CS227311B2 - Apparatus for weft metering and retaining in shuttleless weaving looms - Google Patents

Description

(54) Zařízení pro měření a zadržování útku v bezčlunkovém stavu

Vynález se týká zařízení pro měření a zadržování útku v bezčlunkovém stavu, které zadržuje předem stanovenou délku útkové nitě odvinuté ze zásobní cívky před zanesením útku do proělupu.

Ve spojení s bezčlunkovým stavem, zejména s pneumatickým stavem, se používá přízí, krteré mají malou pevnost v tahu. Následkem toho je žádoucí regulovat napětí útku, poněvadž již nepatrná změna napětí může útek přetrhnout.

Běžná zařízení zadržují útek délky asi 2/3 celkové délky potřebné pro jednotlivý prohoz. Napětí útku se však prudce z vy Suje, když se mění doba volného letu útku, během které je zadržený útek prohazován proělupem, ne dobu odměřeného letu, během které pokračuje odměřování útku současně s jeho zanáSaním, Je tedy nezbytné zadržovet útek v délce odpovídající celé délce prohazované útkové pitáj aby bylo možno odebírat útek ze zadržovacího ústrojí při nepatrném odporu.

Tohoto cíle dosahuje zařízení popsané ve zveřejněné japonské pat. přihláSce číslo 51-34499. Toto zařízení je vytvořeno tak, že kroužek s prstencovým kartáčkem je umístěn kolem koncové části bubnu, přivrácené к prohozní trysce, přičemž buben má kuželovou a válcovou sekci. Na buben se navíjí útková nit v délce odpovídající celému prošlupu. Délka zadrženého útku se udržuje konstantní tím, že se opticky zji Sluje množství útku ne bubnu a podle tohoto zjištění se buben natáčí. V tomto zařízení slouží prstencový kartáček jako zarážka útkové nitě na konci bubnu přivráceném к prohozní trysce, a znemožňuje sklouznutí útku nevinutého na bubnu.

Poněvadž v tomto zařízení zůstává na bubnu delší úsek útku, než jaký je třeba pro jeden prohoz, probíhá zanášení útku tak, že během prohozu proělupem nedochází k náhlé změně napětí, poněvadž celý útek potřebný pro prohoz je zadržen na bubnu. Nicméně však ne útek vždycky působí odpor brénXcí jeho pohybu, poněvadž útek se odebírá z bubnu přes prstencový kartáček.

To má za následek tyto nevýhody, zejména v bezčlirnkovám stavu pneumatického typu, kde prohoz útku je vyvoláván při poměrně malé tažné síle: v prošlupu mohou vzniknout nedolety, k překonání tažné síly útku je potřeba vyšší tlak vzduchu, a zadržovací ústrojí neoddděí od zásoby tolik útku, kollk je potřebí pro jeden prohoz, takže musí bý doplněno ústrojím k omezování délky zanášeného útku.

Účelem vynálezu je odstrojit tyto nedostatky. Předmětem vynálezu je bezčlunkový stav ee zadržovacím ústrojím, jehož buben má kuželovou sekci a válcovou sekci a otáčí se synchronně s pracovním cyklem stavu. Zadržorecí ústrojí obsahuje první zachyco-vcí ústrojí útku, které je přiřazeno povrchu bubnu a slouží k zachycování prvního úseku útku a k jeho zadržení na bubnu po dobu průchodu útku prohozní tryskou, a druhé zschycovací ústrojí, které je rovněž přiřazeno povrchu bubnu na jeho válcové ' části a slouží k zachycování druhého úseku útku a k jeho zadržování ne bubnu'po zbytek prohozního Intervalu a tedy k nevinutí předem stanovené délky útku na válcovou sekci bubnu před prohozem.

Vynález spolehlivé odstraňuje nedolety v prošlupu, aniž ' by bylo třeba zvětšovat objem tlakového vzduchu pro prohoz útku. №mo to je při konstrukci zadržovacího zařízení podle vynálezu zbytečné jakékoli oddělené ústrojí k otame ování délky útku ne délku odpooíddjjcí jednomu prohozu.

