CS268532B2 - Suspension transport system - Google Patents

Description

Vynález se týká závěsného dopravního systému pro dopravu předmětů po kolejnicové dráze s vodící dráhou provozního prostředku uspořádanou na jedné kolejnici, který mé dvě pojezdové kladky vzájemně spojené otevřeným třmenem, který kolejnici částečně obklopuje.

Závěsné dopravní systémy tohoto druhu jsou používány pro vnitropodnikovou dopravu předmětů a v různých provedeních jsou známy ze stavu techniky. Jeden z těchto závěsných dopravních systémů lze shledat např. v německém patentovém spise 22 Ol 323. Tento známý závěsný dopravní systém je vybaven kolejnicemi, které dovolují pouze jednu středovou závěsnou polohu provozního prostředku, to znamená, že obě pojezdové kladky probíhají za společného uložení dopravovaných předmětů po prévě přiřazené vodící dráze. Jedno takové vytvoření závěsného dopravního systému má však tu nevýhodu, že systém kolejnice - provozní prostředek vyžaduje stejné místo symetricky z obou stran střední osy kolejnic. Tímto uspořádáním je dále relativně omezen poloměr zahnutí kolejnic. Toto se projevuje jako nedostatek zejména tam, kde se musejí známé závěsné dopravní systémy vestavět do provozních hal dodatečně a kde se musejí obcházet sloupy nebo podpěry, nebo procházet úzkými místy. Rozhodující nedostatek již známého závěsného dopravního systému spočívá také v tom, že výhybky pro kolejnice se středním zavěšením musejí být vytvořeny relativně komplikovaně a s pohyblivými výhybkovými jazyky. Při velkém počtu potřebných procesů řazení, což je podmíněno otevíráním a zavíráním jedné větve jízdní dráhy, se pohyblivé části opotřebovávají eventuálně posouvají velmi rychle a musejí být vyměňovány popřípadě dodatečně seřizovány, aby se snížilo nebezpečí pádu provozního prostředku společně s dopravovanými předměty.

Základním úkolem vynálezu je vytvořit závěsný dopravní systém takového typu, aby se dosáhlo širšího použití při jednoduchém a bezpečném konstrukčním provedení.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje a vytčený úkol řeší závěsný dopravní systém pro dopravu předmětů po kolejnicové dráze 8 vodící dráhou provozního prostředku, která je uspořádána na jedné kolejnici, přičemž provozní prostředek sestává ze dvou pojezdových kladek, které jsou spojené otevřeným třmenem, který kolejnici částečně obklopuje, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v kolejnicové dráze je provedeno pohyblivé výměnné ústrojí в nuceným vedením provozního prostředku, které mé dvě provozní polohy, přičemž třmen provozního prostředku je po průchodu nuceným vedením výměnného ústrojí, které je v první provozní poloze, v první závěsné poloze, zatímco po proběhnutí nuceného vedení ve druhé provozní poloze se nachází na kolejnicové dráze v jiné závěsné poloze.

Výměnným ústrojím uspořádaným podle vynálezu v kolejnicové dráze je možné libovolně měnit polohu provozního prostředku, to znamená natočit například provozní prostředek přicházející ve střední závěsné poloze do boční závěsné polohy a zpět, nebo provozní prostředek přicházející zavěšený vpravo vést dále zavěšený vlevo. Takto může být poloměr kolejnicových oblouků výrazně zmenšen, jelikož provozní prostředek v boční závěsné poloze může vždy, podle toho, zda je vpravo nebo vlevo, proběhnout pravé nebo levé zatáčky na podstatně menším poloměru bez svírání, než bylo možné ve střední závěsné poloze. Závěsný dopravní systém je také průchozí v obou směrech chodu.

Zvláštní výhodou je, že vynález je použitelný zejména tam, kde se kolejnicová dráha rozvětvuje. Uspořádáním výměnného ústrojí je možné použít zvláště výhodnou výhybku, která obsahuje minimálně výhybkových jazyků zatěžovaných nárazy a nevyžaduje žádné přerušení kolejnicové dráhy, takže zlepšovací a seřizovači práce odpadají a není již možné spadnutí provozního prostředku.

CS 268 532 B2

Podle vynálezu je výhodné» má-li výhybka odváděči místo provozního prostředku» kde je její tloušlka menší než vzdálenost mezi kladkami. Toto řešení dovoluje beze změny kolejnicové dráhy provést sejmutí provozního prostředku z kolejnic·

Závěsný dopravní systém podle vynálezu dále dovoluje automaticky nastavit správnou provozní polohu pro další vedení provozního prostředku» natáčení provozního prostředku např· jen v jedné z provozních poloh» zatímco v jiné provozní poloze může projít výměnným ústrojím ve vstupní poloze a jednoduchou konstrukční úpravou lze rovněž dosáhnout podstatně většího rozsahu otáčivých pohybů·

Také různé kombinace materiálů použitých pro nucené vedení třmenu se projevují malým otěrem styčných ploch a podstatným snížením hluku při chodu·

Závěsný dopravní systém podle vynálezu je takto koncipován jako stavební souprava» přičemž se může в nanejvýš malým počtem jednotlivých konstrukčních částí sestavit téměř libovolně exaktní závěsný dopravní systém» přizpůsobený speciálním požadavkům. Mohou být navrženy např. velmi malé poloměry oblouků» které se budou provádět odpovídajícím bočním zavěěením. Mohou být navrženy jak přímé úseky pro středové zavěšení» tak i přímé úseky pro obě boční zavěšení» kde je to nutné.

Vynález bude dále podrobněji objasněn za pomoci výkresů» na kterých představuje: obr. 1 - pohled na závěsný dopravní syetém podle vynálezu» obr. 2 - Čelní pohled na provozní prostředek» obr. 3 - řez III - III z obr. 2» obr. 4 - pohled shora na výhybku» obr. 5 - nákres výhybky» obr. 6 - řez VI - VI z obr. 4» obr. 7a- pohled shora na provozní prostředek na jedné straně výhybky před vyvěšením, obr. 7b- řez A-A z obr. 7a» obr. 7c- další polohu provozního prostředku při vyvěšování» obr. 7d- konečnou fázi provozního prostředku při vyvěšení» obr. 8a- pohled shora na provozní prostředek zavěšený na výhybce z druhé strany, obr. 8b- řez B-B z obr. 8a» obr. 8c- další fázi provozního prostředku při vyvěšování_э· obr. 8d- relativní polohu provozního prostředku vůči výhybce při vyvěšování, obr. 9 - bokorys výměnného ústrojí, obr. 10 - pohled shora na výměnné ústrojí v řezu, obr. 11 - řez XI-XI z obr. 9» obr. 12a- pohled shora na výměnné ústrojí s provozním prostředkem přicházejícím ve směru A v levé závěsná poloze, obr. 12b- pohled shora na výměnné ústrojí s provozním prostředkem v další fázi, obr. 12c- pohled shora na výměnné ústrojí s nuceným vedením vychýleným do polohy průchozí pro provozní prostředek v levé závěsné poloze, obr. 13a- pohled shora na výměnné ústrojí s provozním prostředkem přicházejícím v pravé závěsné poloze,

CS 268 532 B2 obr. 13b- další fázi přestavení nuceného vedení provozním prostředkem v pohledu shora» obr. 13c- pohled shora na výměnné ústrojí pro provozní prostředek zavěšený vpravo» obr. 14 - všeobecný plán chodu závěsného dopravního systému podle vynálezu» obr. 15 - detail A z obr. 14» obr. 16 - detail В z obr. 14» obr. 17 - třícestnou výhybku» obr. 18 - třícestnou výhybku z obr. 17 ve vybočené poloze» obr. 19 - perspektivní pohled shora na spodní stranu výhybky в druhým příkladem provedení výměnného ústrojí» obr. 20 a»b - pohled shora na výměnné ústrojí podle obr. 19 v provozních polohách I а II, obr. 21 - řez XXI - XXI z obr. 20b» obr. 22 - řez XXII - XXII z obr. 20b» obr. 23 - nárys provozního prostředku pro použití s výměnným ústrojím dle obr. 19 až 22* obr. 24 - řez XXIV - XXIV z obr. 23» obr. 25 a»b - další příklad provedení výměnného ústrojí, obr. 26 a,b - výměnné ústrojí z obr. 25 s jedním přídavným dílem a obr. 27 a,b - nárys a bokorys mezičlenu a řezu.

Z obr. 1 je patrná jedna část závěsného dopravního systému s kolejnicovou dráhou X, na které jsou uloženy provozní prostředky 2» ^z nichž jsou znázorněny dva. Tyto provozní prostředky 2 jsou vytvořeny shodně a vykazují první pojezdovou kladku За a druhou pojezdovou kladku 3b > které jsou v podstatě rovněž shodné. První a druhá pojezdová kladka 3a_t 3b jsou spolu spojeny otevřeným třmenem £ a vytvořeny pro odvalování na kolejnicové dráze χ.

Kolejnicová dráha X obsahuje jednu kolejnici 5. s příčným průřezem ve tvaru střechy» která vykazuje jednu správou vodící dráhu 5a pro odvalovéní -první pojezdové kladky За a jednu levou vodící dráhu 5b pro odvalování druhé pojezdové kladky 3b. Obě tyto vodící dráhy 5a a 5b spolu svírají úhel asi 90° a jsou vůči 6vislici skloněny vždy o 45°. Osy pojezdových kladek За a 3b svírají rovněž úhel asi 90°» přičemž vzdálenost pojezdových kladek За a 3b je na otevřené straně třmenu 4 menší než šířka kolejnice Třmen 4 se rozkládá vůči kolejnici 5. symetricky a leží pod ní. Tak se pohybuje provozní prostředek 2 po kolejnici 5 ve střední závěsné poloze ve které každá z pojezdových kladek За a 3b zachycuje asi polovinu zátěže předmětů zavěšených na třmenu 4.

V kolejnicové dráze X je dále navržen jiný typ kolejnice 6.» 6*» z něhož jsou znázorněny dva jako výstupní. Každá z kolejnic 6, 6* vykazuje vodící plochu 6a» 6a*» která probíhá v podstatě vodorovně a je z obou stran omezena vodícími zařízeními 7» 7*»

8, 8* tvořenými stojinami. Aby se ulehčilo předřazení» mohou být kolejnice 6, 6' vytvořeny symetricky a stojiny mohou mít stejný průřez.

CS 268 532 B2

Na kolejnicích .6, 6' probíhají provozní prostředky 2 bud v pravé závěsné poloze R nebo levé závěsné poloze L, ve které je třmen 4 provozního prostředku 2 natočen tak, že se po vodící dráze ба» 6a' odvaluje buá první pojezdová kladka 3a nebo druhá pojezdová kladka 3b. přičemž pojezdová kladka 3a nebo 3b pak v podstatě zachycuje celou váhu dopravovaného předmětu a třmen 4 obklopuje kolejnice £, 6* zprava eventuálně zleva. Aby se zabránilo tomu» že se vždy ta pojezdová kladka За» ЗЪ» která zachycuje zátěž, vzpříčí, je vnější strana stojiny vytvořena jako dosedací plocha 7a» 7a' . která spolupracuje 8 neoznačenou, ale dále popisovanou dosedací plochou na vnitřní straně třmenu Д. Ta strana stojiny, která je přivrácená vodící dráze 6a. ба'. je opatřena další dosedací plochou 7b» 7b/» která spolupracuje 8 příslušnou pojezdovou kladkou 2 pro zajištění polohy provozního prostředku 2 v příslušné boční závěsné poloze. Dodatečně může být vnější strana druhé stojiny vodícího zařízení 8, 8' opatřena vedením 8a» 8a' pro pojezdovou kladku 3a. 3b. která právě zachycuje zátěž, zatímco ta strana druhé stojiny, která je přivrácená vodící dráze ба, 6a*, je vytvořena jako druhá dosedací plocha 8b. 8b* pro pojezdovou kladku 3a. 3b zachycující zátěž.

