CS505589A2 - Method of textile fibres mixing - Google Patents

Description

TV

Vynález se týká způsobu míšení textilních vláken, přiněmž jsou vlákna různého druhu ubírána z balíků vláken růz-ných proveniencí a míšena.

Dosavadní způsoby míšení spočívají buá v tom, že balíkyvláken různých proveniencí jsou postaveny do jedné řady a po-mocí ubíracího zařízení, pojíždějícího vratným způsobem nadní, ubírány uvolňováním vloček vláken z povrchu, načež jsouvlákna předávána dopravnímu prostředku, nebo v tom, že částibalíků vláken jsou ručně nebo strojně odebírány a po sobě do-pravním pásem přiváděny k rozvolňovacímu stroji, v němž jsoutyto části rozvolňovány na vločky vláken a předávány doprav-nímu prostředku.

Tyto dopravní prostředky mohou být mechanické nebo pneu-matické a dopravují vločky vláken do tak^aných mísících skří-ní, do nichž jsou přiváděná, vlákna ukládána jako směs vloček. Z těchto mísících skříní je směs vloček vláken ukládánarozdílnými rychlostmi na sběrný dopravník, aby tím bylo dosa-ženo sdružovacího účinku ve snaze o homogenizaci směsi vločekvláken.

Takováto homogenizační zařízení jsou znázorněna a popsá-na například v některých patentech NSR.

Avšak nevýhoda prve uvedeného způsobu ubírání a míšeníspočívá v tom, že směs je následkem stacionárních řad balíkůaž do úplného rozebrání takovéto řady neměnitelná, takže po-měr míšení zůstává během celé této doby stejný, zatímco dru-hý způsob ubírání a míšení vykazuje navíc ještě nepřesnost u-bíraného množství. 2

Vynález si proto klade za úkol vytvářet přesné a homo-genní směsi vláken, které kromě toho mohou být podle potřebyrychle změněny. Úkol je podle vynálezu řešen tím, že jsou vytvářeny slož-ky směsi vláken, každá s předem stanovenými rozdílnými vlast-nostmi vláken, které jsou s řiditelnými variabilními podílysložek směšovány do směsi složek, a že tato směs složek jeurčována, případně korigována, v závislosti na předem stano-vených, případně zjištěných, změněných vlastnostech násled-ného meziproduktu, například pramene mykacího stroje, nebo ko-nečného produktu, například příze. Následkem tohoto opatřeni mohou být vlastnosti vláken,které jsou předem určovány odběrem vzorků z balíků vláken, vpožadované míře přesně míšeny za účelem dosažení požadovanýchvlastností meziproduktu, například pramene mykacího stroje,nebo konečného produktu, například příze. Dále pak stává možnost, například měřením vlastností vlá-ken na pramenu mykacího stroje nebo na přízi, zjištovat odchyl-ky, což umožňuje neprodleně provést korekturu směsi, aby bylydodrženy požadované vlastnosti pramene mykacího stroje nebopříze. Výhodná provedení vynálezu jsou uvedena v závislých bo-dech definice. Příkladná provedení způsobu míšení textilních vláken po- dle vynálezu jsou znázorněna na výkresech, kde obr. 1 předsta- vuje schématické znázornění způsobu míšení podle vynálezu, obr. 2 až 4 další schématická znázornění způsobu míšení podle - 3 - vynálezu, obr. 6 a 7 variantu provedení způsobu míšení naobr. 5, obr. 8. schématické znázorněni rozšíření způsobu po-dle vynálezu podle obr. 1 až 7, obr. 9 schématické znázorněnívarianty rozšířeného způsobu míšení, podle vynálezu na obr. 1až 8, například s ubíráním vláken, znázorněným na obr. 3, obr10 variantu způsobu na obr. 9.