Vynález bude vysvětlen v so^Y^vi^l.oi^ti s příklady provedení znázorněnými ne výkresu, kde stejné vztahové značky odpoovdají stenem součástem zařízení a kde značí obr. 1 bokorys prvního provedení zadržovacího zařízení útku v bezčlwnkovém stavu podle vynálezu, obr. 2 řez zařízením z obr. 1, přičemž buben je znázorněn pouze čerchovanou čarou, obr. 3 svislý řez zařízením z obr. ' 1, obr. 4 pohled zprava ne podstatnou ' část zařízení z obr. 1, obr. 5A až 9A pohledy zprava ne podstatnou část zařízení z obr. 1 a ^βν^Ι^ící funkci tohoto zařízení, obr. 5B až 9B příslušné , půdorysy ve směru Šipek A z obr. 5A až 9A a vy svalují funkci zařízení z obr. 1, obr. 10 v částečném řezu nérys druhého provedení zadržovacího zařízení podle vynálezu, obr. 11 pohled zprava na podstatnou část zařízení z obr. 10, obr. 12A až 16A pohled.zprava na podstatnou část zařízení z obr. 10, obr. 12B až 16B odpovídající půdorysy ve směru šipek A z obr. 12A ež 16A, obr. 17 půdorys třetího provedení zadržovacího zařízení podle vynálezu, obr. 18 řez podstatnou částí zařízení z obr. 17, obr. 19 pohled zprava na zařízení z obr. 18, obr. 20 acháme zařízení z obr. 17, obr. 21A až 25C pohledy vysvětlující funkci zařízení z obr. 17, obr. 26 dílčí řez čtvrtým provedením zadržovacího zařízení podle vynálezu, obr. 27 schéma zařízení z obr. 26, obr. 28 pohled zprava analogický k obr. 6 a znázorňuje! podstatnou část zařízení podle vynálezu podle páté varianty pro^,^4^<^<^i^í, obr. 29A pohled podobný obr. 26 a vysv^T^ící funkci zařízení z obr. 26 a obr. 29B pohled ve směru šipky A z obr. 29A.

První provedení zadržovacího zařízení podle vynálezu je znázorněno na'obr. 1 ež 9. Vzduchová prohozní tryska 1 (obr. , 1) je nesena konzolou J, která je upevněna na rámu £ ^^zčl^um^kového stavu. Na konzole £ je upevněn držák í, který nese vodcí očko £ umístěné ve směru pohybu útku , Z před prohozní tryskou 1 tak, že osa vodcího očka £ leží v jedné přímce s osou prohozní trysky £.

Útek £, přiváděný do prohozní trysky 2 přes zadržovací zařízení, které je,předmětem vynálezu, prochész vodicím očkem , £ a potom je prohazován nebo zanášen do prošlupu potomci paprsku vzduchu z prohozní trysky 2.

K rámu 1 bezčltrnkového stavu je připevněno vodorovné rameno 10 Šrouby 8 (obr. 1), které nese svislé rameno Ю, opa třené na konci nosnou Sésltí .Ю1· S^slé rameno 10 je připevněno dolním koncem k vodorovnému ramen 2 Šrouby 11 a maticemi li, takže osa nosné části 10 svislé části 10a nosného ramene Ю. leži na stejné přímce jako vo<Hcí očko £.

Jek ukazuje obr. 3, je v nosné části 10e svislého ramene 10 uložena v kuličkových ložiskách 13 střední část dutého hřídele 14. Na zadním konci dutého hřídele 14 je upevněna klínem 15 ozubená kladka 16. Ozubený řemen Ц je napjat mezi ozubenou kladkou 16 a neznázorněnou hnací kladkou a uvádí tedy dutý hřídel 14 do pohybu během provozu stavu.

Násseddjící vysvětlení je založeno na předpokladu, že převodový poměr je 3:1, což znamená, že dutý hřídel 14 se otočí třikrát během každého pracovního cyklu stavu.