V této souvislosti je třeba poukázat na to, že definice výrazů “vpravo a “vlevo** na obr. 1 a ve všech dalších obrázcích je provedena tak, Že jako pravá strana je označena ta strana, která při pozorování příslušného obrázku leží od levé strany listu vpravo. Na obr. 1 je tedy první pojezdová kladka 3a pravá pojezdová kladka, která naběhne na pravou kolejnici 6, v pravé závěsné poloze, přičemž třmen 4 provozního prostředku 2 byl otočen proti smyslu hodinových ručiček, takže obepíná kolejnici 6 zprava.

Aby se provozní prostředek 2 přivedl ze střední závěsné polohy do pravé závěsné polohy R, je v kolejnicové dráze X vřazeno ve spoji se vstupní kolejnicí 5 výměnné ústrojí 9.· Výměnné ústrojí 2 vykazuje válec 10 a nucené vedení 11. Válec 10 je, jak bude dále ještě blíže vysvětleno, uložen otočně a svojí povrchovou plochou se napojuje na vodící dráhy 5a a 5b vstupní kolejnice 5 ve vnější poloze pojezdových kladek 3a a 3b ve střední závěsné poloze M. Nucené vedení 11 je uloženo otočně kolem kyvné osy 12. která je uspořádána u vrcholu válce 10 v blízkosti vstupní kolejnice 2· Nucené vedení 11 vykazuje dvě narážkové dráhy 13 a 14» vytvořené jako dosedací plochy a ležící v podstatě svisle. Narážková dréha 13 je vytvořena na pravé straně nuceného vedení П a narážková dráha 14 na jeho levé straně. Vzdálenost mezi narážkovými dráhami 13 a 14 je u vstupní kolejnice 2 ^v podstatě stejná nebo menší než je nejmenší vodorovná vzdálenost mezi pojezdovými kladkami За a 3b ve střední závěsné poloze M a ve směru od kolejnice 2 ^8e zvětšuje. Toto zvětšení vzdálenosti může být lineární nebo progresivní, takže nucené vedení 11 zachovává bud znázorněný tvar kalicha nebo trojúhelníkový tvar příčného průřezu. Nucené vedení 11 však může být vytvořeno i jako tyč ve tvaru V zahnutá kolem kyvné osy 12 s přímkovými narážkovými dráhami.

V přípoji к výměnnému ústrojí 2 de navržena výhybka 12, která je vytvořena jako tvarový díl bez pohyblivých částí a obsahuje v podstatě vodorovnou vodící dráhu 16» která lícuje s nejvyšším bodem válce 10. Vodící dráha 16 se rozdvojuje na místě rozvětvení 17 výhybky 15 do pravé vodící dráhy 16a a levé vodící dráhy 16b. Pravá vodící dráha 16a lícuje в vodící dráhou 6a kolejnice 6 a levá vodící dráha 16b lícuje s vodící dráhou 6a* druhé kolejnice 6*. Vodící dráha 16 výhybky 15 je ohraničena pravým můstkem 18 a levým můstkem 12» přičemž můstky 18 a 19 vytvářejí i vnější boční ohraničení právě přilehlých vodících drah 16a a 16b. Na vnější straně pravého můstku 18 je příložná plocha 19a pro dosednutí třmenu 4 provozního prostředku 2, Příložná plocha 18a lícuje s dosedací plochou 7a kolejnice 2 příložná plocha 19a lícuje s dosedací plochou 7a' druhé kolejnice 6*.

CS 268 53? в?

Na vnitřní straně pravého můstku 18 je vytvořena dorazová plocha 18b pro pojezdovou kladku 3a. která lícuje s dosedací plochou ?b kolejnice 6. Na vnitřní straně levého můstku.19 je rovněž dorazová plocha 19b pro druhou pojezdovou kladku 3b, která lícuje 8 dosedací plochou 7b* druhé kolejnice 6*. Od místa rozvětvení 17 se rozprostírá trojúhelníkový sokl 20 ve směru ke kolejnicím 6, 6*, který vytváří vnitřní ohraničení vodících drah 16a a 16b a plynule navazuje na dosedací plochy 8b eventuálně 8b* kolejnic 6, 6*.

Na straně výhybky 15, která je přivrácena vodícím dráhám 16, eventuálně 16a a 16b, jsou dále navržena ještě neznázorněné vedení 21 a vedení 22, která budou ještě blíže popBána, pro pojezdovou kladku, která právě přenáší zátěž. Vedení 22 pro první pojezdovou kladku Ja v levé závěsné poloze L, které je zřejmé z obr. 1, vykazuje první vodící plochu 22a, která je vyrovnána s plochou vedení 8a* druhé kolejnice 6* tak, že 8 ní lícuje.

. Aby se provozní prostředek 2 navedl přes výhybku 15 na jednu z kolejnic 6 nebo 6/, je nucené vedení 11 výměnného ústrojí 2 výkyvné do dvou provozních poloh I а II. V provozní poloze I_, znázorněné na obr. 1 proloženě, představuje narážková dráha 13 nuceného vedení 11 v podstatě spojení mezi tím bodem, na kterém překračuje pojezdová kladka 3a ve střední závěsné poloze M z vodící dráhy 5a na válec 10, a dorazovou plochu 19b výhybky 15» Jak je zřejmé, vyčnívá přitom narážková dráha 14 do prodloužení směru chodu levé pojezdové kladky 3b. Provozní prostředek přicházející v prvním směru chodu ve střední závěsné poloze M, je tak svojí pojezdovou kladkou 3b naražen na narážkovou dráhu 14. Při pokračujícím dopředném pohybu se bude provozní prostředek 2 stále otáčet kolem imaginární osy otáčení ležící ve směru chodu tak daleko, jak to dovolí pojezdová kladka 3a narážející na plochu narážkové dráhy 13. Provozní prostředek £ se bude takto otáčet proti smyslu hodinových ručiček tak, až pravá pojezdová kladka 3a překročí vodící dráhu 16. Na tomto místě přichází příložná plocha 18a do záběru se třmenem £ a dorazová plocha 18Ъ з pojezdovou kladkou 3a. takže provozní prostředek 2 ®čže pokračovat v pravé závěsné poloze přes místo rozvětvení 17 a pravou vodící dráhu 16a na kolejnici 6 в vodící dráhou 6a.

Má-li být provozní prostředek 2 převeden do levé závěsné polohy, uvede se nucené vedení 11 do své čárkovaně vyznačené druhé provozní polohy II. Ovládání nuceného vedení 11 se může provádět bud nárazy rukou, nebo pákovím, nebo jinými rychlými řadícími prvky. V druhé provozní poloze II je narážková dráha 14 vyrovnána s dorazovou plochou 18b výhybky 15, čímž narážková dráha 13 zasahuje do dráhy první pojezdové kladky 3a. Pojezdová kladka 3» tak naráží na narážkovou dráhu 13, kde je provozní prostředek 2 natočen tak daleko, jak to dovolí druhá pojezdová kladka 3b narážející na narážkovou dráhu 14. Třmen 4 se tak bude otáčet ve smyslu hodinových ručiček tak daleko, až levá pojezdová kladka 3b vběhne do vodící dráhy 16. Při vstupu do vodící dráhy 16 přichází třmen £ do polohy těsně к příložné ploše 19a, přičemž obklopuje vodící dráhu 16 zleva. Současně přichází dorazová plocha 19b do styku в přisazenou pojezdovou kladkou 3b, takže provozní prostředek 2 vbíhá v levé závěsné poloze L přes místo rozdvojení 17 do levé vodící dráhy 16b a odtud pokračuje na vodící dráhu 6a* druhé kolejnice 6/. Současně běží pravá pojezdová kladka 3a přes první vodící plochu 2?a na výhybce 15 vedeθ®/ druhé kolejnice .

Po tomto všeobecném přehledu budou dále podrobněji objasněny jednotlivé používané součásti.

CS 268 532 B2

Z obr. 2 a 3 je blíže seznatelný provozní prostředek 2· Třmen ± je vytvořen v podstatě symetricky kolem osy probíhající v poloviční vzdálenosti mezi oběma pojezdovými kladkami За a 3b. V překřížení táto osy se střednicemi pojezdových kladek 3< a 3b prochází imaginární osa otáčení X rovinou výkresu. Pojezdové kladky 3« a 3b jsou uloženy na třmenu £ otočně kolen os 23a a 23b. s výhodou znázorněnými válečkovými ložisky. Přitom by se mělo dbát na to, aby osy 23a a 23b kladek nevyčnívaly přes pojezdové kladky За a 3b na té straně, která je odvrácená třmenu 4. Jak Již bylo zmíněno, jsou pojezdové kladky За a 3b uspořádány vůči sobě skloněné o 90°. Vždy podle použitého profilu pro střední zavěšení Je možný i Jiný úhel. V blízkosti každé z pojezdových kladek 2® a 3b Jsou ve třmenu £ navrženy řízené hrany 24a a 24b. jejichž účel bude blíže vysvětlen níže. Na vnitřní straně třmenu £ se nacházejí JÍŽ zmíněné dosedací plochy 27a a 27b. určené pro dosednutí к příloŽným plochám 18a eventuálně 19a výhybky 15.

Ve třmenu £ je dále navrženo vedení 25 symetricky kolem osy symetrie. Vedení 25 je provedeno jako zářezy 25a a 25b. vytvořené do třmenu £ z obou strap, které leží nad kruhovým obloukem, jehož osa souhlasí s Jeho osou otáčení X· Do těchto zářezů 25a a 25b zapadají oba koncové kolíky 26a. případně 26b závěsného elementu 26, který Je částí blíže neznázorněného závěsného zařízení dopravovaných předmětů. Konce závěsného elementu 26 Jsou uvnitř zářezů 25a a 25b vedeny kluzně. Zářezy ?5a a 25b se musejí rozprostírat minimálně přes tu oblast, která odpovídá nezbytnému úhlu natočení provozního prostředku 2 ze střední závěsné polohy M do pravé závěsné polohy R a do levé závěsné polohy L. Ve znázorněném příkladu provedení obnáší potřebný úhel natočení v obou směrech vždy 45°, takže se zářezy 25a. případně 25b. musejí rozprostírat po obou stranách osy symetrie třmenu £ vždy ve 45°, to znamená dohromady nejméně v 90°. Tím se zajistí, že se provozní prostředek 2 ®^že nad dopravovanými předměty bez překážek otáčet, aniž by se musely dopravované předměty nadzvedávat nebo sundávat. Vedení tohoto typu pro závěsná zařízení dopravovaných předmětů Jé však výhodné také tam, kde se provozní prostředek 2 nemusí otáčet. Toto vedení umožňuje vychýlit dopravované předměty z jejich svislé závěsné polohy, např. pro účely kontroly, aniž by působila na provozní prostředek 2 nějaká boční síla. Dále se tím zabrání tomu, že se provozní prostředek 2 na kolejnici vzpříčit nebo se z ní dokonce uvolnit.

Obr. 4 ukazuje pohled shora na výhybku 15. Jak je v podstatě zřejmé Již z obr. 1. Jediný rozdíl této výhybky 15 oproti výhybce 15 znázorněné na obr. 1 spočívá v toa, že výhybka 15 podle obr. 4 nevykazuje žádné rozvidlení, nýbrž odbočku, to znamená, že jedna kolejnice 6/ za výhybkou 15. vyznačená čerchovaně Je přímá, zatímco druhá kolejnice 6 Je před i za výhybkou 15 do oblouku.

