CZ129094A3

CZ129094A3 - Specific edible modifiers of taste

Info

Publication number: CZ129094A3
Application number: CZ941290A
Authority: CZ
Inventors: Robert J M D Kurtz; William D Fuller
Original assignee: Bioresearch
Priority date: 1991-11-27
Filing date: 1992-11-24
Publication date: 1995-12-13
Also published as: SK62094A3; HUT68764A; AU675778B2; AU3225093A; JPH07504810A; FI942463A0; CA2117284A1; NO941972D0; BG98818A; NO941972L; WO1993010677A1; HU9401598D0; EP0661932A1; EP0661932A4; FI942463A

Description

(57) Stravitelné sloučeniny, které jsou v podstaté bez chuti a o kterých bylo shledáno, že jsou účinné pro snižování nebo eliminací nežádoucích chutí pro poživatiny.

b

Specifické poživatelné modifikátory chuti ' ~ j

Tato přihláška je continuation in part US patentové přihlášky pořadové číslo 07/977,207, podané 27, listopadu 1991, která je opět continuation in part US patentové přihlášky pořadové číslo 07/531,388, podané 1. června 1990. Oblast techniky

Vynález se obecně týká sloučenin modifikujících chuť. Blíže se týká pochutin, tak jak se tento termín používá zde a níže, které snižují nebo eliminují nežádoucí chuti. Dosavadní stav techniky

Je známo mnoho sloučenin, které jsou slané, ale mají problémy spojené s jejich použitím jako náhražky soli. Chlorid draselný má vyslovenou silnou hořkou nežádoucí chuť, tak jak se tento termín používá zde a níže, a chlorid amonný má, alespoň jak to pociťují někteří lidé, rybí chuť s ním spojenou. chlorid litný, ačkoliv je to trochu lépe chutnající súl, je vysoce, jedovatý. V současné době neexistuje univerzálně vyhovující slaně chutnající náhražka sodného iontu.

Žádoucnost snížení příjmu sodného iontu lidmi je dobře dokumentována. Nadměrný příjem sodného iontu byl spojen s vysokým krevním tlakem a předčasnými infarkty. Tento problém byl sledován v uplynulých dvou desetiletích četnými výzkumníky rozmanitými cestami.

Snížení příjmu sodného iontu se nyní dosahuje kombinací abstinence a nebo náhradou chloridem draselným za chlorid sodný a nebo mícháním chloridu sodného s plnivy, takže se na poživatině, jak je tento termín definován zde a níže, pouzí2 vá méně chloridu sodného, ačkoliv objem přidaný k poživatině je stejný. Navíc je známo, že u materiálů, které jsou na povrchu pokryty solí, jako například bramborové lupínky, menší velikost částic chloridu sodného vede k vnímání slanější chuti a tedy je třeba přidat méně soli, aby se dosáhla stejná úroveň vnímání soli.

Na trhu je dnes řada produktů, které používají chlorid draselný jako solicí činidlo. Všechny tyto náhražky soli spočívají na jiných ingrediencích, které se míchají s chloridem draselným, aby maskovaly vysloveně silnou hořkou nežádoucí chuť, tak jak se tento termín používá zde a níže, chloridu draselného. Tyto vysoce chuťově aktivní ingredience se skládají z takových věcí jako cibule, česnek, paprika, červený pepř, prásek čili a mnohá jiná koření. Žádná z těchto směsí nebo samotný chlorid draselný nenalezly široce rozšířené přijetí, pravděpodobně protože hořká chuť chloridu draselného je stále patrná.

Mimo snížení příjmu sodného iontu náhradou chloridu sodného chloridem draselným existují četné jiné příklady sloučenin obsahujících sodné ionty používaných potravinářským průmyslem, které by mohly mít prospěch z náhrady sodného iontu iontem draselným, pokud by se odstranila hořká chuť chloridu draselného. Například sodná pečicí soda nebo pečicí prášek by se mohly nahradit draselnou pečicí sodou nebo pečicím práškem v produktech vyžadujících kypřiči činidla. Několik dalších příkladů náhražek, které by se mohly dělat, jsou:

A. monoglutamát draselný místo monoglutamátu sodného při kořenění a

B. dusičnan či dusitan draselný místo odpovídajícího dusičnanu či dusitanu sodného při konzervovadlech a

C. benzoát, síran nebo siřícítan draselný místo odpovídajících sodných solí v konzervovadlech by byly rovněž vysoce Žádoucí.

Navíc četné poživatiny, tak jak se tento termín definuje zde a níže, které jsou dnes na trhu, mají přirozenou hořkou chuť anebo nežádoucí chuť, tak jak se tyto termíny používají zde a níže. Mnohé z těchto materiálů mají hořkou chuť nebo pachuť, částečně maskovanou přísadami, jako jsou chuťové přísady podobné zmíněným výěe. Mnohé z těchto materiálů jsou stále ještě hořké, nebo stále ještě mají pachuť a mohly mít prospěch z pochutiny, tak jak se tento termín používá zde a níže, s nimi smíchané nebo požívané, která by snížila nebo eliminovala nežádoucí chuti, tak jak se tento termín používá zde a níže. Takové poživatiny, jako například farmaceutika, antibiotika, léky proti bolestí, aspirin, kodein, ibuprofen, acetaminofen, kofein a hořká čokoláda a sladidla, tak jak se tento termín používá zde a níže, mohou mít své nežádoucí chuti, tak jak se tento termín používá zde a níže, snížené nebo eliminované, a svou poživatelnost zvýšenou použitím pochutiny, tak jak se tento termín používá zde a níže. Obecně každá poživatina, která má přirozenou nežádoucí chuť, tak jak se tento termín používán zde a níže, by se měla stát poživatelnější přidáním vhodné pochutiny, tak jak se tento termín používán níže.

Podstata vynálezu

Rozdíly vnímání chuti mezi jednotlivci se zdají být běžné. Existuje víc chutí než jsou jen základní nebo pravé chuti, sladká, kyselá, hořká, umami a slaná. Několik příkladů těchto jiných chutí jsou alkalická, svíravá, ostrá, suchá, chladná, pálivá, nakyslá, peprná, kořená anebo kovová .

Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, nežádoucí chuti znamenají jakoukoliv chuť, která je sladká, kyselá, hořká, alkalická, svíravá, ostrá, suchá, chladná, pálivá, nakyslá, peprná, kořená anebo kovová. Takové nežádoucí chuti by měly zahrnovat všechny chuti, pokud takové chuti jsou nechtěné a zahrnují všelijaké pachuti, pokud takové pachuti jsou nechtěné.

Může existovat víc než jedno vnímání jedné chuti, ať již taková chuť je pravá nebo je to jiná chuť. Existuje řada různých hořkých chutí, které mohou poznat někteří jedinci. To lze demonstrovat následovně:

Některé pochutiny, které snižují nebo eliminují pachuť:

1. například kofeinu, mohou mít malý nebo žádný vliv na nějaké léčivo anebo na pachuť KCl, nebo

2. například methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)) může mít malý nebo žádný vliv na pachuť jiného vysoce účinného sladidla, jako je sacharin.

Některé specifické příklady takových účinků jsou:

A. L-aspartyl-L-fenylalanin bude mít podstatný vliv na pachuť methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)), zatím co má menší vliv na pachuť sacharinu,

B. Taurin má podstatný vliv na pachuť sacharinu, zatím co má menší nebo žádný vliv na pachuť methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)).

C. Pálivá pachuť spojená s některými likéry může být podstatně odstraněna použitím 2,4-díhydroxyben2oátu, zatím co L-aspartyl-L-fenylalanin a taurin mají mnohem menší či žádný účinek.

Specifičtější příklady jsou uvedeny v následující tabulce. Koncentrace nutné k dosažení těchto účinků závisí na specifické pochutině a materiálu a mění se široce od příkladu k příkladu v tabulce. Účinky shrnuté v tabulce poukazují dále na existenci různých hořkých chutí. Tak je ilustrováno, že L-aspartyl-L-fenylalanin blokuje hořkou chuť KC1, ale má malý vliv na hořkost kofeinu. Naopak, N-(p-kyanofenyl karbomoyl)-aminomethansulfonová kyselina snižuje hořkou chuť kofeinu, ale není účinná proti hořké chuti KC1. Přijatelný závěr je, že na vnímání hořké chuti se podílí oddělené receptory a nebo nezávislá místa na jednom či více receptorech.

	Snížení chuti spojené s
Specifický materiál	KC1	sacharóza	kofein
AP*	ANO	NE	NE
Taurin	ANO	NE	NE
K-2,4-DHB **	ANO	NE	NE

N-CN-S-ASP-PHE ***	ANO	NE	ANO
N-NO -S-ASP-PHE * **** ^{* * *}	ANO	NE	ANO
Laktisol *****	ANO	ANO	ANO
N-CN-S-U-SO	NE	ANO	ANO

kde:

* L-aspartyl-L-fenylalanin ** 2,4-dihydroxybenzoát draselný *** N-(p-kyanofenylkarbomoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin **** N-(p-nitrofenylkarbomoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin ***** 2-(4-methoxyfenoxy)propíonová kyselina ****** N-(p-kyanofenylkarbomoyl)-aminomethansulfonová kyselina

Každému odborníkovi bude jasné, že shora uvedená tabulka nezahrnuje vše, jak pochutiny, tak ani chuti.

Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, chuť znamená jakoukoliv chuť, která je slaná, hořká, sladká, kyselá, alkalická, umami, svíravá, ostrá, suchá, chladná, horká, pálivá, nakyslá, peprná, kořená anebo kovová. Takové chuti by měly zahrnovat všechny chuti jakož i pachuti. Opět výčet není vyčerpávající, jak by poznal odborník. Tak, jak se používá zde poživatina znamená jakýkoliv poživatelný materiál. Poživatiny mají zahrnovat, ale nemají na ně být omezeny, materiály požívané lidmi, jinými savci, rybami, ptáky a jinými zvířaty.

Termín podstatně bez chuti tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, znamená sloučeninu, která nemá podstatně žádnou chuť hned po požití na úrovních, které jsou vhodné pro pochutinu. Případná pachuť není do definice zahrnuta.

Termín sladidlo tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, znamená každý materiál, který dává sladký vjem, včetně, ale ne omezeně:

A. monosacharidy, včetně, ale ne omezeně, aldóz a ketóz počínaje triózami, včetně, ale ne omezené, glukózy, galaktózy a fruktózy,

B. sloučenin genericky známých jako cukry, které zahrnují, ale ne omezeně, mono-, di- a oligosacharidy, včetně, ale ne omezeně, sacharózy, maltózy, laktózy atd.,

C. sladké alkoholy, které zahrnují, ale ne omezeně, sorbitol, manitol, glycerol,

D. karbohydráty a sacharidy, které zahrnují, ale ne omezeně, polydextrózu a maltodextrin,

E. vysoce intenzivní sladidla.

Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, termín vysoce intenzivní sladidlo zahrnuje, ale ne omezeně:

methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame(R)) a jiné příbuzné dipeptidická sladidla, sacharin, L-asparty1-D-alanin-N-(2,2,4,4-tetramethylthiatan-3-yl)amid (Alitame(R)), l,6-dichlor-i,6-dideoxy-fi-D-fruktofuranoyl-4chlor-4-deoxy-a-D-galaktopyranosid (Sucralose(R)), 6-methyll,2,3-oxathiazin-4(3H)-on 2,2-dioxid (Acesulfame(R)), draselnou sul 6-methyl-l,2,3-oxathiazin-4(3H)-on 2,2-dioxidu (Acesulfame-K(R)), cyklohexylsulfamovou kyselinu (Cyclamate (R)) , Ν-(1-aspartyl)-N'(2,2,5,5-tetramethylcyklopentanoy1)1,1-diarainoethan, sladidla třídy guanodinium, sladidla třídy dihydrochalkon, steviosid, mirakulin, thaumatin a jejich fyziologicky přijatelné soli.

Mnoho dalších sladidel je popsáno v následujících publikacích, které jsou sem zahrnuty tímto odkazem:

1. Walters, D. Ε. , Orthoefer, F. T. a Du Bois, G. E. (Eds.) Sweeteners Discovery, and Molecular Design, and Chemoreception ACS Symposium Series 450, American Chemical Society, Washington, DC, 1991,

2. Greenby, Τ. H. Progress in Sweeteners Elsevier Applied Science Series, Elsevier Science Publishing, London and New York, 1989.

Autoři si jsou vědomi, že tento seznam nebo jakýkoliv jiný seznam není a nemůže být vše zahrnující.

Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, termín nízko intenzivní sladidlo se míní každé sladidlo s výjimkou vysoce intenzivních sladidel.

Termín maskovací činidlo tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, znamená každou poživatinu s příchutí, která se používá k zakrytí anebo překrytí anebo k zatemnění nežádoucí chuti. Dva příklady poživatin, které se obecně používají jako maskovací činidla jsou sladidla a koření jako cibule, česnek, paprika, červený pepř, prášek čili atd. .

Termíny nízkokalorická poživatina nebo nízkokalorická formulace tak, jak se používají zde a přiložených nárocích, znamenají každou poživatinu ve které byla poživatina úmyslně formulována pro nízkokalorický trh. Typickým výsledkem je to,že víc jak dvacet pět procent (přes 25 %) kalorií se odstranilo z řečené poživatiny, které by byly přítomné v obvyklé nenízkokalorické formulaci.

Termín pochutina tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, znamená poživatinu s výjimkou:

l. Třídy sloučenin ukázaných v následujícím vzorci

Η H kde X znamená H, CHO, CN, CO^-^alkyl, COC^C^lkyl, CONH^, Br, Cl, F, J nebo N0₂, či jejich fyziologicky přijatelné soli a pak se použije jen v případě organických hořčin a

2. L-glutamyl-L-glutamovou kyselinu (nebo její soli), které, pokud jsou smíchány nebo požívány spolu s jinými poživatinami, kdy řečená poživatina má nežádoucí chuť, budou eliminovat nebo podstatně snižovat řečenou nežádoucí chuť, aniž by zavedly svou vlastní chuť na řečené úrovni použití.

Pochutiny mohou rovněž být solné pochutiny. Pochutiny mají tu vlastnost, že budou blokovat nežádoucí chuť, například hořkou, anebo v některých případech současně jinou nežádoucí chuť. Specifická pochutina může mít svou vlastní zvláštní chuť, avšak její schopnost blokovat nežádoucí chuť se dosahuje při koncentraci nižší, než je ta, při které je její vlastní zvláštní chuť postřehnutelná. Pochutiny mohou odhalovat chuti nebo pachuti, které byly přítomné v poživatině před přidáním pochutiny. Pochutina nezavede žádnou svou vlastní podstatnou chuť nebo pachuť. Tato vlastnost odlišuje pochutiny od maskovacích činidel. Například, aby se určilo, zda pochutina blokuje hořkost, lze ji přidat k roztoku hořkého materiálu, jako je KC1. Pokud materiál je pochutina, bude blokovat nebo podstatné snižovat nežádoucí chuť KCl, před tím, než zavede svou významnou vlastní chuť. Rozumí se, že pochutina může mít schopnost blokovat jednu nežádoucí chuť účinněji než jinou nežádoucí chuť. Některé pochutiny mohou blokovat účinně pouze jednu nežádoucí chuť. Daná pochutina může blokovat vnímání hořkosti na úrovni 10-20 ppm, ale vyžadovat 1000-10000 ppm, aby účinně blokovala jinou nežádoucí chuť anebo chuti nebo nemusí blokovat jinou nežádoucí chuť anebo chuti při jakékoliv koncentraci. Tato relativní účinnost nebo vůbec neschopnost blokovat jisté chuti se bude měnit od pochutiny k pochutině anebo s koncentrací stejné pochutiny. Některé specifické pochutiny mohou blokovat chuti, které nejsou nežádoucí při určitých specifických aplikacích, jako je sladkost. Některé pochutiny, pokud jsou přidány k poživatině, mohou zvyšovat vnímání jiné chuti, například úroveň slanosti poživatiny. Blokování nežádoucí chuti může v některých případech umožnit zvýšený pocit jiné chuti. V tomto zvláštním případě zvýšený pocit slanosti, který se vnímá při přidání pochutiny, dovoluje pochutině působit jako zesilovač slanosti.

Termín slaná pochutina tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, znamená pochutinu, která je sama slaná, nebo se kombinuje s jinou slanou poživatinou, a když je smíchána nebo požívána spolu s poživatinou, která má nežádoucí chuť, bude eliminovat nebo snižovat vnímanou nežádoucí chuť řečené poživatiny. Příklady takových slaných poživatin, které lze použít s pochutinou k přípravě slané pochutiny by byly NaCl, KCl nebo NH^Cl.

Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, mnoho pochutin a poživatin jsou molekuly různě pojmenované jako solí anebo kyseliny. Odborníkovi je zřejmé, že tyto výrazy jsou věcí dohody a téměř každá kyselina může být solí a naopak, v závislosti na makro či mikro okolí, ve kterém molekula je. Toto okolí může v některých případech měnit účinnost zvláštních pochutin. Například 2,4-dihydroxy benzoová kyselina není zdaleka tak silná jako pochutina při zbavování chuti KCl, jako je 2,4-dihydroxybenzoát draselný. (V některém specifickém kyselém prostředí 2,4-dihydroxy benzoát draselný může ztratit svou účinnost.) V důsledku toho v popisu tohoto vynálezu a přiložených nárocích se rozumí pod uvedením kyseliny anebo báze také fyziologicky přijatelné soli a jmenování fyziologicky přijatelné soli se vztahuje i na odpovídající kyselinu anebo bázi.

Rozpustnost pochutiny ve vodě nemusí být dostatečná k prokázání její blokovací schopnosti, v tomto případě lze rozpustnost pochutiny zvýšit použitím jiných látek, které by pomohly tomuto nedostatku rozpustnosti. Jedním příkladem ma12 teriálu, kterým se může zvýšit rozpustnost potenciálních pochutin ve shora uvedeném testu pochutin, je ethyl alkohol.

Povrchově aktivní látky mohou ovlivnit pochutinu buď zvýšením nebo snížením její účinnosti. Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, ‘'povrchově aktivní látka má znamenat amfipatickou molekulu. Takové povrchově aktivní látky zahrnují, ale ne omezeně, mýdla anebo detergenty, ať už iontové nebo neiontové anebo membránové lipidy. Některé povrchově aktivní látky mohou zvyšovat účinnost pochutiny, zatím co táž povrchově aktivní látka může snižovat účinnost jiné pochutiny, nebo vůbec neovlivňovat danou pochutinu. Povrchově aktivní látky mohou ovlivňovat každou pochutinu odlišně. Povrchově aktivní látka, která ovlivňuje danou pochutinu v kladném, záporném nebo neutrálním smyslu, může ovlivňovat jinou pochutinu odlišně (například v kladném, záporném nebo neutrálním smyslu, avšak ne nutně stejným způsobem).

Různé transformace, tak, jak se takový termín používá zde a níže mohou rovněž hluboce ovlivňovat charakter pochutiny.

Mnohé ze shora uvedených základů pochutin lze ukázat na

2,4-dihydroxybenzoátu draselném (β-resorcylát draselný). Tento materiál je v asi jedno až dvou procentním (1-2 %) roztoku sladký, když se 2,4-dihydroxybenzoát draselný kombinuje s KC1, například v hmotnostním poměru od 0.25 do 0.50 % vzhledem k KCl (v závislosti na individuální citlivosti k hořkosti), bude prakticky eliminovat hořkost spojenou s chloridem draselným. (To znamená, že v poživatině obsahu13 jící jedno procento (1 %) KCl, potřebné množství 2,4-dihydroxybenzoátu draselného by bylo pouze 25 až 50 ppm.)

2.4- dihydroxybenzoát draselný je také pochutinou pro kovovou chuť spojenou se sacharinem. Pokud se přidá 25 až 50 miligramů 2,4~díhydroxybenzoátu draselného k plechovce limonády oslazené sacharinem (69 až 138 ppm 2,4-dihydroxybenzoátu draselného vztaženo na limonádu), kovová chuť se podstatně sníží nebo eliminuje, což umožní vyniknout jiným příchutím limonády. Ve shora uvedených příkladech 25 až 138 ppm

2.4- dihydroxyben2oátu draselného je pochutinou vzhledem k jeho schopnosti blokovat hořkou chuť při koncentraci, v které je sám podstatně bez chuti. 2,4-dihydroxybenzoát draselný je sladký pouze ve významně vyšších koncentracích. Naopak sacharóza není pochutinou, protože 2 % roztok je sladký, ale i na této úrovni hořkost chloridu draselného podstatně nesníží. Sacharóza by byla maskovacím činidlem podle běžných definic.

Použití přísad k odstranění hořkosti bylo zkoušeno jinými. Nedávno dosti úplný přístup k tomuto úkolu byl popsán v Praktické odstranění hořkosti pomocí modelových peptidů a příbuzných sloučenin Taraura Μ., Moři N., Miyoshi T, Koyama aj v Agric. Biol. Chem. 54, (1) 41-51 (1990). Autoři zkoušeli následující třídy sloučenin strategie k odstranění hořkosti roztoků aminokyselin, aminoacylcukrů a peptidů:

A. Chemická modifikace.

B. Maskovací činidla jako jsou cyklodextriny a škrob.

C. Proteiny a peptidy jako je odstředěné mléko, kasein ze sóji, proteinový koncentrát ze syrovátky nebo kaseinové hydrolyzáty.

D. Tukové látky.

E. Kyselé aminokyseliny.

Chemická modifikace hořce chutnajících materiálů vedla ke snížení hořkosti, ale materiály nebyly pochutinami, protože chemické modifikace obecně vedly k derivátům s vlastní charakteristickou nežádoucí chutí. Studie případů B-D se zakládaly na strategii přímé interakce aditiva se složkou s nežádoucí chutí poživatiny, aby se zabránilo řečené složce s nežádoucí chutí, aby se dostala k receptoru hořké chuti. V studii případu E autoři použili molární ekvivalenty kyselých aminokyselin nebo taurinu (autoři konstatují, že taurin ovsem není kyselá amino kyselina, ačkoliv má sulfonovou skupinu a posouvá do kyselé oblasti), aby snížili hořkost.

Publikace uvádí, že za zkušebních podmínek, kyselé aminokyseliny odstranily nějakou hořkost, ale samy daly zkušebním roztokům svou nakyslou chuť. Taurin podle obrázků 4 a 5 publikace byl neúčinný při odstraňování hořkosti Arg, Phe, methyl-2,3-di-0-(1-fenylalanyl)-α-D-glykopyranosid, Phe -Phe nebo Arg-Pro-Phe-Phe v 0.33 do 1.5 molárních ekvivalentů. Výsledky podle obrázků 4 a 5 jsou vnitřně nekonsistentní s ohledem na valin, zkoušený v roztoku při úrovni 300 mM. Zatím co obrázek 4 ukazuje menší než padesáti procentní (pod 50 %) snížení hořkosti, když se přidalo 0.333 molárních ekvivalentů taurinu, obrázek 5 ukazuje vyšší než šedesáti procentní snížení, když se přidalo 0.22 molárních ekvivalentů taurinu (67 mM) k roztoku. Nekonsístentní výsledek zkoušek chuti naznačuje, že Tamura nezamýšlel důležitý poznatek tohoto vynálezu, což nás vedlo k opakování zkoušek chuti. Je také jasné, že Tamura nepochopil nebo nezamýšlel účinek, který může pochutina mít na zkoušku chuti. Tato aplikace popisuje tento účinek níže.

Jak bylo shora konstatováno, opakovali jsme zkoušky chuti pro valin. To se dělalo v 300 mM roztoku valínu (podmínky Tamury aj.) při různých úrovních taurinu, uvedených v Tamurově publikaci. Výsledky, které jsme dosáhli, byly potvrzeny nezávislou zkušební laboratoří. Výsledky nezávislé zkušební laboratoře jsou shrnuty v následující tabulce.

Koncentrace taurinu	Průměrná hodnota	hořkosti
mM	300 mM roztoku valinu
0 (kontrola)	9.6
66	9.5
200	13.3
300	11.4

Data ukazují, že taurin nemá prakticky žádný účinek na hořkost valinu. Když se ochutnávání opakovalo s taurinem na stejné molární základně s valinem (trojnásobné množství ukázané na Tamurově obrázku 4 a šestnáctinásobné množství ukázané na obrázku 5), zůstávalo ve valinovém roztoku stále přes 50 % hořkosti. Neopakovali jsme zkoušky chuti pro as16 partovou a glutamovou kyselinu, protože nejsou za podmínek Tamury aj. pochutinami. Ani při úrovni 300 mM, jak publikace ukazuje, taurin byl neúčinný při maskování hořkosti téměř všech zkoušených roztoků. Vysoké koncentrace používané při těchto výzkumech naznačují, že autoři zamýšleli maskování hořké chuti. Autoři nepochopili nebo nezamýšleli koncept pochutin.

Základní předpoklad každého experimentu, který má metodicky zabudovanou kontrolu, je, že kontrola je přesná a opa kovatelná. Jestli blokující látky se používají náhodně, kontroly nejsou ani přesné ani opakovatelné. Jestli je tak zvaná kontrola pozřena s následující potravou obsahující blokující látku, následující ochutnávání předem pozřené kontroly bude odlišné. Kdyby si to autoři Tamurovy studie uvědomili, pravděpodobně by navrhli postupy, které by odstranily tyto problémy, a uvedené výsledky by byly přesné a opakovatelné.

Na rozdíl od shora uvedeného je poučení této přihlášky, že pochutina, jak byla definována shora, muže zabránit hořkým složkám reagovat s receptorem chuti při koncentracích, kdy pochutina je bez chuti nebo podstatně bez chuti. Zábrana se dosáhne přímou interakcí s centrem receptoru, jak se tento termín používá zde, aby se zabránilo nebo podstatně eliminovalo:

A. interakci molekuly s nežádoucí chutí s receptorem chuti anebo

B. rozpoznání nežádoucí chuti.

Glen Roy, Chris Culberson, Geore Můller a Srinivasan

Nagarjan v US patentu číslo 4,944,990 z 19. února 1991 popsali použití N-(sulfomethyl)-N-arylmočovin k inhibici či potlačení sladké chuti a organické hořkosti, když jsou smíchány se sladkostí nebo organickou hořkostí. (Autoři výslovně uvádějí, že jejich materiál nemá vliv na pachuť anorganické hořkosti.) Tito autoři například ukázali, že k znatelnému snížení hořkosti došlo u roztoku 0.11 % (1.1 mg/ml) kofeinu přidáním 4 mg/ml N-(sulfomethyl)-N'-arylmočovíny. I po přidání čtyř set procentního (400 %) přebytku materiálu snižujícího hořkost, vztaženo na hořkou poživatinu, Roy aj. dosáhli pouze padesáti procentní (50 %) snížení vnímané hořkosti .

