CZ128898A3

CZ128898A3 - Zásobník s integrálním modulem pro ohřev a chlazení obsahu

Info

Publication number: CZ128898A3
Application number: CZ981288A
Authority: CZ
Inventors: James A. Scudder; James L. Berntsen
Original assignee: Insta-Heat, Inc.
Priority date: 1995-10-30
Filing date: 1996-10-16
Publication date: 1999-11-17
Also published as: KR19990067236A; US5809786A; DK0873073T3; EA199800413A1; HUP9802375A3; RO117231B1; ES2279528T3; US5941078A; PT873073E; ZA968737B; SK55498A3; HUP9802375A2; EP0873073B1; CN1146342C; GEP20012355B; WO1997016101A1; PL326421A1; ATE347840T1; AU701170B2; EP0873073A1

Description

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká obecně nádob na ohřev a chlazení látek, jako jsou potraviny, nápoje, léky a podobně, jmenovitě na nádobu, která obsahuje vnitřní modul, předávající nebo odebírající teplo látkám uvnitř nádoby.

Tyto nádoby mohou mít integrální moduly pro ohřev látek v nádobě, jako japonské saké, káva nebo polévka.

Příklady těchto samoohřívacích nádob jsou obsaženy v U.S. patentu č. 4 640 264, uděleném Nagai a kol. Tyto nádoby typicky zahrnují vnější konzervu, ve které je hermeticky uzavřena potravina nebo nápoj, a těsný modul nebo vnitřní konzervu, obsahující dvě chemicky reagující látky. Tyto reagující látky jsou stabilní, pokud jsou od sebe odděleny, ale po jejich smíšení dochází k exotermické reakci. Je známo, že kombinací jiných reagujících látek může dojít k endotermické reakci, která obsah nádoby ochladí.

• ·

Vnitřní konzerva je typicky umístěna na jednom konci vnější konzervy. Vnitřní konzerva má dvě komory, z nichž každá obsahuje jednu chemicky reagující látku, oddělené porušitelnou přepážkou, např. kovovou fólií nebo tenkým filmem z umělé hmoty. Jedna z reagujících látek je typicky v roztoku a druhá ve formě tuhého prášku nebo granulátu. Do vnější konzervy na straně vnitřní konzervy sahá tyčka. Jeden konec tyčky se nachází v blízkosti přepážky, druhý končí tlačítkem na vnější straně vnější konzervy. K zahájení reakce, kterou se ohřeje nebo ochladí obsah vnější konzervy, se konzerva postaví touto stranou nahoru. Stlačením tlačítka se tyčka zasune dolů, poruší přepážku a umožní kapalné reagující látce vniknout do tuhé reagující látky. Konec tyčky může mít kuželovité rozšíření, aby se usnadnilo úplné proražení přepážky. Teplo vzniklé následnou exotermickou reakcí nebo spotřebované následnou endotermickou reakcí se předává mezi vnitřní konzervou a obsahem vnější konzervy vedením. Při exotermických reakcích se typicky vyvíjejí také plyny, které se odvedou otvory na konci nádoby. Po skončení reakce se nádoba otočí. Druhý konec vnější konzervy má těsný uzávěr, např. odtrhovací víčko, které se otevře a kterým uživatel může spotřebovat ohřátý obsah.

Samoohřívací a samochladicí nádoby současného známého druhu jsou nehospodárné pro výrobu, protože mechanizmus • · • · · · ···· · ' • ···· · · ζ ζ * · ·** * · : *··’ ’··* k proražení fóliové přepážky má obecně více součástí. Vnitřní konzerva obsahuje tuhou reagující látku a má krátké trubkové víčko, které uzavírá jeden její konec. Víčko obsahuje kapalnou reagující látku. Jeden konec víčka je uzavřen fóliovou přepážkou a tyčka zasahuje otvorem do druhého konce víčka. Stlačením tlačítka se tyčka zasune do otvoru a prorazí foliovou přepážku. Zkouškami bylo zjištěno, že protlačením tyčky folií vznikne velký otvor, kterým kapalná reagující látka může protékat a tím se zkracuje doba, potřebná k vyprázdnění víčka do zbývající části vnitřní konzervy. Výroba a montáž několika součástí zvyšuje náklady na nádobu. Mimo toho může kapalina pronikat podél tyčky a otvorem ve víčku, kterým se tyčka pohybuje. Proto byl kolem tyčky v místě průchodu do vnitřní konzervy proveden prstenec z vosku ke zlepšení těsnosti. Operace aplikace vosku však zvyšuje složitost výroby a v konečném důsledku cenu nádoby. Samoohřívací a samochladicí nádoby známého druhu mohou být také netěsné, pokud se týká práškového materiálu, který vznikl jako produkt skončené chemické reakce a který může unikat odvětrávacími otvory při obrácení konzervy.

