-4- 239 030

Vynález se týká lyžařslíých vázání pro připojení lyžařskáboty k lyži, zejména běžecké boty. Vázání pro kloubová připojení Špičky lyžařská boty k lyžijsou známa z norského patentového spisu č. 138 832 a z nStneckéhopatentového spisu č. 222 828. U těchto dvou typů vázání je lyžařskábota opatřena příchytnou částí, udržovanou ve vázání, a zdvih patypro ovládání skluzu lyže se dSjJe otáčením okolo této příchytnéčásti. Tento otáčivý pohyb se děje volně bez pružného zpětného ta-hu. To má za následek Spatné vedení lyže. Bylo totiž zjiStěno, žepro dobré vedení lyže a pro její dobré opření o sníh, potřebné prokaždý dopředný· skluz, je nezbytné, aby byla zadní část lyže pružnětažena pod botu. Skluznicc lyže tok zůstává v kontaktu s povrchemsněhu.

Uvedený problém je řeScn vynálezem, jehož podstatou jo vázánípro připojení Špičky lyžařské boty k lyži, zejména běžecké boty,které se podle vynálezu vyznačuje tím, že boto je no své Špičceopatřena zachycovacím třmenem, jehož příčný úsek probíhá kolmok podélné oso boty o s odstupem od její Špičky, a k lyži je připojona opěrka pro vsunutí mezi příčný úsek zachycovncího třmenu a opěr-nou přední plošku Špičky boty, opatřená na jedné straně dorazovouplochou pro dosednutí opěrné přední ploš hy Špičky boty n na druhéstraně doscdací plochou pro dosednutí příčného úseku znchycovací-ho třmenu, přičemž k opěrce jo kloubově připojeno otáčivá zarážka,opatřená přítlačnou hranou nebo přítlačnou ploškou pro natlačovúnízachycovncího třmenu na doscdací plochu a ovládací páč!.on a spojkou -Λ- 229 830 kloubově připojenou nn jednom konci k otáčivé zarážce n na druhémk operce, nebo uří:no k lyži.

Uvedené řešení umožňuje lepší přidržování boty k lyži n tedyzlepšené vodění lyže ve srovnání s výše uvedenými známými způsobykloubového připojení boty k vázání. Bota se při řešení podle vynále-zu neotáčí okolo opěrky, ale je s ní soojenn. Je rovněž opatřenave své přední části opěrnou ploškou, kachycovací ústrojí tvořenéve vázání podle vynálezu zachycovacím třmenem a otáčivou zarážkouje navíc umístěno mimo opěrnou přední plošku špičky boty, takže'opěrku, obsahující dorazovou plochu boty, je možno vsunout mezi za-chycovací třmen a opěrnou přední plošku špičky boty.