Na předním konci dutého hřídele 14 je uložen nosný kroužek 18 se zářezem 18a (obr. 1) a je k dutému hřídeli 14 připevněn závorou 12· Buben 20 k odměřování e zadržování útku 6 je upevněn na přírubě 18b nosného kroužku 18. tak, že přířuba 21 bubnu 20 je sevřena čelní plochou příruby .1_8b a nosnou deskou 22 a je s nimi spojena v jediné těleso svorní-ky 23. Buben 20 je opatřen na obvodu první kuželovou sekcí 2Qa. která se zužuje směrem od zadního čela Eg Bubnu 20 k jeho přednímu čelu E, a je zakončena první zúženou sekcí Sp

Na první zúženou sekci S, nevezuje druhá kuželová sekce 20b. která má opačný sklon než první kuželová sekce 20a a končí v rozšířené sekci L. Od rozšířené sekce L vychází třetí kuželová sekce 20c. které má stejný sklon jeko první kuželová sekce 20a a končí ve druhé zúžené sekci Sg, která má meněí průměr než první zúžené sekce S^.

Na druhou zúženou sekci Sg nevezuje válcové sekce 20d.. které sahá ež k přednímu čelu E^ bubnu 20. Válcové sekce 20d má menší průměr než první zúžená sekce S-. Ve znázorněném konkrétním příkladu je poloměr válcové sekce 20d zvolen tak, aby délka útku navinutého třikrát ne válcové sekci 20d bubnu 20 odpovídala právě potřebné délce útku pro jeden prohoz.

Vvitřní hřídel 24, uložený v dutém hřídeli 14, je nehybný vzhledem k stavu, může však rotovat uvútř dutého hřídele 14. K zadnímu konci vnitřního hřídele 24 je šroubem 25 připevněn .nélitek 26e páky 26· Jak ukazuje obr. 1, je konec páky 26 pevně spojen se svisý^m ramenem 10 svorníkem 2Z. takže v^třní hřídel.24 je pevný a nemůže se otáčet. Přední konec viitřního hřídele 24 leží uprostřed nosné desky 22. Na předním konci v^n.třní^^o hřídele 26 je klínem 28 připevněno první ozubené kolo 22· Správnou vzdálenost mezi dutým hřídelem 14 a prvním ozubeným kolem 22 udržuje distanční podložka 30.

První ozubené kolo 29 zabírá s druhým ozubeným kolem .33. uloženým otočně -na hřídeli 32 upevněném na nosné desce 22. Druhé ozubené kolo 33 zabírá s třetím ozubeným kolem 35. uloženým otočně na . hřídeli .34. Ve zvoleném příkladu je převodový poloměr mezi prvním ozubeným kolem 29 - a třetím ozubeným kolem 35 roven 1:3, -takže třetí ozubené kolo -35 se otočí o jednu třetinu otáčky během každé jednotlivé otáčky bubnu 20 otáčejícího se kolem prvního ozubeného kole 22· Třetí ozubené kolo 35 se tedy otočí jednou během každého pracovního cyklu stavu.

Podle obr. 3 má třetí ozubené kolo 35 na boční ploše první vačku 36. která je uložena na kolíku 21· Ne tomtéž kolíku 37 je malým Šroubem 39 upevněna druhá vačka -.33. vytvořená tak, že vačkové destička 38a je položena na druhou vačkovou destičku 38b. První - vačka 22 má vačkový výstupek 36A a vačkovou prohlubeň 36B. Profil druhé vačky 38 lze měnnt tím, že se mění vzájemná poloha mezi oběma vačkovými destičkami 38a. 38b a tím vzniknou jednak vačkový výstupek 38e a vačková prohlubeň 38b.

