CZ189199A3 - Podtlakové odplynovací zařízení pro roztavené sklo - Google Patents
Podtlakové odplynovací zařízení pro roztavené sklo Download PDFInfo
- Publication number
- CZ189199A3 CZ189199A3 CZ19991891A CZ189199A CZ189199A3 CZ 189199 A3 CZ189199 A3 CZ 189199A3 CZ 19991891 A CZ19991891 A CZ 19991891A CZ 189199 A CZ189199 A CZ 189199A CZ 189199 A3 CZ189199 A3 CZ 189199A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- vacuum
- vacuum degassing
- downcomer
- riser
- molten glass
- Prior art date
Links
- 238000007872 degassing Methods 0.000 title claims description 20
- 239000011521 glass Substances 0.000 title description 8
- 238000009849 vacuum degassing Methods 0.000 claims abstract description 123
- 239000006060 molten glass Substances 0.000 claims abstract description 100
- 239000011819 refractory material Substances 0.000 claims abstract description 8
- 239000011449 brick Substances 0.000 claims description 100
- 239000003566 sealing material Substances 0.000 claims description 16
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims description 13
- 229910052751 metal Inorganic materials 0.000 claims description 12
- 239000002184 metal Substances 0.000 claims description 12
- 239000005394 sealing glass Substances 0.000 claims description 7
- 238000011144 upstream manufacturing Methods 0.000 abstract description 3
- 239000007788 liquid Substances 0.000 abstract 1
- 238000007670 refining Methods 0.000 abstract 1
- BASFCYQUMIYNBI-UHFFFAOYSA-N platinum Chemical compound [Pt] BASFCYQUMIYNBI-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 10
- 238000002844 melting Methods 0.000 description 8
- 230000008018 melting Effects 0.000 description 8
- 239000000463 material Substances 0.000 description 7
- 229910001260 Pt alloy Inorganic materials 0.000 description 6
- 239000004568 cement Substances 0.000 description 5
- 239000011810 insulating material Substances 0.000 description 5
- 229910052697 platinum Inorganic materials 0.000 description 5
- 239000010970 precious metal Substances 0.000 description 5
- 229910000831 Steel Inorganic materials 0.000 description 4
- PNEYBMLMFCGWSK-UHFFFAOYSA-N aluminium oxide Inorganic materials [O-2].[O-2].[O-2].[Al+3].[Al+3] PNEYBMLMFCGWSK-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- 229910000510 noble metal Inorganic materials 0.000 description 4
- 239000010959 steel Substances 0.000 description 4
- 239000011248 coating agent Substances 0.000 description 3
- 238000000576 coating method Methods 0.000 description 3
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 3
- 239000004570 mortar (masonry) Substances 0.000 description 3
- 230000000149 penetrating effect Effects 0.000 description 3
- 239000000565 sealant Substances 0.000 description 3
- VYPSYNLAJGMNEJ-UHFFFAOYSA-N silicon dioxide Inorganic materials O=[Si]=O VYPSYNLAJGMNEJ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 3
- 239000000377 silicon dioxide Substances 0.000 description 3
- 239000000126 substance Substances 0.000 description 3
- MCMNRKCIXSYSNV-UHFFFAOYSA-N Zirconium dioxide Chemical compound O=[Zr]=O MCMNRKCIXSYSNV-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 2
- 239000000919 ceramic Substances 0.000 description 2
- 238000009413 insulation Methods 0.000 description 2
- 239000000155 melt Substances 0.000 description 2
- 238000000034 method Methods 0.000 description 2
- 239000000203 mixture Substances 0.000 description 2
- 230000008569 process Effects 0.000 description 2
- 230000000630 rising effect Effects 0.000 description 2
- 239000010935 stainless steel Substances 0.000 description 2
- 229910001220 stainless steel Inorganic materials 0.000 description 2
- 210000002268 wool Anatomy 0.000 description 2
- 229910018072 Al 2 O 3 Inorganic materials 0.000 description 1
- 229910000629 Rh alloy Inorganic materials 0.000 description 1
- 229910004298 SiO 2 Inorganic materials 0.000 description 1
- QCWXUUIWCKQGHC-UHFFFAOYSA-N Zirconium Chemical compound [Zr] QCWXUUIWCKQGHC-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 230000009471 action Effects 0.000 description 1
- 230000000712 assembly Effects 0.000 description 1
- 238000000429 assembly Methods 0.000 description 1
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 1
- 239000011230 binding agent Substances 0.000 description 1
- 230000015556 catabolic process Effects 0.000 description 1
- 229910010293 ceramic material Inorganic materials 0.000 description 1
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 1
- 238000004140 cleaning Methods 0.000 description 1
- 230000003750 conditioning effect Effects 0.000 description 1
- 230000007797 corrosion Effects 0.000 description 1
- 238000005260 corrosion Methods 0.000 description 1
- 238000006731 degradation reaction Methods 0.000 description 1
- 229910003460 diamond Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000010432 diamond Substances 0.000 description 1
- 238000004090 dissolution Methods 0.000 description 1
- 239000005329 float glass Substances 0.000 description 1
- 239000012535 impurity Substances 0.000 description 1
- 239000007769 metal material Substances 0.000 description 1
- 230000004048 modification Effects 0.000 description 1
- 238000012986 modification Methods 0.000 description 1
- 230000002093 peripheral effect Effects 0.000 description 1
- 230000035699 permeability Effects 0.000 description 1
- 238000005498 polishing Methods 0.000 description 1
- 239000011148 porous material Substances 0.000 description 1
- 230000009257 reactivity Effects 0.000 description 1
- 239000010948 rhodium Substances 0.000 description 1
- MHOVAHRLVXNVSD-UHFFFAOYSA-N rhodium atom Chemical compound [Rh] MHOVAHRLVXNVSD-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 238000007789 sealing Methods 0.000 description 1
- 229910052726 zirconium Inorganic materials 0.000 description 1
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
- C03B5/16—Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
- C03B5/225—Refining
- C03B5/2252—Refining under reduced pressure, e.g. with vacuum refiners
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
- C03B5/16—Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
- C03B5/20—Bridges, shoes, throats, or other devices for withholding dirt, foam, or batch
- C03B5/205—Mechanical means for skimming or scraping the melt surface
-
- Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
- Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
- Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
- Y02P40/00—Technologies relating to the processing of minerals
- Y02P40/50—Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping
- Y02P40/57—Improving the yield, e-g- reduction of reject rates
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Materials Engineering (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Mechanical Engineering (AREA)
- Treatment Of Steel In Its Molten State (AREA)
- Manufacture And Refinement Of Metals (AREA)
- Degasification And Air Bubble Elimination (AREA)
Description
Podtlakové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo
Oblast techniky
Přihlašovaný vynález se týká podtlakového odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo, které odstraňuje bubliny z plynule přiváděného roztaveného skla.
Dosavadní stav techniky
V zájmu zlepšení kvality tvarovaných skleněných výrobků se používá podtlakové zařízení, které je předvedeno na obr. 4 a které odstraňuje bubliny vznikající v roztaveném skle před tím, než se roztavené sklo, které se taví v tavící nádobě, tvaruje činností tvarovacího zařízení.
Podtlakové odplyňovací zařízení 410 předvedené na obr. 4 se používá v takovém výrobním postupu, v němž se roztavené sklo G obsažené v tavící nádobě 420 zbavuje plynu účinkem podtlaku a plynule se přivádí do následující upravovači nádoby. Podtlakové odplyňovací zařízení obsahuje podtlakovou skříň 412, v níž se odsáváním vytvářejí podtlakové podmínky pro odplynování, podtlakovou odplyňovací nádobu 414, ve které se vytváří podtlak související s podtlakem v podtlakové skříni 412, stoupací hubici 416 a spádovou hubici 418, kdy tyto trubice 416 a 418 se připevňují k oběma koncovým částem podtlakové odplyňovací nádoby tak, aby byly vedeny svisle a směrem dolů. Dolní konec stoupací trubice 416 je ponořen v roztaveném skle G nacházejícím se v jímce 422, která je ve smyslu směru proudění roztaveného skla umístěna před podtlakovou odplyňovací nádobou 414 a která propojena s tavící nádobou 420. Spádová trubice 418 je obdobně ponořena do roztaveného skla G nacházejícího se v jímce 424, která je ve smyslu směru proudění roztaveného skla umístěna za podtlakovou odplyňovací nádobou 414 a která propojena s následující upravovači nádobou (není předvedena).