Bota ve vázání podle vynálezu dosedá no opěrku, což poskytujeobzvláště spolehlivé zajištění její polohy, která je účinná a pros-tá vůlí. Další výhoda spočívá v tom, že opěrku je možno upevnit pří-mo na lyži nebo na pružném nosiči, popřípadě připevnit k lyži pro-střednictvím kloubově připojeného nosiče, opatřeného vratnou pruži-nou. Ve všech těchto variantách provedení jo zajištěn pružný zpět-ný tah mezi botou a lyží. Tento pružný tah je zajištěn buS. pružnos-tí podrážky boty, nebo pružností poddajného nosiče opěrky, anebopřítomnosti pružiny, která váže nosič k lyži.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladechprovedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňují:obr. 1 pohled z boku na první provedení vázání podle vynálezu přinasouvání boty do lyže, obr. 2 boční pohled na vázání z obr. 1 předzajištěním boty, obr. 3 boční pohled na vázání podle obr. 1 a 2 -s- v zajištěné poloze, umožňující použití lyže, obr. 4 pohleď shorana vázání podle obr. 3, obr. 5 perspektivní pohled na vázání podleobr. 1 až 4 během nasouvání, obr. 6 perspektivní pohled na sestavuv zajištěné poloze podle obr. 3, obr. 7,8 a 9 částečná schématave zvětšeném měřítku ukazující, jak se provádí zajišťování, přičemžobr. 7 ukazuje počáteční fázi nasouvání boty na lyži, obr. 8 fázinatahování zalomené páky a obr. 9 zajištěnou polohu, obr. 10,11 a12 různé tvary provedení otáčivé zarážky, obr. 13,14 a 15 různá provedení opěrky a přední části obuvi, přičemž otáčivá zarážka neníznázorněna, obr. 16 až 22 varianty provedení vázání podle vynálezu,z nichž obr. 16 ukazuje podélný řez jedním provedením, obr. 17 řezjiným provedením, obr. 18 perspektivní pohled znázorňující konecboty použitý při variantě podle obr. 17, obr. 19 podélný řez dal-ší variantou, obr. 20 perspektivní pohled na konec boty použitýpři variantě podle obr. 19, obr. 21 perspektivní pohled na tvaropěrky z obr. 19 a obr. 22 jinou formou provedení v pohledu z boku,obr. 23 až 30 způsob, jak lze provést montáž opěrky nn lyži, a tojbr. 23 a 24 první možnost, kdy opěrka jo pevně připojena k lyži,přičemž obr. 23 ukazuje částečný pohled ze strany a obr. 24 celkovýpohled ze strany v menším měřítku v situaci, kdy se pata zdvíház lyže, obr. 25 až 28 druhou možnost, kdy je oněrlta pevně spojenas poddajnými nosičem, přičemž obr. 25 ukazuje částečný boční pohled,obr. 26 celkový boční pohled v menším měřítku v situaci, kdy se zdvíhá pata z lyže, obr. 27 ukazuje perspektivní pohled nn výhodnout variantu osazení poddajného nosiče a obr. 28 boční pohled v situaci -Ý- Κβ 830 kdy no zdvihů pnta z lyže, obr. 29 α 3(· třetí možnost, uři níi jeopěrka otočně uložena o':olo příčné osy, uřičemž obr. 29 ukazujepersoeiýtivní pohled a obr. 30 boční pohled, z něhož jo patrné,jo’ se provádí zdvih paty, obr. 31 n 32 boční pohledy aknzujícípouze opěrku podlo jiných provedení druhé možnosti připojení,obr, 33,34 n 35 boční nohledy ukazující další způsoby řešení otúčivé zarážky, obr. 36 persuektivní pohled znázorňující variantu promontáž operky se zachycovncím třmenem a otáčivou zarážkou, obr, 37perspektivní pohled na další variantu provedení opěrky, obr. 3bboční pohled na jinou formu provedení opěrky, obr. 39 schéma uka-zující jak se dosahuje opření předku boty, a obr. 40 boční pohledukazující jakým směrem působí opěrka na znchycovací třmen. V prvním provedení vynálezu jo bota 1_ opa třena ve své předníčásti zachycovncím třmenem 2» zatvnrovaným a tedy tuze upevněnýmdo boty, a prodlužiljícím tak její přední konec. Tento zachycovacítřmen 2 j° 3 výhodou tvořen válcovitým ocelovým drátem, upravenýmdo tvaru třmínku, jak, ukazuje obr. 4. Sestává z příčného úseku 4a dvou postranních úseku 4a4b, upevněných do boty napříkladzalitím. Příčný úsek 4 je umístěn s odstupem od špičky boty a vy-mezuje 8 předním okrajem boty úložnou štěrbinu 2» patrnou z obr. 5pro nasunutí na oněrk·» 6, když se boto 1_ nasazuje do vázání na ly-ži 2. Nasazování boty se provádí jejím svislým posunem, jak. je tovyznačeno čárkovanými čarami o plnými čarami na obr. 1. -f- tata opěrko 6 jo s výhodou i;eŠena jako výstupek vybíhající napříčlyže vzhůru naf1 její povrch 2. Je připojena k lyži 2 tak, aby bylabutí vůči ní nehybná /obr. 23 n 24/, nebo pružně připojená z obr. 25až 2£/, nebo aby se no lyži mohla otáčet /obr. 29 a 30/. ha obr. 1až 22 je opěrka 6 znázorněna jako pevně spojená s lyží 2, ale jozřejmé, že všechny opěrky 6 různých provedení mohou být připojeny?k lyži podle uspořádání znázorněných na obr. 23 až 30, aniž by sez tohoto důvodu opouštěl rozsah vynálezu.

