CS237308B2 - Refractory element for wessels containing molten metal - Google Patents

Description

Vynález se týká žárovzdorné součásti pro nádoby obsahující tavenlnu kovu, zejména šoupátkové desky šoupátkového uzávěru nebo objímky výtokového kamene metalurgických nádob, opatřené alespoň jedním průtokovým otvorem pro taveninu kovu.

Vynález je popsán s obzvláštním zřetelem na lití oceli, avšak žárovzdorných částí podle vynálezu je rovněž možno užívat při lití jiných kovů, které působí značné opotřebení následkem své vysoké teploty tavení nebo korozívní povahy.

Je známé, že šoupátkové uzávěry · metalurgických nádob sestávají z pevné žárovzdorné horní desky s vypouštěcím otvorem, umístěné na vnější straně nádoby proti výtokovému otvory a upevněné například v kovovém rámu na plášti nádoby a z pohyblivé žárovzdorné šoupátkové desky s průtokovým otvorem umístěným tak, aby se šoupátková deska mohla pohybovat mezi otevřenou polohou, v níž se otvory obou desek kryjí, a uzavřenou polohou, v níž pohyblivá deska uzavírá vypouštěcí otvor pevné desky. Pohyb pohyblivé desky může být otáčivý, dává se však přednost přímočarému kluznému · pohybu.

Podle jednoho známého uspořádání takového uzávěru, nazývaného dvoudeskový šoupátkový uzávěr, je šoupátková deska uložena posuvně v kovové skříni, a může být spojena nebo spolupůsobit s výtokovou výlevkou uspořádanou rovněž v kovové skříni.

V jiném provedení šoupátkového uzávěru je pohyblivá deska uložena mezi horní a dolní pevnou deskou a má rovnoběžné kluzné plochy. Do-lní pevná deska je vybavena nebo spolupůsobí s výtokovou výlevkou. Takové uspořádání se označuje jako třídeskový šoupátkový uzávěr.

Běžné žárovzdorné desky a výlevky pro· šoupátkové uzávěry se vyrábějí lisováním žárovzdorné zrnité hmoty, vypálením při vysoké teplotě a potom vyvrtáním průtokového otvoru.

Na žárovzdorné části vystavené opotřebení působí při provozu.velmi různá tepelná namáhání. Jednak jsou takové části vystaveny během lití vlivu velmi vysokých teplot, při nichž také kovy vyvolávají silnou korozi žárovzdorného materiálu. Na druhé straně jsou takové žárovzdorné části vystaveny na začátku lití neobvykle vysokému a prudkému tepelnému rázu, který vyvolává značné mechanické namáhání. Z obou těchto důvodů je životnost žárovzdorných částí uvedeného druhu krátká. Například je šoupátková deska v průměru po dvou litích s celkovou dobou trvání 2 hodiny tak opotřebená, že se musí vyměnit.

Podle německých patentů č. 1 935 401, č.

019 550 a č. 2 218 155 je známé, že žárovzdorné díly, zejména pro uzávěry nádob obsahujících roztavený kov, lze opatřit vložkou propustnou pro plyn. Taková vložka slouží mimo· jiné k přivádění velkého množství tlakového plynu do prostoru, kudy vytéká tavenina. Kdyby se měly takové vložky propouštějící plyn zabudovat do známých žárovzdorných desek nebo výlevek, musely by se vsazovat např. do vyvrtaných otvorů. Se spolehlivým zakotvením vložky a s přívodem plynu by byly spojeny nemalé obtíže.

V žárovzdorných dílech, používaných v šoupátkových uzávěrech metalurgických nádob, zejména licích pánví na ocel a mezipánví na plynulé odlévání oceli, vznikají velká tepelná pnutí, která se dají oblížně vyrovnat, a smykové síly, jež vyvolávají smyková a tahová namáhání, která samotný žárovzdorný materiál nemůže zachytit. Naproti tomu při čistě statickém použití žárovzdorných dílů a těles ve stěnách, víkách apod., lze tepelná namáhání a různou roztažnost snadno vyrovnat, přičemž vzniku tahového namáhání lze zabránit a dynamické smykové síly se nevyskytují.

Velká napětí se ve známých šoupátkových uzávěrech zachycují v podstatě tím, že žárovzdorný materiál je v kovových · nosných těúplně přiléhající vrstvou malty. Toto obecně používané řešení technicky vyhovuje, jen když je správně provedeno. Vyžaduje však čistě ruční práci a od jejího přesného provedení závisí provozní spolehlivost uzávěru. Závislost provozní spolehlivosti na lidském faktoru představuje při poměrně časté výměně opotřebeného materiálu u šoupátkových uzávěrů značnou nevýhodu. K tomu přistupuje okolnost, že životnost žárovzdorných dílů upevněných maltou, zejména u závěrných desek s otvory u šoupátkových uzávěrů, je poměrně krátká. Například při lití oceli je i velmi kvalitní keramický žárovzdorný materiál opotřeben už po dvou hodinách lití.

Vynález odstraňuje uvedené nedostatky a jeho podstata spočívá v tom, že žárovzdorná součást je zhotovena ze žárovzdorného betonu, v němž je vytvořen alespoň jeden kanál pro oběh pracovního média a/nebo je opatřena pórovitou plyn propouštějící vložkou anebo kovovou výztuží. Účelně je alespoň jeden kanál tvořen trubkou z kovu nebo z keramiky. Kanály jsou vyplněny odstranitelným materiálem, například hořlavým, jako Je papír nebo umělá hmota, nebo nízkotavitelným, jako je slitina cínu nebo Roseův kov. Kanály mohou být vinuté, obklopují průtokový otvor v rozsahu alespoň 180 stupňů a při asymetrickém uspořádání průtokového otvoru probíhají od vzdáleného konce žárovzdorné součásti okolo průtokového otvoru zpět ke vzdálenému konci.

Kanály jsou například vytvořeny okolo průtokového otvoru kruhovitě a jsou opatřeny tangenciálními přívodními kanálovými částmi, a mohou být na svém vstupu opatřeny kovovou vložkou. Podle výhodného provedení vynálezu jsou kanály upraveny rovnoběžně s hlavní rovinou žárovzdorné součásti a jsou kruhového, oválného nebo obdélníkového průřezu.

Pórovitá vložka propouštějící plyn je podle vynálezu opatřena přívodem plynu a je spolu · s ním zaformována do žárovzdorného betonu, přičemž lícuje s průtokovým otvorem v pevných deskách šoupátkového uzávěru při· jeho uzavřené poloze. Pórovitá vložka šoupátkové desky je s výhodou umístěna na kovové desce opatřené otvorem, ústícím do vybrání vytvořeného v povrchu pevné desky, nebo má tvar objímky a je zaformována do střední části objímky vytvořené ve výtokovém kameni metalurgické nádoby.

