CZ180699A3 - Nové fenantridiniové deriváty - Google Patents

Description

Nové fenanthridiniové deriváty

Oblast techniky

Vynáiez se týká nového íenaníliiidiniuvého derivátu s protmadoro využitelného jako léčiva, vynález se dále týká farmaceutického využití tohoto derivátu.

Dosavadní stav techniky

V současné době jsou při chemoterapií pacientů s rakovinou používána alkylační činidla, mctabolická antagonika, antibiotika, rostlinné alkaloidy, atd. O 2,3-(metliylcndioxy)5-i]icthyl-7-hydroxy-8-methoxy-benz.o|e]lénanlhridiniuinchlorídu či jodidu zmiňovaném v Chcm. Pharm. Bull., 33, 1763 je známo, že vykazuje protinádorovc účinky (japonské patenty KOKAI 2-243628 a 3-184916). Benzo|c|fenanthridiniový derivát a jeho protinádorovc účinky jsou také popsány v japonském patentu KOKAI 5-208959.

Zhoubné nádory mají řadu rozmanitých charakteristik. Kromě toho způsobuje použiti těchto protinádorových činidel resistenci vůči nim. Žádoucí je proto vývoj nového prolinádorovébo činidla.

Podstata vynálezu

Autoři vynálezu nalezli nový fenanthridiniový derivát, jehož struktura vznikne spoienim atomu dusíku v pozici 5 s atomem uhlíku v pozici 6 dlíhiíickýmu ulilove,dikovými řetězci. Autoři vynálezu také zjistili, že tento lenanlhrídiniový derivát vykazuje protinádorové účinky a je odolný vůči chemické redukci a biologickým melabolickým reakcím. Bylo

/.jištěno, že tyto vlastnosti 1'enalhrídiiiiového derivátu jsou velmi výhodné pro použití tohoto derivátu jako léčiva. Tím byl tenlo vynález završen.

*44· • 4 · · *

4·· · * * • * · 4 4 · 444 • > · ·

Vynález se týká fcnanthridiniového derivátu obecného vzorce 1:

(I) kde R, je substituovaná či ncsubstituovaná nižší alifatická uhlovodíková skupina, R je alifatický uhlovodíkový řetězec sc 2 až. 6 uhlíkovými atomy, které mohou být substituovány suhstituentein vybraným ze skupiny zahrnující nižší alkylovou skupinu, halogen a hydroxylovou skupinu. X a Y nezávisle znázorňují vodík, hydroxylovou skupinu nebo nižší alkoxy skupinu nebo jsou Y a Z spojeny do methylendioxy- nebo fenylového kruhu. X'je zbytek kyseliny nebo zbytek kyseliny obsahující kyselý vodík.

Vynález se dále týká fcnanthridiniového derivátu obecného vzorce 11:

(II) kde R, je substituovaná nebo ncsubstituovaná nižší alifatická uhlovodíková skupina, R je nižší alifatický uhlovodíkový řetězec se 2 až 6 alomv uhlíku, které mohou být substituovány substiluentem vybraným ze skupiny obsahující nižší alkylovou skupinu, halogen nebo « * · · > · • · · ·

-3hydroxylovou skupinu. Y a Z nezávisle znázorňují vodík, hydroxylovou skupinu nebo nižší alkoxy skupinu nebo jsou Y a Z spojeny do methylendioxy- či fenylového kruhu.

Vynález se dále týká farmaceutického prostředku, který jako aktivní složku obsahuje sloučeninu obecného vzorce I nebo II a farmakologicky přijatelný nosič.

Vynález sc také lýká prolinádorovcho činidla obsahujícího jako aktivní složku sloučeninu obecného vzorce 1 nebo !1 a farmakologicky přijatelný nosič.

Vynález se dále týká sloučeniny obecného vzorce I nebo 11 pro použití jako aktivní složky ve farmaceutickém prostředku.

Vynález se dále lýká použití sloučeniny obecného vzorce I nebo II při výrobě farmaceutického prostředku pro léčení nebo prevenci nádorových onemocnění.

Vynález se dále týká způsobu léčení nebo prevence nádorových onemocnění spočívajícího v podávání sloučeniny obecného vzorec I nebo II v účinných dávkách.

V obecných vzorcích I a 11 v tomto vynálezu zahrnuje nižší alifatická uhlovodíková skupina např. aikylovou skupinu s I až 5 uhlíkovými atomy a alkenyjmethylovou skupinu se 3 až 5 atomy uhlíku. Příklady lakové alky lově skupiny s 1 až 5 atomy uhlíku jsou methyl, ethyl, propyl. isopropyl. n-butyl, terc.butyl atd. K příkladům alkenvlmethylové skupiny se .3 až 5 uhlíkovými atomy patří allyl. 2-bul enyl, 3-mcihvl-2-butenyl atd, fy to nižší alilatické uhlovodíkové skupiny mohou být vhodné substituovány. Příklady takovýchto substiíuentů jsou hydroxylová skupina, (j až (ý alkoxy skupina, (j - Cý alkoxykarbonylová skupina, acetylová skupina, halogen, karbamoylová skupina nebo fenylová skupina, kteiá může být substituována methoxy skupinou.

K typickým příkladům alifatické uhlovodíkové skupiny, která je nebo není substituována, jsou methyl, ethyl, propyl, isopropyl, 2-hydroxyethyl, 2-methoxyelhyl, 2aectoxvethyl, 2-hydiOxypropyI, allyl, 2-butenyI, 3-melhyI-2-hutenyl, methoxy karbonyl met hyb isopropoxykarbonyl methyl. karbamoyl methyl, benzyl. 4methoxyfenylmelhyl. ílunrrnethyl, tiífluorniethyl atd. Obzvláště vhodný je methyl, ethyl, allyl, 2-hydroxyethyl. 2-melhoxyethyl. 2-aeeloxyethyl, kttrbainoylmelhyl a triíluormethyl.

Alifatickým uhlovodíkovým řetězcem se 2 až 6 uhlíkovými atomy v obecných vzorcích I a II. který může být substituován substituentem vybraným ze skupiny zahrnující nižší aikylovou skupinu, halogen a hydroxylovou skupinu, jc např. substituovaná nebo nesubstituovaná póly methy lenová skupina se 2 až 6 atomy uhlíku. Nižší alkylová skupina jako substituent alifatického uhlovodíkového řetězce je alkylová skupina s 1 až 5 uhlíkovými ·* ·· ► « ·

-4• « • · · · atomy, jejímiž příklady jsou methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, terč.butyl, penlyl atd. Vhodnými příklady substituentu jsou methyl a ethyl. K příkladům atomů halogenu patří fluor, chlor, brom a jod.

Typickým alifatickým uhlovodíkovým řetězcem se 2 až 6 uhlíkovými atomy, který je či není substituován, je-CHjC11₂-, -OTCI TCH,-, CIIjCHfCH^CHj-, -CH₂C(CH,)₂CI I₂-, -CH₂CÍ 1(011)( :H,-. -CiÍ₂CHECH_r, -Ο·Κ(3Τ₂ίΊ3₂-, -Cl 1,C11C1C1 ϊ₂-, -CH₃CÍI₂CH₂CH₂-, -Cl 1₂CH_?C1 IjCI 1,(11 1₂-, -ClRCI KCH.CI1,(1 TC11,- atd. Zejména vhodný je nesubstituovaný póly methy lenový řetězec se 3 až 4 uhlíkovými atomy, jako je -ClRCl-RCH,- nebo -CH₂C11₂CH₂CH₂-.

Příkladem alkoxy skupiny v obecných vzorcích I a II je alkoxyskupina s 1 až 5 uhlíkovými atomy, jako je methoxy, ethoxy, n-propoxy, isopropoxy, n-butoxy, terč. buloxy, penloxy atd. Vhodná jc alkoxy skupina s 1 až. 3 uhlíkovými atomy, jako je methoxy, ethoxy, n-propoxy nebo isopropoxy skupina.

Zbytek kyseliny X' v obecném vzorci 1 značí zbytek kyseliny, která tvoří běžnou sůl, X' je např. halogenidový ion jako je chloridový, bromidový, jodidový nebo fluoridový ion nebo síranový, dusičnanový nebo p-loluensulfonátový ion. Zbytek kyseliny obsahující kyselý vodík značí zbytek kyseliny, která tvoří hydrogensoli. Zbytek kyseliny obsahující kyselý vodík obsahuje 1 až, 2 vodíkové atomy a jeho příkladem je hydrogensíranový ion, dihydrogenfosfoieěnanový ion atd. Jako zbytek kyseliny je zejména vhodný chloridový a hydrogensíranový ion.

Vhodnými příklady sloučenin jsou v tomto vynálezu sloučeniny obecného vzorce I a II, kde R¹ je methy,, ethyl, allyl, 2-hydroxyelhyl, 2-methoxycthyl, 2-acctoxyethyl, karbamoylethy 1 nebo iriíluonnethvl, R je nesubstituovaný póly methy lenový řetězec sc 3 až 4 atomv uhlíku a Y a Z jsou spojeny do methvlendioxy- či fenylového kruhu.

Sloučeniny s obecným vzorcem 1 lze připravit následujícími způsoby, které jsou roztříděny do dvou typů. Každý způsob je vysvětlen níže.

1. Syntéza derivátu obecného vzorce 1. kde R_t značí methyl (dále označována jako syntczíí den v a tu typu 1 obecné ho vzorce 1):

a) Derivát obecného vzorce h kde R, jc methyl, je možné syntetizovat podle následujícího reakčního schématu 1.

