CS498384A3 - Process of spinning by false-twisting and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu předení nepravým zákrutem přiněmž se vlákenný pramen protahuje na požadované číslo přízea jako protažený vlákenný pramen odvádí dvojicí odváděčíchválečků, načež se protažený vlákennv pramen spirálovitě na-sává do zužujícího se nasávacího kanálu, kde jo přejímánústrojím pro nepravý zákrut, přičemž část protaženého vlákennéhopramene se ústrojím pro nepravý zákrut za vytváření předníhotrojúhelníku zakrucuje do tvaru'nepravým zákrutem zakrucová-ného jádra příze.

Vynález se týká také zařízení k provádění způsobu předenínepravým zákrutem obsahujícího průtahové ústrojí odvádějícíprotažený vlákenný pramen do nasávacího kanálu, jakož i ústrojípro nepravý zákrut, uspořádané za nasávacím kanálem, přičemžnasávací kanál směrem k ústrojí pro nepravý zákrut se zužujeaž do svého nejužšího místa.

Problémy přízí, vyrobených předením nepravým zákrutem,spočívají z hlediska dalšího zpracování na hotovou tkaninu vestejnoměrnosti, pevnosti a tažnosti. Například neměřitelná,opakovaně se vyskytující slabá místa, představují i při jaké-koliv vysoké naměřené pevnosti příze značné nevýhody při sno-vání a tkaní, na druhé straně nopky snižují hodnotu hotovétkaniny, i když příze při následujícím zpracování nezpůsobovalyžádné problémv.

Jc znám zpsůsob a zařízení podle něhož přiváděný vlákennýpramen je v průtahovém ústrojí 1 - obr. 1 - kalibrován zhusto- 2. vači 5. a 6 uspořádanými před dvojicí vstupních, válečků 3 a předdvojicí vložených válečků 4 e je veden dvojicí řemínků £3 směřu-jících od vložených válečků 4 k odváděcím válečkům 7. ·

Ve sbíhavém prostoru odváděčích válečků 7 J- uspořádán třetízhuštovač £ ke svírání krajových vláken F, případně pokud možno kzabraňování ztrátě těchto krajových vláken.

Vlákenný pramen £ je pak dvojicí řemínků £3 odváděn v šířceBAa přiváděn lc čáře K svěru, tvořené dvojicí odváděčích válečků 2·

Ve sbíhavém prostoru odváděčích válečků 7_ j,e vlákenný pramen 2pomocí okolního vzduchu do tohoto prostoru dopravovaného a unika-jícího v axiálním směru rotující dvojice odváděčích válečků 7rozpínán a třetím zhušrovačem 9 omezován na šířku BB. Následkem rozdílu mezi šířkou BB a menší šířkou BC předníhotrojúhelníku vznikají zmíněná krajová vlákna k, která jsou nasá-vána do nasávacího kanálu 10 a nejpozději v nejužším místě nasá-vacího kanálu IQ, to je před místem li seškrcení, z největší Částizachycována otáčejícím se, nepravým zákrutem zakrucovaným jádrem 12příze. Otáčení jádra 12 příze je vyvoláváno pneumatickým ústrojím13 pro nepravý zákrut, zařazeným za místem 11 seškrcení. Závažná nevýhoda tohoto způsobu spočívá v nedostatečné stej-noměrnosti příze z hlediska stejnoměrnosti hmoty, slabých místa nopků. Také pevnost příze je zjevně nižší, než pevnost normálníchpřízí, vvpředených na prstencových dopřádacích strojích. Tatonedostatečná stejnoměrnost je zdůvodněna skutečností, že odchylo-vání vláken je prováděno náhodně a neřízené.

PrOto je úkolem vynálezu vytvořit způsob z zařízení pomocínichž by bylo možno vvrábět přízi, která by z hlediska uvedenýchvlastností byla stejnoměrnější.

Tento úkol byl vyřešen způsobem předení nepravým zákrutem,podle vynálezu, jehož podstatou je, že protažený vlákenný pramense odvaděcími válečky odvádí v šířce, v níž se přádním trojúhelní-kem zachycuje jen část šířky protaženého vlákenného pramene, čímžse zakrucuje do tvaru nepravým zákrutem zakrucovaného jádra příze,přičemž přádním trojúhelníkem nezachycená krajová vlákna se nasáva-jí a nasávaným proudem vzduchu se vedou až přední konec vlákna -při pohledu ve směru postupu jádra příze - o délce, odpovádajícístřední délce zpracovávaných vláken, je otáčejícím se jádrem přízezachycen poté, když je zajištěno, že toto vlákno opustí čáru svěrudvojice odváděčích válečkůxteprve tehdy, když bylo ve stejném směru,avšak se strmějším stoupáním než jádro příze, zakrucováno kolemjádra příze, až bylo zachyceno v přádním trojúhelníku, čímž jezadní konec zavázán do jádra příze.

