CZ171795A3

CZ171795A3 - Multiple glazing unit

Info

Publication number: CZ171795A3
Application number: CZ951717A
Authority: CZ
Inventors: Chinzi Calogero
Original assignee: Glaverbel
Priority date: 1994-06-30
Filing date: 1995-06-29
Publication date: 1996-03-13
Also published as: DE19523133A1; ATA109095A; HU9501955D0; SE9502300L; US5640815A; GB9512311D0; LU88632A1; AT406502B; NL1000690C2; GB2290823A; NO308225B1; NO952555D0; CA2151688A1; FR2721970B1; DK75995A; PL180605B1; SE510910C2; GB9413180D0; CH690134A5; HU219640B

Description

NÁSOBNÁ ZASKLÍVACÍ JEDNOTKA

Oblast vynálezu

Vynález se týká násobné zasklívací jednotky, zejména násobné zasklívací jednotky typu, který zahrnuje dvě tabule ze sklovitého materiálu ustavené ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky.

Násobné zasklívací jednotky, například dvojité zasklívací jednotky vhodné pro zvyšování tepla a zvukové izolace interiérů budov a užitečné pro zvyšování komfortu nájemníků takových budov z toho vyplývajícího ve srovnání s budovami s jednoduchou izolací zajištěnou pomocí běžných standartních zasklívacích jednotek.

Dosavadní stav techniky

Dvojitá zasklívací jednotka je vytvořena ze dvou tabulí sklovitého materiálu, takového jako například sklo, ustavených ve vzdálenosti proti sobě pomocí distanční vložky,umístěné obvykle na jejích vnějších okrajích. Distanční vložka, obvykle kovový profil, je pevně přilnuta k tabulím po celé délce jejich čtyř okrajů. Hermeticky utěsněný dutý prostor vytvořený mezi tabulemi je vymezen distanční vložkou. Tento prostor je naplněn suchým plynem, takovým jako je například suchý vzduch. Materiál pohlcující vlhkost, napomáhající udržet plyn v suchém stavu, je obvykle přičleněn k distanční vložce ve styku s těsněným dutým plynovým prostorem. Pro zabráněni jakékoli kondenzace vody ve vnitřním prostoru dvojité zasklívací jednotky během, teplotních změn je nezbytné, aby byl plyn uzavřený uvnitř prostoru udržován v suchém stavu. Jestliže se na vnitřních stěnách tabulí kondenzují vodní páry, bude následkem tohoto stavu snižovaní průhlednosti zasklívací jednotky, čímž bude zároveň ovlivňována i viditelnost skrze tuto jednotku.

Potřebného vodotěsného spoje je dosaženo za pomoci dvou odlišných materiálů. Prvním materiálem, který je vysoce odolný proti propustnosti vody, ale zároveň relativně flexibilní, je materiál v popisu dále obecně označený jako těsnivo a muže jím být například polyizobutylén. Druhým materiálem, který je vysoce adhezivní a zároveň relativně nepoddajný, je materiál v popisu dále obecně označený jako pryskyřice” a může jím být například polysulfid, polyuretanový elastomer nebo silikonový materiál.

Vrstva těsniva je umístěna mezi distanční vložku a každou z tabulí. Pás pryskyřice je umístěn ve styku s těsnivem a rozprostírá se mezi tabulemi mimo distanční vložku. Alternativně jsou pásy pryskyřice umístěny mezi distanční vložkou a každou z tabuli. Za normálních podmínek (tj . v klidu}, pokud je vnitřní tlak, to je tlak uvnitř plynového prostoru, stejný jako vnější tlak, mohou vodní páry proniknout do uzavřeného plynového prostoru dvojité zasklívací jednotky pouze v případě, že mezi vnitřním prostorem dvojité zasklívací jednotky a vnějším okolím cestou přes těsnivo mezi každou z tabulí a distanční vložkou existuje rozdíl parciálních tlaků vodní páry. Bariéru proti průchodu vlhkosti tvoří těsnivo. Protože je flexibilní materiál proti vodě relativně nerozpustný, může vlhkost pronikat pouze s velkými obtíženi a případné drobné množství vody, které za tohoto stavu pronikne, je absorbováno materiálem pohlcujícím vlhkost.

Během ohřevu zasklívací jednotky se vnitřní atmosféra dvojité zasklívací jednotky rozpíná a vnitřní tlak se zvyšuje. Rozdíl mezi vnitřním a vnějším tlakem zapříčiňuje vznik silových napětí působících na tabule, které mají tendenci se jedna od druhé oddělit a podrobují tak jejich vzájemné spojení příčnému namáhání. Pryskyřice se nepatrně protahuje a utěsnění prodělává rovněž obdobné zvětšování objemu. Jestliže je rozpínání objemu těsniva větší než hranice jeho soudržnosti, přestává být těsnivo vhodnou nepropustnou bariérou a voda tak může procházet přes spojení mnohem snadněji. Pryskyřice vodě nepropustnou bariéru nevytváří, jejím úkolem je totiž zajistit pevné spojení dvou tabulí ve vzdálenosti proti sobě s uvnitř umístěnou distanční vložkou.

V evropské patentové přihlášce č. EP-A-053-Í175 (Franz Xaver Bayer Isolierglasfabrik} je popsána násobná zasklívací jednotka zahrnující dvě skleněné tabule umístěné ve vzdálenosti prcci sobě, mezi kterými je plynový prostor vymezený po obvodě vedenou distanční vložkou. Distanční vložka se dotýká tabulí a pak je nepatrně s ohledem na vnitřní povrch přilehlých tabulí zkosena tak, aby přizpůsobila vrstvy butylovéno těsniva umístěného mezi distanční vložkou a každou z tabulí. Takové uspořádání má za cíl vyloučit únik těsniva z jeho polohy do plynového vyskytnou relativní pohyby s Pás adnezivního materiálu je umístěn ve styku s vrstvami těsniva a rozprostírá se mezi distanční vložkou a každou z tabulí. U této popisované zasklívací jednotky je butyíové těsnivo rozmístěno uvnitř prostoru v případě, že se ohledem na distanční vložku velmi úzkého prostoru tak, že vytváří velmi úzkou difuzní mezeru limitující průchod pro vnikání vlhkosti. Takové provedení bohužel znamená, že již malé pohyby skleněných tabulí vzájemně proti sobě a proti distanční vložce mají za následek vysoké procento poměrného prodloužení těsnícího materiálu, u kterého může být takto snadno překročena hranice soudržnosti, čehož výsledkem je selhání utěsnění a následný průnik vlhkosti.