Vnitřní konzerva může být vytvořena současně s vnější konzervou, jak ukazuje např. U.S. patent č. 3 970 068, udělený Sáto, a U.S. patent č. 5 088 870, udělený Fukuhara a kol. Jednotné těleso nádoby se vytvoří z kovového válce, který je na jednom konci otevřený • ·

a na druhém zavřený, vyražením nebo hlubokým tažením dutiny v uzavřeném konci. K díře na konci dutiny se upevní víčko, obsahující kapalnou reagující látku.

Snahou je vytvořit samoohřívací nebo samochladicí nádobu, která se skládá z minimálního počtu samostatných součástí a může se ekonomicky vyrábět.

Snahou je vytvořit takovou nádobu se zlepšeným těsněním větracích otvorů, aby se zabránilo unikání práškových reakčních produktů. Tyto problémy a nedostatky jsou zřetelně pociťovány u dosavadních provedení a předložený vynález je řeší způsobem, popsaným dále.

Popis vynálezu

Předložený vynález zahrnuje jednak těleso nádoby, utěsněné kloboučkové víčko na jednom konci tělesa a uzávěr na druhém konci tělesa. Těleso může mít jakýkoliv vhodný obecně válcový tvar, např. trubkový nebo lahvový. Těleso má dvě současně vytvořené dutiny: materiálovou dutinu a dutinu pro reagující chemickou látku. Potravina, nápoj, lék nebo jiná látka se ohřívají nebo ochlazují v materiálové dutině. První reagující chemická látka se nachází v dutině pro reagující látku, druhá chemická reagující látka se nachází ve kloboučkovém víčku, uzavírajícím otvor do dutiny pro reagující látku. Ačkoliv tyto reagující chemické látky mohou zahrnovat jakékoliv známé složky • · ·· · ... · · · · • :: . . *.. · · · ·

.............. · :

. . .... ...

.... . ·· ·· ·· · nebo směsi, je první reagující látka nejlépe tuhá látka a druhá reagující látka nejlépe kapalná látka, dávající po smíšení exotermickou nebo endotermickou reakci. Smíšením reagujících látek, které mohou obsahovat jakékoliv vhodné chemické složky nebo směsi, vzniká exotermická nebo endotermická chemická reakce v závislosti na zvolených chemických látkách. Obsah materiálové dutiny je ve styku s částí stěny dutiny pro reagující látky a tím se usnadňuje vedení tepla.

Kloboučkové víčko má na jednom konci pružný člen a na druhém konci průraznou přepážku. Víčko má jeden nebo několik bodců, sahajících k přepážce z jednoho nebo více bodů na vnitřním povrchu pružného členu.

S výjimkou přepážky je kloboučkové víčko z jednoho kusu. Uživatel může stisknutím povrchu pružného členu prstem iniciovat funkci nádoby. Před stisknutím je pružný člen v zatažené poloze. Síla, kterou působí uživatel na pružný člen, posunuje hrot nebo hroty v axiálním směru, tzn. směrem k přepážce, která se prorazí a umožní smíšení první a druhé chemické látky. Po uvolnění tlaku prstu na pružný člen může tento zaskočit nebo se zablokovat ve stlačené nebo vysunuté poloze s vysunutými hroty, nebo se může pružně vrátit do původní zatažené polohy.

Pružný člen může mít jakýkoliv vhodný tvar, který dovolí alespoň částečně axiální pohyb několika hrotů na jeho vnitřním povrchu při působení síly, jejíž alespoň jedna složka působí v tomto směru. Na příklad, vnitřní povrch pružného členu může mít konkávní nebo talířový tvar (při pohledu zevnitř tělesa víčka) před stisknutím nádoby, který se změní na konvexní tvar po stlačení. Alternativně může mít před uvedením nádoby do činnosti obecně plochý tvar, který po stisknutí přejde na vypuklý nebo hruškovitý (při pohledu zevnitř tělesa víčka). Tvar vnitřního povrchu pružného členu lze popsat pomocí polohy několika bodů na něm.

V předcházejícím příkladu jsou různé body na vnitřním povrchu pružného členu před uvedením nádoby do činnosti v různých osových vzdálenostech. Je-li tvar vnitřního povrchu takového pružného členu symetrický kolem centrální osy, jako polokoule nebo jiný symetrický vypuklý útvar, body v různých radiálních vzdálenostech od osy mají různou axiální vzdálenost a body na jakékoliv dané radiální vzdálenosti mají stejnou axiální vzdálenost. V druhém příkladu mají všechny body na vnitřním povrchu pružného členu před uvedením nádoby do činnosti stejnou axiální vzdálenost. Vhodné mohou být ještě jiné tvary, jako harmonikový nebo knoflíkový. Při působení ovládací síly se může deformovat celý pružný člen nebo jen jeho části. Ovládací síla však může působit na jakoukoliv pohyblivou nebo deformovatelnou část, pružnou nebo nepružnou. Pružný člen může být z polotuhého materiálu, jako je umělá hmota nebo elastomer, např. pryž.