Obr, 1 znázorňuje určitý počet dopravních pásů 1 na ulo-žení balíků 2 vláken, které jsou ubírány ubíracími orgány _3balíků vláken. Přitom se dotyčný ubírací orgán 3 balíků vlá-ken pohybuje po stacionárních kolejnicích, které jsou napří-klad uspořádány v úhlopříčném směru balíků 2 vláken, nacháze-jících se na dopravním pásu _!· Takové zařízení je v podstatěznámé ze švýcarského patentu přihlašovatele. Jako jeho vari-antu by bylo možno použít zařízení znázorněné a popsané v jedné švýcarské přihlášce patentu přihlašovatele, u něhož se u-bírací orgán _3 .může pohybovat nahoru a dolů na neznázorněnémubíracím zařízení, pojíždějícím podél balíků .2 sem a tam navodorovných kolejnicích, a může být nastaven také šikmo za ú-čelem úhlopříčného ubírání. Přitom může být výkon ubírání u obou ubíracích zařízenířízen měněním rychlosti posuvu ubíracího orgánu 3 balíků vlá-ken podél zmíněné úhlopříčně dráhy, jakož i proměnlivou rych-lostí posuvu balíků 2 vláken pomocí proměnlivé rychlosti jed-notlivého dopravního pásu 1.

Ubíracím bubnem 4 uvolněné vločky vláken jsou o sobě zná· mým způsobem odtransportovány pneumatickým dopravním potrubím 2, které zde nebude dále popisováno. - 4 -

Pomocí tohoto pneumatického dopravního potrubí _5 jsouvločky vláken dopravovány do mísiče 6 a v něm míšeny na stej-noměrnou směs.

Pomocí těchto jednotlivých pneumatických dopravních po-trubí _5 do mísiče 6 dopravovaná množství budou v následují-cím označována jako složky vloček vláken nebo jednoduše ja-ko složky.

Jako mísiče mohou být použity dávkové mísiče nebo prů-běžné mísiče; podle toho se pak řídi velikosti jednotlivýchváhových dávek (kg) nebo běžné množství za časovou jednotku(kg/h). Z důvodů jednoduchosti ústí dopravní potrubí na obr. 1schématicky přímo do rovněž schématicky znázorněného mísiče 6,což však může být v praxi různé podle druhu mísiče. Napříkladmohou být použity odlučovače vláken za účelem vzájemného od-dělování směsi vlákna-vzduch, takže vločky vláken mohou pa- .dat volným pádem do mísiče 6, zatímco vzduch může býijveden dopotrubí odpadního vzduchu. Takovéto odlučovače jsou z praxevelmi dobře známé a proto zde nejsou zvlášt znázorněny.

Zmíněná množství výše uvedených jednotlivých, do mísiče6 dopravovaných složek vloček vláken jsou řízena řízením 7 po-dle řídicího programu.

Takovýto řídicí program může být počítačový program, kte-rý obsahuje program míšení složek a který lze přizpůsobovat,případně měnit, za účelem přizpůsobování změn směsi.

Jiná varianta by spočívala v digitálním řízení každé složky, při němž by mohla být velikost jednotlivých složek ručně - 5 - volena, případně měněna. Přitom jsou pro výkon ubírání složek směrodatné funkce,jako například rychlost posuvu toho kterého dopravního pásu1 nebo ubírací pohyb ubíracího orgánu _3 balíků vláken, říze-ny jedním nebo druhým řízením.

Je pochopitelné, že pneumatická dopravní potrubí 5 nemu-sí ubraný materiál dopravovat přímo do mísiče 6, nýbrž žejsou mezi nimi zařazeny mechanické dopravní prvky, napříkladdopravní pásy. V takovém případě předávají zmíněné odlučova-če svůj vlákenný produkt na takovéto mechanické dopravní prvky

Každý ubírací orgán _3 vláken je řídicím vedením 8, a kaž-dý dopravní pás 1 řídicím vedením 19 spojen s řízením 7. Tři řídicí vedení, vstupující do řízení 7, budou popsá-na později.

Obr. 2 ukazuje variantu k obr. 1, přičemž však stejnéprvky mají. stejné vztahové značky. Zde pneumatická dopravnípotrubí 5 nedopravují ubíraná vlákna, případně vločky vláken,zvané také produkt, přímo do mísiče 6, nýbrž do složkovýchbuněk _9, z nichž je zde uložený produkt vynášen pomocí vždyjednoho vynášecího zařízení 10 a pomocí následujícího dávko-vacího zařízení 11 ukládán do mísiče 6«