Kromě toho je u popsané zasklívací jednotky tato nevýhoda zvýšena skutečností, že se podstatná část spojovacího adhezního materiálu se rozprostírá mimo distanční vložku. Jakmile tento materiál, který slouží k upevnění skleněných tabulí dohromady oproti distanční vložce, pohyby skleněných tabulí vzhledem k distanční vložce, závisí na jeho celkovém poměrném prodloužení, které bude poměrně vysoké, protože jeho objem je velký. Celkové poměrné prodloužení butylovéno těsniva musí být v absolutní hodnotě stejně vysoké jako u adhezního materiálu a z toho důvodu procento poměrného prodloužení těsniva může mnohem snadněji překročit hranici vlastní soudržnosti, výsledkem čehož je rovněž selhání utěsnění a následný průnik vlhkosti.

Pronikání vody do vnitřního prostoru dvojité zasklívací jednotky podstatně snižuje pravděpodobnou dobu její životnosti a proto je cílem uváděného vynálezu tuto nevýhodu dvojité zasklívací jednotky shora zmíněného typu odstranit.

Podstata vynálezu

S překvapením bylo zjištěno, že tento cíl může být naplněn a ještě dále zvýšena účinnost takové jednotky za předpokladu, Že distanční vložka je vytvořena způsobem podle uváděného vynálezu.

Takto, podle prvního provedení uváděného vynálezu je stanovena násobná zasklívací jednotka zahrnující dvě tabule ze sklovitého materiálu, ustavené ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky, vrstvy těsniva umístěné mezi distanční vložkou a každou z tabulí a pás nebo pásy pryskyřice umístěné ve styku s vrstvami těsniva a rozprostírající se alespoň mezi distanční vložkou a každou z tabulí vyznačující se tím, že alespoň část každé čelní plochy distanční vložky, která je ve styku s těsnivem, se vzhledem k vnitřnímu povrchu přilehlé tabule rozšiřuje ve zkoseném úhlu tak, že vrstva těsniva ve styku s tabulí se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky do oblasti maximální tloušťky; pryskyřice je ve styku s těsnivem v podstatě v oblasti maximální tloušťky; a distanční vložka má profil otevřený do plynového prostoru.

Bylo zjištěno, že takový specifický tvar distanční vložky je příznivý pro zvýšení pravděpodobné doby životnosti zasklívací jednotky a zároveň zvyšuje teplotní izolaci, neboť pro danou úroveň průniku vodní páry je teplotní most vytvořený distanční vložkou na okrajích zasklívací jednotky redukován. Otevřený profil distanční vložky umožňuje vytvoření s flexibilními opěrnými částmi, které jsou přizpůsobené tak, že umožňují deformaci těsniva v případě relativního pohybu mezi tabulemi a distanční vložkou. Rovněž to napomáhá k zachování těsnící funkce a z toho důvodu se dále zvyšuje pravděpodobná doba životnosti panelu. Kromě toho otevřená konstrukce průřezu také zmenšuje teplotní most tvořený přítomností distanční vložky na okrajích panelu, výsledkem čehož je zlepšení tepelné izolace.

Uspořádání těsnění tak, že má oblast minimální tloušťky, vzdálenost mezi distanční vložkou a tabulemi bude v této oblasti minimální a muže být dokonce i menší než je obvykle používaná a muže být menší než 1,0 mm, výhodně ne větší než 0,5 mm a dále výhodnější ne větší než 0.2 mm. Bylo zjištěno, že pro udržení vysoké úrovně těsnění je důležité, aby distanční vložka měla co možná nejtěsnější spojení s tabulemi ze sklovitého materiálu v oblasti minimální tloušťky těsnění, čímž je redukován jakýkoli průchod pro prostup vlhkosti do plynového prostoru.

Menší vzdálenost mezi tabulemi a distanční vložkou v oblasti minimální tloušťky znamená zúžení přístupové cesty, skrze kterou musí vlhkost prostoupit za účelem pronikání do plynového prostoru zasklívací jednotky. Tato skutečnost logicky umožňuje utěsnění vnitřního prostoru jednotky. Výhodně by tato vzdálenost měla být co možná nejmenší a dokonce může být i na nulové hranici. Avšak přímému styku mezi distanční vložkou a tabulemi skla je nejlepší předejít, neboť v případě distanční vložky vytvořené z kovu, vložka způsobuje, obklopena dalšími prvky, nepříznivou tepelnou izolaci.

Dále bylo zjištěno, že je rovněS důležité, aby tloušťka těsniva byla relativně velká a to tak, že procento poměrného prodloužení je ve srovnání s celkovým poměrným prodloužením sníženo a tloušťka by měla být tak velká, aby postačujícím způsobem zajistila účinnou bariéru prostupu vodní páry.

Uspořádání těsnění tak, že oblast maximální tloušťky, která je dokonce i silnější než se obvykle používá, jejíž poměrné prodloužení, jehož příčinou je namáhání teplotními změnami, je menší než by bylo s jinou menší tloušťkou, snižujíce tak riziko možného dosažení hranice soudržnosti. Riziko prostupu vlhkosti skrze toto spojení je tudíž rovněž snížena. Celkovým výsledkem je tedy násobná zasklívací jednotka se zvýšenou pravděpodobnou dobou její Životnosti.Kromě toho může být pro danou pravděpodobnou životnost množství těsniva použité u tohoto spojení snížena, čehož výsledkem je dále úspora výrobních nákladů. Jako vhodná maximální tloušťka těsniva byla zjištěna tloušťka od 1,0 do 2,0 mm.