Ukázali jsme, že nízké koncentrace 2,4-dihydroxybenzoá tu draselného (0.05 %) mohou eliminovat hořkou pachuť chloridu draselného a hořkou pachuť sacharinu. Pouze mnohem vyšší koncentrace 2,4-dihydroxybenzoátu draselného chutnají sladce. Podobně, podle našeho tvrzení, by taurin měl být pochutinou, zjistili jsme na rozdíl od tvrzení Tamury aj., že pět procent (5 %) taurinu, (3 % na molární základně), vztaženo na KC1 bude eliminovat nebo podstatně snižovat pachuť chloridu draselného. To by znamenalo, že v jednoprocentním roztoku KCl (10 mg/ml) by bylo třeba jen 0.5 mg/ml taurinu a kdyby blokující látkou byl 2,4-dihydroxybenzoát draselný pouze 0.05 mg/ml blokující látky.

Podobně, když se přidá 10 miligramů taurinu k plechovce limonády oslazené pouze sacharinem (354 ml limonády na plechovku, 28 ppm taurinu), pachuť sacharinu se podstatně sníží nebo eliminuje, zatím co sladká chuť je relativně nezměněná.

Toto tvrzení je analogické s kompetitivní inhibici vazebného centra receptorů anebo nekonpetitivní inhibici centra, které ovlivňuje receptor. Jako takové je jedním z našich poznatků, že pochutina může účinkovat při nízké koncentraci pochutiny ve srovnání s poživatinou s nežádoucí chutí. Tento rozdíl není malým pokrokem, protože z praktických důvodů by bylo nemožné přidávat víc materiálů snižujících hořkost než hořkých materiálů. Jestliže v Tamurově publikaci nižší úroveň navržená pro taurin (0.5 ekvivalentů taurinu) se přidá k jednoprocentnímu (1 %) roztoku KCl, vzniklý roztok má vyslovenou pachuť, která není patrná, když se použije jen 0.03 ekvivalentů (0.5 % v hmotnostním poměru ke KCl). (I když se přidá nejnižší úroveň navržené pro taurin v Tamurově publikaci do vody, voda má pachuť. Pachuť taurinu přidaného k roztoku KCl, je ještě zřejmější při úrovních 1.0 a 1.5 ekvivalentů, uváděných v publikaci. Taurin není pochutina při úrovních navržených v Tamurově publikaci. Tamurova publikace neukazuje, že snížení úrovní na 1/5 až 1/100 jejich navržených úrovní dá lepší a žádoucnější výsledky zkoušek chuti.

Podle autorů shora uvedené Tamurovy publikace zdá se, že odstranění hořkosti peptidů bylo neúčinné. Autoři pak konstatují avšak ani 1.5 ekvivalentů kyselých aminokyselin neúčinkovalo. Pravděpodobně bychom měli diskutovat jinde pořadí připojení chuťových funkčních skupin k centrům receptoru chuti.

Poučení této přihlášky jasně ukazuje, že odstranění hořkosti peptidů je účinné. Jestliže se přidá pět (5) až sedm a půl (7.5) mg L-aspartyl-L-fenylalaninu k limonádě oslazené pouze methylesterem L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)) (354 ml limonády na plechovku, 14 až 21 ppm), pachuť methylesteru L-aspartyl-L-fenylalanínu (Aspartame (R)) se podstatně sníží nebo eliminuje. L-aspartyl-L- fenylalanin, který se přidává jako pochutina k materiálu oslazenému methylesterem L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)) je přídavkem k množství L-aspartyl-L-fenylalaninu, který může, ale nemusí být přítomný z produktů štěpení L-fenyl slaninu.

Jestli je limonáda oslazená jak methylesterem L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)) tak sacharinem, pak mohou být potřeba dvě pochutiny, aby podstatně snížily nebo eliminovaly pachuť dvou vysoce intenzivních sladidel. Například lze použít jak taurin, tak L-aspartyl-L-fenylalanin. Úrovně pochutin, které by byly potřeba by závisely na relativních úrovních vysoce intenzivních sladidel, které se použily v limonádě.

Někdy se dává přednost kombinacím pochutin. Na bramborových lupíncích se dává někdy přednost soli skládající se z osmdesáti procent (80 %) KCl a dvaceti procent (20 %) NaCl s pěti procenty (5 %) taurinu, vztaženo na KCl, a třemi procenty (3 %) L-aspartyl-L-fenylalaninu před jedinou pochutinou. Takovou jedinou pochutinou by mohl být například taurin, L-aspartyl-L-fenylalanin nebo 2,4-dihydroxybenzoát dra20 selný.

výsledky našich ochutnávek potvrdily, že každá metodologie, která používá náhodné pořadí poživatin jak s blokující látkou tak bez ní je zkreslena, protože náhodné pořadí poživatin jak s blokující látkou tak bez ní působí, že kontroly se pohybuji. Hodnocení chuti kontrol bude změněno použitím blokujících látek v stejném náhodném pořadí ochutnávek. K tomuto pohybu” kontrol dojde proto, že blokující látky jsou požity před poživatinami, které neobsahují blokující látky. (Jestliže by se poživatina, která byla shledána hořkou v předcházející ochutnávce, předložila degustátorovi na konci nebo ke konci ochutnávání, které obsahovalo pochutinu, typickým výsledkem by bylo, že před tím hořká potrava by už nebyla déle tak hořká.) V některých testech prováděných náhodným způsobem například potrava s čistým KCl, která byla před tím v prvém kole ochutnávky určena jako velmi špatná, hořká a kovová, byla určena jako téměř tak dobře chutnající jako potrava s NaCl, když se zkoušela na konci nebo ke konci ochutnávání.

Kvality pochutin popsaných v tomto dokumentu jsou v příkrém kontrastu k pochutinám z gymnenové kyseliny, jak jsou uvedeny v The Merc Index (Eleventh Edition, 1989) (dále Index”) kde se konstatuje, že gymnenová kyselina úplně na několik hodin zahltí chuť pro hořké či sladké,... (Tento popis vlastností gymnenové kyseliny není úplně konsistentní s články, která byly citovány Indexem pro tuto informaci. Jeden z nich konstatuje: Po žvýkání jednoho či dvou listů člověk není schopen poznat sladkou chuť a hořká chuť je také do jisté míry (zdůrazněno) potlačena.”) Index také konstatuje, že gymnenová kyselina je sloučenina s hořkou chutí. Novější publikace, které používaly čištěnou gymnenovou kyselinu A , ukázaly, ze je přítomen hluboký účinek k sladkosti, který působí ještě po víc než patnácti minutách. Tyto zprávy konstatují, že není žádný účinek na odpověď hořkosti. Zprávy nekomentuj? chuť g, měnové kyseliny A a A^, avšak gymnenová kv -ma není pochutina podle zde obsažených definic.

Hojná literatura existuje o vnímání chuti, zejména v oblasti sladké chuti. V minulých dvou desetiletích četní výzkumníci se pokoušeli vyvinout nízkokalorická sladidla. Tato práce začala být závažná před mnoha lety po zavedení (Aspartamu(R) (methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu). Výsledkem této práce je to, že je nyní známa široká řada sladkých molekul.

Podstatné množství práce se věnovalo vnímání sladké chuti, jakož i interakci molekul s receptorem sladké chuti. Celá tato práce vede k faktu, že receptor sladké chuti a receptor hořké chuti jakož i receptory jiných chutí mohou být v přímé blízkosti anebo vzájemně vztaženy jeden s druhým anebo mohou být stejné. Je nyní například známo, že když se změní lehce sladké molekuly, zejména v jejich prostorovém uspořádání anebo orientaci anebo konfiguraci jejich chirálních center anebo jejich stereochemii, anebo adicí či substitucí či eliminací různých skupin v molekule, pak takové molekuly se mohou stát hořké nebo být bez chuti. V tomto dokumentu změna molekuly v jejím prostorovém uspořádání anebo orientaci anebo konfiguraci jejích chirálních center anebo její stereochemie, anebo adicí či substitucí či eliminací různých skupin v molekule se bude nadále označovat jako transformace. Někdy transformace molekuly, která je

A. pochutinou, změní řečenou molekulu na aktivnější pochutinu či méně aktivnější pochutinu, případně ji zbaví této vlastnosti, nebo

B. molekulu, která není pochutinou změní na pochutinu.

Takové transformace v molekule mohou změnit chuť molekuly z kterékoliv chuti (sladké, hořké, bez chuti) na kteroukoliv chuť (sladkou, hořkou, bez chuti).

V důsledku toho jsme si uvědomili že:

A. Vnímání sladké chuti a vnímání hořké chuti mohou být spojeny se stejným receptorem, částí stejného receptoru, s receptory ve velmi přímé blízkosti nebo oddělenými receptory, které působí společně, aby daly spojenou odpověď sladké či hořké chuti a

B. že vnímání nežádoucích chutí může být spojeno se stejným receptorem, částí stejného receptoru, s receptory ve velmi přímé blízkosti nebo oddělenými receptory, které působí společně, aby daly spojenou odpověď nežádoucí chuti.

(Všechny představy vztahující se k receptorům jsou zde označovány jako receptorové centrum nebo receptor(y)

Tyto rysy transformace jsou dobře osvětleny na dipeptidických sladidlech. Například methylester L-aspartyl-L -fenylalaninu (Aspartame(R)) je intenzivně sladký, zatím co methylamid L-aspartyl-L -fenylalaninu je intenzívně hořký a volná L-aspartyl-L -fenylalanínová kyselina je bez chuti.

,,4X44

-o—ei.

il, ¢1.

r

L-*SP-U- Pí WETHTL £ST£H ASPARTAM ΪΛίφ*·^ í-ASP-L- E uETktl aaiiO

ΙχΒ““Ι O¹ IBi h—0—01

IFílx itr^o Γ/λΊ ⁵¹ LOJ

L-ASP-t-rť

Tyto transformace se týkají téměř všech známých dipeptidických sladidel, včetně aspartyl-D-alaninamidú, kde mnohé aspartyl-D-alanin alkylamidy jsou sladké, zatím co odpovídající L-amidy jsou hořké. Podobná množina příkladu existuje pro deriváty kyseliny aminomalonové, estery aspartylalaninu a většinu jiných tříd z peptidům podobných sladidlových molekul. Transformace se také vztahují na mnohé jiné třídy molekul. Například molekuly podobné sacharinu v přítomnosti nebo absenci nitrace či alkylace mohou vést k molekule, která je bez chuti či sladká čí hořká. To je osvětleno na následujícím příkladu:

Jiný příklad transformace lze spatřovat substituovaných propoxybenzenech, kde pozice, umístění a po čet ΝΉ₌ a N0₂ substituentů určuje, zda molekula je bez chu ti, sladká či hořká. To je osvětleno na následujícím příkla

Jiný příklad transformace lze spatřovat v substituova ných ethoxybenzenech:

Jiný příklad transformace lze spatřovat v následujícím:

Takové transformace lze snadno rozšířit na většinu tříd sladce či hořce chutnajících látek. V důsledku toho je pravděpodobné, že existuje nesladký analog thaumatinu (velký peptid), který by měl být pochutinou. Obecně většina sladkých či hořkých poživatin by měla být schopna transformace na pochutinu bez ohledu na rozměr nebo chemickou strukturu. Navíc polymerní látky jakož i di-, oligo- a poly-peptidové substance by se měly rovněž předvídat tímto popisem.

Tyto skutečností vedou k závěru:

A. 1. Pokud molekula má podobné prostorové uspořádání jako známé sladidlo a

2. malou změnou molekuly by mohla být podstatně bez chuti pak by takové molekuly měly reagovat s receptorem stejným způsobem jako sladce či hořce chutnající molekula, avšak bez s tím spojené chuti. Pokud k tomu dojde, potom molekula, která je podstatně bez chuti by měla inhibovat vstup jiných molekul do receptoru. Jako závěr jsme shrnuli a objevili následující:

A. Pokud molekula je pochutina, pak může inhibovat nebo snižovat sladkost látek a v některých případech bude také inhibovat nebo snižovat nežádoucí chuti anebo

B. Pokud molekula je pochutina, pak může inhibovat nebo snižovat hořkost látek a v některých případech bude také inhibovat nebo snižovat nežádoucí chuti anebo

C. Pokud sladká molekula je prostorově změněná, aby byla podstatně bez chuti, potom tato molekula bude asi pochutinou anebo

D. Pokud hořké molekula je prostorově změněná, aby byla podstatně bez chuti, potom tato molekula bude asi pochutinou.

Navíc bylo zjištěno, že když poživatina má žádoucí charakteristiky, například slanou chuť, tyto žádoucí charakteristiky se nebudou inhibovat nebo nepříznivě měnit pochutinovými inhibitory podle tohoto vynálezu.

Navíc bylo zjištěno, že k tomu, aby se dosáhl žádoucí stupeň redukce nebo eliminace nežádoucích chutí, může být potřeba v některých případech více než jedna pochutina. Pokud je potřeba více než jedna pochutina, pak to odborníkovi bude zřejmé bud z požití jednotlivých pochutin v časově vhodném pořadí anebo z chemických vztahů pochutin. V případě chemicky vztažených pochutin základní molekula by mohla být spojena s jednou či více podobných či nepodobných molekul pochutin.

Navíc synergismus molekul v některých případech může umožnit, aby dvě či více molekul, které samy o sobě nejsou pochutinami, působily jako pochutiny, když řečené molekuly se použijí v časové vhodném pořadí.

Dále bylo zjištěno, že mnohé pochutiny budou blokovat inhibovat nežádoucí chuti poživatin, aby se zmínilo několik příkladů chloridu draselného, glutamátu draselného, benzoátu draselného, dusičnanu draselného, dusitanu draselného, síranu draselného, sirníku draselného, draselné pečicí sodě, draselném pečicím prášku (která pravděpodobně se stává chloridem draselným či jinou draselnou solí po pečení), antibiotika, aspirin, kodein, acetaminofen, kofein, hořká čokoláda, jiná léčiva či poživatiny s nežádoucí chutí.

Dále bylo zjištěno, že některé pochutiny zvýrazňují slanou chuť. Tedy pochutiny se mohou používat ve směsích s látkami s nežádoucí chutí, jako jsou například chlorid draselný anebo chlorid sodný anebo chlorid amonný, jak k redukcí nežádoucích chutí, tak k zvýraznění slané chuti chloridu draselného anebo chloridu sodného anebo chloridu amonného .

Poživatiny, které se zpravidla nepovažují za špatně chutnající také mohou mít prospěch z přidání vhodné pochutiny jako modifikátoru chuti. Například:

A. Chlorid sodný, který se normálně nepovažuje za, má podstatně uhlazenou pachuť ve spojení s vhodnou pochutinou.

B. Urovnávací účinek lze dosáhnout, když pochutina se přidá k neochucenému čistému jogurtu, který se normálně považuje za ostrý či nakyslý.

C. Hořkou chuť kávy lze podstatně snížit či eliminovat přidáním hodné pochutiny.

D. Pálivý pocit lihovin lze snížit či eliminovat přidáním hodné pochutiny.

V případě kyselých látek, jako je citrónová šťáva, když se přidá vhodná pochutina anebo slaná pochutina, dojde k podstatné změně nežádoucí chuti. To platí zvláště tehdy, jestli se k pochutině přidá sůl, jako je chloridu draselný či sodný. Jestliže se přidá slaná pochutina, nežádoucí chuť lze snížit či eliminovat.

Pokud se používá zde a přiložených nárocích singulár a plurál definovaných výrazů, mají znamenat totéž. Pokud se používají zde a přiložených nárocích definované výrazy s malým a velkým počátečním písmenem, mají znamenat totéž.

Pochutiny podle tohoto vynálezu jsou takové známé sloučeniny, které jsou pochutinami podstatně bez chuti. V mnoha případech známé substance, které by mohly být pochutinami, ale nejsou bez chuti, se mohou podstatně zbavit chuti transformacemi .

Jak se používá zde a přiložených nárocích, skupina 1 substituentů může být představována:

H, alkyl, substituovaný alkyl, alkoxy, substituovaný alkoxy, aryl, substituovaný aryl, alkylen, substituovaný alkylen, aminoacyl, substituovaný aminoacyl, aryloxy, substituovaný aryloxy, hydroxy, kyano, nitro, amino, substituovaný amino, halogen, aralkoxy, substituovaný aralkoxy, acyl, substituovaný acyl, aralacyl, substituovaný aralacyl, trifluoracetyl, benzoyl, substituovaný benzoyl, alkylamino, substituovaný alkylamino, dialkylamino, substituovaný dialkylamino, trialkylamino, substituovaný trialkylamino, karbonáty, substituované karbonáty, alkylkarbonáty, substituované alkylkarbonáty, arylkarbonáty, substituované arylkarbonáty, acylamino, substituovaný acylamino, guanidin, substituovaný guanidin, alkylguanidin, substituovaný acylguanidin, acylguanidin, substituovaný acylguanidin, arylguanidin, substituovaný arylguanidin, alkyluretany, substituované alkyluretany, aryluretany, substituované aryluretany, močoviny, substituované močoviny, mono- Či di- či tri- substituované močoviny, alkylmočoviny, substituované alkylmočoviny, 0, S nebo N glykosid, fosforylovaný glykosid, (kde glykosid je monosacharid či disacharid či trisacharid, oligosacharid a substituovaný monosacharid či disacharid či trisacharid, oligosacharid), CHO, substituovaný CHO, COCH^, substituovaný COCH₃, CH^CHO,substituovaný CH^CHO, COOH, CH^COOH,substituovaný CH^COOH, COOCH^, substituovaný COOCH₃, OCOCH₃, substituovaný OCOCH₃ CONH₂, substituovaný CONH_., NHCHO, substituovaný NHCHO, SCH₃, substituovaný SCH₃, SCH₂CH₃,substituovaný SCH₂CH₃, CH₂SCH₃, substituovaný CH₂SCH₃, SO₃H, SO^NH^, substituovaný SO₂NH_s, SO₂CH₃, substituovaný SO₂CH₃, CH^SO^H, substituovaný CH^SC^H, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, heterocykl, substituovaný heterocykl, polycykl, substituovaný polycykl, CH^SO^NH^, alkylmočoviny, substituované alkylmočoviny, arylmočoviny, substituované arylmočoviny, mnohonásobně substituované arylmočoviny, a kyselá skupina mající strukturu ZO^H^, kde Z je prvek vybraný ze skupiny uhlík, síra, bór nebo fosfor, q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 2 do 3, ester karboxylové kyseliny, substituovaný ester karboxylové kyseliny, karboxamid, substituovaný karboxamid, N-alkylkarboxamid, substituovaný N-alkylkarboxamid, dialkylkarboxamid, substituovaný dialkylkarboxamid, anebo dva substituenty dohromady představují alifatický řetězec připojený k fenylovému kruhu na dvou místech, buď přímo nebo přes kyslík, dusík nebo síru, každé H na N, S či O může být substituováno jedním substituentem ze skupiny 2 a kombinace každých nebo všech uvedených a fyziologicky přijatelné soli kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, skupina 2 substituentů může být představována:

H, alkyl, substituovaný alkyl, dialkyl, substituovaný dialkyl, aralkyl, substituovaný aralkyl, aryl, substituovaný aryl, diaryl, substituovaný diaryl, acyl, substituovaný acyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, benzoyl, substituovaný benzoyl, trifluoracetyl, alkyloxykarbonyl, substituovaný alkyloxykarbonyl, aryloxykarbonyl, substituovaný aryloxykarbonyl, alkylaminokarbonyl, substituovaný alkylaminokarbonyl, arylaminokarbonyl, substituovaný ary1aminokarbonyl , amidiny, substituované amidiny, alkylamidiny, substitu31 ováné alkylamidiny, arylamidiny, substituované arylamidiny, monosacharid,substituovaný monosacharid, disacharid, substituovaný disacharid, trisacharid, substituovaný trisacharid, oligosacharid, substituovaný oligosacharid, fosforylovaný sacharid, substituovaný fosforylované sacharidy, fosforylované sachariny, substituované fosforylované sachariny, aralacyl, substituovaný aralacyl, heterocykl, substituovaný heterocykl, polycykl, substituovaný polycykl, kyano, nitro, kde každé H na N, S či o může být substituováno jedním shora uvedeným substituentem a kombinace každých nebo všech uvedených a fyziologicky přijatelné soli kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, skupina 3 substituentů může být představována:

H, alkyl, substituovaný alkyl, alkylen, substituovaný alkylen, rozvětvený alkyl, substituovaný rozvětvený alkyl, rozvětvený alkylen, substituovaný rozvětvený alkylen, aralkyl, substituovaný aralkyl, aryl, substituovaný aryl, acyl, substituovaný acyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, benzoyl, substituovaný benzoyl, aryloxy, substituovaný aryloxy, alkoxy, substituovaný alkoxy, trifluormethyl, halogen, kyano, heterocykl, substituovaný heterocykl, polycykl, substituovaný polycykl, a kombinace každých nebo všech uvedených.

Jak se používá zde a přiložených nárocích substituovaný ukazuje, že molekula může mít kterýkoliv vodíkový atom nahrazen či substituován kterýmkoliv substituentem skupin

I, 2 nebo 3 v jakékoliv kombinaci.

Jak se používá zde a přiložených nárocích specifické pochutiny obsahující kyselé nebo bazické skupiny mají zahrnovat všechny jejich fyziologicky přijatelné soli jakož i volné kyseliny a zásady, jak je vhodné.

Jak se používá zde a přiložených nárocích každá aromatická skupina v skupinách 1, 2 nebo 3 shora může být substituována jedním ze substituentů skupiny 1.

Odborníkům je zřejmé, že každý substituent, který není specificky definován je H.

Odborníkům je zřejmé, že se zamýšlí pouze takové substituce pro pochutiny, náhrady a shora uvedené popisy, které jsou možné podle zákonů chemie, fyziky a přírody, jak je níže popsáno v třídách sloučenin.

Ukázky vhodných tříd molekul zamyšlených pro použití jako pochutiny jsou následující:

A. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako A-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde m představuje 0 nebo 1, n představuje 0, 1, 2 nebo 3, p představuje 1, 2, 3, 4 nebo 5, g představuje 0 nebo 1, R představuje H nebo nižší alkyl (například C -C₃ alkyl), substituenty R', které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci. X* představuje H* nebo fyziologicky přijatelný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli nebo všech předcházejících látek.

Některé specifické sloučeniny této třídy pochutin a jejich příprava jsou popsány v US patentu číslo 4,567,053, který je sem zahrnut tímto odkazem:

Příklady sloučenin zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina,

2. (+/“)~2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina,

3. (+)-2-{4-methoxyfenoxy)propionová kyselina,

4. 4-methoxyfenoxyoctová kyselina,

5. 2-(4-methoxyfenyl)propionová kyselina

6. 2-(4-ethoxyfenoxy)propionová kyselina

7. 3-(3,4-dimethoxyfenoxy)propionová kyselina

8. 3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová kyselina

9. 3-(2,3,4~trimethoxyfenoxy)propionová kyselina

10. 3-(2-methoxyfenyl)propionová kyselina,

11. l,4-benzodioxan-6-octová kyselina,

12. 3-(2,3,4-trimethoxyfenyl)propionová kyselina,

13. 3-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propionová kyselina,

14. 3-(4-methoxyfenyl)propionová kyselina,

15. 4-(4-methoxyfenyl)máselná kyselina,

16. 2-methoxyfenyloctová kyselina,

17. 3-methoxyfenyloctová kyselina,

18. 4-methylfenyloctová kyselina,

19. 4-trifluormethylfenyloctová kyselina,

20. fenylpyrohroznová kyselina,

21. 2,3-dihydroxybenzoová kyselina,

22. 2-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

23. 3-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

24. fenoxyoctová kyselina,

25. gallová kyselina,

26. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

27. 2,4-dihydroxyfenyloctová kyselina,

28. 2-(2,4-dihydroxyfenyl)propionová kyselina,

29. 2-(2,4-dihydroxyfenoxy)propionová kyselina,

30. 2-(2,4-dihydroxyfenoxy}octová kyselina, a fyziologicky přijatelné solí kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.

B. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako B-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde může být vybráno ze skupiny obsahující vodík a C_=L-C₃ alkyl, R^ může být vybráno ze skupiny obsahující vodík a ^cx“^c3 alkyl a kde R je skupina, (zde a v následujících nárocích je tento vzorec označován B-2):

kde R_a, R₃, R_a, R₌ a R_e jsou nezávisle vybrány ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Některé specifické sloučeniny této třídy pochutin a jejich příprava jsou popsány v US patentu číslo 4,544,565, který je sem zahrnut tímto odkazem.

Příklady sloučenin zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. 3-(3'-4'dimethylbenzoyl)propionová kyselina,

2. 3-(2',4'dimethylbenzoylJpropionová kyselina,

3. 3-(2'-methyl-4'-ethylbenzoyl)propionová kyselina,

4. 3-(246'-trimethylbenzoylJpropionová kyselina,

5. 3-(4'-karboxybenzoylJpropionová kyselina,

6. 3-(4'-hydroxybenzoylJpropionová kyselina,

7. 3-(3'-methyl-4'-hydroxybenzoylJpropionová kyselina,

8. 3-(24'-dihydroxybenzoylJpropionová kyselina,

9. 3-(24'-dihydroxy-6'-methylbenzoylJpropionová kyselina

10. 3-(3'-methyl-4'-ethoxybenzoylJpropionová kyselina,

11. 3-(3'-ethyl-4'-ethoxybenzoylJpropionová kyselina,

12. 3-(4'-methoxybenzoylJpropionová kyselina,

13. 3'-(4'-ethoxybenzoylJpropionová kyselina,

14. 3 - (3',4'-dimethoxybenzoyl)propionová kyselina,

15. 3-(4'-methoxybenzoylJpropionová kyselina,

16. 3-(4'-methoxybenzoyl)-2-methylpropionová kyselina,

17. 3-(4'-methoxybenzoyl)-3-methylpropionová kyselina,

18. 3',4'-dimethoxybenzoyl)-2,3-dimethylpropionová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

C. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako C-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde R^x, R⁼, R³, R\ R⁵ a R⁶ jsou jednotlivě představovány jedním ze substitientů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Některé specifické sloučeniny této třídy pochutin a jejich příprava jsou popsány v US patentu číslo 4,871,570, který je sem zahrnut tímto odkazem.