Podle druhu vynášecího zařízení 10 může toto - jako va-rianta - převzít také funkci dávkování. Výkon vynášení z jednotlivých složkových buněk 9 je ří- zen řízením 7.1, které prostřednictvím řídicích vedení 12. ří- dí jednotlivé dávkovači zařízení 11, případně - jako varianta vynášecí zařízení 10. - 6 - U prvně uvedeného uspořádání může být každé dávkovačizařízení 11 řízeno pomocí řídicího vedení 13 přes vynášecízařízení 10 za účelem koordinování vynášení s dávkováním. Vy-nášecí zařízení 10 by však mohla být také “řízena přímo říze-ním 7«1«

Složkové buňky 9 jsou plněny prvky 1 až 5., zmíněnými jižv souvislosti s obr. 1, přičemž je použiti dvou řad balíků 2vláken, každá s prvky 1 až 4, zvoleno pouze příkladně. V pra-xi by mohlo být zvoleno také více řad balíků 2 vláken, nebotaké jen jedna jediná řada na jednu složkovou buňku 9. Tako-vé rozhodnutí závisí na počtu nebo míšení proveniencí v řaděbalíků 2, které mají tvořit složku míšení, ukládanou do pří-slušné buňky 9. Dále pak je plnění složkových buněk 3 řízeno napříkladv každé buňce 9 uspořádaným hlásičem 14 plného stavu a hlási-čem 19 prázdného stavu, prostřednictvím řízení 16. Za tím ú-čelem je řízení 16 pro vratný pohyb ubíracích orgánů 3 spoje-no řídicími vedeními 17 vždy s jedním ubíracím orgánem J ba-líků vláken a řídicími vedeními 18 vždy s jedním hnacím moto-rem dopravních pásů 1.

Na obr. 3 je znázorněno další provedení, u něhož majíjiž na obr. 2 znázorněné a popsané stejné prvky stejné vzta-hové značky. To se týká balíků 2 vláken, složkových buněk 9,vynášecích zařízení 10, dávkovačích zařízení 11, mísiče 6,jakož i řízení 7«1 a řídicích vedení 12 a 13. K ubírání balíků 2 vláxen, které zde stojí přímo na po-dlaze, jsou tyto rovněž postaveny ve skupinách, které odpoví- - 7 - dají té které provenienci balíků 2 vláken. Ubírání je prová-děno pomocí pojízdného ubíracího zařízení 20 balíků vláken,které jezdí podél skupin balíků 2 vláken a ubírá z jejich po-vrchu vlákna,případne vločky vláken. Takové zařízení je v o-boru přádelnictví známé pod názvem "Unifloc" a je přihlašova-telem prodáváno do celého světa.

Toto ubírací zařízení 20 balíků vláken dopravuje ubíranávlákna pneumatickým dopravním potrubím 21 do příslušných slož-kových buněk 9.

Jak již bylo popsáno v souvislosti s obr. 2, jsou slož-kové buňky _9 vybaveny hlásiči 14 plného stavu a hlásiči 1_5prázdného stavu, které své signály předávají řízení 22 o Totořízení 22 je prostřednictvím řídicího vedení 24 spojeno s u-bíracím zařízení 20 balíků vláken a řídí ubírání vloček vlá-ken z příslušných skupin balíků 2 vláken za účelem plněnipříslušných složkových buněk 9.

Jak je schématicky znázorněno na obr. 3, zahrnuje ubíra-cí zařízení 20 balíků vláken ubírací orgán 23 vláken, o soběznámý ze zařízení Unifloc, který pomocí v něm se otáčejícího,neznázorněného ubíracího bubnu ubírá vlákna s povrchů balíků 2

Je rovněž známé, že ubírací orgán 22 balíků vláken můžebýt natočen o ISO0, jak je naznačeno šipkou M, takže ubíracíorgán 23 balíků vláken může ubírat skupinu balíků 2 vláken naprotilehlé straně. Tím je umožněno, že je buá jedna z proti-lehlých skupin balíků 2 vláken použita jako zásobní skupinabalíků 2 vláken, nebo že při výše uvedené možnosti automatic-kého natáčení ubíracího orgánu 23 mohou být vlákna s předem 8 stanoveným střídáním ubírána z obou proti sobě uspořádanýchřad balíků 2.