Opěrka 6 niá průřezový tvar obráceného písmene V a zasahujemezi příčny úsek 4 zachycovacího třmenu 3, a přední okraj špičkyboty 1_, kde jo zasunut do úložné štěrbiny 5., určené k tomuto účelu.Loží přitom mezi postranními úseky 4n( 4b zachycovacího třmenu 2»o něž se svými boky J £ opírá a zajišťuje tak špičku boty protipohybům do stran. Opěrka 6 má 'trorně toho dorazovou plochu 9, urče-nou pro opření opěrné přední plošky 10 špičky boty Konečná máopěrka 6 přední šikmou dosedneí plochu 11. která se klínovitě za-souvá do úložné štěrbiny 2 zachycovacího třmenu 2 a spolupůsobís příčnými úsekem 4. Obě plochy 2.| JJL 3SOU s výhodou rovinné asvírají spolu ostrý úhel.

Bota 1_ přidržována u opěrky 6 pomocí otáčivé zarážky 13,kloubově připojené k opěrce 2 spojkou 12. Spojka 12 je řešena jakotřmínek ve tvaru písmene U, vytvořený z válcovitého ocelového drá-tu n má dva uostrnnní úseky 14. spojené uříčným úsekem 15nn němžjo otáčivě uložena otáčivé zarážka 13. Bostrnnní úseky 14 majísvůj volný konec I6 ohnut/ a zasunutý vc formě otáčivého čepu do -i- 228 930 vybrání probíhajících ve směru osy 17, vytvořených s výhodouv opěrce 6. Jak je patrné z výkresů, jsou postranní úseky 14 pro-hnuto, aby snojce 12 poskytly možnost s<< pružné deformovat, což jrzapotřebí při zajišťování. Otáčivá zarážka 13 jo opatřena přítlač-nou hranou 1f, určenou ke spolupůsobení s příčným úsekem 4 zachyco-vaeího třmenu 2· Tato přítlačná hrana 11 s véhodou probíhá v příčnámsměru, jak je patrné z obr. 6. Pro spojení se spojkou 12 je otáčivázarážka 13 opatřena vybráním 19. vytvářejícím úložnou osu 20 propříčný úsek 15 spojky 12.

Obr. 1('· a 11 znázorňují jiná provedení tvaru otáčivé zarážkyv iístš £jí ořítlačné hrany, 'a osou 2< jo otáčivá zarážka 13 opat-řena prodloužením upraveným jako ovládací páčka 21 pro manipulaci,otáčivá zarážka je určena k tomu, aby přidržovalu zachycovací třmen2 tak, že tlačí opěrnou přední plošku 1o špičky boty k opěrce. Abytoto přidržování bylo zajištěno, jo otáčivá zarážka řešena ve forměvýše popsané kloubové páky, zahrnující spojku 12 a vlastní tělesozarážky. Takové pákové ústrojí dovoluje dosahovat při pružnostijeho prvků vysokých tlaků při vynaložení poměrně malé energie. O pružnosti spojky 12 již byla řeč. Pružnosti otáčivé zarážky 1 3se dosáhne tím, že samotné její těleso jo vyrobeno z pružného ma-teriálu, nebo žc alespoň u přítlačné hrany 11 má otáčivá zarážka13 pružný úsek 64.

