CZ20003918A3 - Nepráąkovitý pevný detergent obsahující aktivátor bělicího prostředku - Google Patents

Description

Nepráškovitý pevný detergent obsahující aktivátor bělícího prostředku

Oblast techniky

Tento vynález se obecně týká nepráškovitých pevných detergentů a zvláště nepráškovitých pevných detergentu obsahujících částečky aktivátoru bělícího prostředku, dispergované uvnitř komprimované detergentové matrice o vysoké hustotě, které se vyznačují zlepšenou účinností a stabilitou aktivátoru bělícího prostředku.

Dosavadní stav techniky

Povrchové bělení textilií je bělicí účinek, který nastává na povrchu textilie a kterým jsou odstraňovány skvrny a/nebo nečistoty. Typické bělicí přípravky obsahují peroxygenní bělicí prostředky, schopné poskytnout peroxid vodíku ve vodných roztocích působením aktivátorů bělicích prostředků zvyšujících bělicí účinek. Je dobře známo, že peroxygenní bělicí prostředky jsou účinné při odstraňování skvrn a/nebo nečistot z textilií, že však jejich účinek je mimořádně závislý na teplotě. Tyto bělicí prostředky jsou v podstatě prakticky použitelné a/nebo účinné pouze v roztocích bělicích prostředků, t.j. ve směsích bělicích prostředků a vody, jejichž teplota je vyšší než 60°C. Při teplotě roztoku bělícího prostředku blízké 60°C jsou peroxygenní bělicí prostředky pouze částečně účinné a k získání žádané bělicí účinnosti je nutno k systému přidat mi• · · · · · ·

• to mořádně vysoké koncentrace peroxygenního bělicího prostředku. To je z ekonomických důvodů špatně proveditelné u moderních detergentů, které jsou vyráběny a prodávány ve velkém měřítku. Sníží-li se teplota roztoku bělicího prostředku pod 60°C, stávají se peroxygenní bělicí prostředky neúčinnými bez ohledu na koncentraci peroxygenního bělicí prostředku, který je v systému přítomen. Teplotní závislost peroxygenních bělicích prostředků má zásadní význam, protože tyto bělicí prostředky jsou běžně používány jako pomocné látky detergentů určených pro praní textilií v automatických pračkách pro domácnost při teplotách prací lázně nižších než 60°C. Tyto teploty jsou používány z důvodů ochrany textilních výrobků a pro snížení energetické náročnosti. V důsledku toho bylo v průmyslovém výzkumu věnováno velké úsilí vývoji látek, obecně nazývaných aktivátory bělicích prostředků, které slouží k tomu, aby účinnost peroxygenních bělicích prostředků byla zachována i při teplotách roztoků bělicího prostředku nižších než 60°C.

Jako účinné aktivátory bělicích prostředků jsou z literatury známy různé látky. Například byly popsány aktivátory bělicích prostředků obecného vzorce

O

II

R—C—L kde R je alkylová skupina a L je skupina, která se odštěpuje. Takové aktivátory bělicích prostředků jsou do detergentů obvykle přidávány ve formě granulí, aglomerátů částeček jiných typů. U těchto detergentů je však nesnadné udržet aktivitu bělicích prostředků před při skladování před použitím. Aktivátory bělicích prostředků ve formě granulí nebo aglomerátů mají tendenci degradovat během doby, po kterou jsou vystaveny vlivům prostředí jako je teplo a vzdušná vlhkost. V důsledku toho musí být granule, aglomeráty nebo jiné částice aktivátoru bělicích prostředků poměrně velké ve srovnání s ostatními slož- 3

kami detergentů přítomnými v obvyklém detergentu v práškovité formě. To následně způsobuje jiný problém, kterým je separace částeček detergentů, při které větší částečky aktivátoru bělicích prostředků mají tendenci se shromažďovat v horní části krabice s detergentem nebo v její blízkosti, zatímco menší částečky detergentové složky se shromažďují na dně nebo v blízkosti dna této krabice. Oddělování částeček nastává rovněž během výroby detergentu, což vede ke zvýšené nerovnoměrnosti rozdělení aktivní složky detergentu v jednotlivých krabicích. Důsledkem takového nežádoucího oddělování složek detergentu je snížená účinnost, protože v průběhu používání detergentu od horní část náplně v krabici k jejímu dnu obsahuje každá dávka různé množství aktivátoru bělicích prostředků nebo jiné složky detergentu, přičemž účinnost výrobku v různých vrstvách v krabici je ovlivněna proměnlivostí jeho složení.

Je tedy žádoucí, aby detergent obsahující aktivátor bělicích prostředků, měl zlepšenou stabilitu při skladování a aby nedocházelo k výraznému oddělování jeho složek při balení nebo při skladování v krabicích. Je rovněž žádoucí, aby detergentový přípravek měl vhodné fyzikální vlastnosti, například vhodné tokové vlastnosti, které jsou důležité při transportu přípravku, který tvoří značnou část výroby přípravku.

Jiným problémem,který souvisí se shora uvedenými aktivátory bělicích prostředků, je neschopnost dosažení dostatečného stupně dezinfekčního působení na textilie u shora zmíněných systémů bělicí prostředek/aktivátor bělícího prostředku. Aby mohl být detergent nabízen jako přípravek s dezinfekčními účinky, vyžaduje v současné době většina vládních agentur poměrně značný desinfekční účinek, který se projevuje dlouhodobým odstraněním poměrně vysokého množství mikroorganismů z praných textilií při použití detergentu, jehož součástí je bělicí prostředek. Přítomnost poměrně velkých granulí, aglomerátů nebo jiných forem částeček aktivátoru bělicích prostředků však má za následek, že příslušný přípravek není možno jako přípravek s desinfekčními účinky nabízet, protože tendence takovýchto větších částeček k oddělování způsobuje, že schopnost odstranění vysokých koncentrací mikroorganismů z prané textilie nemají všechny podíly přípravku a rychlost uvolňování bělícího prostředku a aktivátoru bělicích prostředků během pracího procesu kolísá v příliš širokých hranicích, než aby uspokojila požadavky vládních agentur, týkající se uznání příslušného přípravku jako přípravku s desinfekčními účinky. Z tohoto důvodu je žádoucí vývoj detergentu obsahujícího bělicí prostředek, který by zároveň mohl být úspěšně používán k desinfekci textilií.

V důsledku toho existuje potřeba získání detergentů obsahujících aktivátor bělicích prostředků, který má zlepšenou stabilitu při skladování. Rovněž existuje potřeba získání detergentů obsahujících aktivátor bělicích prostředků , který nemá přílišnou tendenci se oddělovat při skladování v krabicích, ve kterých je prodáván, a který má přijatelné fyzikální vlastnosti. Dále existuje potřeba vývoje takového detergentu, který má rovnoměrnější rychlost uvolňování bělícího prostředku a aktivátoru bělícího prostředku.

Nepráškovité pevné detergenty jsou atraktivní alternativou granulovaných nebo práškovitých forem detergentů z hlediska zjednodušení dávkování takových detergentů při jejich použití v automatických pračkách nebo myčkách nádobí. Nepráškovité pevné detergenty jsou obvykle dodávány ve formě kostek, tablet nebo výlisků, které nejen že nemohou být rozlity, ale které zároveň zákazníka zbavují nutnosti odhadu správné dávky detergentového přípravku pro jednotlivá praní. Nepráškovité pevné detergenty minimalizují styk zákazníka s detergentem.

Dále jsou uvedeny odkazy na detergentové přípravky obsahující aktivátory bělicích prostředků a/nebo bakteriostatika: patent USA č. 4 412 934, autoři Chung a kol. (Procter & Gamble); patent USA č. 5 021 182, autor Jentsch (Roman A. Epp); patent USA č. 5 489 434, autoři Oakes a kol. (Ecolab) a patent • · • ·

USA č. 4 422 950, autoři Kemper a kol. (Lever Brothers Company) . Následující odkazy se týkají detergentů ve formě tablet: v patentu GB-A-0 989 683, zveřejněném 22 dubna 1965 je popsán způsob přípravy práškovitého detergentu, jehož složkami jsou povrchově aktivní látka a anorganická sůl, spočívající v rozprašování vodorozpustného křemičitanu, v lisování částeček detergentu do formy pevných tablet a v nanášení vodorozpustného organického filmu na povrch těchto tablet (například polyvinylalkoholu), kterým se vytváří povlak, způsobující, že tyto detergentové tablety jsou odolné abrazi a náhodnému mechanickému poškození. V evropské patentové přihlášce EP-A-0 002 293, zveřejněné 13. června 1979, jsou popsány povlaky tablet zhotovené z hydrátů solí jako jsou metaboritan, orthofosforečnan, šťavelan a síran. V jiné evropské patentové přihlášce, EP-A0 716 144, zveřejněné 12. června 1996, jsou rovněž popsány tablety detergentu používaného pro praní v automatických pračkách, které jsou potaženy vodorozpustnými povlaky, tvořenými organickými polymery, kterými mohou být kopolymery akrylátů s kyselinou maleinovou, polyethylenglykol, PVPVA a cukr.

Podstata vynálezu

Stručný popis vynálezu

Tento vynález využívá některé výhody nepráškovitých pevných detergentů a rovněž řeší některé problémy spojené s používáním práškovitých detergentových přípravků obsahujících aktivátory bělicích prostředků.

V důsledku toho je předmětem tohoto vynálezu poskytnutí nepráškovitého pevného detergentu obsahujícího částečky aktivátoru bělícího prostředku, který se vyznačuje dobrou stabilitou při skladování a přijatelnými fyzikálními vlastnostmi. Předmětem tohoto vynálezu je rovněž poskytnutí nepráškovitého pevného detergentu obsahujícího částečky aktivátoru bělícího prostředku, jehož složky se neoddělují při skladování. Dalším předmětem tohoto vynálezu je poskytnutí takového detergentu, který může být použit k desinfekci textilií. Tyto a jiné aspekty, vlastnosti a s nimi spojené výhody tohoto vynálezu jsou zřejmé odborníkům v dané oblasti z podrobného popisu preferovaných provedení a z patentových nároků, které následují dále.