Kovová výztuž, například ve tvaru desky, může být zaformována do žárovzdorného betonu bez malty a je s ním neposuvně spojena pomocí upevňovacích prvků pevně spojených s kovovou deskou a vyčnívajících z její hlavní roviny. Upevňovacími prvky mohou být buď výstupky zhotovované jednodílně s kovovou deskou a ohnuté u stran a konců žárovzdorné součásti, nebo části vyhnuté z kovové desky, nebo vroubky zhotovené v kovové desce nebo výstupky svořené s kovovou deskou, například ve tvaru trnu. Výhodně je kovová výztuž opatřena rameny · a nosný rám má po obou stranách průtočného otvoru vyvýšení s protiprofilem.

Kovová výztuž je s výhodou opatřena trubkovou plechovou vložkou zalisovanou do· žárovzdorného betonu a nosný rám je opatřen · kovovým trnem s protiprofilem. V oblasti průtokového · otvoru je účelně kovová výztuž opatřena otvorem o průměru, který se rovná 120 až 300 % průměru průtokového· otvoru.

Žárovzdorná součásti podle vynálezu mají · dlouhou životnost,· pórovité vložky propouštějící plyn jsou v nich spolehlivě pevně zakotveny a dostávají potřebné množství plynu · a spojení žárovzdorných součástí s kovovými nosnými tělesy nezávisí na lidském faktoru při výrobě součástí.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkresech, kde značí obr. 1 schematický řez, vedený v rovině II · — II na obr. 2, šoupátkovou deskou třídeskového šoupátkového uzávěru se zabudovaným kanálem, obr. 2 podélný řez deskou, vedený v rovině II · — II na obr. 1, obr. 3 schematický půdorys dalšího provedení šoupátkové desky s kanálem a pórovitou vložkou, obr. 4 řez vedený rovinou IV · — IV na obr. 3, obr. 5 svislý příčný řez obměněným provedením šoupátkové desky a spodní pevnou deskou, vedený · rovinou V — V na obr. 6, · obr. 6 vodorovný řez v rovině VI — VI na obr. 5, vedený šoupátkovou deskou, a dílčí půdorys dolní pevné desky z obr. 5, obr. 7 vodorovný podélný řez, vedený v rovině VII — VII na obr. 8, dalším provedením šoupátkové desky, obr. 8 příčný· svislý rez deskou z obr. 7, vedený v rovině VIII — VIII na obr. 7, obr. 9 svislý podélný řez, vedený rovinou souměrnosti šoupátkové desky a částí dolní pevné desky, obr. 10 svislý příčný řez deskami · v rovině · X — X na obr. 9, obr. 11 schematický půdo rys horní · plochy ·-dolní pevné desky · podle obr. · 9, obr. 12 podélný vodorovný řez v rovině XII — XII na obr. 13, vedený šoupátkovou deskou 'třídeskového šoupátkového uzávěru s přímo · vytápěným kanálem, obr. 13 svislý příčný · řez deskou v rovině XIII — XIII na obr. 12, obr. 14 svislý podélný řez šoupátkovou deskou s pórovitou vložkou pro třídeskový uzávěr, obr. 15 půdorys desky podle obr. 14, obr. 16 svislý podélný řez třídeskovým šoupátkovým uzávěrem · v otevřené poloze, se šoupátkovou deskou opatřenou pórovitou vložkou, obr. 17 odpovídající obr. 16 a znázorňující šoupátkovou desku v částečně uzavřené poloze, obr. 18 odpovídající · obr. 16 a znázorňující šoupátkovou desku v uzavřené poloze, obr. 19 řez dvoudeskovým šoupátkovým · uzávěrem, kde v šoupátkové desce · je zalita vložka propouštějící plyn, obr. · 20 svislý · řez výpustí metalurgické nádoby s objímkou a · pórovitou vložkou, obr. 21 svislý řez vysvětlující výrobu výpusti podle obr. 20, obr. 22 příčný řez vložkou, vedený v rovině XXII — XXII na obr. 21, obr. 23 schematický svislý řez šoupátkovou deskou · se · zalitou kovovou výztuží, · obr. 24 analogický řez obměněným provedením, obr. 25 půdorys dalšího provedení · vynálezu, obr. 26 svislý podélný řez provedením · znázorněným na obr. 25, obr. 27 · až 29 svislé podélné řezy dalšími obměněnými šoupátkovými deskami podle vynálezu, obr. 30 svislý podélný řez dalším provedením šoupátkového uzávěru, obr. 31 svislý podélný řez · obměněnou šoupátkovou deskou, obr. 32 půdorys desky z obr. 31, obr. 33 svislý příčný řez vedený rovinou XXXIII — XXXIII na obr. 32, obr. 34 půdorys další šoupátkové desky, obr. 35 a 36 způsob výroby šoupátkové · desky opatřené kovovou výztuží, obr. 37 připravenou výztuž · pro výrobu desky podle obr. 35 a 36, a obr. 39 rovněž výrobu šoupátkové · desky s kovovou výztuží.

Obr. 1 a 2 znázorňují šoupátkovou desku 112 běžného třídeskového šoupátkového uzávěru, jehož ostatní části nejsou znázorněny, protože jsou známé.

Kanál 150 pro oběh plynného nebo kapalného pracovního média · probíhá od vstupního otvoru 151 · zhruba ve středu jedné z delších stran, kolem průtokového otvoru 106 · k výstupnímu otvoru · 152 v druhé delší straně. U alteernativního provedení, vyznačeného čerchovanou čárou 153, · může kanál 150 probíhat po větší ^:části obvodu průtokového otvoru · 106. Podle další · alternativy mohou otvory 151, 152 kanálu 150 ležet na jednom konci šoupátkové desky 112, · s výhodou · na konci spojeném s pohonem.

Kanál 159 je s výhodou umístěn v horní vodorovné polovině šoupátkové desky 112, a to v té polovině, která je bližší kovové tavenině, například ve výšce rovné 20 až 50 % tloušťky mezi horní plochou 141 a dolní plochou 140.

Šoupátková deska 112 je zhotovena ze žárovzdorného betonu, jehož vhodná složení jsou uvedena v příkladech 1, 2 a 3.

Kanál 150 je vytvořen například vložením ocelové trubky do formy a jejím zalitím žárovzdorným betonem. Pak se beton nechá ztuhnout, například po dobu 12 hodin, načež se deska vyjme z formy a nechá ztvrdnout po dobu dalších 48 hodin při teplotě místnosti.