Ilustrativní členy zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. R^a=R³=R⁵=R⁶=H, R¹⁼OC Η , R*=NH-C0-NH ,

2. R¹⁼OCH CH CH , R²=N0 , R^Ů=NH , R³=R⁵=R^e=H,

2 3 ' 2 ^ř 2 ^{f r}

3. Rⁱ=CH , R²=NH , R^e=NO , R³=R^Ů=R⁵=H, ' Z 2 ^{r f}

4. R¹⁼CH , R²=NO , R'¹=NH , R³=R^s^R^e=H, ^r 2 ' 2 ^{r r}

5. 3,4-dihydroxybenzoová kyselina (protocatechuová kyselina),

6. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

7. 3-hydroxy-4-methoxybenzoová kyselina,

8. 3,5-dihydroxybenzoová kyselina,

9. 2,3-dihydroxybenzoová kyselina,

10. 2-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

11. 3-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

12. 2,4,6-trihydroxybenzoová kyselina,

13. 2,6-dihydroxybenzoová kyselina,

14. 2-amino tereftalová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

D. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako D-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde n a k nezávisle mohou být 0, 1 nebo 2, Y (které může být stejné nebo různé) může být N (dusík), 0 (kyslík) nebo S (síra); Q může být představováno jedním ze substituentu ze skupiny 3; p a q jsou 1, když Y je 0, a p a q mohou být nezávisle 1 nebo 2, když Y je S a p a q mohou být nezávisle 2 nebo 3, když Y je N; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představovány jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujích nárocích jsou tyto vzorce označovány D-2) v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

kde Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -O“X*, OR, NH_a, NHR, N(R) ₌ ,; R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X⁴ může být H⁺ nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijaté soli jakékoli nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní členy zvláštního zájmu v této třídě jsou

1. L-aspartyl-L-fenylalanin,

2. aminomalonyl-L-fenylalanin,

3. L-aspartyl-D-alanin,

4. L-aspartyl-D-serin

5. L-glutamyl-L-fenylalanin,

6. N-(L-aspartyl}-p-aminobenzoová kyselina,

7. N-(L-aspartyl)-o-aminobenzoová kyselina,

8. L-aspartyl-L-tyrosin,

9. N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin,

10. N- (p-nitrofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin,

11. methyl ester L-beta-aspartyl-L-fenylalaninu,

12. L-aspartyl-p-hydroxyanilid,

13. L-beta-aspartyl-L-fenylalanin,

14. methyl ester L-aspartyl-L-serinu,

15. methyl ester L-aspartyl-D-tyrosinu,

16. methyl ester L-aspartyl-L-threoninu,

17. L-aspartyl-L-aspartová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

E. Jak se používá 2de a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako E-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde R', R, R , R⁶Y jsou každé nezávisle představovány jedním ze substituentů ze skupiny 2, v jakékoli kombinaci; R'¹ a R^s, které mohou být stejné nebo různé, jsou každé nezávisle představovány jedním ze substituentů ze skupiny 3; n může být o, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 nebo 10; Z může být C, s, P nebo b, q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, q je 2; když Z je S, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. R=CH_a, R'=4-kyanofenyl, R¹=R^A=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

2. R=CH₃, R'=4-nitrofenyl, R¹=R^=R⁵-H, n=l, Z=C, q=2, r=l

3. R=CH₃, R'=4-methoxyfenyl, R^2L=R⁴=R^S=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

4. R=CH_a, R'=fenyl, R¹=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

5. R=H, R''=4-kyanofenyl, R¹=R*=R^S=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

6. R=H, R =4-nitrofenyl, R^R^R^H, n=l, Z=C, q=2, r=l

7. R=H, R'=4-methoxyfenyl, R¹=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

8. R=H, R'=fenyl, R¹=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

9. R=CH₃, R =4-kyanofenyl, R¹=R^d=R^s=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

10. R=CH₃, R =4-nitrofenyl, R¹=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

11. R=CH₃, R =4-methoxyfeny1, R¹=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

12. R=CH₃, R'=fenyl, R¹=R^<=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

13. R'=H, R =4-kyanofenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

14. R=H, R =4-nítrofenyl, R¹=R^Ů=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

15. R=H, R =4-methoxyfenyl, R^x=R'^l=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

16. R=H, R'=fenyl, R¹=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

F. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako F-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

	Q 1	0 \| I
	1	1 1 { r* 'j > ..Γ¹ v rr
	( π ) _p Y c	( C .1 ₂ J _n - C I ( R
F-l	1 , , R

n může být 0, 1 nebo 2; Y (které může být stejné nebo různé) může být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); Q může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; p a q jsou 1, když Y je O, a p a q mohou být nezávisle 1 nebo 2, když Y je S a p a q mohou být nezávisle 2 nebo 3, když Y je N; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představovány jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujích nárocích jsou tyto vzorce označovány F-2) v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

F-2

H	H	0	Η H	0
1 —c—coz \|	1	II	1 1 -C—H— \|	//
—οι	—c—z	-c \ I,
COZ	I > R	r a	lili R	R

kde Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -OX*, OR, NH₂, NHR, N(R) R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R je alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H* nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalic43 kých zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. methyl ester L-methionyl-L-fenylalaninu

2. methyl ester L-leucyl-L-fenylalaninu

3. methyl ester L-seryl-L-fenylalaninu

4. L-methionyl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

5. L-seryl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

6. L-leucyl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

7. L-ornithyl-beta-alanin

8. L-diaminobutyryl-beta-alanin

9. L-diaminopropionyl-beta-alanin

10. L-lysyl-beta-alanin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

G. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako G-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

G-l kde p může být 1, 2, 3, 4 nebo 5; substituenty R^J mohou být každý představovány jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a R² může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou sloučeniny, kde R²=H a R¹ je vybráno ze skupiny, kterou tvoří:

1. 3-C00H,

2. 3-COOCH ,

3. 3-COOC Η ,

4. 3-CH O,

5. 4-CH 0,

6. 2-C1,

7. 3-C1,

8. 4-C1,

9. 4-COOC Η ,

10. 3-C H CH O,

11. 4-C H CH O,

12. 2-t-butyl,

13. 4-t-butyl,

14. 2-CH ,

15. 3-CH ,

16- 4-CH , ^T

17. 3-C H ,

18. 4-C H ,

19. 3,5-di CH₃, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

H. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako H-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde R¹ je 5-tetrazol, p může být 1, 2, 3 nebo 4; a substituenty R⁼, které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; a R³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. 1-alfa-5-tetrazolyl-6-chlortryptamin 2 . 1-alfa-5-tetrazolyl-6-fluortryptamin

3. l-alfa-5-tetrazolyl-6-methoxytryptamin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

I. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako 1-1 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu;

kde p a q mohou být nezávisle 1, 2, 3, 4 nebo 5; a substituenty R^x a R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní příklad sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě bude dále označován jako:

J. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako J-l a řečené molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde R¹ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a R^a a R³, které mohou být stejné nebo různé, mohou být představovány jedním ze substituentů ze skupiny 3, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. R³=CH₃, R²=H, R¹=izopropyl,

2. R³=benzyl, R⁼=H, R¹⁼H,

3. R¹=R³=H, R^COOH,

4. r²=r³=h, R²=p-kyanofenylkarbamoyl a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

K. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude ' označována jako K-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde p může být 1, 2,3 nebo 4; a substituenty R, které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; a R^x je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, kde R^x a R® mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. R¹⁼H, R²=benzyl, p=l,

2. R^X=H, R²=NO₂, p=l,

3. R^X=H, R²=CN, p=l,

4. R⁼=H, R^x=kyanofenylkarbamoyl a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

L. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude 'označována jako L-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde R, R¹ a R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 2, p může být o nebo 1, každé R³ a R* může být nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20? 2 je prvek vybraný ze skupiny, kterou tvoří uhlík, síra, bor nebo fosfor? q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C q je 2? když Z je S, P nebo B, q může být 2 nebo 3? když Z je C nebo S, r je 1? když Z je P nebo B, r je 2?

R¹ nebo R² mohou reagovat s OH, aby daly cyklický amid? a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. R¹=H, R²=t-butyl, Z=S, q=3, r=l, n=0, p=0,

2. P/=H, n=0, R²=l,2,3-trimethylcyklohexyl, Z=S, q=3, r=l,

3. R¹=R²=R³=R^d=H, n=2, Z=S, q=3, r=l, (Tato sloučenina je také označována jako taurin.)

4. R^X=R²=R³=R'¹=H, n=2, Z=C, q=2, r=l, p=0, (Tato sloučenina je také označována jako beta-alanin.)

5. R^x=p-kyanofenylkarbamoyl, R^a=R³=R⁴=H, Z=C, q=2, r=l, n=l, p=0,

6. R³=R*=R²=R^x=H, n=2, Z=P, q=3, r=2, p=0, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

M. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako M-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde p může být 1, 2, 3 nebo 4, substituenty R, R^x a R², které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a R³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, kde R, R^x, R³ a R³ mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučenina zvláštního zájmu v této třídě je:

R^x=R³=fenyl, R²=H, a fyziologicky přijatelné soli předcházejícího.

N. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako N-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde p může být 1, 2, 3 nebo 4; q může být 1, 2, 3, 4 nebo 5; substituenty R^x a R², které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní příklad sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě je následující molekula, která bude označována zde a přiložených nárocích jako:

O. Obecná třída sloučenin obsahující aminokyseliny a póly aminokyseliny.

Tato třída zahrnuje, ale není na ně omezena:

1. přirozeně se vyskytující alfa, beta, gama, delta anebo

2. obecně omega aminokyseliny anebo

3. nepřirozené aminokyseliny anebo

4. peptidy a póly aminokyseliny.

Dusíkové atomy těchto sloučenin mohou být substituovány podle možnosti jedním, dvěma či třemi ze substituentů skupiny 2. Pokud jsou v těchto molekulách 0 (kyslík) nebo S (síra ), mohou být substituovány vhodným počtem substituentů skupiny 2. Všechny aromatické skupiny být substituovány jedním či více substituenty skupiny 1 v jakékoli kombinaci a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. D-glutamová kyselina,

2. D-aspartová kyselina,

3. aminomalonová kyselina,

4. beta-aminoethansulfonová kyselina,

5. beta-alanin,

6. 3,4-dihydroxyfenylalanin,

7. L-aspartyl-L-aspartová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

P. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako P-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

Odborník pozná, že tato obecné struktura (která by asi neexistovala) představuje řadu tautomerů, které jsou předs-

kde substituenty R a R³, které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, P? a R² které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 2, v jakékoli kombinaci, a A může být C, S, N nebo o, a když A je C, lze substituci na tomto uhlíku provést jedním nebo více substituenty ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, když A je s nebo N, lze substituci na tomto S nebo N provést jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. Xanthosin-.5'-monof osfát

2. Inosin

3. Guanosin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Q. Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako Q-l a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají strukturu:

kde R¹, R^a, R³ a R⁵, které mohou být stejné nebo různé, jsou každé reprezentováno jedním ze substituentů ze skupiny 1 v jakékoli kombinaci,; R* a R^e které mohou být stejné nebo různé, jsou každé reprezentováno jedním ze substituentů ze skupiny 2 v jakékoli kombinaci, a A může být C, S, N nebo o, a když A je C, lze substituci na tomto uhlíku provést jedním nebo více substituenty ze skupiny 1 v jakékoli kombinaci, když A je S nebo N, lze substituci na tomto S nebo N provést jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Odborník pozná, že tato třída má zahrnovat všechny oxidační stavy kruhu, například hydrogenací jedné či více dvojných vazeb.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. orotová kyselina

2. dihydroorotové kyseliny a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

R. Třída sloučenin obecně známých jako přírodní produkt Tato třída zahrnuje, ale není na ně omezena:

1. alkaloidy,

2. terpiny,

3. monoterpiny,

4. diterpiny,

5. triterpiny

6. sesquiterpiny,

7. flavonidy,

8. chalkony,

9. dihydrochalkony,

10. humulony,

11. lemonoidy,

12. saponiny,

13. kumariny,

14. izokumariny,

15. sinapiny,

16. steroidy,

17. flavinony, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-1 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech před58 cházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-2 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-3 a řečená molekula předstaturu, nikoliv však omezeně:

R-3

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-4 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-4

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-5 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-5

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-6 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-7 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-7 cházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-8 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující struk61 turu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-9 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-10 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-ll a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-12 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-12

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-13 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-14 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-14

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-15 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

R-15

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-16 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-16

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-17 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-17

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-18 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-18

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-19 a řečená molekula představuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-20 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-21 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-22 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-23 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-24 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-24

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-25 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-26 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-26

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-27 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-27

OH

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-28 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-28 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-29 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu,' nikoliv však omezeně:

R-29 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-30 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv vsak omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-31 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-31 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-3 2 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-33 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-34 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-35 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

H

R-35 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-36 a řečená molekula předsta vuje obecnou třídu sloučenin, které mají následující strukturu, nikoliv však omezeně:

R-36 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Shora uvedené příklady a jiné přírodní produkty této třídy se mohou transformovat (s použitím tohoto termínu definovaného shora) na dodatečné pochutiny různými chemickými modifikacemi. Tak my předpokládáme dodatečné pochutiny, ve kterých shora uvedené příklady se mohou modifikovat různými valenčními nebo oxidačními stavy každého atomu kyslíku, ve kterých epoxidy se mohou otevřít oxidací nebo nukleofilní substitucí, nebo se mohou redukovat na alkoholy, ve kterých se laktony mohou převést na hydroxykyseliny a hydroxykyseliny se mohou cyklizovat na laktony, nebo ve kterých enolové tautomery se mohou převést na odpovídající keto tautomery. Dále kruhy zobrazené ve shora uvedených příkladech se mohou substituovat různými alifatickými, alicyklickými či aromatickými skupinami, hydroxy, amino či jinými substituenty skupin 1 nebo 3, jak byly definovány shora a hydroxylové, amino či thiolové skupiny se mohou substituovat jedním ze substituentu skupiny 2, jak byly definovány shora, stereochemické vztahy substituentu mohou být cis nebo trans a chirální centra mohou mít R nebo S konfiguraci. Ve všech příkladech atomy dusíku či kyslíku se mohou substituovat substituenty skupiny 2, včetně mono či polysacharidu, včetně ukázaných ve shora uvedených příkladech, nikoliv však omezeně.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou následující:

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-37

kde

1. R =beta-D-glc a R =alfa-L-rha-3-Me

3- 2

2. R =beta-D-glc²-alfa-L-rha, R =H ¹ 2 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-38

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-39

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-40

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-41

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-42

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-43

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující

R-45

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-46

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-4 7

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-48

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-49

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-50

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-51

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-52

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-53

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-54

Jak se používá zde a přiložených nárocích, následující molekula bude označována jako R-55

S. Třída sloučenin, které mají strukturu či struktury blízce příbuzné následující molekule, která bude označována zde á přiložených nárocích jako s-l:

kde R , R₌, R_a a R^, které mohou být stejné nebo různé, jsou každé dáno jedním ze substituentů ze skupiny 1. Ιζ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2a R_e je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, kde R , R₂, R_a, R^, R₌ a R_e mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Sloučenina zvláštního zájmu této struktury je známa jako epihernandulcin:

T. Třída sloučenin, které mají strukturu či struktury blízce příbuzné následující molekule, která bude označována

kde p může být 1, 2, 3, 4 nebo 5; R¹, které může být stejné nebo různé, je každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 1 v jakékoli kombinaci; R² a R³, která mohou být stejná nebo různá, jsou každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, každé R'¹ a R^s může být nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, a kde R , R , R^, R^ a R_s mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13,

14, 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20; Z může být prvek vybraný ze skupiny, kterou tvoří uhlík, síra, bor nebo fosfor; q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, q je 2; když Z je s, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2;

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. R²=R³=R*=R^S=H, n=2, R^p-kyano, Z=C, q=2, r=l, p=l

2. R²=R³=R*=R⁵=H, n=2, R^p-nitro, Z=C, q=2, r=l, p=l

3. R¹=p-kyano, R²=R³=R⁴=R^E=H, n=l, Z=P, q=3, r=2, p=l

R^x=p-nitro,	R²=R³=R⁴=R^S=H,	n=l,	Z=P,	q=3, r=2,	p=l
R^x=p-kyano,	R²=R³=R⁴=R⁵=H,	n=l,	z=s,	q=3, r=l,	p=l
R^x=p-nitro,	R²=R³=R⁴=R^S=H,	n=l,	z=s,	q=3, r=l,	p=l

U. Třída sloučenin, které mají strukturu či struktury blízce příbuzné následující molekule, která bude označována zde a přiložených nárocích jako U-l:

kde A může být 0 (kyslík), S (síra) nebo C (uhlík), a když A je C, n je 1, a když A může být O nebo S, n je nula; R^x, R², R³, R\ R=, R^e, R⁷, R®, R®, R^xo, R^xla R¹², která mohou být stejná nebo různá a která mohou být přítomna v jakékoli kombinaci, mohou být každé představováno jedním z následujících: jedním ze substituentů ze skupiny 1, 0-R¹³, NH-R¹³, N-(R¹³)₂ nebo S-R¹³, kde R¹³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2; nebo dva R substituenty mohou být dehydratované, aby vytvořily anhydridovou vazbu; nebo dva R substituenty mohou tvořit cyklickou strukturu a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Odborník pozná, že šestičlenné kruhy (pyranóza) této třídy mohou isomerovat na pětičlenné kruhy (furanóza), jak je dobře známo o mnoha cukrech.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. 6-chlor-6-deoxytrehalóza,

2. 6',6-dichlor-6',6-dideoxytrehalóza,

3. 6-chlor-6-deoxy-D-galaktóza,

4. 6-chlor-6-deoxy-D-mannóza,

5. 6-chlor-6-deoxy-D-mannitol,

6. methyl-2,3-di-(glycyl-glycyl)-alfa-D-glukopyanosid,

7. methyl-2-o-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

8. methyl-3-0-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

9. methyl-4-0-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

10. methyl-6-o-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

11. 2,2'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

12. 3,3'-di-0-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

13. 4,4'-di-O-wethyl-alfa,alfa-trehalóza,

14. 6,6'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

15. 6'-O-methyl-cukróza,

16. 4'-O-methyl-cukróza,

17. 6,6'-di-O-methyl-cukróza,

18. 4,6'-di-O-methyl-cukróza,

19. 1,6'-di-O-methyl-cukróza,

20. cyklohexan 1,2/4,5 tetrol,

21. (+)-cyklohexan 1,3,4/2,5 pentol[(+)-proto guercitol],

22. (-)-cyklohexan 1,3,4/3,5 pentolf(-)-vibo guercitol],

23. cyklohexan 1,2,3/4,5,6 hexol [neo Inositol],

24. cyklohexan 1,2,3,5/4,6 hexol [myo Inositol],

25. cyklohexan 1,2,4,5/3,6 hexol [muco Inositol],

26. methyl-beta-D-arabinopyranosid,

27. methyl-3-deoxy-alfa-D-arabinohexopyranosid,

28. 3-deoxy-alfa-D-arabinohexopyranosyl-3-deoxy-alfa-D -arabinohexopyranóza,

29. 2-deoxy-alfa-D-ribo-hexopyranosyl-2-deoxy-alfa-D -ribohexopyranóza,

30. 3-deoxy-alfa-D-ribo-hexopyranosyl-3-deoxy-alfa-D -ribohexopyranóza,

31. l,6-anhydro-3-dimethylamino-3-deoxy-beta-D-glukopyranóza,

32. 1,6-anhydro-3-dimethylamino-3-deoxy-beta-D-altropyranóza,

33. 1,6-anhydro-3-acetamido-3-deoxy-beta-D-glukopyranó2a,

34. 1,6-anhydro-3-acetamido-3-deoxy-beta-D-gulopyranóza,

35. 1,6-anhydro-3-amino-3-deoxy-beta-D-gulopyranóza,

36. methyl-3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosid,

37. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-3,6-anhydro-alfa-Dglukopyranosid,

38. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-3,6-anhydro-beta-Dfruktofuranosid,

39. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-l,4:3,6-dianhydrobeta-D-fruktofuranosid, a fyziologicky p²ijatelné soli jakékoli a/nebo vrech p²odcházejících látek.

V. T^Jída slou/enin, které mají strukturu fi struktury blízce p²íbuzné následující molekule, která bude ozna/ována zde a p²ilo^sen°°ch nárocích jako V-l:

V-l kde a, r , 1 a m mohou tw=t 0 nebo 1, n, j a k jsou 0, 1,2 nebo 3, ka’dé R² a R³, která mohou být stejná nebo různá, mohou být každé nezávisle představováno jedním ze substituentu ze skupiny 3, Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), o (kyslík) nebo S (síra); když r nebo m je 1 a Y je Ν, p nebo q může být 2 nebo 3, když r nebo m je i a Y je O, p nebo q je 1; když r nebo m je 1 a Y je s, p může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, 0=S=0, S--O, O=P(H)OH, O=P(OH)_a nebo 0=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představována jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujících nárocích jsou označovány jako V-2), v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

kde Y sík) , být 2 l, 2, být 1 (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (du0 (kyslík) nebo S (síra); když d je 1 a Y je N, e může nebo 3, když d je 1 a Y je O, e je 1; f může být 0, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10; když d je 1 a Y je S, e může nebo 2; A může být H, C=O, 0=S=0, S=O, O=P(H)OH nebo

O=P(OH)₂, O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; R' a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu; kterékoli z R³ a Q společně mohou tvořit cyklic96 kou strukturu, kterékoli z R³ a R společně mohou tvořit cyklickou strukturu; b může být 0, 1 nebo 2 a c může být 0 nebo 1; Z a Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -O^_X~, OR, NH_a, NHR, N(R)₂, R, ,může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R' může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H* nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. N-(L-aspartyl)-p-aminobenzensulf onová kyselina,

2. N-)aminomalonyl)-p-aminobenzensulf onová kyselina,

3. aminoethan fosforečná kyselina, . Ν- [ N- (p-kyanofenylkarbamoyl) -L-aspartyl ] -paminobenzensulfonová kyselina,

5. N- (-L-asparty 1) -1-aminocyklopentan-l-karboxylová kyselina,

6. N- (-L-aspartyl) -1-aminocyklopropan-l-karboxylová kyselina,

- N- (-L-aspartyl) -l-aminocyklooktan-l-karboxylová kyselina,

8. N-(-L-aspartyl)-1-aminocyklohexan-l-karboxylová kyselina,

9. N-(-L-aspartyl)-2-aminocyklopentan-l-karboxylová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

W. Třída sloučenin, které mají strukturu (či struktury blízce příbuzné), která bude označována zde a přiložených nárocích jako W-l:

W-l kde r, lam mohou být 0 nebo 1; jak mohou být 0, 1, 2 nebo 3; každé R³ a R\ která mohou být stejná nebo různá, mohou být nezávisle představována jedním ze substituentů ze skupiny 3; Y, která mohou být stejná nebo různá, mohou být N (dusík), o (kyslík) nebo S (síra); když r nebo m je

a Y	je N,	P	nebo	q může být 2	nebo 3; když r nebo :
a Y	je 0,	P	nebo	q je 1; když	r nebo m je 1 a Y je
může	být	1	nebo	2; A může	být H, C=0, 0=S=0, ;

O=P(H)OH, O=P(OH)_. nebo O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, R' a Q mohou společně tvořit cyklickou strukturu; kterékoli z R³ a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu; kterékoli R³ a R společně mohou tvořit cyklickou strukturu; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představována jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujících nárocích jsou označovány jako W-2), v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii;

W-2 kde Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); když d je 1 a b je 0 a Y je N, e může být 2 nebo 3, když d je 1 a b je 0 a Y je O, e je 1; f může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10; když d je 1 a b je 0 a Y je S, e může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, O=S=O, S=O, O=P(H)OH nebo OP(OH)₂, O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; b může být o, 1 nebo 2 a c může být o nebo l; z a 2' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -O“X*, OR, NH₂, NHR, N(R) , R, může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedné z dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H+ nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation , a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. L-ornithyl-taurin,

2. L-ornithyl-beta-alanin,

3. L-lysyl-taurin,

4. L-diaminobutyryl-taurin,

100

5. L-diaminobutyryl-beta-alanin,

6. L-diaminopropiony1-beta-alanin,

7. L-diaminopropionyl-taurin,

8. L-lysyl-beta-alanin,

9. L-methionyl-taurin

10. L-methionyl-beta-alanin

11. N-(L-ornithyl-)-p-aminobenzensulfonová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

X. Obecná třída sloučenin obecně nazývaných chelátory. To jsou molekuly, které jsou schopné chelátovat se, vázat se, komplexovat se nebo koordinovat se s kovovými ionty, Do této třídy jsou zahrnuty všechny jejich fyziologicky přijatelné soli, jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

Ilustrativní sloučeniny zvláštního zájmu v této třídě jsou:

1. ethylendiamintetraoctová kyselina (EDTA) a její fyziologicky přijatelné soli

2. vinná kyselina a její fyziologicky přijatelné soli

3. mléčná kyselina a její fyziologicky přijatelné soli

4. askorbová kyselin a její fyziologicky přijatelné soli.

Má se rozumět, že podle tohoto vynálezu se zamýšlí použití chelátů, které mají různé stupně afinity pro kovové ionty vzhledem k shora uvedeným sloučeninám. Mnohé z těchto méně účinných sloučenin jsou uvedeny v A až w shora. Několik ilustrativních příkladů jsou:

1. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

2. 3,4-dihydroxybenzoová kyselina,

101

3. alfa-amino kyseliny,

4. alfa-hydroxy kyseliny,

5. peptidy,

6. sulfonamidy,

7. beta-amino kyseliny, a jejich fyziologicky přijatelné soli.

Y. Zvýrazňovače pochutin: Účinnost každé jednotlivé pochutiny popsané v třídách A-X lze zvýšit pomocí povrchově aktivní látky, zatím co tato povrchově aktivní látka může snížit účinnost jiné pochutiny, nebo vůbec neovlivňovat danou pochutinu. Ilustrativní příklady povrchově aktivní látek jsou:

1. tergitoly,

2. plurony,

3. poloxamary,

4. kvarterní amonné soli,

5. sorbitany,

6. tritony,

7. ethéry polyoxyethylenu,

8. soli sulfonových kyselin,

Povrchově aktivní látky mohou zvyšovat účinnost některých pochutin, zatím co stejná povrchově aktivní látka může snížit účinnost jiné pochutiny, nebo vůbec neovlivňovat danou pochutinu. Povrchově aktivní látky mohou ovlivňovat každou pochutinu odlišně. Povrchově aktivní látka, která ovlivňuje danou pochutinu v pozitivním, negativním nebo neutrálním smyslu, může ovlivňovat jinou pochutinu odlišně (například v pozitivním, negativním nebo neutrálním smyslu, nikoliv

102 však nutně stejným způsobem.

Z. Model pochutin: V 1967 Shallenberger a Acree (Nátuře (London) 1967, 216, 480-482, což je sem zahrnuto tímto odkazem) navrhli, že všechny sloučeniny, které vyvolávají sladký chuťový vjem, mají AK, B systém (AH je donor vodíkové vazby, B je akceptor vodíkové vazby) separovaný asi 0.28 až 0.44 nm. Podle této teorie ÁH je OH nebo NH a B je atom kyslíku ve skupinách jako CO₃H, SO^H, SO^, CO NO_,, atom dusíku v CN nebo též halogen. Například v methylesteru L-aspartylL-fenylalaninu NH je AH* a COO^- je B. Předpověděli, že takové sloučeniny reagují s receptorem sladké chuti párem recipročních vodíkových vazeb (komplementární AH, B, systém). Tato teorie byla obecně přijata většinou badatelů v oboru.