Podstatou zařízení podle vynálezu je, že průtahové ústrojíobsahuje před dvojicí odváděčích válečků pro odvádění vlákennéhopramene do nasávacího kanálu ústrojí pro vedení vlákenného pramenev průtahovém ustrojí zajištující šířku dvojicí odváděčích válečkůodváděného protaženého vlákenného pramene větší, než je šířkapřádního trojúhelníku jádra příze, zakrucovaného ústrojím pronepravý zákrut, když vzdálenost mezi čářou svěru, tvořenou dvojicíodváděčích válečků, a nejužším místem nasávacího kanálu není většínež střední délka vláken obsažených Ve vlákenném pramenu, a nasávacíkanál má zuženv tvar pro volné přední konce vláken, nezavázané do otáčejícího se jádra příze, vytvářeného ústrojím pro neoravvzákrut, nřiváděné dvojicí odváděčích válečku, vedené v prouduvzduchu a krátce před nejužším místem nasávacího kanálu tímto prou-dem vzduchu navedené k otáčejícímu se jádru příze, jímž jsou za-chycovány v poloze, v níž jsou zadní konce těchto vláken ještěsvírány dvojicí odváděčích válečků. Výhodou způsobu podle vynálezu jo dosažení stejnoměrnějšípříze o vysoké pevnosti a dalších uvedených požadovaných vlastnostechPříslušné dosahované hodnoty jsou uvedeny ve spojitosti s příkladnýmprovedením.

Způsob a zařízení podle vynálezu jsou objasněny pomocívýkresů, představujících příkladná provedení, a na nichž obr. 1představuje podélný řez zařízením v půsorysu, obr. 2 částečnýpodélný řez zařízením v nárvsu, kobr. 3 osový řez jednotkou propředení nepravým zákrutem ve zvětšeném měřítku v pohledu ve směru Iv obr. 2, obr. 4, 5 a 5a osové řezy dalšími příkladnými provedenímijednotky pro předení nepravým zákrutem, obr. 6, 6a, 7 a 8 schema-tické znázornění postupových operací, obr. 9 pohled na část hotovépříze, obr. 10 diagram pevnosti hotové příze v závislosti na jednécharakteristické hodnotě, obr. 11 diagram ztrát vláken přízev závislosti na jedné charakteristické hodnotě, obr. 12 dalšípříkladné uspořádání zařízení z obr. 2, obr. 13a, 13b, 13c a 13ddiagramy různých hodnot. V průtahovém ústrojí 101 - obr. 2 - je vlákenný pramen 102 v poli předběžného průtahu mezi dvojicí vstupních válečků 103 a dvojicí vložených válečků 104, jakož i v poli hlavního průtahu mezi dvojicí vložených válečků 104 a dvojicí odváděčích válečků 105 - 9 protahován na číslo hotové příze a v jednotce 106 pro předenínepravým zákrutem zakrucován do tvaru příze 107.

Průtahové ústrojí 101 dále zahrnuje první zhuštovač 108, uspo-řádaný před dvojicí vstupních válečků 103 jako první vodicí prvek,vlákenného pramene 102, druhý zhuštovač 109, uspořádáaný před dvo-jicí vložených válečků 104 jako druhý vodicí prvek a jako třetívodicí prvek vlákenného pramene 102 dvojicí řemínků 110, sestávajícíz hořního řemínku 111 a dolního řemínku 112, a uspořádáný před dvo-jicí odváděčích válečků 105«

První zhušíovač 108 je určen k prvotnímu a druhý zhuštovač 109k druhotnému vedení vlákenného pramene 102. Světlá šířka těchtozhušíovačů 108 a TO 9 je taková, že vlákenný pramen 102 má mezi ře-mínky 111 a 112 šířku B1 rovnající se 10 až 19 mm, s výhodou 1¾až 15 mm pro titr příze přibližně 15 tex. K zachování této šířky B1bezezměný až k čáře K svěru, tvořené odváděcími válečky 105, je jakoprvní opatření jeden z dvojice řemínků 110, například dolní řemí-nek 112, zaveden do sbíhavého prostoru 113 odváděčích válečků 105dále, než horní řemínek 111. Tímto opatřením dochází k vychýlení vlákenného pramene 102na převáděcím místě 114 dolního řemínku 112 z neznázorněné roviny,v níž je čára K svěru, jakož i neznázornčná dolní čára svěru, tvo-řená vloženými válečky 104. Toto převáděcí místo 11¾, zasahujícído sbíhavého prostoru 113, vytváří kromě toho přídavné vedenívláken na části povrchu horního válečku 105 A z dvojice odváděčíchválečků 105, vyznačené úhlem A - obr. 2. 119 příze se stoupáním v uhlu - 6 -

