CS244412B2 - Method of granules production formed by a core and a jacket - Google Patents

Description

Vynález ae týká způsobu výroby granulí tvořených jádrem a pláštěm.

Již několik let se v rostoucí míře používá fluidních loží pevných částic pro granulování pevrých látek, přičemž získané granule jsou tvořeny jádrem a obalem, který je ze stejného materiálu jako jádro, nebo jádrem a obelem, který je z jiného materiálu než jádro. Jek při povlékání jádra pláštěm ze stejného materiálu, tak i při povlékání jádra pláštěm z jiného materiálu se látka vytvářející plášt rozprašuje v kapalné formě, která obsahuje látku tvořící plášt v roztaveném, rozpuštěném a/nebo suspendovaném stavu, na fluidizovaná jádra. Kapalný materiál, který se tímto způsobem deponuje na fluidizovaná jádra, se potom musí převést do tuhého stavu za teplotních podmínek, ve kterých se fluidizované lože nachází, což se provádí ochlazením a/nebo odpařením deponované kapaliny. Opakováním tohoto postupu deponování a převedení do tuhého stavu deponovaného materiálu se dosáhne toho, že vytvářený plášt narůstá až к dosažení požadované tlouštky pláště, načež je možné odvést rezultující granule z fluidního lože. Během tohoto procesu se teplota fluidního lože udržuje prakticky na konstantní hodnotě vhodnou volbou operačních podmínek, přičemž se podle potřeby teplo do fluidního lože přivádí, nebo se z tohoto fluidního lože odvádí, například fluidizačním plynem a/nebo rozprašovaným kapalným materiálem.

Při granulovaní tuhých látek nebo při povlékání tuhých látek pláštěm z jiného materiálu, kde se jádro opatřuje postupně se zesilujícím pláštěm, se vytvoření pláště provádí ovlhčením jádra rozprašovaným kapalným materiálem ve formě kapek. Jestliže mají rozprašované kapky přibližně stejnou velikost jako povlékaná jádra, potom získávají rezultující granule cibulovitou strukturu; tomuto mechanismu vytváření plášt* se v odborné literatuře přisuzuje označení slupkové ovrstvení*. V opačném případě mohou být kapky rozprašovaného kapalného materiálu mnohem menší než povlékaná jádra; tento mechanismus povlékání jader se v odborné literatuře označuje jako depozitní ovrstvení.

Při slupkovém ovrstvování se jádro postupně opatří určitým počtem soustředných vrstev plástového materiálu. Ke slupkovému ovrstvení dochází, jak už bylo uvedeno výše, v případě, kdy kapalný materiál je rozprašován na fluidizovaná jádra ve formě kapek, které jsou dostatečně veliké к tomu, aby pokryly celý povrch jádra vrstvou kapalného materiálu, který se potom převede do tuhého stavu к vytvoření slupky okolo jádra. V důsledku sendvičového uspořádání množiny vzájemně na sobě uspořádaných slupek vykazují takto vyrobené granule vnitřní pnutí, rezultující z jejich cibulovité struktury, což nepříznivě ovlivňuje jejich mechanické vlastnosti, zejména jejich pevnost v tlaku a odolnost proti otěru. V případě, že vrstva deponovaného kapalného materiálu je příliš silná, dochází к dalším problémům, spočívajícím v tom, že potom nedochází к dokonalému vysušení předešlé deponované vrstvy kapalného materiálu v okamžiku, kdy je na jádro deponovaná další.vrstva kapalného materiálu.

Při granulaci tuhých látek nebo při povlékání tuhých látek pláštěm z jiného materiálu mechanismem depozitního ovrstvení je jádro postupně zvlhčováno kapičkami, které jsou tak m^lé, že stačí pokrýt pouze menší část povrchu jádra tenkou vrstvou kapalného plástového materiálu. Při tomto typu povlékání je tedy plášl postupně sestavován z dílčích depozitů, v důsledku Čehož mají takto vytvořené granule velmi jemnou strukturu a velkou pevnost. Mechanické vlastnosti granulí vyrobených depozitním ovrstvením jsou mnohem lepší než mechanické vlastnosti granulí vyrobených slupkovým ovrstvením.