Místo ocelové trubky může být pro vytvoření kanálu 150 použito· odstranitelného, například hořlavého materiálu jako je trubka z lepenky nebo plastické hmoty, která při začátku lití shoří. Případně může být užito jádra z nízkotavitelného kovu, jako je slitina cínu nebo Roseův kov. To má tu výhodu, že lze snadno vytvořit nekruhové kanály jakéhokoli požadovaného průřezu, například obdélníkového nebo oválného.

Slitina cínu se odstraní teplem, například během sušení desky. Slitina se roztaví a vyteče, což lze urychlit dmýcháním nízkotlaké páry do kanálu 150.

Průtokový otvor 106 může být buď vyvrtán ve ztvrdlém betonu diamantovým vrtákem, nebo · je s výhodou · tvářen během lití betonu pomocí odstranitelného jádra; když je průtokový otvor 106 válcový, může být jádro dvoudílné, aby se usnadnilo jeho vytažení.

Obr. 3 a 4 znázorňují obměněné provedení šoupátkové · desky 112 s kanálem 150, tvořícím chladicí nebo topný kanál a s pórovitou nebo· plyn propouštějící vložkou 156.

Šoupátková deska 112 sestává ze dvou dílů 160, 161. Způsobem popsaným v souvislosti s obr. 1 a 2 se vyrobí první deska 160 nalitím betonu do formy, která vytvaruje kanál 150 ve tvaru otevřené drážky a výstupky 162, 163 pro druhý díl 161. Na výstupek 163 navazuje vybrání 164, které tvoří komoru pro rozvádění plynu, obklopující pórovitou vložku 156. Výška pórovité vložky 156 je s výhodou nepatrně menší než hloubka výstupku 163, takže mezi druhým dílem 161 a vnitřním čelem vložky 156 zůstává mezera 167.

Druhý díl 161 šoupátkové desky 112 může být zhotoven odděleně ze stejného materiálu jako první díl 160 a přitmelen do správné polohy vrstvou 168 žárovzdorného betonu, případně může být vyztužen zalitým plechem. Alternativně lze pro některé aplikace, kde nedochází k nadměrným rozdílům při tepelném roztahování, vytvořit druhý díl z oceli, s výhodou z nekorodující oceli.

Průtokový otvor 106, vstupní otvor 151 a výstupní otvor 152 mohou být vyrobeny způsobem popsaným v souvislosti s · obr. 1 a 2, nebo mohou být vyvrtány diamantovým vrtákem v prvním dílu 160.

Neznázorněné vnější závěrné díly slouží v otevřené poloze šoupátkové desky 112 pro přívod vzduchu nebo dusíku do vstupního otvoru 151 kanálu 150 a pro· jeho odvádění výstupním otvorem 152, když unikání plynu pórovitou vložkou 156 brání neznázorněná horní pevná deska uzávěru, a v uzavřené poloze šoupátkové desky 112 pro uzavření výstupního otvoru 152 a vedení plynu, s výhodou argonu, do vložky 156, odkud uniká průtokovým otvorem 106 v horní pevné desce uzávěru do roztaveného kovu.

Podle alternativního provedení může být vstupní otvor 170 a výstupní otvor 171 upraven v druhém dílu 161 šoupátkové desky 112 a jsou uspořádány tak, že jsou spojeny s přívodem a odvodem plynu přes drážky v neznázorněné pevné dolní desce uzávěru. Takové uspořádání bude podrobněji popsáno v souvislosti s obr. 9 až 11.

Speciální provedení pro odvádění plynu je znázorněno na obr. 5 a 6. Výstupní otvor 171 šoupátkové desky 112 je vytvořen v druhém dílu 161, vede po jeho · dolní ploše ven a je propojen s podélnou drážkou 172 v horní ploše dolní pevné desky 111. Když je šoupátková deska 112 v otevřené poloze lití, leží jeden konec 173 drážky 172 za koncem šoupátkové desky 112 a umožňuje unikání horkého plynu z kanálu 150. Délka podélné drážky 172 je zvolena tak, aby šoupátková deska 112 při pohybu z otevřené do · uzavřené polohy zcela zakrývala drážku 172 a aby plyn v kanálu 150 nuceně procházel pórovitou vložkou 156 do taveniny v metalurgické nádobě. Je zřejmé, že tato forma konstrukce je jednodušší než uspořádání na obr. 3 a 4 a umožňuje automatickou regulaci plynu.

Obr. 7 a 8 znázorňují obměnu konstrukce podle obr. 1 a 2 s pórovitou nebo plyn propouštějící vložkou 156. Šoupátková deska 112 má na konci 142 delší strany vloženou desku 175 z normálního keramického materiálu nebo z běžné nebo nekorodující oce- li. To usnadňuje propojení vstupního otvoru 151 a výstupního otvoru 152 s přívodem plynu a rovněž slouží jako podpěra pro pórovitou vložku 156 a jádro pro kanál 150 během výroby desky, přičemž obě tyto součásti jsou připevněny k šoupátkové desce 112, například tmelem během lití. Kanál 150 sahá až do· blízkosti průtokového otvoru 106 nebo prochází kolem něho, jak je vyznačeno čárou 153.

Kanál 150 je zploštělý a probíhá ve · výši mezi 20 % a 80 °/o tloušťky šoupátkové desky 112, měřeno od její horní plochy 141.

Pórovitá vložka 156 je obdélníková a je uspořádána mezi rameny kanálu 150.

Při výrobě této šoupátkové desky 112 může být užito· uvedené slitiny cínu. Vložená deska 175 se nasadí na dno formy, slitina cínu se vytvaruje do tvaru kanálu 150 a pórovitá vložka 156 se uloží mezi jeho ramena kanálu · tak, aby materiál slitiny bránil pronikání tekutého žárovzdorného betonu do pórovité vložky 156. Betonová hmota se pak naleje do formy a po ztuhnutí, vyjmutí z formy a ztvrdnutí betonu · se slitina cínu odstraní ohřátím nebo vyfouknutím párou.

Průtokový otvor 106 se vyrobí popsaným způsobem a v případě potřeby se horní a dolní plocha desky strojně opracuje.

Obr. 9 až 11 znázorňují další provedení třídeskového šoupátkového uzávěru, kde šoupátková deska 112 i dolní pevná deska 111 mají poněkud odlišnou konstrukci. Pórovitá vložka 156 je umístěna v delší části šoupátkové desky 112 a napájena plynem z trubky 180 přes otvor 181. Vložka 156 a trubka 180 jsou umístěny na kovové desce 182, opatřené otvorem 188, který leží proti odpovídajícímu otvoru 189 dolů směřujícímu na konci trubky 180. Uvnitř šoupátkové desky 112 je uspořádána napříč mezi vložkou 156 a průtokovým otvorem 106 a je opatřena vtokem 185 a výtokem 186, které oba změřují dolů, přičemž vtok 185 je spojen s kanálem 184a a výtok 186 s kanálem 184b, jejichž otvory leží na dolní ploše šoupátkové desky 112.