Obr. 4 ukazuje variantu obr. 3, takže v souvislosti sobr. 3 již popsané a znázorněné prvky mají stejné vztahové .značky o

Rozdíl mezi znázorněním na obr. 3 a obr. 4 spočívá v tom,že zde celkově není uspořádáno jen jedno ubírací zařízení 20balíků vláken, nýbrž po jednom vždy pro dvě proti sobě uspo-řádané skupiny balíků 2 vlákeno

Proto je řízení místo 22 označeno 22 d, poněvadž je nut-no řídit jím samostatně čtyři jednotlivá ubírací zařízení 20balíků vláken prostřednictvím řídicího vedení 24. Stejně takje pro každé ubírací zařízení 20 balíků vláken uspořádáno pojednom pneumatickém dopravním potrubí, které je místo 21 o-značeno 21.1 a ústí vždy do jedné složkové buňky 9·

Obr. 5 ukazuje uspořádání. podoba jící se obr.. 1, při němžje místo jediného dopravního pásu 1 na jednu skupinu balíků 2na obr. 1, uspořádán na jednu skupinu balíků _2 vždy jeden do-pravní pás 30 s čistě dopravní funkcí a jeden dopravní pás 31s dopravní/odvažovací funkcí.

Odvažovací funkce posledně jmenovaného dopravního pásu31 může být zajišťována například tím, že se osy vodicích vál-ců dopravního pásu 31 opírají o známé dynamometry 32, kterévydávají signál, odpovídající hmotnosti, který je řídicím ve-dením 33 předáván tyto signály zpracovávajícímu řízení 7 »2.Zpracování výše zmíněných signálů spočívá v tom, že řízení7.2 z nich vypracovává řídicí signály, které prostřednictvím - 9 - řídicích vedení 35 řídí motory zmíněných dopravních pásů 30a 31, a prostřednictvím řídicích vedení 34 ubírací orgány 3«

Samozřejmě mohou být použity i jiné odvažovací systémy,které mohou být kombinovány s dopravními pásy. . Jinak jsou prvky popsané a znázorněné v souvislosti sobr. 1 opatřeny stejnými vztahovými značkami,,

Za provozu řídí řízení 7«2 ubírací orgány 3 vláken, ja-kož i dopravní pásy 30 a 31 předem stanovenými rychlostmi zaúčelem ubírání vláken z balíků 2 vláken, která jsou pneuma-tickými dopravními potrubími £ dopravována do mísiče 6« Přitom každý ubírací orgán 3 balíků vláken jednotlivýchskupin balíků 2 vláken odvádí do mísiče 6 předem stanovené,řízením 7«2 řízené množství. Toto předem stanovené, ubíranémnožství (kp/h) na jednu skupinu balíků 2 je příslušným odva-žovacím/dopravním pásem 31 ,· případně dynamometrickým odvažo-vacím zařízením 31, kontrolováno a měněno na signály, kteréjsou řídicími vedeními _33 předávány řízení J<>2. Jestliže ze sku-piny balíků 2 vláken ubírané množství (kp/h) nesouhlasí s pře-dem stanoveným množstvím, pak řízení 1.2 upravuje ubíranémnožství, až souhlasí s předem stanoveným množstvímc Přitom je dynamometrem 32 měřeno vždy když se ubírací or-gán 3 balíků vláken na krátký okamžik zastaví na úvrati vrat-né ubírací dráhy. Při tomto způsobu ubírání jezdí ubírací orgán J balíků vláken sem a tam v podstatě na úhlopříčce ubíraných balíků 2 ležící dráhy, případně nahoru a dolů. Přitom je množství (kp/h) z balíků 2 ubíraných vláken určováno rychlostí posuvu doprav- 10 nich pásů 30 a 31 a ubíracího orgánu 3. Řízení 7_o2 může být elektronické řízení na bási analogo-vé techniky, nebo mikroprocesor, pomocí nichž mohou být různáubíraná množství nastavována a signály řídicích vedení 33, ja-kož i později vysvětlenými vstupními signály upravovánao

Na obr. 6 a 7 je znázorněn podobný odvažovací systém, ja-ko na obr. 5, přičemž obr. 7 je půdorysný pohled na obr. 6 vesměru šipky A. Z obr. 7 je patrno, že je zde uspořádán určitý počet řadbalíků 2, případně skupin balíků 2, které jsou uspořádány ve-dle sebe a každá tvoří jednu složku míšení. Jak je ukázáno naobr. 6, leží balíky 2 vláken vždy na jednom dopravním pásu 40a na na něj navazujícím odvažovacím dopravním pásu 41. Přitommůže každý odvažovací dopravní pás 41 analogicky s odvažovacímdopravním pásem 31 na obr. 5 spočívat na dynamometrech 42, ji-miž, je vydáván signál, odpovídající hmotnosti, který je pro-^střednictvím řídicího vedení 43 předáván řízení 44°