Další metodou, která je častr wUÍ' éna pro granulaci pevných látek, je aglomerace pevných látek ve formě částic pomocí kapalného materiálu, který způsobí vzájemné slepení několika částic tuhé látky Krystalizaci a/nebo odpařením kapalného materiálu se vytvoří soudržný celek, který má však nehomogenní strukturu a kvalita těchto granulí je tudíž podstatně horší než kvalita granulí vyrobených slupkovým nebo depozitním ovrstvením.

Z uvedeného důvodu je třeba při granulaci tuhých látek nebo při povlékání jader pláštěm z jiného materiálu omezit aglomeraci částic tuhé látky na minimum anebo ji zcela podle možností eliminovat.

Pro výrobu daného množství granulí tuhé látky nebo povlékání částic tuhé látky pláštěm z jiného rnettriálu ve fluidním loži je třeba rozprášit dané mnoožtví kapalného materiálu do fluidního lože za časovou jednotku. V případě, že se granulace provádí v průmyslovém měřítku, potom se jedná o značně velké шпо^М .-ozprášeného kapalného maaeriálu; například pro gramu-étcr močoviny se střední denní produkcí 800 tun granulované mmooviny činí toto mr^žt-ví 36 000 kg/h.

Při rozprašování takového velkého mnnožtví kapalného mattriálu do fluidního lože dochází k problémům dvojího druhu: především by při granulaci mělo být k rozprášení kapalného maaeriálu použito co možná nejmenšíbo Mioožtví encrgLe, aby cena rezultujících granulí nebyle příliš vysoká; v druhé řadě nesmí být fluidizace v loži rušena nepřízniiýfci vlivy a v loži nesmí docházet (nebo být tato mmonost alespoň omezena na minimum) k aglomeraci částic tuhé látky, aby se získaly granule uspokojivé kvality.

Cílem vynálezu je tedy nalézt řešení tohoto prcblému.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje i vytýčený cíl řeší způsob výroby gramu.!, tvořených jádrem a pláštěm, při němž se lože částic tuhé látky udržuje ve fluicOiím stevu proudem fluidizačního plynu, distilboovaného perforovanou plochou horizontálního nebo mírně sršilmeoého dna, přičemž ne fluidizovaná jádrs ve fluidním loži se zespoda směrem vzhůru rozprašuje pomooí vertikálně uspořádaného rozprašovače kapalný meaeerál, obsahující plástový maatTrál v roztaveném, rozpuštěném a/nebo suspendovaném stavu ve formě kapek, které тэЦ! tak malý průměr, že mohou pokrýt pouze část povrchu jader, přičemž takto deponovaný kapalný m^telá! na jádrech se převede do tuhého stavu ochlazením a/nebo odpařením kapaliny pro vytvoření grandi požadované velikoosi, podle vynálezu, jehož podstatě spočívá v tom, že kapalný maatelál se na požadovanou velikost kapek rozprašuje hydrauicelýfa tlakem hydraulických rozprašovačů, přičemž každý rozprašovač je obklopen souosou prstencovou, štěrbinou pro pomocný plyn, který prochází takovou vertikální výstupní rychlostí, že zužuje kuželovitý proud kapek vycháázjících z rozprašovače na proud o vrcholovém úhlu menším než 20 ° , i v takovém тЬМ, že nad každý rozprašovačem v^l^^^i^iří oblast zředěného fluidního lože umístěnou zcela ve fluidním loži.

Pod pojmem jádro se zde rozumí nejen částice tuhého maatriálu, která se do fluidního lože přidává jako výchozí imateršl, přičemž tyto čáaticr rohou být do fluidního lože přidávány kontinuálně nebo šrržovitě, ale také již částečně ovrstvené částice tuhé látky, které se již nacházejí vr fluidním loži.

Výhodou způsobu podle vynálezu je to, žr může být vyuuit pro grani^laci všech materiálů, které mohou být rozprašovány v roztaveném stavu, nebo jako roztok nebo suspenze, a které mohou být opět převedeny do tuhého stavu krystalite! a/nrbo odpařením deponované kapaliny. Příklady takových matrtá^ jsou síra, mooooina, amonné soli, směsi amonných solí s organickými nebo anorganickými aditivy a podobně. Rovněž mohou být granule z daného maatriálu, např. močovinové granule, povlečeny pláštěm z jiného Βθ^τΐύΐ^ jako například pláštěm ze síry.