Podle jednoho aspektu tohoto vynálezu je poskytován nepráškovitý pevný detergent obsahující aktivátor bělicích prostředků obecného vzorce:

O

II

R—C—L

R je alkylová skupina obsahující 5 až 18 atomů uhlíku, přičemž nejdelší lineární alkylový řetězec vycházející z karbonylového uhlíku obsahuje včetně tohoto uhlíku 6 až 10 atomů uhlíku a L je skupina, která se odštěpuje, jejíž konjugovaná kyselina má pK_a v rozmezí 6 až 13. Aktivátor bělícího prostředku je v práškovité formě a má průměrnou velikost částic v rozmezí 100 pm až 4000 pm. Aktivátor bělicích prostředků je přítomen v rozmezí koncentrací 0,1 až 15 hmotn.%, vztaženo ke hmotnosti nepráškovitého pevného detergentu. Aktivátor bělícího prostředku je dispergovaný uvnitř matrice tvořené nepráškovitým pevným detergentem a tímto aktivátorem bělícího prostředku a tato matrice má hustotu alespoň 1000 g/1.

Částečky aktivátoru bělícího prostředku, které mohou mít různé tvary, jako jsou tvary získané extruzí nebo nepravidelné tvary, zůstávají dispergovány ve stlačené matrici a nedochází u nich tedy k jejich vzájemnému oddělování, jako je tomu často u detergentových přípravků v práškovité formě plněných do krabic. Částečky aktivátoru bělícího prostředku částečky vykazují • · vyšší aktivitu vzhledem k jejich menší velikosti a v důsledku toho jejich většího povrchu, kterým těsněji přiléhají k částečkám ostatních běžných složek detergentu. Částečky aktivátoru bělícího prostředku, které jsou poněkud větší, mají navíc přijatelné tokové vlastnosti a umožňují rovnoměrnější uvolňování látek s desinfekčními účinky z detergentového přípravku do prané textilie.

Podle jiného aspektu tohoto vynálezu je součástí způsobu praní znečištěných oděvů krok, ve kterém se provádí ponoření zmíněných znečištěných oděvů do vodného prostředí obsahujícího účinné množství nepráškovitého pevného detergentu, vyrobeného shora uvedeným způsobem.

Podle ještě jiného aspektu tohoto vynálezu je poskytován způsob praní textilií v pračce. Součástí tohoto způsobu jsou jednotlivé kroky, ve kterých je poskytnut pružný porézní zásobník uzpůsobený k uchovávání nepráškovitého pevného detergentu, dále je poskytnut nepráškovitý pevný detergent vyrobený způsobem popsaným shora, tento nepráškovitý pevný detergent je umístěn do tohoto pružného porézního zásobníku, a tento pružný porézní zásobník obsahující zmíněný detergent je umístěn v pračce s textilií, která má být prána. Pružný porézní zásobník je uzpůsoben tak, že umožňuje, aby vodná prací lázeň procházela tímto zásobníkem, a aby tak docházelo k rozpouštění zmíněného v něm obsaženého nepráškovitého pevného detergentu do vodné prací lázně a k uvolňování takto vzniklého pracího roztoku během pracího cyklu ze vnitřku tohoto zásobníku do vodného pracího roztoku vně tohoto zásobníku.

Podrobný popis preferovaných provedení vynálezu

V preferovaném provedení jsou jako částečky aktivátoru bělicích prostředků použity extrudáty válcovitého tvaru, které jsou nasekány na malé kousky.

• · ·

Slovní spojení extrudáty válcovitého tvaru znamená extrudované částečky jejichž tvar povrchu je tvořen rovnou linií pohybující se rovnoběžně s pevnou rovnou linií a protínající pevnou uzavřenou rovinnou křivku. Slovní spojení účinné množství detergentového přípravku obsahujícího aktivátor bělicích prostředků je množství schopné vyvolat měřitelné zlepšení schopnosti odstraňovat nečistoty a desinfekčních účinků na textilie, které jsou prány zákazníkem. Obecně se toto množství může pohybovat ve velmi širokých mezích. Podstatou významu termínů a slovních spojení desinfikování, desinfekce, antibakteriální, odstranění choroboplodných zárodků, a desinfekční účinky je schopnost ničit choroboplodné mikroorganismy, které se běžně nacházejí v textiliích a na povrchu textilií, které jsou prány. Příklady různých mikroorganismů jsou choroboplodné zárodky, bakterie, viry, paraziti, a plísně/houby. Slovní spojení koncentrace volné vody znamená koncentraci vody v detergentovém přípravku vyjádřenou ve hmotnostních procentech, která není vázána nebo v obsažena jiných složkách detergentu jako jsou například zeolity. Jedná se o koncentraci vody, která není pohlcená, adsorbovaná, nebo jiným způsobem vázaná v jiných složkách detergentu.

V jednom z preferovaných provedení tohoto vynálezu je poskytován nepráškovitý pevný detergent obsahující aktivátor bělicích prostředků obecného vzorce:

O

II

R—C—L

R je alkylová skupina obsahující 5 až 18 atomů uhlíku, přičemž nejdelší lineární alkylový řetězec vycházející z karbonylového uhlíku obsahuje včetně tohoto uhlíku 6 až 10 atomů uhlíku a L je skupina, která se odštěpuje, jejíž konjugovaná kyselina má pKa v rozmezí 6 až 13. Aktivátor bělicího prostředku jev práškovíté formě a má průměrnou velikost částic v rozmezí « ·

100 μπι až 4000 μπι. Aktivátor bělicích prostředků je přítomen v rozmezí koncentrací 0,1 až 15 hmotn.%, vztaženo ke hmotnosti nepráškovitého pevného detergentu. Aktivátor bělícího prostředku je dispergovaný uvnitř matrice tvořené nepráškovitým pevným detergentem a tímto aktivátorem bělícího prostředku a tato matrice má hustotu alespoň 1000 g/1.

Detergent podle tohoto vynálezu v podstatě obsahuje dvě složky, kterými jsou peroxygenní bělicí látka a aktivátor bělicích prostředků, v podstatě extrudát válcovitého tvaru. S výhodou je tato peroxygenní bělicí látka vodíku ve formě vodného roztoku. Detergent podle tohoto vynálezu je neočekávaně stálý co se týká odolnosti proti rozkladu při dlouhodobém skladování před použitím. S výhodou je v extrudátech aktivátorů bělicích prostředků obsaženo jedno nebo více pojiv, kterými jsou mimo jiné kyselina palmitová, povrchově aktivní látka s detersivními účinky, polyethylenglykol a jiné mastné kyseliny a polyakryláty.

Aniž bychom se uchylovali k teoretickým úvahám, předpokládáme, že při takové velikosti částeček, která odpovídá postupům podle tohoto vynálezu, vykazuje aktivátor bělicích prostředků zvýšenou aktivita v důsledku velkého povrchu, a protože částečky aktivátoru bělícího prostředku jsou fixovány v stlačené matrici, neexistuje žádná možnost jejich separace, což má za následek velmi rovnoměrné uvolňování aktivátoru bělicích prostředků do pracího roztoku.

V preferovaném provedení je aktivátor bělicích prostředků v práškovité formě a má a průměrnou velikost částic s výhodou v rozmezí 200 pm až 3000 pm, výhodněji v rozmezí 200 pm až 2000 pm , ještě výhodněji, v rozmezí 200 pm až 1500 pm, a nejvýhodněji v rozmezí 300 pm až 1000 pm.

Aby byly získány přijatelné tokové vlastnosti pro transport extrudátů, které jsou součástí práškovítého detergentového přípravku před jejich slisováním s ostatními složkami, může být na povrch extrudátů přidána jemná anorganická substance jako prostředek zlepšující tokové vlastnosti. Těmito prostředky zlepšujícími tokové vlastnosti mohou být mimo jiné jemné hlinitokřemičitany, oxidy křemičité, krystalické vrstvené křemičitany, MAP zeolity, citráty, amorfní křemičitany, uhličitan sodný, a směsi těchto látek. S výhodou je koncentrace prostředku zlepšujícího tokové vlastnosti 0,1 až 10 hmotn.%, výhodněji 1 až 7 hmotn.%, a nejvýhodněji 1,5 až 5 hmotn.% detergentového přípravku. Nejvíce preferovaným prostředkem zlepšujícím tokové vlastnosti je hlinitokřemičitan.

Peroxygenní bělicí látka je s výhodou zvolena ze skupiny sestávající z monohydrátu peroxyboritanu sodného, tetrahydrátu peroxyboritanu sodného, peroxyhydrátu uhličitanu sodného, peroxyhydrátu pyrofosfátu sodného, peroxyhydrátu močoviny, peroxidu sodného a směsí těchto látek. S výhodou obsahuje detergentový přípravek podle tohoto vynálezu méně než 3%, výhodněji méně než 2,5%, a nejvýhodněji méně než 2 hmotn.% volné vody. Aniž bychom se uchylovali k teoretickým úvahám, lze předpokládat, že dodržení této poměrně nízké koncentrace volné vody v přípravku dále snižuje sklon aktivátoru bělicích prostředků hydrolyticky degradovat před použitím přípravku. Jak je uvedeno v tomto dokumentu, zlepšuje se stabilita aktivátoru bělicích prostředků dokonce ještě více, zvolí-li se optimální koncentrace volné vody.

Zvolená poměrně menší velikost částeček a válcovitý tvar extrudátu aktivátoru bělícího prostředku fixovaného v matrici o hustotě alespoň 1000 g/1 má za následek rovnoměrnější uvolňování aktivátor do vodného pracího roztoku. Variabilita cílové koncentrace aktivátoru bělicích prostředků, které jsou uvolňovány do pracího roztoku, se v důsledku použití úzké distribuce velikosti částeček aktivátorů bělicích prostředků a jejich fixování ve stlačené detergentové matrici neočekávaně snižuje.

Výhodnou skutečností je, že toto umožňuje uvolňování aktivátoru bělicích prostředků rovnoměrněji a tím dosažení dezin• ·

fekčního působení na pranou textilii. Aby bylo možno v reklamě nabízet přípravky s desinfekčními účinky, požaduje většina vládních agentur dosažení velmi malé proměnlivosti cílových koncentrací aktivátorů bělicích prostředků nebo jiných desinfekčních prostředků. Tento vynález rovněž poskytuje vhodný a pohodlný způsob desinfikování textilií, který může být nabízen pomocí reklamy. S výhodou je počet mikroorganismů přítomný na zmíněných textiliích snížen o alespoň 50%, výhodněji o alespoň 90%, a nejvýhodněji o alespoň 99,9%. Tento způsob desinfekce podle tohoto vynálezu je totožný s dosažením antibakteriálních účinků, odstraněním choroboplodných zárodků a s odstraněním mikroorganismů způsobujících zápach.