V 1972 Kier (J. Pharm. Sci. 1972, 61, 1394, což je sem zahrnuto tímto odkazem) rozšířil model Shallenbergera a Acreeho a navrhl existenci třetího vazebného centra vyvolávajícího hydrofobní interakci, které označil jako X. Molekula, která by reagovala se všemi třemi (AH, Ba X) by byla silnějším sladidlem než ta, která reaguje pouze s AH, B centry. Ariyoshi (Bull. Chem. Soc. Japan, 1974, 47, 326-330, což je sem zahrnuto tímto odkazem) a van der Heijden (Feed Chem. 1978, 3, 207, což je sem zahrnuto tímto odkazem) přidali konfigurační omezení pro X skupinu, které vznikají přiřazením 5.5 nm odstupu B a X center a 3.5 nm odstupu AH a X center. Tento model byl obecně přijat a široce studován řadou badatelů včetně Goodmana a spolupracovníků, Temussiho a spolupracovníků, Tintiho a Nofreta a spolupracovníku a Belitze, který též studoval požadavky pro hořkou odpověď v jeho mode103 lových soustavách.

Goodman (Sweeteners, ACS Symposium Series 450, kapitola 10, 128-142, což je sem zahrnuto tímto odkazem) dále upřesnil požadavky na molekulu, aby vyvolávala sladký vjem vývojem trojrozměrných požadavků na systém AH, Β, X. Tinti a Nofre (Sweeteners, ACS Symposium Series 450, kapitoly 7 a 15, 'což je sem zahrnuto tímto odkazem) identifikovali čtvrté primární vazebné místo, které nazývají D (místo X” označují jako G) a čtyři druhotná vazebná místa (obrázek 1). D místo sladidla je skupina akceptující vodíkovou vazbu a zdá se být zvláště účinná, když tato skupina je -CN nebo -N0₂ skupina. S pomocí tohoto 8 centrového modelu vyvinuli neobyčejně silná sladidla, která reagují se všemi čtyřmi primárními místy a mnoha druhotnými místy.

Goodman (J. Am. Chem. Soc. 1987, 101, 4712-4714, což je sem zahrnuto tímto odkazem) uvádí, že čtyři stereomerní tetramethylcyklopentanové sloučeniny:

L-aspartyl-L-alanyl-2,2,5,5-tetramethylcyklopentylamid, L-aspartyl-D-alanyl-2,2,5,5-tetramethylcyklopentylamid,

N-(L-asparty1)-N'-(tetramethylcyklopentanoyl)-(S)-l,1diaminoethan a

N-(L-aspartyl-N'-(2,2,5,5-tetramethylcyklopentanoyl) — (R) —

1,1-diaminoethan dávají jedinečnou možnost studovat závislosti mezi strukturou a chutí. Malé změny v celkové topologii ovlivňují chuť těchto analogů (L,L amid je hořký, zatím co L,D amid a retro-inverso analogy jsou intensivně sladké). Navíc objemná tetramethylcyklopentanová skupina značně snižuje konformační mobilitu peptidu a dovoluje úplnější NMR

104 analýzu. Za předpokladu trans peptidové vazby a téměř planárního zwitterionického kruhu pro aspartylovou skupinu, struktura sloučenin se může určit podrobnou konformační NMR analýzou. Vazebné konstanty, hodnoty NOE a teplotní koeficienty použité k definování konformace čtyř molekul byly uvedeny. Preferované konformace s minimální energií jsou ukázány na obrázku 2. Na základě výsledků této konformační studie Goodman navrhl model sladce chutnajících analogů, který obsahuje prvky modelů navržených Kierem, Temussim, van der Heijdenem, Tintim a Nofrem a Shallenbergrem a Acreem. Konformace molekuly sladké může být popsána jako mající L tvar” s A-H a B zwitterionickým kruhem aspartylové skupiny tvořící kmen a hydrofobní X (G) v modelu Tintiho a Nofreta) skupinou tvořící základnu L (obrázek 3). Planarita molekuly v rozměrech x a y je kritická pro sladkou chuť, podstatné odchylky od této roviny do rozměru z korelují s molekulami bez chuti (+z) nebo hořkými (-z). Existence aspartylového zwitterionického kruhu nemůže být dokázána následovně, ale múze se předpokládat a priori na základě evidence získané z NMR pokusů. C(alfa)-C(beta) vazba aspartylového zbytku má nestálou konformaci s karboxylovou skupinou a amino skupinou v poloze grauche a sp² rovinou koncového karboxylátového atomu uhlíku aspartylu a C(alfa)-C(beta) vazbou koplanární. Tyto podmínky jsou konforraačně příznivé pro vznik aspartylového zwitterionického kruhu.

Struktura methylesteru L-aspartyl- L-fenylalaninu byla vyřešena X paprsky Kimem (J. Am. Chem. Soc. 1985, 107, 4279, což je sem zahrnuto tímto odkazem). Krystalizace se

105 dosáhla v tetragonální prostorové grupě P4_i se čtyřmi molekulami methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu a jednou molekulou vody na buňku. Molekula ukazuje rozšířenou konformací ^s trans peptidovými vazbami. Avšak fenylový kruh je kolmý na peptidovou páteř a není koplanární s zwitterionickým kruhem aspartylové kyseliny jak by se předvídalo pro sladký dipeptid. Toto otočení fenylového kruhu je důsledek skladebných sil v krystalické struktuře, které vznikají uspořádáním sousedních molekul methylesteru L-aspartyl- L-fenylalaninu do stálých sloupcových struktur. Izolovaná molekula z krystalické struktury může rotovat o 40° okolo $(Phe) vazby, aby se dosáhla isoenergetická konformace, ve které jsou kruhy koplanární. Tato konformace koreluje těsně s naším navrženým modelem pro strukturu sladkých dipeptidů v roztoku (obrázek

3). Ovsem roztok molekuly methylesteru L-aspartyl- L-fenyl alaninu je solvatován a zbaven skladebných sil. Proto vlastní ohebnost tohoto lineárního peptidů se snadno přizpůsobí konformaci L tvar vyžadovanou modelem. Obrázek 4 znázorňuje methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu v L tvaru vyžadovanou pro sladkou chuť v Goodmanově modelu položený do 8 centrového modelu Tintiho a Nofreta. V této konfiguraci NH₃*, C00^- a fenylový kruh dobře vyhovují AH, B a G centrům požadovaným pro sladkou chuť v modelu Tintiho a Nofreta, jakož i AH, B a X centrům v Goodmanově modelu.

Belitz (ACS, Food Taste Chemistry, 1979, 93-131, což je sem zahrnuto tímto odkazem) popisuje minimální požadavky na vnímání hořké chuti jako molekulu mající AH centrum a hydrofobní skupinu. Použitím modelu připsaného shora Goodmanovi,

106 hydrofobní skupina Belitze by byla v -z (nebo hořké chuti) oblasti popsané Goodmanem.

Je přijatelným důsledkem shora uvedených modelů, že molekuly schopné vazby s jedním či více místy receptorů chuti, jak byly popsané těmito badateli a jejich modely, a které nedovolují hydrofobní skupinu do X (nebo G, sladká chuť) centra nebo (-z) oblasti (hořká chuť) a bude asi bez chuti (nebo téměř bez chuti). Taková molekula (pochutina, jak je zde shora popsáno) by se měla kompetitivně vázat k receptorů a působit inhibici jedné či více chutí (sladké, hořké, organické hořké) vyvolaných tímto receptorem.

To, co jsme zjistili, je skutečnost, že pokud molekula je sladká nebo hořká a reaguje s receptorů, jak je zde shora popsáno v uvedených modelech a taková molekula může být transformována takovým způsobem, aby vytěsnila hydrofobní část molekuly od X (G, sladká chuť) centra, a tím zabránila hydrofobní skupině interakci s (-z) oblastí hořké chuti, pak taková molekula bude bez chuti. Transformace substituentu hydrofobní zóny na hydrofilní substituent anebo zvýšení či snížení rozměru hydrofobního substituentu, anebo zvýšení či snížení vzdálenosti mezi různými místy vodíkových vazeb a hydrofobních interakcí dále může vést ke změně vazebné konformace anebo struktury způsobem, který zabrání podstatné interakci s X nebo G centrem sladké chuti nebo podstatné interakci s (-z) oblastí hořké chuti, čímž vznikne molekula podstatně bez chuti.

Zjistili jsme že inhibitor sladké chuti nebo hořké chuti může reagovat s místy receptorů různými způsoby. V důs107 ledku toho, podle interakce pochutiny s receptorem, řečená pochutina může úspěšně konkurovat s jednou třídou sloučenin, řekněme sladidly, a být neúspěšná proti jiným třídám sloučenin jako jsou hořké sloučeniny.

Jiným důsledkem našich zjištění je to, že model vysvětlující jak sladkou tak hořkou chuť by mohl zahrnovat možnost, že existují oddělené receptory nebo místa receptorů pro vnímání sladké a hořké chuti. Tedy, kdyby pochutina měla reagovat pouze s jedním z těchto receptorů nebo receptorových míst, mohla by úplně odstranit jeden pocit bez ovlivnění druhého.

Uvádělo se, že existují alespoň dva typy hořké chuti, a my jsme to též zjistili. Jedna je organická hořká chuť, která je vyvolána sloučeninami jako je kofein a jiná je hořká chuť, která je vyvolána anorganickými molekulami jako je draselný iont. V důsledku toho pochutina může úspěšně konkurovat s organickou hořkou chutí, možná též úspěšně se sladkou chutí a být neúspěšná proti draselnému iontu, v závislosti na místech interakce. Naopak pochutina může úspěšně konkurovat draselnému iontu a neúspěšně organickým hořkým a sladkým chutím.

Jako příklad transformací, které jsou schopné vyvolat právě popsané odezvy, je methylester L-aspartyl-L- fenylalaninu, který je 200 krát sladší než sacharóza. Methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu lze transformovat na hořkou sloučeninu změnou methylesterů L- fenylalaninu na methylester Dfenylalaninu (což umísťuje fenylový kruh do (-z) oblasti hořké chuti. Methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu lze tran108 sformovat na sloučeninu bez chuti změnou methylesteru na karboxylovou kyselinu. L-aspartyl-L-fenylalanin (methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu bez methylesteru) je bez chuti a ukázalo se, že účinně blokuje hořkou chuť draselného iontu. L-aspartyl-L-fenylalanin má minimální účinek na sladkou chuť methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu, ale blokuje sladkou chuť sacharózy při velmi vysokých koncentracích (relativně k sacharóze). L-aspartyl-L-fenylalanin má malý účinek na hořkou chuť kofeinu, ale blokuje pachuť spojenou s methylesterem L-aspartyl-L-fenylalaninu. Methylester N-(p kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl]-L-fenylalaninu, jak popisují Tinti a Nofre je 14000 krát sladší než sacharóza. Když tato sloučenina se transformuje na

N-(p-kyanofenylkarbamoyl) L-aspartyl]-L-fenylalanin (to je supersladidlo bez methylesteru) sloučenina zůstane podstatně bez chuti. Tato sloučenina může nyní reagovat s AH, B a D centry, nikoliv však s X (G) skupinou receptoru. Zjistili jsme, že tato sloučenina účinně blokuje hořkou chuť draselného iontu a hořkou chuť kofeinu, ale má jen malý vliv sladkou chuť sacharózy. N-(pkyanofenylkarbamoyl)-aminomethansulfonát, který má D a B místa a je podstatně bez chuti, blokuje organickou hořkou chuť kofeinu a sladkou chuť, nikoliv vsak hořkou chuť spojenou s draselným iontem. Taurin a beta-alanin, které oba mají AH, B uspořádání jsou oba příklady pochutin.

Je tedy možné upravovat sloučeniny transformací známých sladidel nebo známých hořkých sloučenin na sloučeniny bez chuti, schopné buď blokovat pocit sladké chuti, pocit orga109 nické hořké chuti, pocit anorganické hořké chuti nebo jejich různé kombinace. Tedy podle tohoto vynálezu se získaly nové a dříve nepředvídané poznatky, že modely Goodmana a spolupracovníků se mohou použít k předvídání sloučenin bez chuti, které lze použít jako pochutiny, tak jak je zde popsáno. Takové pochutiny se předvídají jako sloučeniny bez chuti, nebo téměř bez chuti, které lze získat transformací sladké či hořké sloučeniny způsobem, který eliminuje hydrofobní interakce v -z nebo X(G) oblastech (jak je definováno Goodmanem nebo Tintim a Nofretem) receptoru chuti. Takové pochutiny jsou schopné blokovat nebo inhibovat každou a všechny kombinace tří chutí (sladké, hořké, organické hořké).

Molekula potřebuje pouze reagovat s jedním místem vodíkových vazeb, jak je zde shora popsáno a mít jen malou či žádnou hydrofobní interakci v X(G) a (-z) oblasti, aby byla pochutinou. Často molekuly schopné reagovat pouze s jedním místem vodíkových vazeb a mající hydrofobní část budou mít dostatečnou ohebnost (v závislosti na rozměru), aby se dostaly do (-z) oblasti a budou v důsledku toho chutnat hořce. Molekuly schopné reagovat s více než jedním komplementárním místem vodíkových vazeb na receptoru budou mít lepší příležitost, aby udržely hydrofobní skupiny od X(G) a (-z) oblasti, a v důsledku toho budou s větší pravděpodobností pochutinami.

Podle shora uvedené logiky molekula, která může reagovat s recipročními AH anebo B místy vodíkových vazeb receptoru, jak je popsáno Goodmanem (obrázek 3), a jejíž konforroace anebo struktura zabrání každé hydrofobní interakci

110 s X centrem sladké chuti a také nedovolí hydrofobní interakci v (-z) oblasti hořké chuti, je pochutinou podle toho, jak zde bylo definováno.

Podle shora uvedené logiky také molekuly, která mohou reagovat s recipročními AH anebo B anebo D místy (či sekundárními místy) vodíkových vazeb receptoru, jak je popsáno Tintim a Nofretem (obrázek 1), a jejíž konformace anebo struktura zabrání každé hydrofobní interakci s G centrem sladké chuti a také nedovolí hydrofobní interakci v (-z) oblasti hořké chuti, což vznikne, když AH, B, D, G soustava Tintiho a Nofreta se promítne do AH, Β, X soustavy Goodmana (obrázek 4), jsou pochutinami.

Tak, jak se používá zde a přiložených nárocích, AH, B, D, Ε_χ, E__, XH, Y, X, G L tvar a koordináty x, y, z byly definovány shora.

111

Obrázek 1

AH B G D XH Y E 1

E 2 donor vodíkové vazby akceptor vodíkové vazby hydrofobní skupina akceptor vodíkové vazby slabý donor vodíkové vazby slabý akceptor vodíkové vazby slabý akceptor vodíkové vazby slabý akceptor vodíkové vazby

112

Obrázek 2c

113

Obrázek 2d

Obrázky 2a-d. Preferované konformace s minimální energií (A) N-(L~aspartyl-N' - (2,2,5,5-tetramethyIcyklopentanoy1)(R)-1,1-diaminoethan (Β) N-(L-aspartyl-N'-(2,2,5,5-tetramethyIcyklopentanoy1)(R)-1,1-diaminoethan (C) L-aspartyl-D-alanyl-2,2,5,5-tetraroethylcyklopentylamid, (D) L-aspartyl-L-alanyl-2,2,5,5-tetramethylcyklopentylamid.

114

Obrázek 3.

Goodmanúv model pro sladkou chuť s vloženým methylesterem L-aspartyl- L-fenylalaninu. $(Phe) vazba, ukázaná šipkou, se rotovala o 40° od struktury podle X paprsků. Navíc byly přidány vodíkové atomy se standardními vazebnými úhly a délkami. AH-B a X skupiny jsou ukázány podle návrhů Shallenbergra a Kiera.

115

Obrázek 4.

Methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu v L-tvaru navrženém Goodmanem pro receptor sladké chuti položený do 8 centrového modelu Tintiho a Nofreta.

Mnohé se shora uvedených pochutin existují jako racemické směsi (+/-), minus(-), plus (+) nebo diastereomerní optické isomery. Rozumí se, že podle tohoto vynálezu se zamýšlí použít jako pochutin jak racemáty, tak samostatné optické isomery. Je pravděpodobné, že jeden nebo druhý optický isomer racemických pochutin má větší, třeba i všechnu, blokující aktivitu pochutiny. Například bylo zjištěno, že (-) isomer 2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny má většinu ak116 tivity, která snižuje nežádoucí chuti. Použití samotného aktivnějšího isomeru je výhodné, protože je potřeba mnohem méně pochutiny, aby se dosáhlo žádoucího snížení nežádoucí chuti.

Dále bylo zjištěno, že pochutiny ukázané shora a jmenovitě (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina mimo inhibování hořké chuti zvýrazňuje slanou chuť látek obsahujících chlorid sodný, jestliže se použijí v dostatečných koncentracích. Tento vynález tedy zamýšlí přípravu poživatin obsahujících například trochu chloridu sodného a pochutiny v množství dostatečném zvýraznění slané chuti chloridu sodného.

Navíc tento vynález zamýšlí přípravu poživatin obsahujících směs látek s nežádoucí chutí, jako jsou například chlorid draselný, chlorid hořečnatý s chloridem sodným anebo chloridem amonným ve spojení s pochutinami zde uváděnými, v množství dostatečném jak k redukci nežádoucích chutí, tak k zvýraznění slané chuti chloridu sodného. Preferované produkty přísad do poživatin obsahují od málo víc než 0 až do 300 % hmotnostních látek s nežádoucí chutí, jako jsou například chlorid draselný a chlorid hořečnatý a 0 až do 50 % hmotnostních chloridu sodného v kombinaci s účinnou koncentrací pochutin, typicky 0.0001 % do asi 50 %, s výhodou 0.1 % do asi 5 %.

Navíc tento vynález zamýšlí přípravu poživatin, jako je například chleba, sušenky, táce, koláče, preclíky, zákusky, pečivo atd., připravené pomocí například kyselého uhličitanu draselného nebo uhličitanu draselného místo sodných solí jako kypřících činidel ve spojení s pochutinou v množství

117 dostatečném redukci nežádoucí chuti spojené s draselným iontem. Pochutina je typicky v koncentraci v rozpěti od asi

0.001 % do asi 50 %, s výhodou 0.1 % do asi 10 % hmotnostních na materiál s nežádoucí chutí.

Navíc tento vynález zamýšlí přípravu konzervačních činidel obsahujících draselné soli, benzoát, dusičnan, dusitan, síran a siřičitan atd. ve spojení s pochutinami v množství dostatečném redukci nežádoucích chutí v potravinách. Ideálně se použije asi 0.001 % do asi 10 % pochutiny, s výhodou 0.1 % do asi 5 % hmotnostních na materiál s nežádoucí chutí.

Tento vynález také zamýšlí použití draselných solí látek upravujících chuť (jako je například glutamát) místo sodných solí. Proto monoglutamát draselný anebo guanalát anebo inosinát ve spojení s vhodným množstvím pochutiny, dostatečném k odstranění většiny, když ne veškerých nežádoucích chutí v potravinách se stává podstatně ekvivalentním s monoglutamátem sodným. Použije se asi 0.0000001 % do asi 300 % pochutiny, s výhodou 0.1 % do asi 5 % hmotnostních na materiál s nežádoucí chutí.

Navíc tento vynález zamýšlí přípravu farmaceutika, jako jsou aspirin, kodein, ibuprofen, acetaminofen, antibiotika atd, ve spojení s pochutinami v množství dostatečném odstranění nebo redukci nežádoucí chuti těchto materiálů. Pochutina je typicky v koncentraci od asi 0.001 % do asi 50 %, s výhodou 0.5 % do asi 5 % hmotnostních na materiál s nežádoucí chutí.

Navíc tento vynález zamýšlí přípravu poživatin, které

118 samy mají nežádoucí chuť, jako je hořká čokoláda, ve spojení s pochutinami v množství dostatečném odstranění nebo redukci hořkosti těchto produktů. Pochutina je typicky v koncentraci od asi 0.001 % do asi 50 %, s výhodou 0.2 % do asi 5 % hmotnostních na materiál s nežádoucí chutí.

Jak odborník pozná, tato redukce nežádoucí chuti se dosáhne přeformulováním produktu, aby se nežádoucí chuti snížily. Několik specifických příkladů by bylo:

1. Příprava nízkokalorických čokoládových produktů,

2. příprava nízkokalorických nápojů,

3. příprava poživatin se sníženým obsahem vysoce intenzivních sladidel,

4. příprava poživatin se sníženým obsahem nízkointenzivních sladidel,

5. příprava poživatin se sníženým obsahem vysoce intenzivních sladidel.

Použitím alespoň jedné pochutiny v poživatině s nežádoucí chutí lze ji přeformulovat. Výsledkem bude snížení obsahu kalorií anebo maskujících látek, jako jsou nízko intenzivní sladidla, vysoko intenzivní sladidla, koření a jiné přísady.

Koncentrace použité pochutiny k snížení nežádoucích chutí se bude měnit v každé situací v závislosti na vybrané pochutině, dané substanci nebo substancích s nežádoucí chutí, žádaném rozsahu snížení nežádoucích chutí jakož i na jiných chutích a koření přítomných ve směsi. Většinou jsou vyhovující koncentrace od asi 0.001 % do asi 300 %, s výhodou asi 0.05 % do asi 5 % hmotnostních pochutiny na materiál

119 s nežádoucí chutí.

Jako osvětlující specifický příklad, když pochutina je vybrána pro použití jako přísada chloridu sodného a látky s nežádoucí chutí, jako jsou například chlorid draselný, chlorid hořečnatý, bude se obyčejně muset přidat alespoň 0.2 % do asi 10 % hmotnostních pochutiny na hmotnost solí, aby se dosáhlo jak k redukci nežádoucích chutí, tak k zvýraznění slané chuti.

Poživatiny, ke kterým lze přidat pochutiny podle tohoto vynálezu, jsou bez omezení a zahrnují jak potraviny tak poživatiny bez jakékoliv výživné hodnoty, jako jsou farmaceutika, léky a jiné poživatiny. Proto pochutiny podle tohoto vynálezu působí se všemi látkami s nežádoucí chutí.

Jako osvětlující příklady látek s nežádoucí chutí, se kterými lze použít modifikátory chuti podle tohoto vynálezu jsou chlorid draselný, chlorid hořečnatý, chlorid sodný, chlorid amonný, halové soli, naringin, kofein, močovina, síran hořečnatý, sacharin, acetsulfamáty, aspirin, benzoát draselný, kyselý uhličitan draselný, uhličitan draselný, dusičnan draselný, dusitan draselný, síran draselný, siřičitan draselný, glutamát draselný, konzervační činidla jako fyziologicky přijatelné soli, kodein, ibuprofen, acetaminofen, antibiotika, koňak, hořká čokoláda, kakaové boby, jogurt, prezervační činidla, koření, dietní přísady, želatinující činidla, činidla upravující pH, pomocná činidla, činidla dodávající tvar, dispergovadla, stabilizátory, barviva, ředidla barev, činidla proti srážení, antimikrobiální činidla, formulační činidla, kypřiči činidla, výživné přísady, alka120 lie, kyseliny, cheláty, zakrývající činidla, ústoje pro obecné použití, ztužovadla, vývary, zadržující činidla, fixátory barev v mase a masných produktech, fixátory barev v drůbeži a drůbežích produktech, kondicionéry kvasnic, dozrávací činidla, kvasnicové potraviny, protiplísňová činidla, emulgátory, činidla dodávající pevnost, pojivá, činidla upravující vodu, různé potravinářské přísady obecného použití, tabletovací činidla, odslupkovací činidla, činidla do mycí vody, oxidační činidla, antioxidanty, enzymy, nastavovadla, fungicidy, směsi do pečivá, káva, čaj, suché směsi, šlehačkové přísady, soli, přísady klihů, sýry, ořechy, maso a masné produkty, drůbež a drůbeží produkty, vepřové a vepřové produkty, ryby a rybí produkty, zelenina a zeleninové produkty, uzené produkty, jako maso, sýr, ryby, drůbež a zelenina, šlehačkové činidla, mastikační látky ve žvýkačkách, posilovače kvasnic, krmivo pro zvířata, krmivo pro drůbež, krmivo pro ryby, krmivo pro prasata, odpěňovače, šťávy, lihoviny, látky či nápoje obsahující alkohol,nápoje včetně alkoholických a nealkoholické limonády sycené nebo nesycené kysličníkem uhličitým, šlehané pomazánky, nadouvací činidla v poživatinách včetně škrobů, kukuřičných látek, polysacharidů a jiných polymerních karbohydrátů, polev jakož i látek obsahujících draslík nebo kov s nežádoucí chutí a podobně.

Ačkoliv uvedený seznam je rozsáhlý, zdaleka není vyčerpávající. Odborník by poznal, že mnohé, ne-li všechny

A. sodné soli nebo sloučeniny anebo

B. sodné soli nebo sloučeniny převedené na své nesodné zbytky anebo

121

C. draselné soli nebo sloučeniny anebo

D. kyseliny nebo kyseliny převedené na své odpovídající soli (sodné nebo nesodné sloučeniny) anebo

E. alkálie nebo alkálie převedené na své odpovídající soli anebo látky které byly kdykoliv schváleny jako poživatiny Food and Drug Administration anebo které jsou GRAS, jak je definováno Flavor Extract Manufacturers' Association by se mohly stát chutnější použitím pochutin zde popsaných (dále a v následujících nárocích jsou označovány jako materiály) . Tyto materiály by se mohly stát chutnější snížením nebo eliminací nežádoucí chuti s nimi spojené. (Obecně sodné soli chutnají lépe než nesodné soli.) Použití pochutin se všemi těmito materiály,jakož i jejich všechna předpokládaná použití se předvídá tímto popisem.

Přes rozsah tohoto popisu výklad tohoto vynálezu umožní odborníkovi návrh dalších příkladů.

Příklady

Přiklad 1

Vodný roztok (1 litr) obsahující 20 gramů směsi obsahující 95 % chlorid draselného a 5 % chloridu sodného a 0.05 gramů sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny měl chuť podobnou chloridu sodnému ε prakticky žádnou hořkostí normálně spojenou s chloridem draselným.

Příklad 2

Vodný roztok (100 ml) obsahující 2 gramy chloridu draselného a 0.06 gramů monodraselné soli L-aspartyl-lfenyl-alaninu měl jasnou slanou chuť prakticky bez hořkosti normálně spojenou s chloridem draselným.

122

Přiklad 3

Vodný roztok (1 litr) obsahující 10 gramů chloridu sodného a 0.05 gramů sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy) propionové kyseliny měl podstatně slanější chuť než samotný 1 % roztok chloridu sodného.

Přiklad 4

Vodný roztok (l litr) obsahující 22.5 gramů chloridu draselného a 0.79 gramů sodné soli 3-methoxyfenyloctové kyseliny měl slanou chuť podstatně bez hořkosti.

Přiklad 5

Vodný roztok (1 litr) obsahující 20 gramů chloridu draselného a 0,2 gramů draselné soli 2,6-dihydroxybenzoové kyseliny byl téměř zbaven hořké chuti charakteristickou pro chlorid draselný.