U každého typu provedení Je výhybka 15 vytvořena jako Jednodílná tvarová část, přičemž nejsou potřebné žádné pohyblivé části. Jak Již bylo znázorněno rovněž v obr. 1, probíhají i zde vnější i vnitřní příložné a dorazové plochy 18a. 18b. případně 19a. 19b přes oblast vodící dráhy 16 a oblasti vodících drah 16a eventuálně 16b a pokračují v kolejnicích případně £ *.

Na spodní straně výhybky 15 znázorněné na obr. 5 nejsou vedení 21 a 22 pro pojezdové kladky 3b případně 3& v boční závěsné poloze R případně L, které právě nenesou zátěž, patrné. Vedení 21 a 22 sestávají vždy ze dvou vybrání ve tvaru lišty, které probíhají paralelně 8 příslušnou vodící dráhou 16a případně 16b a vykazují dvě vodící plochy 21a a 21b případně 22a a 22b. První vedení 21 probíhá paralelně s pravou vodící dráhou 16a, přičemž vodící plocha 21 a je od pravé vodící dráhy 16a odvrácena a vodící plocha ?lb Je této vodící dráze 16a přivrácena. Přitom má zejména vodící plocha 21a к příložné ploše 18a takovou vzdálenost, která Je odměřena tak, že v pravé závěsné poloze

CS 268 532 B2

R ее při kontaktu příložné plochy 18a a dosedací plochy ?7* třmenu £ odvaluje pojezdová kladka 3b. která пепеве zátěž, po vodící ploše 21a. Vzdálenost mezi vodící plochou 21a a protilehlou vodící plochou 21b je poněkud větší než průměr pojezdové kladky 3b.

Vodící plocha 22a vykazuje od dosedací plochy můstku 19 takovou vzdálenost* že эе pojezdová kladka 3¾ odvaluje v levé závěsné poloze L po této vodící ploše 22a. Vzdálenost mezi touto vodící plochou 22a a protilehlou vodící plochou 22b je rovněž poněkud větší než je průměr pojezdové kladky 3a. Jak ukazuje obr. 5» kříží se první vedení 21 a druhé vedení 22 v oblasti 28* kde vodící plochy 21a a 22a končí* aby bez zábran umožnily proběhnutí pojezdové kladky 3a. 3b. která právě nese zatížení* do obou směrů. Za oblastí 28 překřížení jsou stávající vodící plochy 21a případně 22a nahrazeny vedeními 8a popřípadě Qa' na kolejnicích 6 eventuálně 6'. Tímto způsobem běží v pravé závěsné poloze pojezdová kladka 3a přes vodící dráhu 16 do vodící dráhy 16a. zatímco pojezdová kladka 3b probíhá na vodící ploše 21a a pod výhybkou 15· aby za výhybkou 15 přišla opět do styku s vedením 8a. V levé závěsné poloze běží levá pojezdová kladka 3b z vodící dráhy 16 na vodící dráhu 16b. zatímco se pravá pojezdová kladka 3a odvaluje po vodící ploše 22a a je vedena pod výhybkou 15. aby za výhybkou 15 pokračovala ve styku s vedením 8a* druhé kolejnice 6'.

V oblasti 28 překřížení mezi koncem vodících ploch 21a a 22a a začátkem vedení 8a a 8a* není pojezdová kladka 3a případně 3b* která právě nezachycuje zátěž* z vnější strany podepřena* takže v tomto místě může být provozní prostředek _2 z výhybky 15. sejmut, jak je to ukázáno na obr. 7a až 8d, kde je znázorněna výhybka 15 vytvořená zrcadlově к obrázkům 4 až 6. Provozní prostředek 2 se nachází ve výši oblasti 28 překřížení na pravé vodící dráze 16a v pravé závěsné poloze R* jak je možno vidět i v řezu dílčího obrázku 7b. Pro sejmutí provozního prostředku 2 se, jak ukazuje dílčí obrázek 7c* tento ještě dále natočí z pravé závěsné polohy R* až se může pojezdová kladka 3a nadzvednout přes můstek 18. V této poloze může být provozní prostředek 2.» jak ukazuje dílčí obrázek 7d, stáhnut z výhybky 15.

Analogicky se bude postupovat v obr. 8a až 8d* má-li být provozní prostředek 2 odtažen z levé závěsné polohy do levé vodící dráhy 16b. jak rovněž ukazují dílčí obrázky 8b až 8d.

Obr. 9 až 11 ukazují jeden pozměněný příklad provedení výměnného ústrojí 9.. Obr. 9 ukazuje bokorys s válcem 10. nuceným vedením 11 a narážkovou dráhou 13 a kyvnou osou 12. Vlevo se nachází kolejnice 5. trojúhelníkového profilu se střechovitými* vzájemně přisazenými vodícími dráhami 5a a 5b. které jsou vidět v naznačeném příčném řezu. Kolejnice 5. je* jak lze u profilovaných kolejnic často najít, opatřena průběžnou spojovací stojinou případně spojovací vzpěrou 29 в horním pásem 30. V herním pásu 30 je uložen horní konec kyvné osy 12. Spodní konec kyvné osy 12 je uložen v jednom konci 10a válce 10» který stojí pevně proti kolejnici Druhý konec 10b válce 10 stojí pevně proti výhybce 15» V koncích 10a a 10b válce 10 je uložena osa 31% na které se otáčí středový kus 10c válce 10.

Nucené vedení 11 vykazuje vybrání 3? ležící v podélné střednici* ve kterém je podepřena tlačná pružina 33» Vybrání 32 je podélným otvorem 34 propojeno s horní stranou nuceného vedení 11. Tímto podélným otvorem 34 prochází kolík 22» který doléhá na pružinu 33 a při svém pohybu v podélném otvoru 34 ji stlačuje případně uvolňuje.

Svým druhým koncem je kolík 35 spojen s prakticky svislou podpěrou 36 ovládací páky

37. Ovládací páka 37 vykazuje v prodloužení svislé podpěry 36 první vidlici 38 čnějící

CS 268 532 B2 ve směru horního pásu, vzpěru 39* která směřuje od svislé podpěry J6, probíhá v podstatě vodorovně a má vodorovnou druhou vidlici 40* která vystupuje oproti vodorovné vzpěře 39 dolů minimálně o vzdálenost mezi spodním koncem řízené hrany 24a_tb na provozním prostředku 2 a horním koncem příslušná pojezdové kladky 3a* 3b* která zasahuje přes oblast válce 10 až do oblasti nad vodící dráhou 16. Ve vodorovné vzpěře 22 je uložen spodní konec pevné osy 41* rovnoběžně 8 kyvnou osou В?, jejíž horní konec je zachycen horním pásem 30 tak, že se ovládací páka 37 může otáčet kolem pevné osy 41· První vidlice 38 vedoucí nahoru má na vnitřní straně ozubů jednu pravou a jednu levou pracovní plochu 38a a 38b· které při natáčení ovládací páky 37 narážejí vždy na jedné straně nárazové liěty 42 na horní pás 30 a tímto způsobem omezují natáčení ovládací páky 37 kolem pevné osy 41· Pracovní plochy 38a a 38b jsou s výhodou vůči směru chodu poněkud skloněny, takže mohou svojí'celkovou plochou přiléhat к nárazové liště 42. Druhá vidlice 40, která vede vodorovně ve směru chodu, obsahuje pravou řídící hranu 40a vedoucí dovnitř a levou řídící hranu 40b vedoucí dovnitř.

Pravá řídící hrana 40a vyčnívá v provozní poloze II výměnného ústrojí 9, do dráhy třmenu £ v pravé závěsné poloze tak, že může přijít do záběru s pravou řízenou hranou 24a třmenu 4.· Levá řídící hrana 40b druhé vidlice 40 zasahuje v provozní poloze I do dráhy třmenu 4 v levé závěsné poloze tak, Že může přijít do záběru в levou řízenou hranou 24b třmenu 4, takže druhá vidlice 40 a tím i celá ovládací páka 37 vykývne z vyznačené polohy vpravo nebo vlevo, eventuálně z pravé polohy doleva a z levé polohy doprava tak daleko, až odpovídající pracovní plochy 38a nebo 38b dosednou к nárazové liStě £2. Tak se vSak vykývne přes kolík 35 i nucené vedení 11 buč do první provozní polohy I, nebo do druhé provozní polohy II, takže bočně zavěšený provozní prostředek 2 si může při průchodu ve druhém směru chodu, to znamená zprava·doleva na obrázku, průjezd na kolejnici 5 volně řadit vždy samostatně.

Jak toto jednotlivě probíhá, budě objasněno za pomoci obr. 12a až 13c. V dílčím obrázku 12a přichází do oblasti druhé vidlice 40 provozní prostředek 2 ^v levé závěsné poloze ve směru šipky A nad vodící dráhou 16. Nucené vedení 11 výměnného ústrojí 2 však stojí v provozní poloze I, to znamená, právě v provozní poloze, ve které je uvolněn průchod pro vpravo zavěšený provozní prostředek 2. Přicházející provozní prostředek 2 zavěšený vlevo by tak svým třmenem 4 vrážel do zadní strany nuceného vedení 11 a vzpřičoval by se. Před náběhem do nuceného vedení 11 však přichází řízená hrana 24b na třmenu 4 do záběru β řídící hranou 40b na druhé vidlici 40, čímž, jak je zřejmé z obrázku 12b, se otáčí druhá vidlice 40 okolo pevné osy 41 doleva a tím kolík 35 za unášení nuceného vedení 11 doprava. Přitom kolík 35 klouže v podélném otvoru 34 a stlačuje pružinu 33· překročení mrtvého bodu se pružina 33 opět uvolňuje' a~ Tlačí kolík 35 opět do jeho výchozí polohy v podélném otvoru 34.» čímž však, jak je zřejmé z obrázku 12c, je dokončen výkyvný pohyb nuceného vedení 11 do jeho druhé provozní polohy II * ve které doléhá pracovní plocha 36b první vidlice 38 na nárazovou lištu 4?. Tím však přichází řízená hrana ?4b třmenu £ od řídící hrany 40b druhé vidlice 40 volně, takže provozní prostředek 2 může pod vodorovnou vzpěrou 39 ovládací páky 37 nabíhat na válec 10. Přitom naráží pojezdová kladka 3b na narážkovou dráhu 14 a je její plochou vedena ze své levé závěsné polohy doleva, zatímco pravá pojezdová kladka 3a. přichází ze své vodorovné polohy nahoru, až narazí na narážkovou dráhu 13, takže provozní prostředek 2 může být tímto způsobem převeden do střední závěsné polohy M.

Stejné pochody probíhají, když do výměnného ústrojí 9, které stojí ve své druhé provozní poloze IX_, nabíhá vpravo zavěšený provozní prostředek 2. Přitom přichází řídící hrana 40a druhé vidlice 40 do záběru 8 řízenou hranou 24a třmenu £, čímž je nucené vedení 11 znovu vykývnuto zpět do své provozní polohy I.

CS 268 53? в?

Jeden možný příklad závěsného dopravního systému je zřejmý z obr. 14. V tomto schematickém znázornění označují vytažené čáry kolejnice pro střední závěsnou polohu M, čárkované čáry pravou závěenou polohu R a čerchované čáry levou závěsnou polohu L. Horní větev F začíná nejprve kolejnicí pro střední závěsnou polohu SM^, která může vykazovat střechovitý příčný průřez znázorněný na obrázcích, případná trojhranný průřez. Na. konci této kolejnice je uspořádán první překlápěcí orgán tvořený např. výměnným ústrojím 2» které je zobrazeno na obr. 9 až 11, to znaneňJ, že výměnné ústrojí 2 řaditelné a vykazuje ovládací páku. Překlápěcím orgánem se provozní prostředek 2 volitelně uvádí v pravé, případně levé závěsné poloze na odbočku V^. Probíhá-li provozní prostředek 2 výhybkou 15 v levé závěsné poloze, střetává ее s~druhým překlápěcím orgánem U₂, které je v pohledu ve směru chodu zařazeno do kolejnicové dráhy v obráceném sm?ru. Překlápěcí orgán U₂ se nachází v poloze, ve které se převádí vlevo zavěěený, přicházející provozní prostředek 2 do střední závěsné polohy M na druhé kolejnici se střední závěsnou polohou SM₂· Poloha překlápěcího orgánu U₂ může být ustálena, jelikož při dopřednétn a zpětném běhu provozního prostředku 2 TZmto překlápěcím orgánem U₂ musí být natočen mezi dvěma zavěšeními.