Jako další opatření k zachování šířk · Ρ1 .jsou řemínky 111 a 112 vedeny tak blízko ->říslušného válečku z dvojice odváděčích válečků 105, že se vzdálenosti M připadne N mezi řemínky 111 a 112a odváděcími válečky 105 rovnají přibližně nule, takže rotujícímiodváděcími válečky 105 vytvářenému proudění vzduchu je praktickyzabraňováno ve vtékání do sbíhavého prostoru 113«

Toto další opatření podporuje první opatření, které u známéhořešení podle obr. 1 zamezuje odchylování krojových vláken F a FA znázorněné v obr. 1.

Jednotka 106 pro předení nepravým zákrutem, zařazená za dvojicíodváděčích válečků 105 zahrnuje nasávací kanál 115 - obr. 3 -škrticí kanál lló, jakož i pneumatické ústrojí 117 pro nepravýzákrut s alespoň jedním vtokovým kanálem 118 vzduchu.

Jak je patrno z obr. 3 až 5 a a jak je známo z teorie o předenínepravým zákrutem, nazývaném také tryskové předení, vzniká za pro-vozu následkem zakrucování, vyvolávaného v pneumatickém ústrojí 117pro nepravý zákrut, tak zvané nepravým zákrutem zakrucované jádro -obr. 7-. »» Tímto zakrucováním vzniká přední trojúhelník, omezený čárou Ksvěru, o šířce B2, znázorněné na obr. 3 a 6, dané intensitou udě-lování zákrutu, a která má být podstatně menší, než zmíněná šířka B1vlákenného pramene 102, což znamená, že šířka B1 bude volena přivyplývající šířce B2 podle zpracovávané průměrné délky vláken a podlevypřádanóho titru příze takovým způsobem, aby byl k dispozici dosta-tečný počet krajových vláken P pro ovíjení jádra 119 příze.

Bylo zjištěno, že přední konce - při pohledu ve směru Rpostupu jádra 119 příze - obr. 2 - nasávacím kanálem 115 nasávanýchkrajových vláken P jsou vedeny po dráze, odpovídající kuželovitéspirále, k jádru 119 příze, otáčejícímu se vysokou rychlostí,například 200.000 ot./min. a jsou zpravidla před nejužším místemnasávacího kanálu 115 otáčejícím se jádrem 119 příze zachycovány,přičemž zmíněná dráha, vzniká působením vzduchového víru, vytváře-ného otáčejícím se jádrem 119 příze. Návazně na to dochází k násle-dujícímu, jak je znázorněno na obr. 6 až 8:

Když byl přední konec krajových vláken P otáčejícím se jádrem119 příze zachycen, dochází - za předpokladu, že zadní konec zachy-ceného vlákna je ještě veden v čáře K svěru - o ovájení jádra 119příze tímto krajovým vláknem F ve stejném směru zákrutu, to je přiurčitém zákrutu jádra 119 příze, rovněž shodným zákrutem ovíjecíhovlákna, avšak se značně větším stoupáním o úhlu . Tento uhel stoupáni se však směrem k přádnímu trojúhelníku poněkud zvětšuje akrátce před přádním trojúhelníkem může odpovídat úhlu .

Toto větší stoupání vzniká tím, že ovíjení postupuje vyššírychlostí, než je posuv jádra 119 příze, v opačném směru k posuvupříze, to je směrem k přádnímu trojúhelníku, a zajištuje- za před-pokladu, že je zadní konec vlákna stále jéště zachycen v čáře K

„ v V Z Z Z V sveru - ze je tento konec zakroucen do pradniho trojúhelníku, takže zadní konec vlákna, následně uvolněný z čáry K svěru, zůstává obsa-žen v jádru 119 hotové příze. Přitom je stoupání o tolik strmější, o co je rychlost ovíjení vyšší. Aby bylo zajištěno zavinutí zadního konce vlákna do přádního 8 trojúhelníku, musí být vzdálenost D mezi nejužším místem nasáva-cího kanálu 115 a čárou K svěru menší, než délka krajového vlákna F.Příliš brzké zavinutí zmíněného předního konce vlákna může zkrátitovíjccí délku krajového vlákna F tak, že pevnost ovinutí, danádélkou odheze ovíjecího vlákna, nepostačuje k udělení dostatečnétržné pevnosti hotové přízi. Dále se ukázalo, že se přádní trojúhelník stále znovu a pro-rměnlivě dělí na menší přádní trojúhelníky o různé šířce b 2 - obr.6a, takže se krajová vlákna F nemusí vyskytovat jen v krajovýchčástech šířky Bl, nýbrž tato krajová vlákna F vznikají rozmístěnavně a mezi jednotlivými malými přádními trojúhelníky.

