃ Sf —c— h₃c^L.ch₃ u Br CH₃CH₂O_x N II —C— Br CH₃CH₂q Jí —c— Br CF₃CH2O_x Jí —c— *\*V HsCyiyCHa Br CF3CH2A Jí —c— «w* H3cX/CH₃ Br CH3CH₂q N 11 —c— Η₃^Η₃ Br CH₃CH₂O_x N II —C— o Br H₃CO_x Jí —c— ΑΛΖ· Br ΟΗ3(ΟΗ₂)Λ —c— h₃Cx5L· ch₃ X>0- Br CH₃(CH₂)/) —c— H₃Cx^XyCH3 N^N

103

Br CH₃CH₂C( N II —c— *ΛΛΛ H₃C^X^CH₃ v o Br CH₃CH₂C( N II —c— Η₃&γΧ^ΌΗ₃ OH Br ^H3^CX-0 ^H3C v —c— H₃C_xAjCH₃ Br ch₃ch₂q_x N II. —c— ΒΓχχ^-^^Br Br Λ* —c— Η₃Οχ_ιΓΛγΟΗ₃ Ňx^N Br h₃c |j! —c— HaCx^X^CHa Nx^N Br H₃CO. N II —C— Η₃Ο^Η₃ Br ch₃gh₂o_x N II —C— Čr Br CH₃CH₂0x_n II —c— *\Z\XV* 0 Br CH₃CH₂0x_n II -c- ΑΛΑ F₃Cx^X^-CH₃ ΝψΝ ch₃ f₃c- CH₃CH₂0x_n II -c- ΑΛΑ Η₃0χ^Χγ0Η₃ hUN Br CH₃CH₂0x_n II -c- OA-° Br CH₃CH₂Ox_n II -c- ΑΛΑ H₃Cx_JA_rCH₃ N^N SCH₃

104 ······ ·

Br CH₃CH₂O^ N 11 -c- HacrA-y O~N Q| Br CH₃CH₂Ck_N 11 -c- Η₃<ηφΧΗ₃ OH Br CH₃CH₂Ck_N II -c- «w» H₃CyUCH₃ nh₂ Br ch₃ch₂(x_n II —c— Η₃<ηφχΗ₃ NH-BOC Br ch₃ch₂o._n II -c- *WV» Ύ. Br CH₃(X_n 11 -c- <w* H₃CyUCH₃ 'n Br CH₃CH₂Ck_N II -c- ^HaC A^CHs X Η _ΓΗΝΗ^Ν Υ^Η3 F3CO- H₃CO. N 11 —C— Z-isomer •SA* Η₃ΟχΧχΟΗ₃ F3CO- OCH₃ —c— E-isomer «ν>Λ HjcYchj AJ Br h₃c ji —c- wv H₃C^JyCH₃ Br Y H₃C 0 —c— ^H3W^H3 Br ^hyq. h₃c n ^ύ II -c- ^H3^CXjA^°^H

105

4. Sloučenina podle nároku 3, kde R³ je pyridyl, R⁴ je (Ci-Cé)alkyl, nebo R¹³ je vodík a R¹⁹je R⁶-fenyl.

4 4 · 4 · 4 · 4

444 4 44 444 44 4444 nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

5. Sloučenina obecného vzorce II-2 podle nároku 1, kdé X^a je -CHOŘ³, -C(R¹³)(R¹⁹)- nebo -C(=NOR^4a)-.

6 2 kde R , X a R jsou definovány v následující Tabulce

R⁶ X R2 Br ÝCH2CH₃ -CH— Br <J>COCH2CH₃ -CH— ΛΛΓ HaC^j-CHa Br <j)COOCH₃ -CH— '*VV* ^³θΊ/ΊΓθ^³ Br (j)CONHCH3 -CH— a/v* CH₃ Br —CH- a/v* Br (j)COOCH2CH₃ -CH— a/v* H₃C^yCH₃ Br ÝCOCH3 -CH— ΑΛΤ H₃C^ C H₃ Br <j)CO(CH2)2CH₃ -CH— ΑΛΓ Η₃Ο>^^0Η₃ Br ÝCONHCH2CH3 -CH— A/V H₃c^JycH₃

·« ····

Br 1 Q-O A ΛΛΓ H₃C^yCH₃ Br —CH- 'W' H CH₃ Br /=N o-< ) 1 N-/ —CH- HaCylyCHa CH3SO2- —CH- H₃<\Jy^CH3 Br cx NYp —CH- AZVZV CI^xLnH-, v Br 0. Ν γ —CH- *v\zv ch₃.Á,oh v Br A —CH- HaCkÁcHj Ln Br o.„ —CH- ^H3C\^J^^NH2 H3CSO2- 0 . —CH- «WV CIxjjXj.NH₂ H3CSO2- N —CH- *vw CH₃ J- OH v F₃C- O-o 1 —CH- H₃ci CH₃ ; H3CSO2- o, —CH- AZW H₃C>j^yCH₃ H3CSO2- Γ5 —CH- *MA HaCyLcHj Χίζ F3CO- n —CH- *VW> Η₃0γ^γ0Η₃ LiJ* F3CO- JP3 9 N —CH- ch₃Joh