Podle obr. 10 a 11 je dolní pevná deska 111 opatřena na horní ploše dvěma rovnoběžnými drážkami 190, 191, které jsou zakryty dolní plochou šoupátkové desky 112 a slouží jako plynové kanálky. Drážka 190 vede od kovové nebo keramické vložky 192, tvořící vstup, a navazuje na příčnou drážku 193, probíhající napříč v délce pouze přibližně jedné poloviny šířky dolní pevné desky 111. Druhá drážka 191 probíhá z bodu, ležícího proti příčné drážce 193, k výtokovému otvoru 194. V otevřené poloze desek 111, 112 teče studený plyn vložkou 192, drážkou 190 a kanálem 184a do kovové trubky 184 a proudí na druhém konci kanálem 184b a drážkou 191 k výtokovému otvoru 194, odkud horký plyn, který ochladil desku, může volně a bezpečně unikat do atmosféry.

Trubka 180 je uspořádána tak, že v uzavřené poloze desek 111, 112 je otvor 188 spojen s příčnou drážkou 193 a plyn je veden z kanálu 184a pórovitou vložkou 156. Kovová trubka 184 je v této poloze uzavřena.

Šoupátkové deska 112 podle obr. 12 a 13 je opatřena zploštělým středovým kanálem 260'pro běh pracovního média, který se táhne od jednoho konce desky 112 do blízkosti průtokového otvoru 106, kde se dělí ve dva oválné kanály 261, 262, které obklopují průtokový otvor 106 a ústí ven na druhém konci šoupátkové desky 112. Do vstupu kanálu je vložena tryska 264 hořáku nebo vzduchová tryska, což umožňuje buď ohřívání šoupátkové desky 112 horkými spalinami, nebo její chlazení dmýchaným vzduchem.

Ačkoli to není znázorněno na výkreseech, mohou být podle výhodného provedení vstupy kanálu nebo kanálů tangenciální, aby se zlepšila cirkulace ohřívacího nebo chladicího média. Toto uspořádání je obzvláště užitečné, když kanál nebo kanály probíhají kolem průtokového otvoru 106.

V následujících příkladech jsou uvedena složení žárovzdorných betonů, použitelných pro výrobu žárovzdorných součástí podle předchozího popisu.

Příklad 1 % hmotnosti štěrku, obsahujícího 40 % hmotnosti AI2O3 s velikostí částic cd 0 do 5 mm, se smíchá se 20 % hmot, taveného hlinitanového cementu, obsahujícího 40 % hmotnosti AI2O3, přičemž na každých 100 kg suché směsi se přidá 12 1 vody.

Při výrobě žárovzdorné součásti se směs nalije do formy a podle potřeby zhutní setřesením. Po dostatečném ztuhnutí se betonová část vyjme z formy, uskladní za účelem ztvrdnutí a suší.

Příklad 2 % hmot, guayanského bauxitu, obsahujícího 88 % hmot. AI2O3 o velikosti částic 0 až 5 mm, se smíchá s 20 % hmot, hlinitanového cementu, obsahujícího. 70 % hmot. AI2O3, a s 10 1 vody na 100 kg suché směsi. Tato směs se dále zpracuje způsobem podle příkladu 1.

Avšak má-li být desek 110, 111, 112 užíváno pro lití ocelí s teplotou tavení nad 1500 stupňů Celsia, které se odlévají při teplotách 50 °C až 60 °C nad teplotou tavení, jsou podmínky mnohem drsnější a k zajištění spolehlivějšího. provozu se musí užívat speciálních směsí.

Tyto podmínky spočívají ve velmi intenzívním mechanickém erosivním a chemickém korozívním působení kovu na hrany průtokových otvorů desek, kombinovaném s mimořádným tepelným rázem, protože desky mají před začátkem lití teplotu pouze 200 °C až 300 °C.

Pro takové velmi drsné podmínky je výhodné užívat žárovzdorných betonů, obsahujících od 5 do 8'% hmot, hlinitanového cementu, 2,5 až 5 % hmot, nejméně jednoho práškového žárovzdorného materiálu s velikostí částic méně než 50 /.rn a s výhodou méně než 1 ^m, jako je kaolin nebo bentonit, mikromletý kysličník hlinitý, mikromletý kysličník hořečnatý, mikromletý chromit nebo mikromletý fosterit, dále 0,01 až 0,30 % hmot, ztekucovací přísady, například fosforečnanu, polyfosforečnanu, uhličitanu, karboxylátu nebo humátu alkalického kovu, a 87,7 až 92 % hmot, alespoň jednoho žárovzdorného štěrku, jehož velikost částic s výhodou nepřesahuje 30 mm, přičem je žádoucí, aby všechny částice procházely sítem o velikosti ok 10 mm a cca 25 % částic sítem o velikosti ok 0,5 mm. Žárovzdorným štěrkem může být kalcinovaný žárovzdorný jíl, bauxit, kyanit, silimanit, andalusit, korund, tabulkový kysličník hlinitý, karbid křemíku, kysličník hořečnatý, chromit nebo zirkon nebo· jejich směsi.

Složení takového betonu je uvedeno v následujícím příkladu,

Příklad 3

87,8 až 992 % hmot, aabulkového kysličníku hlinitého k velikosti částic 0 až 8 mm se smíchá s 5 až 8 %hmot. hlinitanooého cementu, obsahujícího asi 80 % hmot. AlzOs, s 2,5 až 4 % hmot, mikromletého kysličníku hlinitého a s 0,01 až 0,3 % hmot, polyfosforečnanu alkalického koou. Na 100 kg suché směsi se přidá 5 litrů vody. Směs se nalije do formy a zhutní vibrováním.

Obr. 14 a 15 znázorňují šoupátkooou desku 112 ze žároozdorného betonu pro třídeskový šoupátkooý uzávěr, · v níž je zalitá pórovitá vložka 156 propouštějící plyn. Vložkou 156 může být pórovité těleso z hrubozrnné hmoty z korundu nebo mulitu, spékané s malým množstvím pojivá, a vykazující propustnost plynu alespoň 100 nanoperm. Tento pojem bude vysvětlen dále v textu.