• ·

Víčko může mít po svém obvodu jeden nebo více odvětrávacích kanálků, které dovolují odchod plynných reakčních produktů, ale brání úniku tuhých látek.

Po zahájení reakce v samoohřívací nebo samochladicí nádobě může uživatel nádobu otočit. Plynné reakční produkty unikají odvětrávacími kanálky ven. Po skončení chemické reakce může uživatel odstranit uzávěr, např. odtrhovací víko, a mít přístup k obsahu za účelem jeho konzumace. Přes obrácenou orientaci nádoby omezují kanálky únik tuhých reakčních produktů. (Kapalná reagující látka neuniká, protože se spotřebuje v chemické reakci nebo se absorbuje tuhými látkami).

Předcházející znaky a výhody tohoto vynálezu společně s dalšími zřetelněji vyplývají z následující technické specifikace, patentových nároků a doprovodných výkresů.

Stručný popis výkresů

K úplnějšímu pochopení předloženého vynálezu odkazujeme na následující podrobný popis provedení, znázorněných na připojených výkresech, kde obr. 1 je boční pohled na nádobu v částečném řezu, obr. 2 je půdorys nádoby, obr. 3 je boční řez v ose 3-3 podle obr. 1,

obr. 4 je boční řez v ose 4-4 podle obr. 1, obr. 5 je detail obr. 1, znázorňující ovládání nádoby, obr. 6 je částečný axonometrický pohled na nádobu podle obr. 1-5, obr. 7 je detail jako obr. 5, znázorňují konstrukční variantu modulového víčka, obr. 8 je pohled jako na obr. 1, znázorňující j inou variantu nádoby, obr. 9 je boční pohled na vlastní těleso nádoby, obr. 10 je půdorys kloboučkového víčka, obr. 11 je boční řez v ose 11 - 11 podle obr.

10, a obr. 12 je axonometrický pohled spodního konce nádoby s otevřeným uzávěrem, aby byl vidět ovládací talíř.

Popis doporučeného provedení

Jak ukazují obrázky 1-4, zahrnuje nádoba válcové těleso 10, které může obsahovat nápoj 12, a termický modul 14 pro ohřev nápoje 12. Termický modul 14 uzavírá jeden konec tělesa 10 nádoby a koncové víko 15 s odtrhovacím uzávěrem 16 běžně používaného typu u nápojových konzerv uzavírá druhý konec nádoby. Vnější pohled na konec nádoby, kde se nachází termický modul 14, ukazuje obr. 6. Po uvedení nádoby do činnosti, jak je popsáno níže, začne termický modul 14 produkovat teplo, které se vedením předává nápoji 12. Nádobu je možné potom obrátit a otevřít odtrhovací uzávěr 16 pro konzumování nápoje 12.

Termický modul 14 zahrnuje válcové těleso 18 modulu a válcové modulové víčko 20. Modulové víčko 20 má jednotnou konstrukci a je z polotuhé umělé hmoty, např. polyetylénu vysoké hustoty. Modulové víčko 20 má ovládací talíř 22 a čtyři hroty 24. Průrazná přepážka 34 z kovové fólie je přilepena k modulovému víčku 20. Přepážka 34 těsní vodu 36 uvnitř modulového víčka 20. Těleso 18 modulu obsahuje tuhou chemickou látku 38, např. kysličník vápenatý, obecně známý jako nehašené vápno. Do prstencového kanálku 40 víčka zasahuje manžeta 42 modulového tělesa 18, která těsní tuhou chemickou látku 38 uvnitř. Kanálek 40 může obsahovat deformovatelné jamky 44, které zlepšují těsnění.

Modulové těleso 18 je nejlépe z kovu, např. hliníku.

Jak uvedeno výše, je nádoba uzavřena na obou koncích. Těsnicí kroužek 46 upevňuje termický modul 14 k tělesu 10 nádoby. Těsnicí kroužek 46 má prstencový kanálek 48, do kterého zasahuje přehnutá manžeta 50 tělesa 10 nádoby. Těsnicí kroužek 46 je přes manžetu 50 napěchován a vytváří těsný uzávěr. Koncové víko 15 na opačném konci nádoby má podobný kanálek 51, do kterého zasahuje manžeta 53 tělesa 10 nádoby. Koncové víko je napěchováno na manžetu 53 tělesa 10 nádoby stejným • · /··’:·< u :· -::..: .............

způsobem. V prstencovém kan álku 48 může být těsnicí hmota (není znázorněna) v konzervárenském průmyslu běžně používaného typu ke zlepšení těsnosti. Termický modul 14 těsně lícuje s otvorem těsnicího kroužku 46. Část termického modulu 14, který dosedá na těsnicí kroužek 46, může mít deformovatelné jamky 52 k dalšímu zlepšení těsnosti.