Prochází-li provozní prostředek 2 skrze odbočku v pravé závěsné poloze, střetává se s kombinací dvou dalSích překlápěcích orgánů UŽ a U^. Překlápěcí orgán je uspořádán v kolejnicové dráze analogicky jako druhý pTekláp^cí orgán U₂ a je pevně uložen v jedné poloze, ve které se přicházející provozní prostředek j?~avěěený vpravo natáčí do střední závěsné polohy M. Ve střední závěsné poloze M pak vbíhá provozní prostředek 2 do čtvrtého překlápěcího orgánu U^, vytvořeného analogicky к prvnímu překlápěcímu orgánu U^, který je přes tavitelný d~obou provozních poloh 2 i LL ^a vykazuje ovládací páku7~V provozní poloze II čtvrtého překlápěcího orgánu se provozní prostředek 2 ^v levé závěsné poloze zavádí do odbočky W?, na je jímž~ýstupu je navržen pátý překlápěcí orgán U^, který je uspořádán stejně jako druhý, to znamená pevně a bez ovládací páky, a vykazuje polohu, ve které se vlevo zavěěený provozní prostředek 2 převádí do střední závěsné polohy M a vede se na třetí střední úsek kolejnice, který vede к Šestému překlápěcímu orgánu který převádí stejným způsobem jako první v odbočce W^.

Levá větev odbočky pakHmůže být vedena dále bez vřazení výměnného ústrojí v prvním pravém úseku SR^ kolejnice pro zavěSení vpravo. Pravý úsek SR^ končí v sedmém překlápěcím orgánu Ογ, který je pevně uložen v provozní poloze, ve které vpravo zavěSený, přicházející provozní prostředek 2 “úže být. dále veden ve střední závěsné poloze M na čtvrtém středním úseku SM^ kolejnice.

Stojí-li čtvrtý překlápěcí orgán v provozní poloze I, vede se provozní prostředek 2 druhou odbočkou W₂ v pravé závěsné poloze. U východu z ní je uspořádán osmý překlápěcí orgán ϋθ analogicky jako sedmý a je upevněn v poloze, ve které se přicházející provozní prostředek 2 zavěSený vpravo převádí do střední závěsné polohy M a převádí se- na pátý střední úsek Na konci tohoto úseku kolejnice se nachází devátý překlápěcí orgán U^, který byl pevně uložen v poloze, ve které se převádí provozní prostředek 2 ^ze sTřední závěsné polohy M do levé závěsné polohy L a v této poloze se přivádí do čtvrté odbočky W^, na jejímž konci je navržen přeřadítelný překlápěcí orgán υ^θ, který převádí provozní prostředek 2 ^na Šestý etřední úsek SM^ pro střední závěsnou polohu. Při zpětném chodu provozního prostředku 2 ^z tohoto úseku desátým překlápěcím orgánem υ^θ, který stojí ve své druhé provozní poloze, se provozní prostředek 2 převádí do praví závěsné polohy R a v této poloze se vede odbočkou .

CS 268 532 В?

Na jejím výstupu je další kombinace překlépěcích orgánů a U^» které jsou vůči sobě přesazeny o 180° a obě jsou upevněny v takové poloze, £e prvním z nich se natáčí přicházející provozní prostředek 2 zavěšený vpravo do střední závěsné polohy M a druhým do BVé levé závěsné polohy L. V levá závěsné poloze L pak provozní prostředek £ vbíhá do páté odbočky We ve druhé větvi G závěsného dopravního systému. Po proběhnutí páté odbočky přichází provozní prostředek £ ^na kombinaci dvou překlépěcích orgánů a které jsou opět uspořádány vzájemně zrcadlově a oba jsou přestaví tělně do dvou provozních poloh a vybaveny ovládacími pákami. Vlevo zavěšený provozní prostředek 2 vstupující do sítě odbočky se přes třináctý překlápěcí orgán uvádí do své střední závěsné polohy M a přes^-čtrnáctý překlépěcí orgán např. v levé závěsné poloze L do šesté odbočky V^. К jejímu výstupu ее napojuje první levý úsek SL^ kolejnice, na který nabíhá provozní prostředek 2 v levé závěsné poloze L do sedmé odbočky Wy. Na výstupu z ní je navržen patnáctý překlápěcí orgán U^, který je vytvořen a uspořádán analogicky jako první. Tím se přicházející provozní prostředek £ zavěšený vlevo převádí do sedmého středního úseku SMy pro střední zavěšení.

Při dopředném chodu na druhé větvi G se může patnáctý překlápěcí orgán převést např. znovu do své první provozní polohy, takže se provozní prostředek £, přicházející ze sedmého středního úseku SMy, ve střední závěsné poloze převádí do pravé závěsné polohy R a přes sedmou odbočku Wy se vede na druhý pravý úsek SR^ kolejnice. Na jeho konci vbíhá provozní prostředek £ do odbočky νθ a připojeným”Testnáctým překlápěcím orgánem se znovu převádí do střední závěsné polohy M a vede se na osmý střední úsek SM_q/PŠL běhu provozního prostředku 2 z tohoto úseku šestnáctým překlápěcím orgánem se může tento orgán přestavit do své druhé provozní polohy, takže provozní prostředek 2 je přes osmou odbočku νθ veden opět v pravé závěsné poloze R na třetí střední úsek SR^. Na jeho konci vbíhK provozní prostředek £ zpět do šesté odbočky Vg. Potom se mohou třináctý a Čtrnáctý překlápěcí orgán a převést do své druhT”provozní polohy, takže provozní prostředek 2 zavěšený vpravo a běžící šestou odbočkou Wg se čtrnáctým překlápěcím orgánem otáčí do střední závěsné polohy M a přes třináctý překlápěcí orgán U.^ znovu do pravé závěsné polohy R a nabíhá na čtvrtý pravý úsek SR₄ v pravé závěsné poloze do kombinace překlépěcích orgánů U^y, U1q, které jsou vytvořeny a ředitelné analogicky jako třetí a čtvrtý. Po opuštění osmnáctého překlápěcího orgánu υ^θ v pravé závěsné poloze R běží provozní prostředek 2 devátou odbočkou do další kombinace překlépěcích orgánů a které jsou vytvořeny analogicky Jako třetí a čtvrtý nebo sedmnáctý a osmnáctý. К výstupu dvacátého překlápěcího orgánu U^o ^8e P^a^ Připojuje desátá odbočka

Pro lepší porozumění jsou v obr. 15 a 16 znázorněny detaily А а В z obr. 14, s věcně odlišnými, po sobě jdoucími polohami přicházejícího provozního prostředku £.

V obr. 15 přichází provozní.prostředek £ po prvním středním úseku SM^ ve střední závěsné poloze, probíhá prvním překlápěcím orgánem Up který stojí ve své provozní poloze I, a přivádí se v pravé závěsné poloze R do první odbočky Vp Na konci první odbočky je uspořádána kombinace překlépěcích orgániTU^ a U₄. Třetí překlápěcí orgán ϋ^“ je vůči prvnímu uspořádán natočený o 180° a pevně~ložený v poloze, v níž se nabíhající provozní prostředek £ zavěšený vpravo převádí do své střední závěsné polohy M. Ve střední závěsné poloze M vbíhá provozní prostředek £ do čtvrtého překlápěcího orgánu U^, který byl přestaven do provozní polohy II.

Provozní prostředek 2 se tak jyFevádí ze střední závěsné polohy M do levé závěsné polohy bav této poloze vbíhá do druhé odbočky Na jejím konci je uspořádán pátý překlépěcí orgán Ur, který byl upevněn ve vyznsuTené provozní poloze.

CS 268 532 В?

Tímto překlápěcím orgánem se přicházející, vlevo zavěšený provozní prostředek 2, převádí opět do své střední závěsné polohy M a v této poloze se vede na třetí střední úsek SMp

Dle obr. 16 přichází provozní prostředek 2_ na čtvrtý pravý úsek SR^ v pravé závěsné poloze R a vbíhá do sedmnáctého překlápěcího orgánu který je upevněn ve vyznačené provozní poloze. Jím se provozní prostředek 2 převádí z pravé závěsné polohy R do střední závěsné polohy M a v této poloze vbíhá do osmnáctého překlápěcího orgánu ϋ^θ, který je volitelně přestavitelný do obou provozních poloh I_ a II. Ve znázorněné provozní poloze I se provozní prostředek 2 opět natočí do své pravé závěsné polohy R a v této poloze prochází devátou odbočkou W^. Na výstupu deváté odbočky νθ je uspořádána druhá kombinace překlápěcích orgánů a U₂q» přičemž devatenáctý překlápěcí orgán je vytvořen, uspořádán a nastaven analogicky jako sedmnáctý překlápěcí orgán U^, takže se provozní prostředek ?_ převádí z pravé závěsné polohy R do střední závěsné polohy M. Dvacátý překlápěcí orgán U^q je ve své provozní poloze II. takže se provozní prostředek převádí do levé závěsné polohy L, v této poloze probíhá desátou odbočkou a převádí se na druhý levý úsek SL^ kolejnice.

Z obr. 14 až 16 je dobře zřejmé, že závěsný dopravní systém podle vynálezu může být naprosto účelně přizpůsoben provozním požadavkům, přičemž je nutný jen nepatrný počet jednotlivých součástí. Musejí být· vytvořeny např.· jen tři typy výhybek, případně odboček, to znamená, odbočky odvádějící vlevo nebo vpravo jako první odbočka případně sedmá odbočka Μ,? a osmá odbočka νθ. Věechny odbočky mohou být zhotoveny jako kompaktní, jednodílné“Tvarové části, například z umělé hmoty, přičemž nejsou potřebné žádné pohyblivé nosné díly. Výhybky použité v závěsném dopravním systému podle vynálezu mohou být jednoduše kombinovány i s konvenčními výhybkami, takže např. vznikne třícestná výhybka. Jedna taková kombinace konvenční přídavné výhybky 43 s výhybkou 15 podle vynálezu, která je vytvořena jako jednodílná, je např. zřejmá z obrázků 17 a 18. Znázorněná výhybka 15 je vytvořena jako rozvětvení a vykazuje přímou vodící dráhu 16a, připojující se přímo ke vstupní vodící dráze 16 pro provozní prostředek 2 v pravé závěsné poloze a jednu obloukovítě probíhající levou vodící dráhu 16b pro provozní prostředek 2. v jeho levé závěsné poloze. Přídavná výhybka 43 obsahuje kolejnicový kus 44 в vodící dráhou 44a.

Kolejnicový kus 44 může в výhodou vykazovat průřez, který odpovídá průřezu kolejnic £, to znamená, že vodící dráha 44a je ohraničena stojinami 45 a 46. které vykazují dorazové plochy 45»% 4-5V a 46a, 46b uspořádané již popsaným způsobem. Kolejnicový kus- 44 končí v přisazovací ploše 47· jíž může být přisazen к vnější straně pravého můstku 18 výhybky 15. Úhel, pod kterým probíhá přisazovací plocha 47 vůči vodící dráze 44a. určuje směr odbočení přídavné výhybky 43*

Pravý můstek 18 výhybky 15 vykazuje místo přeruSení 48 s kusem vodící dráhy 48a. který je vytvořený jako prodloužení vstupní vodící dráhy 16. Směr kusu vodící dráhy 48a odpovídá směru vodící dráhy 44a v nastaveném postavení výhybky £3. Na pravém můstku 18 je uložen závěrný díl 49 vytvořený jako výkyvný jazyk, který uzavírá místo přerušení 48. Z důvodů názornosti je závěrný díl 49 vyčeměn.