-5• · * · · · » • ·· »» ·· · ·

Rekční schéma 1:

W-M-QIl (IV) radikálový promotor radikálový iniciátor kyselina

Ψ

Ψ, odehraném

V působení kyselinou « Β

Sloučenina typu 1 obecného vzorce J

Ve výchozích sloučeninách obecného vzorce 111 mají Y a Z stejný význam jako v obecných vzorcích I a II. Výchozí sloučeninu obecného vzorce III, kde Y a Z znamená nezávisle vodík, hydroxylovou skupinu nebo nižší alkoxy skupinu nebo jsou Y aZ spojeny do methylcndioxy skupiny, t.j. 7-benzyloxy-8-methoxy-benzo|c|fcnanthridinové deriváty, lze synielizovat způsobeni popsaným v japonském patentu ΚΟΚ.Λ1 5-208959.

Výchozí sloučeninu obecného vzorce III, kde Y a Z jsou spojeny do fenylového knihu, t.j, K-benz.yloxy-9-methoxy-nafto[2,3-c]fenanthridinové deriváty, lze syntetizovat podle reakčního schématu 3 popsaného níže.

V obecném vzorci IV odpovídá M skupině R v obecných vzorcích I a II a značí alilátickv uhlovodíkový řetězec sc 2 až 6 uhlíkovými alomy, který může být substituován substituenlem vybraným ze skupiny zahrnující nižší alkylovou skupinu, halogen a hydroxylovou skupinu. W značí jod nebo brom.

Alkylhalogenidový derivát obecného vzorce IV lze syntetizoval obvyklým způsobem.

Sloučeninu obecného vzorce V lze připravit zahřátím sloučeniny obecného vzorce 111 a alkylhalogenidového derivátu obecného vzorce IV za míchání v rozpouštědle, jako je acetonitril atd,. v přítomnosti radikálového promotoru, jako je organický hydrid cínu, organický hydrid křemíku atd., radikálového iniciátoru, jako je 2,2'-azobis(isobutyronitriI) atd. a kyseliny, jako je trifuoroctová kyselina.

Sloučenina obecného vzorce V se nechá reagovat v organickém rozpouštědle s chloridem kyseliny, jako je inethansullonyIchlorid, p-toluensullonylchlond atd. nebo s unhydridem kyseliny, jako je anhydrid kyseliny trilluoroctové atd., v přítomnosti báze. jako «φ φφ » · · • · φ · * • φ φ φ ’ • * · • · * · ► · · * * φ · φφφ · · · • · * * « · jc Irielhy lamin atd., za chlazení ledem na teplotu místnosti. Následuje ohřátí reakční směsi na 110 C nutné pro provedení cyklizace.

Později je provedeno odchránění reakčního produktu. Výhodné je provedení odchránění bez izolace a čištění produktu. Odchránění zde znamená odstranění benzyiová skupiny v pozici 7 v obecném vzorci V.

Odstranění benzyiové skupiny v poloze 7 lze provést při teplotě místnosti až př: 100 V v kyselém prostředí dosaženém okyselením směsi konc. kyselinou chlorovodíkovou apod.

Působení kyselinou je provedeno rozpuštěním sloučeniny vzniklé odchránčním v rozpouštědle a přidáním kyseliny, např. kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny p-tolucnsulfonové atd. Obvyklé množství kyseliny je 1 až 3 moly na mol sloučeniny.

Podle výše uvedeného postupu lze získat sloučeninu typu 1 obecného vzorce I. b) Sloučenina typu 1 obecného vzorce I může být také syntetizována podle následujícího reakčního schématu 2.

Reakční schéma 2:

methy lační činidlo nižší alkohol ( I ,-()11 )

oxi dat i v η í aromat i za ce

odebraném • · ·· • · ’

ψ cyklizace

Ψ odchránení ψ

působení kyselinou

Sloučenina typu 1 obecného vzorce!

V tomto výše uvaleném reakčním schématu značí W organickou nebo anorganickou siil kovu, 1. je nižší alkylová skupina, M’ ie alifatický uhlovodíkový řetězec se 2 až. 6 uhlíkovými atomy, které mohou být vhodně substituovány substituentem vybraným ze skupiny zahrnující nižší alkylovou skupinu, halogen a hydroxylovou skupinu. Q je chránící skupina.

Reakce sloučeniny obecného vzorce III s methylačním činidlem je prováděna zahřátim v nepřítomnosti rozpouštědla nebo v C₍₎-C,_(l rozpouštědle, jako je toluen, xylen atd. Reakce je « · · **

-104 4 *4 · * · obvykle prováděna při teplotě 50 až 180 °C, výhodná je teplota 100 až 150 °C. Reakce je obvykle prováděna po dobu 1 až 24 hodin, výhodná je doba trvání reakce 2 až 10 hodin.

Použito může být jakékoliv methy lační činidlo, pokud je všeobecně používáno pro N-methylaci pyridinového kruhu. Vhodný je methylsulfonát používaný pro methylaci např. methylem substituovaného benzensulfcnálu nebo methyllrihalogenmethansulfcnál.

J\ typickým příkladům patří methyl-p-ícluensulfonát, mcthyl-2-niiiObcnzensulfonál a ni et h y 1 tri fl uormet han sul fonát.

Takto N-melhylovaná sloučenina je smíšena s nižším alkoholem, jako jc ethanol atd. Vhodný je methanol, ethanol nebo n-propanol. Smísení je obvykle provedeno při teplotě 0 až při teplotě místnosti v přítomnosti báze /a vzniku sloučeniny obecného vzorce VI.

Sloučenina obecného vzorce VI je rozpuštěna v aprotickém rozpouštědle, např. v uhlovodíku jako jc benzen, toluen, xylen atd., v elhcrickém rozpouštědle, jako je diethylether, diisopropylether, 1,2-dimethoxyethan, tetrahydrofuran atd. či v rozpouštědle halogenidového lypu, jako jc dichlormethan, 1,2-dichlorethan atd. Poté je k roztoku sloučeniny VI přidáno I až 10-ti ekvimolární množství organické sloučeniny kovu obecného vzorce Vil. Vhodný je přídavek 1 až 3 ekvimolárního množství. Pokud je to nutné, ke směsi je přidán katalyzátor, jako je diethyletherat fluoridu boritého, titaniumtetraisopropoxid atd. Reakce je prováděna za míchání při teplotě -78 až 50 C, vhodná je teplota -20 ”C až teplota místnosti. Doba reakce činí 5 minut až 24 hodin, výhodná je doba reakce 10 minut až 10 hodin.

Organickou sloučeninou kovu obecného vzorce Vil může být jakákoliv organická sloučenina kovu, pokud ji lze použít pro běžné nukleofilní substituční reakce. Jako organické sloučeniny kovu mohou být použity např. organické sloučeniny lithia, hořčíku, zinku, hliníku nebo mědi. Výhodné jsou zvláště organické sloučeniny hořčíku. Typické příklady organokovových sloučenin zahrnuji 3-(teie.butyklimethylsiloxy ) propyImagnesiumhromid. 2melhyl-3-(terč.hutvIdimethylsiloxylpropylmagnesiumbiOmid a 4-( terč.buty klimethylsiloxy)buty lmagnesiumbromid.

Reakční produkt získaný výše popsanou nukleofilní substituční reakcí je oxidativně aromatizován oxidačním činidlem /ά vzniku sloučeniny obecného vzorce Vlil. Pro reakci muže být použila řada oxidačních činidel, jako jc oxid manganičitý, octan olovičilý a dieblordikyanobenzochinon. vhodné je především použití oxidu horečnatého. Reakce je

I 99 ·· *· • · · 4 · · ···· *· * » · 44 4·· ··· • ·· prováděna při teplotě 0 až 120 °C po dobu 1 až. 120 minut, vhodná je teplota místnosti až 100 °C a doba reakce 5 až 60 minut.

Odchránění sloučeniny obecného vzorce Vlil poskytuje sloučeninu obecného vzorce V. Jako chránící skupina pro ochranu hydroxylu jc obvykle používána např. substituovaná methylová skupina, jako je methoxymethyl, bcnzyloxymethyl, íetrahydrofuryl, terč.butyl. pmetnoxynenzyi, iriienyijjičuryi „4 J cUU,

-J/, 1,1

Udiv + *-i «ί Ib i > 1 o 11 ά 11 r ó U l Cl IIV. > 10 i i J 1W u skupina, jako terc.bulyldimethylsily 1, trimethylsilyl atd., acylová skupina, jako jc acetyl, chloracetyl, benz.oyl, isobutyryl atd. Pro odstranění chránící skupiny jc vždy použita metoda vhodná pro danou chránící skupinu. Např. odstranění chránící skupiny Q při použití chránící skupiny trialkylsilylového typu pro ochranu hydroxylové skupiny v M’ jc provedeno přidáním fluoridu, jako je tctrabutylainoniumfluorid, fluorid draselný, fluorid česný atd. v rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, acelonitril atd. a udržováním směsi při teplotě 0 až 80 °C. Výhodná je Icplota 0 ^l’(.' až teplota místnosti. Poté je sloučenina obecného vzorce V cyklízována podle reakčního schématu 1. Odstraněním chránící skupiny a působením kyseliny je syntetizována požadovaná sloučenina typu 1 obecného vzorce 1.

e) Vedle sloučeniny obecného vzorce 111 použité jako výchozí rcaktant vreakčním schématu 1 a 2 lze 8-benzyloxy-9-niethoxy-narto|2,3-c]lenanlhridinoyý derivát, u kterého (sou Y a Z spojeny do feny levého kruhu, syntetizovat podle reakčního schématu 3,

Reakční schéma 3:

(IX)

(X)

-12Β 9· · 9 ·· • · « • 9 '

99* 99 ·· » 9 · » 9 ··· » · · ·

I 9 9 I

9 9 9 ·*

I * · · ► · 9 ·

9 9 99 9

9

9 9 9

cyklizace οχ i dal i v η í aromat i zacc • 4 · ·

-13• 4 · • · · 4 • 4 ·

4 · ·

-aminoanthracen vzorce IX a 2-bcnzyloxy-3-methoxy-6-halogenbenzaldehyd vzorce X, který lze získal způsobem popsaným např. v J.C.S. Perkin 1, 1221 (1976) a v .1, Org. Chem.. 53, 1708 (1988), jsou zahřívány na 80 až 110 V v toluenu nebo benzenu po dobu 1 až 3 hodin. Reakční směs je zakoncentrována a voda, která je vedlejším produktem, je odstraněna azcotropiekou destilací s toluenem nebo benzenem. Výhodné je přidání čerstvého toluenu nebo benzenu ke koncentrátu a výše popsaný postup zahřívání následovaného zakoncentrováním je opakován 2-krát až 4-krát za téměř kvantitativní tvorby dehydratovaného kondenzačního produktu (Schiffovy báze). Místo kondenzace v dehydratovaném kondenzačním produktu je redukováno za vzniku sloučeniny obecného vzorec XI.