Vlákna jsou z balíků 2 vláken, nacházejících se na odva-žovacím dopravním pásu 41,ubírána ubíracím zařízením 48 balí-ků vláken podle švýcarské přihlášky patentu č. 0039S/88-8,které bylo uvedeno již v souvislosti s obr. 1. Rozdíl spočí-vá v podstatě v dlouhém, přes předem stanovený počet řad ba-líků 2 se prostírajícím ubíracím orgánu 49 balíků vláken subíracím bubnem 51, který ubírá vlákna současně ze všech naobr. 7 znázorněných, předem stanovených řad balíků 2.

Další rozdíl tohoto způsobu ubírání oproti způsobům po-psaným v souvislosti s obr. 1 spočívá v tom, že ubírací orgán 11 49 vláken provádí ubírání na šikmé ubírací dráze, která vpodstatě odpovídá úhlopříčce předem stanoveného počtu za se-bou seřazených balíků 2 vláken, například čtyřem balíkům 2vláken, jak je znázorněno na obr. 6 a 7°

Je však pochopitelné, že tímto způsobem by mohla být vlákna šikmo ubírána také z jiného počtu balíků _2, například jenz jednoho, jak je znázorněno na obr. 1 a 2. Závisí rovněž na možné délce ubíracího orgánu 49, kolikbalíků.2 vláken může být vedle sebe seřazeno, aby mohly býtsoučasně ubírány.

Ubíracím orgánem 49 ubíraný vlákenný materiál je dopra-vován pneumatickým dopravním potrubím 50, které podle vynále-zu ústí do průběžného mísiče 45 · Jak bylo popsáno v souvislo-sti s obr. 1, může dopravní potrubí 50 ústit do zmíněného ne-znázorněného odlučovače, z něhož je produkt předáván mísiči 45 Dále pak je ubírací zařízení 48 balíků vláken řízeno zhlediska provozní rychlosti řízením 44 prostřednictvím řídi-cího vedení 46.

Další řídicí vedení 47 slouží k řízení hnacích motorů vo-dicích válců dopravních pásů 40 a 41.

Je pochopitelné, že zvlášt neoznačené vodicí válce do-pravních pásů 40 a 41 každé skupiny balíků 2 mají vždy samo-statný hnací motor, což znamená, že každý motor má samostatnéřídicí vedení 47, vedoucí k řízení 44.

Za provozu řídí řízení 44 vratný pohyb pojíždění ubíra- cího zařízení 48 balíků vláken podél balíků 2 nacházejících se na odvažovacím dopravním pásu 41, i stoupavý a klesavý po- 12 hyb ubíracího orgánu 49 balíků vláken na zařízení 48 běhemvýše zmíněného vratného pohybu, takže vlákna jsou z balíků 2vláken ubírána v nakloněném, v podstatě úhlopříčce čtyř ba-líků 2 vláken odpovídajícím směru, jak je znázorněno na obr. 6.

Tento ubírací pohyb probíhá po stále stejné dráze a pře-dem stanovenou rychlostí, takže individuálními rychlostmi po-suvu dopravních pásů 40 a 41 mohou být volena různá množství(kp/h) ubírání z jednotlivých skupin balíků 2 vláken.. Tytorozdílné rychlosti posuvu jednotlivých skupin balíků 2 odpo-vídají programu ubírání s rozdílnými množstvími (kg/h) ubírá-ní z jednotlivých skupin balíků 2, aby bylo dosaženo požado-vané směsi.

Hnací motory dopravních pásů 40 a 41 jsou s výhodou mo-tory s bubnovými rotory, které jsou vestavěny do vodicích vál-ců dopravních pásů. Takovéto motory s bubnovými rotory mohouza použití měničů kmitočtu pracovat s různými kmitočty, to jes různými otáčkami, což je součástí řízení 44.

Stejně tak může být řízení 44 ve všech případech, a v sou-vislosti s obr. 5 zvlášt zmíněném, analogové nebo digitálnířízení, pomocí něhož jsou řízena množství jednotlivých složek.Přitom jsou tato množství korigována pomocí signálů dynamomet-rů 4.2, předávaných řízení 44 prostřednictvím řídicího vedení43, jestliže jednotlivé množství složky neodpovídá předem·za-dané požadované hodnotě.