Ve srovnání s celistvým přádním trojúhelníkem, vysvětlenýmpomocí obr. 6 až 8, je přitom možno sestavit následující vztah: celistvý přádní trojúhleník: Bl 10 až 305a B 2 rozdělený přádní trojúhelník:Bl 10 až 30f5 b2

Toto rozdělení na malé přádní trojúhelníky vzniká tendencíudržovat hustotu vláken na čáře K svěru v tak malé míře, že mohouvznikat již zmíněná, v přádním trojúhelníku neobsažená, volná kra-jová vlákna F.

Rozdělením na malé přádní tro júhelníky vzniká výhod?*, že tatokrajová vlákna F se mohou vyskytovat rozmístěna po šířce Bl, jak jeznázorněno na obr. 6a, čímž dochází ke statisticky stejnoměrnémuvýskytu těchto krajových vláken F.

Kromě toho je možné, že určitá vlákna svazku vláken, tvoří-cího přádní trojúhelník, nejsou přesto při opuštění čáry K svěruv předním trojúhelníku obsažena, totiž tehdy, jestliže napříkladje adhezní síla mezi těmito vlákny a odváděcími válečky lOg větší, 9 ncz k ostatním, pradni trojúhelník vytvářejícím vláknům, ktovato vlákna zůstávají, jako tak zvaná krajová vlákna P, se svým předním koncem volným, až jsou - jako krajová vlákna P - zachycena otáče-jícím se jádrem 119 příze a rovněž tvoří ovíjecí vlákna. Dále má optimální vzdálenost D odpovídat ai 70% střední délkyspřádanjáých vláken, neměla by však byt menší, než 60 $ této střednídélky vláken. Použitelný rozsah vzdálenosti D činí 85 až 95 % střednídélky spřádaných vláken.

Hotová příze, odváděná neznázorněnou dvojicí odtahových válečků,uspořádaných za jednotkou 106 pro nepravý zákrut, k neznázorněnénavíjecí jednotce, sestává z rozkrouceného jádra 120 příze - obr. 9 -které je drženo pohromadě kolem něho ovinutými krajovými vlákny F,která jsou nyní nazývána ovíjecí vlákna F1.

Stoupání Λ A těchto ovíjecích vláken PÍ odpovídá rozdílustoupání Δ - obr. 7 -» který vyplývá z rozdílu mezi stoupáním βjádra 119 příze a stoupáním .^krajových vláken F. Avšak směr ovíjeníovíjecích vláken PÍ je opačný, než směn ovíjení krajových vláken F.Během rozkrucování mají ovinutá vlákna na části své délky a nakrátký okamžik rovnoběžnou polohu s podélnou osou pádra 119, příze,načež dalším rozkrucováním stále více přecházejí do opačného směruovíjení. Úvodem uvedené výhody tohoto způsobu oproti doposud známý mpostupům vyplývají z toho, že zachycením předního volného konce v vlákna a ovíjením během doby, kdy je zadní konec krajových vláken Pještě zadržován čarou K svěru, probíhá ovíjení za určitého napětíkrajových vláken P a že dále pak je zadní konec jednoznačně a pevnězavinut v jádru 119 nříze a v něm pevně držen. Ovíjením za napětí 10 vznikají pevné oviny, při nichž mají ovíjecí vlákna PÍ v rozsahujejich tažnosti určité předpětí, takže při rozkrucování jádra 119příze napomáhá nejen prodloužení jádra 119 příze a zvětšení jehoprůměru, nýbrž i toto předpětí tomu, že se ovíjecí vlákna PÍ v před-chodové poloze, kdy po krátkou dobu leží částečně rovnoběžně sosou příze, neoddělují od vláken jádra 119·

Toto předpětí nemůže vzniknout u těch způsobů, u nichž konecvlákna, náležející k ovíjecí části vlákna, během ovíjení volně odstá-vá, ani u těch způsobů, u nichž je krajové vlákno F za čarou Ksvěru vedeno rovnoběžně s vlákny jádra 119 a ovíjení je prováděno bez sevření jednoho nebo druhého konce ovíjecích vláken Fl. K uvedeným výhodám přispívá kromě toho skutečnost, že v důsledkuvolitelné šířky B1 lze připravit dostatečný, zajištěný a časověkonstantní počet krajových vláken F pro ovíjení.