Použito muže být jakékoliv redukční činidlo schopné redukovat dvojnou vazbu mezi uhlíkem a dusíkem. Redukce je s výhodou prováděna při reakční teplotě -10 až 40 ^l,C pomocí kyanotrihvdiOboritanu sodného nebo dimctliylaminoboranu.

Ve vzorcích X a XI značí Λ atom halogenu.

Sloučenina obecného vzorce XI je cyklizována (kondenzační reakce odstraněním halogcuovodíku) v organickém rozpouštědle pomocí organických hydridu cínu. Vhodné je použití trialkyl či triaryl (1 až 8 uhlíkových atomů) hydridu cínu, jako je tributyIhydridostannium nebo trioktylhydridoslannium, nebo dialkyl či diaryl (I až 8 uhlíkových atomu) hydridu cínu, jako je např. diícnyldihydridostannium. Jako organického hydridu cínu je obvykle s výhodou využíváno tributyIhydridostannia, Reakce je prováděna rozpuštěním sloučeniny obecného vzorce XI a 1- až 6-tí násobku ekvimolárního množství, vhodně pak 2- až. 3-násobku ekvimolárního množství organického hydridu cínu v organickém

• 9 99

I · * 9 • · 9 « · 9 9 9 · rozpouštědle. Vhodnými rozpouštědly jsou uhlovodíky sc 6 až 10 uhlíkovými atomy. např. toluen, xylen, benzen apod, Roztok je zahříván při teplotě 60 až 150 °C po dobu 2 minut až 4 hodin. Vhodná je teplota 80 až 130 °C a doba reakce 5 minut až 1 hodina. Výhodná je přítomnost radikálového iniciátoru, jako je 2,2’-azobis(isobutyronitriJ), 2,2’-azobís(2methylbutyronitril) nebo dibenzoylperoxid atd.

Reakční směs je dále pokud možno bez, izolace kondenzovaného produktu podrobena oxidativní aromaíizaci místa cyklizace pomocí některého oxidačního činidla. Reakce je prováděna při 0 až 120 po dobu 1 až 120 minut. Vhodná je teplota místnosti až. 100 a doba reakce 5 až. 60 minut. Reakčním produktem je 8-benzyioxy-4-methoxy-naíto[2,3ejfenanthridinový derivát obecného vzorce XII, Pro tuto reakci lze použít řadu oxidačních činidel. Příkladem oxidačního činidla jc oxid manganičitý, octan olovičitý, dichloidikyanobenzochinon. Zvláště výhodné je použití oxidu manganičitého.

2- Syntéza derivátu obecného vzorce I, kde R, jc substituovaná nebo nesubstituovaná nižší alifati cká uhlovo d íková skupina jiná než i ncthyl (d álc označ ována jako syntéza der i v átu typu 2 obecného vzorce I):

Derivát typu 2 obecného vzorce I. kde R, je substituovaná nebo nesubstituovaná alifatická uhlovodíková skupina jiná než methyl, je popsán následujícím vzorcem:

Derivát typu 2 obecného vzorce 1 kde R, jc substituovaná nebo nesubstituovaná alifatická uhlovodíková skupina jiná než. methyl a R, Y, Za X mají stejný význam jako ve vzorci I. Derivát typu 2 lze syntetizovat následujícím postupem. Jako výchozí reaktant ]e použita sloučenina obecného vzorce XIII:

-15R

O /

«· ·· ·* V · · · ·

• · 4 ··* 444 kde R, je substituovaná nebo nesubslituovaná alifatická uhlovodíková skupina jiná než methyl a Y a Z mají stejný význam jako v obecném vzorci 1. Reakce je prováděna podobným způsobem jako v případe reakčního schématu 1 nebo 2. Derivát typu 2 je tedy možné synieliz.ovat podle reakčního schématu I nebo 2.. když. je místo sloučeniny obecného vzorce lil použila sloučenina obecného vzorce XIII. Je-li syntetizována sloučenina obsahující např. hydroxylovou skupinu jako substituent alifatické uhlovodíkové skupiny R_? v derivátu typu 2 obecného vzorce 1. použita je sloučenina obecného vzorce XIII s hydroxylovou skupinou chráněnou chránící skupinou. Chránící skupinu lze snadno odstranit jako v případe reakčních schémat 1 a 2.

Sloučeninu obecného vzorce XIII. kde Y a Z značí nezávisle vodíkový atom. hydroxylovou nebo alkoxy skupinu nebo jsou Y a Z spojeny do inethylendioxy skupiny, lze získat způsobem popsaným v japonském patentu KOK AI 5-208959 při použití výchozí sloučeniny obecného vzorce XIV:

/ (XIV)

-16 · · · * «« «· ·· ·· kde R₂ je substituovaná nebo nesubstituovaná alifatická uhlovodíková skupina jiná než methyl- Tento způsob výroby sloučeniny obecného vzorce XIII je podobný způsobu výroby 7benzyloxy-8-methoxy-benzo[c]fenanthridinového derivátu obecného vzorce III podle reakčního schématu 1 a 2,

Výchozí sloučeninu obecného vzorce XIV lze získat obvyklým způsobem bromací 2benzyloxy-d-hydroxybenzaidebydu, jak je popsáno např. vj.C.S. Peikm I, 1221 (1976) a v J. Org. Chem., 53, 1708 (1988) a následnou reakcí reakční směsi se sloučeninou obecného vzorce XV:

R, - A, (XV) kde R, má stejný význam jako ve vzorci XIV a A, je uvolňovaná skupina, jako je atom halogenu, alkylsulfonylová skupina atd- Reakce je provedena v organickém rozpouštědle v přítomnosti či v nepřítomnosti báze.

Sloučenina obecného vzorce XIII, kde Y a /. jsou spojeny do fenylového kruhu, tedy sloučenina obecného vzorce XVI:

kde IV je substituovaná nebo nesubstituovaná alifatická uhlovodíková skupina jiná než methyl, může byl připravena způsobem podobným způsobu výroby 8-henzyloxy-9-melhoxynafto|2,3c]fenathridinovcho derivátu podle reakčního schématu 3 uvedeného výše. Jako výchozí reaktant je zde však použita sloučenina obecného vzorce XIV.

9

-1700 t ·

4« ·· • * * « * 0 ·

0*0 0 0 0 • 0

00

Takto získaný fenanthridiniový derivát obecného vzorce I při působení báze snadno uvolňuje /.molekuly kyselý vodík. Tak jc možné získat novou strukturu fenanthridiniového derivátu následujícího obecného vzorce II:

kde R_h R, Y a Z mají stejný význam jako v obecném vzorci I. Sloučeninu obecného vzorce II lze připadne působením kyseliny snadno přeměnit na sloučeninu obecného vzorce 1.

Sloučenina obecného vzorce 1) je lépe rozpustná v lipidech než sloučenina obecného vzorce 1. Předpokládá se vsak, žc sloučenina obecného vzorce I s protinádorovými účinky projevuje in vivo farmakologícké účinky ve formě sloučeniny obecného vzorce II. Kromě toho hraje také sloučenina obecného vzorce II roh meziproduktu při syntéze sloučeniny obecného vzorce I. V reakčních schématech 1 a 2 jc tedy sloučenina obecného vzorce II připravena odchráněním. Působení kyselinou na sloučeninu obecného vzorce 11 připravenou odstraněním chránící skupiny poskytuje ve schématech 1 a 2 sloučeninu obecného vzorce I. Také pri syntéze derivátu typu 2 obecného vzorce I je odpovídající sloučenina obecného vzorce II připravena obdobně po odstranění chránící skupiny. Podobně působení kyselinou na sloučeninu obecného vzorce II poskytuje sloučeninu obecného vzorce I.

Sloučenina popsaná v tomto vynalezu je charakterizována chemickými a biologickými charakteristikami popsanými níže.

Částí struktury fenanlhridiniových derivátů obecného vzorce I a II je substituovaný nebo nesubstituovaný alifatický uhlovodíkový řetězec označený symbolem R. Bylo zjištěno. Že cyklická struktura stcricky chrání místo, které jc považováno /a reaktivní v chemických a biologických reakcích známých henzojc jfcnanthrídiniových derivátů, např. 2,3(mcihylcndioxy)-5-methyP7-hydroxy-k-mcthoxy-bcnzo|cJícnanthridiniumhydiOgensíranLi (japonský patent KOKAI 5-208959). Tato vlastnost přispívá ke /.lepšení stability vůči chemické redukci a biologickým metaboliekýin reakcím.

• · « · ·· • ·

-18« · «· * « • ·» b ♦ * « · · » · · · *

Např. známý 2,3-(methyiendioxy)-5-inethyl-7-hydroxy-8-methoxybenz.()|c|fenanlhridiniumhydrogensíran je rychle redukován ve vodném roztoku při teplotě místnosti v přítomnosti kyanotrihydroboritanu sodného jako redukčního činidla, kenanthridiniový derivát je tak během několika málo minut ztracen. Při provedení m vitro metabolického testu s jaterním homogenálem (S9) připraveným z lidských jater způsobem popsaným v Arch. Bioehem. Biopliys.. 282, 183 (1990) byla navíc pozorována tvorba metabolitu. Tento produkt byl shodný s redukovaným produktem vznikajícím při chemické redukci popsané výše.