Navíc jsou aktivátor bělicích prostředků a peroxygenní bělicí prostředek v detergentovém přípravku s výhodou přítomny v určitých molárních poměrech peroxidu vodíku k aktivátoru bělícího prostředku. Tyto přípravky mají schopnost mimořádně účinného povrchového bělení textilií, kterým jsou odstraňovány skvrny a/nebo nečistoty z těchto textilií. Tyto přípravky jsou zvláště účinné při odstraňování zašlých nečistot z textilií. Zašlé nečistoty jsou nečistoty, které se na textilii nahromadily v průběhu dlouhodobého používání a praní, v jehož důsledku mají bílé textile šedavé zabarvení. Tyto nečistoty jsou obvykle směsí práškovitých a mastných materiálů. Odstraňování tohoto typu nečistot je někdy nazýváno čištění zašlých textilií. Detergentové přípravky obsahující bělidlo podle tohoto vynálezu mají tento bělicí účinek v širokém rozsahu teplot roztoku bělícího prostředku. Takového bělícího účinku je dosaženo v bělicích roztocích, jejichž teplota je alespoň 5°C. Bez aktivátoru bělicích prostředků by takové peroxygenní bělicí prostředky byly neúčinné a/nebo by prakticky nebyly použitelné při teplotách pod 60°C.

Při výrazně nižších molárních koncentracích aktivátorů bělicích prostředků podle tohoto vynálezu se dosahuje výrazně vyšší účinnost, než u podobných aktivátorů bělicích prostřed12 ků, obsahujících v nejdelším lineárním alkylovém řetězci, vycházejícím z karbonylového uhlíku včetně tohoto karbonylového uhlíku, pouze 2 až 5 atomů uhlíku. Aniž bychom se zabývali teoretickými úvahami, předpokládáme, že této účinnosti je dosaženo, protože aktivátory bělicích prostředků podle tohoto vynálezu vykazují povrchovou aktivitu. To může být vysvětleno následovně: Bělicí účinek obecně, a povrchové bělení zvláště, nejsou dokonale pochopeny. Je však obecně přijímáno, že aktivátor bělicích prostředků podléhá nukleofilnímu ataku perhydroxidovým aniontem, který je tvořen z peroxidu vodíku, uvolňovaného peroxygenním bělicím prostředkem, za vzniku peroxykyseliny. Tato reakce je běžně nazývána perhydrolýza. Peroxykyselina potom vytváří reaktivní dimer vzájemnou reakcí karboxylových skupin dvou molekul, ze kterého se dále uvolňuje singletový kyslík, který je považován za aktivní složku s bělicím účinkem. Předpokládá se, že účinné povrchové bělení je podmíněno uvolňováním tohoto singletového kyslíku na povrchu nebo v blízkosti povrchu textilie. V jiném případě by tento singletový kyslík rovněž způsoboval bělicí účinek, avšak ne na povrchu textilie. Takový bělicí účinek je znám jako roztokový bělicí účinek, t.j., bělení nečistot v roztoku bělícího prostředku.

Aby bylo dosaženo větší účinnosti přechodu singletového kyslíku na povrch textilie, je podstatné, aby nejdelší lineární alkylový řetězec vycházející z karbonylového uhlík peroxykyseliny měl 6 až 10 atomů uhlíku. Tyto peroxykyseliny jsou povrchově aktivní a proto mají tendenci se koncentrovat na povrchu textilie. Peroxykyseliny obsahující méně atomů uhlíku v tomto alkylovém řetězci mají podobné redoxpotenciály, ale nemají schopnost se koncentrovat na povrchu textilie. Proto jsou aktivátory bělicích prostředků podle tohoto vynálezu mimořádně účinné a jejich výrazně nižší molární koncentrace postačují k dosažení téhož účinku při povrchovém bělení, jako podobné aktivátory bělicích prostředků obsahující méně atomů uhlíku v tomto alkylovém řetězci, které jsou známy z dosavadního stavu techniky.

Optimální účinnosti při povrchovém bělení se dosahuje s roztoky bělicích prostředků jejichž pH je mezi 8,5 až 10,5 s výhodou mezi 9 až 10. Je výhodné, aby pH bylo vyšší než 9, ni koli pouze pro dosažení optimálního povrchového bělení, ale rovněž proto, aby se předešlo vzniku nežádoucího zápachu běli čího roztoku. Bylo pozorováno, že jakmile pH bělicího roztok klesne pod 9, bělicí roztok má nežádoucí zápach. Vhodného pH může být dosaženo použitím látek běžně známých jako pufry, které rovněž mohou být složkami bělicích přípravků podle toho to vynálezu.

Při vysoce preferovaném provedení podle tohoto vynálezu, obsahuje v podstatě válcovitý extrudát 60% až 95% aktivátoru bělicích prostředků, 0,1% až 10% kyseliny palmitové, 0,1% až 10% povrchově aktivní látky s detergenčními účinky, 0,1 % až 10% polyethylenglykolu a 0,1 % až 10% of mastné kyseliny.

Aktivátory bělicích prostředků

Aktivátor bělicích prostředků, vhodný pro bělicí systémy podle tohoto vynálezu má následující obecný vzorec:

O

II

R-C—L kde R je alkylová skupina obsahující 5 až 18 atomů uhlíku, přičemž nejdelší lineární alkylový řetězec vycházející z karbonylového uhlíku obsahuje včetně tohoto uhlíku 6 až 10 atomů uhlíku a L je skupina, která se odštěpuje, jejíž konjugovaná kyselina má pKa v rozmezí 4 až 13, s výhodou 6 až 11, nejvýhodněji 8 až 11.

L může být v podstatě jakákoliv vhodná skupina, která se odštěpuje. Skupina, která se odštěpuje je jakákoliv skupina, která se odštěpuje z aktivátoru bělicích prostředků v důsledku nukleofilního ataku aktivátoru bělicích prostředků perhydroxidovým aniontem. Tato perhydrolýza má za následek tvorbu peroxykyseliny. Obecně je vhodnou odštěpující se skupinou taková skupina, která je schopna vyvolávat elektrofilní efekt. Ten podporuje zmíněný nukleofilní atak perhydroxidového aniontu.

Skupina L musí být dostatečně reaktivní, aby příslušné reakce proběhly během optimálného časového intervalu (například během pracího cyklu). Je-li však L příliš reaktivní, je stabilizace takového aktivátoru obtížná. Tyto vlastnosti obecně závisejí na pKa konjugované kyselina skupiny, která se odštěpuje, jsou však známy i výjimky z tohoto pravidla.

Preferovaný aktivátory bělicích prostředků jsou látky obecných vzorců:

R⁵ O O 0 R5 O

R¹—N-C—R2—C—L, Rl—C—N—R2—C—L kde R¹ je alkylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, R² je alkylén s 1 až 6 atomy uhlíku, R^s je H nebo alkyl, aryl, nebo alkaryl s 1 až 10 atomy uhlíku, a L je organický zbytek zvolený ze skupiny sestávající z:

—O

• · • ·

- 15 • · · · * • · · » · • · · · · « • · · · · • · · · ·· ··

O O CH,-C

II Λ II < I I _Λ

-N— c—CH-R4—ο-C—R6—_xNR4 LI C^x

R3 Y II o

II

-c

N_Xc,NR4 lí o —o—CH=C—CH=CH₂

Y

I

-O—CH=C—CH=CH₂,

O Y ii i λ

-N— s—CH-R4

L II R3 O

R3 —O—C=CHR4, kde R⁶ je alkylénová, arylénová nebo alkarylénová skupina obsahující 1 až 14 atomů uhlíku, R³ je alkylový řetězec obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, R⁴ je H nebo R³, a Y je H nebo solubilizující skupina. Substituent Y je s výhodou zvolen ze skupiny sestávající z -S03~M⁺, -COO’M⁺, -S04-M⁺, (-N⁺R'₃)X- a 0N(R'₃), kde R' je alkylový řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, M je kation , který poskytuje rozpustnost aktivátoru bělicích prostředků a X je anion, který poskytuje rozpustnost aktivátoru bělicích prostředků. S výhodou je M ion alkalického kovu, amoniový nebo substituovaný amoniový kation, přičemž nejvíce preferovány jsou sodík a draslík, a X je anion zvolený ze skupiny sestávající z halogenidů, hydroxylu, methylsulfátového aniontu a oktanového aniontu. Výhodněji je Y -S0₃'M⁺ a C00M⁺. Je třeba upozornit, že ty aktivátory bělicích prostředků se skupinou, která se odštěpuje, které neobsahují solubilizující skupinu, je třeba dobře rozdispergovat v roztoku bělícího prostředku, aby se napomohlo jejich rozpouštění. Prefero• · ván je organický zbytek:

R3Y

kde R³ je jak uvedeno shora a Y je -S0₃~M⁺ nebo -COO’M⁺, kde M je jak uvedeno shora.

Zvláště preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky,ve kterých je R¹ lineární alkylový řetězec obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, R² je lineární alkylénový řetězec obsahující 2 až 6 atomů uhlíku, R⁵ je H, a substituent L je zvolen ze skupiny sestávající z

kde R³ je jak uvedeno shora, Y je -S0₃’M⁺ nebo -COO’M⁺ a M je jak uvedeno shora.

Preferovaným aktivátorem bělicích prostředků je látka obec ného vzorce:

kde R je H, alkyl, aryl nebo alkaryl. Viz patent USA č. 4 966 723, autoři Hodge a kol., uvedený zde jako odkaz.

*»·««· « * · »· «· »* » «<»· * » · » •••4 · · «4 β · ♦ ·· · *»··'*« • · e .♦ · · » · • 4« ··· ··· v*»· ·· *·

Preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky obecných vzorců:

Rl

o

4!-l,

O --, o

R2—C-0—C—L kde R¹ je H nebo alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku a R² je alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku a L je jak uvedeno shora.

Preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou rovněž látky shora uvedeného obecného vzorce, kde L je jak uvedeno v tomto obecném vzorci, a R¹ je H nebo alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku. Ještě preferovanější jsou aktivátory bělicích prostředků shora uvedeného obecného vzorce kde L je jako uvedeno v tomto obecném vzorci a R¹ je H.

Více preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky shora uvedeného obecného vzorce, kde R je lineární alkylový řetězec obsahující 5 až 12, s výhodou 6 až 8 atomů uhlíku a substituent L je zvolen ze skupiny sestávající z

O

II

-N-C-R, R2

O

II

-O—C—R,

-O

R2y

^CH,-C

-N. _XNH

II o

• · • ···* · · · · ··· · · ···· • · · ···*·· kde R, R², R³ a Y jsou jak uvedeno shora.