Velkou předností způsobu podle vynálezu je to, žr oHLasb zředěného fluidního lože tvořená proudem pomocného plynu nad rozprašovačem ummoňujr díky malému vrcholovému úhlu postřikového kužele úplné rozprašování kapalného meatriálu, a postřiku tek může být vystavrno velké ΜΟ^νί jader, aniž by sr tato jádra dostala z této obXaabi do takové vzájemné blízkosti, žr by mohla vzájemně aglomerovet. To pak dovoluje instalovat v poměrně malých vzdálenostech velké m^oožs^’^:í rozprašovačů, aniž by se jejich účinek vzájemně rušil a aniž ··* . by došlo k poruchám fluiditce pevných částic.

Použitelný typ granulátoru je tvořen nádobou, majcí v podstatě horizontální stěny a kruhový, čtvercový nebo obdélníkový horizontálo! případně jioý průřez. Lože jader je neseno plochým prrfooovarýfa dnem, jímž je distrbbuováo do lože fluiditěmí plyn, který je obvykle vzduch. Dno může být uspořádáno buá horizontálně nebo mírně skloněné např.

v rozmezí 30¹ až 2°, což je výhodné pro svádění granulí к odváděcímu otvoru, uspořádanému v nejspodnější části dna.

Objem fluidního lože je závislý na požadované kapacitě granulátoru e na zamýšlené době zdržení granulí ve fluidním loži. Pokud jde o rozměry fluidního lože, existuje zde vztah mezi množstvím fluidizečního plynu, přiváděného do lože a povrchea· lože. Obecně lze říci, že čím větší je množství fluidizečního plynu, tím větší musí být povrchová ploché lože. Poněvadž к dosažení tepelné rovnováhy v loži během granulace je zapotřebí přivést do lože teplo, potřebně pro odpaření kapaliny, nebo odvést teplo z lože ze účelem dosažení krystelizece uvedené kapalíny, musí být grenulátor vybeven prostředky pro přivádění nebo odvádění uvedeného teple. Při způsobu podle vynálezu se teplo s výhodou přivádí nebo odvádí řízením teploty fluidizečního plynu, aby se v loži dosáhlo tepelné rovnováhy, z čehož • pro rozměry lože plyne, že povrchová ploché lože musí být uzpůsobeno pro takové velké množství plynu, přičemž pro daný objem lože je třeba počítPt pouze s omezenou výškou fluidního lože. Proto *e způsob ;···'- ’/;rálezu 3 výhodou provádí v loži, které má ve fluidním stavu výšku h a takovou povrchovou ploch:, g, Že h není vyšší než yg. Limitovaná výška lože je výhodná z hlediska energetických nákladů vzhledem к tomu, že tyto náklady rostou s výškou fluidního lože.

Když se způsob podle vynálezu provádí v průmyslovém měřítku, Činí výška lože h· Lože může mít libovolnou požadovanou povrchovou plochu.

V některých typech grenulátorů, pracujících na principu f?'lidního lože, se kapalný materiál rozprašuje z prostoru nad ložem vertikálně směrem dolů. Prc grenulátor 3 velkou kapacitou se v prostoru nad ložem tvoří velké množství prrchu, který je potom unášen fluidizačním plynem a způsobuje kontaminaci zařízení з na povrchu lože vytváření krustovité frakce. Pokusy rozprašovat kapalný materiál do lože horizontálně ze strany nebo vertikálně se shora dolů selhaly vzhledem к tomu, že při těchto uspořádáních docházelo к výrazné aglomeraci částic v loži.

Z těchto důvodů bylo pro způsob podle vynálezu zvoleno uspořádání rozprašování kapalného materiálu do fluidního lože od dna granulátoru. V tomto uspořádání bylo testováno velké množství hydraulických a pneumatických rozprašovačů, uspořádaných v granulátoru, pracujícím na principu fluidního lože. Mnohé ?. těchto testů dopadly nepříznivě vzhledem к tomu, že v loži docházelo к aglomeraci částic a tvorbě krusty. Nicméně dobrých výsledků bez aglomerace bylo dosaženo použitín pneumatických rozprašovnčů odvozených od olejových hořáků, ve kterých je kapalný materiál rozprašován pomocí stlačeného vzduchu, proudícího z prstencového otvoru, obklopujícího otvor pro výstup kapalného materiálu. Rozprašovač vytváří postřikový kužel mající velmi malý vrcholový úhel asi 20°.