K uvedení nádoby do činnosti se odstraní nebo poruší bezpečnostní pojistka 54, která je přilepena na termický modul 14. Bezpečnostní pojistka 54 omezuje na minimum možnost manipulace nebo náhodného spuštění funkce nádoby. I když bezpečnostní pojistka 54 může být z umělé hmoty, fólie, papíru nebo jiného vhodného foliového materiálu, je nejlépe průhledná k umožnění kontroly talíře 22. Nádoba může mít také vnější víčko 55 z umělé hmoty, které zapadá přes okraj tělesa 10 nádoby. Vnější víčko 55 nejen dále snižuje pravděpodobnost náhodného spuštění, ale může se použít i k uložení přísad, jakoje balíčkový cukr (není znázorněno) nebo propagačních materiálů, např. kuponu (není znázorněno) v prostoru mezi víčkem a bezpečnostní pojistkou 54. Víčko 55 může být průhledné.

Jak ukazuje obr. 5, při působení síly v axiálním směru na střed nebo blízko středu talíře 22 se tento prohne směrem k přepážce 34. Konce hrotů 24 se pohybují v axiálním směru a současně se radiálně roztahují, aby • · • ·

se usnadnilo úplné proražení přepážky 34. Voda 36 protéká porušenou přepážkou 34 a mísí se s tuhou chemickou látkou 38. Výsledná exotermická reakce produkuje teplo, které se předává vedením do nápoje 12 modulovým tělesem 18, a kysličník uhličitý, který uniká čtyřmi otvory 56 po obvodu prstencové manžety 58 mezi tělesem modulu 18 a modulovým víčkem 20.

Jak nejlépe ilustrují obrázky 3 a 4, mohou otvory 56 obsahovat čtyři pružné trojúhelníkové chlopně 60, které jsou navzájem v kontaktu, jestliže jsou tlaky uvnitř a vně modulu 14 vyrovnané, ale které se od sebe oddálí a uvolní plyn, vzniklý chemickou reakcí. Variantu provedení znázorňuje obr. 7, kde odvod plynů zajišťuje jediná chlopeň 160.

V zatažené poloze ovládacího talíře 22, tzn. před uvedením nádoby do činnosti, může být kotouč 22 vypuklého tvaru při pohledu z vnější strany nádoby, jak ukazují obrázky 1 a 6. Ve vysunuté poloze, tzn. po uvedení funkce nádoby do činnosti, může mít ovládací talíř 22 vydutý tvar, jak ukazuje obr. 5. Ovládací talíř 22 je nejlépe stabilní v obou funkčních polohách a při stisknutí zapadne ve vysunuté poloze. Akce zapadnutí do vysunuté polohy představuje zřetelný vizuální a hmatový signál pro uživatele, že nádoba byla uvedena do činnosti. Nejméně část talíře 22 se musí při přechodu ze zatažené do vysunuté polohy prohnout.

• · · · * ··· ..., , .

,· ··:· · : :. : · . · .:.. : ........

U znázorněného provedení usnadňují čtyři radiální záhyby 62 tento přechod snížením síly, potřebné k prohnutí ovládacího talíře 22. U jiných provedení však může mít talíř 22 více, méně nebo žádné radiální záhyby 62.

Hroty 24 jsou rozloženy kolem středu ovládacího talíře 22 ve stejné radiální vzdálenosti. Hroty 24 se mohou vytvořit podélným rozříznutím kruhového válce, integrálně odlitého v modulovém víčku 20. Výsledné hroty 24 mají výsečový průřez. Ačkoliv jsou na znázorněných provedeních hroty 24 modulového vička 20 rozděleny kolem středu ovládacího talíře 22, u jiných provedení může mít modulové víčko 20 pouze jediný centrální hrot.

Části ovládacího talíře 22, které se při uvedeni nádoby do činnosti prohýbají, mohou být kromě toho v libovolné radiální vzdálenosti od centrální osy a mohou mít jakýkoliv vhodný tvar. Mohou být soustředěny na jednom nebo několika určitých poloměrech nebo mohou být průběžně ve všech radiálních vzdálenostech.

V provedení, znázorněném na obr. 1-6, jsou části ovládacího talíře 22 mezi hroty 24 pružné a tím způsobující, že se hroty 24 při uvedení nádoby do činnosti radiálně roztáhnou. V alternativním provedení na obrázku 7 jsou pružné části ovládacího talíře 122 ve větší radiální vzdálenosti než hroty 124. Plochá • « středová část ovládacího talíře 122, kde se nacházejí hroty 124, se neprohýbá. Hroty 124 se proto při uvedení nádoby do činnosti radiálně neroztahují. I když hroty 124 mají nejlépe mírný radiální úkos vůči centrální ose nádoby, zůstávají hroty 124 v daném směru bez ohledu na to, zda je ovládací talíř 122 ve vysunuté nebo zasunuté poloze. Toto provedení usnadňuje vstřikovací lití, protože ohybové plochy se nenacházejí v blízkosti hrotů 124.