Zvláště preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky shora uvedeného obecného vzorce, kde R je alkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku a kde nejdelší lineární část alkylového řetězce, vycházející z karbonylového uhlíku obsahuje 6 až 10 atomů uhlíku včetně tohoto karbonylového uhlíku, a substituent L je zvolen ze skupiny sestávající z:

R2

Y kde R² je alkylový řetězec obsahující 1 až 8 atomů uhlíku a Y je SO3M⁴ nebo -COOM⁺, kde M je kation alkalického kovu nebo amoniový nebo substituovaný amoniový kation.

Zvláště preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky shora uvedeného obecného vzorce kde R je lineární alkylový řetězec obsahující 5 až 12, s výhodou 6 až 8 atomů uhlíku a substituent L je zvolen ze skupiny sestávající z:

kde R² je jak uvedeno shora a Y je -SO³M⁺ nebo -COO'M⁺, a M je jak uvedeno shora.

Nejvíce preferované aktivátory bělicích prostředků mají obecný vzorec:

• · · · • ·

II

R—c—O

kde R je lineární alkylový řetězec obsahující 5 až 12, s výhodou 6 až 8 atomů uhlíku a M je sodík nebo draslík.

S výhodou jsou aktivátory bělicích prostředků podle tohoto vynálezu nonanoyloxybenzenesulfonát sodný(NOBS) nebo benzoyloxybenzenesulfonát sodný(BOBS).

Dále jsou pro použití při postupech podle tohoto vynálezu zvláště preferovány následující aktivátory bělicích prostředků, které jsou zvláště bezpečné při použití v pračkách jejichž některé díly jsou z přírodního kaučuku. Předpokládá se, že je to důsledkem skutečnosti, že z těchto látek, kterými jsou amidokyseliny, nevzniká perhydrolýzou olejovitý diacylperoxid (DAP), ale nerozpustné krystalické pevné diacylperoxidy. Tyto pevné látky zřejmě nevytvářejí povlak na částech z přírodního kaučuku a tyto části tak nejsou vystavovány jejich dlouhodobému vlivu. Tyto preferované aktivátory bělicích prostředků jsou zvoleny ze skupiny sestávající z:

a) aktivátorů bělicích prostředků obecných vzorců:

nebo jejich směsí, kde R¹ je alkylová, arylová nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 14 atomů uhlíku, R² je alkylénová, arylénová nebo alkarylénová skupina obsahující 1 až 14 atomů uhlíku, R⁵ je H nebo alkylová, arylová nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku a L je skupina, která se odštěpuje;

b)aktivátorů bělicích prostředků benzoxazinového typu obecného vzorce:

kde R¹ je H, alkyl, alkaryl, aryl, arylalkyl a kde R²,

R³, R⁴, a R⁵ mohou být stejné nebo různé substituenty, zvolené z H, halogenů, alkylů, alkenylů, arylů, hydroxylu, alkoxylu, aminoskupin, alkylaminoskupin, COOR₆ (kde R₅ je H nebo alkylová skupina) a karbonylu;

c) N-acylkaprolaktamových aktivátorů bělicích prostředků obecného vzorce:

o c-ch₂—ch_{2 a} II I \

R⁶—C-N^ /CH₂ ch₂—CH₂^ kde R⁶ je H nebo alkylová, arylová, alkoxyarylová nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku a

d) směsí a), b) a c).

Preferovanými aktivátory bělicích prostředků typu a) jsou tyto látky ve kterých R¹ je alkylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, R² je alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, a R⁵ je H nebo methyl. Zvláště preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky shora uvedeného obecného vzorce kde R¹ je alkylová skupina obsahující 7 až 10 atomů uhlíku a R² je skupina obsahující 4 až 5 atomů uhlíku.

Preferovanými aktivátory bělicích prostředků typu b) jsou látky, ve kterých R₂, R₃, R₄, a Rs jsou H a Ri je fenylová skupina .

Preferované acylové skupiny zmíněného N-acylkaprolaktamového aktivátoru bělicích prostředků typu c) mají obecný vzorec R⁶-CO- kde R⁶ je H nebo alkylová, arylová, alkoxyarylová, • · nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, s výhodou 6 až 12 atomy uhlíku. Ve vysoce preferovaných provedeních je substituent R⁶ zvolen ze skupiny tvořené fenylem, heptylem, oktylem, nonylem, 2,4,4-trimethytpentylem, decenylem a směsmi těchto substituentu.

Aktivátory bělicích prostředků na bázi amidů kyselin

Aktivátory bělicích prostředků typu a) podle tohoto vynálezu jsou deriváty amidů kyselin obecných vzorců:

O O i' i ,

R1-C—N—R2-C—L, I

R5

O 0 II II

R1—N-C-R2-C—L I

R5 nebo směsi těchto látek, kde R¹, R² a R⁵ jsou skupiny uvedené shora a L může být v podstatě jakákoliv vhodná skupina, která se odštěpuje. Preferovanými aktivátory bělicích prostředků jsou látky obecného vzorce uvedeného shora, kde R¹, R² a R⁵ jsou substituenty uvedené pro peroxykyseliny a substituent L je zvolen ze skupiny sestávající z:

I

Y

R³ Y

I I

-O-CH=C—ch=ch₂ —o—ch=c—ch=ch₂ o

¹¹ 4

-O-C-R¹ ch₂-c / \ -N. ^NR⁴

II o

-n^7/^nr4 c

R³

-O-C=CKR⁴ ,a ° T

N—S—CH—R⁴

R³ O a směsi těchto látek, kde R¹ je alkylová, arylová, nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 14 atomů uhlíku, R³ je alkylový řetězec obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, R je H nebo R³, a Y je H nebo solubilizující skupina.

Preferovanými solubilizujícími skupinami jsou -S0₃ M⁺, -C02” M+, -S04M⁺, -N⁺(R³)4X~ a 0< N(R³)3 a nejvýhodněji -S03~M⁺ a -C02‘ M⁺, kde R³ je alkylový řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku,

M je vodík nebo kation, který poskytuje rozpustnost aktivátoru bělicích prostředků a X je anion, který poskytuje rozpustnost aktivátoru bělicích prostředků. M je s výhodou alkalický kov, vodík, amoniová skupiny nebo substituovaná amoniová skupiny, přičemž nejvíce preferovány jsou sodík a draslík a X je halogenidový, hydroxylový, methylsulfátový nebo oktanový anion. Je třeba zdůraznit, že je potřebné, aby aktivátory bělicích prostředků se skupinou, která se odštěpuje, a které neobsahují solubilizující skupiny, byly dobře dispergovány v roztoku s bělicím účinkem, aby se napomohlo jejich rozpuštění.

Preferované aktivátory bělicích prostředků jsou látky obecného vzorce uvedeného shora, kde substituent L je zvolen ze skupiny sestávající z:

r³y kde R³ je jak uvedeno shora a Y je -SO3M⁺ nebo -CO2“M⁺ kde M je jak uvedeno shora.

Jiné důležité typy aktivátorů bělicích prostředků, včetně typu b) a typu c) poskytují organické peroxykyseliny popsané v tomto dokumentu otevíráním kruhu způsobeným nukleofilním • · · a · · • · · · · · • · · · · • · · · · · • · · · · atakem perhydroxidového anionu na karbonylový uhlík, který je součástí cyklu. Tak například je součástí tohoto otevírání kruhu u aktivátorů typu c) atak karbonylu kaprolaktamového cyklu peroxidem vodíku nebo jeho aniontem. Protože atak acylkaprolaktamu peroxidem vodíku nebo jeho aniontem nastává převážně na exocyklickém karbonylu, může pro dosažení výrazného podílu reakce otevírání kruhu být potřebné použití katalyzátoru .

Jiným příkladem aktivátorů bělicích prostředků způsobujících otevírání kruhu jsou aktivátory typu b), které jsou popsány v patentu USA č. 4 966 723, autoři Hodge a kol., vydaném

30. října 1990.

Aktivátory bělicích prostředků benzoxazinového typu

Tyto aktivátory popsané Hodgem jsou látky benzoxazinového typu, které mají tento obecný vzorec:

včetně substituovaných benzoxazinů obecného vzorce

kde Ri je H, alkyl, alkaryl, aryl, arylalkyl, a kde R₂, R3, R₄, a R5 mohou být stejné nebo různé substituenty, zvolené ze skupiny tvořené H, halogeny, alkyly, alkenyly, aryly, hydroxylem, alkoxyly, aminoskupinámi, alkylaminoskupinami, COOR6 (kde R₆ je H nebo alkylová skupina) a skupinami obsahujícími karbonyl.

• ·

Preferovaným aktivátorem benzoxazinového typu je:

Jsou-li používány aktivátory, je optimální účinnosti povrchového bělení dosaženo s pracími roztoky, jejichž pH je v rozmezí 8,5 až 10,5, s výhodou v rozmezí 9,5 až 10,5, při kterém se dosahuje urychlení perhydrolytické reakce. Tyto hodnoty pH je možno dosáhnout použitím běžně známých látek jako jsou složky pufrů, které mohou být součástmi bělicích systémů podle tohoto vynálezu.

N-acylkaprolaktamové aktivátory bělicích prostředků

N-acylkaprolaktamové aktivátory bělicích prostředků typu c) podle tohoto vynálezu mají obecný vzorec:

o c-ch₂—ch₂

R⁶—C—N.

CH₂“CH₂

CK₂ kde R⁶ je H nebo alkylová, arylová, alkoxyarylová, nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku. Kaprolaktamové aktivátory, ve kterých skupina R⁵ je tvořena alespoň 6, s výhodou 6 až 12 atomů uhlíku, se vyznačují bělicím účinkem na hydrofobní nečistoty. Kaprolaktamové aktivátory, ve kterých skupina R⁶ je tvořena 1 až 6 atomy uhlíku, se vyznačují bělicím účinkem na hydrofilní nečistoty, který je zvlášť účinný při bělení skvrn způsobených nápoji. Aby se dosáhlo odstranění nečistot obou druhů, mohou být použity směsi hydrofobních a • · · · hydrofilních kaprolaktamů, obvykle ve hmotnostních poměrech 1:5 až 5:1, s výhodou ve hmotnostním poměru 1:1.

Vysoce preferované N-acylkaprolaktamy jsou zvoleny ze skupiny sestávající z benzoylkaprolaktamu, oktanoylkaprolaktamu, nonanoylkaprolaktamu, 3,5,5-trimethylhexanoylkaprolaktamu, dekanoylkaprolaktamu, undecenoylkaprolaktamu, a směsí těchto látek. Způsoby pro přípravy N-acyl kaprolaktamů jsou dobře známy z dosavadního stavu techniky.