Podtlaková odplyňovací nádoba 414 se umisťuje v podtlakové skříni 412 v podstatě ve vodorovném směru a odsávání vytvářející podtlak se provádí činností podtlakového čerpadla, jež není předvedeno. V podtlakové odplyňovací nádobě 414, jakož i v podtlakové skříni 412 dochází k poklesu tlaku na úroveň tlaku v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféry (tj. přibližně od
-2• · · · · · · ·· · · ·· ·· · ···· ···· • · · · · · · · · · • · · · ·· · · ··· · · · ··· ···· · · ·*· · · 44 44 44 44
0,0493 baru do 0,329 baru). V důsledku toho se roztavené sklo G před odplynováním nasává v přední jímce 422 a účinkem tohoto nasávání se přivádí skrze stoupací trubici 416 do podtlakové odplyňovací nádoby 414, v této podtlakové odplyňovací nádobě 414 se roztavené sklo zbavuje plynu a poté se roztavené sklo odsává dolů skrze spádovou trubici 418, z níž se vypouští do zadní jímky 424.
V zájmu vysávání podtlakové skříně 412 prováděného činností podtlakového čerpadla nebo podobně (není předvedeno) skrze sací otvor 412c za účelem snižování tlaku uvnitř podtlakové odplyňovací nádoby 414 na určitou tlakovou úroveň a udržování této tlakové úrovně jsou sací otvory 414a a 414b vytvořeny ve vrchní části podtlakové nádoby 414 tak, aby byly otevřeny směrem do vnitřku podtlakové skříně 412.
Podtlaková skříň 412 má podobu kovové skříně, jakou bývá obyčejná ocelová skříň, skříň z nerezavějící oceli nebo skříň z teplovzdomé oceli. Podtlaková skříň se vysává činností podtlakového čerpadla (není předvedeno) nebo podobně z vnějšku za účelem dosažení určitého sníženého tlaku, jakým je tlak v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféry (tj. přibližně od 0,0493 baru do 0,329 baru), a udržování sníženého tlaku v podtlakové odplyňovací nádobě.
Okolo podtlakové odplyňovací nádoby 414, stoupací trubice 416 a spádové trubice 418 se v podtlakové skříni umisťuje tepelně izolující materiál 430, jako jsou žáruvzdorné cihly, takže tento tepelně izolující materiál 430 pokrývá tyto součásti a vytváří tepelnou izolaci.
Vzhledem ke skutečnosti, že konvenční podtlakové odplyňovací zařízení 410 se používá pro nakládání s roztaveným sklem G při vysoké teplotě, jako je teplota v rozsahu od 1200°C do 1400°C, jsou cesty roztaveného skla G v podobě podtlakové odplyňovací nádoby 414, stoupací trubice 416 a spádové trubice 418 vytvořeny pomocí kruhových plášťů vyrobených ze vzácného kovu, jako je platina, a z platinové slitiny, jako je slitina platina a rhodia, což se uvádí v patentu JP-A-2221129 vydaném na jméno přihlašovatele také tohoto vynálezu.
Důvod, proč jsou cesty roztaveného skla G v podobě podtlakové odplyňovací nádoby 414, stoupací trubice 416 a spádové trubice 418 vytvořeny pomocí kruhových plášťů vyrobených ze vzácného kovu, jako je platina a platinová slitina, spočívá v tom, že neexistuje žádné vnikání vměstků nečistot do roztaveného skla G a je zajištěna určitá pevnost při vysokých teplotách, neboť vzhledem k nízké reaktivitě vzácných kovů s roztaveným sklem během jejich vzájemného styku při vysokých teplotách je stěží možné, aby se vzácný kov vymýval v důsledku reakce s roztaveným sklem G.
-3V případě vytvoření cest roztaveného skla G v podobě podtlakové odplyňovací nádoby 414, stoupací trubice 416 a spádové trubice 418 ze vzácného kovu, jako je platina a platinová slitina, vznikají následující problémy, které souvisejí zejména s budováním podtlakového odplyňovacího zařízení majícím velké rozměry :
(1) Existuje požadavek, aby teplota roztaveného skla G nebyla u vstupu do podtlakového odplyňovacího zařízení vyšší než 1400°C.
Pokud je tato teplota vyšší než 1400°C, dochází ke snižování pevnosti vzácného kovu. Kvůli nastavení teploty, která nemůže být vyšší než 1400°C, se nemůže potřebně zvyšovat teplota v tavící nádobě 420. Toto by mohlo vést k nedostatečnému rozpouštění skleněného materiálu v taviči nádobě 410.
(2) Náklady se značně zvyšují.
V zájmu zpracovávání značného množství roztaveného skla se vzniká požadavek, aby zmiňované dráhy měly velkou plochu příčného řezu. To vyžaduje, aby dráhy měly tlusté stěny za účelem udržování potřebné vlastní pevnosti, což výrazně zvyšuje množství spotřebovaného vzácného kovu majícího vysokou tržní cenu s vyplývajícím významným zvýšením nákladů.
Se zřetelem na snižování nákladů byl předložen návrh na vytváření cest v podobě podtlakové odplyňovací nádoby 414, stoupacího vedení 416 a spádového vedení 418 v konvenčním podtlakovém odplynovacím zařízení 410 předvedeném na obr. 4 využívajících žáruvzdorné cihly, které jsou levnější než vzácný kov, jakým je platina nebo platinová slitina, pro budování zařízení s většími rozměry a pro zvýšení výkonu odplynovánr roztaveného skla.
Existují však normy, které stanoví, jaké žáruvzdorné cihly lze zhotovovat ve velkých rozměrech. Je absolutně nemožné vybudovat každou podtlakovou odplyňovací nádobu 414, stoupací vedení 416 a spádové vedení 418 z jediného žáruvzdorného bloku. Při budování podtlakové odplyňovací nádoby 414, stoupacího vedení 416 a spádového vedení 418 konvenčního podtlakového odplyňovacího zařízení 410 vzniká požadavek kombinovaného skládání mnoha žáruvzdorných cihel. To znamená, že se mezi žáruvzdornými cihlami nevyhnutelně vytvářejí spoje, které jsou ve zmiňovaných dráhách v přímém styku s roztaveným sklem.
Pokud je takový spoj ve styku s ovzduším, může docházet k pronikání vzduchu do drah skrze tyto spoje, což následně ztěžuje udržování stavu sníženého tlaku v řečených drahách, protože ve vnitřku drah, který je v přímém styku s roztaveným sklem, rovněž existuje nižší tlak.
• · • · • ·
I 4 • · ··
-4Avšak možnost vzniku takového problému neexistuje v případě podtlakové odplyňovací nádoby 414. protože tato podtlaková odplyňovací nádoba se umisťuje do odsávané podtlakové skříně 412. Stále však zůstává možnost, že vzduch bude pronikat skrze spoj, protože úplné celky stoupacího vedení 416 a spádového vedení 418 se v podtlakové skříni obtížně umisťují.
Podstata vynálezu
Cílem přihlašovaného vynálezu je vyřešit problémy konvenčního zařízení a vyvinout rozměrné, provozuschopné, podtlakové odplyňovací zařízení mající schopnost nakládat s velkým množstvím roztaveného skla.