Těleso 10 nádoby může být vyrobeno z jakéhokoliv vhodného materiálu, jako je karton, kov nebo umělá hmota. Kartónové těleso 10 nevede dstatečně teplo a proto není pro uživatele příjemné držet nádobu v ruce po uvedení do činnosti. Je však známo, že tuhá chemická látka 38 a voda 36 mohou být nahrazeny vhodnými kombinacemi k vyvolání endotermické reakce, která ochlazuje nápoj 12. V chladicím provedení pro sycené nápoje by těleso nádoby 10 mělo být provedeno z kovu nebo umělé hmoty, protože tyto materiály usnadňují vytvoření plynotěsného uzávěru.

Jak znázorňují obrázky 8-12, obsahuje alternativní provedení nádoby těleso 210 a víko 212. Místo montáže termického modulu do tělesa 210 nádoby, jako u provedení popsaného výše, zajištuje u tohoto provedení část tělesa 210 nádoby a část víka 212 v kombinaci ohřívací nebo chladicí funkci. Výsledná to · nádoba se může vyrábět hospodárněji vzhledem k menšímu počtu nutných samostatných součástí, těsnění a montážních kroků, a z důvodu rozsáhlého použití umělých hmot v konstrukci.

Těleso nádoby se nejlépe vyrobí vstřikováním do formy umělé hmoty potravinářské kvality a zahrnuje současné vytvoření materiálové dutiny 214 a dutiny pro chemickou reagující látku 216. V jiných provedeních však může být těleso nádoby vytvořeno svařením ultrazvukem, lepením nebo jinou vhodnou sanitární metodou spojení dvou nebo více částí z umělé hmoty. Víčko 212 je zalícováno do otevřeného konce 217 dutiny 216 pro reagující látku a nejlépe upevněno kroužkem 218, který je nalisován přes manžetu 220 na jednom konci tělesa 210 nádoby. Jak je však uvedeno níže, víčko 212 může být alternativně přivařeno ultrazvukem nebo přilepeno k tělesu 210 nádoby, protože oba prvky jsou vyrobeny z umělé hmoty. Koncové víko 222 s odtrhovacím uzávěrem 224 běžně užívaného typu u nápojových konzerv je slisováno přes manžetu 220 na druhém konci tělesa nádoby 210.

Víčko 212 je jednotné konstrukce a je vyrobeno z polotuhé umělé hmoty, jako polyetylénu vysoké hustoty. Víčko 212 má ovládací talíř 228 a válcový hrot 230 s podélným vrubem 232. Průrazná přepážka 234 z kovové fólie je přilepena k otevřenému konci víčka 212 a těsní vodu 236 uvnitř víčka.

• ·

Víčko 212 má několik odvětrávacích kanálků 238, uspořádaných po vnějším povrchu. Když se víčko 212 nasadí do otevřeného konce dutiny pro reagující látku 216, každý z kanálků 238 má nejlépe průřezovou plochu pro průchod plynů maximálně mezi 0,0002 a 0,001 čtverečního palce. Protože odvětrávací kanálky 238 nejsou na obr. 10 a 11 z důvodu názornosti zakreslené v měřítku, je nutné poznamenat, že tato průřezová plocha je velmi malá a srovnatelná s vnitřním průměrem kapiláry. Vzhledem k tomu, že tato průřezová plocha je poměrně malá ve srovnání s převládající velikosti granulí tuhé reagující látky a reakční produkty mají tendenci se shlukovat, velká část těchto tuhých látek do odvětrávacích kanálků 238 nevnikne. Určitá část těchto tuhých látek se však může rozpadnout na jemné částice a dokonce jemný prach. Z části z tohoto důvodu má víčko 212 nejméně osm odvětrávacích kanálků 238. Poměrně malá průřezová plocha každého z kanálků 238 snižuje na minimum pravděpodobnost vniknutí větších tuhých částic, zatímco poměrně velký počet kanálků 238 snižuje pravděpodobnost ucpání většího počtu kanálků 238 jemnými prachovými částicemi. V případě ucpání některého odvětrávacího kanálku 238 bude plyn unikat zbývajícími kanálky 238. Kanálky 238 procházejí podélně po vnějším povrchu tělesa 240 víčka, mění směr a procházejí radiálně podél dolního povrchu příruby 242 víčka 212, opět mění směr a pokračují podélně po • » vnějším povrchu válcové plochy příruby 242 a znovu mění směr a procházejí radiálně podél horního povrchu příruby 242. Je třeba poznamenat, že spodní plocha příruby 242 není orientována kolmo vůči vnějšímu povrchu tělesa 240 víčka, nýbrž v ostrém úhlu 45 - 55 stupňů, čímž část odvětrávacího kanálku 238 má tvar Z. Tento tvar Z kanálků 238 působí jako klapka, zabraňující úniku velmi jemných prachových částic, které mohou být dostatečně malé, aby vnikly do kanálků 238, ale jsou příliš velké, aby se v nich usazovaly a ucpaly je.