Na rozdíl od způsobu popsaného v patentu USA č. 4 545 784, se aktivátor bělicích prostředků s výhodou neadsorbuje na peroxygenní bělicí látky. Použití tohoto způsobu v přítomnosti jiných organických látek s detersivními účinky by mohlo být problematické z bezpečnostního hlediska.

Aktivátory bělicích prostředků typu a), b) nebo c) tvoří alespoň 0,1%, s výhodou 0,1% až 50 hmotn.%, výhodněji 1 až 30 hmotn.%, nejvýhodněji 3 až 25 hmotn.%, bělicích systémů nebo detergentových přípravků.

Preferované aktivátory bělicích prostředků na bázi amidů kyselin a kaprolaktamové aktivátory bělicích prostředků podle tohoto vynálezu mohou rovněž být použity v kombinaci s hydrofilními aktivátory, jejichž použití je bezpečné v přítomnosti předmětů z pryže a enzymů jako TAED, obvykle ve hmotnostních poměrech aktivátor bělicích prostředků na bázi amidů kyselin :TAED nebo kaprolaktamové aktivátory:TAED v rozmezí 1:5 až 5: 1, s výhodou 1:1.

Peroxygenní látky s bělícími účinky

Peroxygenními bělícími systémy podle tohoto vynálezu jsou systémy schopné poskytnout peroxid vodíku. Tyto sloučeniny jsou dobře známy z dosavadního stavu techniky a jsou jimi peroxid vodíku a peroxidy alkalických kovů, bělicí prostředky na bázi organických peroxidů jako je peroxid močoviny, bělidla na • · • · bázi anorganických peroxysolí jako jsou peroxyboritany alkalických kovů, peroxyuhličitany, peroxyfosforečnany a podobně. Případně mohou být použity směsi dvou nebo více takových sloučenin s bělícími účinky.

Preferovanými peroxygenními bělícími látkami jsou peroxyboritan sodný, dodávaný ve formě mono-, tri-, a tetrahydrátu, peroxyhydrát pyrofosforečnanu sodného, peroxyhydrát močoviny, peroxyuhličitan sodný a peroxid sodný. Zvláště preferovány jsou tetrahydrát peroxyboritanu sodného, monohydrát peroxyboritanu sodného a peroxyuhličitan sodný. Peroxyuhličitan je zvláště preferován, protože je velmi stálý během skladování a velmi rychle se rozpouští v lázni s bělicím účinkem. Lze předpokládat, že toto rychlé rozpouštění má za následek tvorbu vyšších koncentrací peroxykyselin a v důsledku toho zlepšenou účinnost povrchového bělení.

Vysoce preferovaný peroxyuhličitan může být v nepotažené nebo potažené formě. Průměrné velikosti částeček nepotaženého peroxyuhličitanu se pohybují v rozmezí 400 až 1200 μπι, nej výhodněji v rozmezí 400 až 600 μπι. Je-li používán potažený peroxyuhličitan, jsou preferovanými materiály, ze kterých jsou zhotoveny povlaky na jeho částečkách, směsi uhličitanu a síranu, křemičitany, borokřemičitany, nebo mastné karboxylové kyseliny.

Peroxygenní bělicí látka je obsažena v koncentraci rovné alespoň 0,1%, s výhodou 1 až 75 hmotn.%, výhodněji 3 až 40 hmotn.%, nejvýhodněji 3 až 25 hmotn.%, vztaženo ke hmotnosti bělícího systému nebo detergentového přípravku. Hmotnostní poměr aktivátoru bělicích prostředků k peroxygenní bělicí látce v bělicím systému se obvykle pohybuje v rozmezí od 2:1 do 1:5. Preferovány jsou poměry v rozsahu od 1:1 do 1:3. Molární poměr peroxidu vodíku, který vzniká z peroxygenní bělicí látky, k aktivátoru bělicích prostředků, je vyšší než 1,0, výhodněji vyšší než 1,5 a nejvýhodněji 2,0 až 10. S výhodou obsahu- 27 jí bělicí přípravky podle tohoto vynálezu 0,5 až 20, nejvýhodněj i 1 až 10 hmotn.% peroxygenní bělicí látky.

Systémy aktivátor bělícího prostředku/bělicí látka podle tohoto vynálezu jsou vhodné per se jako bělicí prostředky. Takové bělicí systémy jsou zvláště vhodné v přípravcích, které obsahují různé detersivní pomocné látky, jako jsou povrchově aktivní látky, nastavovadla a podobně.

Pomocné látky detergentu

S výhodou jsou v přípravcích podle tohoto vynálezu používány pomocné látky, zvolené ze skupiny sestávající z enzymů, látek usnadňujících uvolňování nečistot, dispergačních činidel, optických zjasňovadel, látek potlačujících pěnění, změkčovadel textilií, stabilizátorů enzymů, parfémů, barviv, plniv, inhibitorů rozkladu barviv a směsí těchto látek. Dále jsou uvedeny příklady povrchově aktivní látek vhodných pro použití v detergentových přípravcích podle tohoto vynálezu. Vhodnými aniontovými povrchově aktivními látkami pro přípravky podle tohoto vynálezu jsou vodorozpustné soli vyšších mastných kyselin, t.j.mýdla. Jsou jimi alkalická mýdla jako jsou sodné, draselné, amonnné a alkylolamoniové soli vyšších mastných kyselin obsahující v molekule 8 až 24 atomů uhlíku a s výhodou 12 až 18 atomů uhlíku. Mýdla mohou být vyráběna přímou saponifikací tuků a olejů nebo neutralizací volných mastných kyselin. Zvláště vhodné jsou sodné a draselné soli směsí mastných kyselin kokosového oleje a hovězího loje, t.j. sodná nebo draselná mýdla vyrobená z hovězího loje a mýdla vyrobená z kokosového olej e.

Dalšími aniontovými povrchově aktivními látkami, které jsou vhodné pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, jsou vodorozpustné soli, s výhodou soli alkalických kovů, amoniové a alkylamoniové soli organických sirných derivátů, obsahují- 28 cích v molekule nerozvětvené alkyly s 10 až 20 atomy uhlíku a sulfonovou nebo sulfátovou esterovou skupinu. (Termínem alkyl se v tomto případě rozumí alkyl, který je součástí acylové skupiny.) Příklady syntetických povrchově aktivních látek tohoto typu jsou sodné a draselné soli alkylsíranů, zvláště těchto látek získávaných sulfatací vyšších alkoholů (C₈-is) , jako například tyto látky získávané redukcí glyceridů hovězího loje nebo kokosového oleje a sodné nebo draselné soli alkylbenzensulfonátů, jejichž nerozvětvená alkylová skupina obsahuje 9 až 15 atomů uhlíku, např. látky tohoto typu popsané v patentech USA č. 2 220 099 a 2 477 383. Zvláště cenné jsou nerozvětvené alkylbenzensulfonáty s průměrným počtem atomů uhlíku v alkylové skupině 11 až 13, které jsou označovány zkratkou Cn-13 LAS.

Jinými aniontovými povrchově aktivními látkami, vhodnými pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, jsou sodné soli alkylglycerylethersulfonátů, zvláště ethery vyšších alkoholů odvozených z hovězího loje a kokosového oleje, sodné soli monoglyceridsulfonátů a sulfátů mastných kyselin kokosového oleje a sodné nebo draselné soli alkylethylenoxidethersulfátů obsahující 1 až 10 jednotek ethylenoxidu na jednu molekulu, jejichž alkylová skupina obsahuje 10 až 20 atomů uhlíku.

Vhodnými aniontovými povrchově aktivními látkami jsou dále vodorozpustné soli esterů a-sulfonované mastné kyseliny obsahující 6 až 20 atomů uhlíku ve zbytku mastné kyseliny a 1 až 10 atomů uhlíku v esterové skupině; vodorozpustné soli 2acyloxyalkanových derivátů sulfonových kyselin obsahující 2 až 9 atomů uhlíku v acylové skupině a 9 až 23 atomů uhlíku v alkanové skupině; alkylethersulfáty obsahující 10 až 20 atomů uhlíku v alkylové skupině a 1 až 30 molů ethylenoxidu; vodorozpustné soli sulfonátů olefinů a parafinů s 12 až 20 atomy uhlíku; a β-alkyloxyalkansulfonáty obsahující 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové skupině a 8 až 20 atomů uhlíku v alkanové skupině .

• ·

Preferovaný aniontovými povrchově aktivní látky pro detergentové přípravky podle tohoto vynálezu jsou Cio-ie lineární alkylbenzensulfonáty a Cio-ιβ alkylsulfáty. Jedinou složkou pasty povrchově aktivní látky (obsahující méně než 25% vody) může být alkylsulfát. Nejvíce preferovány jsou primární, sekundární nebo terciární nerozvětvené nebo rozvětvené alkylsulfáty C10-18· V preferovaném provedení tohoto vynálezu obsahuje pasta povrchově aktivní látky 20 až 40 hmotn.% směsi sodné soli lineárního alkylbenzensulfonátu C10-13 a sodné soli alkylsulfátu C12-16 v hmotnostním poměru 2:1 až 1:2.

Pro použití při.postupech podle tohoto vynálezu jsou rovněž vhodné vodorozpustné neiontové povrchově aktivní látky. Takovými neiontový látkami jsou sloučeniny získané kombinací alkylénoxidových skupin (hydrofílní povahy) s organickou hydrofobní sloučeninou, kterou může být alifatická nebo alkylaromatická látka. Délka polyoxyalkylénové skupiny, která je kombinována s příslušnou hydrofobní skupinou, může být snadno nastavena tak, aby byla získána vodorozpustná sloučenina s požadovaným poměrem hydrofilních a hydrofobních prvků.

Vhodnými neiontovými povrchově aktivními látkami jsou mimo jiné kondenzáty polyethylenoxidu s alkylfenoly, například kondenzační produkty alkylfenolů s lineárními nebo rozvětvenými alkylovými skupinami, obsahujícími 6 až 15 atomů uhlíku a s 3 až 12 jednotkami ethylenoxidu na jeden mol alkylfenolů. Vhodné jsou rovněž vodorozpustné a ve vodě dispergovatelné kondenzační produkty rozvětvených nebo nerozvětvených alifatických alkoholů s 8 až 22 atomy uhlíku s 3 až 12 moly ethylenoxidu na jeden mol alkoholu.