Hlavní součástí šoupátkooé desky 112 je lisované nebo lité těleso 200 s obdélníkovým centrálním výřezem 201. Následkem poměrně krátké doby lítí koou, počítáno od okamžiku naplnění do okamžiku úplného vyprázdnění nádoby, se těleso 200 ohřívá jen na relativně nízkou teplotu, například mezi 400 a 500 °C, přičemž · ocel ohřívá při lití stěny průtokového otvoru na více než 1500 °C. Z toho to důvodu nemusí být těleso 200 nezbytně ze žároozdorného materiálu. Důležitější je výběr materiálu, který je rovnoměrně velmi stálý a necitlivý na změny teploty popsaného druhu, aby těleso 200 mohlo sloužit jako trvanlivý rám pro závěrnou část šoupátkové desky 112.

Ve výřezu 201 je osazena součást 202, která má stejnou tloušťku jako těleso 200, avšak nepatrně menší délku a šířku, aby se usnadnila její výměna.

Součást 202 má zkosené hrany 203 a zalitou válcovou objímku 205, která obklopuje průtokový otvor 106, šoupátkooé desky 112. Objímka 205 může být vyrobena lisováním a vypálením, · nebo , litím vysoce žárovzdorné hmoty. Bez značného zvýšení nákladů · na šoupátkooou · desku 112 . může být objímka 205 zhotovena z materiálu nejlepší jakosti,. ,. jako . je zirkon, může být normališována co do velikosti a tvaru a tvoří pouze malou část celkového objemu desky.

Součást 202 je zhotovena ze žárovzdorného betonu, jehož jakost se volí podle agresivity roztaveného kovu. Ve většině případů vyhovuje beton podle příkladu 3. Když je v součásti 202 osazena objímka 205, což je nejvýhodnější, pak můž být součást 202 z materiálů uváděných v příkladě 1 a 2.

Součást 202 obsahuje pórovitou vložku 156 propouštějící plyn, která je v ní zalita a podepřena kovovou deskou 182, jejíž otvor je propojen s otvorem 189 na jednom konci kovové trubky 180 tvořící přívod plynu; druhý konec ústí do rozváděči komory 20B v dolní straně pórovité vložky 156.

Pórovitá vložka 156, trubka 180 a kovová deska 182 se sestaví a slepí nebo¹ jinak vzá jemně spojí před litím žároozdorného betonu, jak naznačují nástavce 209.

Obr. 16, 17 a 18 znázorňují třídeskový šoupátkooý uzávěr se šoupátkooou deskou . 112 podle obr 14 a 15. Dolní pevná deska 111 je upevněna v nosném rámu 131 v připraveném loži 131' z malty. Průtokový otvor 106 je opatřen neznázorněnou válcovou objímkou. V horní ploše má dolní pevná deska 111 vybírání 154, do kterého ústí přívodní kanál 155 spojený se spojovací plynovou trubkou 157 pro napájení pórovité vložky 157 plynem. Je-li uzávěr ' úplně otevřen, jak je znázorněno na obr. 16, neproudí do vložky 156 · žádný plyn. Avšak, když je uzávěr částeČně uzavřen, jak ukazuje obr. 17, je přívodní kanál · 155 částečně odkryt a část plynu proudí do průtokového otvoru 106. Když je uzávěr zcela uzavřen (obr. 18), je přívod plynu úplně otevřen a plyn proudí do průtokového otvoru 106.

Poloha a délka vybrání 154 v dolní pevné desce 111 je zvolena tak, aby během závěrného pohybu šoupátkooé desky 112 začalo ’ přivádění plynu do pórovité vložky 156 plynovou trubkou 157, přívodním kanálem 155, vybráním 154 a trubkou 180 ve chvíli, kdy pórovitá vložka 156 vstoupí do průtokového otvoru 106 a aby v uzavřené poloze šoupátkooé desky 112 byl zajištěn plný přívod plynu.

Obr. 19 znázorňuje dvoudeskový šoupátkový uzávěr, jehož šoupátkooé deska 165 dosedá zdola na pevnou desku 169, která má ve své spodní ploše vybrání 177 napájené plynem přes kanál 183 a přívodní trubku.183a plynu.

Šoupátkovým uzávěrem prochází průtokový otvor 106. Šoupátkové deska 165 obsahuje pórovitou vložku 156 propouštějící plyn, kanálem, 179 a rozváděči komorou 178, zakrytou kovovou deskou 178a. Plyn je přiváděn stejným způsobem, jaký byl popsán pro třídeskový šoupátkooý uzávěr ve spojení s obr. 16 až 18. Pevná deska 169 je uchycena v držáku 174 a uložena v loži 176 malty.

Obr. 20 až 22 znázorňují aplikaci vynálezu na výtokový kámen 54 metalurgické nádoby.

Ve výtokovém kameni 54 je vrstvou 213 malty upevněna objímka 212 ze zárovzdorného betonu. Alternativně lze místo malty použít pláště ze žárovzdorné plsti nebo keramického vláknitého materiálu. Je výhodné spojit tento plášť s kuželovou plochou objímky 212 při lití betonu. To má dvojí výhodu: ačkoli plášť dobře těsní, nepřilne k vnitřní stěně výtokového kamene 54, takže rychleji se opotřebovávající objímka 212 se dá snadno vyjmout bez poškození výtokového kamene 54, a prefabrikované spojení pláště a objímky 212 zajišťuje jak správnou polohu, tak snadné odstranění pláště v případě výměny objímky 212.

Je podstatné, aby objímka 212 byla zhotovena ze žárovzdorného betonu; · provozně bezpečné použití takového pláště, který je tvořen vrstvou určité tloušťky na plášti objímky 212, vyžaduje totiž těsné tolerance vnějších rozměrů a úhlů při výrobě objímky 212, což je zajištěno při užití žárovzdorného betonu. V případě vypalovaného materiálu ukázala zkušenost, že nelze zajistit tak přesné tolerance bez nákladného dodatečného strojního obrábění.

Žárovzdorný keramický vláknitý a plstěný materiál má tloušťku s výhodou 3 až 4 mm, jeho sypná hmotnost činí 170 až 210 kg/m³, například 192 kg/m3, přičemž tloušťka vlákna činí zhruba 3 až 4 μΐη. Materiál je s výhodou stlačitelný na polovinu své tloušťky. Má-li být uzávěru užito při lití kovové taveniny při teplotách až do 1260 °C, má vhodná plsť asi 52 % hmot. S1O2 ' a 48 % hmot. AI2Ó3. Pro vyšší teploty až do 1500 °C je vhodné užít plsti na bázi křemičitanů chrómu a hliníku, obsahující například 54,5 % hmot. S1O2, 42,3 % hmot. AI2O3 a 3,2 % hmot. Cr2O3 a s teplotou tavení nad 1650 cc.