Přestože ve znázorněném provedení drží víčko 212 v tělese 210 nádoby kroužek 218, vzhledem k tomu, že víčko 212 a těleso 210 nádoby jsou z umělé hmoty, mohou být svařeny ultrazvukem nebo spojeny lepením. Je nutné poznamenat, že plastová konstrukce víčka 212 a tělesa 210 nádoby jsou důležitým znakem tohoto vynálezu. Kov, lepenka a jiné konvenčně používané materiály v samoohřívacích a samochladicích nádobách nejsou tak vhodné, jako umělá hmota. Umělá hmota usnadňuje konstrukci zdravotnické nádoby bez potřeby speciálního těsnění nebo povlaků užívaného typu u konvenčních kovových nádob. Svařování ultrazvukem nebo lepení plastových součástí vytváří spoje, které jsou těsné a zdravotně bezpečné. Zachování plynotěsnosti je důležité u nádob, které se používají k chlazeni sycených nápojů. Složitý tvar tělesa 210 nádoby s dvěma • ·

dutinami, definovanými jako materiálová dutina 214 a dutina pro reagující látku 216, se navíc vytvoří hospodárněji z umělé hmoty než z kovu.

Vnitřní část tělesa 210 nádoby, definovaná jako dutina pro reagující látku 216, má zvlněnou nebo přehýbanou stěnu 244 ke zvětšení povrchové plochy a tím zvýšení přestupu tepla. Víčko 212 těsní tuhou reagující látku

246, jako je oxid vápenatý, uvnitř dutiny 216 pro reaguj ící látku.

Materiálová dutina 214 se může použít k uložení nápoje

247, potraviny, léku nebo jiného materiálu. Jak bylo popsáno výše u jiných provedení, nápoj 247 se ohřívá nebo ochlazuje (podle použitých reagujících chemických látek) po uvedení nádoby do činnosti uživatelem. Jak uvedeno výše, i když toto provedení může být použito k ohřívání nebo chlazení materiálu, je zvláště výhodné k chlazení z důvodu své konstrukce z umělé hmoty. Je také zvláště výhodné k chlazení sycených nápojů, protože v nápoji 247 rozpuštěný oxid uhličitý nemůže uniknout otevřeným koncem 217 nádoby 210.

K uvedení nádoby do činnosti musí uživatel odtrhnout bezpečností pojistku 248, jak ukazuje obrázek 12. Bezpečnostní pojistka 248 obsahuje nejlépe odtrhovací kovovou fólii s jazýčkem, za který ji může uživatel uchopit. Obvod bezpečnostní pojistky 248 je napěchován

pod kroužkem 218. Zeslabovací rýha odděluje středovou část bezpečnostní pojistky 248 a dovoluje uživateli její oddělení od vnější obvodové plochy. Jak je znázorněno na obr. 12, při působení podélné nebo osové síly na střed nebo v blízkosti středu 229 ovládacího talíře 228 se tento prohne směrem k přepážce 234. Vzdálenější konec hrotu 230 proděraví přepážku 234. Voda 236 protéká porušenou přepážkou 234 a mísí se s tuhou reagující látkou 246. Zářez 232 ve hrotu 230 usnadňuje průtok vody 236 do dutiny 216 pro reagující látku, protože voda 236 může téci do dutého vnitřku hrotu 230 na jedné straně přepážky 234 a vytékat z hrotu 230 na druhé straně přepážky 234. Vzniklá exotermická reakce produkuje teplo, které se předává nápoji 247 vedením přes zvlněnou stěnu 244. Při reakci vznikající plyn odchází odvětrávacími kanálky 238.

Po skončení reakce se nádoba může obrátit a odtrhovací víčko 224 otevřít ke konzumaci nápoje 247.

U samoohřívacích nádob známého druhu mohou v obrácené poloze nádoby mít reakční produkty, které zůstávají v dutině 216 pro reagující látku, tendenci unikat štěrbinovítými otvory, používanými u těchto konvenčních nádob. Přestože tuhé reakční produkty nejsou nebezpečné, pohled na unikající látky z nádoby není uživateli příjemný a zhoršuje prodejnost takových nádob. U tohoto vynálezu však při obrácení nádoby nemohou tuhé reakční zplodiny unikat, protože i jejich • · • · • · • · · · • · · · · · • « · · * · · · · · ······ * » ·· ··· · « · · · · · · · • · ·· · α ·· · · malé množství, které vnikne do kanálků 238, nemůže postupovat dál díky tvaru Z kanálků 238.

Jiná provedení a verze předloženého vynálezu okamžitě napadnou ty, kteří mají běžnou průpravu v dané oblasti. Proto se tento vynález vymezuje pouze následujícími nároky, které zahrnují všechna taková provedení a verze, která mají spojitost s výše uvedenou specifikací a připojenými výkresy.