Na pevném hřídeli 40, který je uložen v nosné desce 22. jsou uloženy dvě lomené páky 41, 42 ( obr. 2), jež mejí stejný tvar. Na střední části obou lomených pák 41. 42 jsou uloženy na kolíku 43. 44 kladičky 42» 42· Mezi šrouby 41» 48 na lomených pákách £1, £2.

a mezi šroubem 2J upevněným na nosné desce 22 jsou zavěšeny- pružiny 42, 50 (obr. 4), takže obě lomené páky 41, 42 jsou předpjaty a při tle čuj kladi čky 12, 44 do styku s vačkami J6, 2£· Každá z obou lomených pák 41 _, 42 má zahnutý konec 41a. 42a. který je obrácen k odpovídajícímu otvoru 21, 52 v obvodu bubnu 20· °ba otvory 21, 52 jsou uloženy vedle sebe v blízkosti druhé zúžené sekce Sg a válcové sekce 20d bubnu 20· Zahrnuté konce Ha. 42a obou lomozných pák H, 42 jsou vytvořeny a uloženy tak, že vyčnívají z otvorů 21, 52 z bubnu 20 tehdy, když vačkové výstupky 36A· J8A se dolýkej odppvíídjjcích klediček 12, AŽ, a jsou zataženy do vnitřku bubnu 22, když se kladlčky 12, 42 do týk jí vačkových prohlubní 36B· 36B·

Na.konci nosného raménka 55· které je připevněno ke svislému rameni 12, je upevněn vodiě 54 ve tvaru tyčky· Vodič 54 má alespoň dvě drážky 54a. 54b a jeho ose je rovnoběžná s osou bubnu 22·- Útek 2 odtahovaný z neznázorněné zásoby, například z kuželové cívky, přichází nejprve do drážky 54a a odtud do drážky 20e· vytvořené v první zúžené sekci Sj bubnu 20 mezi první kuželovou sekcí 20a a druhou kuželovou sekcí 20b· Potom přichází útek 6 do druhé vodicí drážky 54b a odtud na třetí kuželovou sekci 20c a na válcovou . sekci 20d bubnu 20· načež je zachycen zahnutými konci 41a· 42a lomených pák H, 42 e prochází vodicím očkem 1·

Funkce popsaného prvního provedení vynálezu je v následujícím vysvětlena v souuvslosti s obr· 1 až 9B· Když aa dutý hřídel 14 otáčí působením síly přenášené na ozubenou kladku 16 řemenem 1*7· otočí se buben 20 ve směru ěipky O, tedy v pohledu zprava proti smyslu otáčení hotonových ruček, třikÉét během jednoho pracovního cyklu stavu· Útek 6 obtočený v drážce 20e· který přechází přes první kuželovou část 20a a poté voddcí drážkou 54e vodiče 21, přijde ' na třetí kuželovou část- 20c přes voddeí drážku 54b vod.če 21· Potom útek 6 sklouzne působením svého napětí po ploše třetí kuželové sekce 20c a po válcové sekci 20d bubnu 22, přičemž odtlačuje útek navinutý na válcové sekci 22d směrem k přednímu čelu E- bubnu 20·

V následujícím bude podáno vysvětlení funkce za toho ' předpokladu, -- že počátečním bodem je okamžik bezprostředně před prohozem útku . 2· 7 tomto okamžiku se vačkové výstupky 36A» 38A dotýk^í příslušných klediček 12, 44· jak ukazuje obr· 5A, takže zahnuté konce Ha. 42a lomených pák 41· 42 vyčníval z bubnu 22 otvory 21» 52·

Na třetí kuželové sekci 20c mezi vodicí drážkou 54e a zahnutým koncem 41e páky Л je nevinut pouze krátký úeek útku 2· Útek 2 aa navine třikrát ne válcovou sekci 20d mezi oběma zahnutými konci 41a· 421 lomených pák 41· 42, je zachycen zahnutým koncem 42e a zaveden do vodícího očka E-'Calý úeek útku 2, potřebný pro jeden prohoz, je tedy .odměřen a zachycen na bubnu 20·