Objímka 212 obsahujee pórovitou vložku 215 propouštějící plyn, s výhodou obklopenou kovovým válcem 216; mezi kovovým válcem 216 a pórovitou vložkou zůstává volný rozváděči prostor 217 plynu. Konec válce 216 je dostatečně vzdálen od průtokového otvoru 55 pro vypouštění kovu, aby byl chráněn izolačním účinkem žárovzrodného betonu. V objímce 212 je uložen plynový kanál 218, který může být tvořen zalitou trubkou nebo být vyvrtán do objímky 212. Plyn je přiváděn do pórovité vložky 215 trubkou 219, umístěnou buď mezi dnem 52 nádoby a vyzdívkou a vystupující ze dna 52 před rámem 58 pevné desky 67, nebo mezi dnem 52 a rámem 58 nad pevnou deskou 67.

Objímka 212 může podle obr. 21 být vyrobena litím do formy 222 při použití jader 220 a 221. Jádro 220 se zavede dnem obrácené licí formy 222 a kovový válec 216 se spolu s pórovitou vložkou 215 položí na kovový kotouč 216a, který je nesen kuželovou částí 223 jádra 220. Má-li být mezi objímkou 212 a výtokový kámen 54 vložen k utěsnění plášť ze žárovzdorné plsti, vloží se do· formy 222 předtvarovaný kuželový plstěný plášť 213a. Jádro 221 se pak položí na konec jádra 220, do formy 222 se nalije žárovzdorný beton, těleso se po· ztuhnutí vyjme z formy 222 a uloží až do úplného ztvrdnutí. Potom se vyvrtá kanál 218 [obr. 20).

Obr. 22 ukazuje výhodný geometrický tvar pórovité vložky 215 propouštějící plyn. Vložka 215 má obecně čtvercový průřez a zkosené hrany, aby se dala uložit do kovového válce 216. Vzniklé čtyři dutiny, které tvoří rozváděči prostor 217, jsou spolu propojeny obvodovými drážkami 224, 225.

Žárovzdorný beton pro žárovzdorné součásti s pórovitými a plyn propouštějícími vložkami 156, zejména pro třídeskové a dvoudeskové šoupátkové uzávěry metalurgických nádob, může mít např. složení popsané v příkladech 1 až 3. Následující příklad popisuje výrobu pórovité vložky.

Příklad 4

Pórovité vložky 158 propouštějící plyn pro třídeskové nebo dvoudeskové šoupátkové uzávěry pro licí pánve mohou být vyráběny tímto způsobem:

Surovina: vysoce čistý korund o velikosti částic mezi 0,5 a 3 mm nebo mezi 1 a 3 milimetry.

Pojivo:

Jíl obsahující nejméně 43 % hmot. AI2O3, až do 5 % hmot., velikost částic 0 až 0,25 milimetru.

Mo-nofosforečnan hlinitý až 1,5 % hmot. [50% vodný roztok).

Směs · se slisuje na výlisky pod tlakem 50 až 60 MPa a vypaluje po dobu nejméně 4 hodin při 1600 °C.

Fyzikální vlastností kamenů:

Propustnost plynu: 500 až 700 nanoperm; Pevnost v tlaku za studená: 25 až 35 MPa. K vysvětlení pojmů se uvádí, že podíl 0tevřených pórů v objemových procentech se stanovuje metodou „Washburn“. V této souvislosti se zdůrazňuje, že objem propustných pórů může být pouze částí celkové pórovitosti.

Propustnost plynu [podle DIN 51 058) se měří v nanopermech, přičemž 1 nanoperm odpovídá 10~⁹ permu. Propustnost 1 permu je definována jako tok plynu o· velikosti 1 cm³/cm²/s propustným tělesem tloušťky 1 centimetr při tlakovém rozdílu 1 dynu/cm², je-li viskozita plynu 1 poise.

Obr. 23 znázorňuje pohyblivou šoupátkovou desku 63 dvoudeskového šoupátkového uzávěru, jehož pevná deska není zakreslena. Šoupátkové deska 63 obsahuje průtokový otvor 55 pro průchod kovové taveniny a je podepřena kovovým rámem 64.

Spodní strana šoupátkové desky 03 je 0patřena kovovou výztuží 229 ve formě plochého plechu nebo ploché kovové desky. Výztuž 229 probíhá po celé spodní ploše šoupátkové desky 63 a je s ní spojena tak, aby jí nemohly pohnout ani tahové ani tlakové a smykové síly.

Pro· přenášení smykových sil, které vznikají při pohybu uzávěru, z nosného rámu 64, fungujícího jako · šoupátko, na šoupátkovou desku 63, má nosný rám 64 vyvýšení 230, 231 kovové výztuže 229. Vyvýšení 232, 233 na nosném rámu 64 mohou být žebra, probíhající napříč ke směru pohybu šoupátko·vé desky 63, přičemž délka žeber je v podstatě rovna šířce šoupátkové desky 63.

Je samozřejmé, že délka a šířka žeber nebo· vyvýšení 232, 233 jsou zvoleny podle konstrukce a použití šoupátkového uzávěru. Na obr. 23 jsou vyvýšení 232, 233 na nosném rá237308 mu 64 uspořádána v poměrně malé vzdálenosti od průtokového otvoru 55, takže při provozu může nastat jen nepatrný průhyb šoupátkové desky 63. Pokud . má být šoupátková deska 63 schopna výraznějšího prohnutí, mohou být vyvýšení 232, 233 na nosném rámu 64 a odpovídající ramena 230, 231 šoupátkové desky uspořádána dále od sebe a zejména může být vyvýšení 232 a rameno 230 umístěno blíže konce šoupátkové desky 63, jak ukazuje obr. 24.

Je samozřejmé, že vyvýšení 232, 233 na nosném rámu 64 a ramena 230, 231 výztuže 229 jsou při provozu uzávěru v silovém záběru.

U provedení podle obr. 25 a 26 je kovová výztuž tvořena plochým plechem nebo plochou kovovou deskou 235. Výztuž 229 probíhá přes větší část šoupátkové desky 112 a -obsahuje otvor 236 o· větším průměru, než má průtokový otvor 106 pro roztavený kov, a to o 120 až 300 % a s výhodou o 140 až 200 %. Následkem toho při výrobě šoupátkové desky - vyplní žárovzdorný beton při lití mezeru mezi průtokovým otvorem 106 a otvorem 236 ve výztuži 229, takže kovová deska 235 je dostatečně izolována v průběhu lití od litého- kovu. Kovová deska 235 je opatřena šesti výstupky 237, které jsou zhotoveny v jednom celku na jejich okrajích a ohnuty směrem vzhůru, takže obepínají strany a konce šoupátkové desky 112 z vnější strany.