Na 2,3-(methylendioxy)-7-hydiOxy-8-methoxy-5,6-propano-benzo|c]fenanthridiniumchlorid, který je jednou ze sloučenin popsaných v tomto vynálezu, bylo ve vodném roztoku při teplotě místnosti působeno kyanotrihydroboritanem sodným. Ve srovnání se známým výše uvedeným 2,3-(mcthylendioxy)-5-nielhyl-7TiydiOxy-8-methoxy-benzo|c]fenanthridiniunihydrogensíraneni vymizí sloučenina popsaná v tomto patentu zřetelně pozvolněji. Kromě toho nedocházelo k tvorbě metabolitu při in vitro metabolickém testu s jaterním homogenálem (S9) připraveným / lidských jater. Demonstrována je tak odolnost sloučeniny popsané v tomto vynálezu vůči redukčním melabolickým reakcím. Sloučenina popsaná v tomto vynálezu má proto zlepšenou stabilitu a její použití jako léčiva je tudíž velmi výhodné.

V následující Tab. I jsou uvedeny typické příklady lénanthridiniovcho derivátu obecného vzorce I. Sloučeniny, jež, jsou předmětem tohoto vynálezu, však nezahrnují pouze tyto příklady.

Tab. 1

Číslo Sloučenina

A· I 7-hvdiOxy-X-inctlioxy-5,6-piOpano-benzolc|lenalhridiniová súl

A-2 7-hydroxy-8-methoxy-5,6-(2-liydroxypi«pano)-beiizo|elfcnanthridiniová sůl

A - 3 2,3-( inelhylendíoxy)-7-hydroxy-8-iT]cthoxy-5.6-ethanobe n zo [ e ] I ena η 111 ri d i ni o vá sů 1

2,3-{niethylendioxy)-7-hydroxy-8-incthoxy-5,6-propanobenzojcjíenantliridmiová sůl

A-4

Β

-19Β ··

ΒΒ · · • ΒΒ • · ·

Β Β Β

ΒΒ * «Β

ΒΒ • « Β • ΒΒΒΒ • · ♦ ·

Β Β · ·« · · «Β ΒΒ

Β · · « • Β Β Β ♦ « Β Β Β Β

Β Β • Β Β Β

Α-5

Λ-6

Α-7

Λ-8

Α-7

Λ-10

Α-11

Α-12

Λ-13

Λ-14

Λ-1 5

Λ-16

A-1 7

Λ-18

Λ-17

Λ-20

Λ-21

Α-22

Α-23

Λ-24

2,3-(methylendioxy)-7-hydroxy-8-mcthoxy-5,6-(2-methylpiOpano)benzofc]fenanthridiniová sul

2.3- (niethylendioxy)-7-hydroxy-8-metboxy-5,6-(2-hyd!Oxypropano)benzo[cjfcnanthridiniová sůl

2.3- (niethylendioxy)-7-hydroxy-8-nicthoxy-5,6-butanobenzo|c]fcnantbridiniová sůl

2,7-dihydroxy-3,8-dimcthoxy-5,6-piOpano-benzo[c Jfcnanthridiniová sůl 8-hydroxy-9-mcthoxy-6,7-propano-nafto[2,3-c]íenanthridiniová sůl 8-liydroxy’9-metboxy-6,7-(2-inethylpropano)-nafto[2,3-cJl'enanthridiniová sůl

8-hydroxy-9-inethoxY-6,7-(2-hydroxypropano)-nafto|2,3-cJfenanlhridiniová sůl

8-bydroxy-9-incthoxy7),7-biitano-nafto| 2,3-c]fenanthridiniová sůl

7- hydroxy-8-(2-hydroxycthoxy)-5,6-propano-benz()[c jfcnanthridiniová sůl

2.3- (melliylendiť)xy)-7-hydiOxy-8-allyloxy-5.6-propanobcn zo f c) fen a n t hri d i n io vá s ůl

2.3- (melhylendioxy)-7-liydroxy-8-(2-hydroxycthoxy)-5,6-piOpanobe n zo | c J fen an (lir i d i n i o vá su I

2.3- (niethylcndioxy)-7-hydroxy-8-(2-rncthoxyethoxy)-5,6-piOpanobcnzo|c |fcnanlhridiniová sůl

2.3- (melhylendioxy)-7-liydroxy-8-(2-acctoxycthoxy)-5,6-propanobe nzo | c ] fc n an th ri d i n i o v á sů I

2.3- {metbylcndioxy)-7-hydroxy-8-(karbainoyhncthoxy)-5,6-propanobenzo[c]fenanthridini()vá sůl

2.3- (incthylendioxy)-7-hydroxY-8-lrifluorniethoxy-5,6--piOpaiiobcn /(11 c 11 c na i ít h r i d i 11 i o vá sů 1

2.3- (nietliylcndioxy)-7-liydroxy-8-(2-hydroxyetboxY)-5,6-(2-mctíiylpiopano)· benzojc jfcnanthridiniová sůl

8- hydroxy-9-(2-hydroxycthoxy)-6,7-propano-nafto[2,3-c jfcnanthridiniová sůl 8-hydroxy-9-allyloxy-6,7-propano-nafto|2,3-c jfcnanthridiniová sůl 8-hydroxy-9-(2-mcthoxyclhoxY)-6.7-propaho-nafto|2.3-c]fcnanthridiniová sůl 8-hydroxy-9-(2-aectoxyethoxy)-6,7-propano-nafto|2,3-e)fenanlhndiniová sůl • · ·

-20• ··

AA A • AA • A • A A • AA AA

AA AA ·· ·· • A AAAA

A AAA · AAA • A A A ··· • · A A · · • A AA ·* ··

A-25 8-hydroxy-9-(karbamoylmethoxy)-6.7-propano-nafto[2,3-cJfenanthridiniová sůl

A-26 8-hydroxy-9-trifluormethoxy-6,7-propano-nallo[2,3-c]fenanthridiniová sůl

Je-li fenanthridiniový derivát obecného vzorec I nebo II použit jako léčivo, využít lze různé známé způsoby přípravy farmaceutických preparátů a aplikace tohoto léčiva. Fenanthridiniový derivát, který je předmětem tohoto vynálezu, tedy lze podávat parenterálně, orálně, intrarektálnč atd. Fenantbridiniový derivát může být v jakékoliv formě vhodné pro farmaceutické preparáty včetně injekcí, prášků, granulí, tablet, čípků atd. Při přípravě farmaceutického prostředku z lcnanthridiniovébo derivátu lze, je-li to nutné, použít různých přídavných činidel používaných v léčivech, ledy nosičů a dalších aditiv, např. stabilizátorů, konzervačních činidel, tišících látek, cmulgátorů atd., pokud neovlivňují nepříznivě aktivní složku.

Obsah fenanthridůliového derivátu obecného vzorce I nebo II ve farmaceutických preparátech kolísá v širokém intervalu v závislosti na formě preparátu. Obvykle je tolo množství 0,01 až 100 % hmotu., výhodné ie množství 0,1 až 50 % hmotn. Zbytek zaujímají nosiče a další aditiva běžně používaná pro výrobu léčiv.

Dávkování fenanthridiniovčho derivátu obecného vzorce 1 nebo II se mění v závislosti na slávu pacienta atd. Toto množství je cca. 50 až 500 mg na den u dospělé osoby.

Jak je uvedeno výše, fenanthridiniové deriváty, které jsou předmětem tobolo vynálezu a jsou popsány obecnými vzorci 1 nebo II, vykazují protinádorovou aktivitu jak in vitro, tak in vivo a lze tak očekávat jejich účinnost při léčení rakoviny.

V dalším textu bude detailněji popsán způsob výroby fcnanthridiniových derivátů, které jsou předmětem tohoto vynálezu, a laké jejich lármakologické působení. Popsány budou také farmaceutické preparáty tčchlo derivátů s odkazy na příklady a testovací příklady farmakologického působení. Vynález se však neomezuje pouze na tylo příklady.

Příklad 1

Syntéza 6-ř3-hydroxypiOpyl)-7-benzyloxy-8-melhoxy-benzo[c]fenanthridinu

7-benzyloxy-8-methoxy-benz.o[c]íěnanlhridin ( připravený způsobeni popsaným v japonském patentu KOKA! 5-208959, 284 mg, 0,78 mmol ) byl suspendován v acetonitrilu (10 ml). K suspenzi byla přidána trifluoroclová kyselina (60 μΐ, 0,78 mmol), 3-brom-lpropanol (71 μΐ, 0,79 mmol) a tris(triinethyIsilyl)silan (481 μΐ, 1,56 mmol). Směs byla míchána při 80 (' na olejové lázni. Po rozpuštění suspenze by! k roztoku přidán azobis(isobutyronitril) (256 mg, 1,56 mino!) a roztok byl zahříván pod zpětným chladičem. Po hodině byla reakční směs ponechána vychladnout na teplotu místnosti. K roztoku byl poté přidán nasycený vodný roztok hydrogenuhliČitanu sodného (60 ml) a směs byla extrahována dichlormcthanem. Organická vrstva byla pole promyta nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a vysušena bezvodým síranem sodným. Rozpouštědlo bylo vydestilováno za vakua. Zbytek byl prolit kolonou se sihkagelem (vymyto 1% methanolem v dichlormethanu). Odebrány byly hlavní frakce a zakoncentrovány za vakua na surový produkt 6-(3hydiOxypropyl)-7-benzvloxy-8-methoxY-benzo[c]fenanlhridinu (čistota 50 %, 142 mg, výtěžek 21 %) obsažený ve. žlutohnědé suché hmotě.

RAR-MS (v pozitivním modu)m/z:

424([M til] ), 366(Mi ll-Cl 1,(Ή₂ΟΗ_?ΟΙ1| ).