Pro minimální tloušťku těsniva menší než 0.2 mm, maximální tloušťku těsniva alespoň 1,0 mm, danou typickou hloubku 5,0 mm bude přednostně volen úhel zkosené části každé čelní plochy otevřeného profilu distanční vložky s ohledem na přilehlou tabuli alespoň 9,l³ z oblasti minimální tloušťky, výhodněji alespoň 10°, dále výhodně alespoň 12’, dokonce i 18° a více. Toto zkosení se s výhodou rozprostírá přes alespoň větší část hloubky těsniva {například alespoň 60% hloubky).

Ve skutečnosti bylo zjištěno že, kritická hranice zkosení 9,1°vztažená na shora zjištění nové výhody násobných zasklívacích jednotek nezahrnuje pouze distanční vložky s otevřeným profilem, ale také rovněž distanční vložky s uzavřeným profilem, kde pryskyřice slouží k pevnému spojení každé z tabulí k distanční vložce.

Z toho důvodu je podle druhého provedení uváděného vynálezu stanovena násobná zasklívací jednotka zahrnující dvě tabule ze sklovitého materiálu, ustavené ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor vymezený pomoci po obvodě vedené distanční vložky, vrstvy těsniva umístěné mezi distanční vložkou a každou z tabulí a pás nebo pásy pryskyřice umístěné ve styku s vrstvami těsniva a rozprostírající se alespoň mezi distanční vložkou a každou z tabulí pro vytvoření pevné vazby každé tabule s distanční vložkou vyznačující se tím, že alespoň část každé čelní plochy distanční vložky, která je ve styku s těsnivem, se ve zkoseném úhlu rozšiřuje vzhledem k vnitřnímu povrchu přilehlé tabule tak, že vrstva těsniva ve styku s tabulí se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky pod úhlem zkosení alespoň 9, 1° do oblasti maximální tloušťky a pryskyřice je ve styku s těsnivem v podstatě v oblasti maximální tloušťky.

U tohoto provedení uváděného vynálezu vrstva těsniva ve styku se zkosenou rozšiřující se čelní plochou distanční vložky se s výhodou postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky s úhlem zkosení alespoň 10°, výhodněji alespoň 12°, dokonce i 18³ nebo více do oblasti maximální tloušťky.

Pás pryskyřice je výhodně ve styku s distanční vložkou. Takto je pryskyřice částečně ve styku s těsnivem podél zkosených rozšiřujících se čelních ploch distanční vložky. Pryskyřice se výhodně rozprostírá do hloubky alespoň 2,0 mm vnitřně po celé délce povrchu tabulí ze sklovitého materiálu. Hloubka pryskyřice mimo distanční vložku mezi tabulemi, to je hloubka vsazení distanční vložky v pryskyřici, je výhodně ne větší než 0,2 mm, ještě výhodněji ne větší než 0,1 mm. Toto provedení zabezpečuje zvýhodněni z hlediska množství pryskyřice, které je nutné ve spoji použít. Bylo zjištěno, že pro optimální utěsnění je výhodné, aby minimální tloušťka pryskyřice vyskytující se ve styku s tésnivem byla dostatečně silná pro přenesení takových sil, jako jsou odstupňovaná smyková napětí mezi distanční vložkou a tabulemi ze sklovitého materiálu, bez vzniku trhlin. Jestliže byla v určité dané oblasti pryskyřice porušena, výsledkem tohoto porušení je trhlina a proti dalšímu případnému působení dalších sil působících v této oblasti musí být pryskyřice přizpůsobena a upravena pomocí části pryskyřice, která zůstala neporušená. Rovněž je výhodné, aby se podstatná část z celkového množství pryskyřice nacházela mezi distanční vložkou a tabulemi ze skelného materiálu, které mají mezi sebou co možná nejmenší hloubku mimo distanční vložku tak, aby celkové poměrné prodloužení při působení tažných napětí bylo tak nízké, že by mělo být zároveň nízké i celkové poměrné prodloužení těsniva.

V jednom z provedení uváděného vynálezu část každé čelní plochy distanční vložky ve styku s těsnivem se rozšiřuje v zkoseném úhlu, zatímco zbývající část každé čelní plochy je v podstatě paralelní s vnitřním povrchem přilehlé tabule, čímž je vytvořena rozšířená oblast maximální tloušťky těsniva.

Distanční vložka může být vytvořena z kovu nebo plastického materiálu. Distanční vložka může mít profil ve tvaru dutého lichoběžníku, který je na vnitřní stěně opatřený štěrbinou zabezpečující otevření vnitřního prostoru distanční vložky je do plynového prostoru. Alternativně má distanční vložka profil ve tvaru rozevřeného U. Takový profil může obsahovat dvě zkosené opěrné části vzájemně spojené pomocí základny. Zkosené opěrné části mohou být připojeny k základně deformovatelným způsobem, čímž je umožněna určitá flexibilita průřezového tvaru distanční

ΙΟ vložky, která slouží k přenesení jakýchkoli namáhání, která jsou způsobena narůstáním teploty nebo jinými příčinami.

Pohlcovač vlhkosti může být umístěn uvnitř distanční vložky. Tento materiál pohlcující vlhkost umístěný uvnitř distanční vložky může být souvislý ve tvaru patrony nebo tablety a je vázán nebo upevněn na základnu distanční vložky nebo může být zaveden jako přísada polyizobutylenovéno těsniva, které je vytlačeno přes základnu distanční vložky, v obsahu například 20 % váhy nebo více, . Alternativně nebo dodatečně může materiál pohlcující vlhkost obsahovat i těsnivo, například v obsahu kolem 20 % váhy.