Obr. k představuje variantu jednotky 10Ó pro nepravý zákrut,spočívající v tom, že mezi nasávacím kanálem 115 A a škrticímkanálem ll6 je uspořádána odsávací část 123. Tato odsávací část 123sestává z krátké komory 124, spojující nasávací kanál 115A a škrticíkanál lló, a z odsávacího kanálku 125 , spojujícího komoru 124s okolím jednotky 1θ6 pro nepravý zákrut. Na tento odsávací kanálek 125je napojeno neznázorněné odsávací ústrojí, pomocí něhož je ke vzdu-chu, nasávanému ústrojím pro nepravý zákrut, nasáváno nasávacímkanálem 115 A přídavné množství vzduchu.

Toto přídavné množství vzduchu slouží ke zvýšení rychlostivzduchu v nasávacím kanálu 115A, takže spirálovitá dráha, po nížjsou přiváděny přední konce krajových vláken F, nabývá většíhostoupání. Tímto větším stoupáním, nřípadně touto wšší rvchlostí 11 nasávání, je spíše zajišťováno, aby zmíněné přední konce vlákenbxly lépe usměrněny a aby nebyly zachycovány příliš brzo, nýbržpokud možno až v blízkosti nejužšího místa nasávacího kanálu 115A. Tímto odsáváním je kromě toho snižována možná ztráta krajových vláken F mezi dvojicí odváděčích válečků 105 a vstupem nasávacího kanálu 115A .

Obr. 5 představuje přídavnou variantu nasávacího kanálu 115B,zaměřenou na zmíněnou snahu, týkající se vedení konců vláken. Tentonasávací kanál 11J5B je vytvořen zvonovitě že je možno ještě vícepůsobit proti tnndenci příliš brzkého zachycování konců vláken otá-čejícím se jádrem 119 příze. V případě nasávacího kanálu 115C ve tvaru květního kalicha,znázorněného na obr. 5a, jsou přední konce krajových vláken Fpřiváděny do nasávacího kanálu 115C v horní části E, ve středníčásti M jsou vedeny tak, aby byly co nejdéle přiváděny k nejužšímumístu nasávacího kanálu 115C» aniž by byly zachyceny otáčejícím sejádrem 119 příze, a v dolní části U jsou usměrněny do polohy, v níž konce krajových vláken F zaujímají spíše rovnoběžnou polohu s jádrem119 příze. V této posledně změněné poloze mohou být konce krajovýchkláken F lépe zachycovány neznázorněnými konci vláken odstávajícímiod otáčejícího se jádra 119 příze, než kdyby k jádru 119 přízezaujímaly kolmou polohu.

Nasávací kanál 115 však není omezen jen na tvary, znázorněné na obr. 4 až 5a. Jeho variace mohou být optimalizovány pomocí pokusů.

Stejně tak může odáávací kanálek 125 ústit do komory 124 tangenciálně tak, aby bylo podporováno zmíněné otáčení nasávaného vzduchu. - 12 - S dále uvedenými jednotkami 106 pro předení nepravým zákru- tem, případně s nasávacími kanály 115> byly prováděny spřádací po- kusy. Uvedené hodnoty příze jsou zčásti hodnotami určitého rozsahu a poněvadž byly naměřeni’· vždy při stejném postupu, případně se stejným zařízením, slouží vzájemně jako srovnávací hodnoty. Následující hodnoty zůstávaly ve spojitosti s tímto pokusem nezměněny: - pramen z posukovacího stroje 3000 tex; 65% PES (délka vláken 4-Omm/35 česaná ba, když PES = polyesterové vlákna a ba = bavlněné vlákno - příze l6 tex - šířka B1 pramene = 15 mm - světlá šířka V znázorněna jen na obr. 4 a 5 a = asi 22 mm - průměr 0 jen na obr. 4 - nejužšího místa nasávacího kanálu 115A,115B, 1150 = 2,5 mm - škrticí kanál ll6 - průměr = 0,8 mm - délka = 3 mm - nasávané množství vzduchu: - v případě nasávacího kanálu 115 = asi 5 litrů/min- - v případě nasávacích kanálů 115A, 115B, 115C = 23 až 25 litrů/min. - uspořádání průtahového ústrojí 101 podle obr. 2 Dále jsou uvedené hodnotv variačního koeficientu CVTT ,