Za použití tohoto typu rozprašovače bylo provedeno několik granulačních testů. Tyto testy ukázaly, že pro uspokojivý průběh granulačního procesu je třeba, aby se stoupajícím množstvím rozprašovaného kapalného materiálu bylo také zvýšeno množství vzduchu a tedy vlastně jeho tlak. Tato možnost je všek omezená, nebot při dosažení určité prahové hodnoty a dalším zvyšování tlaku vzduchu nad tuto hodnotu už vzduch proudí přímo fluidním ložem a vytváří v prostoru nad ložem fontánu jader a zrn, přičemž se proudem vzduchu odvádí vně granulátoru značné množství prachu.

Výzkum příčiny uvedeného jevu, spočívajícího v tom, že se použitím pneumatického rozprašovače z olejového hořáku dosáhlo uspokojivé granulace a použitím například hydraulického rozprašovače nikoliv, i když se v obou případech v těchto rozprašovačích vytváří stejně malé kapičky, ukázal, že u testovaného pneumatického rozprašovače koná stlačený vzduch dvě funkce. Stlačený vzduch v tomto případě nejen rozprašuje lože ve fluidním loži nad rozprašovačem. Díky malému vrcholovému úhlu postřikového kužele se kapalný materiál rozprašuje zcela do takto vzniklé oblasti zředěného fluidního lože, ve které může být. postři5 ku vystaveno velké množství jader, aniž by se teto Jádra zde dostala do takové vzájemné blízkooti, Se by mohla vzájemné aglomerovat. Tento mechanismus urnooňuje usístit v relativné blízkých vzdálenostech velké rninoství rozprašovačů uvedeného typu, aniž by se jejich účinek vzájemné · rušil a aniž by došlo k poruchám fluidizace pevných částic.

Nicméně rozprašovače uvedeného typu jsou nevhodné pro použStí v průmyslovém měřítku, poněvadž rozprašování dostatečného m^síví kapalného materiálu vyžaduje pouužtí stlačeného vzduchu o tlaku alespoň 0,3 MPa. Ve spojjtosti s vysokou spotřebou energie je tento tlak nepřijatelně vysoký. V případě pouužtí hydraulického rozprašovače je spotřeba energie oice poměrné nízká, ale zase v důsledku neúměrného stupně aglomerace ve fluidním loži nelze průběh granulace za přijatelný.

Nyní bylo nové zjištěno, že je všek možné pouužt k dosažení znauenntého průběhu granulece bez výrazného aglomeračního jevu také hydraulického rozprašovače v případě, kdy se nad rozprašovačem vytvoří ve fluidním loži oblast zředěného fluidního lože a kdy se zajistí, aby kapalný ma^ridl byl rozprašován do této ohlassi. Při způsobu podle vynálezu se toho dosáhne tím, že se kepblný ma^ridl rozprašuje za hydraulického tlaku a s požadovanou velikostí částic, přičemž se současně přivádí okolo proudu kapiček kapalného mэteriálu, který mé u hydraulických rozprašovačů formu kužele o vrcholovém úhlu zpravidla 45 až 90°, pomocný proud plynu, který jednak vytváří ve fluidním loži nad rozprašovačem oblast zředěného fluidního lože, e jednak zužuje kuželový proud kapiček kapalného maatriálu, vystupující z rozprašovače tak, že uvedený proud kapiček je v podstatě zcela rozprašován do.oblasti zředěného fluidního lože.

Při způsobu podle vynálezu se pomocný plyn přivádí prstencovou konvergentní štěrbinou, která je vytvořena koaxiálně okolo výstupního otvoru rozprašovače. Mnnžžsví přídavného pomocného plynu, procházejícího skrze uvedený prstencovitý otvor aa jednotku času, musí být dostatečně k vytvoření oblasti zředěného fltadního lože nad · rozprašovačem. MnUžtví pomocného plynu je s výhodou dostatečné k vytvoření co možno nějvětší obbasti zředěného fluidního lože ve fluddním loží, aniž by přioom pomocný plyn profukoval zkrze horní povrch fluidního lože vně tohoto lože.

Kromě toho musí být ryclhLost, s jakou pomocný plyn opouutí prstencovitou štěrbinu, dostatečná ke zúžení kuželového proudu kapiček kapalného maatriálu, který opouutí hydraulický rozprašovač, na proud o vrcholovém úhlu menším než 20°, Tato rychlost závisí na velikosti kapiček rozprašovaného kapalného maaeriálu, původním vrcholovém úhlu kuželového proudu kapiček rozprašovaného kapalného maaeeiálu a je obecně rovna 60 až 300 m/s.