Další skupinou neiontových látek vhodných pro použití při postupech podle tohoto vynálezu jsou semipolární neiontové povrchově aktivní látky, kterými jsou mimo jiné vodorozpustné aminoxidy s jednou alkylovou skupinou obsahující 10 až 18 atomů uhlíku a dvěma dalšími skupinami, kterými jsou buď alkylové nebo hydroxyalkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku; vodoroz30 pustné fosfinoxidy s jednou alkylovou skupinou s 10 až 18 atomy uhlíku a se dvěma dalšími skupinami, kterými jsou alkyly a hydroxyalkyly s 1 až 3 atomy uhlíku, a vodorozpustné sulfoxidy obsahující jednu alkylovou skupinu s 10 až 18 atomy uhlíku a jednu další skupinu, kterou je buď alkyl nebo hydroxyalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku.

Preferované neiontové povrchově aktivní látky mají obecný vzorec R¹(OC2H4)OH, kde R¹ je a alkylová skupina Cio-ιβ nebo alkylfenylová skupina C8_i₂ a n je 3 až 80. Zvláště preferovány jsou kondenzační produkty alkoholů C12-15 s 5 až 20 moly ethylenoxidu na jeden mol alkoholu, například kondenzáty alkoholů Ci₂-i3 s 6,5 moly ethylenoxidu na jeden mol alkoholu.

Dalšími vhodnými neiontovými povrchově aktivními látkami jsou polyhydroxyderiváty amidů mastných kyselin. Příklady těchto látek jsou směs N-methyl N-l-deoxyglucitylamidů mastných kyselin kokosového oleje a N-methyl-N-ldeoxyglucitylamidu kyseliny olejové. Způsoby přípravy polyhydroxyderivátů amidů mastných kyselin jsou známy a byly popsány Wilsonem v patentu USA č. 2 965 576 a Schwartzem v patentu USA č. 2 703 798, které jsou zde uvedeny jako odkazy.

Amfolytickými povrchově aktivními látkami jsou deriváty alifatických nebo alifatických derivátů heterocyklických sekundárních a terciárních aminů, ve kterých může být alifatickou skupinou rozvětvený nebo nerozvětvený řetězec a kde jeden z alifatických substituentů je tvořen 8 až 18 atomy uhlíku a alespoň jeden z alifatických substituentů obsahuje aniontovou skupinu zvyšující rozpustnost ve vodě.

Zwitteriontovými povrchově aktivními látkami jsou deriváty alifatických, kvartérních amoniových, fosfoniových a sulfoniových sloučenin, ve kterých jeden z alifatických substituentů obsahuje 8 až 18 atomů uhlíku.

Při postupech podle tohoto vynálezu mohou být rovněž použity kationtové povrchově aktivní látky. Kationtovými povrchově aktivními látkami je velká řada sloučenin obsahujících jednu nebo více organických hydrofobních skupin v kationtu a obecně obsahujících kvartérní dusík v molekule vázaný na anion kyseliny. Cyklické sloučeniny pětivazného dusíku jsou rovněž považovány za kvartérní sloučeniny dusíku. Vhodnými anionty jsou halogenidy, methylsulfátový anion a hydroxyl. Terciární aminy mohou mít vlastnosti podobné kationtovým povrchově aktivním látkám při pH jejich roztoků nižším než 8,5. Podrobnější popis těchto a jiných kationtových povrchově aktivních látek podle tohoto vynálezu může být nalezen v patentu USA č. 4 228 044, autor Cambre, vydaném 14. října 1980, který je zde uveden jako odkaz.

Kationtové povrchově aktivní látky jsou často používány v detergentových přípravcích, které se vyznačují schopností změkčovat textilie a/nebo mají antistatické účinky. Antistatické prostředky, které mají zároveň změkčovací účinky, a jsou preferovány pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, jsou kvartérní amoniové soli popsané v patentu USA č. 3 936 537, autoři Baskerville, Jr. a kol., vydaném 3. února 1976, který je zde uveden jako odkaz.

V detergentových přípravcích je vedle povrchově aktivní látky s detergenčními účinky s výhodou přítomna alespoň jedna vhodná pomocná látka jako například nastavovadlo. Nastavovadlo může být zvoleno ze skupiny sestávající z hlinitokřemičitanů, krystalických vrstvených křemičitanů, MAP zeolitů, citrátů, amorfních křemičitanů, polykarboxylátů, uhličitanu sodného a směsí těchto látek. Jiná vhodná nastavovadla jsou popsána dále v tomto dokumentu.

Preferovanými nastavovadly jsou hlinitokřemičitanové materiály s iontovýměnnými vlastnostmi a uhličitan sodný. Hlinitokřemičitanové materiály s iontovýměnnými vlastnostmi použité při postupech podle tohoto vynálezu jako nastavovadlo mají s výhodou jak vysokou iontovýměnnou kapacitu při výměně iontů vápníku, tak vysokou rychlost výměny iontů. Aniž bychom se zabývali teoretickými úvahami, předpokládáme, že tato vysoká rychlost výměny vápenatých iontů a vysoká iontovýměnná kapacita jsou důsledkem několika vzájemně souvisejících faktorů, vyplývajících ze způsobu přípravy hlinitokřemičitanových iontovýměnných materiálů. V tomto ohledu jsou hlinitokřemičitanovými materiály s iontovýměnnými vlastnostmi, vhodnými pro použití při postupech podle tohoto vynálezu tyto materiály vyráběné postupem popsaným Corkiilem a kol.v patentu USA č. 4 605 509 (Procter & Gamble), který je zde uveden jako odkaz.

S výhodou jsou hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály v sodíkové formě protože draselná forma a kyselá forma těchto hlinitokřemičitanů nevykazují tak vysokou rychlost výměny iontů a iontovýměnnou kapacita jako sodíková forma. Navíc je hlinitokřemičitanový iontovýměnný materiál s výhodou používán v silně vysušeném stavu, což podporuje tvorbu křehkých detergentových aglomerátů, které jsou popsány v tomto dokumentu. Hlinitokřemičitanové materiály s iontovýměnnými vlastnostmi, použité při postupech podle tohoto vynálezu, mají s výhodou takový průměr částeček, který je optimální z hlediska k jejich účinnosti při jejich použití jako nastavovadla detergentů. Slovní spojení průměr částeček, jak je použito v tomto dokumentu, znamená průměrnou hodnotu průměrů částeček příslušného hlinitokřemičitanového iontovýměnného materiálu, určenou obvyklými analytickými postupy, jako je mikroskopické stanovení a stanovení pomocí elektronové rastrovací mikroskopie (scanning electron mikroscopy - SEM). Preferovaná hodnota průměru částeček těchto hlinitokřemičitanů je 0,1 až 10 pm, výhodněji 0,5 až 9 pm. Nejvýhodnějším průměrem částeček je průměr v rozmezí 1 až 8 pm.

S výhodou mají hlinitokřemičitanové iontovýměnné materiály obecný vzorec

Na_z[ (A10₂)z· (Si0₂)_y]xH₂0 kde z a y jsou přirozená čísla rovná nebo větší než 6, molární poměr z k y je 1 až 5 a x je 10 až 264. Výhodněji mají tyto hlinitokřemičitany obecný vzorec

Nai2 [ (A10₂) i2 · (Si0₂) 12] xH₂0 kde x je 20 až 30, s výhodou 27. Tyto preferované hlinitokřemičitany je možno zakoupit například pod označením Zeolit A, Zeoíit B a Zeolit X. Hlinitokřemičitanové materiály s iontovýměnnými vlastnostmi, vhodné pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, vyskytující se v přírodě nebo připravené synteticky, mohou být získány postupem popsaným Krummelem a kol. v patentu USA č. 3 985 669, který je zde uveden jako odkaz.

Hlinitokřemičitany použité v tomto dokumentu jsou dále charakterizovány jejich iontovýměnnou kapacitou, který je alespoň 200 miligramekvivalentů CaCO3 na gram, vztaženo na bezvodé látky, a která je s výhodou v rozmezí 300 až 352 miligramekvivalentů CaCO3 na gram. Navíc jsou tyto hlinitokřemičitanové materiály s iontovýměnnými vlastnostmi dále charakterizovány jejich rychlostí výměny vápenatých iontů, která je alespoň 9 mg Ca²⁺/l/min./-g/1, a výhodněji v rozmezí 9 mg Ca²⁺/l/min./g/1 až 27 mg Ca²⁺/l/min./-g/1.

Nepráškovitý pevný detergent

Detergentové tablety mohou být připravovány jednoduše vzájemným míšením pevných složek a lisováním této směsi v běžném tabletovacím lisu, který je například používán ve farmaceutickém průmyslu.

Detergentové tablety mohou být vyráběny v jakékoliv velikosti nebo tvaru. Před slisováním mohou být částečky detergentu povrchově upraveny pomocí prostředku zlepšujícího tokové vlastnosti podle tohoto vynálezu. Detergentové tablety podle ·· ·« f # 4 • · • ·» · • « · • * · · ·« tohoto vynálezu mohou být vyráběny za použití jakékoliv lisovací techniky, jako je tabletování, lisování kostek, nebo extruze, s výhodou tabletováním. Vhodnými zařízeními jsou standardní jednoduchý nebo rotační lis (jako jsou lisy obchodních značek Courtoy®, Korch®, Manesty® nebo Bonals®) . Termínem nepráškovitý pevný detergent, jak je používán v tomto dokumentu, se rozumějí takové fyzikální tvary jako tablety, bloky, kostky a podobně.

Potahování nepráškovitého pevného detergentu

V jednom z provedení jsou tablety potahovány, aby získaly mechanickou pevnost a odolnost vůči nárazu a poškrábání povrchu tablety. Tablety jsou potaženy povlakem, který je v podstatě nerozpustný ve vodě, takže tableta neabsorbuje vlhkost, nebo absorbuje vlhkost pouze velmi pomalu. Potah je pevný, takže tlumí mechanické nárazy, kterým jsou tablety vystaveny během manipulace, balení a dopravy. V důsledku toho dochází jen velmi zřídka k lomu nebo oděru tablet. Materiál potahu je s výhodou křehký, takže se tableta rozlomí, je-li vystavena silnějšímu mechanickému rázu. Dále je výhodné je-li materiál, ze kterého je zhotoven potah, rozpustný v alkalickém prostředí, nebo snadno emulsifikovatelný působením povrchově aktivních látek. To zabraňuje ukládání nerozpouštěných částeček nebo zbytků materiálu potahů tablet na praných textiliích. Toto může být důležité, je-li materiál potahů prakticky nerozpustný vodě (například je-li jeho rozpustnost ve vodě nižší než 1 g/1).