Uster hodnotami stejnoměrnosti hmoty, to znamená, čím je hodnota vyšší,tím je stejnoměrnost horší. 13

Nasávací kanál CV Uster Nopky Rkm tržné kilometry 10 (obr. l) 19,2 450 12,0 115 (obr. 3) 16,8 220 13,8 115A (obr.4) 15,6 95 17,1 115B (obr.5) 16,1 135 16,7 115C (obr.5a) 15,9 125 17,2 Předení s průměrem 0 -obr. 4 - nejužšího místa nad 2,5 mmje sice možné, ale se zvětšujícím se průměrem 0 jsou dosahoványprogresivně se zhoršující hodnoty. Například při průměru 0= 4mmjsou hodnoty zřetelně horší.

Na druhé straně se ukázalo, že s průměrem 0 2,5 mm je možnovvpřádat jemnější i hrubší příze, na.příklad 8 tex a 30 tex, s dobrýmihodnotami příze.

Hodnoty průměru 0 pod 2,5 mm vyžadují při stejném protékajícímmnožství vzduchu, to je litrů/min., vyšší podtlak, tedy vyššívýkon, a podle té které hodnoty je dosahována tak vysoká rychlostvzdcuhu, že volné přední konee vláken nejsou případně zachycenyotáčejícím se jádrem 119 příze, nýbrž nasávaným vzduchem, takžepříslušné krajové vlákno P je přiváděno do neznázorněného odsávacíhoústrojí jako odpad.

Vztah mezi podtlakem -Δ p - na nejužším místě - a hodnotou d průměru 0 obr. 4 - je možno pro daný proud odsávaného vzduchu vy- jádřit následujícím vztahem: kons t antní Δ n . d4 - i4 -

Vliv šířky B1 vlákenného pramene 102 na hodnoty příze, zná-zorněné na obr. 10 a 11, se týká vlákenného pramene 102 z posukova-cího stroje 3000 tex a příze l6 tex, vypředené pomocí jednotky 106pro předení nepravým zákrutem podle obr. 4.

Na obr. 10 lze na svislé ose zjistit hodnoty pevnosti v tržnýchkilometrech - Rkm - a na vodorovné ose šířku B1 vlákenného pramene 102.Ukazuje se, že hodnota tržných kilometrů Rkm se začíná od šířky B1vlákenného pramene 102 = 14 mm stabilizovat.

Na obr. 11 lze na svislé ose zjistit ztráty vláken v gramech zahodinu a na vodorovné ose šířku B1 vlákenného pramene 102. Z porovnání obou diagramů je možno zjistit, že pro tuto přízi ješířka B1 vlákenného pramene 102 - 15 mm optimální. Široké rozložení vláken mezi řemínky 111 a 112 přináší kromětoho výhodu lepšího rozložení vláken v tomto průtahovém poli, provádějí-cím hlavní průtah. Toto lepší rozložení vláken má za následek stejno-měrnější průtah v tomto poli, jakož i delší životnost řemínků 111 a 112,

Jiná čísla příze a jiné délky vláken způsobují jiné rozměrypřádného trojúhelníku a vyžadují příslušně jiné šířky B1 vlákennéhopramene 102. Optimální šířku B1 vlákenného pramene 102 je nutno sta-novit v každém případě zvlášt. Například u jednotky 106 pro předenínepravým zákrutem podle obr. 4 bylo možno zjistit, že optimálníšířka B1 pro přízi 8 tex se pohybuje mezi 10 a 12 mm a pro přízi 30 tex mezi 15 a 19 mm. Dále se ukázalo, že opásání, označené úhlem -obr. 2- jednohoz obou odváděčích válečků 105 oramencml02 vlákenným nodporuje oddě- lování krajových vláken F od lořádního trojúhelníku. Tohoto onásání

15 - lze dosáhnout bud tím, že se jednotka 106 pro předení nepravýmzákrutem odchyluje v úhlu Λ od myšlené roviny, tečně proloženéčarou K svěru, jak je znázorněno na obr. 2, nebo tím, že jednotkalGó pro předení nepravým zákrutem je vzhledem k uvedené rovině rovno-běžně přesazena, jak je znázorněno na obr. 12. Toto přesazení -obr. 12j^e měřeno v milimetrech.