Obr. 27, 28 a 29 znázorňují provedení kovové výztuže 229, opatřené - otvorem 236, jehož průměr je větší než průměr průtokového otvoru 106, jak bylo shora popsáno.

Deska 235 tvořící kovovou výztuž podle obr. 27 má části 238, ’ 239 vyhnuté z její roviny. Analogicky jako výstupky 237 na obr. 25 a 26 vytvoří při lití betonu vyhnuté části 238, 239 mezi výztuží a tělesem šoupátkové desky 112 pevné spojení, odolné protipůsobení tahových, tlakových a smykových namáhání.

V provedení podle obr. 28 má výztuž vroubky 240, které tvoří bezpečné ukotvení mezi výztuží a tělesem šoupátkové desky 112.

U provedení na obr. 29 má výztuž tvořená kovovou deskou 235 perforaci 241.

U všech těchto příkladů je horní kluzná plocha šoupátkové desky 112 rovnoběžná s dolní plochou výztuže a případně přebroušená.

Obr. 30 znázorňuje třídeskový šoupátkový uzávěr, jehož šoupátkové deska 112 má tvar podle obr. 25 a 26. Pevné desky 116, 111 jsou opatřeny kovovou výztuží podobnou kovové desce 235, přičemž horní pevná deska 110 je opatřena výztuží na horní ploše a dolní pevná deska 111 na dolní ploše.

Každá z kovových výztuží je opatřena výstupky 237 podle obr. 25 a 26, které obepínají strany a konce desek 110, 111, 112 z vnějšku.

Nosný rám 118 horní pevné desky 110 a nosný rám 131 dolní pevné desky 111 má na straně přivrácené k pevné desce 110, 111 větší množství výstupků 245, o které se opírají kovové desky tvořící výztuž. To zajišťuje, že pevné desky 110, 111 jsou zabudovány pevně a ve správné poloze bez použití malty. .

Pokud je to žádoucí, mohou být vyztužené šoupátkové desky 112 . podle vynálezu tenčí než obvyklé lisované a vypalované šoupátkové desky. Poměr délky k tloušťce může být větší než 15 : 1, například 20 : 1 až 25 : 1 nebo dokonce i více.

Podle obr. 31 až 33 má odlitá šoupátková deska 63 podélné a příčné výztužné prvky, tvořené na její spodní straně nosníky 250, 251 ve tvaru T probíhajícími podél obou stran desky 63 a propojenými pomocí tří přivařených příčníků 252, 253, 254.

Obr. 34 znázorňuje půdorys šoupátkové desky 312, která obsahuje podobnou kovovou výztuž jako výše uvedené šoupátkové desky, ačkoli to není na půdoryse vidět. Je vidět pouze otvor 314 vyztužený plechem, jak bude blíže vysvětleno v souvislosti s obr. 35 až - 39.

Na té straně neznázorněného nosného rámu,- která je přivrácena -k šoupátkové desce, jsou uspořádány úložné plochy 315, vyznačené přerušovanými kroužky, na kterých spočívá výztuž šoupátkové desky 312. V důsledku toho se vyztužená šoupátková deska 312 může mírně deformovat působením sil, vznikajících při provozu.

Výroba šoupátkové desky 413 podle tohoto provedení vynálezu bude podrobněji popsána s odkazem na obr. 35 až 39.

Obr. 35 znázorňuje formu 401, do níž se nejprve vloží připravená kovová výztuž 402 podle obr. 37. Kovová výztuž 402 je tvořena plechem nebo deskou 403, opatřenou trubkovou plechovou vložkou 404, zakrytou čepičkou 405. Ke kovové desce 403 jsou přivařeny kovové kolíky 406, které slouží k mechanickému spojení kovové výztuže 402 s žárovzdorným betonem, tvořícím šoupátkovou desku 413.

Dno formy 401 má otvory 407, kterými mohou procházet vyhazovače 408 k vytlačení desky z formy 401, jak ukazuje obr. 36.

Ve stavu znázorněném na obr. 35 je forma 401 připravena pro výrobu šoupátkové desky nalitím žárovzdorného betonu a jeho zhutněním, například vibrováním. Forma 401 se naplní žárovzdorným betonem a zarovná podle hrany, která je strojně obrobena rovnoběžně se dnem formy 401. Čepička -405 může být zhotovena z jakéhokoli vhodného materiálu, protože pouze brání vnikání žárovzdorného betonu do- trubkové plechové vložky 404.

Jak bylo- uvedeno výše, znázorňuje obr.

schematicky šoupátkovou desku 413, vytlačenou z formy po počátečním ztuhnutí betonu. Plechová výztuž 402 slouží jako- podpěra a zabraňuje deformaci šoupátkové des237308 ky při ukládání a manipulaci během tvrdnutí, sušení atd. Forma 401 je rychle schopná dalšího použití.

Obr. 38 schematicky znázorňuje bokorys části nosného rámu 411 běžného druhu. Podle vynálezu je tento: nosný rám 411 dodatečně opatřen pevně vsazeným trnem 409 takového průměru, aby s nepatrnou vůlí prošel trubkovou vložkou 404 ve výztuži 402. Na trnu 409 je nasazen plochý kotouč 412. Obr. · · 39 znázorňuje vyztuženou šoupátkovou desku 413 na nosném rámu 411. Výztuž 402 spočívá na kotouči 412, který absorbuje svislé síly · a přenáší je prostřednictvím nosného rámu 411 na neznázorněné kluzné lišty. Trn 409 sedí uvnitř trubkové plechové vložky 404 a tvoří ukotvení šoupátkové desky 413 proti vodorovnému posuvu v nosném rámu 411, aniž by však bránil tepelnému roztahování ve vodorovném směru. Současně trn 409 zachycuje celkovou smykovou sílu při pohybu šoupátkové desky 413. Tuto sílu z

Claims (22)

1. PŘEDMĚT

   1. Žárovzdorná součást pro nádoby obsahující taveninu kovu, zejména šoupátková deska šoupátkového uzávěru nebo· objímka výtokového kamene metalurgických nádob, opatřená alespoň jedním průtokovým otvorem pro taveninu kovu, vyznačená tím, že je zhotovena ze žárovzdorného· betonu, v němž je vytvořen alespoň jeden kanál (150, 260, 261, 262) pro oběh pracovního média anebo¹ je opatřen pórovitou plyn propouštějící vložkou (156, 215) anebo kovovou výztuží (229, 402).
2. 2. Žárovzdorná součást podle bodu 1, vyznačená tím, že alespoň jeden kanál (150, 260, 261, 262) je tvořen trubkou (180, 184) z kovu nebo z keramiky.
3. 3. Žárovzdorná součást podle bodu 1, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261, 262) jsou vyplněny odstranitelným · materiálem, například hořlavými jako je papír nebo umělá hmota, nebo· nízkotavitelným, jako je slitina cínu nebo Roseův kov.
4. 4. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až