ř lb.

f₃co- n —CH- •ss* H3d±jCH₃ XřN Br Λ φΎ —CH- *SS· HaC^yHa Br /3 —6h- HaC^X^OH f₃co- n φ Ν —CH- HaíyLcHj XX Br Γ3 oY 1 —CH- WWSi%. haXch₃ XX Br /3 —CH- ^H3<<XcH₃ IX K₃CSO2- Γ5 γΥ —CH- HsCyi^CHa N^N H₃CSO2- /3 <j>Y —CH- «*w*w* h₃ci1ch₃ \>N H₃CSO2- Λ φΎ —CH- wwvs- HaCÍnH, XX H₃CSO2- rl —CH- HsCA^CHa H₃CSO2- Ol_o —CH- ****** Η₃σΐΌΗ₃ H₃CSO2- rl SX —CH- HacinHa XX f₃c- a_f —CH- WWS*» ^H3⁽sXcH₃ ΪΛ -*O f₃co- a₀ 1 —CH- «Λ/V* N^N

f₃co- ot_f -CH- ^axSr^a N Cl O, —CH- lX Cl a, -CH- ^Η3<γΙχΗ₃ Cl Oj, —CH- A Cl a_f —CH- 4W H₃C\pX_ípCH3 N^N Br a_f —CH- °.γγ, H3CSO2- iv —CH- ✓V\A N^N F₃C- a_f —CH- ΛΜ HaCxjjÁspCHs N^N H3CSO2- —CH- ^ciiV' N H3CSO2- —CH- wW Η3θχ^^ρΟΗ₃ N^N f₃c- a_? -CH- ^c‘iV N F —CH- H₃C^_fCH₃ F —CH- H₃cÁf)H₃ uc *0 F /5 —CH- VW* Η3θΧ|^γΟΗ₃ N^N

• · · • · · ·· ···<

Cl <j,A^ —CH- *V\T ClylyCI F —CH- O o Br ^Hčo 0 ·Ν^ —CH- HaC^Á-CHa Un Br 9 ^N —CH- HaCvLcH, πας Br 9 ^N—CH- Η3θΎ^γ-ΟΗ₃ N^N Br n 9^N —CH- παλ αγγΟΙ N i f₃c- D 9^^N—CH- *W* Cl^jjTp-CI 2 f₃c- a₀ 1 —CH- Η3θ\ΑγΌΗ₃ V^J δ f₃c- c% —CH- Η₃0γζ^Η₃ F a_f —CH- Η3^^Ζ-ζγΌΗ₃ ΝγΝ CH₃ Br h₃co_m lí —c— •vw H₃cJyCH₃ Br n —CH- Enantiomer A Η₃(Χ^ζζ^ΟΗ₃ N^N

100 • ···· • · « A A A

A ·· · A A ·

A * A A A

A A A A A A A A A A A

AA AAA AA ··»·

Br OL· 9 -CH· Enantiomer A H₃C\Áoh₃ Br a._p -CH- Enantiomer B h₃ccAyCH3 •Un Br ος i —CH- Enantiomer B N^N F3CO- Jí 9 ^N —CH- Enantiomer A •A»\A HaCs^X^CHa N^N F₃CO- —CH- Enantiomer B wv* N^N F3OO- ος 1 —CH- Enantiomer A HaCyl CH₃ V F3CO- ος —CH- Enantiomer A Η₃0γζπΗ₃ v δ F3CO- ος 1 —CH- Enantiomer A •ΛΛΑ HaC^J^CHs ΝγΝ ch₃ F3CO- —CH- Enantiomer B •«v*»» HaC^^CHa N^N ch₃ Cl —CH- Enantiomer A Η₃0γΙχΗ₃ v Cl OC_t -CH- Enantiomer A RsGxjjAíj-CH³ ΝψΝ ch₃

101

6. Sloučenina podle nároku 5, kde R³ je pyridyl, R^4a je cyklopropylmethyl nebo trifluorethyl, nebo nebo R¹³ je vodík a R¹⁹ je R⁶-fenyl.