Pomocí posledně uvedeného uspořádání byly prováděny pokusy zaúčelem zjištění vlivu odchylky od optimální vzdálenosti p. Pokusybyly prováděny za použití jednotky 1θ6 pro předení nepravým zákrutempodle obr. 4 rovnoběžně přesazené o 5,5 mm vzhledem k výše uvedenérovině a za použiti nezměněných hodnot, uvedených u fříve popsanéhopokusu. Výsledky těchto pokusů jsou graficky znázorněny na obr. 13až a. Vodorovná osa na obr. 13d platí i pro obr,. 13 a až c a ukazujehodnoty pro vzdálenost p v procentech nad a pod optimální vzdáleností70^ střední délky vláken. Svislá osa na obr. 13a udává hodnotuCV , na obr. 13 b počet nopků na 1000 m při stupni 3 nastavení, na obr. 13c tržné kilometry Rkm (CN/Tex) a na obr. 13d odpad v pro-centech. U těchto hodnot se jedná o mezinárodně normalizované had metody měření hodnot.

Diagramy ukazují, že při zmenšující se vzdálenosti D se hodnotaCV , , počet nonků a odpad ve znázorněném rozsahu lineární funkcí zmenšuje, zatímco hodnota tržných kilometrů Rkm se zmenšuje před i zaoptimální vzdálenoští p.

Nakonec nemusí být ústrojí pro nepravý zákrut pneumatickéjak je znázorněno na obr. 2 až 5a, nýbrž je naprosto možné, že návazněna nasáv?cí kanál 115A, případně llpB nebo 1150 , bude použito nezná- ysKv»' ft ; c·” ··’ ÍWWfVeíW* 1 1'! 1 ίΛ >' 1'’ - 16 - zorněné, čistě mechanické ústrojí pro nepravý zákrut. Podstatná vynálezecká myšlenka vztahu šířky B1 k vzdálenosti D může být realizována i při použití čistě mechanického ústrojí pro nepravý zákrut.

Claims (23)