333([M f ll-benzyl]' );

^llf-NMR(200 MHz, 01)01,) ó:

9,31(111, m), 8,51(111, d, .1 9,3Ilz). 8.46(111, d, ,1-9,3 liz), 7.95(111, d, .09.511/.). 7,94(111. m), 7,77(111, m), 7,66(111, m), 7,65(1 I I, d, .1-9,3Hz), 7.627.76(511, m). 7,27(211. s), 4,07(711, _S), 3.82(211, t, J 6.911/.), 3.64(211, t. J 6,llf/),2,24(211,ll,.l 6,9 a 6,1Hz).

Příklad 2

Syntéza 7-liydroxy-8-metlioxy-5,6-piOpano-benzo|e|lenat)thridiniumeliloridu (sloučenina č. Λ-l ) (X Ol)

Surový produkt, 6-(3-hydroxypropyl)-7-benzyloxy-8-niethoxy-benzo[c]fenanthridin (čistota 50 %, 120 mg, 0,14 mmol) syntetizovaný v příkladu 1 byl rozpuštěn v dichlormethanu (4 ml). K roztoku byl přidán methansullony(chlorid (22 μΙ, 0,28 mmol) a N,Ndiisopropylethylamin (50 μί, 0,28 mmol). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 20 minut. K reakční směsi byt přidán methanol (1 ml) a roztok byl zkoncentrován za vakua. Zbytek byl prolit kolonou se silíkagelem (vymylo 8% methanolem v dichlormethanu). Najímány byly hlavní frakce a za vakua bylo oddestilováno rozpouštědlo. Pro rozpuštění zbytku byla přidána kyselina octová (1,6 ml) a konc. kyselina chlorovodíková (0,8 ml). Roztok byl míchán při teplotě 60 °C na olejové lázni po dobu 20 minut. Po ochlazení reakční směsi na teplotu místnosti byl k roztoku přidán nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (160 ml). Následovala extrakce dichlormethanem. Organická vrstva byla promyta vodou a vysušena bezvodým síranem sodným (v organické fázi obsažena sloučenina obecného vzorce II). Síran sodný byl /.organické fáze odstraněn filtraci, K filtrátu byl přidáván 4M roztok chlorovodíku v dioxanti, dokud sc červenonachová barva roztoku úplně nezměnila vc zlatožlutou. Roztok byl zakoncentrován za vakua. Zbytek byl čištěn chromatografi cky na silikagelové koloně (promyto 8-12% methanolem v dichlormethanu). Získána tak byla sloučenina Λ-1 (X' CT) (29 mg, výtěžek 59 %) ve formě zlatožlutého prášku.

f%B-MS(v pozitivním modu)m/z:

316(M‘);

Ίΐ-ΝΜΡ(2()0Μ11ζ, I)MSO-d₍,)Ó;

11,44(111, brs), 8,93(111, d. .1X411/;. 8,93(111, m), 8,61(1)1, d, .1-9.211/). 8,39(111, d, .1=-9,211/.). 8,29(111, m), 8,15(1H. d, >9,11 Iz), 7,92-7,82(211, m). 5.57(211, brl, b 7,2Hz). 4.23(211. brl. J 7,61 Iz). 4,10(311, s), 2,49(211, m).

Příklad 3

Syntéza 2,3-(methylendioxy)-6-(3-hydroxypropyl)-7-ben/yloxy-8-mcthoxybcnzo[c Ifcnanlhridinu

2,3-(methylendioxy)-7-bcnzyloxy-8-mclhoxy-benzo[c|lenaiithridin ( připravený způsobem popsaným v japonském patentu KOKAI 5-208959, 1,228 g, 3,00 mmol ) byl suspendován v acetonitrilu (48 ml) a k suspenzi byla přidána trifluoroctová kyselina (231 μΐ, 3,00 mmol), 3-brom-1-propanol (271 μί. 3,00 mmol) a tris(trinietbylsi!yl)silan (1,85 ml, 6,00 mmol). Směs byla míchána při 80 na olejové lázni. Po rozpuštění suspenze byl k roztoku

-2.3-

přidán azobis(isobutyronitril) (0.985 g, 6,00 mmol) a směs byla zahřívána pod zpětným chladičem. Po 90 minutách byla reakční směs ochlazena na teplotu místnosti. Separací vysrážcných krystalů filtrací byla znovu získána výchozí látka, 2,3-(melhylendioxy)-7benzyloxy-8-mclhoxy-benzo|cJfcnanthridin. ve formě trifluoracetátu (0,680 g). Filtrát byl zakoncentrován za vakua a ke zbytku byl přidán nasycený vodný roztok hydrogenuhiičitanu sodného (40 mi). Následovala extrakce dichiorrncíhanem (50 ml), Organická vrstva byla promyta vodou (50 ml) a vysušena bezvodým síranem sodným. Rozpouštědlo bylo poté oddestilováno za vakua. Zbytek byl čištěn metodou sloupcové chromatografie na silikagelové koloně (promyto 10% ethylacetátem v toluenu) a získán tak byl 2,3-(mcthylcndíoxy)-6-(3hydiOxypropyl)-7-benz.yloxy-8-mcthoxy-benzo|c]fenanthridin (0,210 g, výtěžek 15 %) ve formě světic hnědého prášku.

FAB-MS(v pozitivním nwdu)m/z:

468([M+Jlf), 377([M i H-bcnzylf);

'H-NMR(200MIJz, CDCI,)6:

8.65(1 H, s), 8,45(111. d. .1 -9,3Hz), 8,31(111, d. .1-9,111/), 7,78(111. d, .1-9.111/), 7,60(111, d, ,1-9,31 íz), 7,57(211, dd, .1-7,9 a 1,711/), 7.49-7,37(311. m). 7,24(11-1, s), 6,11(211, s). 5,21(211, s), 4,06(311, s). 3.76(211. 1, J-7.0H/), 3,61(211, t, ,1 -6,11 lz), 2,22(211, tt, ,F 7,0 a 6.111/).

Příklad 4

Syntéza 2,3-( melhy!cndioxy)-7-hydroxy-8-mcthoxy-5,6-propano-benzoje]fenanthridiniumchloridu (Sloučenina č. A-4) (X' Cl)

7,3-(mctliylcndioxy)-6-(3-hydroxyp]Opvl)-7-benzy!oxy-8-methoxybenzo|c|íenanlhridin (192 mg, 0.41 mmol) byl rozpuštěn v dichlormethanu (8 ml). K roztoku byl přidán melhansullóny (chlorid (41 pl, 0.53 mmol) a N.N-diisopropylethylamin (95 pl. 0.53 mmol). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 30 minut. K reakční směsi byl přidán methanol (1 ml) a směs byla zakonccntiOvána za vakua za vzniku žlutohnědého sirupu (530 mg). Pro rozpuštěni zbytku byla přidána kyselina octová (4 ml) a konc. kyselina chlorovodíková (2 ml). Roztok byl míchán při teplotě 60 °C na olejové lázni po dobu 15 minut. Reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti a poté zakonccntrována za vakua. Zbytek byl rozpuštěn v 5% roztoku methanolu v dichlormethanu (100 ml) a k roztoku by!

« v

-24přidán nasycený vodný roztok hydrogenuhiičitanu sodného (80 ml). Směs byla intenzivně protřepávána, dokud oranžová organická vrstva úplně nezměnila barvu na červenonachovou. Organická vrstva obsahující sloučeninu obecného vzorce II byla poté oddělena, promyta vodou a vysušena bczvodým síranem sodným. Síran sodný byl z organické vrstvy odstraněn filtrací. K filtrátu byl přidáván 4M roztok chlorovodíku v dioxanu, dokud se barva roztoku úplně nezměnila na oranžovou. Roztok byl zkoncentrován za vakua. Zbytek byl vyčištěn metodou sloupcové chromatografie /a použití silikagclovč kolony (vymylo 8-12% methanolem v dichlormethanu). Získána tak byla sloučenina ě. A-4 (X' = Cl ) (112 mg, výtěžek 69 %) jako zlatožlutý prášek.

FAB-MS(v pozitivním modu)m/z:

360(M‘);

UV nm:

(v 1MIIC1) 438. 342, 320,271, (při pH9) 488, 347, 335,278;

'H-NMR(200MI-Iz, DMSO-d₍,)6:

8,72(111, d. J=9.2Hz), 8,43(1 H, d, J-9,211z), 8,24(111, s), 8,19(111, d, ,1=9,211/). 8,03(111, d, J-9,21Iz), 7,71(111, s), 6,33(211, s), 5,47(211, brt, 1=7,111/), 4,16(211, brl, 1-7.711/), 4,06(311, s). 2,44(211, m).

Příklad 5

Syntéza 2,3-(methylendioxy)-5-mcthyl-6-ellioxy-7-benzyloxy-8-methoxy-5,6-dihydioben/.o|c |lcnanthridimi

2.1-1 methy lendiox v )-7-ben/yloxy-8-methoxy-ben/o|c|feiianthridin (připravený způsobem popsaným v japonském patentu ΚΟΚΛΙ 5-208959, 4,487 g. 10,96 mmol) a methyl-2nilrobenzensullbnát (4,30 g, 19,79 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (90 ml). Roztok byl za míchaní zahříván na teplotu 110 C po dobu 24 hodin. Reakční směs byla poté ochlazena na teplotu místnosti a vy srážené krystaly byly odděleny filtraci a promyty toluenem. Krystaly byly suspendovány v N,N-dimethylformamidu (62 ml) a k suspenzi byl přidán pyridin (0.62 ml). Směs byla míchána při 60 C po dobu 2 hodin. Po ochlazení směsi na teplotu místnosti byly krystaly odděleny filtrací a promyty postupně toluenem a hexanem. Takto získané zlatožluté krystaly byly suspendovány v ethanolu (124 ml) a k suspenzi byl přidán 0, i N

-25vodný roztok hydroxidu sodného (93 ml). Směs byla míchána do úplného vymizení zlatožluté barvy. Získané světle hnědé krystaly byly odděleny filtraci a promyty 50% vodným roztokem ethanolu. Získán tak byl 2.3-(methylendioxy)-5-methyl-6-ethoxy-7-benzyloxy-8-meíhoxy5.6-dihydrobenzo[c|fcnanthridin (3,0)6 g, výtěžek 59 %) jako světle hnědý prášek.