Obr. 8 ukazuje rozšíření doposud popsaného způsobu, spo- čívající v tom, že z mísiče 6 přicházející produkt je veden do takzvané čistírny 60, v níž jsou použity o sobě známé čis- 13 ticí stroje. Čistírna 60 může být vybavena takzvanými hrubý-mi čisticími stroji 61 a jemnými čisticími stroji 62. Tatočistírna 60 je jako vše dosavadní znázorněna jen schématicky.

Totéž platí pro mykací stroj 63, následující za čistír-nou 60, který může být o sobě známý mykací stroj, napříkladmykací stroj C4, prodávaný přihlašovatelem do celého světa.

Tento mykací stroj 63 je vybaven o sobě známým, funkcemykacího stroje řídícím řízením 64, které kromě jiných funk-cí má také funkci zajištovat stejnoměrnost a množství (kp/h)pramene mykacího stroje.

Za mykacím strojem 63, při pohledu ve směru dopravy pra-mene, před neznázorněným ukládacím zařízením pramene, je pra-men mykacího stroje kontrolován přístrojem 65 na zkoušení ba-rev a přístrojem 66 na měření jemnosti vláken.

Je nutno předem poznamenat, že volitelně mohou být pou-žita obě zkušební zařízení 65, 66 nebo jen jedno z nich. V případě znázorněném na obr. 8 vysílá přístroj 65 nazkoušení barev signál 67, odpovídající barvě pramene mykací-ho stroje, a přístroj 66. na zkoušení jemnosti vláken signál68, odpovídající jemnosti vláken; tyto signály 67, 68 jsoupředávány řídicím přístrojům 7; 7»1; 7.2; 44, zmíněným v sou-vislosti s obr. 1 až 7, které zajištují řízení jednotlivýchsložek vláken. Řízením 64 mykacího stroje je řízením 7.1;7.2; 44 předáván další signál 81, odpovídající množství (kg/h)pramene mykacího stroje. Tyto tři signály 67, 68, 81 jsou vý-še uvedenými řízeními porovnávány s do řízení vloženou poža-dovanou hodnotou barvy pramene, s požadovanou hodnotou jemnostivláken a s požadovanou hodnotou výkonu, takže vzniknou-li bě- 14 hem provozu odchylky, mohou být tyto odchylky změnou směsisložek a výkonu opět zlikvidovány·

Ivíísičem 6 odváděný produkt je dopravním systémem 69 do-pravován do čistírny 60 a z čistírny 60 dopravním systémem 70k mykacímu stroji 63. Tyto dopravní systémy 69, 70 mohou býtmechanické nebo pneumatické· Právě tak je o sobě známé, že·jsou uspořádány dopravní systémy mezi jemnými čisticími stro-ji 62 a hrubými čisticími stroji 61·

Způsob podle vynálezu není také omezen na jednu jedinoučistírnu 60 a na jeden jediný mykací stroj 63 za mísičem 6}nýbrž může být za mísičem 6 zásobováno jeho produktem vícečistíren 60 i více mykacích strojů 63, nebo v případě, že jeza mísičem 6 uspořádána jedna čistírna 60, může být produktemčistírny 60 zásobováno více mykacích strojů 63«

Jestliže je uspořádáno více mykacích strojů 63, může býtvolitelně za každým m.ykacím strojem uspořádán, přistroj 65 nazkoušení barev a/nebo přístroj 66 na zkoušení jemnosti vláken,anebo stává možnost, jestliže více mykacích strojů 63 zpraco-vává tentýž produkt, kontrolovat těmito zkušebními přístroji65, 66 produkt jen jednoho, takzvaného řídicího mykacího stro-je 63.

Obr. 9 ukazu-je možnost uspořádat čistírnu 60 mezi ubí-ráním vláken a složkovými buňkami 9, takže ve složkových buň-kách 9 je pro míšení připraven již vyčištěný vlákenný materiál.

Dopravní zařízení od ubíracího zařízení 20 balíků vláken až k čistírně 60 odpovídá v zásadě pneumatickému dopravnímu potrubí 21, přičemž ani v tomto případě není pneumatické do- - 15 - pravování nezbytně nutné, nýbrž může být i mechanické.