Přiklad 6

Pevný přípravek obsahující směs chloridu draselného (90 g), chloridu sodného (10 g) a sodnou sůl (-)-2-(4-methoxyf enoxy )propionové kyseliny (0.25 g) dal jasně slanou chuť podobnou chloridu sodnému.

Přiklad 7

Pevný přípravek obsahující směs chloridu draselného (80 g), chloridu sodného (10 g), chloridu hořečnatého (10 g) a sodnou sůl (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny (0.25 g) dal jasně slanou chuť podobnou chloridu sodnému. Přiklad 8

Chuť chloridu litného se velmi zlepšila přidáním 1 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny. Slanost se podstatně zvýšila.

123

Příklad 9

Přidání 1 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4-methoxyfe noxy)propionové kyseliny (0.25 g) k glutamátu monodraselnému dalo příchuť téměř identickou s glutamátem monosodným. Nebyla pociťována prakticky žádná hořká chuť.

Přiklad 10

Přidání 6 % hmotnostních sodné soli (-)-2-(4-methoxyfe noxy)propionové kyseliny k aspirinu dalo formulací, která byla lehce nakyslá, téměř bez hořké chuti charakteristické pro aspirinu podobnou pachuť.

Přiklad 11

Přidání 3 % hmotnostních sodné soli (-)-2-(4-methoxyfe noxy)propionové kyseliny k aspirinu dalo formulaci podstatně bez hořké chuti charakteristické pro aspirin.

Příklad 12

Roztok obsahující 100 ppm kofeinu a 10 ppm sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny byl téměř bez chuti a téměř veškerá hořkost byla odstraněna.

Příklad 13

Silná hořká chuť neslazené čokolády se téměř eliminovala přídavkem 0.25 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4methoxyfenoxy)propionové kyseliny.

Přiklad 14

Benzoát draselný, obsahující 0.5 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy)propionové kyseliny se přidal k potravinám místo benzoátu sodného. Nebyl pociťován žádný rozdíl v chuti potravin.

124

Příklad 15

Dusičnan draselný a dusitan draselný, obsahující 0.5 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové «

kyseliny se přidal k potravinám místo sodných solí. Nebyl pociťován žádný rozdíl v chuti potravin.

Příklad 16

Kyselý uhličitan draselný obsahující 0.5 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy) propionové kyseliny se se použil místo pečicí sody pro pečení piškotů. Nebyla pociťována podstatně žádná hořkost.

Příklad 17

Směs kyselého uhličitanu draselného a uhličitanu draselného obsahující 0.5 % hmotnostního sodné soli (-)-2-(4methoxyfenoxy) propionové kyseliny se použila místo pečicí sody pro pečení koláčů. Nebyla pociťována podstatně žádná hořkost.

Příklad 18

Když se přidalo 10-20 ppm sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy) propionové kyseliny k černé kávě, silně hořká chuť kávy se téměř úplně odstranila.

Přiklad 19

Vodný roztok (1 litr) obsahující 20 gramů chloridu draselného a 0.6 gramů D-glutamátu monosodného byl podstatně méně hořký než 2 % roztok chloridu draselného.

Přiklad 20

Vodný roztok (1 litr) obsahující 20 gramů chloridu draselného a 1.2 gramů D-glutamátu monodraselného neměl prak126 draselný) 2-methyl-3-nitroanilinu k 2 % roztoku chloridu draselného, hořkost se prakticky odstranila.

Přiklad 27

Hořká složka 1 % hmotnostního roztoku chloridu vápenatého (100 ml) se podstatné eliminovala přídavkem 0.2 gramů sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny. Příklad 28

Hořká složka 1 % hmotnostního roztoku chloridu hořečnatého (100 ml) se snížila přídavkem 0.2 gramů sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy)propionové kyseliny.

Přiklad 29

Hořká složka 2 % hmotnostního roztoku síranu hořečnatého (100 ml) se velmi snížila přídavkem 0.04 gramů sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy)propionové kyseliny.

Příklad 30

Když se přidalo 100 ppm sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy) propionové kyseliny k whisce, silně pálivý pocit whisky se podstatně snížil.

Příklad 31

Když se přidalo 100 ppm sodné solí (-)-2-(4- methoxyfenoxy) propionové kyseliny ke koňaku, silně pálivý pocit koňaku se podstatně snížil.

Přiklad 32

Když se 100 ppm sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy) propionové kyseliny smíchalo s komerčně připravenou tragopogonovou omáčkou, pálivost omáčky se podstatně snížila.

Přiklad 33

Když se přidalo 10 % hmotnostních sodné soli racemické

125 ticky žádnou hořkost normálně spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 21

Když se přidalo 0.25 % hmotnostních hesperidin methyl chalkonu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného, hořkost chloridu draselného se snížila.

Přiklad 22

Když se přidalo 0.25 % hmotnostních (vztaženo na dusitan sodný) sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy) propionové kyseliny k l % roztoku dusitanu sodného, slanost dusitanu sodného se zvýraznila.

Příklad 23

Když se přidalo 5 % hmotnostních hesperidin methyl chalkonu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného a směs se zahřála na 40 °C, hořkost chloridu draselného se téměř úplné odstranila.

Přiklad 24

Když se přidalo 6.6 % hmotnostních D-aspartanu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného, hořkost chloridu draselného se snížila a nezůstala prakticky žádná pachuť.

Přiklad 25

Když se přidalo 0.06 gramů sodné soli fenoxyoctové kyseliny k vodného roztoku obsahujícímu 18 gramů chloridu draselného a 2 gramy chloridu sodného, hořkost chloridu draselného se podstatně odstranila.

Přiklad 26

Když se přidalo 5 % hmotnostních (vztaženo na chlorid

127

2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyseliny {vztaženo na sacharin) k 1 % roztoku sacharinu, prakticky všechna hořkost se odstranila. Nebyla pociťována žádná pachuť.

Příklad 34

Když se přidalo 1 % hmotnostní sodné soli (-)-2-(4methoxyfenoxy)propionové kyseliny (vztaženo na dusičnan draselný) k 3 % vodnému roztoku dusičnanu draselného, došlo k téměř úplnému odstranění hořkosti dusičnanu draselného.

Přiklad 35

Když se přidalo 0.25 % hmotnostních sodné soli (-)-2-(4- methoxyfenoxy)propionové kyseliny k 10 gramům La Victoria Hot Salsa, tragopogonová omáčka byla významně méně silná.

Přiklad 36

Když roztok obsahoval 25 ppm směsi 90 dílů sodné soli (+)-2-(4-methoxyfenoxy) propionové kyseliny a 10 dílů sodné soli (-)-2-(4-methoxyfenoxy) propionové kyseliny a 100 dílů sodné soli sacharinu, nedošlo k pozorovatelnému snížení sladkosti sodné soli sacharinu a současně bylo významně méně pachuti.

Přiklad 37

Když se přidalo 0.5 % hmotnostního 2,4-dihydroxyben zoátu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 1 % roztoku chloridu draselného, prakticky všechna hořkost chloridu draselného se odstranila.

Přiklad 38

Když se přidalo 0.5 % hmotnostního 2,4-dihydroxyben zoátu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 1 % roztoku

128 chloridu draselného, který obsahoval také 2 % sacharózy, prakticky všechna hořkost chloridu draselného se odstranila a chuť sacharózy nebyla podstatně ovlivněna.

Přiklad 39

Když se přidalo 25 mg 2,4-dihydroxybenzoátu draselného (69 ppm vztaženo na celkový objem koly) ke kole slazené sacharinem prakticky všechna kovové pachuť sacharinu se odstranila.

Přiklad 40

Když se přidalo 25 ppm 2,4-dihydroxybenzoátu draselného k roztoku obsahujícímu 100 ppm sodné soli sacharinu, nedošlo k pozorovatelnému snížení sladkosti sodné soli sacharinu a současné bylo významně méně pachuti.

Přiklad 41

Přidání 5 % hmotnostních disodné soli ethylenamintetraoctové kyseliny (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného, velmi snížilo hořkost chloridu draselného.

Přiklad 42

Hořkost 100 ml roztoku obsahujícího 0.11 % kofeinu se snížila na hořkost 0.08 % roztoku kofeinu přidáním 100 mg

2,4-dihydroxybenzoátu draselného.

Příklad 43

Sbor šesti ochutnávačů jednomyslně dal přednost bramborovým lupínkům osoleným 1.6 % hmotnostními směsi chloridu draselného/ chloridu sodného/ draselné soli L-aspartyl-lfenyl-alaninu (90/10/3) před bramborovými lupínky osolenými

1.6 % hmotnostními směsi chloridu draselného/ chloridu sod129 ného (90/10) vzhledem k podstatně snížené hořkosti.

Přiklad 44

Vodný roztok (1 litr) obsahující 1 % chloridu sodného a 0.005 % draselné soli 2,6-dihydroxybenzoové kyseliny byl slanější než samotný 1 % roztok chloridu sodného.

Přiklad 45

Hořká chuť 200 ml čerstvé uvařeného expresa značky Sarks se hodně snížila přidáním 20 mg draselné soli 2,6- dihydroxybenzoové kyseliny.

Příklad 46

Hořká a kyselá chuť acetylsalicylátu sodného podstatně chyběla vodné suspenzi složené z acetylsalicylátu sodného (0.5 g), vody (2 ml) a draselné soli 2,4- dihydroxybenzoové kyseliny (0.375 g).

Přiklad 47

Hořkost 2 % vodného roztoku síranu hořečnatého (100 ml) se téměř eliminovala přídavkem 1 % hmotnostního (vztaženo na chlorid draselný) DL-3,4-dihydroxyfenylalaninu (DL-DOPA).

Příklad 48

Vzorek pražených oříšků (100 g) osoleným chloridem draselným (0.98 g), chloridem sodným (0.42 g) a vínanem sodným (0.15 g) měl jasnou slanou chuť, podstatně zbavenou hořkosti ve srovnání se vzorkem pražených oříšků (100 g) osoleným pouze chloridem draselným (0.98 g) a chloridem sodným (0.42g).

Přiklad 49

Přidání 5 % hmotnostních vinanu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného,

130 významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 50

Vzorek pražených oříšků (100 g) osoleným chloridem draselným (0.98 g), chloridem sodným (0.42 g) (poměr 70/30) a disodnou solí ethylenamintetraoctové kyseliny (0.7 g) měl jasnou slanou chuť, prakticky zbavenou hořkosti ve srovnání se vzorkem pražených oříšků (100 g) osoleným pouze chloridem draselným (0.98 g) a chloridem sodným (0.42g).

Příklad 51

Přidání 5 mg 2,4-dihydroxybenzoátu sodného k šálku Tetley čaje (200 ml), který byl oslazen 40 mg sodné soli sacharinu téměř úplně odstranilo hořkou, kovová pachuť sacharinu. Příklad 52

Pevný lyofilizovaný solný preparát složený z 70 dílů chloridu draselného, 30 dílů chloridu sodného a 0.35 dílu dihydroxybenzoátu draselného měl ostřejší počáteční slanou chuť, ale jinak byl prakticky nerozeznatelný od lyofilizovaného chloridu sodného.

Přiklad 53

Přidání 5 % hmotnostních (+)-mléčnanu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného, významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 54

Přidání 5 % hmotnostních askorbátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného, významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

131

Přiklad 55

Přidání 1 % hmotnostních p-anisátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného, významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 56

Přidání 70 mg 2,4-dihydroxybenzoátu sodného k 1 litru roztoku 0.04 % kofeinu (400 mg) snížilo hořkost spojenou s kofeinem.

Přiklad 57

Přidání 0.5 % hmotnostního DL-methionin- methylsulfonium chloridu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 58

Přidání 6 gramů maltózy k 100 ml k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost chloridu draselného.

Přiklad 59

K 50 gramům mačkaných brambor se přidalo 1.2 ml 100 ml roztoku obsahujícího chlorii draselný (17.3 g), chlorid sodný (1.9 g) a sodnou sůl (+)-2-(4-methoxyfenoxy) propionové kyseliny (0.8 g). Mačkané brambory měly jasnou slanou chut téměř bez hořkosti spojené s chloridem draselným.

Přiklad 60

Přidání 8 miligramů xanthosin-5'-monofosfátu k 100 ml k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost chloridu draselného a zvýšilo jeho slanost.

Přiklad 61

Přidání 5 % hmotnostních 2-hydroxyfenyloctanu sodného

132 (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 62

Přidání 0.5 % hmotnostního l-hydroxy-2-naftoátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 63

Přidání 1 % hmotnostního 3-hydroxy-2-naftoátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 64

Přidání 5 % hmotnostních 2,4,6-trihydroxybenzoátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného významně snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 65

Přidání 0.5 % hmotnostního 4-aminosalicylátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou ε chloridem draselným.

Přiklad 66

Přidání l % hmotnostního anthranilátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

133

Příklad 67

Přidání 0,5 % hmotnostního anilin-2-sulfonátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 68

Přidání 3.5 % hmotnostního 3-methoxyfenyloctové kyseliny (vztaženo na chlorid draselný) k 2.25 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 69

Přidání 0.65 % hmotnostního neodiosminu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 70

Kuřecí polévka Health Valley (nesolená, 200 ml) osolená chloridem draselným (0.8 g), chloridem sodným (0.2 g) a sodnou solí (+)-2-(4-methoxýfenoxy) propionové kyseliny (0.03 g) (poměr 80/20/3) měla dohře osolenou příchuť prakticky bez hořké chuti.

Přiklad 71

Přidání 25 mg 2,4-dihydroxybenzoátu sodného k plechovce CandC Diet Coly (R) (354 ml) obsahující 126 mg sodné soli sacharinu snížilo pachuť spojenou se sodnou solí sacharinu.

Přiklad 72

Přidání 6.6 % hmotnostních syringátu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

134

Příklad 73

Přidání 0.1 gramu guanosinu k 100 ml vodného roztoku obsahujícímu 0.1 gramu aspirinu podstatně snížilo hořkost aspirinem.

Přiklad 74

Campbellova kuřecí polévka (nesolená, 100 ml) se osolila chloridem draselným (1.8 g), chloridem sodným (0.2 g) a 2,4-dihydroxybenzoátem draselným (0.01 g) (poměr 90/ 10/ 0.5) dala dobrý, slaný vývar podstatně zbavený hořkosti. Přiklad 75

Přidání 5 % hmotnostních 3,4-dihydroxyfenyloctanu sodného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 76

Hořkost spojená s chloridem draselným se snížila, když se 2 % vodný roztok chloridu draselného nasytil kyselinou močovou.

Přiklad 77

Přidání 3.7 % hmotnostních guanosinu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného snížilo hořkost spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 78

Hořkost spojená s chloridem draselným se snížila, když se 2 % vodný roztok chloridu draselného nasytil uracilem. Přiklad 79

Hořkost spojená s chloridem draselným se snížila, když se 2 % vodný roztok chloridu draselného nasytil d-biotinem.

135

Příklad 80

Hořkost spojená s chloridem draselným se snížila, když se 2 % vodný roztok chloridu draselného nasytil kyselinou

DL-dihydroorotovou.

Přiklad 81

Vzorek nesolených pražených oříšků (100 g) osolený chloridem draselným (0.98 g) , chloridem sodným (0.42 g)

2,4-dihydroxybenzoátem draselným (5.0 mg) a disodnou solí ethylenamintetraoctové kyseliny (0.7 g, 5 ml 14 % roztoku upraveného na pH 6.8) měl jasnou slanou chuť, podstatně zbavenou hořkosti.

Příklad 82

Hořkost 2 % vodného roztoku chloridu draselného se snížila, když se přidalo 20 % hmotnostních L-threoninu (vztaženo na chlorid draselný)

Přiklad 83

Hořkost 2 % vodného roztoku chloridu draselného se téměř eliminovala, když se přidalo 20 % hmotnostních jablečnanu sodného (vztaženo na chlorid draselný).

Přiklad 84

Hainsova zeleninová polévka bez soli (100 g) se osolila chloridem draselným (0.9 g), chloridem sodným (0.1 g) a 2,4-dihydroxybenzoátem draselným (0.005 g) (poměr 90/ 10/ 0.5) dala slanou, dobře chutnající polévku základně zbavenou hořkosti.

Přiklad 85

Hainsova zeleninová polévka bez soli (100 g) se osolila chloridem draselným (0.9 g), chloridem sodným (0.1 g)

136 a 2,4,6-trihydroxybenzoátem sodným (0.005 g) (poměr 90/ 10/

0.5) dala slanou, dobře chutnající polévku prakticky zbavenou hořkosti.

Přiklad 86

Hainsova zeleninová polévka bez soli (100 g) se osolila chloridem draselným (0.9 g), chloridem sodným (0.1 g), Laspartyl-l-fenyl-alaninem draselným (0.015 g) a 2,4-dihydro xybenzoátem draselným (0.0025 g) (poměr 90/ 10/ 1.5/ 0.25) měla chut bez hořkosti. Byla slanější než polévka osolená chloridem draselným (0.9 g), chloridem sodným (0.1 g) a Laspartyl-l-fenyl-alaninem draselným (0.03 g) (poměr 90/ 10/

3) nebo chloridem draselným (0.9 g), chloridem sodným (0.1 g) a 2,4-dihydroxybenzoátem draselným (0.005 g) (poměr 90/ 10/ 0.5).

Přiklad 87

Nesolené bramborové lupínky Charles (100 g) osolené chloridem draselným (1.6 g) a 2,4-dihydroxybenzoátem draselným (0.008 g) měly dobrou slanou chuť, podstatně zbavenou hořkosti.

Přiklad 88

Nesolené bramborové lupínky Charles (100 g) osolené chloridem draselným (0.98 g), chloridem sodným (0.42 g) a 2,4-dihydroxybenzoátem draselným (0.005 g) (poměr 70/ 30/ 0.35) měly dobrou slanou chuť zbavenou hořkosti. Tyto lupínky byly podstatně nerozeznatelné od lupínků osolených chloridem sodným.

Přiklad 89

Nesolené bramborové lupínky Charles (100 g) osolené

137 chloridem draselným (0.67 g), chloridem sodným (0.67 g) a 2,4-dihydroxybenzoátem draselným (0.0034 g) (poměr 50/ 50/ 0.25) měly dobrou slanou chuť, jako kdyby lupínky byly připraveny s čistým chloridem sodným.

Přiklad 90

Vzorek pražených nesolených oříšků (100 g) osolený chloridem draselným (0.98 g), chloridem sodným (0.42 g) (poměr 70/ 30) a (+)-mléčnanem sodným (0.1 g) měl jasnou slanou chuť jako s chloridem sodným.

Přiklad 91

Vzorek pražených nesolených oříšků (100 g) osolený chloridem draselným (1.12 g), chloridem sodným (0.48 g),

2, 4-dihydroxybenzoátem draselným (0.0056 g) (poměr 70/ 30/ 0.35) a (+)-mléčnanem sodným (0.3 g) měl chuť zásadně zbavenou hořkosti. Byl také slanější než oříšky osolené chloridem draselným (1.2 g), chloridem sodným (0.4 g) (poměr 70/ 30) a (+)-mléčnanem sodným (0.1 g).

Příklad 92

Vzorek pražených nesolených oříšků (100 g) osolený chloridem draselným (1.2 g), chloridem sodným (0.4 g) (poměr 70/ 30) a (+)-mléČnanem sodným (0.3 g) měl chuť jako s chloridem sodným. Byl také slanější než oříšky osolené chloridem draselným (1.2 g), chloridem sodným (0.4 g) (poměr 70/ 30) a (+)-mléčnanem sodným (0.1 g).

Příklad 93

Hořká chuť 1000 ppm roztoku kofeinu (100 ml) se podstatně snížila přidáním 20 mg inosinu.

138

Příklad 94

Hořká chuť 1000 ppm roztoku kofeinu (100 ml) se podstatně snížila přidáním 20 mg guanosinu.

Přiklad 95

Vodný roztok (100 ml) obsahující chlorid draselný (2.0 g) a monodraselnou sůl L-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny (0.1 g) byl slaný bez hořkosti normálně spojené s chloridem draselným.

Příklad 96

Vodný roztok (100 ml) obsahující chlorid draselný (2.0 g) a monodraselnou sůl L-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny (0.02 g) byl slaný s podstatným snížením hořkosti normálně spojené s chloridem draselným.

Přiklad 97

Pevný preparát obsahující směs chloridu draselného (1.8 g) , chloridu sodného (0.2 g) a monodraselnou sůl L-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny (0.02 g) měl jasně slanou chuť podobnou chloridu sodnému.

Příklad 98

Pevný preparát lyofili2ovaný z vodného roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a monodraselnou sůl L-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny (0.1 g) měl jasně slanou chuť podobnou chloridu sodnému s prakticky žádnou hořkostí normálně spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 99

Pevný preparát získaný z vodného roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.02 g) a monodra139 selnou sůl L-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny měl slanou chuť bez hořkosti.

Přiklad íoo

Když se přidalo 5 % hmotnostních draselné soli

L-aspartyl-L-tyrosinu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného hořkost chloridu draselného se se zcela odstranila.

Přiklad 101

Když se přidalo 1 % hmotnostní draselné soli Laspartyl-L-tyrosinu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného hořkost chloridu draselného se prakticky odstranila.

Příklad 102

Přidání 0.5 % hmotnostního N-(p-kyanofenyl karbomoyl)L-aspartyl-l-fenylalaninu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 2. % vodnému roztoku chloridu draselného dalo slanou chuť bez hořké příchuti.

Přiklad 103

Přidání 0.1 % hmotnostního N-(p-kyanofenyl karbomoyl)L-aspartyl-l-fenylalaninu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného podstatně odstranilo hořkou chuť chloridu draselného.

Příklad 104

Když se přidalo 0.5 % hmotnostního N-(p-nitrofenyl karbomoyl)- L-aspartyl-l-fenylalaninu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného, prakticky se odstranila hořká chuť chloridu draselného.

140

Příklad 105

Když se přidalo 0.1 % hmotnostního N-(p-nitrofenyl karbomoyl)- L-aspartyl-l-fenylalaninu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného, nezjistila se zásadně žádná hořkost.

Příklad 106

Vodný roztok (100 ml) obsahující chlorid draselný (2.0 g) a draselnou sůl L-fi-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny (0.1 g) byl slaný s žádnou hořkostí spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 107

Vodný roztok (100 ml) obsahující chlorid draselný (2.0 g) a draselnou sůl L-B-aspartyl-p-aminobenzoové kyseliny (0.02 g) byl slaný s podstatným snížením hořkosti.

Přiklad 108

Přidání (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionétu draselného (500 mg, 10 krát vztaženo na kofein) k 0.05 % kofeinu (100 ml) úplně odstranilo hořkou chuť, pouze s pomalu doznívající sladkou pachutí.

Přiklad 109

Přidání (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionátu draselného (250 mg, 5 krát vztaženo na kofein) k 0.05 % kofeinu (100 ml) významně snížilo hořkou chuť kofeinu, se sladkou pachutí.

Příklad 110

Pevný preparát lyofilizovaný z roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a N-(p-kyanofenylkarbomoyl)-L-aspartyl-l-fenylalanin draselný (0.010

141

g) měl chuť podobnou chloridu sodnému s prakticky žádnou hořkostí normálně spojenou s chloridem draselným.

Příklad lil

Silně hořká chuť se úplně odstranila, když se přidal N(p-kyanofenylkarbomoy1)-L-aspartyl-l-fenylalanin draselný k 0.05 % roztoku kofeinu (100 ml) (500 mg, 10 krát vztaženo na kofein).

Přiklad 112

Silně hořká chuť se téměř odstranila, když se přidal N(p-kyanofenylkarbomoyl)-L-aspartyl-l-fenylalanin draselný k 0.05 % roztoku kofeinu (100 ml) (250 mg, 5 krát vztaženo na kofein).

Přiklad 113

Vodný roztok (100 ml) obsahující kofein (50 mg) a N(p-nitrofenylkarbomoyl)-L-aspartyl-l-fenylalanin draselný (500 mg) byl lehce sladký a úplně zbavený hořké chuti. Příklad 114

Vodný lozte): fioo ml' osahující kofein (50 mg) a N(p-nitrofenylkarbomoyl)-L-a- .rtyl-L-fenylalanin draselný (250 mg) neměl téměř žádnou hořkou chuť se slabě sladkou chutí.

Přiklad 115

Když se přidalo 1 % hmotnostní draselné soli 2,4,6-tri hydroxybenzoátu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného hořkost chloridu draselného se úplně odstranila .

Přiklad 116

Když se přidalo 0.5 % hmotnostního draselné soli 2,4,6142 trihydroxybenzoátu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného získala se slaná chuť s žádnou hořkosti spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 117

Když se přidalo 0.25 % hmotnostních draselné soli 2,4,6-trihydroxybenzoátu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného získala se slaná chuť bez hořkosti.

Přiklad 118

Pevný preparát lyofilizovaný z vodného roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.6 g), chlorid sodný (0.4 g) a 2,4,6-trihydroxybenzoát draselný (0.01 g) měl chuť podobnou chloridu sodnému s žádnou hořkostí spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 119

Pevný preparát lyofilizovaný z roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.6 g), chlorid sodný (0.4 g) a 2,4,6trihydroxybenzoát draselný (0.005 g) měl slanou chuť s prakticky žádnou hořkostí spojenou s chloridem draselným.

Přiklad 120

Když se přidalo 5 % hmotnostních draselné soli taurinu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného, hořkost chloridu draselného se úplně odstranila.

Přiklad 121

Sladkost 4 % roztoku cukru (100 ml) se významně snížila přidáním mono draselné soli N-(L-aspartyl-o-aminobenzoové kyseliny (0.040 g).

143

Příklad 122

Sladkost 4 % roztoku cukru (100 ml) se úplně odstranila přidáním mono draselné soli N-(L-aspartyl-o-aminobenzoové kyseliny (0.200 g).

Přiklad 123

Sladkost 4 % roztoku cukru (100 ml) se snížila na sladkost 2 % roztoku cukru přidáním mono draselné soli

L-aspartyl-L-fenylalaninu (1.2 g, 30 % vztaženo na cukr).

Přiklad 124

Sladkost 0.4 % roztoku Aspartamu(R) (100 ml) se lehce snížila a protáhlá chuť Aspartamu(R) se odstranila přidáním mono draselné soli L-aspartyl-L-fenylalaninu (400 mg, 10 krát vztaženo na Aspartam(R)).

Přiklad 125

Vodný roztok (75 ml) obsahující glycerol (12 g) a taurin (370 mg), kde pálivá pachuť glycerolu je podstatně snížena nebo odstraněna.

Přiklad 126

Vodný roztok (75 ml) s pH upraveným na 6, obsahující glycerol (12 g) a L-aspartyl-L-fenylalanin (620 mg), kde pálívá pachuť glycerolu je podstatně snížena nebo odstraněna a směs chutnala trochu sladčeji.

Přiklad 127

Vodný roztok (75 ml) obsahující glycerol (12 g) a 2,4diihydroxybenzoát draselný (0.120 g), kde pálivá pachuť glycerolu je snížena.