P'AB-MS(v pozitivním modujm/z:

424(rM-CH,CH₂O]¹);

dl-NMíč(200Mliz,CDC’l,),6:

7,78(111, d, J-8,6Hz), 7,64( 11L d, .1 X.Oll/i. 7.63(111, s), 7,46(111, d, J=8,611z), 7,58-7,33(511, m), 7,11 (II1, s), 7,06(1 Id, d. J-8,6)iz), 6,04(211, s), 5,64(111, s), 5,21(111, d, .1-10,91 Iz), 5,09(111, d, .6-10,91%.), 3,94(.3H, s), 3,90(1 II, dq, .b 9,6 a 7,1 Hz), 3,60(111. dq, .1=9,6 a 7,1 líz), 2,61(311, s), 1,05(3H, t, J=7,lHz).

Příklad 6

Syntéza 2,3-(methylcndioxyj-S-mcthybó-l3-(terč.bulykiimethylsihmOpropylj-7-benzvloxy-8mcthoxy-5,6-dihydrobenzo(c]fenanlhridinu

Do suché baňky byl vložen hořčík (0,468 g, 19,3 mmol) a přidán byl tetrahydrofuran (15 mi). Postupně byl ke směsi přidán roztok 3-(terc,hutyIdimelhylsiloxYjpropylbiOmidu (2.36 g, 9,63 mmol) v tetrahydrofuranu (15 ml), jod (několik kousků) a 1,2-dibromclhan (několik kapek). Získaná směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu jedné hodiny. K roztoku byl přidán roztok 2,3-(mcthylendioxy)-.5-methyl-6-cthoxy-7-benzyloxy-8-nielhoxy5,6-d)hydrobenzo|c]fenanthridinu (1.01 g, 2,2 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. K reakční směsi byl poté přidán nasycený vodný roztok chloridu amonného a následovala extrakce ethylacetátem. Organická vrstva byla oddělena, promyta nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a poté vysušena be/.vodým síranem sodným. Po odstranění síranu sodného filtrací bylo za vakua oddestilováno rozpouštědlo. Získaný zbytek byl cliromatogralleky přečištěn na silikagelové koloně (vymylo 33-66% dichlorrnethanem v hexanu). Získán tak byl 2,3-(methylendioxy)-5-methyl-6-|3(ierc.bulyld)melhy]siloxy)-propyl]-7-bemzyloxy-8-rnethoxy-5,6-dihydiObcnzo|c(fenanthridin (1.12 g, výtěžek 96 %) jako bezbarvá amorfní tuhá látka.

• · • · · · * « < « » ι • · · 4·1

-26'H-NMR(200MHz, CDC1J δ:

7,69(111, <1, J-8,6Hz), 7,64(111, s), 7,57-7,35(7H, ni), 7,09(111, s), 6,96(111, d, J-8,óHz), 6,05-6,02(214, m), 5,17(114, d, >11,4Hz), 5,09(114, d, JI 1,414/.), 4,29(114, dd. J-9.5 a 5,1 Hz), 3,96(314, s), 3,45(214, t, J-6,814/.), 2,41(314, s), 1,80-1,53(214, m), 1,40-1,20(214, m), 0,77(914, s), - 0,07(314, s), -0,09(313, s).

Příklad 7

Syntéza 2,3-(niethvlendioxy)-6-|3-(terc.buty!dimethyls))oxy)propyl|-7-benzyloxy-8-mcthoxybcnzo| cjfenanthridinu

2.3- (methy1endíoxy)-5~methyl-6-|3-(lerc.butyldimelhylsiloxy)propyl]-7-benzyloxy-8nietlioxy-5,6-dihydrobenz.o[c]fenanthiidín (871 mg, 1,46 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (30 ml) a k roztoku byl poté přidán aktivovaný oxid manganičitý (4,36 g). Směs byla míchána při 100 °C po dobu 2 hodin. Oxid manganičitý byl odstraněn filtrací. Filtrát byl poté zakoncentrován za vakua. Získaný zbytek byl přečištěn na silikagelovc chromatografieké koloně (vymyto 33-66% dichlormelhanem v hexanu). Získán tak byl 2,3-(methylendioxy)-6|3-(lcrc.butyldimelhylsiloxy)propyll-7-benzyloxy-8-inethoxy-bcnzo|c]fenanihridin (457 mg, výtěžek 54 %) piko bezbarvý prášek.

FAB-MSfv pozitivním modu)m/z:

582(|M-t 1I| );

'1 i-NMR(200MI Iz, (4)Ch) ó:

8,73( 111. s). 8,40( 111, d, J^ 9,41 Iz), 8.28( 111, d, .1-9,214/), 7,75( 111, d, .1-8.81 Iz). 7.60-7,50(311, m), 7,47-7,35(311, m), 7.22(111, s), 6,11(211, s). 5,16(211, s). 4.02(311. s), 3.75-3,63(411, m). 2,32-2.18(211, m). 0,77(911. s). 0.02(611, s).

Příklad 8

Syntéza 2,3-(methylendioxy)-6-(3-hydiOxypiOpyl)-7-benzyloxy-8-methoxybenzo|c |fenanthridmu

2.3- ( methy lendioxy)-6-[ 3-(terč. buly ldÍniethylsiloxy)propyl]-7-ben/.yloxy-8-meihoxy· henzo[ejfciianíhridin (374,4 mg, 0,644 mmol) byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (3,2 ml). K roztoku by! přidán telrabutyhimmonmmfluorid (1M roztok v tetrahydrofuranu. 1,9 ml).

Směs byla míchána přes noc při teplotě místnosti. K reakční směsi byla přidána voda a následovala extrakce dichlormethanem. Organická lázc byla vysušena bezvodým síranem sodným a poté zakoncentrována za vakua. Získaný zbytek byl přečištěn na silikagelové chromatograíickc koloně (promyto dichlormethanem). Získán byl 2,3-(methylendioxy)-6-(3hydroxypropyr)-7-benzyloxy-8-methoxy-benzo[c]í’enanthridin (263,7 mg, výtěžek 88 %) jako bezbarvý prášek.

Data pro tento produkt naměřená na analytickém přístroji sc shodovala s daty produktu syntetizovaného v příkladu 3.

Příklad 9

Syntéza 2,.3-(methylendioxy)-5-metbyl-6-|4-(terc.butyldimelhylsi]oxy)butyl|-7-benzyloxy-8mcthoxy-5,6-dihydiObenzo[c|ícnantbridinu

2,3-(methylcndioxy )-5-methyl-6-(4-(terc.buty ldimethylsiloxy)butyl]-7-bcnzyloxy-8methoxy-5,ó-diliydi'obenzo|ejténanthridin byl získán (výtěžek 8(1 %) ve íbrnic bezbarvé amorfní tuhé látky způsobem podobným příkladu 8. Místo 3-(tere.bu(ykiiniethyIsiloxy)propy Ibromídu použitého v příkladu 6 byl však použit 4-(tcrc.butyldimethylsiloxy)butylchlorid.

íl-NMR(2()0MHz, CDCl(),b:

7,70(111, d, .1-8.711/), 7.63(111, s), 7,54(11), d, 3 S.5I Iz), 7,54-7,32(611, ni), 7,09(111, s). 6,96(111, d, .1-8,611/), 6.04-6,02(211. m). 5,17(111, d, ,h 11,3Hz). 5.09(111, d, .1 11,31 Iz), 4,29(111, dd. .1 13 a 6,51 lz). 3,96(311, s), 3,48(211, dd. ,1-5,9 a 5,41 Iz), 2,41(311, s). 1,56-1,26(211, m), 0.87-0,83(911, m), 0,04 - 0,04(611, m).

Příklad 10

Syntéza 2,3-( methy lendioxy)-6-j4-( terč. butyklimelhylsi loxy )bulyl |-7-benzyloxy-8-mcthoxybenzo|c]fcnanthridinu

2,3-(methylendioxy)-5-methyl-6-|4-(terc.butyldimelbylsiloxy)bulyl j-7-benzyloxy-8methoxy-5,6-dihydrobenzo|c]fenanthridin (300 mg, 0,49 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (8 ml). Poté byl k roztoku přidán aktivovaný oxid manganiěilý (1,5 g). Směs byla zahřívána potí • ·

-28• · · · * · k Ι«· * · • * • · · » zpětným chladičem po dobu jedné hodiny. Po ochlazení na teplotu místnosti byla reakční směs zředěna 10% roztokem methanolu v dichlormethanu (12ml) a zfiltrována. Filtrát byl zakoncentrován zu vakua. Získaný zbytek byl přečištěn metodou sloupcové chromatografie na silikagelové koloně (vymyto dichlormcthanem). Získán byl 2,3-(methylcndioxy)-6-[4(terc.butyldimethylsiloxy)bulylj-7-benzyloxy-8-methoxy-benzo|cJfenanthridin (205 mg, výtěžek 70 %) jako světle hnědé krysialy.

FAB-MS(v pozitivním modu)m/z: 596(( M+HT);

Příklad 11

Syntéza 2.3-(methylendioxy)-6-(4-hydiOxybutyl)-7-benzyloxy-8-melhoxybenzojcjfenanthridinu

2.3-( methy lcndioxy)-6-| 4-( terč. buty klimethylsi loxy jbutyl |-7-benzyloxy-8-methoxybenzo|e]fenanthridin (532 mg, 0.89 mmol) byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (6ml). Poté byla k roztoku přidána kyselina octová (102 pl, 1.78 mmol) a tetrabutylammoniumlluorid (1M roztok v tetrahydrofuranu, 1,78 ml). Směs byla míchána při teplotě místnosti. Reakční roztok byl /.koncentrován za vakua. Zbytek byl zředěn dichlormcthanem (30 ml) a promyt vodou. Organická fáze byla vysušena bezvodým síranem sodným a za vakua bylo oddcstilováno rozpouštědlo. Zbytek byl přečištěn na silikagelové chromaíogralické koloně (vymyto 1% methanolem v dichlormethanu), Získán lak byl 2,3-(mcthylendioxy)-6-(4-liYth'oxybiityI)-7ben/yloxY-8-meihoxy-benzo|e|lěnanthridin (372 mg. výtěžek 87 %) jako světle žluté jehličky.