Doprava mezi Čistírnou 60 a složkovými buňkami _9 můžebýt rovněž zajištována pneumatickým dopravním potrubím, jakje označeno vztahovým číslem 21, avšak může. to být také ja-kýkoliv jiný dopravní systém. Způsob podle vynálezu není o-mezen na nějaký určitý dopravní systém.

Stejně tak není uspořádání čistírny 60 omezeno na kombi-naci s uspořádáním na obr. 3. Je pochopitelné, že složky vlá-ken při všech na obrázcích znázorněných uspořádání, s výjim-kou obr. 6 a 7, mohou být napřed čištěny a potom dopravoványdo mísiče 6. Je to jen otázka vynakládaného úsilí, poněvadžpro složky podle obr. 1, 2, 4 a 5 musí být uspořádáno po jed-né čistírně.

Varianta způsobu podle obr. 9 je znázorněna na obr. 10.Zde je čistírna rozdělena na hrubé čištění s čisticími stro-ji 61 a na jemné čištění s čisticími stroji JI,. jimž je před-řazen vždy jeden zásobník 72, z nichž je pro jednoduchost o-značen jen jeden.

Jemné čisticí stroje 21 jsou řízením 73 uváděny do Cho-du nebo zastavovány. Zastavovány na základě signálu hlásiče74 prázdného stavu a uváděny do chodu na základě signálu hlá-siče 79 plného stavu, z nichž je označen vždy jen jeden. Tytohlásiče 75., 74 plného a prázdného stavu předávají své signályprostřednictvím vedení 76 a 77 řízení 73. Zásobování hrubých čisticích strojů 61. je prováděno po- mocí dopravního zařízení 2θ vláken, které může odpovídat pneu- matickému dopravnímu potrubí 21 na obr. 9 nebo jakémukoliv o 16 sobě známému dopravnímu zařízení vláken.

Totéž platí pro dopravní zařízení 79 vláken mezi hrubýmčisticím stroje 61 a zásobníky 72.

Jemné čisticí stroje 71 předávají své produkty vždy dojedné složkové buňky 9, jak již byla popsána v souvislosti sobr. 2 až· 4 a obr. 9. V souladu s tím jsou další, již popsa-né prvky označeny stejnými, vztahovými značkami a nejsou pr^otento obrázek dále popisovány.

Za provozu jsou složky jednotlivě čištěny a podle tohovyžadují hlásiče 19 prázdného stavu v jednotlivých složkovýchbuňkách 9 ubírání vláken z příslušné skupiny a nebo b nebo jcnebo d balíků 2 vláken, aby tato odebraná vlákna byla v hru-bém čisticím stroji 61 čištěna a předávána do příslušných zá-sobníků 72, z nichž je pak předem stanovená složka předávánana ně navazujícím jemným čisticím strojům 71. K tomuto vyžadování produktu hlásičem 15 prázdného stavudochází tím, že příslušný jemný čisticí stroj 22 neodvedl žádný produkt, poněvadž hlásič 74 prázdného stavu v zásobníku 72rovněž ohlásil prázdný stav. Následkem toho je prováděno ubí-rání z příslušné skupiny a až d, až příslušný hlásič 75 plné-ho stavu ohlásí plný stav ubírané složky. Tím může být pří-slušný jemný čisticí stroj 71 uveden opět do provozu, kdyžhlásič 14 plného stavu v příslušné složkové buňce 9 ohlásí o-pět plný stav.

Dopravní zařízení 80 mezi mísičem 6 a mykacím strojem 63 může odpovídat dopravnímu zařízení, které je na obr. 8 označe no vztahovým číslem 70 a v souvislosti s ním popsáno. - 17 -

Také pro tuto variantu platí, že mísič 6 může zásobovatvíce mykacích strojů 63, takže dopravní zařízení 80 vlákendopravuje mísič.em 6 odváděný produkt odpovídajícímu počtu mykacích strojů 63<.