Přiklad 128

Vodný roztok (75 ml) obsahující glycerol (12 g) a β144 alanin (0.60 g), kde pálivá pachuť glycerolu je snížena.

Přiklad 129

Pachuť methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)) použitého k oslazení Diet Coke (R) (354 ml plechovka) se podstatně odstranila přidáním 7.5 mg L-aspartyl-L-fenylalaninu.

Přiklad 130

Pachuť methylesteru L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)) použitého k oslazení Diet Pepsi(R) (354 ml plechovka) se podstatně odstranila přidáním 7.5 mg L-aspartyl-L-fenylalaninu .

Příklad 131

Pachuť sacharinu použitého k oslazení CandC Diet Coly (R) (354 ml plechovka) se podstatně odstranila přidáním 105 mg taurinu.

Přiklad 132

Když se přidalo 5 % hmotnostních β-alaninu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného hořkost chloridu draselného se úplně odstranila.

Přiklad 133

Vodný roztok (100 ml) obsahující chlorid draselný (2.0 g) a monodraselnou sůl N-(-L-aspartyl)-l-aminocyklopentan1-karboxylové kyseliny (0.1 g) neměl téměř žádnou hořkost spojenou s chloridem draselným.

Příklad 134

Pevný preparát lyofilizovaný z vodného roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a monodraselnou sůl N-(-L-aspartyl)-l-aminocyklopentan-l-kar145 boxylové kyseliny (0.1 g) měl slanou chuť podobnou chloridu sodnému, která byla zbavena hořkosti spojené s chloridem draselným.

Přiklad 135

Pevný preparát lyofilizovaný z roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a monodraselnou sůl N-(-L-aspartyl)-1-aminocyklopentan-l-karboxylové kyseliny (0.02 g) měl jasně slanou chuť, která byla prakticky zbavena hořkosti spojené s chloridem draselným.

Přiklad 136

Pevný preparát lyofilizovaný z roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a monodraselnou sůl N-(-L-aspartyl)-l-aminocyklopentan-l-karboxylové kyseliny (0.1 g) měl slanou chuť. Hořkost chloridu draselného se podstatně odstranila.

Přiklad 137

Přidání 5 % hmotnostních β-alaninu (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného odstranilo hořkost chloridu draselného.

Přiklad 138

Prášek lyofilizovaný z vodné směsi chloridu draselného (1.8 g), chloridu sodného (0.2 g) a β-alaninu (0.1 g) dával jasnou slanou chuť podobnou chloridu sodnému.

Přiklad 139

Prášek lyofilizovaný z vodné směsi chloridu draselného (1.8 g), chloridu sodného (0.2 g) a β-alaninu (0.02 g) dával slanou chuť bez hořkosti normálně spojené s chloridem draselným .

146

Přiklad 140

Když se přidalo 5 % hmotnostních N-(p-fenylkarbamoyl)L-aspartyl-L-fenylalaninu draselného (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného hořkost chloridu draselného se úplně odstranila.

Příklad 141

Vodný roztok (100 ml) obsahující chlorid draselný (2.0 g) a dihydrochlorid L-ornithyl-beta-alanin (0.1 g) při pH

6.1 byl slaný bez hořkosti.

Příklad 142 «

Prášek lyofilizovaný z vodného roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a dihydrochlorid L-ornithyl-beta-alanin při pH 6.1 dával slanou chuť bez hořkosti.

Přiklad 143

Prásek lyofilizovaný z vodného roztoku obsahujícího chlorid draselný (1.8 g), chlorid sodný (0.2 g) a dihydrochlorid L-ornithyl-beta-alanin (0.2 g) při pH 6.1 byl prakticky zbaven hořkosti spojené s chloridem draselným a dával slanou chuť.

Přiklad 144

Přidání 1 % hmotnostního beta-aminoethylfosfonové kyseliny (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku chloridu draselného dalo slanou chuť bez hořkosti spojené s chloridem draselným.

Příklad 145

Přidání 5 % hmotnostního beta-aminoethylfosfonové kyseliny (vztaženo na chlorid draselný) k 2 % vodnému roztoku

147 chloridu draselného dalo slanou chuť bez hořkosti spojené s chloridem draselným.

Přiklad 146

Pevný preparát lyofilizovaný ze směsi chloridu draselného (1.8 g), chloridu sodného (0.2 g) a beta-aminoethyl fosfonové kyseliny (0.02 g) dával jasně slanou chuť bez hořkosti spojené s chloridem draselným.

Přiklad 147

Pevný preparát připravený z roztoku chloridu draselného (1.8 g), chloridu sodného (0.2 g) a beta-aminoethyl fosfonové kyseliny (0.1 g) byl zcela bez hořkosti chloridu draselného .

Přiklad 145

Hořkost spojená s chloridem draselným se úplně odstranila, když se přidala draselná sůl 2-aminotereftalové kyseliny (0.02 g, 1 % vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného (100 ml).

Přiklad 149

Hořkost spojená s chloridem draselným se úplně odstranila, když se přidala draselná sůl 2-aminotereftalové kyseliny (0.1 g, 5 % vztaženo na chlorid draselný) k 2 % roztoku chloridu draselného (100 ml).

Přiklad 150

Když se přidal taurin (0.05 g, 50 % vztaženo na Acesulfamu K) k 0.1 % roztoku Acesulfamu K, pachuť spojená s * se podstatně snížila.

Příklad 151

Když se přidal taurin (0.10 g) k vodnému roztoku Ace148 sulfamu K (0.10 g), sladkost se snížila a pachuť se úplně odstranila.

Příklad 152

Přidání beta-alaninu (0.01 g, 10 % vztaženo na Acesulfam K) k 0.1 % roztoku Acesulfamu K (100 ml) úplně odstranilo pachuť spojenou s Acesulfamem K a dalo jasnou sladkou chuť.

Přiklad 153

Přidání beta-alaninu (0.05 g, 50 % vztaženo na Acesulfam K) k 0.1 % roztoku Acesulfamu K (100 ml) úplně odstranilo pachuť Acesulfamu K a snížilo sladkou potenci asi o 70 %.

Přiklad 154

Když se přidal beta-alanin (0.025 g) k Shasta Diet Cole (354 ml) podstatně se snížila pachuť spojená se sacharinem sodným anebo s aspartamem.

Přiklad 155

Když se přidal beta-alanin (0.02 g) k plechovce VONS koly bez cukru (355 ml) obsahující sodnou sůl sacharinu (0.107 g) , pachuť spojenou se sacharinem se úplně odstranila.

Přiklad 156

Přidání beta-alaninu (0.02 g) k plechovce Diet Pepsi(R) (355 ml) významně snížilo pachuť spojenou s Aspartamem (R).

Příklad 157

Přidání 50 % hmotnostních L-aspartyl-L-fenylalaninu draselného (vztaženo na Acesulfam K) k 0.1 % roztoku Acesul149 fámu K snížilo jak sladkost tak pachuť spojenou s Acesulfamem K.

Přiklad 158

Když se přidalo 5 % hmotnostních L-aspartyl-L-aspartové kyseliny (vztaženo na KC1) k 2 % roztoku chloridu draselného upravenímu na pH 6, hořkost KCl se prakticky odstranila.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Směs zahrnující poživatinu s nežádoucí chutí a alespoň jednu pochutinu v množství dostatečném pro zmírnění uvedené nežádoucí chuti.
2. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde požívaný materiál je látka s hořkou chutí.
3. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 2, kde je inhibitor sladkostí, který je v podstatě bez chuti.
4. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 2, kde uvedená látka je chlorid draselný.
5. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde množství každé z pochutin je asi 0.0000001 na asi 300 hmotnostních procent.
6. Směs zahrnující poživatinu zahrnující chlorid sodný a alespoň jednu pochutinu v množství zvýrazňujícím slanou chut.
7. Způsob zmírnění nežádoucí chuti v poživatině, která má nežádoucí chuťovou charakteristiku, přičemž tento způsob zahrnuje včlenění alespoň jedné pochutiny v množství dostatečném pro zmírnění uvedené nežádoucí chuti do uvedené poživatiny .

151
8. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

kde m představuje 0 nebo 1, n představuje 0,1,2 nebo 3, p představuje 1,2,3,4 nebo 5, q představuje 0 nebo 1, R představuje H nebo nižší alkyl (například C.-C alkyl), substituenty R', které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; X* představuje H* nebo fyziologicky přijatelný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli nebo všech předcházejících látek.
9. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 8, kde pochutina je wbrána ze skupiny, i rou tvoří:

1. (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyselina

2. (+-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyselin-,

3. (+)-2-(4-methoxyfenoxy)propionové kyselina

4. 4-methoxyfenoxyoctová kyselina,

5. 2-(4-methoxyfenyl)propionová kyselina

6. 2-(4-ethoxyfeoxyJpropionová kyselina

7. 3-(3,4-dimethoxyfenoxy)propionová kyselin

8. 3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová kyselina

152

9. 3-(2,3,4-trimethoxyfenoxy)propionová kyselina
10. 3-(2-methoxyfenyl)propionová kyselina,
11. 1,4-benzodioxan-6-octová kyselina,
12. 3-(2,3,4-trimethoxyfenyl)propionová kyselina,
13. 3-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propionová kyselina,
14. 3-(4-methoxyfenyl)propionová kyselina,
15. 4-(4-methoxyfenyl)máselná kyselina,
16. 2-methoxyfenyloctová kyselina,
17. 3-methoxyfenyloctová kyselina,
18. 4-methylfenyloctová kyselina,
19. 4-trifluormethylfenyloctová kyselina,
20. fenylpyrohroznová kyselina,
21. 2,3-dihyd.roxybenzoová kyselina,
22. 2-hydroxy-4-aminobenzoová.kyselina,
23. 3-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,
24. fenoxyoctová kyselina,
25. gallová kyselina,
26. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,
27. 2,4-dihydroxyfenyIoctová kyselina,
28. 2-(2,4-dihydroxyfenyl)propionová kyselina,
29. 2-{2,4-dihydroxyfenoxy)propionová kyselina,
30. 2-(2,4-dihydroxyfenoxy)octová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.

10. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

153 kde m představuje O nebo 1, n představuje 0,1,2 nebo 3, p představuje 1,2,3,4 nebo 5, q představuje 0 nebo 1, R představuje H nebo nižší alkyl (například C^-C^ alkyl), substituenty R', které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentu ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; X* představuje Η* nebo fyziologicky přijatelný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli nebo všech předcházejících látek.

11. Způsob podle nároku 10, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina,

2. (+-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina,

3. (+)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina,

4. 4-methoxyfenoxyoctová kyselina,

5. 2-(4-methoxyfenyl)propionová kyselina

6. 2-(4-ethoxyfenoxy)propionová kyselina

7. 3-(3,4-dimethoxyfenoxy)propionová kyselina

8. 3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová kyselina

9. 3-(2,3,4-trimethoxyfenoxy)propionová kyselina

10. 3-(2-methoxyfenyl)propionová kyselina,

11. 1,4-benzodioxan-6-octová kyselina,

154

12. 3-(2,3,4-trimethoxyfenylJpropionová kyselina,

13. 3-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propionové kyselina,

14. 3-(4-methoxyfenyl)propionové kyselina,

15. 4-(4-methoxyfenyl)máselná kyselina,

16. 2-methoxyfenyloctová kyselina,

17. 3-methoxyfenyloctová kyselina,

18. 4-methylfenyloctová kyselina,

19. 4-trifluormethylfenyloctová kyselina,

20. fenylpyrohroznová kyselina,

21. 2,3-dihydroxybenzoová kyselina,

22. 2-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

23. 3-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

24. fenoxyoctová kyselina,

25. gallová kyselina,

26. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

27. 2,4-dihydroxyfenyloctová kyselina,

28. 2-(2,4-dihydroxyfenyl)propionové kyselina,

29. 2-(2,4-dihydroxyfenoxy)propionová kyselina,

30. 2-(2,4-dihydroxyfenoxy)octová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.

12. Směs obsahující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

B-l kde může být vybráno ze skupiny obsahující vodík a C_i-C₃ alkyl, R_b může být vybráno ze skupiny obsahující vodík a C -C₃ alkyl a kde R^ je skupina, (zde a v následujících nárocích je tento vzorec označován B-2):

155 kde R , R , R , R a R jsou nezávisle vybrány ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

13. Směs obsahující poživatinu podle nároku 1, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. 3-(3'-4'dimethylbenzoyl)propionová kyselina,

2. 3-(2',4'dimethylbenzoyl)propionová kyselina,

3. 3-(2'-methyl-4'-ethylbenzoyl)propionová kyselina,

4. 3-(24',6'-trimethylbenzoylJpropionová kyselina,

5. 3-(4'-karboxybenzoyl)propionová kyselina,

6. 3-(4'-hydroxybenzoyl)propionová kyselina,

7. 3-(3'-methyl-4'-hydroxybenzoyl)propionová kyselina,

8. 3-(2',4'-dihydroxybenzoyl)propionová kyselina,

9. 3-(24'-dihydroxy-6'-methylbenzoyl)propionová kyselina

10. 3-(3'-methyl-4'-ethoxybenzoyl)propionová kyselina,

11. 3-(3'-ethyl-4'-ethoxybenzoyl)propionová kyselina,

156

12. 3-(4'-methoxybenzoyl)propionová kyselina,

13. 3'-(4'-ethoxybenzoyl)propionová kyselina,

14. 3-(3',4'-dimethoxybenzoyl)propionová kyselina,

15. 3-(4'-methoxybenzoyl)propionová kyselina,

16. 3-(4'-methoxybenzoyl)-2-methylpropíonová kyselina,

17. 3-(4'-methoxybenzoyl)-3-methylpropionová kyselina,

18. 3',4'-dimethoxybenzoyl)-2,3-dimethylpropionová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

14. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

B-1 kde může být vybráno ze skupiny obsahující vodík a C^-C alkyl, R_e může být vybráno ze skupiny obsahující vodík a C_i-C₃ alkyl a kde R je skupina, (zde a v následujících nárocích je tento vzorec má označován B-2):

157 kde R R₃, R_<( R_s a R_& jsou nezávisle vybrány ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

15. Způsob podle nároku 14, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. 3-(3'-4'dimethylbenzoyl)propionová kyselina,

2. 3-(24'dimethylbenzoyl)propionová kyselina,

3. 3-(2'-methyl-4'-ethylbenzoyl)propionová kyselina,

4. 3-(2',4',6'-trimethylbenzoylJpropionová kyselina,

5. 3-(4'-karboxybenzoyl)propionová kyselina,

6. 3-(4'-hydroxybenzoyl)propionová kyselina,

7. 3-(3'-methyl-4'-hydroxybenzoyl)propionová kyselina,

8. 3-(2',4'-dihydroxybenzoyl)propionová kyselina,

9. 3-(2',4'-dihydroxy-6'-methylbenzoyl)propionová kyselina,

10. 3-(3'-methyl-4'-ethoxybenzoyl)propionové kyselina,

11. 3-{3'-ethyl-4'-ethoxybenzoyl)propionová kyselina,

12. 3-(4'-methoxybenzoyl)propionová kyselina,

13. 3'-(4'-ethoxybenzoyl)propionová kyselina,

14. 3-(3',4'-dimethoxybenzoyl)propionová kyselina,

15. 3-(4'-methoxybenzoyl)propionová kyselina,

16. 3-(4'-methoxybenzoyl)-2-roethylpropionová kyselina,

17. 3-(4'-methoxybenzoyl)-3-methylpropionová kyselina,

18. 3',4'-dimethoxybenzoyl)-2,3-dimethylpropionová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

16. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

158 kde R¹, R², R³, R\ R⁵ a jedním ze substitientú ze a fyziologicky přijatelné předcházejících látek.

R⁶ jsou jednotlivě představovány skupiny 1, v jakékoli kombinaci, soli jakékoli a/nebo všech

17. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 16, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří

1. R²=R³=R⁵=R^G=H, R¹⁼OC Η , R⁴=NH-CO-NH ,

2. R³=OCH CH CH , R²=NO , R^-NH , R³=R^S=R⁶=H,

2 2 3 ^r 2 ' 2 '

3. R^CH , R²=NH , R⁶=NO , R³=R⁴=R^S=H,

4. R^X=CH , R^£=NO , R^il=NH , R³=R⁵=R*=H,

5. 3,4-dihydroxybenzoová kyselina (protocatechuová kyselina),

6. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

7. 3-hydroxy-4-methoxybenzoová kyselina,

8. 3,5-dihydroxybenzoová kyselina,

9. 2,3-dihydroxybenzoová kyselina,

10. 2-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

11. 3-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

12. 2,4,6-trihydroxybenzoová kyselina,

13. 2,6-dihydroxybenzoová kyselina,

14. 2-amino tere-ftalová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

18. Způsob popdle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec

159 kde R¹, R², R³, R⁴, R^s a R⁶ jsou jednotlivě představovány jedním ze substitientů ze skukpiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

19. Způsob podle nároku 18, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří

1. R²=R³=R^S=R⁶=H, R^x=OC Η , P/=NH-CO-NH , ' 2 5 ^f Z

2. R¹=OCH CH CH , R²=NO , R*=NH , R³=R^s=R^e=H,

3. ' R¹=CH , R²=NH , R^e=NO , R³=R⁴=R⁵=H,

4. R^CH , R~'=NO , R*=NH , R³=R⁵=R^S=H,

5. 3,4-dihydroxybenzoová kyselina (protocatechuová kyselina),

6. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

7. 3-hydroxy-4-methoxybenzoová kyselina,

8. 3,5-dihydroxybenzoová kyselina,

9. 2,3-dihydroxybenzoová kyselina,

160

10. 2-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

11. 3-hydroxy-4-aminobenzoová kyselina,

12. 2,4,6-trihydroxybenzoová kyselina,

13. 2,6-dihydroxybenzoová kyselina,

14. 2-amino tere-ftalová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

20. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

kde n a k nezávisle mohou být 0, 1 nebo 2, Y (které může být stejné nebo různé) může být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); Q může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; p a q jsou 1, když Y je 0, a p a q mohou být nezávisle 1 nebo 2, když Y je Ξ a p a q mohou být nezávisle 2 nebo 3, když Y je N; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>i) jsou představovány jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujích nárocích jsou tyto vzorce označovány D-2) v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

161

C—COZ

II c—C—ζ

CO1

D-2 kde Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -O“X, OR, NH_s, NHR, N(R)_a,; R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R^J může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H¹- nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijaté soli jakékoli nebo všech předcházejících látek.

21. Směs obsahující poživatinu podle nároku 20, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří

1. L-aspartyl-L-fenylalanin,

2. aminomalonyl-L-fenylalanin,

3. L-aspartyl-D-alanin,

4. L-aspartyl-D-serin

162

5. L-glutamyl-L-fenylalanin,

6. Ν-(L-aspartyl)-p-aminobenzoová kyselina,

7. N-(L-aspartyl)-o-aminobenzoová kyselina,

8. L-aspartyl-L-tyrosin,

9. N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin,

10. N-(p-nitrofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin,

11. methyl ester L-beta-aspartyl-L-fenylalaninu,

12. L-aspartyl-p-hydroxyanilid,

13. L-beta-aspartyl-L-fenylalanin,

14. methyl ester L-aspartyl-L-serinu,

15. methyl ester L-aspartyl-D-tyrosinu,

16. methyl ester L-aspartyl-L-threoninu,

17. L-aspartyl-L-aspartová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

22. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

kde n a k nezávisle mohou být 0, 1 nebo 2, Y (které může být stejné nebo různé) může být N (dusík), 0 (kyslík) nebo S (síra); Q může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; p a g jsou 1, když Y je O, a p a q mohou být

163 nezávisle 1 nebo 2, když Y je S a p a q mohou být nezávisle 2 nebo 3, když Y je N; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představovány jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujích nárocích jsou tyto vzorce označovány D-2) v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemli:

D-2

H H 0 H 4 0 1 —c—coz 1 II —c—c—z 1 —c— // c 1 coz 1... R 1... R V¹

kde Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -0~X*, OR, NH₂, NHR, N(R)₂,; R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R' může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H* nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation,

164 a fyziologicky přijaté soli jakékoli nebo všech předcházejících látek.

23. Způsob podle nároku 2, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří

1. L-aspartyl-L-fenylalanin,

2. aminomalonyl-L-fenylalanin,

3. L-aspartyl-D-alanin,

4. L-aspartyl-D-serin

5. L-glutamyl-L-fenylalanin,

6. N-(L-aspartyl)-p-aminobenzoová kyselina,

7. N-(L-aspartyl)-o-aminobenzoová kyselina,

8. L-aspartyl-L-tyrosin,

9 . N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin,

10. N-(p-nitrofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin,

11. methyl ester L-beta-aspartyl-L-fenylalaninu,

12. L-aspartyl-p-hydroxyanilid,

13. L-beta-aspartyl-L-fenylalanin,

14. methyl ester L-aspartyl-L-serinu,

15. methyl ester L-aspartyl-D-tyrosinu,

16. methyl ester L-aspartyl-L-threoninu,

17. L-aspartyl-L-aspartová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

24. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

E-l

165

N R⁴ 1 r Ύ H R 1 — N“ C — N — u. I ^^Uq^Mr R⁵ n

kde R, R , R , R^eY jsou každé nezávisle představovány jedním ze substituentů ze skukpiny 2, v jakékoli kombinaci; R* a R⁵, která mohou být stejná nebo různá, jsou každé nezávisle představovány jedním ze substituentů ze skupiny 3; n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 nebo 10; Z může být C, S, P nebo B, g je celé Číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, g je 2; když Z je S, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

25. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 24, kde pochuti-

na je vybrána ze skupiny, kterou tvoří: 1. R=CH , R' =4-kyanofenyl, Rⁱ=R^J1=R⁵=H, n=l, z=c, q=2, r=i 2. R=CH , R' =4-nitrofenyl, R¹=R^<=R⁵=H, n=l, z=c, q=2, r=l 3. R=CH 3 1 R'' '=4-methoxyfenyl, R¹=R⁴=^:R^S=H, n=l, Z=C,

q=2, r=l

4. R=CH₃, R'=fenyl, R¹=R⁴=R^S=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

5. R=H, R'=4-kyanofenyl, R¹=PÁ-R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

- 166

6. R=H, R'=4-nitrofenyl, R¹=R'¹=R^S=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

7. R=H, R =4-methoxyfenyl, R¹=R^a=R^s=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

8. R=H, R'=fenyl, R¹=Rⁱ=R^s-H, n=l, Z=C, q=2, r=l

9. Κ·=ΟΗ₃, R =4-kyanofenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

10. R''=CH_a, R'=4-nitrofenyl, R¹=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

11. r'=CH₃, R =4-methoxyfeny1, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q-3, r=l

12. r=CH₃, R'=fenyl, R^X=R*=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

13. R=H, R' =4-kyanofenyl, R^x=R^il=R^s=H_/ n=l, Z=S, q=3, r=l,

14. R'=H, R =4-nítrofenyl, R¹=R'^l=R^s=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

15. R=H, R' =4-methoxyfenyl, R¹=R'^l=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

16. R=H, R'=fenyl, R^X=R*=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

26. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec

167 kde R', R, R—, R^e jsou každé nezávisle představovány jedním ze substituentů ze skukpiny 2, v jakékoli kombinaci; R⁴'s a R⁵'s, které mohou být stejné nebo různé, jsou každé nezávisle představovány jedním ze substituentů ze skupiny 3; n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 nebo 10; Z může být C, S, P nebo B, q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, q je 2; když Z je S, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

27. Způsob podle nároku 26, kde pochutina je vybrána z následujících, přičemž:

1. R=CH₃, R =4-kyanofenyl, R^X=R'¹=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

2. R=CH₃, R'=4-nitrofenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=C, g=2, r=l

3. R=CH_a, R =4 -me thoxy fenyl, R¹=R⁴=R^S=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

4. R=CH₃, R'=fenyl, R^X=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

5. R=H, R'''=4-kyanofenyl, R¹=R⁴=R^S=H, n=l, 2=C, q=2, r=l

6. R=H, R'=4-nitrofenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

7. R=H, R =4-methoxyfenyl, R¹-Rⁱ=R^s=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

8. R=H, R'=fenyl, R^X=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=C, q=2, r=l

168

9. R=CH₃, R'-4-kyanofenyl, R^X=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

10. R'=CH₃, R'=4-nitrofenyl, R¹⁼R⁴=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

11. R=CH₃, R'=4-methoxyfenyl, R¹ =R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

12. R=CH₃, R'=fenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l

13. R''=H, R =4-kyanofenyl, R^X=R⁴=R⁵=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

14. R=H, R =4-nitrofenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=i,

15. R''=H, R =4-methoxyfenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l,

16. R=H, R'=fenyl, R^X=R⁴=R^S=H, n=l, Z=S, q=3, r=l, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

28. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

n může být 0, 1 nebo 2; Y (které může být stejné nebo různé) může být N (dusík), o (kyslík) nebo S (síra); Q může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; p a q jsou 1, když Y je O, a p a q mohou být nezávisle 1 ne169 bo 2, když Y je S a p a q mohou být nezávisle 2 nebo 3, když Y je N; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představovány jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujích nárocích jsou tyto vzorce označovány F-2) v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

H 1 H 0 1 II Η H 1 1 //° —c—C 0 z —c—c—z -C-N- —c | I I \ coz 1 » t1 R 1 i r i R R

F-2 kde Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -OX*, OR, NH₂, NHR, N(R)₂,; R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R je alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být ff nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

170

29. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 28, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. methyl ester L-methionyl-L-fenylalaninu

2. methyl ester L-leucyl-L-fenylalaninu

3. methyl ester L-seryl-L-fenylalanínu

4. L-methionyl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

5. L-seryl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

6. L-leucyl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

7. L-ornithyl-beta-alanin

8. L-diaminobutyryl-beta-alanin

9. L-diaminopropionyl-beta-alanin

10. L-lysyl-beta-alanin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

30. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

Q I 0 1 I 1 ί 1 ... / Γ Ή Ν — Γ Y- ( T? ( R ) _ i C ^p 1 ( ^{c a} 2 ' n ^k 1 * R

n může být 0, 1 nebo 2; Y (které může být stejné nebo různé) může být N (dusík), o (kyslík) nebo S (síra); Q může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; p a q jsou 1, když Y je O, a p a q mohou být nezávisle l nebo 2, když Y je S a p a q mohou být nezávisle 2 nebo 3, když Y je N; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představo171 ze skupiny 2 nebo jedním z náa v následující! nárocích jsou v jakékoli kombinaci a vhodné vány jedním ze substituentů sledujících tří vzorců (zde tyto vzorce označovány F-2)

F-2 kde Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -0~x*, OR, NH₌, NHR, N(R)₂,; R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R' je alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H*'nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijaté soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
31. Způsob podle nároku 30, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. methyl ester L-methionyl-L-fenylalaninu

172

2. methyl ester L-leucyl-L-fenylalaninu

3. methyl ester L-seryl-L-fenylalaninu

4.. L-methiony1-D-alany1-tetramethylcyklopentylamid

5. L-seryl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

6. L-leucyl-D-alanyl-tetramethylcyklopentylamid

7. L-ornithyl-beta-alanin

8. L-diaminobutyryl-beta-alanin

9. L-diaminopropionyl-beta-alanin

10. L-lysyl-beta-alanin a fyziologicky přijaté soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
32. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má

G-l kde p může být 1,2,3, 4 nebo 5; substituenty R¹ mohou být každý představovány jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a R² může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
33. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 32, kde R²=H a

R^x je vybráno ze skupiny, kterou tvoří:

173

1. 3-COOH,

2. 3-COOCH ,

3. 3-COOC Η ,

4. 3-CH O,

5. 4-CH O,

6. 2-C1,

7. 3-C1,

8. 4-Cl,

9. 4-COOC Η ,

10. 3-C H CH O,

11. 4-C H CH O,

6 5 2

12. 2-t-butyl,

13. 4-t-butyl,

14. 2-CH ,

15. 3-CH ,

3 ^r

16. 4-CH ,

17. 3-C Η ,

18. 4-C Η ,

19. 3,5-di CH , a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
34. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

174 kde p může být 1, 2, 3, 4 nebo 5; substituenty R¹ mohou být každý představovány jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a R² může být představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
35. Způsob podle nároku 34, kde R²=H a R^x je vybráno ze skupiny, kterou tvoří:

1. 3-COOH,

2. 3-COOCH ,

3. 3-COOC Η ,

4. 3-CH 0,

5. 4-CH O,

6. 2-C1,

7. 3-C1,

8. 4-Cl,

9. 4-COOC Η ,

10. 3-C H CH O,

11. 4-C H CH O,

12. 2-t-butyl,

13. 4-t-butyl,

14. 2-CH ,

15· 3-CH ,

15. 4-CH ,

3 ^r

17. 3-C H _f

18- 4-C Η ,

19. 3,5-dl CH ,

3 ^r

175 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
36. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

kde R^T je 5-tetrazol, p může být 1, 2, 3 nebo 4; a substituenty R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze ubstituentů ze skupiny 1, v jaké<-‘._ ; a R³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
37. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 36, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. l-alfa-5-tetrazolyl-6-chlortryptamin

2. 1-alfa-5-tetrazolyl-6-fluortryptamin

3. 1-alfa-5-tetrazolyl-6-methoxytryptamin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
38. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:.