V poloze vyznačené na obr. 17 je přídavná výhybka 43 odstraněna a jazyk je vykývnut tak, Že uzavírá místo přerušení 48 a vytváří dorazovou plochu 18b procházející ze vstupní vodící dráhy 16 na vodící dráhu 16a. V této poloze pracuje výhybka 15 jak je popsáno.

CS 268 532 B2

Na obr. 18 je přídavná výhybka 43 nasazena a jazyk je vykývnut tak* že otevírá místo přerušení 48 a vytváří spojení mezi doraznou plochou 19b levého můstku 19 a levou doraznou plochou 46b stojiny 4б. V této poloze přídavné výhybky 43 je přicházející provozní prostředek 2, který je zavěšen vpravo, veden přes kus vodící dráhy · 48a na vodící dráhu 44¾ kolejnicového kusu 44. Přitom však musí být vodící plocha 21a výhybky 15 skloněna tak, aby převáděla pojezdovou kladku 3b na dorazovou plochu 46a kolejnicového kusu 44. Nasazení a odvedení přídavné výhybky 43 ne provádí známými výhybkovými stavěcími prostředky. Vykývnutí jazyku se může provést rukou nebo jiným ovládacím prostředkem.

S výhodou se však jazyk přestavuje sám přivedením přídavné výhybky 43, čehož lze dosáhnout vhodnými unášecími zařízeními.

Výhybku je možno sestavit z různých jednoduchých kolejnicových dílů, nanichž se vždy odstraní kus vzájemně přiléhající stojiny, takže vznikne nejméně jedno místo rozdvojení se dvěma rozbíhavými vodícími dráhami. Pro nasazení přídavné výhybky 43 je dále možné vytvořit stojinu v oblasti místa přerušení 48 elastickou nebo odtlačitelnou dolů, takže se při nasazení přídavné výhybky 43 vybavené odpovídajícím unášecím elementem odtlačí dolů. .

Jak vyplývá 2 obr. 14 až 16, je potřebný v principu pouze jeden jediný typ výměnného ústrojí podle obr. 9 až 11, jímž, vždy podle jeho uspořádání v kolejnicové dráze a podle jeho provozní polohy, mohou být dosažena nejrozmanitější natáčecí pohyby provozního prostředku 2· však výhodné používat pro ta výměnná ústrojí 50* která jsou ve své provozní poloze uložena pevně, to znamená, musejí provádět jen jeden jediný otáčivý pohyb dopředu a zpět, jednodušší typ výměnného ústrojí, který sestává pouze z válce 10 a nuceného vedení 11. Pokud se použije neotočný válec, případně válec s neotočnými konci, může být nucené vedení 11 uloženo na válci 10 v požadované poloze pevně.

Z obr. 19 je zřejmý další příklad provedení výměnného ústrojí 50* které je upevněno na jedné z popsaných výhybek 15. Z důvodu jasnosti ukazuje obr. 19 pohled na spodní stranu. Vstupní kolejnice 5 pro střední závěsnou polohu M je vyznačena jen přerušovanou čarou. Výměnné ústrojí 50 sestává z jádra 51 * které je závitovým vrtáním 5? spojeno neotočně s kolejnicí 5 a nevyznačeným způsobem rovněž neotočně s výhybkou 15,. Na jádru 51 je nasunut vodící válec 53 ve tvaru pouzdra, které je otočné ve směru dvojité šinky A ve dvou směrech otáčení. Jak je seznatelné zejména také ve spojení s obr. 20 až 22, vykazuje toto válcové pouzdro na své straně, která je odvrácena od vodících drah, vodící drážku 54 a na své horní straně zarážkový prostředek 55* např. kolík. Zarážkový kolík je obvyklým způsobem vybaven pružně zatíženou kuličkou, která zapadá do odpovídajících zahloubení 56 v povrchu jádra 51. a tím zajišťuje okamžitou provozní polohu pouzdra vodícího válce 53 vůči jádru 51. Vodící drážka 54 je tvořena následující konstrukcí. Válcové pouzdro obsahuje vybrání 57 ₄ jehož boční plochy 57a a 57b probíhají ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka, jehož základna je uspořádána ve směru к výhybce 15. Vybrání 57 je kratší než osová délka pouzdra vodícího válce 52, přičemž je navržena zaváděcí drážka 58_t která prodlužuje vybrání 57 až ke konci pouzdra vodícího válce 52· Zaváděcí drážka 53 vykazuje ve směru к vybrání 57 boční stěny 58a a 58b. sbíhající se ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka a svírající se střednicí vybrání 57 a zaváděcí drážky 58 stejný úhel jako boční plochy 57a a 57b vybrání 57.

CS 268 532 B2

S neotočným jádrem 51 je rovněž neotočně epojen odváděči prut 59. Jak ukazuje zejména obr. 22, vykazuje odváděči prut 59 žebro 59 \ které prochází otvorem 53a v pouzdru vodícího válce 53 a je pevně přišroubován к jádru 51· Zebro 22* * otvor 53a mají a výhodou podélné oválný tvar, přičemž otvor 53a je ve směru obvodu vodícího válce 53 o tolik SirSÍ než žebro 22* > aby se ^m°hl vodící válec 53 otáčet bez zábran ve směru Šipky A o požadovaný úhel natočení.

Ovládací prut 59 vykazuje rovněž boční plochy 59* a 59b. které jsou uspořádány ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka, který je z geometrického hlediska podobný trojúhelníku vybrání 57. Odváděči prut 59 sahá svojí Špičkou až na začátek zaváděcí drážky 53 a je o Šířku vodící drážky 54 užSÍ než vybrání 57.

Jak ukazuje porovnání obr. 20A а 20B, funguje přeřazování z jedné provozní polohy do druhé provozní polohy výměnného ústrojí 50 následovně. S výhodou rukou na zarážkovém prostředku 22» t®dy kolíku, se za současného uvolnění stavěcího záběru kuličky ze zahloubení 56 otočí pouzdro vodícího válce 53 vůči jádru 51 tak, až levá boční plocha 57a vybrání 57 narazí na boční plochu 59a odváděcího prutu 59> Tím se však otevře mezi druhou boční plochou 59b odváděcího prutu 59 a pravou boční plochou 57b vybrání 57 znovu vodící drážka 54. která vede do žádaného směru.

Podobným vytvořením trojúhelníkového tvaru vybrání 57, odváděcího prutu 59 a zaváděcí drážky 58 je zajištěno, že v provozní poloze I z obr. 20A lícuje pravá boční stěna 58b zaváděcí drážky 58 s levou boční plochou 59a odváděcího prutu 22» takže se vytvoří průchozí vodící drážka 54. V provozní poloze II dle obr. 20B lícuje boční stěna 58a zaváděcí drážky 58 s pravou boční plochou 59b odváděcího prutu 22» takže i zde se vytvoří průchozí vodící drážka 54.

Ve vodící drážce 54 běhá vodící kolík 60 provozního prostředku 2 znázorněného na obr. 23.· Jak je zřejmé, je vodící kolík 60 uspořádán přesně v ose symetrie provozního prostředku 2 ^na vnitřní straně třmenu £ a vystupuje tak daleko z povrchu třmenu 4, aby byl zajištěn bezpečný záběr s vodící drážkou 54 výměnného ústrojí 50.

Vodící kolík 60 může vykazovat kruhový nebo podélný oválný průřez, přičemž v podstatě leží u druhého případu delSÍ rozměry kolmo к rovině výkresu. Oválným příčným průřezem se dosáhne lepší náběh a průběh vodícího kolíku 60 vodící drážkou 54. Aby se snížilo odírání, může být vodící kolík 60 držen ve třmenu £ i otočné, případně může mít otočné opláštění.

Aby se snížilo tření a hlučnost za chodu, vytvořily ее jako'výhodné zejména kombinace materiálů, kdy je pouzdro vodícího válce 53 z polyamidu ve spojení в ocelovým kolíkem, nebo z hliníku nebo jiného kovu, zatímco vodící kolík 60 je z polyamidu nebo má polyamidový obal. Ostatní umělé hmoty, jako např. polytetrafluoretylén a/nebo jiné kombinace materiálů přicházejí rovněž v úvahu.

Provozní prostředek 2 dle obr. 23 vykazuje další odchylku, a to, že místo vodících zářezů 25a a 25b má vždy uspořádánu jednu odvalovací vodící dráhu 62a a 62b. Odvalovací vodící dráhy 62a. 62b jsou uspořádány stejně kolem imaginární osy otáčení X, jak již bylo popsáno v souvislosti s vedením 22· Jak ukazuje obr. 24, odvaluje se po každé z odvalovacích vodících drah 62a a 62b vždy jedno valivé kolečko 62a a 63b. které je otočně uloženo ve vidlici válečkového závěsu 64 znázorněné jen schematicky. Na vidlici válečkového závěsu 64 je již popsaným způsobem upevněn dopravovaný předmět.

CS 268 53? B2

Na obr. 25A а 25В je znázorněn další příklad provedení výměnného ústrojí 65, které až na dále popsané maličkosti odpovídá výměnnému ústrojí 50* přičemž stejné vztahové značky označují stejné části. Výměnné ústrojí 65 je určeno pro kolejnicovou dráhu X, v níž jsou použity pouze dvě odlišné polohy provozního prostředku 2. Výměnné ústrojí 65 sestává opět z vodícího válce 53* ktkré je na jádru 51 upevněno otočně již popsaným způsobem. Ve spodní straně pouzdra je vytvořeno běžné vybrání 66, jehož boční plochy vytvářejí pravoúhlý trojúhelník, přičemž jedna odvěsnová boční plocha 66b je uspořádána ve směru chodu. Základna trojúhelníka míří opět např. ve směru výhybky. Jako geometricky podobný, avšak o šířku vodící drážky 54, menší, pravoúhlý trojúhelník je odváděči prut 67 ее svými bočními plochami 67· a 67b. spojený neotočně в jádrem 51.

vybrání 66 a odváděči prut 67 jsou kratší než délka vodícího válce 53 a pokračují v zaváděcí drážce 68. Zaváděcí drážka 68 je všechna vytvořena jako rovnoramenný trojúhelník s bočními plochami 68a a 68b. přičemž alespoň pravé boční plocha 68b svírá se směrem chodu stejný úhel jako přeponová plocha 67a odvéděcího prutu 67. Levá boční plocha 68a může probíhat od počátku pouzdra vodícího válce 53 také přímo dovnitř.

Ve znázorněném příkladu provedení je výměnné ústrojí 65 vytvořeno pro natočení provozního prostředku 2 ze střední závěsné polohy M do pravé závěsné polohy R. Při příslušně vytvořených kolejnicích, např. kolejnicích s válcovou vodící plochou, může být výměnné ústrojí 65 použito ve své druhé provozní poloze i pro proběhnutí do střední závěsné polohy M.

Natočená poloha je znázorněna na obr. 25A. Jak je z obrázku zřejmé, je pouzdro vodícího válce 53 v poloze, ve které je odvěsnová boční plocha 66b vybrání 66 doražena к odvěsnová boční ploše 67b odvéděcího prutu 67, přičemž se otevřela vodící drážka 54 mezi bočními plochami 66a a 67a. Vodící kolík 60 provozního prostředku přicházejícího ve střední závěsné poloze M, vstupuje do zaváděcí drážky 68 podél vyznačené střednice, narazí na boční plochu 68Ъ a tou je veden na boční plochu 67a odvéděcího prutu 67. Přitom se třmen £ provozního prostředku 2_ natočí do pravé závěsné polohy R.