FAB-MS(v pozitivním modu)m/z: 482(|M i H

-290 · · · * · · * 9 » 9 * · · ♦

9 · · · * lit «9 « · * *· • 0 · · • · · ·

000 000 t3-NMR(200Mllz., CDCl,) δ:

8,71(111, s), 8,45(1 13, d, J=9,31 Iz), 8,31 (1H, d, >9,0I3z), 7,77(1 H, d, >9,0Hz), 7,59(113, d, >9,3Hz), 7,61-7,55(211, ni), 7,49-7,37(313, m), 7,24(113, s), 6,11(213, s), 5,17(213, s), 4,06(313, s), 3,65(211, dd, >7,8 a 7,2Hz), 3,59(211, t, >6,5Hz), 2,02(213, m), 1,64-1,50(213, m).

Příklad 12

Syntéza 2,3-( methy lendioxy)-7-hydiOxy-8-niethoxy-5,6-butano-ben/.o[c]feiianthridiniumchloridu (Sloučenina č. Λ-7) (X - Clj

2,3-(mcthylcndioxy)-6-(3-hydroxybutyl)-7-bcnzyloxy-8-methoxybenzo[c|fcnanthridin (252 ing, 0,52 inmol) byl rozpuštěn v dichlormethanu (10 ml). K roztoku byl přidán inethansulfonylchlorid (80 pl, 1,03 mmol) a Ν,Ν-diisopropylethylamin (186 μΐ, 1,04 mmol). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 20 minut. K reakční směsi byla přidána voda (30 ml) a směs byla extrahována dichlormethanem (30 ml). Organická fáze byla postupně promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a poté vysušena bezvodým síranem sodným. Rozpouštědlo bylo oddestilováno za vakua. Zbytek byl přečištěn na silikagelové chromatografické koloně (vymyto 0-0,5% methanolem v dichlormethanu). Získán lak byl methansulfonát (210 mg. výtěžek 72 %).

Mclhansulfonát (186 mg. 0,33 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (12 ml). Roztok byl zahříván pod zpětným chladičem po dobu 2 dnít. Reakční směs byla zakoncentrována za vakua. Ke zbytku byla poté přidána kyselina octová (3 ml) a koně. kyselina chlorovodíková (1.5 ml). Směs byla míchána při teplotě 60 C po dobu 30 minut, Reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti a poté zakoncentrována /a vakua. Zbytek byl rozpuštěn \ roztoku dichlormethanu (50 ml) a k roztoku byl přidán nasycený vodný roztok hydíogenuhličilanu sodného (50 ml). Směsí bylo intenzivně třepáno, dokud se oranžová organická vrstva úplně nezměnila v ěervenonacliovou. Organická vrstva obsahující sloučeninu obecného vzorce II byla oddělena a promyta vodou. K organické fázi byl přidán methanol (10 ml) a 1M vodný roztok kyseliny chlorovodíkové (3 ml). Získaný roztok byl protřepán (roztok opět /.oranžověl). Roztok byl /^koncentrován za vakua. Zbytek byl chromatograficky • ·

-300« ♦· • · » · · « « · • * · ·♦ přečištěn na silikagelové koloně ( vymyto 8% roztokem methanolu v dichlormethanu ). Získána tak byla sloučenina č. A-7 (X = Cl') (86 mg, výtěžek 64 %) jako oranžový prášek.

FAB-MS(v pozitivním modujm/z:

374(M');

UV λ_11ι;ιχ nm:

(v iM i ÍCi) 446. 345, 325, 275, (při pH9) 495,353, 335,283;

Ή-ΝΜ1<(200Μ)-1ζ, DMSO-dJ ó:

11,41(111, brs), 8,66(111, d, ,)-9,211z), 8,47(111, d, J-9,211z), 8,19(111, d, .08,813/), 8,05(111, d, 09,0Hz), 7,90(111, s), 7,70(111. s), 6,31(211, s), 5,11 (211, lil), 4,26(211, m), 4,08(311, s), 2,05-1,87(211, tn), 1,85-1,67(211, m).

Příklad 13

Syntéza N-((2¹-benzyloxy)-3^,-methoxy-6'-brombenzyl)-l -anthry laminu

2-benzy loxy-3-inelhoxy-6-biOmbenza!dehyd (8,32 g, 23,2 mmol) připravený způsobem popsaným v .l.C.S. Perkin I, 1221 (1976) a v .1. Org. Chem.. 53, 1708 (1988) a 1aniinoanthracen (ALDR1CH, 90 %, 5,00 g, 23,3 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (230 ml). Za intenzivního míchání byl roztok zahříván pod zpětným chladičem při teplotě 120 V po dobu 2 hodin. Při zahřívání na 120 byl postupně během 5 hodin k reakční směsi přidáván toluen (180 ml) a současně bylo oddestilováváno rozpouštědlo. Po ochlazení na teplotu okolí byl ke směsi přidán toluen (70 ml). Za chlazení vodou byl k získané směsi postupně přidán dimethylamin-boranový komplex (1.0.3 g, 17,5 mmol) a kyselina octová (30 ml). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 75 minut a poté byl ke směsi za chlazení vodou přidán IM vodny roztok kyseliny chlorovodíkové (130 ml). Reakční směs byla /.filtrována, lůltral bvl rozdělen na organickou a vodnou fázi. Vodná fáze byla extrahovánu toluenem (200 ml \ 3) a frakce byla smísena s organickou fází získanou dříve. Sloučená směs byla vysušena bezvodým síranem sodným. Rozpouštědlo bylo oddestilováno za vakua. Zbytek byl ehromatograficky přečištěn na silikagelové koloně (vymyto 10% roztokem ethylaeetátu v hexanu). Získán byl N-((2’-ben7.yloxy)-3^:-melboxy-6'-brombenz_yl)-l-anthrylaimn (12,77 g. kvantitativní výtěžek) jako žlutý prášek.

·..··..· ·· ·

4l-NMR(200MHz, DMSO-d₆) δ:

8,86(1Η, s), 8,38(1Η, s), 7,98(2Η, m), 7,50-7,07(1014, m), 6,57(114, m), 6,20(111, t, >4,5I4z), 5,05(214, s), 4,47(114, s), 4,44(1 H, s), 3,90(311, s).

Příklad 14

Syntéza 8-benzyíoxy-9-meihoxy~nafiof2,3-c]jenaiiíhiidn'ňi

N-((2’-benzyloxy)-3'-mctboxy-6’-brombenzyl)-l-anthrylamin (10,81 g, 21,70 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (3 1) a k roztoku přidáno triokty Ihydridostannium (19,95 g, 43,43 mmol). Směs byla ohřátá na 105 °C. Následně byl ke směsi přidán 2,2’-azobis(2methylbutyronitril) (8,36 g, 43,46 mmol). Roztok byl zahříván pod zpětným chladičem po dobu 2 hodin při teplotě 120 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti byl k získané směsi přidán aktivovaný oxid manganičitý (10,81 g). Směs byla míchána po dobu 30 minul. Ke směsi byl přidán ethanol (200 ml) a z reakčního roztoku byl poté filtrací odstraněn oxid manganičitý. filtrát byl /^koncentrován za vakua. Získaný zbytek byl krystalizován ze směsi rozpouštědel hexan - dichlormethan. Získán lak byl 8-benzyloxy-9-mcthoxy-nafto|2,3-c]fenanthridin (4,04 g, výtěžek 45 %) jako světle žlutý prášek.

PAB-MS(v pozitivním modu)m/z:

416([M -i H]‘);

’II-NMR(200MHz. I)MS()-d„) δ:

9,82(111. s), 9.65(111, s), 8,67(311, m), 8,37-8,15(311, m), 7,94(111. d, .1 9,31 Iz). 7,60(411, m). 7,40(311. m), 5,35(211, s), 4,10(314, s).

Přiklad 15

Syntéza 8 bydroxy-9-mclhoxy-6.7-propano-nafto|2,3-c|íenanthridiniumehloridu (Sloučenina č A-0)(X <Ί )

8-benz.y loxv-9-methoxy-nalto| 2,3-c]íěnanthi idin (231 mg. 0.56 mmol) byl suspendován v acetonitrilu (80 ml) a k suspenzi byla přidána trifhioroctová kyselina (43 pl, 0,56 mmol), 3-brom· 1 -propanol(51 pl, 0,56 mmol) a tris(trimethyIsilyljsilan (346 pl. 1,12 mmol). Směs byla míchána při 80 C na olejové lázni. Po rozpuštění suspendované hmoty byl k roztoku přidán azobis(isobutyronitril) (184 mg, 1.12 mmol) a směs byla zahřívána pod

-3;

• 4 * ·« • · · * • 4 » · 4 · ·

I 4 4 · *

4 · a · 4 a • a ·· • · <

« · a · · « • « a a 4 · zpětným chladičem. Po hodině byla reakční směs ochlazena na teplotu místnosti. Ke zbytku byl přidán nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (50 tni) a následovala extrakce dichlormcthanem. Organická vrstva byla promyta vodou a vysušena bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo bylo oddeslilováno za vakua. Zbytek byl prolyt silikagelovou kolonou (vymyto 1% methanolem v dichlormethanu). Shromážděny byly hlavní frakce a rozpouštědlo bylo oddeslilováno za vakua. Zbytek byl rozpuštěn v toluenu (3 ml) a k roztoku byl přidán aktivovaný oxid manganičítý (100 mg). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 90 minut. Oxid manganičítý byl odfiltrován a filtrát byl zakoncentrován za vakua. Získán tak byl surový 7-(3-hydroxypiOpyl)-8-benzyloxy-9-mcthoxy-nafto[2,3-cJfenanthridin (83 mg) jako hnědá suchá hmota.