V zájmu dosažení tohoto cíle přihlašovaný vynález poskytuje podtlakové odplyňovací zařízení pro odplynování roztaveného skla obsahující podtlakovou skříň, která se vysává za účelem snižování tlaku; podtlakovou odplyňovací nádobu vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu, jež se umisťuje do podtlakové skříně a provádí odplynování roztaveného skla; stoupací vedení zhotovené ze žáruvzdorného materiálu, které se připojuje k podtlakové odplyňovací nádobě a nasáváním přivádí roztavené sklo do odplyňovací nádoby; spádové vedení vyrobené ze žáruvzdorného materiálu, které se připojuje k podtlakové odplyňovací nádobě v podtlakové skříni a odsáváním odvádí odplynované roztavené sklo z podtlakové odplyňovací nádoby za účelem vypouštění odplynovaného roztaveného skla; přední jímku, která podpírá podtlakovou skříň a stoupací vedení a je připojena ke stoupacímu vedení ; a podle směru proudění pojmenovanou zadní jímku, jež podpírá podtlakovou skříň a spádové vedení a je připojena ke spádovému vedení; kdy dolní konce stoupacího vedení a spádového vedení mají své dolní okraje umístěny v nižší úrovni, než je úroveň hladiny neodplynovaného roztaveného skla v době, kdy začíná vytváření podtlaku.
Jako výhodné se jeví vytvoření cihlového jímače mezi stoupacím vedením a přední jímkou a/nebo vytvoření cihlového jímače mezi spádovým vedením a zadní jímkou.
Je výhodné, že cihlový jímač obsahuje určitý počet žáruvzdorných cihel, které se sestavují tak, aby se jejich leštěné okraje nacházely ve vzájemném dotyku povrchů, kdy tyto leštěné povrchy mají takovou hladkost, jež není větší než 0,3 mm, a spoj mezi sousedními žáruvzdornými cihlami se vyplňuje těsnicím sklem. Je výhodné, když se kolem cihlového jímače umisťuje kovový upínač.
• ·
-5Dále je výhodné to, že podtlaková skříň má dolní koncovou část, která je vedena směrem dolů podél stoupacího vedení (a spádového vedení), dolní koncová část má spodní konec, jenž se ve smyslu svislého směru nachází ve stejné úrovní jako dolní konec stoupacího vedení (a spádového vedení), cihlový jímač se umisťuje mezi dolní koncovou částí a stoupacím vedením (spádovým vedením) a přední jímkou (zadní jímkou) a cihlový jímač obsahuje těsnicí materiál, který vyplňuje jeho část, jež je ve styku s dolní koncovou částí. Je výhodné, když dolní koncová část má kolem sebe vedeno vodní potrubí.
Je výhodné, že přinejmenším jedno ze stoupacího vedení a spádového vedení má dolní koncovou část vyvedenu z podtlakové skříně a že přinejmenším jedna část kolem vnějšího obvodu dolní koncové části přinejmenším jednoho ze stoupacího a spádového vedení je pokryta těsnicím materiálem. Je výhodné, když se vodní potrubí vede ve styku s těsnicím materiálem.
Je výhodné, když se dolní koncová část přinejmenším jednoho ze stoupacího vedení a spádového vedení svírá pomocí kovového upínače majícího tvar pásu umístěného na vnějším povrchu těsnicího materiálu. Obzvláště je výhodné, když se vodní potrubí vede mezi těsnicím materiálem a kovovým upínačem majícím tvar pásu.
Je výhodné, když se přinejmenším jedna ze styčných částí dolin koncové části stoupacího vedení a cihlového jímače umístěného mezi stoupacím vedením a přední jímkou a styčná část dolní koncové části spádového vedení a cihlového jímače umístěného mezi spádovým vedením a zadní jímkou vyplňují těsnicím materiálem.
Přehled obrázků na výkrese
Nyní bude proveden podrobný popis podtlakového odplyňovacího zařízení pro odplynování roztaveného skla s odkazem na příslušná provedení předvedená na připojených vyobrazeních, na nichž :
obr. 1 je pohled na příčný řez podtlakového odplyňovacího zařízení pro odplynování roztaveného skla podle jednoho provedení přihlašovaného vynálezu;
obr 2(A) je schematický pohled předvádějící hladkost D rozdělené cihly, obr. 2(B) je perspektivní pohled, kteiý předvádí cihlový jímač, a obr. 2(C) je pohled na příčný řez předvádějící spoj cihlového jímače;
• · • ·· • ·
-6obr. 3 je schematický pohled na příčný řez podtlakového odplynovacího zařízení pro odplynování roztaveného skla podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu;
obr. 4 je schematický pohled na příčný řez konvenčního podtlakového odplynovacího zařízení pro odplynování roztaveného skla.
Příklady provedení vynálezu
Na obr. 1 je předveden schematický pohled na příčný řez podtlakového odplynovacího zařízení pro odplynování roztaveného skla podle jednoho provedení přihlašovaného vynálezu.
Tento schematický pohled předvádí, v jakém stavu se podtlakové odplyňovací zařízení nachází právě před nasáváním roztaveného skla G skrze stoupací vedení a spádové vedení v důsledku vysávání podtlakové skříně 12, které v ní vytváří podtlak. Podtlakové odplyňovací zařízení 10 obsahuje podtlakovou skříň mající obdélníkový klenutý tvar, podtlakovou odplyňovací nádobu 14, která je vodorovně umístěná v podtlakové skříni 12, stoupací vedení 16 a spádové vedení 18, kdy tato vedení 16 a 18 jsou vedena svisle v podtlakové skříni 12 a mají své horní konce připojeny podle příslušnosti k pravé a levé koncové části podtlakové odplyňovací nádoby 14, přední jímku 22 podpírající podtlakovou skříň 12 a stoupací vedení 16, zadní jímku 24 podpírající podtlakovou skříň 12 a spádové vedení 18, cihlový jímač 32 umístěný mezi stoupacím vedením 16 a přední jímkou 22 a cihlový jímač 32 umístěný mezi spádovým vedením 18 a zadní jímkou 24.
Podtlakové odplyňovací zařízení 10 se používá při provádění takového postupu, v němž se roztavené sklo G obsažené v tavící nádobě 20 zbavuje plynu a plynule se odvádí do následující upravovači nádoby (není předvedena), jako je například upravovači nádoba pro tabulové sklo mající podobu plavící lázně nebo pracovní zóna pece pro výrobu skleněných obalů.
Podtlaková skříň 12 pracuje jako tlaková nádoba zajišťující vzduchotěsnost při vytváření podtlaku v podtlakové odplyňovací nádobě 14. V tomto provedení má podtlaková skříň 12 vpodstatě obdélníkový klenutý tvar, aby obklopovala podtlakovou odplyňovací nádobu 14, stoupací vedení 16 a spádové vedení 18. Podtlaková skříň 12 obsahuje tepelný izolační materiál, který se nachází v oblasti uvnitř podtlakové skříně a na vnějšku podtlakové odplyňovací nádoby 14, stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18 a který izoluje vysokou
-Ί ···· • ·
teplotu přenášenou z roztaveného skla G, a cihlový materiál mající takové vlastnosti týkající se vzduchové propustnosti nebo vůle mezi sousedními cihlami, které nevytvářejí žádnou překážku pro vytváření podtlaku v podtlakové odplynovací nádobě 14. Neexistuje žádné omezení týkající se materiálu a struktury podtlakové skříně 12 potud, pokud má podtlaková skříň takovou vzduchotěsnost a pevnost, která postačuje pro vytváření podtlaku v podtlakové odplynovací nádobě 14. Je výhodné, když se podtlaková skříň vyrábí z oceli, a to zejména z nerezavějící oceli nebo teplovzdomé oceli. Je rovněž výhodné, když tepelný izolační materiál 30 obsahuje žáruvzdorné cihly a maltu.