Předložený vynález podle třetího provedení rovněž stanovuje distanční vložku násobné zasklívací jednotky ve tvaru rozevřeného U zahrnující dvě zkosené opěrné části vzájemně spojené pomocí základny a otevřeného profilu, taková, že začleněna do násobné zasklívací jednotky zahrnující dvě tabule ze sklovitého materiálu ustavené ve vzdálenosti proti sobě tato distanční vložka, vedoucí po celém jejich obvodu, vymezuje plynový prostor mezi tabulemi a otevřený profil této distanční vložky je otevřen do tohoto plynového prostoru, přičemž vrstvy těsniva jsou umístěny mezi distanční vložkou a každou z tabulí, pás nebo pásy pryskyřice jsou umístěny ve styku s těmito vrstvami těsniva a rozprostírají se alespoň mezi distanční vložkou a každou z tabulí, alespoň část každé čelní plochy distanční vložky ve styku s tímto těsnivem se ve zkoseném úhlu vzhledem k vnitřnímu povrchu přilehlé tabule rozšiřuje a vrstva těsniva ve styku s ní se rovněž postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky do oblasti maximální tloušťky a pryskyřice je ve styku s tímto těsnivem v podstatě v oblasti maximální tloušťky.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude nyní podrobně popsán pomocí

příkladů	konkrétního	provedení	s odkazem na odpovídající
obrázky,	kde:
Obr. 1	zobrazuje v	částečném	řezu dvojitou zasklívací
j ednotku	podle prvního	provedení	uváděného vynálezu;
Obr. 2	zobrazuje v	částečném	řezu dvojitou zasklívací
j ednotku	podle druhého	provedení	uváděného vynálezu;
Obr. 3	zobrazuje v	částečném	řezu dvojitou zasklívací
j ednotku	podle třetího	provedení	uváděného vynálezu;
Obr. 4	zobrazuje v	částečném	řezu dvojitou zasklívací
j ednotku	podle čzvrtého provedení	. uváděného vynálezu;
Obr. 5	zobrazuje v	částečném	řezu dvojitou zasklívací

jednotku podle pátého provedení uváděného vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

S odvoláním na obr. 1 je zde znázorněna dvojitá zasklívací jednotka zahrnující dvě skleněné tabule 10, 12 umístěné ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor 14, vlezený pomocí po obvodu vedené distanční vložky 16, která je vytvořena z pozinkované oceli o tloušťce 0,4 mm. Průřez distanční vložky 16 má tvar rozšířeného U profilu zahrnujícího dvě zkosené opěrné části 18, 2 0 vzájemně spojené pomocí základny 22. Zkosená opěrná část 18, 20 je deformovatelně spojená se základnou 22, kde spoj opěrných částí 18, 20 a základny 22 je v průřezu částečně zeslaben, naznačeno jako 50, 52, a tím je dosažena flexibilita distanční vložky 16. Průřez distanční vložky 16 je otevřen do plynového prostoru 14. V distanční vložce 16 je umístěna tableta materiálu pohlcujícího vlhkost. Vrstvy polyizobutylénového těsniva jsou umístěny jednotlivě mezi distanční vložkou 16 a každou z tabulí 10, 12 . Použitý polyizobutylénový materiál má prostupnost kolem 0,11 g vody x mm tloušťky na m^: x 24 h x kPa vodní páry. Pás polysulfidové nebo silikonové pryskyřice 30 je umístěn ve styku s těsnivem 26, 28 mezi každou z tabulí 10, 12 a distanční vložkou 16 a mezi tabulemi 10, 12 mimo distanční vložku 1 6. Každá zkosená opěrná část 18, 20 distanční vložky 16, které jsou ve styku s těsnivem 26, 28, se rozšiřuje šikmo v úhlu 19³ vzhledem k vnitřnímu povrchu 32., 3 4 přilehlých tabulí l_0, 12 tak, že vrstvy těsniva 26, 28 ve styku s nimi se následkem toho postupně rozšiřuji z oblasti minimální tloušťky 40 o velikosti kolem 0,1 mm do oblasti maximální tloušťky 42, která je 1,5 mm. Hloubka těsniva 26, 28 je 5 mm a celková hloubka pryskyřice 30 je rovněž 5 mm. Pryskyřice 30 se rozprostírá přes hloubku od 3,5 do 4,0 mm mezi tabulemi a distanční vložkou, její zbytek o velikosti 1,0 až 1,5 mm je umístěn na spodní straně distanční vložky 16 mezi tabulemi 10, 12. Pryskyřice 30 je ve styku s těsnivem 2 5, 28 v oblasti maximální tloušťky 42.

Při použití těsnivo 26, 28 zajišťuje bariéru proti pronikání vodní páry do plynového prostoru 14, zatímco pryskyřice 30 slouží k zajištěni pevného spoje tabulí 10, 12 v jejich vzájemném vztahu. Se vzrůstající teplotou zároveň narůstá tlak plynu v plynovém prostoru 14 nad vnější tlak a tím je vyvíjeno namáhání na tabule 10, 12 skla, které má tendenci je oddělit. Pryskyřice 30 zabraňuje snaze tabulí vzájemně se oddělit, a zároveň se tím nepatrně se roztahuje vlivem tažných namáhání, kterým jsou podrobeny. Těsnivo 26, 28, které je pružným materiálem, se tomuto rozšiřovacímu pohybu přizpůsobuje. Relativně silná těsnící oblast 42 zaručuje, že toto roztahování za normálních podmínek nepřekročí hranici soudržnosti těsniva 26, 28 a tak udržuje bariéru proti vlhkosti nedotčenou přes hloubku postačující efektivně omezit pronikání vodní páry do plynového prostoru 14 na zanedbatelnou hodnotu. Relativně tenká těsnící oblast 4Q umožňuje vzdálenějším koncům zkosené opěrné části 13, 20 distanční vložky 16 umístění těsně k tabulím 10, 12 a tím dále omezuje mezeru pro přístup vlhkosti.