Je-li žádáno proběhnutí ve střední závěsné poloze M, natočí se vodící válec 53 do druhé provozní polohy, při které naráží boční plocha 66a vybrání na boční plochu 67a odváděcího prutu 67 a otevírá se vodící drážka 54 mezi bočními plochami 66b a 67b. V této poloze se nachází vodící drážka 54 ve svislé střední rovině výměnného ústrojí 65* takže vodící kolík 60 může proběhnout bez natočení. Výměnné ústrojí 65 .může být pro záměnu střední závěsné polohy M do levé závěsné polohy L přeřazeno tím, že se vybrání 66 a odváděči prut 67 uspořádají zrcadlově kolem svislé střední roviny výměnného ústrojí 65.

Zatímco výměnná ústrojí £ a 50 mohou být uspořádána zrcadlově za sebou, aby se umožnila výměna z levé závěsné polohy L do pravé závěsné polohy Raz pravé závěsné polohy R do levé, to znamená, třmen £ se otočil o celkový úhel natočení, je u příkladů provedení podle obr. 26A а 26B kombinováno výměnné ústrojí 65 s vodícím mezikusem

69. S jednou kombinací tohoto druhu je možné buá nechat proběhnout provozní prostředek v pravé nebo v levé závěsné poloze L, nebo natočit do levé nebo pravé závěsné polohy R. Vodící mezikus 69 je vytvořen jako válec o stejném vnějším průměru jako pouzdro vodícího válce 53 * Vodící mezikus 69 je však ve zvolené pozici připojen neotočně pevně např. к jádru 51 a následující výhybce 15 a vykazuje dvě rovněž pevně umístěné prodlužovací drážky 70a a 70b. Prodlužovací drážka 70a lícuje β vcdící drážkou otevCS 268 532 в?

fenou mezi bočními plochami 66a vybrání 66 a 67a» odváděcího prutu 67» přičemž prodlužovací drážka 70b je vyrovnána в vodící drážkou 54* vytvořenou mezi protilehlými bočními plochami 67b a 66b. Ve znázorněném příkladu provedení je výměnné ústrojí 65 dimenzováno pro provozní prostředek 2 přicházející v levé závěsné poloze L. Natočená poloha je vyznačena na obr. 26A, přičemž pouzdro vodícího válce 53 bylo přetočeno do provozní polohy» ve které se vodící drážka 54 rozvírala mezi bočními plochami 66a vybrání 66 a odváděcího prutu 67 a 67a. Vodící kolík 60 provozního prostředku 2 vstupuje v levé závěsné poloze L do zaváděcí drážky 68 a pohybuje se vodící drážkou 54 ve výměnném ústrojí 65 dolů ve směru na svislou střední rovinu proloženou výměnným ústrojím 65· Dosáhl-li vodící kolík 60 svislé střední roviny» nachází se provozní prostředek 2 ve střední závěsné poloze М» která je dosažena přesně na přechodu mezi výměnným ústrojím 65 a vodícím mezikusem 69. Prodlužovací drážkou 70a je potom vodící kolík 60 pohybován do druhého směru» pryč od svislé střední roviny nahoru» až dosáhne na konci vodícího mezikusu 69 pravé závěsné polohy R.

Má-li naproti tomu proběhnout provozní prostředek 2 ^v l«^vé závěsné poloze» natočí se pouzdro vodícího válce 53 do druhé provozní polohy» ve které je vodící drážka 54 otevřena mezi odvěsnovými bočními plochami 66b vybrání 66 a 67b odváděcího prutu 62 a je uvolněn příchod к prodlužovací drážce 70b.

Prodlužovací drážka 70b a vodící drážka 54 otevírající se mezi odvěsnovými bočními plochami 66b a 67b probíhají ve stejné výái a ve stejné vzdálenosti od svislé střední roviny, takže provozní prostředek 2 “^že proběhnout v příchozí poloze.

Má-li být forma provedení podle obr. 26A а ?6B přeřazena pro provozní prostředek 2» přicházející zavěěený vpravo, musejí být odpovídající drážky uspořádány zrcadlově ke svislé střední rovině.

Vodící mezikus 69 byl na obrázcích 26A а 26B znázorněn jako zvláSt zhotovený díl· Je však také možné modifikovat výměnné ústrojí 65 takovým způsobem, že funkce, popsané v souvislosti в obr. 26, je proveditelná i se dvěma výměnnými ústrojími 65* seřazenými za sebou ve stejném smyslu. К tomuto účelu musí být do pouzdra vodícího válce 53 vytvořena přídavná drážka 70a* přirovnatelná к prodlužovací drážce 70a» jejíž počátek má od zaváděcí drážky 68 vzdálenost» která odpovídá vzdálenosti natočení vodícího kolíku 60 mezi boční závěsnou polohou a střední závěsnou polohou M. To znamená» že přídavná drážka použitelná jako prodlužovací drážka 70· by musela v poloze pouzdra vodícího válce 53* která je znázorněna na obr. 26В» začínat svým» z hlediska směru chodu předním koncem ve svislé střední rovině· výměnného ústrojí 65.

Dále by muselo být pouzdro vodícího válce 53 výměnného ústrojí 65» které má nahradit vodící mezikus 69* pevně uloženo v provozní poloze» která je naznačena na obr. 26B, ve které je vodící drážka 54 otevřena mezi odvěsnovými bočními plochami 66b a 67b. Tato otevřená vodící drážka 54 je těsně vyrovnána s vodící drážkou otevřenou mezi oběma stejnými bočními plochami předního otočného výměnného ústrojí 65» přičemž přídavná drážka 70a* pevně uloženého zadního výměnného ústrojí 65 lícuje s vodící drážkou v otočném výměnném ústrojí 65» která je mezi jeho bočními stěnami 66a a 67a.

Jak již z porovnání obr. 25 a 26 vyplývá» může se zejména výměnné ústrojí 65* které má podle účelu použití různé polohy odváděcího prutu 67 vůči svislé střední rovině, zařadit do kolejnicové dráhy X výměnným ústrojím. Tak je zaváděcí drážka na obr. 25 vyrovnána tak, že v každé poloze pouzdra vodícího válce 53 je vodící kolík provozního prostředku 2 přicházejícího ve střední závěsné poloze M veden do vodící drážky 54.

CS 268 53? B2

Naproti tomu je výměnné ústrojí 65 na obr. 26 uspořádáno otočně tak, že vodící kolík 60 provozního prostředku 2, přicházejícího v levé závěsné poloze L může v každé poloze pouzdra vodícího válce 53 pokračovat do zaváděcí drážky 68.

Pro ten případ, že kolejnicová dráha X, vybavená výměnnými ústrojími 50 · 65 má být provozována i ve druhém směru, opačném, vzhledem к dosud popsanému směru chodu, mohou být, stejně jako u výměnného ústrojí £, učiněna opatření, aby si provozní prostředek 2, přicházející na uzavřenou vodící drážku, mohl uvolnit cestu sám.

Pro tento účel jsou, jak je zřejmé z obr^ 20 a ?5> navrženy volné plochy 66c a 66d řazení, které jsou navrženy v prodloužení bočních ploch vybrání 57 a 66 v pouzdru.vodícího válce 21· ^Jak Ukazuje obr. >0, probíhají volné plochy 57c. 57d volného řazení vybrání 57 vždy šikmo ven, takže vzniká trychtýřovité rozšíření. Rozšíření je s výhodou tak velké, že např. mezi pravou volnou plochou 57d volného řazení a boční plochou 59b odváděcího prutu 59 zůstává při doléhající boční ploše 57b vybrání 57 trychtýřovitě se zužující mezera, jejíž základna je větší nebo stejně velká jako průměr vodícího kolíku 60. Vodící kolík 60» přicházející v obráceném, druhém směru chodu v levé závěsné poloze L provozního prostředku X, která je znázorněna na obr. 20A, se tak noří do volného prostoru mezi odváděcím prutem 59 a pravou volnou plochou 57d volného řazení a dosedá na ni. ' šikmým průběhem této volné plochy 57d volného řazení ke svému směru chodu se vodící kolík 60 zavádí dovnitř tohoto volného prostoru a tlačí přitom, za nebo po uvolnění zarážkového prostředku 55. boční plochu 57b vybrání 57. z jejího dosednutí к boční ploše 59b odváděcího prutu 59. přičemž se otevírá vodící drážka 54 na požadovaném místě. Analogicky působí levá volná plocha 57c volného řazení a volné plochy 66c a 66d volného řazení z obr. 25.

Aby se vstup provozního prostředku 2 do výměnného ústrojí 65 a výstup z výměnného ústrojí 65 učinil plynulejší a dále se snížil hluk vznikající při chodu, je navržen mezičlen 71» znázorněný na obr. ?7A а 27B. Mezičlen 71 vykazuje přechodovou vodící dráhu 7?. která ve znázorněném příkladu provedení převádí na kruhovou vodící dráhu výměnných ústrojí z tříhranného nebo trapézového tvaru kolejnice. Mezičlen 71 může být upevněn např. pomocí stojiny 73 na kolejnici 5 ^a šroubem vedeným vrtáním 74 na výměnném ústrojí. Při použití společně s výměnnými ústrojími 50 a 65 je ve spodní části mezičlenu 71 vytvořena drážka 75. která lícuje se zaváděcí drážkou 68 případně

58. .

Vynález není omezen na popsané a zobrazené příklady provedení, přičemž zejména jednotlivé části zobrazené na jednotlivých obrázcích mohou být vzájemně zaměněny. Tak může probíhat zřízení kolejnic a výhybek, případně rozdvojek, stejným způsobem jako je popsáno v prvním příkladu provedení. Pro zachovávanou výměnu závěsné polohy při každém proběhnutí mohou být, jako у prvním příkladu provedení, uskutečněna nucená vedení, fixovaná ve své poloze, nebo nucená vedení vpředu tuhá. Přitom jsou tuhá nucená vedení, např. podobně jako u vodícího mezikusu, vytvořena jako vodící drážky, probíhající v požadovaném směru a zůstávající trvale otevřené. Není např. bezpodmínečně žádoucí pamatovat na zaváděcí drážku. Odváděči prut a vybrání mohou spíše sahat až ke konci válcového, pouzdra, pokud se zajistí, že při každé poloze válcového pouzdra přijde vodící kolík na právě otevřenou vodící drážku. Také zarážkové prostředky je třeba vytvořit např. jako západku.

CS 268 532 В?

Konstrukční Části používané pro závěsný systém podle vynálezu se hodí zcela zvláší pro dopravní dráhu, která vede v rozličných úrovních a v nejrůznějších úhlech sklonů až do 30°. Tím se dále zlepšuje rozsah použití. Za výměnným ústrojím a před šikmo uspořádanou výhybkou může být eventuálně vřazen např. mezikus, který převádí provozní prostředek, přicházející vodorovně v boční závěsné poloze, bez trhání na skleněnou vodící dráhu. Takovýto mezlkus se zhotovuje s výhodou z umělá hmoty, jímž se může vytvožit potřebný tlumený přechod mezi vodorovnou vodící dráhou a skloněnou vodící dráhou jednoduchým způsobem.

Potřebný materiál kolejnic se řídí podle potřeb. Jak je obzvláště z obr. 16 zřejmé, je možné použít pro závěsný dopravní systém podle vynálezu jen kolejnic pro obě boční zavěšení. Jsou-li tyto kolejnice vytvořeny seshora popsaným průřezem, může být zásobní držení značně zjednodušeno.