7 8

R a R jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující Ci-Có alkyl, halogen, -NR²⁰R²¹, -OH, -CF₃, -0CH₃, -O-acyl a -OCF₃;

R⁹ je R⁷, vodík, fenyl, -N02, -CN, -CH2F, -CHF2, -CHO, -CH=NOR²⁰, pyridyl, pyridyl-7V-oxid, pyrimidinyl, pyrazinyl, -N(R²⁰)CONR²¹R²², -NHCONH(chlor-(CiCójalkyl, -NHCONH((C3-Cio)cykloalkyl(C,-Có)alkyl), -NHCO(Ci-C₆)alkyl, -NHCOCF3, -NHSO₂N((C,-Có)alkyl)2, -NHSO₂(C,-C₆)alkyl, -N(SO₂CF₃)₂, -NHCO₂(C,-C₆)alkyl, (C₃-C,₀)cykloalkyl, -SR²³, -SOR²³, -SO2R²³, -S02NH(C,C₆)alkyl, -OSO₂(C!-C₆)alkyl, -OSO₂CF₃, hydroxy(C,-C₆)alkyl, -CONR²⁰R²¹, -CON(CH2CH2-O-CH3)2, -0C0NH(C,-C6)alkyl, -CO2R²⁰, -Si(CH3)₃ nebo

-B(OC(CH₃)₂)₂;

R¹⁰ je C,-C₆ alkyl, -NH₂ nebo R¹²-fenyl;

R představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané' ze skupiny obsahující vodík, Ci-Có alkyl, -CF₃, -C0₂R₂o, -CN, Ci-Có alkoxy a halogen;

• ftftft · ft • ftft · · · ·· ft·· ·· ftftftft

115

1718· ^f '

R a R jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Cj-Có alkyl, nebo R a R spolu tvoří C₂-C₅ alkylenovou skupinu a spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří spirokruh obsahující 3 až 6 atomů uhlíku;

R¹⁹ je R⁶-fenyl, R⁶-heteroaryl, R⁶-naftyl, C3-C10 cykloalkyl, (C3Cio)cykloalkyl(Ci-C6)alkyl nebo (Ci-CgjalkoxyCCi-Cójalkyl;

R , R aR jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-Ců alkyl; a

R²³ je Ci-Có alkyl nebo fenyl; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

^r6~á # I

7. Sloučenina podle nároku 1, kde R² je R⁷, R⁸, R⁹-fenyl; R⁷, R⁸, R⁹-pyridyl nebo jeho TV-oxid; nebo R⁷, R⁸, R⁹-pyrimidyl.

8. Sloučenina podle nároku 7, kde R² je vybírán ze skupiny obsahující kde R⁷ a R⁸ jsou vybírány ze skupiny obsahující Ci-Có alkyl, halogen a -NH₂ a R⁹ je vodík.

··· · ·· ··· ·· ····

9. Sloučenina podle nároku 1 vybíraná ze skupiny sloučenin obecného vzorce •i ·?

10. Sloučenina vybíraná ze skupiny obsahující

11. Farmaceutický přípravek pro léčbu viru lidské imunodeficience, odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního

M.· i ť^} »· ·· ··

112 revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergií nebo roztroušené sklerózy vyznačující s e t i m, že obsahuje účinné množství CCR5 antagonistické sloučeniny podle nároku 1 v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem.

12. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro léčbu viru lidské imunodefícience, odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergií nebo roztroušené sklerózy.

13. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro kombinované použití s jedním nebo více antivirálními nebo jinými činidly užitečnými pro léčbu viru lidské imunodefícience.

14. Použití podle nároku 13, kde je antivirální činidlo vybírané ze skupiny obsahující nukleosidové inhibitory reversní transkriptázy, nenukleosidové inhibitory reversní transkriptázy a inhibitory proteázy.

15. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro kombinované použití s jedním nebo více činidly pro léčbu odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, zánětlivé choroby střev, kloubního revmatismu nebo roztroušené sklerózy.

16. Použití CCR5 antagonisty pro přípravu léčiva pro léčbu viru lidské imunodefícience, odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, artritidy, kloubního revmatismu, zánětlivé choroby střev, atopické dermatitidy, lupénky, astmatu, alergií nebo roztroušené sklerózy, kde CCR5 antagonista je sloučenina obecného vzorce I

113

R kde

X je -C(R13)₂-, -C(R13)(R¹9)-, -C(O)-, -Ο-, -NH-, -N((CrC6)alkyl)-,

OR³ CH2-(CrC5)alkyl-R³ NOR⁴ θ*(θι -C6)alkyl CH-(C_rC₆)alkyl —CR¹³· ,—CR¹³— , ^_c_ , -CR¹³- ,-C~