   3, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261,

   262) jsou upraveny rovnoběžně s hlavní rovinou žárovzdorné součásti a jsou kruhového nebo oválného nebo obdélníkového průřezu.
5. 5. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až

   4, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261,

   263) jsou vinuté, přičemž obklopují průtokový otvor (55, 106) v rozsahu alespoň 180 stupňů a při asymetrickém uspořádání průtokového otvoru (106) probíhají od vzdáleného konce žárovzdorné součásti okolo průtokového otvoru (106) zpět ke vzdálenému konci.
6. 6. Žárovzdorná součást podle bodu 5, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261, 262) jsou vytvořeny okolo průtokového otvoru trnu 409 přes výztuž 402 na beton šoupátkové desky 413 přenášejí kolíky 406.

   Plochému kotouči 412, tvořícímu opěrnou plochu na znázorněné dlouhé straně · šoupátkové desky 413, odpovídá alespoň jedna opera upravená na krátké neznázorněné straně, podobně jako· jsou uspořádány výstupky 245 na obr. 30 a úložné plochy na obr. 34.

   V popsaném provedení jsau výsledná napětí v ohybu zachycována kovovou výztuží 402. To má stejně jako u provedení podle obr. 34 tu výhodu, že šoupátková deska 413 se v oblasti průtokového otvoru 55, 106 při lokálním ohřátí a tepelném roztažení může prohnout a tím kompenzovat tlakové síly vyvolané teplotním napětím. Úložné plochy mimo to umožňují statický výpočet kovové výztuže 402.

   Trn 409 může být v případě potřeby opatřen středovým vrtáním pro přívod plynu.

   Žárovzdorné betony, použitelné pro šoupátkové uzávěry tohoto provedení, mohou mít složení uvedené v příkladech 1, 2 a 3.

   VYNÁLEZU (106) kruhovitě a jsou opatřeny tangenciálními přívodními kanálovými částmi.
7. 7. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až

   6, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261, 262) jsou na svém vstupu opatřeny kovovou . vložkou (192).
8. 8. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až

   7, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261, 262) jsou · vytvořeny jako žlábky v prvním dílu (160) dvoudílné žárovzdorné součásti, na · nějž pevně dosedá druhý díl (161), přičemž dělicí rovina mezi prvním dílem (160) a druhým dílem (161) dvoudílné žárovzdorné součásti je rovnoběžná s hlavní rovinou této součásti.
9. 9. Žárovzdorná součást podle bodu 8, vyznačená tím, že druhý díl (161) dvoudílné žárovzdorné součásti je z keramického materiálu nebo z oceli.
10. 10. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až

    9, vyznačená tím, že kanály (150, 260, 261, 262) jsou naplněny proudícím pracovním médiem, například horkým spalným plynem, stlačeným vzduchem nebo netečným plynem chudým na kyslík.
11. 11. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až

    10, vyznačená tím, že pórovitá, plyn propouštějící vložka (156) je opatřena přívodem plynu (179, 180) a je spolu s ním zaformována do žárovzdorného betonu, přičemž lícuje s průtokovým otvorem (106) v pevných deskách (110, 111, 169) šoupátkového uzávěru při jeho uzavřené poloze.
12. 12. Žárovzdorná součást podle bodu 11, vyznačená tím, že přívod plynu (179, 180) ústí do· vybrání (154, 177) pevné desky (111, 169) šoupátkového uzávěru, které je připojeno na vnější vedení (157, 183a) plynu.
13. 13. Žárovzdorná součást podle bodu 11, vyznačená tím, že pórovitá, plyn propouštějící vložka (156) je umístěna na kovové desce (182), opatřené otvorem (188), ústícím do vybrání (154) vytvořeném v povrchu pevné desky (111).
14. 14. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až 10, vyznačená tím, že pórovitá, plyn propouštějící vložka (215) má tvar objímky a je zaformována do střední části objímky (212), vytvořené ve výtokovém kameni (54) metalurgické nádoby.
15. 15. Žárovzdorná součást podle bodu 14, vyznačená tím, že pórovitá, plyn propouštějící vložka (215) je upravena v kovovém válci (216), přičemž mezi jejím vnějším pláštěm a vnitřní plochou kovového válce (216) je vytvořen prostor (217) pro rozvádění plynu.
16. 16. Žárovzdorná součást podle bodů 1 až 15, vyznačená tím, že kovová výztuž (229, 402), například kovová deska (235, 403) je zaformována do žárovzdorného betonu bez malty a je s ním neposuvně spojena pomocí upevňovacích prvků pevně spojených s kovovou deskou (235, 403) a vyčnívajících z její hlavní roviny.
17. 17. Žárovzdorná součást podle bodu 16, vyznačená tím, že upevňovací prvky jsou buď výstupky (237) zhotovené jednodílně s kovovou deskou (235) a ohnuté u stran a konců žárovzdorné součásti, nebo části (238, 239) vyhnuté z kovové desky (235), nebo vroubky (240) zhotovené v kovové desce (235), nebo výstupky svařené s kovovou deskou (235), například ve tvaru trnu (406).
18. 18. Žárovzdorná součást podle bodu 16 nebo 17, vyznačená tím, že kovová deska (235, 403) je opatřena perforací.
19. 19. Žárovzdorná součást podle bodů 16 až 18, vyznačená tím, že kovová výztuž (229) je opatřena rameny (230, 231) a nosný rám (64) vykazuje po obou stranách průtočného otvoru (55) vytvořená vyvýšení (232, 233) s protiprofilem.
20. 20. Žárovzdorná součást podle bodů 16 až 18, vyznačená tím, že kovová výztuž (402) je opatřena trubkovou plechovou vložkou (404) zalisovanou do žárovzdorného betonu a nosný rám (411) je opatřen kovovým trnem (409) s protiprofilem.
21. 21. Žárovzdorná součást podle bodů 16 až 20, vyznačená tím, že kovová výztuž (229, 402) je opatřena alespoň třemi úložnými plochami (315) uspořádanými symetricky okolo průtokového otvoru (55, 106).
22. 22. Žárovzdorná součást podle bodů 16 až 21, vyznačená tím, že kovová výztuž (229) je v oblasti průtokového otvoru (55, 106) opatřena otvorem (236) o průměru, který se rovná 120 až 300 °/o průměru průtokového otvoru (55, 106).