Surový produkt byl rozpuštěn v dielilormcthanu (3 ml). K. roztoku byl přidán methansulfonylelilorid (13 μΐ, 0,17 mmol) a N.N-diisopropylcthylamin (30 μ], 0.17 mmol). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 45 minut. K reakční směsi byl přidán methanol (1 ml) a směs byla poté zakoncentrována za vakua. Získána tak byla suchá žlutohnědá sirupovitá hmota, lato hmota byla rozpuštěna v kyselině octové (1,2 ml) a kouč. kyselině chlorovodíkové (0,6 ml). Roztok byl míchán při 60 C po dobu 25 minut na olejové lázni. Reakční roztok byl poté ochlazen na teplotu místnosti a přidán byl nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (100 ml). Směs byla poté extrahována dichlormcthanem. Organická fáze obsahující sloučeninu obecného vzorce 1) byla oddělena, promyta vodou a poté vysušena bezvodým síranem sodným. Síran sodný byl odfiltrován a k roztoku byl přidáván 4M roztok chlorovodíku v dioxanu až po úplné /oranžovění roztoku. Roztok byl zakonceiitiOváti za vakua. Zbytek byl přečištěn metodou sloupcové chromatografie na silikagelové koloně (vymyto 8-12% methanolem v dichlormethanu) a poté Sephadex f 11-20 gelovou filtrační cliroinatograííí (vymylo 20% roztokem methanolu a 5 mM kyseliny chlorovodíkové ve vodě). Získána lak bvla sloučenina č. Λ-9 (X' (.Ί ) (10 mg. výtěžek 4 %) jako zlato/lniv prášek.

I’AI3-MS(v pozitivním modti)m/z:

366(M'f '1 fNMR(200Ml fz. J.)MS()-dj Ó:

11,4.3(111, bis). 9,56(111, s), 8,88(111, s), 8,81(111, d, ,f--9,511/), 8,61(111, d, J 9,2Hz), 8,47( 111, d, >9,2Hz). 8,46( 111. m), 8.24(111. m). 8.17( i 11, d.

-330 0« 0

0 .1=--9,211/), 7,80-7,72(2Η. in), 5,77(2H, brt, J=7,lHz), 4,28(211, brt, J-7,71íz), 4,11(3H, s), 2,51 (2H, m).

Příklady farmakologických testů

U sloučenin, které jsou předmětem tohoto vynálezu, byly testovány protinádorové účinky a takto získané výsledky jsou ukázány níže. Penanthridiniové deriváty obecného vzorce ) bránily růstu nádorových buněk , jak je ukázáno níže.

1. Bránění růstu rakovinných buněk

Buňky rakoviny lidské dělohy HeLa S3 byly inkubovány při 37 C po dobu 24 hodin v 5% CO?, Poté byla testovaná sloučenina uvedena do kontaktu s buňkami na dobu 72 hodin. Buňky byly poté obarveny 0,05% methylenovou modří. Barvivo bylo extrahováno z obarvených buněk. Inhibice růstu buněk byla určena na základě absorbance při 660 nm a spočtena byla koncentrace 50% růstové inhibice (1C_W). Výsledky jsou uvedeny v I ab. 2.

Tah. 2

Sloučenina Č.	Koncentrace 50% inhibice
	(H\o) (μΜ)
A-4 ( X Cl )	0,17
A- 7 ( X Cl)	5,6

2. 1’rotinádorový účinek na rakovinné buňky in vivo

Buňky leukémie myší P388 byly intravenosně vstřiknuty 6 týdnů starým samicím ('DPI myší v dávce 10' bunčk/myš. 5% glukózový vodný roztok 2,3-(niethylcndioxy)-7liYdroxy-8-melhoxy-5,6-propano-benzo|c|fenanthi'idiniunich!oridu (Sloučenina č. A-4 tohoto vynálezu. (X (Ί )) byl intravenosně vstřikům v jediné dávce den po transplantaci nádoru. Pro) i nádorový účinek byl vyhodnocen porovnáním poměru (17C %) počtu přežitých dnů ku střednímu poetu přežitých dnů v kontrolní skupině (5 myší). Výsledky jsou uvedeny v Tah. 3.

• 4

-34AAA A A * * · · • A A A

AA A AAA A A

A A A A

Tah. 3

Sloučenina č.	Dávka (mg/kg/den)	Přežité dny (den)	Účinek (T/C %)
A-4 (X· - Cl )	100	>30	>357
	75	>30	>357
	50	21	250
	25	14	167
Kontrolní skupina'	-	8.4	100

'Podán byl fyziologický roztok

3. Akutní toxicita

Akutní toxicita byla stanovena intravenosním vslříknutím 2,3-(mcthylendioxy)-7hydiOxy-8-metboxy-5,6-propano-benzo|e|fcnanthi'idiniumchloridi] (Sloučenina č. A-4 tohoto vynálezu, (X ~ Cl')) 6 týdnů starým samicím CPI·’ I myší. Zvířata přečkala i dávku 100 mg/kg bez. úmrtí.

Příklad 16 f armaceutické preparáty

Po odvážení 1 g 2.3-(methylendioxy)-7-hydiOxy-8-melhoxy-5,6-propanobenzo[c|íci)anthridiniumehloridu (Sloučenina č. A-4 tohoto vynálezu, X - Cl), 1 g polysorbátu a 1 g Maerogol-u 400 jsou tyto sloučeniny dispergovány a rozpuštěny ve 100 g sterilní vody na injekci. Roztok je přefiltrován přes membránový filtr, filtrát je rozdělen do ampulek a lyofilizován obvyklvm způsobem. Získán jc lak injekčni preparát obsahující sloučeninu č. A-4 (X' Cl ) v množství 50 mg na ampuli.

Přiklad 17

Chemická redukce

Sloučenina, která je předmětem tohoto vynálezu, (0,1 mg/ml vodný roztok, 0.1 ml) bvla naředčna methanolem (1.0 ml). K roztoku by! přidán vodný roztok

• ·

-35·· ·* • · · « • t · · • 4« ··♦ » · ·« ·* kyanotrihydroborilanu sodného (4 mg/ml, 0,02 ml). Směs byla ponechána stát při teplotě místnosti. Reakce byla ukončena přídavkem 1% vodného roztoku kyseliny fosforečné (1 ml) ke směsi. Zbytkové množství sloučeniny bylo určeno metodou vysokoúčinnostni kapalinové chromatografie. Podobná reakce byla provedena s 2,3-(methy)endÍoxy)-5-methyK7-hydroxy8-mcthoxy-benzo[c]fenanlhridiniumhydrogensíranein jako kontrolní látkou. Výsledky jsou uvedeny v Tab. 4.

Tah. 4

Sloučenina č.	Množství sloučeniny zbylé po redukci
A-4 (X ~ Cl)	50
A-7 (X - Cl)	100
Kontrolní látka	0

Prumy šlová využitelnost

Claims (9)

1. Penanthridiniový derivát, které je předmětem tohoto vynálezu, vykazuje protinádorové účinky, je odolný vůči chemické redukci a biologickým metabolickým reakcím a je ledy velice vhodný jako léčivo.

   -36• β • · A · • · ·· ♦ * * · « · * · • · · * · · * A «· ·*

   Ρ Λ Τ Ε Ν Τ Ο V É Ν A R Ο Κ Υ kde R, jc substituovaná nebo ncsubstituovaná nižší alifatická uhlovodíková skupina; R je alifalieký uhlovodíkový řetězec se 2 až 6 uhlíkovými atomy, který může být substituován substituentem vybraným ze skupiny zahrnující nižší alkylovou skupinu, halogen a hydroxylovou skupinu; Y a Z značí nezávisle vodíkový atom, hydroxylovou nebo nižší alkoxy skupinu nebojsou Y a Z spojeny do methvlendioxy- nebo fenylového kruhu a X’ jc zbytek kyseliny nebo zbytek kyseliny obsahující kyselý vodík.
2. 2. Fenanthridiniový derivát obecného vzorce II:

   kde R je substituovaná nebo ncsubstituovaná nižší alifatická uhlovodíková skupina; R je nižší alifatický uhlovodíkový řetězec se 2 až 6 uhlíkovými atomy, který může být substituován substituentem vybraným ze skupiny zahrnující nižší alkylovou skupinu, halogen a hydroxylovou skupinu; Y a Z značí nezávisle atom vodíku, hydroxylovou nebo nižší alkoxy skupinu nebo jsou Y a Z spojeny do inethylendioxy- nebo fenylového knihu.

   -37• k • · · ·

   4 · » · »♦· · · A ·
3. 3. Penanthridiniový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde R, je methyl, ethyl, allyk 2hydroxyclhyl, 2-methoxyetbyl, 2-acetoxycthyl, karbamoylmethyl nebo trifluormethyk R je nesubslituovaný polyniethylenový řetězec se 3 až 4 uhlíkovými atomy a Y a Z jsou spojeny do metbylendioxy- nebo fenylovélio kruhu.
4. 4. 2,3-(melhylendioxy)-7-bydroxy-8-methoxy-5,6-propano-bcnzo[cjfenanthridiniová sůl.
5. 5. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje fenanthridiniový derivát podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 jako aktivní složku společně s farmakologicky přijatelným nosičem.
6. 6. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že je použít pro léčení nebo prevenci nádorových onemocnění.
7. 7. Penanthridiniový derivát podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, který je použit jako aktivní složka farmaceutického prostředku.
8. 8. Použití fenantbridiniovébo derivátu podle kteréhokoliv /nároků 1 až 4 pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení nebo prevenci nádorových onemocnění.
9. 9. Způsob léčení nebo prevence nádorového onemocnění, vyznačující se tím, žc je člověku v účinných dávkách podáván fenantbridiniový derivát podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4.