Zapínání vázání se provádí tak, že se zachycovací třmen 2 na“sune shora ha opěrku 6 /obr. 1/, takže se opěrka 6 vsune mezipříčný' úsek 4 a opěrnou přední plošku 1< Špičky boty 1_ do uložení ;j f určeného k tonuto účelu. Potom se otočí přítlačné hrana ι ΐotáčivé zarážky 13 k příčnému úsek i 4 znchj eovacího třmenu _3 tak,že se o noj z vnitřní strany opře, Jak ukazuje obr. 2. Vázání sopak zajistí tím, že se páka 21 otúčivé zarážky 13 tlačí oodle obr.3ve sntor" čípky }.·' dozadu. >br. Ϊ až 9 ukazují princip oráče tohoto vázání, kn obr. .· jeznáizorněno ve zvětšeném měřítku postavení z oLr.J. '!.nažitá osaotáčení otáčivé zarážky 13 při jejím zajišťování je označena jakoosa 22, která se nn obrázcích nachází vpravo od roviny vymezovanéosami 17 2C. Jak je patrno z obr. 7, je vzdálenost ηθ mezi osami 20 17 kratší, než je součet b+c vzdáleností b ΐ'^'ζί osou 22 n osou 20 n vzdálenosti c. mezi osou 17 a osou 22.

Obr. t znázorňuje mezilehlou polohu, kterou lze označit jakopolohu průchodu zalomené páky mrtvým bodem proti síle vzdorujícípružné soustavy, kterou v tomto provedení tvoří spojka 12. V tétopoloze lze konstatovat, že vzdálenost a^ mezi osou 17 o osou 2úje větší než vzdálenost ja, n žt? hodnoto a^ je rovná součtu b+e^,přičemž je v podstatě rovné £. V této poloze je osa 22 v rovinčvymezované osami 20| 17. Vázání se tedy nachází ve stavu nestabil- ní rovnováhy. Pro zajištění stačí překývnont ovládací páčku 21 smě-rem dozadu ve směru šipky F, aby se dostala do polohy znázorněné na obr. 9. V této poloze jo patrno, že osa 22 se dbstala na levou stra~7 nu roviny vymezované osami 20 17« e že plocha 23 otáčivé zarážky 13 dosedá na šikmou dosedací plochu 11 opěrky 6. Otáčivá zarážka 13 se tak nachází v rovnovážné poloze. 229 830 V této poloze tlačí pružná spojka 12 otáčivou zarážku 1 3ve směru Šipky F1 , t.j. směrem dolů, avšak přítlačná hrana 18otáčivé zarážky 13 je jištěna proti tomuto pohybu opřením jednako příčný úsek 4 zachycovacího třmenu 3^ a jednak o šikmou dosedac'plochu 11 opčrky 6» V dotykovém bodš 24 mezi přítlačnou hranou 18a příčným úsekem 4 otáčivá zarážka 13 tedy namáhá příčný úsek 4ve smšru šipky F2, směřující šikmo dopředu k lyžím. Vodorovná slož-ka této síly působící ve směru šinky F2, která je označena jakosíla F3, směřuje rovnoběžně s lyží a ve směru podélné osy boty kešpičce lyže. Tato složka F3 vyvolává tedy posun boty vpřed, takžepřitlačuje její špičku k opěrce 6 a tedy její opěrnou přední plošku10 na dorazovou plochu 2 opěrky 6. Svislá složka Fg. síly působícíve směru šipky F2 má naproti tomu sklon zaklínit opěrku 6 v úložnéštěrbině 2» takže působením této síly se opěrka 6 uplatňuje jakoklín vtlačovaný do zachycovacího třmenu 3.

Obr. 10 ukazuje jiné provedení otáčivé zarážky 13. V tomto provedení má otáčivá zarážko místo přítlačné hrany 18 konkávní přitlačnou plošku 25, spolupůsobící při nasouvání boty na 1 yži s příčnýmúsekem 4 zachycovacího třmenu 3.