Výměnné ústrojí nemusí být bezpodmínečně vřazeno přímo do kolejnicové dráhy. Navíc je rovněž možné, pokud je to žádoucí, uspořádat výměnné ústrojí vně kolejnicové dráhy a např. jej nechat zabírat přes přestavítelné dorazové, dráhy na vnější stranu třmenu ·

Provozní prostředek může být dále opatřen jinak vytvořeným kluzným nebo valivým vedením závěsných prvků dopravovaných předmětů, například ve tvaru jednoho jediného zářezu, procházejícího celým třmenem, nebo jako vedení ve tvaru T, uspořádané na spodní straně třmenu. Vedení pro pojezdové kladky, které nenesou zatížení, ve výhybkách mohou být např. opatřena jen jednou jedinou odvalovací plochou, případně jednou dosedací plochou pro horní stranu pojezdové kladky. Také vodící dráhy uvnitř výhybek, případně kolejnic pro boční zavěšení, např. kruhového průřezu, mohou být vytvořeny rovněž jako přímkové.

Claims (69)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Závěsný dopravní syetém pro dopravu předmětů po kolejnicové dráze в vodící dráhou provozního prostředku uspořádanou na jedné kolejnici, který obsahuje první a druhou pojezdovou kladku» jež jsou vzájemně spojeny otevřeným třmenem» který kolejnici částečně obklopuje» přičemž vodící kladky jsou vytvořeny pro odvalování na vodící dráze při zachycení tíhy dopravovaných předmětů» vyznačující se tím» že v kolejnicové dráze (1) je vytvořeno pohyblivé výměnné ústrojí (9» 50, 65) в nuceným vedením (11), případně vodící drážkou (54) provozního prostředku (2) a dvěmi provozními polohami (I, II)» přičemž třmen (4) je po průchodu nuceným vedením (11_э 54) výměnného ústrojí (9» 50, 65) vychýlen do první provozní polohy (I) v jedné závěsné poloze, zatímco po průchodu nuceného vedení (11, 54) v jeho druhé provozní poloze (II) je na kolejnicové dráze (1) v závěsné poloze odlišné od první .
2. 2. Závěsný dopravní systém podle bodu 1, vyznačující se tím, že výměnné ústrojí (9, 50, 65) je uspořádáno před místem rozvětvení (17), ve kterém se jedna vstupní kolejnice (5) rozdvojuje alespoň na dvě výstupní kolejnice (6, 6'), přičemž od výměnného ústrojí (9, 50, 65) je až nad místo rozvětvení (17) vytvořeno vodící zařízení kladek (3a, 3b) ve tvaru můstku (18, 19).
3. 3. Závěsný dopravní systém podle bodu 3, vyznačující se tím, že místo rozvětvení (17) je uspořádáno ve výhybce (15), která je vytvořena jako jednodílný tvarový kus s jednou vpravo a jednou vlevo vybíhající vodící dráhou (16a, 16b), které jsou v místě rozvětvení (17) ve vzájemné poloze stabilizovány.
4. 4. Závěsný dopravní systém podle bodu 3, vyznačující se tím, že vodící dráhy (16, 16a, 16b) jsou v oblasti výhybky (15) v podstatě vodorovné a provozní prostředek (2) je na nich v boční závěsné poloze, kdy jeho třmen (4) obklopuje kolejnici (6, 6*) z levé nebo z pravé strany a na vodící dráhu (16, 16a, 16b) dosedá pouze jedna z pojezdových kladek (3a, 3b).
5. 5. Závěsný dopravní systém podle bodů 2 až 4, vyznačující se tím, že vstupní kolejnice (5) uspořádaná mezi výměnným ústrojím (9, 50, 65) a místem rozvětvení (17) je svojí vodící dráhou (16) spojena do jednoho dílu в výstupními vodícími dráhami (16a, 16b).
6. 6. Závěsný dopravní systém podle bodů 2 až 5, vyznačující se tím, že vodící zařízení tvořené můstky (18, 19) na pravé, případně levé vnější straně výhybky (15), vykazuje pravou, eventuálně levou, příložnou plochu (18a, 19a), která v pravé nebo levé závěsné poloze provozního prostředku dosedá vždy na odpovídající dosedací plochu (27a, 27b) na třmenu (4).
7. 7. Závěsný dopravní systém podle bodů 2 až 7, vyznačující se tím, že vodící zařízení (18, 19) obsahuje jednu pravou, případně levou, dorazovou plochu (18b, 19b), vytvořenou vždy na stojině ohraničující vpravo nebo vlevo vodící dráhy (16, 16a, 16b) a na první i druhé pojezdové kladce (3a, 3b) je vždy odpovídající dosedací plocha.

   CS 268 532 B2
8. 8. Závěsný dopravní systém podle některého z bodů 3 H 7> vyznačující se tím, že ve výhybce (15) je vytvořeno odváděči místo provozního prostředku (2) v pravé a/nebo levé závěsné poloze, v němž je tloušlka výhybky (15) meněí než světlá vzdálenost mezi pojezdovými kladkami (3a, 3b).
9. 9. Závěsný dopravní systém podle bodů 3 až 8, vyznačující se tím, žé ve výstupní vodící dráze (16a, 16b) je uspořádáno druhé výměnné ústrojí (9, 50, 65).
10. 10. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že v kolejnicové dráze (1) jsou vstupní kolejnice (5) s vodící dráhou (5a, 5b) pro střední závěsnou polohu provozního prostředku (2) rozdělenou napůl, nebo výstupní kolejnice (6) s nejméně jednou vodící dráhou (6a) pro první pojezdovou kladku (3a) provozního prostředku (2) v pravé závěsné poloze, a/nebo druhá v stupni kolejnice (6*) s nejméně jednou vodící dráhou (6a*) pro druhou pojezdovou kladku (3b) provozního prostředku (2) v levé závěsné poloze.
11. 11. Závěsný dopravní systém podle bodu 10, vyznačující se tím, že v kolejnicové dráze (I) jsou vstupní kolejnice (5) a výstupní kolejnice (6, 6*) pro střední, levé a pravé závěsné polohy. ·
12. 12. Závěsný dopravní systém podle bodu 11, vyznačující se tím, že obě vodící dráhy \ (5a, 5b) na vstupní kolejnici (5) pro pojezdové kladky (3a, 3b) jsou pro střední závěsnou polohu provozního prostředku (2) skloněny oproti svislici o úhel 45° a vodící dráhy (6a, 6a*) pro pravou, případně levou závěsnou polohu na výstupních kolejnicích (6, 6*) jsou v podstatě vodorovné. .
13. 13. Závěsný dopravní systém podle bodů 10 až 12, vyznačující se tím, že výměnné ústrojí (9, 50) je uspořádáno mezi kolejnicí (5) в vodícími dráhami (5a, 5b) pro střední závěsnou polohu provozního prostředku (2) a alespoň jednou kolejnicí (6, 6*) s vodícími dráhami (6a, 16a) pro jeho boční závěsné polohy.
14. 14. Závěsný dopravní systém podle některého z bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že výměnné ústrojí (9) je uspořádáno v kolejnicové dráze (1) a obsahuje nucené vedení (11) pro alespoň jednu pojezdovou kladku (3a, 3b).
15. 15. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 14, vyznačující se tím, že nucené vedení (II) výměnného ústrojí (9) obsahuje jednu levou a jednu pravou narážkovou dráhu (13, 14) výkyvnou kolem svislé kyvné osy (12).
16. 16. Závěsný dopravní systém podle bodu 15, vyznačující se tím, že levá narážková dráha (14) je v první provozní poloze (I) doraz pro druhé pojezdové kladky (3b) ve střední závěsné poloze, zatímco pravá narážková dráha (13) tvoří doraz pro první pojezdovou kladku (3a) při otáčení třmenu (4) do pravé závěsné polohy, přičemž v druhé provozní poloze (II) tvoří pravá narážková dráha (13) doraz pro první pojezdovou kladku (3a), vstupující ve střední závěsné poloze, zatímco levá narážková dráha (14) tvoří doraz pro druhou pojezdovou kladku (3b) při otočení třmenu (4) do levé závěsné polohy.
17. 17. Závěsný dopravní systém podle bodů 14 až 16, vyznačující se tím, Že levé narážková dráha (14) tvoří při přechodu z levé závěsné polohy do střední při druhé proCS 268 532 В?

    vozní poloze (II) doraz pro přicházející» vlevo zavěšenou druhou pojezdovou kladku (3b), zatímco pravá narážková dráha (13) je doraz pro první pojezdovou kladku (3a) během natáčení třmenu (4), a že při přechodu z levé závěsné polohy do střední tvoří pravá narážková dráha (13) v první provozní poloze (I) doraz pro příchozí, vpravo zavěšenou první pojezdovou kladku (3a), zatímco levá narážková dráha (14) slouží jako doraz pro druhou pojezdovou kladku (3b) při otáčení třmenu (4).
18. 18. Závěsný dopravní systém podle bodů 15 až 17, vyznačující se tím, že vzdálenost narážkových drah (13, 14) se ve směru od kyvné osy (12) zvětšuje.
19. 19. Závěsný dopravní systém podle bodů 15 až 18» vyznačující se tím, že narážkové dráhy (13, 14) jsou vytvořeny jako plochy.
20. 20. Závěsný dopravní systém podle bodů 15 až 19, vyznačující se tím, že narážkové dráhy (13, 14) jsou vytvořeny jako přímkové na dvou tyčích spojených vzájemně do V.
21. 21. Závěsný dopravní systém podle bodů 15 až 20, vyznačující se tím, že vodící dráha je v oblasti nuceného vedení (11) vytvořena jako část obvodové plochy válce (10), jehož osa probíhá paralelně se směrem pohybu provozního prostředku (2).

    2?. Závěsný dopravní systém podle bodu 21, vyznačující se tím, že válec (10) má středový kus (10c) uložený otočně.
22. 23. Závěsný dopravní systém podle bodů 15 až 22, vyznačující se tím, že nucené vedení (11) je opatřeno ovládací pákou (37), která má jednu levou a jednu pravou řídící hranu (40a, 40b) spolupracující vždy s levou a pravou řízenou hranou (24a, ?4b) třmenu (4), přičemž při záběru řídících a řízených hran (24, 40) je ovládací páka (37) spolu 8 unášeným nuceným vedením (11) vykývnuta vždy do první nebo druhé provozní polohy nutné pro proběhnutí výměnného ústrojí (9).
23. 24. Závěsný dopravní systém podle bodu 23, vyznačující se tím, že ovládací páka (37) je výkyvná kolem pevné osy (41) uspořádané rovnoběžně 8 kyvnou osou (12) nuceného vedení (11) a přes pružinou (33) zatížené otočné a posuvné ložisko je spojena s nuceným vedením (11), přičemž otočné a posuvné ložisko má první a druhou pevnou polohu, ve které je nucené vedení (11) vykývnuto do první a druhé provozní polohy (I а II).
24. 25. Závěsný dopravní systém podle bodu 23 nebo 24, vyznačující se tím, že levá i pravá řídící hrana (40a, 40b) jsou uspořádány vždy na vidlicovitém prodloužení ovládací páky (37).
25. 26. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že výměnné ústrojí (50, 65) uspořádané v kolejnicové dráze (1) obsahuje vedení vodícího kolíku (60) uspořádaného na třmenu (4).
26. 27. Závěsný dopravní systém podle bodu vyznačující se tím, že vedení je vytvořeno jako vodící drážka (54).