V porovnávacím testu byla použita obvyklá standartní zasklívací jednotka, kde distanční vložka měla vzhledem ke skleněným tabulím strany rovnoběžně s těsnivem o tloušťce 0,5 mm a hloubce 5,0 mm. Bylo změřeno množství vody, které proniklo při rovnovážném stavu do jednotky . Tomuto množství je přisouzen těsnící index 1, přičemž těsnící index je nepřímo úměrný množství vody, která proniká do jednotky, takže vyšší těsnící index představuje menší průnik vody do zasklívací jednotky a tudíž její vyšší pravděpodobnou dobu životnosti. Pak byla přezkoušena zasklívací jednotka v provedení podle obr. 1, u které byl při rovnovážném stavu zjištěn těsnící index 4, který ukazuje zdokonalení oproti obvyklému provedení.

Při teplotě 60° obvyklá standartní zasklívací jednotka vykazovala těsnící index menší než 0,3, zatímco jednotka podle obr. 1 hodnotu indexu v rozmezí 1,0 a 1,5. Při tažném namáhání způsobeným nárůstem intenzity tlaku vnitřního plynového prostoru jednotky je poměrné roztahování butylového těsniva menší než 50% přes 75% celkové hloubky těsniva. Důsledkem toho je, že butylové těsnivo plynule vytváří poměrně účinnou bariéru proti pronikáni vodní páry.

Za předpokladu, že je zasklívací jednotka instalována na čelní straně budovy, že vnější atmosférická teplota je -10° C a že vnitřní teplota budovy je 20° C, je získána pravděpodobná teplota povrchu vnitřní tabule v okrajové zóně blízké distanční vložce. Tato úvaha je založena na finálních prvcích podle metody známé jako SAMSEF. Bylo zjištěno, že porovnáním s obvyklou standartní jednotkou zmíněnou shora, působí zasklívací jednotka v provedení podle obr. 1 jako menší termální most, to znamená, že teplota vnitřní tabule v okrajové zóně blízké distanční vložce je alespoň o l² C vyšší.

Distanční vložka 16 podle provedení zobrazeném na obr. 1 je složena do pravého úhlu při každém rohu jednotky, čímž tvoří rám, který se rozprostírá průběžně podél obvodu skleněných tabulí 10, 12. Účinek tohoto složení spočívá v tom, že opěrné části 18, 20 jsou na úrovni oblasti maximální tloušťky 42 prakticky nedeformovatelné.

Za účelem vytvoření jednotky v provedením zobrazené na obr. 1, pásy polyizobutylénového těsniva přiměřené jsou velikosti rozmístěný na zkosených opěrných částech 18, 20 distanční vložky 16, distanční vložka 16 je umístěna podél okrajové zóny jedné ze skleněných tabulí a druhá skleněná tabule je položena přes pro vytvoření dvojité zasklívací jednotky. Skleněné tabule jsou pak stlačeny dohromady, aby se butylové těsnivo rozmístilo na požadovaný objem mezi těmito skleněnými tabulemi. Pro zamezení možné deformace zkosených opěrných částí distanční vložky 16 během tohoto procesu, může být butylové těsnivo změkčeno zahřátím. Toho může být konkrétně dosaženo ohřevem distanční vložky, například pomocí Jouleova efektu nebo pomocí indukce. Na to je do každého na obvodu vytvořeného prostoru vstříknuta pryskyřice a následně vytvrzena nebo následně vytvrzení.

Jako variace provedení zobrazeného na obr. 1 je základna 22 distanční vložky umístěna v podstatě na úrovni okraje skleněných tabulí, např. 1 mm od něho zevnitř. V tomto případě v podstatě žádná pryskyřice není ve styku se základnou 22 distanční vložky, až na hloubku asi kolem 0, 1 mm.

Příklad 2

S odvoláním na obr. 2 je zde znázorněna dvojitá zasklívací jednotka zahrnující dvě skleněné tabule 10, 12 umístěné ve vzdálenosti proti sobě, mající mezi sebou plynový prostor 14 vymezený pomocí po obvodu vedené distanční vložku 216. Průřez distanční vložky 216 má tvar rozšířeného U profilu zahrnujícího dvě zkosené opěrné části 218, 220 vzájemně spojené základnou 222. Vrstvy těsniva 226, 228 jsou umístěny mezi distanční vložkou 216 a každou z tabulí 10, 12 . Každá vrstva těsniva 22 6, 228 ve styku se zkosenou opěrnou částí 218, 220 distanční vložky 216 se jednotlivě postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky 240 do oblasti maximální tloušťky 242. Každá zkosená opěrná část 218, 220 obsahuje vzdálenější část a, která je vzhledem, k vnitřnímu povrchu 232, 234 přilehlých tabuli 10, 12 zkosena pod úhlem 22°a bližší část b, která je rovněž s ohledem na vnitřní povrch 232, 234 přilehlých tabulí 10, 12 zkosena, avšak pod menším úhlem 14°. Pás pryskyřice 230 je situován ve styku s těsnivem 226, 228 mezi tabulemi 10, 12 až na distanční vložku 216 a je ve styku s těsnivem 226, 228 v oblasti maximální tloušťky 242 Celková hloubka pryskyřice 230 je 5 mm, ze které v rozmezí od 3,5 do 4,0 mm leží mezi tabulemi 10, 12 a distanční vložkou 216, zatímco zbytek v rozmezí od 1,0 do 1,5 mm se nachází na spodní straně distanční vložky 216 mezi tabulemi 10, 12.

Distanční vložka 216 má průřez, otevřený do plynového prostoru 14, který umožňuje uložení pohlcovače vlhkosti (na obr.' nezobrazený). Rovněž těsnivo 226, 228 může obsahovat materiál pohlcující vlhkost v účinné úrovni, například objemově 20% váhy.

Jako varianta provedení zobrazeného na obr. 2 je základna 222 distanční vložky umístěna v podstatě na úrovni okraje skleněných tabulí, např. 1 mm od něho zevnitř. V tomto případě v podstatě žádná pryskyřice není ve styku s základnou 222 distanční vložky, až na hloubku asi kolem 0,1 mm. Oblast maximální tloušťky 242 těsniva může být pak situována na úrovni spoje mezi vzdálenější částí a a bližší částí b, to je v bodě, kde se mění jejich úhel sklonu.