Vysávání podtlakové skříně 12 a tím vytváření podtlaku v této skříni provádí vakuové čerpadlo (není předvedeno) připojené k sacímu otvoru 12c, který je vytvořen v horní pravé části podtlakové skříně. Takto se ve vnitřku podtlakové odplynovací nádoby 14 umístěné celkově ve středové části podtlakové skříně 12 vytváří účinkem odsávání určitý tlak, jako je tlak v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféry (tj. přibližně od 0,0493 baru do 0,329 baru), který se na této úrovni nadále udržuje.
Podtlaková odplynovací nádoba 14 je umístěna ve středové části podtlakové skříně 12 v celkově vodorovném směru. Ačkoli tvar příčného řezu podtlakové odplynovací nádobě 14 může být kruhový, bývá tvar takového příčného řezu výhodně obdélníkový kvůli zmíněné odplynovací úpravě velkého množství roztaveného skla G. Obdélníkový tvar příčného řezu podtlakové odplynovací nádoby 14 je výhodný v souvislosti s výrobou elektrotavených cihel nebo hustých pálených žáruvzdorných cihel, které se rovněž používají při zhotovování podtlakové odplynovací nádoby 14. Pokud jde o stropní část podtlakové odplynovací nádoby 14, lze uvést, že je výhodné uplatňovat klenbovou strukturu zejména tehdy, když podtlaková odplynovací nádoba 14 má velkou šířku.
V zájmu udržování určitého tlaku uvnitř podtlakové odplynovací nádoby 14 [tlaku v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféiy (tj. přibližně od 0,0493 baru do 0,329 baru)] vysáváním podtlakové odplynovací nádoby činností vakuového čerpadla (není předvedeno) připojeného k sacímu otvoru 12c jsou v horní části podtlakové odplynovací nádoby 14 vytvořeny sací otvory 14a a 14b, které jsou otevřeny směrem do vnitřku podtlakové skříně 12. V podtlakové odplynovací nádobě 14 jsou umístěny přepážky 36a a 36b, které zadržují a rozrušují bubliny narůstající v roztaveném skle G.
• ·
-8Homí konce stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18 jsou podle příslušnosti připojeny k pravé a levé koncové části podtlakové odplyňovací nádoby 14 tak, aby směřovaly svisle směrem dolů. Dolní konce stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18 jsou tvarově vyrovnány s příslušnými dolními povrchy podstavců podtlakové skříně 12 majícími obdélníkovou obloukovou podobu nebo s příslušnými dolními koncovými částmi 12a, 12b podtlakové skříně, které jsou vedeny směrem dolů podél stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18. Přední jímka 22 a zadní jímka 24 podpírá podle příslušnosti stoupací vedení 16 a spádové vedení 18, přičemž roztavené sklo plní řečená vedení 16 a 18 skrze příslušné cihlové jímaěe 32.
Zatížení podtlakové odplyňovací nádoby 14, stoupacího vedení 16 a stoupacího vedení 18 může nést pouze přední jímka 22 a zadní jímka 24 nebo část či velká část zatížení může nést podtlaková skříň 12. V posledním případě se nevyžaduje, aby podtlaková skříň 12 nesla zatížení podtlakové odplyňovací nádoby 14, stoupacího vedení 16 a stoupacího vedení 18 vždy. Pokud jsou součástí, mezi které patří podtlaková odplyňovací nádoba 14, stoupací vedení 16 a stoupací vedení 18 zavěšovány pomocí podtlakové skříně 12, pak se samotná podtlaková skříň rovněž zavěšuje.
V přihlašovaném vynálezu je výhodné, že části podtlakové odplyňovací nádoby 14, stoupacího vedení 16 a stoupacího vedení 18, které jsou v přímém styku s roztaveným sklem G, obsahují hutné žáruvzdorné cihly, jako jsou elektrotavené cihly a husté pálená žáruvzdorné cihly.
Elektrotavené cihly se mohou používat potud, pokud jsou natolik husté, aby udržovaly stavy podtlaku ve stoupacím vedení, podtlakové odplyňovací nádobě a ve spádovém vedení. Používání elektrotavených cihel je výhodné vtom, že tyto cihly mají vysokou objemovou hustotu, která má krajně nízkou hodnotu nebo téměř nulovou hodnotu pórovitosti na tavených površích, ačkoli taková cihla obsahuje uzavřené póry. Mezi příklady takových elektrotavených cihel patří elektrotavené cihly na bázi oxidu zirkoničitého, elektrotavené cihly na bázi oxidu hlinitého a elektrotavené cihly na bázi směsi oxid hlinitý-oxid zirkoničitý-oxid křemičitý(Al2O3ZrO2-SiO2).
Tak jako husté pálené cihly se mohou v jiném případě používat pálené cihly s vysokou odolností proti korozi. Mezi takové cihly například patří husté pálené cihly na bázi oxidu zikoničitého-oxidu křemičitého obsahující hustý oxid zirkoničitý mající hustou strukturu, husté
pálené cihly na bázi oxidu hlinitého obsahující hustý oxid hlinitý a husté pálené cihly na bázi směsi ve složení oxid hlinitý-oxid zirkoničitý-oxid křemičitý.
Husté žáruvzdorné cihly jsou materiály pro pece, které mohou udržovat stav podtlaku vzhledem ke své vzduchové nepropustnosti. Husté žáruvzdorné cihly se nohou rovněž používat jako cihlové jímače 32. Neexistují žádná omezení týkající se tvarů stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18 potud, pokud jsou tyto tvary trubicovité. Tvar příčného řezu stoupacího vedení a spádového vedení může mít podobu kruhu, elipsy, čtverce, vhodného obdélníka nebo některého mnohoúhelníka.
Přední jímka 22 je propojena s taviči nádobou 20 prostřednictvím přívodního potrubí a shromažďuje roztavené sklo G, které je určeno pro nasávání skrze stoupací vedení 16. Zadní jímka 24 je propojena s následující upravovači nádobou a shromažďuje roztavené sklo G vypouštěné ze spádového vedení 18 po provedené odplyňovací úpravě.
V souvislosti s přiváděním roztaveného skla G do podtlakové odplyňovací nádoby 14 účinkem vysávání podtlakového odplyňovacího zařízení 10 vytvářejícího v jeho vnitřku podtlak se vyžaduje, aby se shromáždilo postačující množství roztaveného skla G nejen v přední jímce 22, ale i v zadní jímce 24. To znamená, že je výhodné vytvořit propojovací odbočku (není předvedena), která umožní protékání roztaveného skla G z přední jímky 22 do zadní jímky 24.
Cihlové jímače 32 se umisťují mezi stoupacím vedením 16, spádovým vedením 18 a dolními koncovými částmi 12a, 12b podtlakové skříně a přední jímkou 22 a zadní jímkou 24Cihlové jímače jsou v dotyku s dolními koncovými částmi 12a, 12b podtlakové skříně.
Cihlové jímače 32 jsou příliš velké na to, aby mohly být zhotovovány v jednodílném provedení, protože vnitřní průměr cihlového jímače měří přibližně 500 až 1500 mm, přičemž denní výkon prováděného odplyňování představuje například stovky tun. Podle přihlašovaného vynálezu se cihlový jímač sestavuje ze tří samostatných cihel 32a, 32b a 32c tak, jak je to předvedeno na obr. 2(B), což řeší tento konstrukční problém. Cihlový jímač předvedený na obr. 2(B) má tvar podobající se kotouči s kruhovým otvorem vytvořeným ve své středové části a tento otvor vytváří cestu pro roztavené sklo. V případě tvaru jednotlivých cihlových jímačů neexistují žádná omezení. Každý z cihlových jímačů může mít obdélníkový otvor, který svými rozměry odpovídá tvaru příčného řezu dráhy roztaveného skla.