    CS 268 532 В?
27. 28. Závěsný dopravní systém podle bodu 27, vyznačující se tím, že vodící drážka (54) je vytvořena na vodícím válci (53) otočném ve směru otáčení třmenu (4).
28. 29. Závěsný dopravní systém podle bodu 28, vyznačující se tím, že ve vodícím válci (53) je vytvořeno vybrání (57, 66) rozšiřující se v prvním směru chodu provozního prostředku (2), a že uvnitř vybrání (57» 66) je neotočně upevněn odváděči prut (59, 67), který má geometricky podobný trojúhelníkový tvar jako vybrání (57, 66) a Sířku meněí alespoň o Šířku vodící drážky (54), takže při otáčení vodícího válce (53) do první nebo druhé provozní polohy (I, II) je vždy otevřena vodící drážka (54) mezi vzájemně rovnoběžnými bočními plochami vybrání (57, 66) a odváděcího prutu (59, 67). .
29. 30. Závěsný dopravní systém podle bodu 28 nebo 29, vyznačující se tím, že vodící válec (53) je vytvořen jako válcové pouzdro, které je uspořádáno otočně kolem neotočného jádra (51), uloženého pevně v kolejnicové dráze (1).
30. 31. Závěsný dopravní systém podle bodu 30, vyznačující se tím, že odváděči prut (59, 67) je в jádrem (51) neotočně spojen.
31. 32. Závěsný dopravní systém podle bodu 31, vyznačující se tím, že odváděči prut (59, 67) obsahuje spodní žebro (59*), které leží v otvoru (53a) válcového pouzdra (53) o větší šířce než je šířka spodního žebra (59*), a které je spojené s jádrem (51).
32. 33. Závěsný dopravní systém podle bodu 32, vyznačující se tím, že otvor (53a) a/nebo spodní žebro (59*) vykazují podlouhlý tvar.
33. 34. Závěsný dopravní systém podle bodů 28 až 33, vyznačující se tím, že válec (53) je v první i druhé provozní poloze (I, II) stabilizován uvolnitelnými zarážkovými prostředky (55, 56).
34. 35. Závěsný dopravní systém podle bodů 29 až 34, vyznačující se tím, že vybrání (57, 66) je kratší než válec (53), přičemž špička vybrání (57, 66) je prodloužena zaváděcí drážkou (58, 68).
35. 36. Závěsný dopravní systém podle bodu ?9 až 35, vyznačující se tím, že vybrání (57) a odváděči prut (59) jsou vytvořeny jako podobné rovnoramenné trojúhelníky, přičemž rovnoramenné boční plochy probíhají šikmo vůči směru chodu.
36. 37. Závěsný dopravní systém podle bodu 36, vyznačující se tím, že zaváděcí drážka (58) má tvar rovnoramenného trojúhelníku, zužujícího se ve směru ke střednici vybrání (57), přičemž v každé provozní poloze (I, II) lícuje jedna z bočních ploch zaváděcí drážky (58) s příslušnou boční plochou odváděcího prutu (59), která ohraničuje vodící drážku (54).
37. 38. Závěsný dopravní systém podle bodů 29 až 35, vyznačující se tím, že vybrání (66) a odváděči prut (67) jsou vytvořeny jako podobné pravoúhlé trojúhelníky, přičemž jedna z jejich odvěsnových bočních ploch (66b, 67b) probíhá ve směru chodu, takže probíhající třmen (4) je v jedné z provozních poloh (I nebo II) v poloze příchozí a v druhé provozní poloze (£1 nebo I) je otočný.

    CS 268 532 В?
38. 39. Závěsný dopravní systém podle bodů 35 a 38» vyznačující se tím, Že zaváděcí drážka (68) má tvar rovnoramenného trojúhelníku zužujícího se ve směru к vybrání (66), přičemž jedna z bočních ploch zaváděcí drážky (68) lícuje s boční plochou odváděcího prutu (67) nad přeponou pravého úhlu.
39. 40. Závěsný dopravní Bystám podle bodů 1 až 39, vyznačující se ‘tím, že v kolejnicové dráze (1) jsou za sebou zrcadlově zařazena výměnná ústrojí (9, 50)_t takže třmen (4) je po průchodu prvním výměnným ústrojím (9, 50) natočen z pravé, eventuálně levé závěsné polohy, do střední závěsné polohy a po průchodu druhého výměnného ústrojí (9, 50) ze střední závěsné polohy do levé nebo pravé závěsné polohy.
40. 41. Závěsný dopravní systém podle bodu 38 nebo 39» vyznačující se tím, že za výměnným ústrojím (65) je ve směru chodu zařazen vodící mezikus (69), který obsahuje dvě prodlužovací drážky (70a, 70b, 70a*), které tvoří prodloužení vodící drážky (54), provedené ve výměnném ústrojí (65).
41. 42. Závěsný dopravní systém podle bodu 41, vyznačující se tím, že vodící mezikus (69) je tvořen výměnným ústrojím (65) β neotoČným pevně uloženým válcem (53)» v němž je přídavná» tuhá prodlužovací drážka (70a*), která tvoří prodloužení vodící drážky (54) výměnného ústrojí (65) mezi úhlovými bočními plochami.
42. 43. Závěsný dopravní systém podle bodu 42, vyznačující se tím, že vodící mezikus (69) a výměnné ústrojí (65) jsou vytvořeny shodně.
43. 44. Závěsný dopravní systém podle bodů 26 až 43» vyznačující se tím, že vodící kolík (60) je na třmenu (4) uspořádán ve středu mezi pojezdovými kladkami (3a, 3b), a že vodící drážka (54) je uspořádána na straně válce (53), která je odvrácená od vodících drah.
44. 45. Závěsný dopravní systém podle bodů 26 až 44, vyznačující se tím, že vodící kolík (60) má kruhový příčný průřez.
45. 46. Závěsný dopravní systém podle bodů 26 až 44, vyznačující se tím, že vodící kolík (60) má oválný příčný průřez, jehož delší rozměr leží paralelně se směrem pohybu.
46. 47. Závěsný dopravní systém podle bodů 26 až 46, vyznačující se tím, že vodící kolík (60) je ve třmeni (4) uložen otočně.
47. 48. Závěsný dopravní systém podle bodů 45 až 47, vyznačující se tím, Že vodící kolík (60) má otočný plᚣ. .
48. 49. Závěsný dopravní systém podle bodů 26 až 48, vyznačující se tím, Že vodící drážka (54) má omezovači plochy z umělé hmoty, zejména z polyamidu, a vodící kolík (60) je z oceli. *
49. 50. Závěsný dopravní systém podle bodů 26 až 48, vyznačující se tím, Že vodící drážka (54) vykazuje omezovači plochy z kovu, eventuálně kovové výstelky, zejména z hliníku, a vodící kolík (60) má povrch z umělé hmoty, zejména z polyamidu.

    CS 268 532 В?
50. 51. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 50, vyznačující se tím, že v napojení na nucené vedení (11), eventuálně vodící drážku (54), je vytvořeno vodící zařízení (7, 8, 7*, 8*) třmenu (4) v levé nebo pravé závěsné poloze.
51. 52. Závěsný dopravní systém podle bodu 51, vyznačující se tím, že vodící zařízení (7, 7*, 8, 8*) a kolejnice (6, 6*) vykazuje dosedací plochy (7a, 7a*), které jsou v pravé nebo v levé závěsné poloze provozního prostředku (2) ve styku в doeedacími plochami (27a, 27b).
52. 53. Závěsný dopravní systém podle bodu 51 nebo 52, vyznačující se tím, že vodící zařízení (7, 7*, 8, 8*) na kolejnici (6, 6*) vykazuje dosedací plochy (7b, 7b*, 8b, 8b*), na něž v levé nebo v pravé závěsné poloze dosedají protilehlé plochy na pojezdové kladce (3a, 3b).
53. 54. Závěsný dopravní systém podle bodů 51 až 53, vyznačující se tím, Že druhá pojezdová kladka (3b) v pravé závěsné poloze má na kolejnici (6) vytvořeno vedení (8a) a na kolejnici (6*) je vedení (8a ') pro první pojezdovou kladku (3a) v levé závěsné poloze.
54. 55. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 54, vyznačující se tím, že mezi výměnným ústrojím (9, 60, 65) a kolejnicí pro střední závěsnou polohu je mezičlen (71), který obsahuje.přechodovou vodící dráhu.(72).
55. 56. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 55, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu přídavnou výhybku (43).
56. 57. Závěsný dopravní systém podle bodu 56, vyznačující se tím, že výhybka (15) vytvo- řená jako jednodílná tvarová část je doplněna přídavnou výhybkou (43) na třícestnou výhybku.
57. 58. Závěsný dopravní systém podle bodu 57, vyznačující se tím, že přídavná výhybka (43) obsahuje kolejnicový kus (44) s vodící dráhou (44a) pro boční závěsnou polohu, který je navoditelný na výhybku (15), uspořádanou v kolejnicové dráze (1), která má ve vodícím zařízení (18) přivráceném kolejnicovému kusu (44) místo přerušení (48), které je opatřeno otevíratelným a zavíratelným závěrným dílem (49).
58. 59. Závěsný dopravní systém podle bodu 58, vyznačující se tím, že závěrný díl (49) je vytvořen jako výkyvný jazyk.
59. 60. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 59, vyznačující se tím, že provozní prostředek (2) obsahuje vedení (25) závěsného elementu (26) na upevnění dopravovaného předmětu v rozsahu větším než je úhel natočení v obou .provozních polohách výměnného ústrojí (9) a jímž je závěsný element (26) samostatně veden při otáčení třmenu (4) za působení vlastní tíhy dopravovaného předmětu.
60. 61. Závěsný dopravní systém podle bodu 60, vyznačující se tím, že vedení (25) závěsného elementu (26) je uspořádáno na kruhové dráze kolem osy, která probíhá koaxiálně s osou natáčení (X) třmenu (4).
61. 62. Závěsný dopravní systém podle bodu 61, vyznačující se tím, že vedení (25) závěsného elementu (26) je vytvořeno jako zářez (25a, 25b) pro záběr jeho vodícího třmenu.

    CS 268 532 B2
62. 63. Závěsný. dopravní systém podle bodu 61, vyznačující se tím, že na obou stranách třmenu (4) je uspořádána vodící dráha (62a, 62b) pro valivé kolečko (63a, 63b).
63. 64. Závěsný, dopravní systém podle bodů 26 až 39, vyznačující se tím, že vodící drážka (54) vykazuje na svém, ve směru prvního chodu, zadním konci, v prodloužení boční plochy (57a, 57b, 66a, 66b) vybrání (57, 66) volnou plochu (57c, 57d, 66c, 66d), která probíhá šikmo ke směru chodu a při uzavřené vodící drážce (54) vytváří s příslušnou boční plochou odváděcího prutu (59> 67) náběhový prostor pro vstup vodícího kolíku (60) z druhého směru chodu, čímž je válcové pouzdro (53) natočeno tak, že je vodící drážka (54) otevřená.
64. 65. Závěsný dopravní systém podle bodů 1 až 64, vyznačující se tím, že v kolejnicové dráze Cl) je uspořádáno také nucené vedení pro natáčení přicházejícího třmenu (4) dó předem dané pravé střední nebo levé závěsné polohy.
65. 66. Závěsný dopravní systém podle bodů 60 až 63, vyznačující se tím, Že závěsný element (26) je veden ve vedení (25) uspořádaném na třmenu (4).
66. 67. Závěsný dopravní systém podle bodu 66, vyznačující se tím, Že vedení (25) závěsného elementu (26) se rozkládá na části kruhové dráhy.
67. 68. Závěsný dopravní systém podle bodu 66 nebo 67, vyznačující se tím, že vedení (25) závěsného elementu (26) je kluzné vedení.
68. 69. Závěsný dopravní systém podle bodu 68, vyznačující se tím, že závěsný element (26) obsahuje nejméně jeden kolík (26a, 26b), který je kluzně veden alespoň v jednom zářezu (25a, 25b) ve třmenu (4).
69. 70. Závěsný dopravní systém podle bodu 66 nebo 67» vyznačující se tím, že valivá ko- lečka (63a, 63b) uspořádaná na vodících drahách (62a, 62b) na obou stranách třmenu (4) tvoří součást válečkového závěsu (64). .