Slovní spojení v podstatě nerozpustný, používané v tomto dokumentu znamená velmi nízkou rozpustnost ve vodě, konkrétně se jedná o rozpustnost ve vodě při 25°C nižší než 20 g/1, s výhodou nižší než 5 g/1, a výhodněji nižší než 1 g/1. Rozpustnost ve vodě je měřena způsobem popsaným v normě ASTM E1148-87 • · · · nazvané Standard Test Method for Measurement of Aqueous Solubility.

Vhodnými potahovými materiály jsou mastné kyseliny, adipová kyselina a C8-C13 dikarboxylové kyseliny, mastné alkoholy, dioly, estery a ethery. Preferovanými mastnými kyselinami jsou tyto látky s uhlíkovým řetězcem o délce C12 až C22, nejvýhodněji z C18 až C22. Preferovanými dikarboxylovými kyselinami jsou adipová kyselina (C6), suberová kyselina (C8), azelainová kyselina (C9), sebaková kyselina (C 10), undekandiová kyselina (C 11), dodekandiová kyselina (C 12) a tridekandiová kyselina (C13). Preferovanými mastnými alkoholy jsou tyto látky s a uhlíkovým řetězcem o délce C12 až C22 a nejvýhodněji z C14 až C18. Preferovanými dioly jsou 1,2-oktadekandiol a 1,2hexadekandiol. Preferovanými estery jsou tristearin, tripalmitin, methylbehenát, ethylstearát. Preferovanými ethery jsou diethylenglykolmonohexadecylether, diethylenglykolmonooktadecylether, diethylenglycolmonotetradecylether, fenylether, ethylnaftylether, 2-methoxynaftalen, β-naftylmethylether a glycerolmonooktadecylether. Jinými preferovanými potahovacími materiály jsou dimethyl-2,2-propanol, 2-hexadekanol, 2oktadekanon, 2-hexadekanon, 2,15-hexadekandion a 2hydroxybenzylalkohol. Potah je zhotoven z hydrofobního materiálu s bodem tání s výhodou v rozmezí 40 až 180 °C.

V preferovaném provedení může být potahování prováděno různými způsoby. Dva preferované způsoby potahování jsou a) potahování taveninou a b) potahování roztokem. V případě a) je potahování prováděno při teplotě nad bodem tání materiálu, který je nanášen, a tento materiál tuhne na povrchu tablet.

V případě b) je potahování prováděno roztokem a po odpaření rozpouštědla se vytváří souvislý povlak. Může být použito v podstatě nerozpustného materiálu, který může být na tablety nanášen například rozprašováním nebo ponořováním. Je-li roztavený materiál nanášen na tabletu rozprašováním, dochází rychle k jeho tuhnutí a k vytvoření souvislého povlaku. Jsou-li tab-

• · lety ponořovány do roztaveného materiálu, nastává po jejich vytažení rovněž rychlé ochlazení a ztuhnutí materiálu vytvářejícího povlak. Je pochopitelné, že v podstatě nerozpustné materiály s bodem tání nižším než 40 °C nemají za teploty místnosti dostatečnou pevnost, a bylo zjištěno, že materiály s bodem tání nad přibližně 180 °C nejsou prakticky použitelné.

S výhodou materiály používané pro potahování tají v rozmezí teplot od 60 do 160 °C, výhodněji od 70 do 120 °C.

Bodem tání se míní teplota, při kterém se z materiálu pozvolna zahřívaného například v kapilární trubce přechází na čirou kapalina. Ve většině případů tvoří potah 1 až 10 hmotn.%, s výhodou 1,5 až 5 hmotn.% hmotnosti tablety.

Přídavek prostředku zlepšujícího tokové vlastnosti

V jednom z provedení je součástí způsobu podle tohoto vynálezu přídavek prostředku zlepšujícího tokové vlastnosti k práškovitému detergentovému přípravku ve množstvích, která odpovídají 0,1 až 25 hmotn.% práškovitého detergentový přípravku před slisováním.

Termín prostředek zlepšující tokové vlastnosti, jak je použit v tomto dokumentu, znamená jakýkoliv materiál schopný nanášení na povrch částeček detergentu za účelem snížení lepkavosti těchto částeček detergentu a tím zlepšení jejich volné tekutosti. Prostředkem zlepšujícím tokové vlastnosti jsou porézní částečky látek zvolených ze skupiny sestávající z amorfních křemičitanů, krystalických nevrstevnatých křemičitanů, vrstevnatých křemičitanů, uhličitanu vápenatého, podvojného uhličitanu vápenatosodného, uhličitanu sodného, jílů, zeolitů, sodalitů, fosforečnanů alkalických kovů, makroporézních zeolitů, mikročástic chitinu, karboxyalkylcelulózy, karboxyalkylškrobů, cyklodextrinů, porézních škrobů a směsí těchto látek.

• ·

Preferovanými prostředky zlepšujícími tokové vlastnosti jsou zeolit A, zeolit X, zeolit Y, zeolit P, zeolit MAP a směsí těchto látek. Termín zeolit, jak je použit v tomto dokumentu se znamená krystalický hlinitokřemičitanový materiál. Strukturní vzorec zeolitu je založen na prostorové jednotce krystalu, která je nejmenší strukturní jednotkou a kterou lze popsat vzorcem

M_m/n[ (A1O₂) m (SiO₂) _y] -xH₂0 kde n je valence kationtů Μ, x je počet molekul vody na jednu prostorovou jednotku krystalu, m a y je celkový počet tetraedrů na jednu prostorovou jednotku krystalu a y/m je 1 až 100. Nejvýhodněji se poměr y/m pohybuje v rozmezí 1 až 5. Kationtem M mohou být prvky skupin IA a skupin IIA, jako sodík, draslík, hořčík a vápník.

V preferovaném provedení tohoto vynálezu se prostředek zlepšující tokové vlastnosti přidává ve množství, které se pohybuje v rozmezí 0,1 až 25 hmotn.% práškovitého detergentu, s výhodou v rozmezí 1 až 15 hmotn.%, výhodněji v rozmezí laž hmotn.%, a nejvýhodněji je toto množství rovno 5 hmotn.%. Přídavek vyššího množství prostředku zlepšujícího tokové vlastnosti než 25 hmotn.% je nežádoucí, rovněž tak je nežádoucí přídavek tohoto prostředku ve množství nižším než 0,1 hmotn.%, protože tak malým přídavkem se lepkavost částeček detergentu nesníží buď vůbec, nebo jen málo a slisováním práškovité formy detergentu se výsledná detergentová tableta po jejím ponoření do vody v pračce nebude dostatečně rychle rozpadat .

V jednom z provedení je na prostředek zlepšující tokové vlastnosti před jeho nanesením na povrch detergentu adsorbován parfém. S výhodou jsou prostředkem zlepšujícím tokové vlastnosti zeolity obsahující méně než 20 % desorbovatelné vody, výhodněji méně než 8 % desorbovatelné vody, a nej výhodněji mé• · · ·

- 38 ně než 5 % desorbovatelné vody. Takto modifikovaný prostředek se získá tak, že se nejdříve aktivuje/dehydratuje při teplotách 150 až 350 °C, případně za sníženého tlaku (0,1 Pa až 2,6 kPa). Po této aktivaci se parfém pozvolna a důkladně promíchá s aktivovaným zeolitem a případně se zahřeje až na 60°C po dobu až 2 hodiny, aby se urychlilo ustavení absorpční rovnováhy uvnitř částeček zeolitu. Směs parfému se zeolitem se potom ochladí na teplotu místnosti a získá se tak ve formě volně tekoucího prášku. Termín parfém, jak je použit v tomto dokumentu, znamená jakýkoliv vonný materiál, který se následovně uvolňuje do vodné lázně a/nebo na textilii, se kterou přijde do styku. Parfémy jsou za teploty místnosti nejčastěji kapaliny. Jako parfémy je používána celá řada chemikálií včetně aldehydů, ketonů a esterů. Nej častěji jsou jako parfémy používány přirozené rostlinné a živočišné oleje a exudáty obsahující složité směsi různých chemických složek. Parfémy používané při postupech podle tohoto vynálezu mohou být poměrně jednoduché látky, nebo jimi mohou být velmi složité směsi přirozených a syntetických chemických složek, které jsou zvoleny tak, aby poskytovaly žádanou vůni. Typické parfémy mohou například obsahovat parfémové báze, jejichž složkami jsou exotické materiály jako santálové dřevo, cibet a pačulový olej. Parfémy mohou mít lehkou vůni připomínající vůni květin, takovými parfémy jsou například růžový olej a fialkový nebo šeříkový extrakt . Parfémy mohou mít rovněž takové složení, že poskytují žádané vůně ovoce například vůni limet, citronů nebo pomerančů. Jako parfém může být při postupech podle tohoto vynálezu použita jakákoliv chemicky kompatibilní látka, která má příjemnou nebo jiným způsobem žádoucí vůni. Parfémy rovněž obsahují prekurzory vonných látek jako acetaly, ketaly, estery (například digeranyljantaran), hydrolyzovatelné anorganické nebo organické prekurzory vonných látek a směsi těchto substancí. Z těchto prekurzorů vonných látek se mohou vonné látky uvolňovat v důsledku jednoduché hydrolýzy, nebo se může • ·

jednat o prekurzory, jejichž funkce spočívá ve změně pH (například v poklesu pH), případně se může jednat o enzymaticky rozložitelné pekurzory vonných látek.

V preferovaném provedení tohoto vynálezu se množství parfému adsorbovaného na nosičovém materiálu, kterým může být například zeolit, s výhodou pohybuje v rozmezí 0,1 až 50 hmotn.%, výhodněji v rozmezí 0,5 až 25 hmotn.% a nejvýhodněj i v rozmezí 1 až 15 hmotn.%, vztaženo na hmotnost zeolitu.

Příprava nepráškovitého pevného detergentu slisováním práškovitého detergentu

V preferovaném provedení je dále součástí postupu podle tohoto vynálezu krok, při kterém se provádí slisování práškovitého detergentového přípravku s aktivátory bělicích prostředků stlačením takových množství těchto složek, že vznikne nepráškovitý detergent o hustotě alespoň 1000 g/1. Je vhodné, aby se získala detergentová tableta s hustotou alespoň 1000 g/1, takže při jejím ponoření do vody dojde k jejímu klesnutí ke dnu. Pokud by hustota detergentové tablety byla nižší než 1000 g/1, tableta by plavala na hladině vody v pračce a to by zásadním způsobem snižovalo rychlost jejího rozpouštění ve vodě. Je třeba, aby se použil alespoň takový tlak, který dostačuje pro stlačení práškovitého detergentu na tabletu o hustotě alespoň 1000 g/1. Použití příliš nízkého tlaku by mělo za následek nižší hustotu tablety než 1000 g/1.