Nevyhnutelným znakem každého z cihlových jímačů 32 je to, že má vzájemné styčné čisti nebo spoje mezi dílčími cihlami 32a, 32b a 32c. V případě mezery ve spoji existuje • ·
-10možnost pronikání vzduchu skrze takovou mezeru, což znemožní udržování vnitřku podtlakové skříně 12 v podtlakovém stavu. V jiném případě existuje možnost, že roztavené sklo G bude rozrušovat řečený spoj a tím vytvářet mezeru ve spoji, což může způsobovat unikání roztaveného skla skrze takovou mezeru.
V zájmu znemožnění výskytu těchto problémů mají styčné plochy mezi dílčími cihlami 32a, 32b a 32c vyleštěné povrchy, jejichž hladkost D není větší než 0,3 mm. Hladkost D se určuje na základě rozdílu mezi maximální hodnotou a minimální hodnotou výšky vyleštěného povrchu s výjimkou oblastí v rozsahu 5 mm od obou koncových povrchů. Jemné leštění vytvářející hladkost D, která není větší než 0,3 mm, se může provádět s použitím běžného diamantového leštíce. Na obr. 2(A) je vidět, že leštěný povrch má celkově vhodně vypuklý tvar, protože konce povrchu jsou obroušeny. V tomto případě hladkost D vyjadřuje velikost zaoblených hran leštěného povrchu. Důvod, proč části leštěného povrchu v rozsahu 5 mm od obou koncových povrchů se nebere v úvahu při určování hladkosti, vychází ze skutečnosti, že plocha částí v rozsahu 5 mm od obou koncových povrchů je zanedbatelně malá ve srovnání s celou plochou styčných povrchů dílčích cihel, takže existuje možnost udržování požadovaného stavu podtlaku a znemožňování průniku roztaveného skla dokonce i tehdy, když se na části v rozsahu 5 mm od obou koncových povrchů nebere vůbec žádný ohled.
Za účelem znemožnění tvorby mezer ve spojích se kolem vnějšího obvodového povrchu dílčích cihel 32a, 32b a 32c každého cihlového jímače umisťuje kovový upínač 46, který z vnějšku vyvíjí sílu na jednotlivé cihly.
Vezme-li se v úvahu případ výskytu mezery ve spoji i přes uplatnění kovového upínaěe 46, pak se vzájemné spoje mezi dílčími cihlami 32a, 32b a 32c vyplňují těsnicím sklem 40. Vyplňování těchto spojů těsnicím sklem 40 se provádí následovně. Protože roztavené sklo G ohřívá husté žáruvzdorné cihly tvořící cihlové jímače 32 na vysokou teplotu, dochází k tomu , že se z hustých žáruvzdorných cihel vypocuje skelná substance a tato skelná substance vyplňuje příslušné spoje, čímž účinkuje jako těsnicí sklo 40, které je znázorněno na obr. 2(c). Tímto způsobem se znemožňuje působení roztaveného skla G ve smyslu rozrušování spojů a unikání skrze tyto spoje.
Pokud je hladkost D větší než 0,3 mm, vzniká nebezpečí, že skelná substance s vysokou viskozitou, která se vypocuje z hustých žáruvzdorných cihel, bude vytékat z mezer ve spojích.
9999
9 9 9 9 9 «9 99 9« • 9 99 99 99
999« #«9 9
9999 999«
-11 Ačkoli každý z cihlových jímačů 32 se v tomto provedení zhotovuje sestavením tří dílčích cihel 32a, 32b a 32c, lze jiné cihlové jímače zhotovovat sestavováním dvou, čtyř nebo jiného počtu dílčích cihel.
Dolní koncové části 12a, 12b podtlakové skříně 12 mají kolem sebe vedeno vodní potrubí 34 a tyto dolní koncové části jsou utěsněny těsnicím materiálem 38, který znemožňuje pronikání vzduchu nebo roztaveného skla skrze ty části, které jsou ve styku s cihlovými jímací 32. Pokud jde o těsnicí materiál 38, neexistují žádná omezení potud pokud tyto materiály v podobě malty nebo jakéhokoli slévatelného materiálu mají teplovzdomé a vzduchotěsné vlastnosti. Mezi tyto materiály patří například výrobky firmy „Asahi Glass Company Ltd.“ s obchodními názvy „AIRSET MORTAR (v českém překladu : vzduchem vytvrzující malta), TIGHT SEAL (dokonalé utěsnění) a ASAHIHDBOND (vysoce účinné pojivo od Asahi).
Vodní potrubí chrání kovový materiál dolních koncových částí 12a, 12b před degradací povrchu v důsledku nadměrného zvyšování teploty dolních koncových částí 12a, 12b.
Na obr. 1 je rovněž předvedena úroveň hladiny roztaveného skla G v době, kdy začíná vytváření podtlaku v podtlakovém odplyňovacím zařízení 10.
Podtlakové odplyňovací zařízení 10 se sestavuje tak, aby dolní konec stoupacího vedení 16 a dolní konec spádového vedení 18 byl v obou případech níže, než je úroveň hladiny roztaveného skla G v době, kdy začíná vytváření podtlaku v podtlakovém odplyňovacím zařízení 10, což je nejdůležitějším znakem přihlašovaného vynálezu. Důvod je následující:
Jestliže vzduch proniká do dráhy roztaveného skla úzkou mezerou ve spoji mezi cihlami, které nejsou uvnitř podtlakové skříně 12, není možné dostatečně udržovat stav podtlaku. Vzhledem ktomu se dolní konce stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18 umisťují tak, aby byly téměř na stejné úrovni nebo výhodněji mže než úroveň hladiny volného povrchu roztaveného skla G v podtlakovém odplyňovacím zařízení 10.
Toto opatření zajišťuje, že i v případě vzniku úzké mezery ve spoji mezi cihlami, které se nacházejí pod úrovní hladiny roztaveného skla G a vně podtlakové skříně 12 a kteiými jsou dílčí cihly 32a, 32b a 32c tvořící každý z cihlových jímačů 32, neexistuje žádná možnost pronikání vzduchu do stoupacího vedení 16 nebo spádového vedení 18 zvenčí. Tlak roztaveného skla G pod svou hladinou je větší než atmosférický tlak a tlak v úzké mezeře ve spoji je rovněž větší než atmosférický tlak. Dokonce i tehdy, když se úroveň spoje nachází o něco málo výše než úroveň hladiny roztaveného skla, povrchové napětí taveniny zabraňuje
• 99 ·
-12• 999
99
9 · · '9 • 9 Μ
9 9 9 9 9 vnikání vzduchu do roztaveného skla. Výsledkem toho je skutečnost, že vnější vzduch mající atmosférický tlak nemůže proudit skrze mezeru ve spoji, ve které je vyšší tlak než je tlak okolní atmosféry.
Nyní následuje vysvětlení činnosti podtlakového odplynovacího zařízení podle přihlašovaného vynálezu pro odplynování roztaveného skla, které se v podstatě sestavuje jak uvádí předcházející text.
Před zahájením provozu podtlakového odplynovacího zařízení 10 se roztavené sklo G,
otevření propojovací odbočky (není předvedena). Přivádění roztaveného skla G probíhá tak dlouho, dokud úroveň hladiny roztaveného skla G nedosáhne takový stav, ve kterém se nachází výše než dolní konce stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18.
Poté, co úroveň hladiny roztaveného skla G dosahuje takový stav, ve kterém se nachází výše než dolní konce stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18, začíná pracovat vakuové čerpadlo (není předvedeno), které vysává podtlakovou skříň 12 skrze sací otvor 12c a podtlakovou odplyňovací nádobu 14 skrze sací otvory 14a a 14b, čímž vytváří podtlak uvnitř podtlakové odplyňovací nádoby 14 mající tlakovou hodnotu v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféry (tj. přibližně od 0,0493 baru do 0,329 baru).