0-0(0)-(0,-C₆)alkyl 0-0(0)-0-(0 _rC₆)alkyl O-CíOj-NH-íCrCejalkyl -CR'³- . - CR'³- -CR'³O-C(O)-N((CrC6)alkyl)2 NR^CtOHCrC^alkyl -CR'³- '-CR¹³NR^CíOJ-O-íCrCgjalkyl NR⁵-C(O)-NH-(CrC6)alkyl -CR’³- -CR’³NR^CíOJ-N-aCrCejalkyOa CíOHCrCeJalkyl -CR¹³— nebo —N— >

R je R⁶-fenyl, R⁶-pyridyl, R⁶-thiofenyl nebo R⁶-naftyl;

R¹ je vodík, Ci-Cé alkyl nebo C2-C6 alkenyl;

R² je R⁷, R⁸, R⁹-fenyl; R⁷, R⁸, R⁹-substituovaný 6-čIenný heteroaryl; R⁷, R⁸, R^9_substituovaný 6-členný heteroaryl-A-oxid; R¹⁰, R¹ '-substituovaný 5-členný heteroaryl;

nafityl; fluorenyl; difenylmethyl ne

R³ je R⁶-fenyl, R⁶-heteroaryl nebo R⁶-naftyl;

nebo R —C—heteroaryl Ó18 • « ···«

114

R⁴ je vodík, Ci-Có alkyl, fluor-Ci-Có alkyl, cyklopropylmethyl, -CH2CH2OH, -CH₂CH₂O-(Ci-C₆)alkyl, -CH₂C(O)-O-(C,-C₆)alkyl, . -CH₂C(O)NH₂,

-CH₂C(O)NH(Ci-C₆)alkyl nebo -CH₂C(O)N((C,-C₆)alkyl)₂;

R⁵ a R¹¹ jsou nezávisle vybírány ze skupiny obsahující vodík a Ci-C₆ alkyl;

R⁶ představuje 1 až 3 substituenty nezávisle vybírané ze skupiny obsahující vodík, halogen, C,-C₆ alkyl, C,-C₆ alkoxy, -CF₃, CF₃O- CH₃C(O)-, -CN, CH₃SO₂- CF₃SO₂-,

R^l4-fenyl, R¹⁴-benzyl, CH₃C(=NOCH₃)-, CH₃C(=NOCH₂CH₃)-, ⁰ ,

-NH₂, -NHCOCFj, -NHCONH(C,-Có)alkyl, -NHCO(Ci-C₆)alkyl, -NHSO₂(Ci0

-A

C₆)alkyl, 5-členný heteroaryl a \—/ , kde X je-0-,-NH-nebo-N(CH₃)-;

17. - Použití podle nároku 16, kde R je '—'

18. Použití podle nároku 16, kde X je -CHOŘ³, -C(R¹³)(R¹⁹)- nebo -C(=NOR⁴)-.

19. Použití podle nároku 18, kde R³ je pyridyl, R⁴ je (Ci-Cé)alkyl, nebo R¹³ je vodík a R¹⁹ je R⁶-fenyl.

20. Použití podle nároku 16, kde R² je R⁷, R⁸, R⁹-fenyl; R⁷, R⁸, R⁹-pyridyI nebo jeho 7V-oxid; nebo R⁷, R⁸, R⁹-pyrimidyl.

21. Použití podle nároku 20, kde R² je vybírán ze skupiny obsahující kde R⁷ a R⁸ jsou vybírány ze skupiny obsahující Ci-Cď alkyl, halogen a -NH₂ a R⁹ je vodík.

• · ·

99 999 9

116

22. Použití podle nároku 16 pro léčbu viru lidské imunodeficience, kde léčivo dále obsahuje jedno nebo více antívirálních nebo jiných činidel užitečných pro léčbu viru lidské imunodeficience.

23. Použití podle nároku 22, kde je antivirální činidlo vybírané ze skupiny obsahující nukleosidové inhibitory reversní transkriptázy, nenukleosidové inhibitory reversní transkriptázy a inhibitory proteázy.

24. Použití podle nároku 16 pro léčbu odmítnutí transplantovaného pevného orgánu, odmítnutí štěpu hostitelem, zánětlivé choroby střev, kloubního revmatismu nebo roztroušené sklerózy, kde léčivo dále obsahuje jedno nebo více činidel užitečných pro léčbu těchto chorob.

25. Souprava obsahující v jednom balení oddělené nádobky s farmaceutickými přípravky pro použití v kombinaci pro léčbu viru lidské imunodeficience, vyznačující se tím, že v jedné nádobce je obsažen farmaceutický přípravek obsahující účinné množství CCR5 antagonisty podle nároku 16 ve farmaceuticky přijatelném nosiči, a v oddělených nádobkách jeden nebo více farmaceutických přípravků obsahujících účinné množství antivirálního nebo jiného činidla užitečného pro léčbu viru lidské imunodeficience, ve farmaceuticky přijatelném nosiči.