1. "ty 77 a 9 -ty T5 Ί3 za Γ" > o o < o ro . xj< K) >J σ o t/x re PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob předení nepravým zákrutem, při němž sevlákenný pramen protahuje na požadované číslo příze aspirálovitě nasává do zužujícího se nasávacího kanálu,kde se část protaženého vlákenného pramene za vytvářenípřádního trojúhelníku zakrucuje do tvaru nepravým z akru-·tem zakrucovaného přízového jádra, přičemž protahovanývlákenný pramen se odvádí v takové šířce, z níž se přád-ním trojúhelníkem zachycuje jen jeho část, čímž se zakru-cuje do tvaru nepravým zákrutem zakrucovaného přízovéhojádra, vyznačující se tím, že přádním trojúhelníkem ne-zachycená krajní vlákna se nasávají proudem vzduchu a ve-dou se až přední konce vláken o délce, odpovídající střed-ní délce zpracovávaných vláken, jsou zachyceny otáčejícímse jádrem příze, když jsou zadní konce vláken ještě v místěsvěru, načež z něho tytojkonce vláken vystoupí tehdy, kdyžjsou zachyceny přádním trojúhelníkem, čímž jsou tyto zad-ní konce vláken zavázány do jádra příze.
2. 2. Způsob předení podle bodu 1, vyznačující se tím,že šířka protaženého vlákenného pramene je o 10 až 30větší než šířka přádního trojúhelníku.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že předníkonec krajního vlákna se zachytí otáčejícím se jádrem příze, když. 6θ až 75 £ střední délky zpracovávaných vláken. » I t opustí místo svěru.
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že před-ní konec krajního vlákna se zachytí otáčejícím se jádrempříze, když 68 až 72 % střední délky zpracovávaných vlá-ken opustí místo svěru.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že nasá-vaný proud vzduchu se vytváří v místě mezi tryskou pronepravý zákrut a škrticím kanálem.
6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že nasá-vanému proudu vzduchu se uděluje otáčivý pohyb v oblasti,v níž jsou volné konce krajních vláken zachycovány otáče-jícím se jádrem příze, načež jsou tyto volné konce kraj-ních vláken vystaveny působení síly, směřující ke stěněnasávacáho kanálu, čímž jsou tyto konce vláken vedeny spi-rálovitě kolem jádra příze.
7. 7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že nasá-vanému proudu vzduchu se uděluje otáčivý pohyb samotnýmotáčejícím se jádrem příze.
8. 8. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, obsahu-jící průtahové ustrojí pro odvádění protaženého vlákennéhopramene do nasávaného kanálu, jakož i ustrojí pro nepravýzákrut, uspořádané za nasávacím kanálem, přičemž nasávacíkanál směrem k ustrojí pro nepravý zákrut se zužuje až dosvého nejužšího místa, a průtahové ústrojí obsahuje před dvojicí odváděčích válečků pro odvádění vlákenného prame-ne do nasávacího kanálu ústrojí pro vedení vlákennéhopramene v průtahovém ústrojí a nasávací kanál má zúženýtvar pro volné přední konce vláken, nezávazané do otáče-jícího se jádra příze a přiváděné dvojicí odváděčích váleč-ků, vyznačující se tím, že vzdálenost (d) mezi místem (k)svěru tvořeným odváděcími válečky (10^ a nejužším místemnasávacího kanálu (ll5 až 115 c) není větší než 75 $ střednídélky vláken obsažených ve vlákenném pramenu (102).
9. 9. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že předkaždou dvojicí vstupních válečků (l03) případně před dvo-jicí odváděčích válečků (105) průtahového ústrojí (lOl) je uspořádán vždy jeden vodicí prvek {l08, 109, 110) vláken-ného pramene.
10. 10. Zařízení podle bodu 9» vyznačující se tím, že vodi-cí prvek vlákenného pramene (l02) uspořádaný před dvojicívstupních válečků (l03) je tvořen zhušíovačem (108).
11. 11. Zařízení podle bodu 9» vyznačující se tím, že vodi-cí prvek vlákenného pramene (l02) uspořádaný před dvojicíodváděčích válečků (105) je tvořen dvojicí řemínků (llO).
12. 12. Zařízení podle bodu 9» vyznačující se tím, žepřed dvojicí odváděčích válečků (l05) uspořádaný vodicíprvek vlákenného pramene (102) zasahuje do sbíhavého prosto-ru (113) dvojice odváděčích válečků (105). ώ·^Ζ£ϊ\Λά^&amp;ώνϊώ?· ·) » i" rt M’1'* „'I 1 M 4 ·*
13. 13. Zařízení podle bodů 11 a 12, vyznačující se tím,že jeden z dvojice řemínků (llO) zasahuje do sbíhavéhoprostoru (113) dále než druhý z dvojice řemínků (llO),přičemž vždy jeden z řemínků (lil, 112) je umístěn těsněvedle jednoho z dvojice odváděčích válečků (l05). l4. Zařízení podle bodů 8 a 9» vyznačující se tím,že ústrojí pro vedení vlákenného pramene (l02) je tvořenovodicím prvkem uspořádaným před dvojicí vložených válečků(104).
14. 15. Zařízení podle bodu l4, vyznačující se tím, ževodicí prvek vlákenného pramene (102) je tvořen zhušíovačem(109).
15. 16. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, ževzdálenost (D) mezi místem (k) svěru a nejužším místemnasávacího kanálu (115) činí 60 až 75 % střední délky vláken
16. 17. Zařízení podle bodu ló, vyznačující se tím, ževzdálenost (d) mezi místem (k) svěru a nejužším místemnasávacího kanálu (115) činí s výhodou 68 až 72 % střednídélky vláken.
17. 18. Zařízení podle bodu ló, vyznačující se tím, ženejužším místem nasávacího kanálu (ll5) je škrticí kanál(ll6) uspořádaný mezi nasávacím kanálem (ll5) a zákrutο-ίνο rný pneumatickým ústrojím (117).
18. 19. Zařízení podle bodů 16 až 18, vyznačující se tím, •xí··1: „i í lít* že mezi nasávacím kanálem (115A, 115B a 115C) a škrticímkanálem (ll6) je uspořádána odsávací část (123) pro zesí-lení nasávaného proudu vzduchu.
19. 20. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že nej—užší místo nasávacího kanálu (ll5A, 115B a 115C) je tvo-řeno průměrem na něj navazující odsávací části (l23) .
20. 21. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tí, že nasá—vací kanál (ll5, H5A) se stejnoměrně zužuje.
21. 22. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že nasá—vací kanál (ll5B) se zvonovitě zužuje. 23· Zařízení podle bodu 8, vyznačujícíse tím, že nasá—vací kanál (ll5C) má tvar zužujícího se květního kalichu.
22. 24. Zařízení podle bodu 19, vyznačující se tím, žeodsávací část (l23) zahrnuje komoru (l24) s odsávacím ka-nálkem (l25)» navazujícím na nasávací kanál (ll5A, 115B, H5C) .
23. 25. Zařízení podle bodu 24, vyznačující se tím, že odsá-vací kanálek (l25) ústí tečně do komory (124). 25.4.1987 Z 2233 Zástupce :

    ti K N O