Když ae buben 20 otáčí ve směru ěipky O, vačky 34, 22 ^se společně otáčejí ve směru Šipky C jednou za jeden pracovní cyklus stavu· Následkem toho kladička 41 první lomené páky 41 pokračuje v odvelování po vačkovém výstupku J21 první vačky 22, zatímco Hadička £6 druhé lomené páky 42 přijde do styku a vačkovou prohlubní Jgfc druhé vačky JE - takže гакии-* tý konec - 42a druhé lomené páky 42 se zasune do bubnu 22, . jak ukazuje obr· 6A a 6B· Bezprostředně - před tímto okamžikem začne tryskat paprsek vzduchu z prohozní trysky 2, takže když zahnutý konec 42a druhé lomené páky 42 se zasune do bubnu 20· je útek 2 nevinutý na válcové sekci 224 bubnu 22 uvolněn· Útek 2 je težen proudem vzduchu prohozní tryskou 2 a zanášen do proělupu Z· Když přestane proudění - vzduchu z prohosmí trysky 2, stáhne se v důsledku setrvačnou celý útek 2 z válcové sekce 222 bubnu 22·

Útek 2 á· zachycen zahnutým koncem 41a první lomené páky 41 a jeho prohoz se zakončí, jek ukazuje obr· 7A e 7B· Během tohoto prohozu, poněvadž buben 22 rotuje ve směru ěipky D, se útek 2 nevine jednou kolen bubnu 22, přičemž - k délce tohoto navinutého úseku přistupuje délke útku 2 mezi vodicí drážkou 54b a zahnutým koncem 41 a první lomené páky 41·

Poté kladička 46 přijde do styku s vačkovým výstupkem J8A druhé vačky - - což má ze následek, že zahnutý' - konec 42a druhé lomené páky se vysune otvorm 52 z bubnu 22· Poté se začne odvetovat kledičke 45 po vačkové prohlubni 36B. čímž se zahnutý konec 414 první lomené páky 41 zasune do vlhltřku bubnu 20. Útek 6, který byl až do tohoto okamžiku zachycen zahnutým koncem 41 první lomené páky 41, sklouzne po třetí kuželové sekci 20c na' válcovou sekci 20d a je zachycen zahnutým koncem 42e druhé lomené páky 42, jek ukazuje . obr. 8A a 8B.

Jakmile je útek á nehnut třikrát kolem válcové sekce - 20d» přijde první kladlčka £2 do styku s vačkovým výstupkem 36A a zahnutý konec 41a první lomené páky 41 se vysune z bubnu - - v tomto okammiku však útek - - který postupuje od první - voddcí drážky 54b vodiče 54 ke třetí kuželové sekci 20c. není ještě navinut - na bubnu 20. Útek 6, navinutý na bubnu 20, se pohybuje k jeho válcové sekci 20d. Následkem toho se zahnutý konec 41a první lomené páky 41 vysune z bubnu 20> aniž by zachytt! útek 6, jek ukazuje obr. 9A a 9B. Celý meccaensmus se vrátí do polohy znázorněné ne obr. 5A e 5B, ve které se druhá kledičke 46 odroluje po večkové prohlubni -38B k zatažení zahnutého konce 42e druhé lomené páky 42 - do vnitřku bubnu 20. e celý prohozní cyklus se opa lni je.

Obr 10 ež 16B ukázní druhé provedení zadržovacího zařízení podle vynálezu, které je podobné prvnímu provedení - s tím rozdílem, že druhá lomená páke 42 je nehrožena jiiým. ústrojím.

V tomto provedení je válcové sekce 20d bubnu 24 vytvořena ne předním konci s užší válcovou sekcí 20c. která má menší průměr než válcová sekce 20d. Užší válcové sekce 20f má ozubenou část opa třenou velkým počten - zubů 60a. které slouží k zachycení útku 6, jakmile se jich dotkne.

Vodicí očko 4 je upevněno k hornímu konci páky 62. která je uprostřed otočně uložena na hřídeli £1 připeroěném k vodorovnému rameni 2· Páka £2 je předppete ve směru hodinových ruček podle obr. 10 pružinou 65. zavěšenou jednak ne - kolíku £2 na páce £2 a jednak na kolíku 64 na vodorovném rameenL 2· Páka 62 má ne dolním konci kladlčku £Х, která je k ní připevněna kolíkem ££. Pružina 65 přitlečuje kladičku 6J do styku s vačkou 38. Vačka 33' je upevněna ne hřídeli 68 uloženém otočně ve vodorovném rameni - 2 8 otočí se jednou během jednoho - pracovního cyklu stavu; v důsledku toho se voddcí očko 4 posouvá podél - osy bubnu 20 tek, že útek £, který prochází vodicím očkem 4, je zachycen ozubeným úsekem £0, když se kladička 67 odroluje po vačkovém výstupku 38 *A. a je uvolněn, když se kledi^ke 67 odvaluje po vačkové prohlubni 38*B.