Claims

Patentové nároky

1. Nádoba s volitelnou změnou teploty v ní obsaženého materiálu smíšením dvou reagujících látek, zahrnující:

obecně válcové integrálně vytvořené těleso nádoby s materiálovou dutinou pro uložení zmíněného materiálu a dutinou pro reagující látku, obsahující první reagující látku, zmíněná dutina s otvorem na prvním konci zmíněné nádoby;

víčko ve zmíněném tělese nádoby, mající těleso víčka, pružný člen vytvořený ve zmíněném tělese víčka a protáhlý člen integrálně vytvořený se zmíněným tělesem víčka, tento pružný člen na vnitřním a vnějším povrchu s nejméně jedním bodem na zmíněném vnitřním povrchu, který se pohybuje alespoň částečně v axiálním směru vůči zmíněnému tělesu nádoby mezi zataženou a vysunutou polohou v reakci na axiální sílu, působící na vnější povrch tohoto pružného členu, s protáhlým členem s bližším koncem v uvedeném bodu a vzdálenějším koncem vystupujícím z tohoto bodu;

porušitelnou přepážku, upevněnou na otevřeném konci zmíněného víčka, pro uložení druhé reagující látky v tomto víčku, se vzdálenějším koncem protáhlého členu zasahujícím za zmíněný otevřený konec víčka, když zmíněný bod na zmíněném vnitřním povrchu je ve zmíněné vysunuté poloze; a odtrhovacím uzávěrem na druhém konci tělesa • · · · · · · • · · ·· * ·«· ·»··· • ······· <K » . ·· · ···· ··· ·· nádoby k zajištění přístupu ke zmíněnému materiálu v materiálové dutině.
2. Nádoba podle nároku 1, kde protáhlý člen je dutý a obecně válcový hrot.
3. Nádoba podle nároku 1, kde zmíněný hrot má podélný zářez, vycházející axiálně z jeho vzdálenějšího konce.
4. Nádoba podle nároku 1, kde zmíněná dutina pro reagující látku je alespoň zčásti vymezená zvlněnou stěnou.
5. Nádoba podle nároku 1, kde zmíněný pružný člen je talíř s vydutým vnitřním povrchem a vypuklým vnějším povrchem, když je zmíněný bod na zmíněném vnitřním povrchu v zatažené poloze.
6. Nádoba podle nároku 1, kde zmíněné víčko má více odvětrávacích kanálků, procházejících podélně po vnějším povrchu zmíněného tělesa víčka v blízkosti stěny zmíněného tělesa nádoby, vymezujícího zmíněnou dutinu pro reagující látku.
7. Nádoba podle nároku 6, kde zmíněné víčko má nejméně osm odvětrávacích kanálků.

• · • · · · ···· · ·’ • ······ * ‘ · · ···· · ♦ » . . . · · · • · · · · ·· ·· ·· ··
8. Nádoba podle nároku 6, kde každý odvětrávací kanálek má průřezovou plochu v rozmezí asi 0,0002 až 0,001 čtverečního palce.
9. Nádoba podle nároku 6, kde zmíněné víčko má přírubu a zmíněné odvětrávací kanálky procházejí podélně po vnějším povrchu zmíněného tělesa víčka ke zmíněné přírubě a pokračují dál radiálně podél prvního povrchu zmíněné příruby.
10. Nádoba podle nároku 9, kde zmíněný první povrch zmíněné příruby je v ostrém úhlu vůči zmíněnému vnějšímu povrchu zmíněného tělesa víčka.
11. Nádoba podle nároku 9, kde zmíněná příruba má válcovou stěnu mezi zmíněným prvním povrchem příruby a druhým povrchem zmíněné příruby, a zmíněné odvětrávací kanálky pokračují ze zmíněného prvního povrchu příruby podélně zmíněného válcové stěny.
12. Nádoba s volitelnou změnou teploty v ní obsaženého materiálu smíšením dvou reagujících látek, zahrnuj ící:

obecně válcové integrálně vytvořené těleso nádoby s materiálovou dutinou pro uložení zmíněného materiálu a dutinou pro reagující látku, obsahující první reagující látku, zmíněná dutina pro reagující látku alespoň částečně vymezená zvlněnou stěnou; a víčko ve zmíněném tělese nádoby, mající těleso víčka, pružný člen vytvořený ve zmíněném tělese víčka a protáhlý člen integrálně vytvořený se zmíněným tělesem víčka, tento pružný člen mající vnitřní a vnější povrch, nejméně jeden bod na zmíněném -vnitřním povrchu, který se pohybuje alespoň částečně v axiálním směru vůči zmíněnému tělesu nádoby mezi zataženou a vysunutou polohou v reakci na axiální sílu, působící na vnější povrch tohoto pružného členu, s protáhlým členem s bližším koncem v uvedeném bodu a vzdálenějším koncem vystupujícím z tohoto bodu;

průraznou přepážku, upevněnou na otevřeném konci zmíněného víčka, pro uložení druhé reagující látky v tomto víčku, se vzdálenějším koncem protáhlého členu zasahujícím za zmíněný otevřený konec víčka, když zmíněný bod na zmíněném vnitřním povrchu je ve zmíněné vysunuté poloze; a odtrhovací uzávěr na druhém konci tělesa nádoby k zajištění přístupu ke zmíněnému materiálu v materiálové dutině.
13. Nádoba podle nároku 12, kde zmíněný protáhlý člen je dutý a obecně válcový hrot.
14. Nádoba podle nároku 12, kde zmíněný hrot má protáhlý zářez, procházející podélně od jeho vzdálenějšího konce.