Příklad provedení vynálezu

Detergentové tablety jsou připravovány z těchto jednotlivých složek detergentu a aktivátoru bělicích prostředků (NOBS) ve formě částeček o velikosti v rozmezí 200 až 2000 pm:

Tabulka 1

práškovité složky detergentu	hmotn.%
lineární alkylbenzensulfonát C12.16	8,80
alkylsulfát Ci4.i5/alkylethoxysulfát C14-15	8,31
alkylethoxylát C12-13	1,76
polyakrylát (molekulová hmotnost = 4500)	2,40
polyethylenglykol (molekulová hmotnost = 4000)	0, 96
síran sodný	8,40
hlinitokřemičítán	21,28
uhličitan sodný	16, 80
proteáza	0, 32
monohydrát peroxyboritanu sodného	2,08
lipáza	0,17
celuláza	0,08
extrudát NOBS	4, 80
monohydrát kyseliny citrónové	2,25
hydrogenuhličitan sodný	2,75
octan sodný	15,00
volná voda	1,60
ostatní složky (parfémy a podobně)	2,24
celkově	100,00

- 41 Získané detergentové tablety jsou potaženy povlakem tak, že se dosáhne tohoto celkového složení detergentového přípravku:

Tabulka 2

složka	hmotn.%
detergent	91,10
potah: kyselina dodekanová	8,00
karboxymethylcelulóza	0,90
celkově	100,00

K práškovitému detergentovému přípravku tohoto složení se rovněž může přidat prostředek zlepšující tokové vlastnosti (zeolit) ve množství 5 hmotn.%, vztaženo k celkové hmotnosti detergentu a směs těchto látek se vhodným způsobem zamíchá.

Tablety se připraví slisováním složek ve válcovité formě o průměru 55 mm za použití laboratorního lisu Carver Model 3912, čímž se získají tablety o výšce 20 mm. Tyto tablety se potom potáhnou namáčením do taveniny směsi pro potahování po dobu 3 sekund. Tavenina je udržována při teplotě 145°C.

Název extrudát NOBS, jak je používán v tomto dokumentu, je akronym pro nonanoyloxybenzensulfonát sodný, který je vyráběn firmou Eastman Chemicals, lne. Karboxymethylcelulóza použitá ve shora uvedeném příkladě je vyráběna firmou Metsa-Serla pod obchodním názvem Nymcel ZSB-16.

V jiném provedení tohoto vynálezu sestává způsob praní textilií v pračce z jednotlivých kroků, kterými jsou poskytnutí pružného porézního zásobníku uzpůsobeného k uchovávání nepráškovitého pevného detergentu, v poskytnutí nepráškovitého detergentu s aktivátorem bělicích prostředků s velikostí částe42

ček v rozmezí 100 až 4000 μιη, jehož obsah je 0,1% až hmotn.%, přičemž zmíněný nepráškovitý detergent má hustotu alespoň 1000 g/1, umístění zmíněného nepráškovitého pevného detergentu do zmíněného pružného porézního zásobníku a umístění pružného porézního zásobníku obsahujícího detergent do pračky zároveň s textilií, která má být prána.

Zmíněný pružný porézní zásobník je propustný pro vodu a pro prací roztok a umožňuje tedy vstup vodné prací lázně jeho stěnami a tím i rozpouštění v něm obsaženého nepráškovitého pevného detergentu do vodné prací lázně uvolňováním takto vznikajícího pracího roztoku z vnitřku tohoto zásobníku do vodného pracího roztoku v jeho okolí během pracího cyklu.

Pružný porézní zásobník je zhotoven z materiálu schopného uchovávat nepráškovitý pevný detergent tak, že není možné, aby se z tohoto zásobníku uvolnil dříve, než dojde k rozpuštění zmíněného detergentu v prací lázni. Tento zásobník je rovněž zhotoven z materiálu schopného odolávat teplotám, při kterých probíhá praní v pračce. Použití tohoto způsobu není omezeno pouze na nepráškovité pevné detergenty, ale je možné pro jakékoliv nepráškovité produkty, které jsou používány při praní, jako například pro bělicí prostředky jako jsou tyto prostředky uvolňující chlor nebo aktivní kyslík (peroxygenní sloučeniny), katalyzátory bělicích procesů, aktivátory bělicích prostředků, baktericidy, odpěňovací činidla, látky zabraňující zpětnému usazování nečistot, enzymy, změkčovadla, látky schopné odstraňovat mastné skvrny nebo jiné látky, které nezpůsobují přímo znečištění, ale účastní se pracího procesu.

Pružný zásobník může být zhotoven z jakéhokoliv materiálu, který je dostatečně odolný vůči vodě, jako jsou tkané nebo netkané materiály z přírodních nebo syntetických vláken. Tak například může být tento zásobník zhotoven z čisté bavlny buď ve formě tkaniny s velikostí ok menší než 0,5 mm, nebo ve formě netkaného textilie s otvory o velikosti v rozmezí 0,5 až 0,8 mm.

Na základě tohoto podrobného popisu je odborníkům v dané oblasti zřejmé, že mohou být provedeny různé změny bez toho, že by došlo k odchýlení od předmětu tohoto vynálezu a že tento vynález obsahem tohoto popisu není omezen.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nepráškovitý pevný detergent, vyznačující se tím, že obsahuje aktivátor bělicích prostředků obecného vzorce

   O

   II

   R-C—L kde R je alkylová skupina obsahující 5 až 18 atomů uhlíku, a kde nejdelší lineární alkylový řetězec vycházející z karbonylového uhlíku obsahuje včetně tohoto uhlíku 6 až 10 atomů uhlíku a L je odštěpující se skupina, jejíž konjugovaná kyselina má pK_a v rozmezí 6 až 13, přičemž zmíněný aktivátor bělicích prostředků je práškovítý a má velikost částeček v rozmezí 100 až 4000 pm, zmíněný aktivátor bělicích prostředků je ve zmíněném nepráškovitém pevném detergentu obsažen ve množství 0,1 až 15 hmotn.%, a zmíněný aktivátor bělicích prostředků je dispergován uvnitř matrice tvořené zmíněným nepráškovitým pevným detergentem a zmíněným aktivátorem bělicích prostředků a tato matrice má hustotu alespoň 1000 g/1.
2. 2. Nepráškovitý pevný detergent podle nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněná velikost částeček je v rozmezí 200 až 3000 pm.
3. 3. Nepráškovitý pevný detergent podle kteréhokoliv z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsah aktivátoru bělicích prostředků v tomto nepráškovitém pevném detergentu je 1 až 10 hmotn.%.
4. 4. Nepráškovitý pevný detergent podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že zmíněný nepráš45 kovitý pevný detergent dále obsahuje peroxygenní bělicí látku, zvolenou ze skupiny sestávající z monohydrátu peroxyboritanu sodného, tetrahydrátu peroxyboritanu sodného, peroxyhydrátu uhličitanu sodného, peroxyhydrátu pyrofosforečnanu sodného, peroxyhydrátu močoviny, peroxidu sodného a ze směsí těchto látek.
5. 5. Nepráškovitý pevný detergent podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že R je lineární alkylový řetězec, obsahující 5 až 12 atomů uhlíku a L je substituent zvolený ze skupiny sestávající z:

   —O—Č—R, —N—C—R,

   Ř2

   II ch₂-c —N. .NH kde R² je a lineární alkylový řetězec obsahující 2 až 6 atomů uhlíku, R³ je alkylový řetězec obsahující 1 až 8 atomů uhlíku a Y je -SO3~M⁺ nebo -CC>2'M⁺, kde M je kation alkalického kovu, amoniový kation nebo substituovaný amoniový kation.
6. 6. Nepráškovitý pevný detergent podle kteréhokoliv z nároků laž-5, vyznačující se tím, že R je lineární alkylový řetězec obsahující 5 až 12 atomů uhlíku a L je substituent zvolený ze skupiny sestávající z kde R² je lineární alkylový řetězec obsahující 2 až 6 atomů uhlíku, Y je -SO₃M⁺ nebo COOM⁺, kde M je vodík, kation alkalického kovu, amoniový nebo substituovaný amoniový kation.
7. 7. Nepráškovitý pevný detergent of kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že zmíněný aktivátor bělicích prostředků má vzorec:

   kde R je lineární alkylový řetězec obsahující 5 až 9 atomů uhlíku a M je sodík nebo draslík.
8. 8. Nepráškovitý pevný detergent podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že zmíněný aktivátor bělicích prostředků v práškovité formě je potažen 0,1 až 10 hmotn.% prostředku zlepšujícího tokové vlastnosti, zvoleného ze skupiny sestávající z jemně práškovitých hlinitokřemičitanů, oxidu křemičitého, krystalických vrstvených křemičitanů, MAP zeolitů, citrátů, amorfních křemičitanů, uhličitanu sodného a směsí těchto látek.
9. 9. Způsob praní znečištěných oděvů, vyznačuj ící se t í m, že jedním z jeho kroků je ponoření těchto znečištěných oděvů do vodného prostředí obsahujícího účinné množství • · · ·

   nepráškovitého pevného detergentu, připraveného způsobem podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8.
10. 10. Způsob praní textilie v pračce, vyznačuj ící se t í m, že jeho součástí je poskytnutí pružného porézního zásobníku uzpůsobeného k uchovávání nepráškovitého pevného detergentu;

    poskytnutí nepráškovitého pevného detergentu připraveného způsobem podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9;

    umístění zmíněného nepráškovitého pevného detergentu uvnitř zmíněného pružného porézního zásobníku;

    umístění zmíněného pružného porézního zásobníku obsahujícího zmíněný detergent ve zmíněné pračce se zmíněnou textilií, která má být prána;

    přičemž zmíněný pružný porézní zásobník je konstruován tak, že během pracího cyklu umožňuje průchod vodné prací lázně tímto zásobníkem a tím rozpouštění zmíněného nepráškovitého pevného detergentu obsaženého v tomto zásobníku do zmíněné prací lázně a uvolňování vznikajícího pracího roztoku zevnitř zmíněného zásobníku do zmíněného vodného pracího roztoku obklopujícího zmíněný zásobník.