176 kde R¹ je 5-tetrazol, p může být 1, 2, 3 nebo 4; a substituenty R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; a R³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
39. Způsob podle nároku 38, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. 1-alfa-5-tetrazolyl-6-chlortryptamin

2. l-alfa-5-tetrazolyl-6-fluortryptamin

3. l-alfa-5-tetrazolyl-6-methoxytryptamin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
40. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

177 kde p a q mohou býť nezávisle 1, 2, 3, 4 nebo 5; a substituenty R^x a R³, které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
41. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 40, kde pochutina je:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
42. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutira mé vzorec:

1-1 kde p a q mohou být nezávisle 1, 2, 3, 4 nebo 5;

a substituenty R^T a R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
43. Způsob podle nároku 42, kde pochutina má vzorec:

178 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
44. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde

R¹ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a R² a R³, které mohou být stejné nebo různé, mohou být představovány jedním ze substituentů ze skupiny 3,

179 v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
45. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 44, kde

1. R³=CH_s, R²=H, R¹=izopropyl,

2. R³=benzyl, R²=H, R¹⁼H,

3. R^:L=R³=H, R²=COOH,

4. R²=R³=H, R²=p-kyanofenylkarbamoyl a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
46. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

R¹ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, a R² a R³, které mohou být stejné nebo různé, mohou být představovány jedním ze substituentů ze skupiny 3, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
47. Způsob podle nároku 46, kde pochutina je vybrána z následujících látek, kde:

180

1. R³=CH₃, R²=H, R^x=izopropyl,

2. R³=benzyl, R²=H, R^X=H,

3. R^X=R³=H, R²=COOH,

4. R⁼=R³=H, R²=p-kyanofenylkarbamoyl a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
48. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

kde p může být 1, 2, 3 nebo 4; a substituenty R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; a R^x je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, kde R¹ a R² mohou být přítomny, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
49. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 48, kde:

1. R^X=H, R²=benzyl, p=l,

2. R^X=H, R²=NO₂, p=l,

181

3. R¹=H, R²=CN, p=l,

4. R²=H, R¹=kyanofenylkarbamoyl a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
50. Způsob podle nároků 7 nebo 146, kde pochutina mmá vzorec:

kde p může být 1, 2, 3 nebo 4; a substituenty R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci; a R¹ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, kde R¹ a R² mohou být přítomny, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
51. Způsob podle nároku 50, kde pochutina je vybrána z následujících, kde:

1. R^a-H, R²=benzyl, p=l, 2. R¹⁼H, r²=no₂, p-1, 3 . R'¹⁼H, R²=CN, p=l,

4. R²=H, R¹=kyanofenylkarbamoyl a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
52. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

182

R ¹ R³ CRDp —N-, I c- I -^Z°qH_r R^ R⁴ n

kde R, R^x a R⁼, které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 2, p může být 0 nebo 1, každé R³ a R* může být nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20; Z je prvek vybraný ze skupiny, kterou tvoří uhlík, síra, bor nebo fosfor; q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C q je 2; když Z je S, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2;

R^x nebo R³ mohou reagovat s OH, aby daly cyklický amid;

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

183
53. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 52, kde

1. R^X=H, R²=t-butyl, Z=S, q=3, r=l, n=0, p=0,

2. R¹=H, n=0, R²=l,2,3-trimethylcyklohexyl, Z=S, q=3, r=l,

3. R¹=R^a=R³=R⁴=H, n=2, Z=S, q=3, r=l, (Tato sloučenina je také označována jako taurin.)

4. R^X=R²=R³=R⁴=H, n=2, Z=C, q=2, r=l, p=0, (Tato sloučenina je také označována jako beta-alanin.)

5. R^x=p-kyanofenylkarbamoyl, R^R^R^H, Z=C, q=2, r=l, n=l, p=0,

6. R³=R⁴=R²=R¹=H, n=2, Z=P, q=3 , Γ=2, p=0, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
54. způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

R¹ R² CRX — N—, C- -ZO^H P 1 R² R⁴ q r n

kde R, R¹ a R², které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 2, p může být 0 nebo 1, každé R³ a R* může být nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15,

184

16, 17, 18, 19 nebo 20; Z je prvek vybraný ze skupiny, kterou tvoří uhlík, síra, bor nebo fosfor; q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, q je 2; když Z je Ξ, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2; R¹ nebo R² mohou reagovat s OH, aby daly cyklický amid;

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
55. Způsob podle nároku 54, kde pochutina je vybrána z následujících, kde:

1. R^H, R²=t-butyl, Z=S, q=3, r=l, n=0, p=0,

2. R¹=H, n=0, R²=l,2,3-trimethylcyklohexyl, Z=S, q=3, r=l,

3. R³-=R²=R³=R'^l=H, n=2, Z=S, q=3, r=l, (Tato sloučenina je také označována jako taurin.)

4. R¹=R²=R³=R⁴=H, n=2, Z=C, q=2, r=l, p=0, (Tato sloučenina je také označována jako beta-alanin.)

5. R¹⁼p-kyanofenylkarbamoyl, R²=R³=R'¹=H, Z=C, q=2, r=l, n-1, p=o,

6. R^R^R^R^H, n=2, Z=P, g=3, r=2, p=0, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
56. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

185 kde p může být 1, 2,3 nebo 4, substituenty R, R¹ a R², které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a R³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, kde R, R¹, R² a R³ mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
57. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 56, kde: R¹=R³=fenyl, R²=H, a fyziologicky přijatelné soli předcházejícího.
58. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzoreč:

186 kde p může být 1, 2,3 nebo 4, substituenty R, R¹ a R², které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a R³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, kde R, R¹, R² a R³ mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
59. Způsob podle nároku 58, kde pro pochutinu je:

R¹=R³=fenyl, R²=H, a fyziologicky přijatelné soli předcházejícího.
60. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

187 kde p může být 1, 2, 3 nebo 4; q muže být 1, 2, 3, 4 nebo

5; substituenty R¹ a R^a, které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentu ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
61. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 60, kde pochutina je:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
6 2,. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

188 kde p může být l, 2, 3 nebo 4; q může být l, 2,3,4 nebo 5; substituenty R¹ a R², které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
63. Způsob podle nároku 62, kde pochutina má vzorec:

N-2 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
64. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je vybrána z aminokyselin a polyaminokyselin

189 a fyziologicky přijatelných solí jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
65. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 64, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. D-glutamová kyselina,

2. D-aspartová kyselina,

3. aminomalonová kyselina,

4. beta-aminoethansulfonová kyselina,

5. beta-alanin,

6. 3,4-dihydroxyfenylalanin,

7. L-aspartyl-L-aspartová kyselina

a fyziologicky přijatelné předcházejících látek. soli jakékoli a/nebo všech 66. Způsob podle nároku 7 nebo 146, •7 · kde pochutina je vybrána 1. aminokyselin 2. polyaminokyselin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech

předcházejících látek.
67. Způsob podle nároku 66, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. D-glutamová kyselina,

2. D-aspartová kyselina,

3. aminomalonová kyselina,

4. beta-aminoethansulfonová kyselina,

190

5. beta-alanín,

6. 3,4-dihydroxyfenylalanin,

7. L-aspartyl-L-aspartová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
68. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 1'45, kde pochutina je představována zobecněným vzorcem:

což představuje následující tautomery

191 kde substituenty R a R³, které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, R¹ a R² které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 2, v jakékoli kombinaci, a A může být C, S, N nebo O, a když A je C, lze substituci na tomto uhlíku provést jedním nebo více substituenty ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, když A je S nebo N, lze substituci na tomto S nebo N provést jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
69. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 68, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. Xanthosin-5'-monofosfát

2. Inosin

3. Guanosin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
70. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je představována zobecněnou strukturou:

192 což představuje následující tautomery:

193 kde substituenty R a R³, které mohou být stejné nebo různé, jsou každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, R^x a R² které mohou být stejné nebo různé, mohou být každý představován jedním ze substituentů ze skupiny 2, v jakékoli kombinaci, a A může být C, S, N nebo O, a když A je C, lze substituci na tomto uhlíku provést jedním nebo více substituenty ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, když A je S nebo N, lze substituci na tomto Ξ nebo N provést jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech ΐ

předcházejících látek.
71. Způsob podle nároku 70, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. Xanthosin-5'-monofosfát

2. Inosin

3. Guanosin a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
72. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je představována zobecněným vzorcem:

194 což představuje následující tautomery:

kde R¹, R², R³ a R⁼, která mohou být stejná nebo různá, jsou každé reprezentováno jedním ze substituentů ze skupiny 1; v jakékoli kombinaci, P? a R⁶ která mohou být stejná nebo různá, jsou každé reprezentováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, v jakékoli kombinaci, a A může být c, S, N nebo O, a když A je C lze substituci na tomto uhlíku provést jedním nebo více substituenty ze skupiny 1, v jakékoli kombinaci, když A je S nebo N, lze substituci na tomto S nebo N provést jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
73. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 72, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. orotová kyselina

2. dihydroorotové kyseliny a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech

195 předcházejících látek.
74. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je představována zobecněným vzorcem:

což představuje následující tautomery:

kde R¹, R⁼, R³ a R^s, které mohou být stejné nebo různé, jsou každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 1; R* a R⁶, které mohou být stejné nebo různé, jsou každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, v jakékoli kombinaci, a A může být C, S, N nebo O, a když A je C lze substituci na tomto uhlíku provést jedním nebo

196 více substituenty ze skupiny 1, v jakékoli A je Ξ nebo N, lze substituci na tomto Ξ jedním ze substituentů ze skupiny 2, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli předcházejících látek.

kombinaci, když nebo N provést a/nebo všech
75. Způsob podle nároku 74, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. orotová kyselina

2. dihydroorotové kyseliny a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
76. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je přírodní produkt.
77. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 76, kde přírodní produkt je vybrán ze skupiny, kterou tvoří:

1. alkaloidy,

2. terpiny,

3. monoterpiny,

4. diterpiny,

5. triterpiny

6. sesgueterpiny,

7. flavonidy,

8. chalkony,

9. dihydrochalkony,

10. humulony,

197

11. lemonoidy,

12. saponiny,

13. kumariny,

14. izokumariny,

15. sinapiny,

16. steroidy,

17. flavinony, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
78. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 76, kde pochutina tvořená přírodním produktem je představována jedním z následujících obecných vzorců:

R-2

198

199

R-6

R-7

R-8

I

I

R-12

200

R-ll

0 H

201

OK

202

R-16

R-17

R-18

203

204

205

206

R-28

R-29

R-3 0

R-31

207

o

R-3 5

208
79. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které vzorce:

kde mají kde

1. R =beta-D-glc a R =alfa-L-rha-3-Me

2. R -beta-D-glc^-alfa-L-rha, R =H

X ^J 2 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech
80. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, kde pochutina má vzorec:

209 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
81. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají vzorce:

210 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
82. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78 pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které vzorce:

všech kde mají

211 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
83. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78 pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které vzorce:

všech kde mají a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
84. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina má vzorec:

všech kde

R-42

212 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
85. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78 pochutina má vzorec:

všech kde a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
86. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina má vzorec:

všech kde a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech

213
87. Směs pochutina zahrnující poživatinu podle nároku

78, kde

R-45 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
88. Směs .zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina má vzorec:

všech kde

214 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
89. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78 pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které vzorce:

všech kde mají

R^Rj-O, R₂-R₃-Η , R₄-0-OH R, -R ₄-£-OH , Rj-Rj-H, R₅-0 R,-R_s-O, Rj.Rj.H, R₄.q-0H R,-0. Rj-OH, Rj-R₄-H, R₅._a-OH Rj-α-ΟΗ, R₂·R₄-Η, R₃-OH, R₅-0 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
90. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina má vzorec:

všech kde

215 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
91. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, všech kde a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
92. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina má vzorec:

všech kde

216 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
93. Směs pochutina zahrnující poživatinu podle nároku

78, všech kde

R-51 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
94.· Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které všech kde mají vzorce:

217

I OH

R

R-5-OH R-5-OCHj R·4-OCHj R-3,4-d i-OCHj R-J-COOCjHj R-4-C00C₂H₅R·3-CHjOH R-4-CH₂OH R - 4-C I a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
95. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78 všech kde a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech
96. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78, kde

218 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
97. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 78 pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které vzorce:

všech kde mají

219 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
98. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří pochutiny, které mají následující vzorce:

220

221

222

223

224

R-14

R-15

R-16

225

226

227

R-27

R-28

R-29

R-30

228

229

230 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
99. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

231 kde:

1. R_i=beta-D-glc a R₌=alfa-L-rha-3-Me

2. R =beta-D-glc²-alfa-L-rha, R =H a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
100. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech všech
101. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

232

R,.Rj.H, Χ·ξ

X.O ^0H

R,-OH, R₂.H, X-Hj R,-OH , R₂-OAc, XH₂ a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
102. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

233 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
103. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
104. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

234 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
105. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

všech a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
106. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

všech a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech
107. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec

235 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
108. Způsob podle nároku 98, kde pochutina ná vzorec:

všech a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech

236 předcházejících látek.
109. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
110. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

237 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
111. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

všech a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
112. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.
113. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

všech všech

238 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
114. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

239 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech
115. Způsob podle nároku 98, kde pochutina má vzorec:

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo předcházejících látek.

všech
117. Způsob podle nároku 98, kde pochutina je vybrána ze skupiny sloučenin, které mají následující vzorce:

240 a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
118. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

kde R , R , R a R , které mohou být stejné nebo různé, jsou každé dáno jedním ze substituentů ze skupiny 1; R^ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2 a R_e je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, kde R_x,

241

R₌, R₃, R₄, R_s a mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
119. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 118, kde pochutina je epihernandulcin.
120. Způsob z: ,.e nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

kde R^, R , R_a a R , které mohou být stejné nebo různé, jsou každé dáno jedním ze substituentů ze skupiny 1; R_s je představováno jedním 2e substituentů ze skupiny 2a R^ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, kde R , R₂, R , R_a, R_s a R_e mohou být přítomny v jakékoli kombinaci, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
121. Způsob podle nároku 120, kde pochutina je epihernandulcin.
122. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

242 kde p může být 1, 2, 3, 4 nebo 5; R¹, které může být stejné nebo různé, je každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 1 v jakékoli kombinaci; R^a a R³, která mohou být stejná nebo různá, jsou každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, každé R⁴ a R⁵ může být nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, a kde ^Rx' ^{a R}s ^m°h°^u kýt přítomny v jakékoli kombinaci, n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13,

14, 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20; Z může být prvek vybraný ze skupiny, kterou tvoří uhlík, síra, bor nebo fosfor; q je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, q je 2; když Z je S, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2;

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
123. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 122, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. R^a=R³=R‘⁴=R⁵=H, n=2, R^p-kyano, Z=C, q=2, r=l, p=l

2. R⁼=R³=R⁴=R^S=H, n=2, R^x=p-nitro, Z=C, q=2, r=l, p=l

243

3. R¹=p-kyano, R²=R³=R*=R^S=H, n=l, Z=P, q=3, r=2, P=1 4 . R^x=p-nitro, R²=R³=R'¹=R⁵=H, n=l, Z=P, q=3, r=2, P=1 5. R¹=p-kyano, r²=r³=r⁴-r^s=h, n=l, z=s, q=3, r=l, P=1 6 . R¹=p-nitro, r²=r³=r*=r⁵=h, n=l, z=s, q=3, r=l, P=1

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
124. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde, kde pochutina má kde p může být 1, 2, 3, 4 nebo 5; R¹, které může být stejné nebo různé, je každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 1 v jakékoli kombinaci; R² a R³, která mohou být stejná nebo různá, jsou každé představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2, každé R⁴ a R⁵ může být nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, a kde ^Rz' ^r3' ^r* ^{a r}3 ^mohou býť přítomny v jakékoli kombinaci, n může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20; Z může být prvek vybraný ze skupiny, kterou tvoří uhlík, síra, bor nebo fosfor; g je celé číslo od 2 do 3 a r je celé číslo od 1 do 3, když Z je C, q je 2; když Z je Ξ, P nebo B, q může být 2 nebo 3; když

244

Z je C nebo S, r je 1; když Z je P nebo B, r je 2;

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
125. Způsob podle nároku 124, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. R²=R³=R*=R⁵=H, n=2, R¹=p-kyano, Z=C, q=2, r=l, p=l 2. R²=R³=R^d-R^s=H, n=2, R^p-nitro, z=c, q=2, r=l, p=l 3. R^p-kyano, R³=R³=R«=R^S=H, n=l, Z=P, q=3, r=2, p=l 4. R¹⁼p-nitro, R²=R³=R*=R^S=H, n=l, Z=P, q=3, r=2, p=l 5. R¹=p-kyano, R²=R³=R*=R^B=H, n=l, z=s, q=3, r=l, p=l 6. R¹=p-nitro, R²=R³=R^J=R⁵=H, n=l, z=s, q=3, r=l, p=l

a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
126. Směs zahrnující poživatinu podle nároku l nebo 145, kde pochutina má vzorec:

kde A může být 0 (kyslík), Ξ (síra) nebo C (uhlík), a když A je C, n je 1, a když A může být O nebo S, n je nula;

245

R¹, R², R³, R⁴, R% R^e, R⁷, R^e, R’, R^1Q, R^i:La R¹', která mohou být stejná nebo různá a která mohou být přítomna v jakékoli kombinaci, mohou být každé představováno jedním z následujících: jedním ze substituentů ze skupiny 1, O-Rⁱ³, NH-R¹³, N-(R¹³)__> nebo S-R¹³, kde R¹³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2; nebo dva R substituenty mohou být dehydratované, aby vytvořily anhydridovou vazbu; nebo dva R substituenty mohou tvořit cyklickou strukturu, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
127. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 126, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. 6-chlor-6-deoxytrehalóza,

2. 6',6-dichlor-6',6-dideoxytrehalóza,

3. 6-chlor-6-deoxy-D-galaktóza,

4. 6-chlor-6-deoxy-D-mannóza,

5. 6-chlor-6-deoxy-D-mannitol,

6. methyl-2,3-di-(glycyl-glycyl)-alfa-D-glukopyanosid,

7. methyl-2-0-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

8. methyl-3-0-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

9. methyl-4-O-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

10. methyl-6-0-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

11. 2,2'-dí-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

12. 3,3'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

13. 4,4'-di-O-methyl-alfa _Aalfa-trehalóza,

14. 6,6'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

15. 6'-O-methyl-cukróza,

246

16. 4'-O-methyl-cukróza,

17. 6,6'-di-O-methyl-cukróza,

18. 4,6'-di-O-methyl-cukróza,

19. 1,6'-di-o-methyl-cukróza,

20. cyklohexan 1,2/4,5 tetrol,

21. (+)-cyklohexan 1,3,4/2,5 pentol[(+)-proto guercitol],

22. (-)-cyklohexan 1,3,4/3,5 pentol[{-)-vito guercitol],

23. cyklohexan 1,2,3/4,5,6 hexol [neo Inositol],

24. cyklohexan 1,2,3,5/4,6 hexol [myo Inositol],

25. cyklohexan 1,2,4,5/3,6 hexol [muco Inositol],

26. methyl-beta-D-arabinopyranosid,

27. methyl-3-deoxy-alfa-D-arabinohexopyranosid,

28. 3-deoxy-alfa-D-arabinohexopyranosyl-3-deoxy-alfa-D -arabinohexopyranóza,

29. 2-deoxy-alfa-D-ribo-hexopyranosyl-2-deoxy-alfa-D -ribohexopyranóza,

30. 3-deoxy-alfa-D-ribo-hexopyranosyl-3-deoxy-alfa-D -ribohexopyranóza,

31. i,6-anhydro-3-dimethylamino-3-deoxy-beta-D-glukopyranóza,

32. 1,6-anhydro-3-dimethylamino-3-deoxy-beta-D-altropyranóza,

33. 1,6-anhydro-3-acetamido-3-deoxy-beta-D-glukopyranóza,

34. 1,6-anhydro-3-acetamido-3-deoxy-beta-D-gulopyranóza,

35. 1,6-anhydro-3-amino-3-deoxy-beta-D-gulopyranóza,

36. methyl-3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosid,

37. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-3,6-anhydro-alfa-Dglukopyranosid,

38 . 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-3,6-anhydro-beta-Dfruktofuranosid,

247

39. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-1,4:3,6-dianhydro-beta-D fruktofuranosid, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
128. Způsob podle nároku 7 nebo 14.6, kde pochutina má vzorec:

kde A může být 0 (kyslík), S (síra) nebo C (uhlík), a když A je C, n je 1, a když A může být o nebo S, n je nula; R¹, R², R³, R\ R^s, R^e, R⁷, R^s, R⁹, R^1C, R^i:La Rⁱ², která mohou být stejná nebo různá a která mohou být přítomna v jakékoli kombinaci, mohou být každé představováno jedním z následujících: jedním ze substituentů ze skupiny 1, O-R¹³, NH-R¹³, N-(R¹³)₂ nebo Ξ-R¹³, kde R¹³ je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 2; nebo dva R substituenty mohou být dehydratované, aby vytvořily anhydridovou vazbu; nebo dva R substituenty mohou tvořit cyklickou strukturu, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

248
129. Způsob podle nároku 128, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. 6-chlor-6-deoxytrehalóza,

2. 6',6-dichlor-6',6-dideoxytrehalóza,

3. 6-chlor-6-deoxy-D-galaktóza,

4. 6-chlor-6-deoxy-D-mannóza,

5. 6-chlor-6-deoxy-D-inannitol,

6. methyl-2,3-di-(glycyl-glycyl)-alfa-D-glukopyanosid,

7. methyl-2-0-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

8. methyl-3-O-methy1-alfa-D-glukopyranosid,

9. methyl-4-o-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

10. methyl-6-o-methyl-alfa-D-glukopyranosid,

11. 2,2'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

12. 3,3'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

13. 4,4'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

14. 6,6'-di-O-methyl-alfa,alfa-trehalóza,

15. 6'-O-methyl-cukróza,

16. 4'-O-methyl-cukróza,

17. 6,6'-di-O-methyl-cukróza,

18. 4,6'-di-0-methyl-cukróza,

19. l,6'-di-O-methyl-cukróza,

20. cyklohexan 1,2/4,5 tetrol,

21. (+)-cyklohexan 1,3,4/2,5 pentol[(+)-proto guercitol],

22. (-)-cyklohexan 1,3,4/3,5 pentol[(-)-vibo guercitol],

23. cyklohexan 1,2,3/4,5,6 hexol [neo Inositol],

24. cyklohexan 1,2,3,5/4,6 hexol (myo Inositol],

25. cyklohexan 1,2,4,5/3,6 hexol [muco Inositol],

26. methyl-beta-D-arabinopyranosid,

249

27. methyl-3-deoxy-alfa-D-arabinohexopyranosid,

28. 3-deoxy-alfa-D-arabinohexopyranosyl-3-deoxy-alfa-D -arabinohexopyranoza,

29. 2-deoxy-alfa-D-ribo-hexopyranosyl-2-deoxy-alfa-D -ribohexopyranóza,

30. 3-deoxy-alfa-D-ribo-hexopyranosyl-3-deoxy-alfa-D -ribohexopyranóza,

31. 1, 6-anhydro-3-dimethylamino-3-deoxy-beta-D-glukopyranóza,

32. 1,6-anhydro-3-dimethylamino-3-deoxy-beta-D-altropyranóza,

33. 1,6-anhydro-3-acetamido-3-deoxy-beta-D-glukopyranóza,

34. 1,6-anhydro-3-acetamido-3-deoxy-beta-D~gulopyranóza,

35. 1,6-anhydro-3-amino-3-deoxy-beta-D-gulopyranóza,

36. methyl-3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosid,

37. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-3,6-anhydro-alfa-Dglukopyranosid ,

38. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-3,6-anhydro-beta-Dfruktofuranosid,

39. 3,6-anhydro-alfa-D-glukopyranosyl-1,4:3,6-dianhydro-beta-D fruktofuranosid, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
130. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina má vzorec:

250 ( R )— ( Υ )-

e c ) — c 1 c — R 3 ( C R² ^R3>n i³

( A )

V-l kde a, r , 1 a m mohou být 0 nebo 1, n, j a k jsou o, 1, 2 nebo 3, každé R² a R³, která mohou být stejná nebo různá mohou být každé nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); když r nebo m je 1 a Y je N, p nebo q může být 2 nebo 3, když r nebo m je 1 a Y je O, p nebo q je 1; když r nebo m je 1 a Y je S, p může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, O=S=O, S=O, O=P(H)OH, O=P(OH)₂ nebo O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skkupiny 3, R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R' (které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představována jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujících nárocích jsou označovány jako V-2), v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