Výsledkem toho je nasávání roztaveného skla G do stoupacího vedení 16 a spádového vedení 18 a následně do podtlakové odplyňovací nádoby 14 tak, aby rozdíl mezi úrovní hladiny roztaveného skla G v tavící nádobě 20 a úrovní hladiny v podtlakové odplyňovací nádobě 14 dosahoval určitou hodnotu. V podtlakové odplyňovací nádobě 14 se vytváří horní odsávací prostor, který se nachází nad roztaveným sklem G majícím určitou hloubku. Potom se propojovací odbočka uzavírá.
Po uzavření propojovací odbočky proudí roztavené sklo G z tavící nádoby do stoupacího vedení 16 a následně se přivádí do podtlakové odplyňovací nádoby 14. Při průtoku podtlakovou odplyňovací nádobou 14 se roztavené sklo G zbavuje plynu v podmínkách vytvořeného podtlaku. Je specifické, že se bubliny obsažené v roztaveném skle G pří průtoku podtlakovou odplyňovací nádobou 14 účinkem podtlaku zvětšují, stoupají k hornímu prostoru, kde praskají nebo jsou blokovány překážkami 36a a 36b a praskají v blízkosti těchto překážek. Následně se tyto bubliny z roztaveného skla odstraňují.
• · • ·· ···· ·· ·· • · · · • · · · ·· «·
-13Takto odplynované roztavené sklo se odvádí z podtlakové odplynovací nádoby 14 skrze spádové vedení 18 do zadní jímky 24 a vypouští se do následující upravovači nádoby (není předvedena), jako je například nádoba pro úpravu tvaru.
Podtlakové odplynovací zařízení předvedené na obr. 1 se sestavuje v podstatě tak, jak to bylo uvedeno v předcházejícím textu.
Na obr. 3 je předveden schematický pohled na příčný řez podtlakového odplynovacího zařízení pro odplynování roztaveného skla podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu.
Obr. 3 předvádí, v jakém stavu se podtlakové odplynovací zařízení 310 nachází právě před nasáváním roztaveného skla G skrze stoupací vedení a spádové vedení v důsledku vysávači činnosti vytvářející podtlak. Podtlakové odplynovací zařízení 310 obsahuje podtlakovou skříň 312 mající v podstatě obdélníkový klenutý tvar, podtlakovou odplynovací nádobu 314, která je vodorovně umístěná v podtlakové skříni 312, stoupací vedení 316 a spádové vedení 318, kdy tato vedení 316 a 318 jsou vedena svisle v podtlakové skříni 312 a mají své horní konce připojeny podle příslušnosti k pravé a levé koncové části podtlakové odplynovací nádoby 314, přední jímku 322 podpírající podtlakovou skříň 312 a stoupací vedení 316, zadní jímku 324 podpírající podtlakovou skříň 312 a spádové vedení 318, cihlový jímač 332 umístěný mezi stoupacím vedením 316 a přední jímkou 322 a cihlový júnač 332 umístěný mezi spádovým vedením 318 a zadní jímkou 324.
Ve vnitřku podtlakové skříně 312 se podtlak vytváří odsáváním, které provádí vakuové čerpadlo (není předvedeno) připojené k sacímu otvoru 312c, kteiý je vytvořen v horní pravé části podtlakové skříně. Takto se ve vnitřku podtlakové odplynovací nádoby 314 vytváří účinkem odsávání určitý tlak [tlak v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféry (tj. přibližně od 0,0493 baru do 0,329 baru)], který se na této úrovni nadále udržuje.
Podtlakové vysávání skrze sací otvory 314a , 314b, které jsou vytvořeny v horní části podtlakové odplynovací nádoby a jsou otevřeny do vnitřku podtlakové skříně 312, udržuje ve \nitřku podtlakové odplynovací nádoby určitý tlak [tlak v rozsahu od 1/20 až 1/3 atmosféry (tj. přibližně od 0,0493 baru do 0,329 baru)]. V podtlakové odplynovací nádobě 314 jsou umístěny přepážky 336a a 336b, které zadržují a rozrušují bubliny narůstající v roztaveném skle G. V podtlakové skříni 312 a kolem vnějšku postupujících cest podtlakové odplynovací nádoby 314, stoupacího vedení 316 a spádového vedení 318 se umisťuje tepelný izolující materiál 330, který tepelně izoluje vysokou teplotu přenášenou z roztaveného skla G.
·<* ·· ·· ·· ·· · ··· · · · · · • · ···· fc··· ····
-14V zhledem k tomu, že podtlakové odplyňovací zařízení 310 má stejnou strukturu jako podtlakové odplyňovací zařízení 10 pro odplynování roztaveného skla, které bylo popisováno s odkazem na obr. 1, s výjimkou dolní koncové části 316a stoupacího vedení 316 a dolní koncové části 318a spádového vedení 318, kdy tyto dolní koncové části 316a a 318a mají odlišné konstrukční řešení ve srovnání se zařízením předvedeným na obr. 1, bude popisování ostatních součástí vynecháno.
Jak dolní koncová část 316a stoupacího vedení 316, tak i dolní koncová část 318a spádového vedení 318 v podtlakovém odplynovacím zařízení 310 vyčnívá vnějším směrem z podtlakové skříně 312 a spoje žáruvzdorných cihel vytvářejících vyčnívající dolní koncovou část 316a a vyčnívající dolní koncovou část 318a jsou pokiyty žáruvzdorným materiálem 342. Pokrývání se provádí obalováním keramické vlny s použitím tepelně izolujícího, potahového cementu. Na vnějšku těsnicího materiálu 342 je instalováno vodní potrubí 334- Stejně jako -vodní potrubí 334 mohou být tyto vodní cesty například rozděleny do několika úseků v obvodovém směru. V případě potřeby kovové upevňovače 343 v podobě pásů svíravě obepínají vnější povrchy vodních potrubí. V případě tohoto konstrukčního řešení je zajištěno hermetické utěsnění i nepatrné mezery ve spoji mezi cihlami vytvářejícími cesty roztaveného skla vně podtlakové skříně 312.
Důvod, proč se používá keramický materiál, vychází z nutné odolnosti vůči vysoké teplotě přenášené z roztaveného skla G. I když se v tomto provedení používá pro zhotovování tepelné izolace tepelně izolující, potahový cement, který vykazuje vysokou odolnost proti účinkům vysoké teploty a kterým je cement s příměsí oxidu hlinitého, neexistují žádná omezení pro používám jiných tepelně izolujících, potahových cementů potud, pokud mají žáruvzdorné vlastnosti.
Důvodem instalování vodního potrubí je skutečnost, že je potřebné chránit dolní povrchy podtlakové skříně 314 před ohrožením nebo poškozením vlivem působení vysoké teploty přenášené z roztaveného skla G.
Důvod, proč existuje sevření těsnicího materiálu 342 a vodního potrubí 334 vnějšími upínači 343 v podobě pásů, vychází z potřeby zpevnění těsnicího materiálu 342 obsahujícího keramickou vlnu a tepelně izolující cement.
Podtlakové odplyňovací zařízení 310 se rovněž sestavuje tak, aby dolní konec stoupacího vedení 316 a dolní konec spádového vedení 318 byl v obou případech níže, než je • ·« • · • · «t*
-15úroveň hladiny roztaveného skla G v době, kdy začíná vytváření podtlaku v podtlakovém odplynovacím zařízení 310. Na základě takového konstrukčního řešení nemůže vzduch proudit do stoupacího vedení 316 nebo spádového vedení 318 skrze malou mezeru ve spoji mezi cihlami, který podtlaková skříň 312 nepokrývá, nebo skrze malou mezeru ve spoji mezi cihlami tvořícími cihlový jímač 332 v době, když začíná vytváření podtlaku.