Mnnožtví pomocného plynu za jednotku času, potřebné k vytvoření co možno největší zředěné může být snadno stanoveno experimentálně; stejně tak může být stanovena rychlost pomocného plynu, nezbytná k požadovanému zúžení kuželového proudu kapiček kapalného maatriálu. Z těchto dvou experimentálně stanovitelTých údajů může být vypočtena povrchová plocha prstencovité štěrbiny.

Mnnožtví kapalného materiálu, rozprašované rozprašovačem za jednotku času, je s výhodou rovné maximálnímu proudu, který může být pojmut obbestí zředěného fluidního lože nad rozprašovačem, aniž by přioom ještě nedocházelo k pozorovatelnému aglomeračnímu jevu.

Obchodně jsou dostupné hydraiHické rozprašovače, poskakující rozličně veliké kapičky rozprašovaného kapalného maaeriálu, zejména kapičky o velikosti 10 až 500 mikrometrů a více. Vzhledem k tomu je možné pro každý produkt určený ke granu^ci zvolit rozprašovač, který poskytuje velikost kapiček vhodnou pro depo^^í ovrstvení.

V případě, že se způsobu podle vynálezu použžje v průmyslovém měěít.ku, musí být v granulátoru umístěno mnoho, mnohdy několik stovek, rozprašovačů, aby se dosáhlo požadované kapacity granulátoru· To je možno provést bez obbíží.

Jako pomocného plynu se zpravidla používá vzduchu. Jestliže jsou však při granulaci jsou jako nebo rozpranebo při povlékání tuhého oaaeriálu pláštěm z jiného oejtriálu použity látky, které schopné s kyslkkeo reagovat, může být samozřejmě použito jako fluidizačního plynu в pomocného plynu nemleto vzduchu inertního plynu. V případě potřeby mohou být vzduch inertní plyn předehřátý, například za účelem zabránění ztuhnutí nebo krystalizace v šovači v tom případě, kdy se rozprašuje vysoce koncentrovaná tavenina nebo roztok.

granulovaného produktu závidí na několika činitelích, jakými jsou ve fluddnío loži, velikost těchto jader, ponož^í kapalného mat^r^iálu

Velikost granulí například počet jader rozprašovaného za jednotku času a doba zdržení jader ve fluidním loži. Tak například větší granule granulovaného produktu mohou být získány použitím menšího тш^Вук jader ve fluidním loži a delší doby zdržení jader ve flui^ím loži. Pro dosažení jednotné ^βΙγ^^ι velikosti zrn granulovaného produktu je výhodné, když se obsah fluidního lože možno stálý, a to jak z hlediska distribuce velikosti jader, tak i z hlediska udržuje pokud počtu jader.

Toho může být dosaženo udržováním hrnoonostního mnoství jader, přidaných do fluidního lože a malících správnou distribuci velikosti částic, v relaci s hmoonostním množstvím granulí granulovaného produktu, odebíraných z fluidního lože. Obecně oaaí jádra určená k přidání do fluidního lože velikost mezi 0,2 a 4 oo, i když může být použito jader větší velikooti. Granule produktu odváděné z granulátoru mohou být případně rozděleny ne frakci s menším rozměrem částic, na frakci s požadovaným rozměrem částic a na frakci s větším rozměrem částic. Posledně uvedená frakce . může být rozdrcena na Stejnou velikost částic, jakou má frakce s požadovanou velikostí částic, nebo na menší velikost a takto rozdrcená frakce oůže být potom společně s frakcí s menší velikostí částic zavedena opět do granulátoru.

Příklad

V granulátoru, opatřeném plochým perfooovan^m dnem a obsahujícím fluidní lože močovinových jader, se zpracovává roztok močoviny ne granule o středním průměru 2,9 mm. Derrní produkce činí 800 tun.

Fluidní lože mé povrchovou plochu 9,6 m . в haoonost 5 000 kg. Toto lože je fluidizované ež do výšky 1 000 mm vzduchem o teplotě 30 °J, který se přivádí skrze perforované dno v ^pr^ůtočném m^žtví ^{52 000} т³А, Jařeno ze noro^plních podmínek.