Příklad 3

S odvoláním na obr. 3 je zde znázorněna dvojitá zasklívací jednotka zahrnující dvě skleněné tabule 10, 12 umístěné ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor ,14., vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky 316. Průřez distanční vložky 316 má tvar rozšířeného U” profilu zahrnujícího dvě zkosené opěrné části 318, 320 vzájemně spojené pomocí základny 322. Vrstvy těsniva 326, 328 jsou umístěny mezi distanční vložkou 316 a každou z tabulí 10, 12. Každá vrstva těsniva 326, 328 ve styku se zkosenou opěrnou částí 318, 320 distanční vložky 316 se jednotlivě postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky 340 do oblasti maximální tloušťky 342. Každá zkosená opěrná část 318, 320 zahrnuje vzdálenější část a, která je vzhledem k vnitřnímu povrchu 332, 334 přilehlých tabulí 10, 12 zkosena pod úhlem 22° a bližší část b, která probíhá v podstatě rovnoběžně k vnitřnímu povrchu 332, 334 přilehlých tabulí 10, 12, čímž vytváří rozšířenou oblast maximální tloušťky 342 těsniva 326, 328. Pás pryskyřice 330 je situován ve styku s těsnivem 326, 328 mezi tabulemi 10, 12 až na distanční vložku 316 a je ve styku s těsnivem 326, 323 v oblasti maximální tloušťky 342. Celková hloubka pryskyřice 330 je 5 mm, ze které v rozmezí od 3,5 do 4,0 mm leží mezi tabulemi 10, 12 a distanční vložkou 316, zatímco zbytek v rozmezí od 1,0 do 1,5 mm se nachází na spodní straně distanční vložky 316 mezi tabulemi 10, .12.. Distanční vložka

316 má průřez otevřený do plynového prostoru 14, který umožňuje uložení pohlcovače vlhkosti (na obr. nezobrazený) .

Jako varianta provedení zobrazeného na obr. 3 je základna 322 distanční vložky 316 umístěna v podstatě na úrovni okraje skleněných tabulí, např. 1 mm od něho zevnitř. V tomto případě v podstatě Žádná pryskyřice není ve styku s základnou 322 distanční vložky, až na hloubku asi kolem 0,1 mm. Oblast maximální tloušťky 342 těsniva může být pak situována na úrovni spoje mezi vzdálenější částí a a bližší částí b, to je v bodě, kde je změna úhlu nulová.

Přiklad 4

S odvoláním na obr. 4 je zde znázorněna dvojitá zasklívací jednotka zahrnující dvě skleněné tabule 10, 12 umístěné ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor 14 vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky 416. Průřez distanční vložky 416 má tvar dutého lichoběžníku. Distanční vložka 416 je dutá a tento dutý vnitřní prostor distanční vložky 416 je otevřený do plynového prostoru pomocí štěrbiny 446. Vrstvy těsniva 426, 428 jsou umístěny mezi čelními plochami 418, 420 distanční vložky 416 zkosenými pod úhlem 19° vzhledem k přilehlým tabulím 10, 12 . Vrstva těsniva 426, 428 ve styku s distanční vložkou 416 se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky 440 do oblasti maximální tloušťky 442. Pás pryskyřice 430 je situován ve styku s těsnivem 426, 428 mezi tabulemi 10, 12 mimo distanční vložku 416, pryskyřice 430 je ve styku s těsnivem 426, 428 v oblasti maximální tloušťky 442. Pohicovač vlhkosti 424 je situován v dutém vnitřku distanční vložky 416.

Variací provedení zobrazeném na obr. 4 je takové provedení, ve kterém může být oblast maximální tloušťky 442 situována do střední oblasti čelních ploch 418, 420 distanční vložky 416, ve kterém v podstatě žádná pryskyřice není ve styku se spodní stranou distanční vložky 416.

Další variací provedení zobrazeném na obr. 4 je takové provedeni, ve kterém je dutý prostor lichoběžníkového profilu distanční vložky 416 je uzavřen a štěrbiny 446 jsou nahrazeny řadou od sebe oddělených otvorů postačujících k zajištění spojení mezi plynovým prostorem 14 a pohlcovačem vlhkosti umístěným v dutém prostoru distanční vložky.

Příklad 5

S odvoláním na obr. 5 je zde znázorněna dvojitá zasklívací jednotka zahrnující dvě skleněné tabule 10, 12 umístěné ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor 14, vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky 516 vytvořené ze slitiny Al/Zn o tloušťce 0.3 mm. Průřez distanční vložky 516 má tvar rozšířeného U profilu zahrnujícího dvě zkosené opěrné části 518, 520 vzájemně spojené pomocí základny 522, která je v podstatě na téže úrovni jako okraj tabulí 10, 12. V tomto provedení opěrné části 518, 520 jsou poněkud delší než opěrné části 18, 20 u provedení podle obr. 1. Průřez distanční vložky 516 je otevřen do plynového prostoru 14. Vrstvy polyizobutylenového těsniva 526, 528 jsou umístěny jednotlivě mezi distanční vložkou 516 a každou z tabulí 10, 12.. Dva pásy polysulfidové nebo silikonové pryskyřice 530a, 530b jsou 'umístěny ve styku s těsnivem 526, 528 mezi každou z tabulí 10, 12 a distanční vložkou 516, ale v tomto provedení v podstatě ne mimo distanční vložku 516. Opěrné části 518, 520 distanční vložky 516, které jsou ve styku s těsnivem 526, 528, jsou zkosené vzhledem k vnitřnímu povrchu 532, 534 přilehlých tabulí 10, 12 tak, že vrstvy těsniva 526, 528 ve styku s nimi se postupně rozšiřují z oblasti minimální tloušťky 540 o velikosti asi 0,1 mm do oblasti maximální tloušťky 542 o velikosti 1,75 mm. Úhel sevřený opěrnými částmi 518, 520 distanční vložky 516 s tabulemi 10, 12 je asi 19°. Hloubka těsniva 526, 523 j e 5 mm a hloubka pryskyřice 530a, 530b je

- 2U také 5 mm. Pryskyřice 530 je ve styku s těsnivem 526, 528 v oblasti maximální tloušťky 542.