Obr. 11 ukazuje variantu, kdy je otáčivá zarážka 13 řešenajako kladička otáčivá na spojce 12 a opatřená více než jednou pří-tlačnou hranou 18. Se spojkou je k tomuto účelů pevně spojena ovlá-dací páčka 210.

Na obr. 12 je znázorněna další varianta, kdy se ovládací páčka21 otáčivé zarážky 13 opírá o botu v místě 26. 1’odle provedení znázorněného na obr. 12 svírá rovinná dorazováplocha 2. opérky s povrchem lyže úhel , který je v rozmezí od ϋdo 90°, n rovněž rovinná dosedací plocha 11 opěrky 6 svírá s povr-chem lyže úhel A , který jo taktéž v rozmezí od 0 do 9^° · Oba úhlyjsou ve znázorněném provedení tedy ostré.

Obr. 13 ukazuje provedení opěrky, kdy úhel qC jo pravý a úheiy 0 až 90°. Jiné provedení je znázorněno na obr. 14, kdo úhel «L je v rozmezí od 90 do 180° o úhel /b v rozmezí od 0 do 90°* ka obr. 15o je znázorněno provedení, kdy úhel je v rozmezí od 90 do ICO oúhel je roven 90°. Je samozřejmé, že opěrná přední ploška 10Spiěky boty 1_ musí dosednout na dorazovou plochu 2_ o musí proto mítvzhledem k povrchu lyže stejný sklon. Je taktéž zřejmé, že úheli A mohou být shodné, a tedy i oba pravé.

Obr. 16 ukazuje variantu provedení z obr. 12, kde se otáčivázarážka 13 opírá jak o příčný úsek 4 zachycovacího třmenu 3, taki o botu, a to v místě 27 na její přední ěásti a po stranách vzhle-dem k opěrce 6.

Obr. 17 znázorňuje jiné provedení zachycovacího třmenu jeného s botou. ?řední část 27 takto vytvořeného zachycovacíhotřmenu probíhá svisle před botou a po stranách se napojuje k botěúseky 28, které vytvářejí před vlastní špičkou boty úložnou štěr-binu 5,. Jak je zřejmé z obr. 17 a 18, může být takto vytvořenýznchycovncí třmen vytvořen v samotné botě. Jtéěivá znráižka _1ý seopírá, o bot ' v místě 26 jako v provedení pod1’·· obr. 12, a v místě2£ o zachycovací třmen, a to pomocí v°. č’ y 3· na ní vytvořené. -Λ - 229 830 φ

Obr. 19»2Ο a 21 znázorňují jinou variantu, kde opěrka 6 máv podstatě jehlanovítý tvnr. Otáčivé zarážka 13 se může o botu opí-rat v místo 26 nebo v místě 26*,. vbr. 22 ukazuje variantu, při níž opěrka má dvě dorazové ploš-ky 2/ pro botu. íůsobení otáčivé zarážky 13 na příčný úsek 4silou působící vc směru šipky F2 má vodorovnou složku F? n vjmroláváposun boty směrem dopředu podle šipky F4, která se tak přitlačí nadorazové plošky 9 Z» kromě toho je třeba poznamenat, že se příč-ný úsek dotýká vodorovné dosodací plochy 32 opěrky v důsledku půso-bení síly směřující ve směru šipky F2 šikmo dolil a jo na ní tlačensilou FJ., která je svislou složkou síly působící ve směru šipky F2.Vodorovná složka F3 má sklon tlačit špičku boty k opěrce.

Obr. 23 a 24 ukazují první možnost spojení mezi opěrkou 6 alyží χ. V těchto provedeních je opěrka 6 připojena k lyži 2 tuzea pevně, a to pomocí šroubů, jak ukazuje obr. 23. Zdvih paty ve smě-ru šipky F6 se tedy uskutečňuje ohybem boty v místě 34, jak ukazujeobr. 24.