251

V-2 kde Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), 0 (kyslík) nebo S (síra); když d je 1 a Y je N, e může být 2 nebo 3, když d je 1 a Y je O, e je 1; f může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7,

8, 9, 10; když d je 1 a Y je s, e může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, O=S=O, S=O, 0=P(H)OH nebo O=P(OH)₌, OB(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; R a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu; kterékoli z R³ a Q společně mohouo tvořit cyklickou strukturu, kterékoli z R³ a R' společně mohou tvořit cyklickou strukturu; b může být 0, 1 nebo

252

2a c může být O nebo l; Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -0~X*, OR, NH^, NHR, N(R) ₌ ,

R, ,může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R' může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H* nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
131. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 130, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. N-(L-aspartyl)-p-aminobenzensulfonová kyselina,

2. N-)aminomalonyl)-p-aminoben2ensulfonová kyselina,

3. amino ethan fosforečná kyselina,

4. N-[N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl]-paminobenzensulfonová kyselina,

5. N(-L-aspartyl)-1-aminocyklopentan-l-karboxylová kyselina,

6. N(-L-aspartyl)-1-aminocyklopropan-l-karboxylová kyselina,

7. N(-L-aspartyl)-1-aminocyklooktan-l-karboxylová

253 kyselina,

8. Ν(-L-aspartyl)-1-aminocyklohexan-l-karboxylová kyselina,

9. N (-L-aspartyl)-2-aminocyklopentan-l-karboxylová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
132. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

v-i kde a, r , 1 a m mohou být o nebo l, n, j a k jsou 0, 1, 2 nebo 3, každé R² a R³, která mohou být stejná nebo různá, mohou být každé nezávisle představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); když

254 r nebo m je 1 a Y je N, p nebo q může být 2 nebo 3, když r nebo n je 1 a Y je O, p nebo q je 1; když r nebo m je 1 a Y je Ξ, p může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, O=S=O, S=O, O=P(H)OH, O=P(OH)₂ nebo O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R'(které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představována jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujících nárocích jsou označovány jako V-2), v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

V-2 kde Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); když d je 1 a Y je N, e může být 2 nebo 3, když d je 1 a Y je O, e je 1; f může

255 být O, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10; když d je 1 a Y je Ξ, e může být 1 nebo 2; A může být H, C=0, 0=S=0, S=0, O=P(H)OH nebo O=P(OH)₂, O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; R' a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu; kterékoli z R³ a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu, kterékoli z R³ a R společně mohou tvořit cyklickou strukturu; b může být 0, 1 nebo 2 a c může být 0 nebo 1; Za Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -O”X*, OR, NH^, NHR, N(R)₂,

R, ,může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X⁺ může být H⁺ nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
133. Způsob podle nároku 132, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. N-(L-aspartyl)-p-aminobenzensulfonová kyselina,

2. N-(aminomalonyl)-p-aminobenzensulfonová kyselina,

3. amino ethan fosforečná kyselina,

256

4. N-[N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl]-paminobenzensulfonová kyselina,

5. N(-L-aspartyl)-l-aminocyklopentan-l-karboxylová kyselina,

6. N(-L-aspartyl)-1-aminocyklopropan-l-karboxylová kyselina,

7. N(-L-aspartyl)-1-aminocyklooktan-l-karboxylová kyselina,

8. N(-L-aspartyl)-1-aminocyklohexan-l-karboxylová kyselina,

9. N(-L-aspartyl)-2-aminocyklopentan-l-karboxylová kyselina, a fyziologicky přijatelné sdIí jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
134. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde

W-l

257 kde r, lam mohou být 0 nebo 1; jak mohou být 0, 1, 2 nebo 3; každé R² a R³, která mohou být stejná nebo různá, mohou být nezávisle představována jedním ze substituentů ze skupiny 3; Y, která mohou být stejná nebo různá, mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); když r nebo m je 1 a Y je Ν, p nebo q může být 2 nebo 3; když r nebo m je 1 a Y je 0, p nebo q je 1; když r nebo m je 1 a Y je S, p může být 1 nebo 2; A může být H, C-O, O=S=O, S=O, O=P(H)OH, O=P(OH)_i nebo O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, R a Q mohou společně tvořit cyklickou strukturu; kterékoli z R³ a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu; kterékoli R³ a R společně mohou tvořit cyklickou strukturu; R (které může být stejné nebo různé, když p>l) a R'(které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představována jedním ze substituentů ze skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujících nárocích jsou označovány jako w-2), v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

i

258

W-2 kde Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo s (síra); když d je 1 a b je o a Y je N, e může být 2 nebo 3, když d je 1 a b je 0 a Y je O, e je 1; f může být 0, l, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10; když d jelabjeOaY je S, e může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, O=S=O, S=O, O=P(H)OH nebo Ο=Ρ(ΟΗ)₌, O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; b může být 0, 1 nebo 2 a c může být 0 nebo 1; Z a Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -Ο~Χ⁺, OR, NH^, NHR , N(R) , R, může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R' může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl,

259 substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H* nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
135. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 134, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. L-ornithyl-taurin,

2. L-ornithyl-beta-alanin,

3. L-lysyl-taurin,

4. L-diaminobutyryl-taurin,

5. L-diaminobutyryl-beta-alanin,

6. L-diaminopropionyl-beta-alanin,

7. L-diaminopropionyl-taurin,

8. L-lysyl-beta-alanin,

9. L-methionyl-taurin

10. L-methionyl-beta-alanin

11. N-(L-ornithyl-)-p-aminobenzensulfonová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
136. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina má vzorec:

260

W-l kde r, lam mohou být 0 nebo 1; jak mohou být o, i, 2 nebo 3; každé R² a R³, která mohou být stejná nebo různá, mohou být nezávisle představována jedním ze substituentů ze skupiny 3; Y, která mohou být stejná nebo různá, mohou být N (dusík), O (kyslík) nebo S (síra); když r nebo m je 1 a Y je N, p nebo q může být 2 nebo 3; když r nebo m je

1 a Y je O, p nebo q je 1; když r nebo m je 1 a Y je S, p může být 1 nebo 2; A může být H, C=o, 0=s=0, S=O,

O=p(H)OH, O=P(OH)₂ nebo O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3, R' a Q mohou společně tvořit cyklickou strukturu? kterékoli z R³ a Q společně mohou tvořit cyklickou strukturu; kterékoli R³ a R'''společně mohou tvořit cyklickou strukturu; R (která mohou být stejná nebo různá, když p>l) a R'(které může být stejné nebo různé, když q>l) jsou představována jedním ze substituentů ze

261 skupiny 2 nebo jedním z následujících tří vzorců (zde a v následujících nárocích jsou označovány jako W-2), v jakékoli kombinaci a vhodné stereochemii:

W-2 kde Y (která mohou být stejná nebo různá), mohou být N (dusík), 0 (kyslík) nebo S (síra); když d je 1 a b je 0 a Y je N, e může být 2 nebo 3, když d je 1 a b je 0 a Y je O, e je 1; f může být 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10; když d je 1 a b je 0 a Y je S, e může být 1 nebo 2; A může být H, C=O, O=S=O, S=O, O=P(H)OH nebo O=P(OH)₂, O=B(H)OH; Q je představováno jedním ze substituentů ze skupiny 3; b nůže být o, l nebo 2 a o může být 0 nebo 1? Z a Z' jsou stejné nebo různé a jsou představovány OH, -O~X*, OR'' , NH^, NHR, N(R) R, může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl,

262 aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, a R může být alkyl, rozvětvený alkyl, aryl, aralkyl, alkaryl, cykloalkyl, substituovaný alkyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný aralkyl, substituovaný alkaryl, nebo pobočný řetězec amino kyseliny (například jedna ze dvaceti obecných amino kyselin), X* může být H* nebo fyziologicky přijatelný kation, nejlépe alkalický kov, kov alkalických zemin nebo amonný kation, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
137. Způsob podle nároku 136, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. L-ornithyl-taurin,

2. L-ornithyl-beta-alanin,

3. L-lysyl-taurin,

4. L-diaminobutyryl-taurin,

5. L-diaminobutyryl-beta-alanin,

6. L-diaminopropionyl-beta-alanin,

7. L-diaminopropionyl-taurín,

8. L-lysyl-beta-alanin,

9. L-methionyl-taurin

10. L-methionyl-beta-alanin

11. N-(L-ornithyl-)-p-aminobenzensulfonová kyselina a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.

263
138. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je vybrána ze třídy sloučenin obecně nazývaných chelátory a všech jejich fytologicky přijatelných solí jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
139. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 138, kde chelátor je vybrán ze skupiny, kterou tvoří:

1. ethylendiamintetraoctová kyselina,

2. vinná kyselina,

3. mléčná kyselina,

4. askorbová kyselina, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
140. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 138, kde chelátor je vybrán ze skupiny, kterou tvoří:

1. 2,4-dihydroxybenzoová kyselina,

2. 3,4-dihydroxybenzoová kyselina,

3. alfa-amino kyseliny,

4. alfa-hydroxy kyseliny,

5. peptidy,

6. sulfonamidy,

7. beta-amino kyseliny, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
141. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 1 nebo 145, kde povrchově aktivní látka je amfipatická molekula fyziologicky

264 přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
142. Směs zahrnující poživatinu podle nároku 141, kde povrchově aktivní látka je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. tergitoly,

2. plurony,

3. poloxamary,

4. kvarterní amonné soli,

5. sorbitany,

6. tritony,

7. ethery polyoxyethylenu,

8. soli sulfonových kyselin, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
143. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde je použita alespoň jedna povrchově aktivní látka s alespoň jednou pochutinou pro zvýšení účinnosti alespoň jedné pochutiny.
144. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde je použita alespoň jedna povrchově aktivní látka s alespoň jednou pochutinou pro snížení účinnosti alespoň jedné pochutiny.
145. Způsob podle nároku 144, kde pochutina je vybrána ze skupiny, kterou tvoří:

1. tergitoly,

2. plurony,

3. poloxamary,

265

4. kvarterní amonné soli,

5. sorbitany,

6. tritony,

7. ethery polyoxyethylenu,

8. soli sulfonových kyselin, a fyziologicky přijatelné soli jakékoli a/nebo všech předcházejících látek.
146. Směs obsahující poživatinu mající nežádoucí chuť a alespoň jednu pochutinu, kdy řečená pochutina je molekula, která může reagovat alespoň s jedním z vodíkových vazebných míst receptoru chuti, které jsou komplementární nebo reciproční k AH, B, D, Ε , E^, XH nebo X vodíkovým vazebným konfiguracím pro sladké molekuly a jejichž konformace a nebo struktura zabraňuje podstatným hydrofobním interakcím v zóně X(G) a která rovněž nedovoluje podstatné hydrofobní interakce v zóně -Z.
147. Způsob snižování nežádoucí chuti poživatiny mající nežádoucí chuťovou charakteristiku, kdy způsob spočívá v zahrnutí do řečené poživatiny alespoň jedné pochutiny v množství dostatečném k snížení řečené nežádoucí chuti, přičemž řečená pochutina je molekula, která může reagovat alespoň s jedním z vodíkových vazebných míst receptoru chuti, které jsou komplementární nebo reciproční k AH, B, D, Ε , E₌, XH nebo Y vodíkovým vazebným konfiguracím pro sladké molekuly a jejichž konformace a nebo struktura zabraňuje podstatným

266 hydrofobním interakcím v zóně X(G) a která rovněž nedovoluje podstatné hydrofobní interakce v zóně -Z.
148. Směs obsahující poživatinu podle nároku 6, která obsahuje látku s hořkými chuťovými charakteristikami a sodný chlorid nebo amonný chlorid a alespoň jednu pochutinu v množství, které jednak snižuje hořkost hořké poživatiny a zvyšuje slanou chuť chloridu sodného nebo chloridu amonného.
149. Směs obsahující poživatinu podle nároku 147, kde látka s hořkou chutí je chlorid draselný.
150. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde nežádoucí chuť je hořká chuť.
151. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde látka má hořké i požadované chuťové charakteristiky.
152. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde látka je chlorid draselný.
153. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde množství každé pochutiny je asi 0.0000001 na asi 50 hmotnostních procent.
154. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje methylester L-aspartyl-L-fenylalaninu (Aspartame (R)), a jeho fyziologicky přijatelné soli.

267
155. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje sacharin a jeho fyziologicky přijatelné soli.
156. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje L-aspartyl-D-alanin-N-(2,2,4,4-tetramethyl thiatan-3-yl)amid (Alitame(R)), a jeho fyziologicky přijatelné soli.
157. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje

1,6-dochlor-l,6-dideoxy-B-D-fruktofuranoyl-4~chlor-4-deoxy-a -D-galaktopyranosid (Sucralose(R)), a jeho fyziologicky přijatelné soli.
158. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje 6-methyl-l,2,3-oxathiazin-4(3H)-on 2,2-dioxid (Acesulfame (R)), a jeho fyziologicky přijatelné soli.
159. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje 6-methyl-l,2,3oxathiazin-4(3H)-on 2,2-dioxid draselnou sůl (Acesulfame-K (R)), a její fyziologicky přijatelné soli.
160. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje cyklohexylsulfamovou kyselinu, a její fyziologicky přijatelné soli.
161. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje N-(1-aspartyxl)-N'(2,2,5,5,tetramethylcyklopentanoyl)1,1-diaminoethan, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

268
162. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje cyklohexylsulfamovou kyselinu, a její fyziologicky přijatelné soli.
163. Směs podle nároku l nebo 145, kde poživatina obsahuje sladidla třídy guanodinium, a jejich fyziologicky přijatelné soli.
164. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje sladidla třídy dihydrochalkon, a jejich fyziologicky přijatelné soli.
165. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje steviosid, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
166. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje mirakulin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
167. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje thaumatin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
168. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje methyl ester N-(p-kyanofenylkarbomoyl)-L-aspartyl-l-fenylalaninu, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
169. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

269
170. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli
171. Směs podle nároku l (4-methoxyfenoxy)propionová přijatelné soli.
172. Způsob podle nároku (4-methoxyfenoxy)propionová přijatelné soli.

nebo 145, kde pochutina je

kyselina, a její fyziologicky 7 nebo 146, kde pochutina je kyselina, a její fyziologicky
173. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je (-+)-2—(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina, a její. fyziologicky přijatelné soli.
174. Způsob podle nároku 7 nebo (-+)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová fyziologicky přijatelné soli.

146, kde pochutina je kyselina, a její
175. Směs podle nároku l nebo 145, kde pochutina je (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
176. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je (-)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

270
177. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je (+)-2-(4-methoxyfenoxy)propionová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
178. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je (+)“2-(4-methoxyfenoxyJpropionová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
179. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je (+)mléčná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
180. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je (+)-mléčná kyselina, a její psychologicky přijatelné soli.
181. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je (-)mléčná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
182. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je (-)mléčná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
183. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je beta-alanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
184. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je beta-alanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
185. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je beta-amainoethyl fosfonová kyselina, a její fyziologicky

271 přijatelné soli.
186. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je beta-amainoethyl fosfonové kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
187. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je acetylsalicylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
188. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je acetylsalicylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
189. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je anilin-2-sulfonová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
190. Způsob podle nároku 7 anilin-2-sulfonová kyselina, a soli.

nebo 146, kde pochutina je její fyziologicky přijatelné
191. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je anthranilová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
192. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je anthranilová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

272
193. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je d-biotin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
194. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je d-biotin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
195. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je D-aspartová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
196. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je D-aspartová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
197. Směs podle nároku l nebo 145, kde pochutina je D-glutamová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
198. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je D-glutamová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
199. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je ethylendiamintetraoctová kyselina (EDTA), a její fyziologicky přijatelné soli.
200. Způsob podle nároku 7 nebo ethylendiamintetraoctová kyselina fyziologicky přijatelné soli.

146, kde (EDTA), pochutina je a její
201. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

DL-3,4-dihydroxyfenylalanin, (DL-DOPA), a jeho fyziologicky

273 přijatelné soli.
202. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je DL-3,4-dihydroxyfenylalanin, (DL-DOPA), a jeho fyziologicky přijatelné soli.
203. Směs podle nároku l nebo 145, kde pochutina je DL-dihydroorotová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
204. Způsob podle nároku DL-dihydroorotová kyselina, soli.

7 nebo 146, kde pochutina je a její fyziologicky přijatelné
205. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je DL-methionin-methyl sulfonium chlorid, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
206. Způsob podle DL-methionin-methyl přijatelné soli.

nároku 7 nebo 146, kde pochutina je sulfonium chlorid, a jeho fyziologicky
207. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je guanosin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
208. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je guanosin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

274
209. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je hesperidin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
210. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je hesperidin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
211. Směs podle nároku 1 hesperidin methyl chalkon, soli.
212. způsob podle nároku hesperidin methyl chalkon, soli.

nebo 145, kde pochutina je a jeho fyziologicky přijatelné

7 nebo 146, kde pochutina je a jeho fyziologicky přijatelné
213. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je inosin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
214. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je inosin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
215. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
216. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

275
217. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je L-threonin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
218. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je L-threonin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
219. Směs podle nároku 1 L-B-aspartyl-L-fenylalanin, soli.
220. Způsob podle nároku L-B-aspartyl-L-fenylalanin, soli.
221. Směs podle nároku 1 L-aspartyl-L-tyrosin, a jeho nebo 145, kde pochutina je a jeho fyziologicky přijatelné

7 nebo 146, kde pochutina je a jeho fyziologicky přijatelné nebo 145, kde pochutina je fyziologicky přijatelné soli.
222. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je L-aspartyl-L-tyrosin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

v
223. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je » L-ornithin-beta-alanin dihydrochlorid, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
224. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je

L-ornithin-beta-alanin dihydrochlorid, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

276
225. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je jablečná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
226. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je jablečná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
227. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je N-(L-aspartyl)-alfa-amino-cyklooktankarboxylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
228. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je N-(L-aspartyl)-alfa-amino-cyklooktankarboxylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
229. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je N-(L-aspartyl)-alfa-amino-cyklopentankyrboxylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
230. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je N-{L-aspartyl)-alfa-amino-cyklopentankyrboxylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
231. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je N-(L-aspartyl)-o-aminobenzoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
232. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je N-(L-aspartyl)-o-aminobenzoová kyselina, a její fyziologicky

277 přijatelné soli.
233. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je N-(L-aspartyl)-p-aminobenzoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

i
234. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je * N-(L-aspartyl)-p-aminobenzoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
235. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je N-(pkyanofenyl-karbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin N-(fenylkarbamoyl-L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
236. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je N-(pkyanofenyl-karbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin N-(fenylkarbamoyl-L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

*
237. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je » neodiosmin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
238. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je neodiosmin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
239. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je p-anisat, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

278
240. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je p-anisat, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
241. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je fenoxyoctová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
242. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je fenoxyoctová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
243. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je syringová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
244. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je syringová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
245. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je vinná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
246. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je vinná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
247. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je taurin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
248. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je taurin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

279
249. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je uráčil, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
250. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je uráčil, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
251. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je močová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
252. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je močová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
253. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je xanthosin 5'monofosfát, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
254. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je xanthosin 5'monofosfát, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
255. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je l-hydroxy-2-naftoát, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
256. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je

1- hydroxy-2-naftoát, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
257. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

2- methyl-3-nitroanilin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

280
258. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je

2-methyl-3-nitroanilin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
259. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

2-hydroxyfenyloctová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli. 260. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je 2-hydroxyfenyloctová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

261. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

2-amino tere-ftalová přijatelné soli. kyselina, a její fyziologicky 262. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je 2-amino tere-ftalová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli. 263. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je 3-methoxyfenyl octová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli. 264. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je 3-methoxyfenyl octová kyselina, a její fyziologicky

přijatelné soli.

281

265. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

3-hydroxy-2-naftoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
266. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je

3-hydroxy-2-naftoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

Λ
267. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

4-aminosalicylová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
268. Způsob podle nároku 7

4-aminosalicylová kyselina, a soli.

nebo 146, kde pochutina je její fyziologicky přijatelné
269. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

2,4-dihydroxybenzoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
270. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je

2,4-dihydroxybenzoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
271. Směs podle nároku 1 nebo 145

2,6-dihydroxybenzoová kyselina, a přijatelné soli.

kde pochutina je její : .'ziologicky

282
272. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je

2,6-dihydroxybenzoová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
273. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je

3,4-dihydroxyfenyloctová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli. 274. Způsob podle nároku 7 nebo 146 , kde pochutina je 3,4-dihydroxyfenyloctová kyselina, přijatelné soli. a její fyziologicky 275. Směs podle nároku 1 nebo 145 >, kde pochutina je 2,4,6-trihydroxybenzoová kyselina, přijatelné soli. a její fyziologicky 276. Způsob podle nároku 7 nebo 146 , kde pochutina je 2,4,6-trihydroxybenzoová kyselina, a její fyziologicky

přijatelné soli.
277. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je * mléčná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
278. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je mléčná kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
279. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho

283 fyziologicky přijatelné soli.

250. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je N-(p-kyanofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanín, a jeho fyziologicky přijatelné soli.

i
281. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je * N-(p-nitrofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
282. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je N-(p-nitrofenylkarbamoyl)-L-aspartyl-L-fenylalanin, a jeho fyziologicky přijatelné soli.
283. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde pochutina je L-aspartyl-L-aspartová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.
284. Způsob podle nároku 7 nebo 146, kde pochutina je L-aspartyl-L-aspartová kyselina, a její fyziologicky přijatelné soli.

i
285. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje nízkokalorické látky.
286. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje chlorid draselný.

284
287. Směs podle nároku 1 nebo chlorid sodný.
288. Směs podle nároku 1 nebo nápoj.

145, kde poživatina obsahuje

145, kde poživatina obsahuje
289. Směs podle nároku 1 nebo 145, kde poživatina obsahuje polydextrózu.
290. Směs pro zlepšení chuti poživatiny, která obsahuje složku, která vytváří nežádoucí chuťové vjemy, přičemž obsahuje:

1. alespoň jednu pochutinu,

2. poživatinu s nežádoucí chutí a

3. maskující látku, kde je zapotřebí snížené množství maskující látky.
291. Směs podle nároku 290, kde maskující látka je sladidlo.
292. Směs podle nároku 291, nízkou intenzitou.
293. Směs podle nároku 291, vysokou intenzitou.

kde sladidlo je sladidlo ε kde sladidlo je sladidlo s
294. Směs podle nároku 290, kde maskující látka je koření.
295. Způsob pro zlepšení chuti poživatiny, která obsahuje

285 složku, která vytváří nežádoucí chuťové vjemy, přičemž obsahuje:

1. alespoň jednu pochutinu,

2. poživatinu s nežádoucí chutí a

3. maskující látku, kde je zapotřebí snížené množství maskujícího činitele.

296. Způsob podle nároku 295, kde maskující látka je sladidlo. 297. Způsob podle nároku 296, kde sladidlo je sladidlo s nízkou intenzitou. 298. Způsob podle nároku 296, kde sladidlo je sladidlo

s vysokou intenzitou.
299. Způsob podle nároku 295, kde maskující látka je koření.
300. Způsob zlepšení chuti nápoje, který obsahuje složku, která vytváří nežádoucí chuťové vjemy, přičemž tento způsob obsahuje:

přidání do uvedeného nápoje pochutiny vybrané ze skupiny sestávající z: L-aspartyl-L-fenylalaninu, taurinu, beta-alaninu, 2,4-dihydroxybenzoové kyseliny,

2,4,6-trihydroxybenzoové kyseliny a fyziologicky přijatelných solí jedné a/nebo všech předcházejících látek a jejich směsí.

286
301. Způsob podle nároku 300, kde uvedený nápoj dále obsahuje sladidlo.
302. Způsob podle nároku 301, kde uvedená složka s nežádoucí chutí je výsledkem jiné složky než uvedeného sladidla.
303. Způsob podle nároku 301, kde uvedené sladidlo obsahuje i karbohydrát.
304. Způsob podle nároku 247, kde uvedený nápoj zahrnuje nealkoholický nápoj obsahující alespoň jedno sladidlo s vysokou intenzitou.
305. Způsob podle nároku 304, kde uvedené sladidlo s vysokou intenzitou je vybráno z jednoho nebo více členů skupiny, kterou tvoří:

methyl ester L-aspartyl-L-fenylalaninu, sacharin, L-aspartyl-D-alanin-N-(2,2,4,4- tetramethyl thiatan3-yl)amid, 1,6-dichlor-l,6-dideoxy-beta-D-fruktofuranoyl

-4-chlor-4-deoxy-alfa-D-galakto-pyranosid, 6-methyll,2,3-oxathiazin-4(3H)-on-2,2-dioxid, draselná sůl, »

6-methyl-l,2,3-oxathiazin-4(3H)-on-2,2-dioxidu, cyklo( hexylsulfamová kyselina, N-(L-aspartyl)-N'(2,2,5,5tetramethylcyklopentanoyl)-l,1-diaminoethan, sladidla třídy guanidiniumové, sladidla třídy dihydrochalkonové, steviosid, miraculin, thaumatin, a fyziologicky přijatelné soli kterékoli nebo všech předcházejících látek.

2S7
306. Způsob podle nároku 304, kde uvedené sladidlo s vysokou intenzitou obsahuje methyl ester L-aspartyl-L-fenylalaninu, nebo jeho fyziologicky přijatelné sůl.
307. Zlepšení v potravině obsahující chlorid draselný, kde zlepšení zahrnuje:

pochutinu v uvedené potravině, která je vybrána ze skupiny sestávající z L-aspartyl-L-fenylalaninu, taurinu, beta-alaninu a 2,4-dihydroxybenzoové kyseliny a fyziologicky přijatelných solí kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.
308. Zlepšení z nároku 307, kde uvedená potravina zahrnuje stolní sůl.
309. Zlepšení z nároku 307, kde uvedená potravina zahrnuje polévku.
310. Zlepšení z nároku 307, kde uvedená potravina zahrnuje svačinu.
311. Zlepšení z nároku 307, kde uvedená potravina zahrnuje osolený dezert.
312. Zlepšení v potravině obsahující objemové činidlo, které vytváří nežádoucí chuťové vjemy, kde zlepšení zahrnuje:

pochutinu v uvedené potravině, přičemž uvedená pochutina je vybrána ze skupiny sestávající vybrána

288 z L-aspartyl-L-fenylalaninu, taurinu, beta-alaninu a 2,4-dihydroxybenzoové kyseliny a fyziologicky přijatelných solí kterékoli a/nebo všech předcházejících látek.
313. Zlepšení z nároku 312, kde uvedené objemové činidlo zahrnuje polymerový karbohydrát.
314. Způsob zlepšení chuti poživatiny, která obsahuje složku, která vytváří nežádoucí chuťové vjemy, přičemž tento způsob zahrnuje:

přidání do uvedené poživatiny L-aspartyl-L-fenylalaninu a fyziologicky přijatelných solí kterékoli a/nebo všech předcházejících látek nebo jejich směsí.
315. Způsob podle nároku 314, kde uvedená látka s nežádoucí chutí zahrnuje methyl ester L-aspartyl-L-fenylalaninu.