Při použití těsnivo 526, 528 zajistí bariéru proti pronikání vodní páry do plynového prostoru 14, zatímco pryskyřice 530 slouží k udržení spojení tabulí 10, 12 v jejich vzájemném vztahu, připevněním tabule 10 k opěrné části 518 distanční vložky 516 a tabule 12 k opěrné části 520 téže vložky. Porovnáním s provedením zobrazeným na obr. .1/ provedení podle obr. 5 využívá menší množství pryskyřice bez ztráty odporu proti pronikání vodní páry a zajištění pevného vzájemného spojení tabulí skla. V tomto provedení, kdy tabule jsou vystaveny síle, která má tendenci je od sebe oddělit, je všechna pryskyřice vystavena příčnému namáhání přes její omezenou tloušťku ve srovnání s pryskyřicí, která se rozprostírá mimo distanční vložku 16 u provedení podle obr. laje proto namáhána v menší rozsahu.

Variantou tohoto provedení je takové provedení, kde maximální tloušťka těsniva 342 může být 1 mm a úhel zkosení vytvořený opěrnými částmi 518, 520 distanční vložky 516 vzhledem k vnitřní ploše přilehlých skleněných tabulí 10, 12 může být asi 12°.

Dvě zasklívací jednotky podle uváděného vynálezu byly testovány dvěma zkušebními režimy. První režim odpovídal Evropské normě CEN/TC 129/WG4/EC/N 1 E z února 1993, při kterém zasklívací jednotka recykluje mezi -18 °C a 53 °C po 56 cyklů po dobu přes 12 hod s následujícím stabilizovaným stavem při relativní vlhkosti 95% po dobu 1176 hod. Druhý režim je modifikací prvního CEN režimu, kdy recyklace se provádí mezi -18 °C a 53 °C po 28 cyklů po dobu přes 12 hod s následujícím stabilizovaným stavem při relativní vlhkosti

95¾ . po dobu 583 hod. Zasklívací jednotky měli skleněné tabule 10, 12 4 mm silné s plynovým prostorem 14 o tloušťce 12 mm. Zasklívací jednotky se od běžných standartních jednotek lišily modulem pružnosti použité pryskyřice, přičemž tento modul pružnosti je měřen v tahu při teplotě 20 °C při 12,5% relativním prodloužení. Tvarové uspořádání jednotek bylo popsáno ve spojení s obr. 5 až na to, že zahrnuje rovněž tabletu materiálu pohlcujícího vlhkost, která je naznačena na obr. 1 a označená jako 24.

U první jednotky byla použita pryskyřice DC 362 {dvoukomponentnl silikonová pryskyřice prodávaná firmou DOW CORNING) s modulem pružnosti 1,96 MPa (Ξ - 20 kg/cm²) . Měřená prostupnost vody byla 0,072 g vody pro dvojitou zasklívací jednotku za podmínek prvního testovacího režimu a 0,032 g vody za podmínek modifikovaného režimu. Za stejných podmínek vykázala obvyklá standartní zasklívací jednotka propustnost 0,3 g vody u dvojitého zasklení za podmínek modifikovaného testovacího režimu. Při nahrazení distanční vložky ze slitiny Al/Zn distanční vložkou z pozinkované oceli o tloušťce 0,4 mm byla zjištěna podle prvního testovacího režimu propustnost 0, 1 g vody na jednotku.

U další jednotky byla použita pryskyřice POLYREN 200 (dvou složková polyuretanová pryskyřice prodávaná firmou European Chemical Industry ECI) s modulem pružnosti 4,41 MPa (E = 45 kg/cm²) . Naměřená prostupnost byla 0,024 g vody pro dvojitou zasklívací jednotku za podmínek prvního testovacího režimu a 0,013 g vody za podmínek režimu modifikovaného. Za stejných podmínek vykázala obvyklá zasklívací jednotka propustnost 0,1 g vody při dvojitém zasklení při testování podle modifikovaného testovacího režimu.Při nahrazení distanční vložky ze slitiny Al/Zn distanční vložkou z pozinkované oceli o tloušťce 0,4 mm byla zjištěna podle prvního testovacího režimu propustnost 0,044 g vody na jednotku a 0,07 g vody po dvou kompletních testovacích cyklech tohoto režimu. Za stejných podmínek vykázala obvyklá dvojitá zasklívací jednotka s distanční vložkou z pozinkované oceli o tloušťce 0,5 mm propustnost 0,3 g vody po jednom úplném testovacím cyklu podle režimu CEN a 1,2 g vody po dvou kompletních cyklech.

Ve variantě provedení podle obr. 5 může být distanční vložka vybavena trvalým obalem, který slouží k udržení materiálu pohlcujícího vlhkost v dutém vnitřku distanční vložky. Tento obal může být jako takový flexibilní, například pomocí začleněných podélných přehybů, aby se předešlo podstatnému omezení flexibility opěrných částí 513, 520.