Obr. 25 až 27 ukazují jinou možnost spojení mezi opěrkou a ly-ží. Iři této druhé možnosti je opěrka připojena k lyži ohebným nosi-čem 2Σ, který je k lyži připevněn šrouby 33» K tomuto účelu je no-sič 3,g opatřen otvory 36 pro průchod šroubů 33, vytvořenými na opač-ném konci, než na němž sc nachází opěrka 6. Zdvih paty boty ve smě-ru šipky F6 se děje ohybem nosiče 35, takže se opěrka 6 zdvíhás povrchu lyže. 229 830 Při výhodném provedení t 'to varianty jsou opěrka 6 a nosiδ 35

I vyrobeny z jediného kusu z pružného materiálu. Může však být použi-to i jiného řešení, například může být opěrka kovová a být upevněnana ohýbací ocelovou lamelu 351. jak ukazuje obr. 31. Je též možnévsadit podle obr. 32 do vyššího pružného monobloku kovovou vložku351 éak je schematicky vyznačeno na obr. 76, obsahuje dle toho-to výhodného provedení nosič 35 pružnou část 62, umístěnou mezi kon-cem 61 připojeným k lyži 1_ a koncem 63 nesoucím opěrku 6.

Obr. 27 a 28 ukazují, jak muže být výhodným způsoben provede-no přichycení ohebného nosiče. K tomuto účelu slouží ocelová výztužopatřená dvěma svislými postranními stěnami 37 38 pro přidržování ohebného nosiče 35 proti pohybům do strany, aniž by však bránilajeho zdvihu, jak je patrné z obr. 28. Kromě toho jsou pro pevnějšípřidržování šroubů 33 přes nosič 35 shora vodorovně přehnuty pří-chytné výběžky 39j 40 ocelové výztuže. Může být dále použito tře-tího šroubu který připevňuje k lyži pouze výztuž, zatímco šrouby33 poutají k lyži současně výztuž a konec ohebného nosiče 35«

Obr. 29 a 30 ukazují další možné připojení opěrky. V tomto pro-vedení je opěrka 6 připojena k lyži otočně, a to okolo příčné osy42. K tomuto účolu je lyže opatřena nosičem tvořeného základnídestičkou 43, přišroubovanou k lyži šrouby 33. a opatřenou svislýmiúchytkami 44.45 °sy opatřenými k tomuto účelu otvory· pro jejízasunutí. Opěrka 6 je pak opatřena dvěma dolními výběžky 46 ) 47. vybíhajícími směrem dopředu, a opatřenými otvorem pro průchod osy42. Okolo osy 42 je uložena torzní pružina 48, jejíž jeden konec 49 - # - 229 830 se opíráo základní destičku 43 a druhý konec 50 o dosedocí plochu11 opěrky 6, přičemž tlačí opěrku 6 ve směru šipky F7. Oso 42 můžebýt na obou koncích 51 zanýtovaná. V provedeních podle obr. 25 a 30 má zadní část lyže v důsledkupružného spojení, jako pružiny 48, sklon k tomu zvedat se ve směrušipkyP6, a přitlačovat se tak k patě boty.

Obr. 33 až 35 ukazují dvě varianty provedení zalomené pákytvořené otáčivou zarážkou 13. V těchto provedeních jsou pružné po-stranní úseky 14 spojky 12 předchozích řešení nahraženy tuhými oj-ničkami 141, u nichž pružnost potřebná k provedení zajišlovacíhoúčinku je důsledkem vlastnosti jiného prvku než těchto ojniček.