Pomocí 110 hydraulických rozprašovačů uspořádaných na dně granulátoru se rozprašuje vertikálně směrem vzhůru do fluidního lože 35,8 tuny vodného roztoku močoviny o hrnoonnstní konccenraci 93 % ze hodinu. Každý hydraulický rozprašovač je obklopen koaxiální prstencovitou konvergentní tryskou, o?aící vnější průměr 17 mm a vnUtřní průměr 5,8 ona. Tyto * rozprašovače rozprašují roztok ooooviny za hydraulického tlaku 0,8 MPa ve formě kapiček o středním průměru 110 p^i^ro^eerů. Jestliže se prstencovitou tryskou nevede vzduch, potom má kuželový proud kapiček roztoku ppooviny vrcholový úhel 45^O.

Ecperimentálně bylo stanoveno, že k vytvoření oblasti zředěného fluidního lože, nacházející se nad každifa rozprašovačem a sahající až těsně pod horní povrch fluidního lože, ' je za^třeW nucusiví pomocného vz^duchu rovn^{é p}ro ^ka^ždý roz^ašovač 13⁰ o^p/h, a к dosažení zúžení proudu kapiček rozprašovaného oaateiálu do kuželového ppoudu s vrcholovým úhlun přibližně Ю⁰ je zase zapotřebí, aby vzduch o^c^t^ut^i^^l prstencovUou trysku rychhootí, která je přibližně rovna 275 o/s. Z uvedených dvou hodnot může být vypočteno, že uvedená prstencovitá tryska musí oít průtokovou plochu 2 cm .

Jedním rozprašovačem je za hodinu rozprášeno 326 kg močovinevéhs roztoku o teplotě

135 °C, zatímco prtencsviosu tryskou každého rozprašovače prochází za hodinu 140 ³ vzduchu o teplotě 145 ec při absolutním tlaku 0,14 MPa. K tomu je zapotřebí kompresního výkonu v hodnotě přibližně 300 kW. Za těchto podmínek se ve fluidním leži udržuje teplota 100 *C.

Granuleční proces probíhá 2neaenitě bez výrazného aglemeračníhe jevu·

Z granulátu opouštějícího granulátor se odděluje frakce granulí o velikosti průměru mezi 2 e 3,5 mm jakožto finální produkt· Zbytek granulí se rozdrtí na velikost částic asi 1,1 až 1,4 a vrací de granulátoru v množství 2,5 tuny *· hodinu·

К dosažení téže produktivity za stejných podmínek, avšak sa použití pneumatických rozprašovačů, je zapotí··* ··.»* celkem 220 rozprašovačů, do kterých musí být přivedeno celkem 21 000 m^ vzduchu za hodinu při absolutním tlaku 0,4 MPa. I v tomto případě probíhá granulace znamenitě, ale je zde zapotřebí kompresního výkonu asi 1,4 MW, což je asi pětkrát vyšší kompresní výkon než v případě granulace způsobem podle vynálezu.

Claims (2)

1. Způsob výroby granulí tvořených jádrem a pláštěm, při kterém se připraví lože pevných jader, které se pomocí proudu fluidizačního plynu rozdělovaného perforovanou plochou horizontálního nebo mírně skloněného dna udržuje ve fluidním stavu, a na fluidizovaná jádra ve fluidním loži je ode dna směrem vzhůru rozprašován vertikálně uloženými rozprašovači kapalný materiál, který obsahuje látku pro vytvoření pláště v roztaveném, rozpuštěném a/nebo suspendovaném stavu, ve formě kapek o takovém rozměru, Že kapka může pokrýt použe část povrchu jádra, přičemž kapalný materiál takto uložený na jádra se pro vytvoření granulí požadované velikosti uvede do tuhého stavu ochlazením a/nebo odpařením kapaliny, vyznačující se tím, že kapalný materiál se rozprašuje ne požadovanou velikost kapek hydraulickým tlakem hydraulických rozprašovačů, přičemž každý rozprašovač je obklopen souosou prstencovou, konvergentní štěrbinou pro pomocný plyn, kterou plyn proudí takovou vertikální výstupní rychlostí, že 2UŽuje kuželovitý proud kapek vycházejících z rozprašovače na proud o vrcholovém úhlu menším než 20°, a v takovém množství, že nad každým rozprašovačem vytváří oblast zředěného fluidního lože umístěnou zcela ve fluidním loži.

2. Způsob výroby granulí podle bodu 1, vyznačující se tím, že lože pevných jader ve fluidním stavu má výšku nepřesahující odmocninu jeho povrchové plochy.