Claims (22)

1. Ό Γ ή r~ o o < o 1 - 03 7J. i o J2 PATENTOVÉ NÁROKY o> cn zn ΓΟ ’

   1. Způsob míšeni textilních vláken různých provenienci,v němž každá provenience má předem stanovené vlastnosti vlá-ken a v němž je každá provenience směsi složek o předem sta-noveném podílu, jakož i v němž směs jako celek má předem sta-novené vlastnosti vláken, vyznačující se tím, že složky směsijsou kdykoliv řiditelně variabilními složkami, přičemž pro-centuální podíl každé složky se automaticky optimalizujea v případě odchylek předem stanovených vlastnosti se směsautomaticky koriguje, čímž se dosáhne požadovaných vlastnostivláken směsi.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že procentu-ální podíl každé složky na směsi složek se optimalizuje nazákladě hodnocení procentuáních podílů složek směsi vláken,z něhož se stanovuje procentuální podíl složek směsi před za-čátkem provozu na základě předem stanovených vlastnosti me-ziproduktu nebo konečného produktu, přičemž během provozu sena základě zjištěných odchylek vlastnosti meziproduktu nebokonečného produktu automaticky udržuje.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, Že zjištěnávlastnost meziproduktu je jemnost v něm se nacházejícíchvláken.
4. 4. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že zjištěnávlastnost meziproduktu nebo konečného produktu je barva v němse nacházejících vláken.
5. 5. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že zjištěnávlastnost konečného produktu je pevnost vyráběné příze. 2
6. 6. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že zjištěnávlastnost meziproduktu nebo konečného produktu je délkavláken.
7. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že složkysměsi vláken jsou složky, v nichž analyzované vlastnosti vlá-ken, jako například délka vláken, jemnost vláken, pevnosta barva vláken, hraji volitelně v té které složce dominujícíroli.
8. 8. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, Že se analy-zuji vlastnosti vláken, která se odebírají z jednotlivých ba-líků vláken a že vlákna se na základě těchto analýz přidělujisložkám směsi vláken.
9. 9. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že proveni-ence balíků vláken tvoří jednu složku směsi vláken.
10. 10. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že složkasměsi vláken se o sobě známým způsobem ubírá jedním nebo víceubiracími zařízeními vláken s řiditelným výkonem ubírání a žetakto ubraná vlékna se používají k vytváření směsi složek.
11. 11. Způsob podle bodu 10, vyznačující se tím, že z balí-ků ubraná vlákna se za účelem vytváření směsi složek předáva-jí mísícímu zařízeni.
12. 12. Způsob podle bodu 10, vyznačující se tím, že z balí-ků ubraná vlákna se dopravuji vždy do jedné složkové buňkypřidělené podle složky směsi vláken, a z těchto buněk se vy-nášejí s výkonem odpovídajícím podílu v poměru míšeni směsisložek a předávají mísícímu zařízení. jy - 3 -
13. 13. Způsob podle bodu 10, vyznačující se tim, že jakosložky směsi vláken se vždy jedním ubiracim orgánem současněubírají vzájemně spojené skupiny balíků vláken.
14. 14. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tim, že jakosložky směsi vláken se ubiracim orgánem střídavě ubírají vzá-jemně spojené skupiny balíků vláken a z toho získaná vláknase ukládají do právě příslušných přidělených složkovýchbuněk.
15. 15. Způsob podle bodu 11 a následujících, vyznačující setim, že ubraná vlákna se před vytvářením směsi složek čisti.
16. 16. Způsob podle bodu 11, vyznačujíc! se tim, že ubranávlákna se čistí po vytvořeni směsi složek.
17. 17. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tim, že směssložek se myká a měří se jemnost vláken a/nebo barva mykanéhopramene a z toho získaný měrný signál korigujícím způsobemovlivňuje směs složek.
18. 18. Způsob podle bodu 10, vyznačující se tim, že jakosložky směsi vláken se jedním ubiracim orgánem současně ubí-rají vzájemně spojené skupiny balíků vláken.
19. 19. Způsob podle bodu 13 a 18, vyznačujíc! se tim, žeubíráním získaná vlákna se ukládají do misiče.
20. 20. Způsob podle bodu 13, vyznačujíc! se tim, že ubírá-ním získaná vlákna se ukládají do příslušných přidělenýchbuněk. 4
21. 21. Způsob podle bodu 1, vyznačujícísložek se dávkují vo1 umetričky.
22. 22. Způsob podle bodu 1, vyznačujícísložek se dávkuji gravimetricky. se tím, že podíly se tím, že podíly Zástupce

    PRACO

    Cbihií tA 2663 01 BRNO z 2905 7. 11. 1990