Na obr. 33 vyplývá pružnost z přítomnosti pružiny 52, uložené vevybrání 53 v otáčivé zarážce 13, a tlačící na příčný úsek 15 ojni-ček 141, okolo nějž se otáčí otáčivá zarážka 13. V provedení dleobr. 34 vyplývá pružnost z povahy samotné otáčivé zarážky 13, kte-rá je opatřena zářezem 54, poskytujícím tak poddajnost potřebnoupro přítlačnou hranu 18, když se opírá o odpovídající část opěrky.

Na obr. 35 jo pak v opěrce 6 samotné umístěna pružina 520, kterátlačí no raménko nebo raménka 160 ojniček 141.

Obr. 36 ukazuje provedení, kde volné konce 16 postranních úse-ků 24, tvořící osy spojky 12, se neotáčejí v opěrce, ale v mezivlož-ce 5Ř, která je upevněno no lyži spolu s opěrkou, a to bu5 pomocípoddajného nosiče 35 nebo na ose 42.

lezu s výhodou rovinné, avšak mohou mít i jiný tvar, jak ukazuje - 0. - 229 630 kupříkladu obr· 37, kde je dorazová plocha 2 opěrky 6 vytvářenaalespoň dvěma žebry 38,52· Toto řešení může být použito jak prodorazovou plochu 2» tak i dosedací plochu 11 nebo pro obě. Alterna-tivně, jak to ukazuje obr. 38, mohou být tato žebra vodorovná.

Je třeba poznamenat, že otáčivá zarážka může být opatřenajedním nebo více otvory, aby byla možná manipulace pomocí lyžařskéhole, jak je to znázorněno na obr. 36.

Jak bylo uvedeno výŽe, je nutné pro zajištění dobrého přidržo-vání Ipiěky boty účinným způsobem Spiěku spojit s opěrkou. Je tedytřeba zabránit tomu, aby se bota otáíela zejména okolo příěnéhoúseku 4 zachycovacího třmenu 2· Za tímto úěelem musí opěrná předníploška špiěky boty při otáěení zasahovat do odpovídající dorazovéplochy opěrky.

Obr. 39 znázorňuje ve zvětšeném měřítku boční pohled na opěr-ku 6 se špičkou boty a příčným úsekem zachycovacího třmenu. S pomo-cí tohoto obrázku lze si učinit představu co se děje v případěběhu na lyži, t.j. když se pata boty zdvihne. Sledujeme-li bod100 opěrné přední plošky 10 na botě, protíná teoretická kruhovádráha 101 o poloměru r = 100 se středem v bodě 400, t.j. v příčnémúseku zachycovacího třmenu, kterou by bod 100 opisoval, v bodě Bdorazové plochy 2 na opěrce tuto dorazovou plochu. To znamená, žev bodě B zůstane bota u opěrky, aniž by se mohla otáčet. Naprotitomxi je patrné, že spodní bod 200 opěrné přední plošky 10 na špičceboty opisuje kruhovou dráhu 201 se středem v bodě 400 a o poloměrur « 200, která se vzdaluje od dorazové plochy 2 opěrky. Skutečně - 4' 229 930 účinná opěrná plocha pro přidržování špičky boty u opěrky je tedyúsek ab, umístěný nad rovinou procházející osou příčného úsekuzachycovacího třmenu a kolnou na přední opěrnou plošku /nebo k teč-né rovině této opěrné plošky, je-li křivková/. Její plocha musíopisovat teoretickou dráhu protínající odpovídající dorazovou plo-chu opěrky, aby se tak zabránilo jakémukoli otáčení okolo příčnéhoúseku a zachovalo se pevné spojení boty s opěrkou .

Obr. 40 ukazuje, jakým směrem'působí vodorovné zatížení boty,když zajišlovací člen působí v podstatě svisle a to silou ve směrušipky F6. Za těchto podmínek působí dosedací plocha 11 opěrky 6na příčný úsek 4 silou F7. jejíž svislá složka F9 je rovná síle pů-sobící ve směru šipky F6« avšak působí opačným směrem. Vodorovnásložka F8 pak tlačí botu směrem dopředu.