Kovové upínaČe 346 jsou obdobou kovových upínačů 46 podtlakového odplyňovacího zařízení 10 předvedeného na obr. 1.
Podtlakové odplyňovací zařízení 310 se sestavuje v podstatě tak, jak uvádí předcházející text.
Ačkoli podtlakové odplyňovací zařízení podle přihlašovaného vynálezu pro odplynování roztaveného skla bylo popsáno s odkazem na konkrétní provedení, je třeba zdůraznit, že tento vynález nem omezen pouze na tato provedení. Existují zřejmé možnosti provádění změn a úprav konstrukčního řešení v rozsahu tohoto vynálezu. Například vnitřní povrch řečené cesty roztaveného skla, která je vytvořena z cihel, může být lemována vzácným kovem, jako je platina nebo platinová slitina.
Jak bylo podrobně vysvětleno, největší přínos přihlašovaného vynálezu spočívá v tom, že jak dolní konec stoupacího vedení, tak i dolrn konec spádového vedení se nachází níže než úroveň hladiny roztaveného skla v době, kdy začíná vytváření podtlaku, a že části spojů mezi cihlami vytvářejícími cesty pro roztavené sklo, které podtlaková skříň nepřikrývá, spoje mezi cihlami tvořícími cihlový jímač a styčné plochy mezi dolní koncovou částí podtlakové skříně a cihlového jímače jsou vyplněny vzduch nepropouštějícím těsnicím materiálem nebo těsnicím sklem. Výsledkem toho je udržování stavu podtlaku v podtlakové skříni, znemožnění úniku roztaveného skla a snadné zahajování činností podtlakového odplyňovacího zařízení.
p/ m i
Claims (12)
- PATENTOVÉ NÁROKY1. Podtlakové odplynovací zařízení pro odplynování roztaveného skla obsahující podtlakovou skříň, která se vysává za účelem snižování tlaku, podtlakovou odplynovací nádobu vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu, jež se umisťuje do podtlakové skříně a provádí odplynování roztaveného skla, stoupací vedení zhotovené ze žáruvzdorného materiálu, které se připojuje k podtlakové odplynovací nádobě a nasáváním přivádí neodplynované roztavené sklo do odplynovací nádoby, spádové vedení vyrobené ze žáruvzdorného materiálu, které se připojuje k podtlakové odplynovací nádobě v podtlakové skříni a odvádí odplynované roztavené sklo z podtlakové odplynovací nádoby za účelem vypouštění odplynovaného roztaveného skla, přední jímku, která podpírá podtlakovou skříň a stoupací vedení a je připojena ke stoupacímu vedení, a podle směru proudění pojmenovanou zadní jímku, jež podpírá podtlakovou skříň a spádové vedení a je připojena ke spádovému vedení, vyznačující se tím , že dolní konce stoupacího vedení a spádového vedení mají své dolní okraje umístěny v nižší úrovni, než je úroveň hladiny neodplynovaného roztaveného skla v době, kdy začíná vytváření podtlaku.
- 2. Podtlakové odplynovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím , že mezi stoupacím vedením a přední jímkóu je umístěn cihlový jímač.
- 3. Podtlakové odplynovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím , že mezi spádovým vedením a zadní jímkou je umístěn cihlový jímač.
- 4. Podtlakové odplynovací zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím , že cihlový jímač obsahuje určitý počet žáruvzdorných cihel, které se sestavují tak, aby se leštěné povrchy vzájemně dotýkaly, přičemž tyto leštěné povrchy mají takovou hladkost, jež nem větší než 0,3 mm, a spoj mezi sousedícími žáruvzdornými cihlami se vyplňuje těsnicím sklem.• 9 ΒΒΒΒ ΒΒ ΒΒ ΒΒΒ · Β ΒΒΒ Β ΒΒΒΒΒ Β ΒΒΒΒ ΒΒΒΒΒ ΒΒΒ ΒΒ ΒΒ Β · Β Β Β ΒΒΒΒ ΒΒΒΒ Β ΒΒΒ Β Β Β ΒΒ ΒΒ ΒΒ ΒΒ-175. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím , že cihlový jímač obsahuje určitý počet žáruvzdorných cihel, které se sestavují tak, aby se leštěné povrchy vzájemně dotýkaly, přičemž tyto leštěné povrchy mají takovou hladkost, jež není větší než 0,3 mm, a spoj mezi sousedícími žáruvzdornými cihlami se vyplňuje těsnicím sklem.
- 6. Podtlakové odplyňovací zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 2 až 5, vyznačující se tím , že kolem cihlového jímače se umisťuje kovový upínač.
- 7. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím , že podtlaková skříň má dolní koncovou část, která je vedena směrem dolů podél stoupacího vedení, dolní koncová část má spodní konec, jenž se ve smyslu svislého směru nachází ve stejné úrovni jako dolní konec stoupacího vedení, cihlový jímač se umisťuje mezi dolní koncovou částí a stoupacím vedením a přední jímkou a cihlový jímač obsahuje těsnicí materiál, který vyplňuje jeho část, jež je ve styku s dolní koncovou částí.
- 8. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím , že podtlaková skříň má dolní koncovou část, která je vedena směrem dolů podél spádového vedení, dolní koncová část má spodní konec, jenž se ve smyslu svislého směru nachází ve stejné úrovni jako dolní konec spádového vedení, cihlový jímač se umisťuje mezi dolní koncovou částí a spádovým vedením a zadní jímkou a cihlový jímač obsahuje těsnicí materiál, který vyplňuje jeho část, jež je ve styku s dolní koncovou částí.
- 9. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že dolní koncová část má kolem sebe vedeno vodní potrubí.
- 10. Podtlakové odplyňovací zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že přinejmenším jedno ze stoupacího vedení a spádového vedení má dolní koncovou část vyvedenu z podtlakové skříně a že přinejmenším jedna část kolem vnějšího obvodu dolní koncové části přinejmenším jednoho ze stoupacího vedení a spádového vedení je pokryta těsnicím materiálem.• ··· ·· ·· ·» »» toto · · · · to · * to to • · > · ·· » to to to • · · · ·· · to to·· ·· t to······ · to ··· ·· to· ·· to· toto-1811. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím , že vodní potrubí je vedeno ve styku s těsnicím materiálem, který pokrývá přinejmenším jedno ze stoupacího vedení a spádového vedení.
- 12. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím , že přinejmenším jedno ze stoupacího vedení a spádového vedení je sevřeno pomocí kovového upínače majícího tvar pásu umístěného na vnějším povrchu těsnicího materiálu.
- 13. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím , že vodní potrubí se nachází mezi těsnicím materiálem a kovovým upínače majícím tvar pásu.