• · · · · * · · · · · • ······ * · ·· ···· · • . .... · · · ···· . ·· ·· ·· ··
15. Nádoba podle nároku 12, kde zmíněný pružný člen je talíř s vydutým vnitřním povrchem a vypuklým vnějším povrchem, když je zmíněný bod na vnitřním povrchu v zatažené poloze.
16. Nádoba podle nároku 12, kde zmíněné víčko má více odvětrávacích kanálků, procházejících podélně po vnějším povrchu zmíněného tělesa víčka blízko stěny zmíněného tělesa nádoby, vymezující zmíněnou dutinu pro reagující látku.
17. Nádoba podle nároku 16, kde zmíněné víčko má nejméně asi 15 odvětrávacích kanálků.
18. Nádoba podle nároku 16, kde každý odvětrávací kanálek má průřezovou plochu v rozmezí maximálně 0,0002 a 0,001 čtverečního palce.
19. Nádoba podle nároku 16, kde zmíněné víčko má přírubu a zmíněné odvětrávací kanálky procházejí podélně kolem zmíněného vnějšího povrchu tělesa víčka ke zmíněné přírubě a pokračují radiálně podél prvního povrchu zmíněné příruby.
20. Nádoba podle nároku 19, kde zmíněný první povrch zmíněné příruby je orientován v ostrém úhlu vůči zmíněnému vnějšímu povrchu zmíněného tělesa víčka.

·· · ·· ··

... ... . . . .

• · » · · · · · · w · · • ······ · « ·· ···· · • t · · · · ··· ···· · ·· ·· ·· ··
21. Nádoba podle nároku 19, kde zmíněná příruba má válcovou stěnu mezi prvním povrchem zmíněné příruby a druhým povrchem zmíněné příruby, a zmíněné odvětrávací kanálky pokračují dál od zmíněného prvního povrchu zmíněné příruby podélně se zmíněnou válcovou stěnou.
22. Nádoba s volitelným míšením dvou reagujících látek, zahrnuj ící:

nádobu s otvorem nádoby, kde zmíněná nádoba je určena pro první reagující látku;

víčko ve zmíněném otvoru nádoby, mající těleso víčka, pružný člen vytvořený integrálně se zmíněným tělesem víčka a protáhlý člen integrálně vytvořený se zmíněným tělesem víčka, toto těleso víčka s více odvětrávacími kanálky procházejícími podélně po vnějším povrchu zmíněného tělesa víčka v blízkosti stěny zmíněné nádoby, zmíněný pružný člen s vnitřním povrchem a vnějším povrchem, nejméně s jedním bodem na tomto vnitřním povrchu pohybujícím se alespoň částečně v axiálním směru vůči tělesu nádoby mezi zataženou a vysunutou polohou při působení axiální síly na zmíněný vnější povrch pružného členu, a protáhlý člen, který má na bližším konci zmíněný bod a jeho vzdálenější konec vystupuje ze zmíněného bodu; a průraznou přepážku, upevněnou k otevřenému konci zmíněného vička pro uložení druhé reagující látky, se zmíněným vzdálenějším koncem zmíněného protáhlého členu • · · · • e· · · • · · · · • · · • · · · zasahujícím do zmíněného otevřeného konce zmíněného víčka, když je zmíněný bod na vnitřním povrchu ve zmíněné vysunuté poloze.
23. Nádoba podle nároku 22, kde víčko má nejméně asi 15 odvětrávacích kanálků.
24. Nádoba podle nároku 22, kde každý odvětrávací kanálek má průřezovou plochu v rozmezí asi 0,0002 až 0,001 čtverečního palce.
25. Nádoba podle nároku 22, kde zmíněné víčko má přírubu a zmíněné odvětrávací kanálky procházejí podélně kolem zmíněného vnějšího povrchu zmíněného tělesa víčka ke zmíněné přírubě a pokračují radiálně po prvním povrchu zmíněné příruby.
26. Nádoba podle nároku 25, kde zmíněný první povrch zmíněné příruby je v ostrém úhlu vůči zmíněnému vnějšímu povrchu zmíněného tělesa víčka.
27. Nádoba podle nároku 25, kde zmíněná příruba má válcovou stěnu mezi prvním povrchem zmíněné příruby a druhým povrchem zmíněné příruby, a zmíněné odvětrávací kanálky pokračují od zmíněného prvního povrchu zmíněné příruby podélně se zmíněnou válcovou stěnou.