U další varianty provedení zobrazené na obr. 5 mohou být krajní okraje opěrných částí 513, 520 opatřeny podélnými přehyby směrem ven v hloubce asi 0,1 až 0,2 mm. Toto provedení zabezpečí dostatečnou tuhost rámu tvořeného distanční vložkou, která usnadní manipulaci během konstrukce dvojité zasklívací jednotky. Tyto okrajové přehyby obsadí zónu, ve které je tloušťka těsniva 526, 528 velmi úzká, takže v této oblasti neexistuje v podstatě žádný odpor proti vstupu vlhkosti.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY ! ^C!· '^C i ___ i

¹ i ϊ ;; ř

1. Násobné zasklívací jednotka zahrnující dvě tabule¹? ze sklovitého materiálu, ustavené ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky, vrstvy těsniva umístěné mezi distanční vložkou a každou z tabulí a pás nebo pásy pryskyřice umístěné ve styku s vrstvami těsniva a rozprostírající se alespoň mezi distanční vložkou a každou z tabulí, vyznačující ss tím, že alespoň část každé čelní plochy distanční vložky, která je ve styku s těsnivem, se vzhledem k vnitřnímu povrchu přilehlé tabule rozšiřuje ve zkoseném úhlu tak, že vrstva těsniva ve styku s tabulí se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky do oblasti maximální tloušťky; pryskyřice je ve styku s těsnivem v podstatě v oblasti maximální tloušťky; a distanční vložka má profil otevřený do plynového prostoru.
2. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 1, vyznačující se tím, že část každé čelní plochy distanční vložky ve styku s těsnivem se rozšiřuje v zkoseném úhlu, zatímco zbývající část každé čelní plochy je s vnitřním povrchem přilehlé tabule v podstatě paralelní, a tím je vytvořena rozšířená oblast maximální tloušťky těsniva.
3. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že průřez distanční vložky má tvar dutého lichoběžníku.

25 pryskyřice mezi tabulemi mimo distanční vložku, není větší než 0,2 mm.

12. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 11, vyznačující se tím, že hloubka pryskyřice mezi tabulemi mimo distanční vložku není větší než 0,1 mm.

13. Násobná zasklxvacx jednotka podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že úhel zkosení zkosené části každé čelní plochy distanční vložky s ohledem na k ní přilehlou tabuli je alespoň 9,1°.

14. Násobná zasklívací jednotka podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že těsnivo obsahuje materiál pohlcující vlhkost.

15. Násobná zasklívací jednotka zahrnující dvě tabule ze sklovitého materiálu, ustavené ve vzdálenosti proti sobě, mezi kterými je plynový prostor vymezený pomocí po obvodě vedené distanční vložky, vrstvy těsniva umístěné mezi distanční vložkou a každou z tabulí a pás nebo pásy pryskyřice umístěné ve styku s vrstvami těsniva a rozprostírající se alespoň mezi distanční vložkou a každou z tabulí pro vytvoření pevné vazby každé tabule s distanční vložkou, vyznačující se tím, že alespoň část každé čelní plochy distanční vložky, která je ve styku s těsnivem, se ve zkoseném úhlu rozšiřuje vzhledem k vnitřnímu povrchu přilehlé tabule tak, že vrstva těsniva ve styku s tabulí se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky pod úhlem zkosení alespoň 9, 1° do oblasti maximální tloušťky a pryskyřice je ve styku s těsnivem v podstatě v oblasti maximální tloušťky.

16. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 15, vyznačující se tím, že v distanční vložce je umístěn pohlcovač vlhkosti.

17. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že tloušťka těsniva v oblasti minimální tloušťky není větší než 0,5 mm, výhodně není větší než 0,2 mm.

18. Násobná zasklívací jednotka podle kteréhokoli z nároků 15 až 17, vyznačující se tím, že pryskyřice se rozprostírá alespoň 2,0 mm vnitřně po celé, délce povrchu tabulí ze sklovitého materiálu.

19. Násobná zasklívací jednotka podle kteréhokoli z nároků 15 až 18, vyznačující se tím, že hloubka pryskyřice mezi tabulemi mimo distanční vložku není větší než 0,1 mm.

20. Násobná zasklívací jednotka podle kteréhokoli z nároků 15 až 19, vyznačující se tím, že vrstva těsniva ve styku s rozšiřující se zkosenou částí čelní plochy distanční vložky se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky pod úhlem zkosení alespoň 10°do oblasti maximální tloušťky.

21. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 20, vyznačující se tím, že vrstva těsniva ve styku s rozšiřující se zkosenou částí čelní plochy distanční vložky se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky pod úhlem zkosení alespoň 12° do oblasti maximální tloušťky.

22. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 21, vyznačující se tím, že vrstva těsniva ve styku s rozšiřující se zkosenou částí čelní plochy distanční vložky se postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky pod úhlem zkosení alespoň 18° do oblasti maximální tloušťky.

23. Distanční vložka násobné zasklívací jednotky, ve tvaru rozevřeného U zahrnující dvě zkosené opěrné části vzájemně spojené pomocí základny a otevřeného profilu, taková, že začleněna do násobné zasklívací jednotky zahrnující dvě tabule ze sklovitého materiálu ustavené ve vzdálenosti proti sobě tato distanční vložka, vedoucí po celém jejich obvodu, vymezuje plynový prostor mezi tabulemi a otevřený profil této distanční vložky je otevřen do tohoto plynového prostoru, přičemž vrstvy, těsniva jsou umístěny mezi distanční vložkou a každou z tabulí, pás nebo pásy pryskyřice jsou umístěny ve styku s těmito vrstvami těsniva a rozprostírají se alespoň mezi distanční vložkou a každou z tabulí, alespoň část každé čelní plochy distanční vložky ve styku s tímto těsnivem se ve zkoseném úhlu vzhledem k vnitřnímu povrchu přilehlé tabule rozšiřuje a vrstva těsniva ve styku s ní se rovněž postupně rozšiřuje z oblasti minimální tloušťky do oblasti maximální tloušťky a pryskyřice je ve styku s tímto těsnivem v podstatě v oblasti maximální tloušťky. 16. Násobná zasklívací jednotka podle nároku 15, vyznačující se tím, že materiál pohlcující vlhkost je umístěn uvnitř distanční vložky; tloušťka těsniva v oblasti minimální tloušťky není větší než 0,2 mm; pryskyřice se rozprostírá do hloubky alespoň 2,0 mm vnitřně po celé délce povrchu tabulí ze sklovitého materiálu; a hloubka pryskyřice mezi tabulemi mimo distanční vložku není větší než 0,1 mm.