- 14. Podtlakové odplyňovací zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím , že přinejmenším jedna ze styčných částí dolní koncové části stoupacího vedení a cihlového jímače umístěného mezi stoupacím vedením a přední jímkou a styčných částí dolní koncové části spádového vedení a cihlového jímače umístěného mezi spádovým vedením a zadní jímkou se vyplňuje těsnicím materiálem.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| JP17323198A JP3861459B2 (ja) | 1998-06-19 | 1998-06-19 | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ189199A3 true CZ189199A3 (cs) | 2000-03-15 |
| CZ299870B6 CZ299870B6 (cs) | 2008-12-17 |
Family
ID=15956587
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ0189199A CZ299870B6 (cs) | 1998-06-19 | 1999-05-28 | Podtlakové odplynovací zarízení pro cerení roztaveného skla |
Country Status (6)
| Country | Link |
|---|---|
| US (2) | US6308534B1 (cs) |
| EP (1) | EP0965567B1 (cs) |
| JP (1) | JP3861459B2 (cs) |
| CZ (1) | CZ299870B6 (cs) |
| DE (1) | DE69904878T2 (cs) |
| ID (1) | ID22972A (cs) |
Families Citing this family (12)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| CN1240634C (zh) * | 1998-01-09 | 2006-02-08 | 圣戈班玻璃制造公司 | 可玻璃化物质熔融与澄清的方法和装置 |
| JP3861459B2 (ja) * | 1998-06-19 | 2006-12-20 | 旭硝子株式会社 | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 |
| JP2002293547A (ja) * | 2001-03-28 | 2002-10-09 | Asahi Glass Co Ltd | 陰極線管用ガラスの製造方法 |
| JP4513248B2 (ja) * | 2001-09-28 | 2010-07-28 | 旭硝子株式会社 | 減圧脱泡装置および減圧脱泡方法 |
| DE10249862B4 (de) * | 2002-10-25 | 2020-06-10 | AGC Inc. | Aus PGM-Werkstoffen gefertigte Läuterkammer |
| US6795484B1 (en) | 2003-05-19 | 2004-09-21 | Johns Manville International, Inc. | Method and system for reducing a foam in a glass melting furnace |
| JP5067371B2 (ja) * | 2006-08-29 | 2012-11-07 | 旭硝子株式会社 | 溶融ガラスの導管構造および該導管構造を用いた減圧脱泡装置 |
| BRPI0907790A2 (pt) | 2008-02-27 | 2015-07-14 | Asahi Glass Co Ltd | Aparelho de desgaseificação a vácuo de desgaseificação a vácuo para vidro fundido |
| US9776903B2 (en) * | 2010-06-17 | 2017-10-03 | Johns Manville | Apparatus, systems and methods for processing molten glass |
| KR101493578B1 (ko) * | 2010-06-30 | 2015-02-13 | 아사히 가라스 가부시키가이샤 | 용융 유리의 감압 탈포 장치 및 감압 탈포 방법 그리고 유리 제품의 제조 장치 및 제조 방법 |
| AT509977B1 (de) * | 2010-08-02 | 2012-01-15 | Putz Anton Dipl Ing | Vorrichtung zum entlüften von flüssigen/pastösen stoffen, insbesondere von in der papierherstellungverwendeten streichfarben |
| CZ201215A3 (cs) * | 2012-01-11 | 2014-02-19 | Vysoká škola chemicko-technologická v Praze | Zařízení k čeření skloviny odstřeďováním |
Family Cites Families (16)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US1598308A (en) * | 1922-11-01 | 1926-08-31 | Cole French Com Pany | Method of and apparatus for fining glass |
| FR1485634A (fr) | 1966-04-19 | 1967-06-23 | Boussois Souchon Neuvesel Sa | Procédé et dispositif pour la fusion du verre et l'élaboration de produits vitreux |
| JP2817168B2 (ja) | 1989-02-21 | 1998-10-27 | 旭硝子株式会社 | ガラスの清澄装置 |
| JP2817214B2 (ja) | 1989-06-28 | 1998-10-30 | 旭硝子株式会社 | 減圧脱泡装置 |
| JP2841512B2 (ja) | 1989-08-07 | 1998-12-24 | 旭硝子株式会社 | 減圧脱泡装置の監視方法及びその装置 |
| JP3032243B2 (ja) | 1990-05-29 | 2000-04-10 | 旭硝子株式会社 | 着色ガラスの製造方法 |
| JP3150726B2 (ja) | 1991-09-04 | 2001-03-26 | 旭硝子株式会社 | ガラス製品の製造法 |
| JP2664039B2 (ja) | 1992-01-20 | 1997-10-15 | 旭硝子株式会社 | 減圧脱泡方法及びその装置 |
| JP3252975B2 (ja) | 1992-01-30 | 2002-02-04 | 旭硝子株式会社 | ガラスの製造方法及びその装置 |
| JPH05208845A (ja) | 1992-01-30 | 1993-08-20 | Asahi Glass Co Ltd | 着色ガラスの製造方法及びその装置 |
| JPH05229831A (ja) | 1992-02-20 | 1993-09-07 | Asahi Glass Co Ltd | 溶融物の均質化方法及び装置 |
| JPH06305735A (ja) | 1993-04-21 | 1994-11-01 | Asahi Glass Co Ltd | 溶融ガラスの流量制御装置 |
| JP3767637B2 (ja) | 1995-08-21 | 2006-04-19 | 旭硝子株式会社 | 高温溶融物用導管の支持構造体 |
| KR100444628B1 (ko) * | 1995-11-21 | 2004-11-03 | 아사히 가라스 가부시키가이샤 | 용융유리의정제방법및장치 |
| US6119484A (en) | 1997-10-06 | 2000-09-19 | Asahi Glass Company Ltd. | Vacuum degassing apparatus for molten glass |
| JP3861459B2 (ja) * | 1998-06-19 | 2006-12-20 | 旭硝子株式会社 | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 |
-
1998
- 1998-06-19 JP JP17323198A patent/JP3861459B2/ja not_active Expired - Fee Related
-
1999
- 1999-05-28 CZ CZ0189199A patent/CZ299870B6/cs not_active IP Right Cessation
- 1999-06-01 US US09/322,993 patent/US6308534B1/en not_active Expired - Lifetime
- 1999-06-11 EP EP99111027A patent/EP0965567B1/en not_active Expired - Lifetime
- 1999-06-11 DE DE69904878T patent/DE69904878T2/de not_active Expired - Lifetime
- 1999-06-17 ID IDP990588A patent/ID22972A/id unknown
-
2001
- 2001-05-17 US US09/858,489 patent/US6560996B2/en not_active Expired - Lifetime
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| JP2000007344A (ja) | 2000-01-11 |
| DE69904878D1 (de) | 2003-02-20 |
| US6308534B1 (en) | 2001-10-30 |
| CZ299870B6 (cs) | 2008-12-17 |
| US20010037661A1 (en) | 2001-11-08 |
| US6560996B2 (en) | 2003-05-13 |
| ID22972A (id) | 1999-12-23 |
| EP0965567A1 (en) | 1999-12-22 |
| EP0965567B1 (en) | 2003-01-15 |
| JP3861459B2 (ja) | 2006-12-20 |
| DE69904878T2 (de) | 2003-08-28 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ189199A3 (cs) | Podtlakové odplynovací zařízení pro roztavené sklo | |
| KR100682779B1 (ko) | 용융 유리용 진공 탈기 장치 | |
| JP6248157B2 (ja) | 溶融金属を収容するための容器および溶融金属を収容するためのシステム | |
| UA89095C2 (uk) | Вузол з проміжного розливного пристрою для безперервного лиття розплавленої сталі та вогнетривкого стакана, елемент вузла та застосування вузла | |
| JP3823544B2 (ja) | 溶融ガラスの減圧脱泡装置およびその製作方法 | |
| JP3785788B2 (ja) | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 | |
| US6948338B2 (en) | Vacuum degassing apparatus for molten glass | |
| JP3882342B2 (ja) | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 | |
| ZA200504925B (en) | Gas flushing device for metallurgical melting pots | |
| JPH11314921A (ja) | 沈設ガラス輸送スロ―ト | |
| JP3785810B2 (ja) | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 | |
| JPS6338680B2 (cs) | ||
| JPH11139834A (ja) | 溶融ガラスの減圧脱泡装置 | |
| TW201447210A (zh) | 溝槽式感應器 | |
| CN1315596C (zh) | 用于冶金熔融容器的气体吹扫装置 | |
| JP6612126B2 (ja) | 溶融アルミニウムによる浸食に耐性がある改良型気泡ポンプ | |
| CN216729532U (zh) | 一种金属硅出炉及精炼硅包整体内衬结构 | |
| JPH1030118A (ja) | 真空脱ガス槽の敷煉瓦浮き上がり防止方法およびその装 置 |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic | ||
| MM4A | Patent lapsed due to non-payment of fee |
Effective date: 20170528 |