Funkce druhého provedení vynálezu bude vysvětlena v souuislosti s obr. 10 až 16B. Bezprostředně před prohozem útku 4 proělupem X se kladička 45 na lomené páce 41 dotýká vačkového výstupku 36>A vačky Já, takže zahnutý konec 41 a první lomené páky 41 vyčnívá z bubnu 20 otvorem 51 a zachycuje útek £. Současně se kladička 67 odvaluje po vačkovém výstupku 38*A vačky 38*. takže voddcí- očko 4 se pohybuje dozadu směrem k bubnu 20; v důsledku toho je útek 6 zachycen ozubeným úsekem 60 ne bubnu 20. Útek £ se nevine třikrát kolem válcové sekce 20d bubnu 20. jak ukazuje obr. 12.

Když má začít prohoz útku á, dotýká se kladička 67 vačkové prohlubně 33 *B večky 38 a posouvá vo<d.cí očko 4 dopředu, tedy podle obr. 10 doprava, aby se útek 6 uvolnil z ozubeného úseku -60 bubnu 20. jek ukazuje obr. 13A a 13B. Útek £ je pak vnesen do prošlupu Z působením prpudu vzduchu-vycháázeícího z prohozní trysky 2. Když je veškerý útek 6 navinutý kolem válcové sekce 20d bubnu 20 zanesen do prošlupu X a zachycen zahnutým koncem 41 a první lomené páky 41 . je prohoz zakončen. Jednak smyčka útku 6 zůstává zachycena zahnutým koncem 41a první lomené páky 41, -jak ukazuje obr. 14A e 14B.

Potom se kladička 67 začne odvalovat po vačkovém výstupku 38*A a posune voddcí očko 4 směrem k bubnu 20» takže útek £ se znovu zachytí ne ozubeném úseku £0. Potom se zečne kledičke 45 odrolovat po vačkové prohlubin. 36B. tím se zatáhne zahnutý konec - 41 a první lomené páky £1 do vnitřku bubnu 24 ® útek £ sklouzne po třetí kuželové sekci 20c na válcovou sekci 20d bubnu 20 (obr. 15).

22731 1 б

Když je útek 6 ovinut přibližně třikrát kolem válcová sekce 20d. odveluje se kladičke 45 po vačkovém výstupku 36A první vačky £6, takže se zahnutý konec 41a první lomené páky 41 vysune otvorem 51 bubnu 20 mezi částí útku 6 navinutou ne třetí kuželové sekci 20c a částí nevinutou na válcové sekci 20d (obr. 16B). Potom se vrátí celý mechanismus do polohy podle obr. 12A а 12B a prohozní cyklus se opakuje.

Obr. 17 ež 250 znázorňují třetí provedení zadržovacího zeřízení podle vynálezu. Podle tohoto provedení je v nosné části 10a svislého ramene 10 uložen v kuličkových ložiskách 1 3 otočný hřídel 70. který je uváděn do rotačního pohybu silou přenáSenou ozubenou kladkou 16.

Otočný hřídel 70 má na předním konci přírubu 71. Příruba 21 bubnu 20 je uložena mezi nosnou deskou 22 a přírubou 71 otočného hřídele 70 a je uchycena svorníky 23. které jsou zašroubovány do nemegnetického kotouče 72.

Nosná deska 22 nese opěru 73. na které jsou uloženy dva elektromagnetické ovládače 75. 76 umístěné tak, že jejich osy leží v radiálních rovinách proložených osou bubnu 20. Ovládače Z£, ZJŽ obsahují pohyblivé železné tyčky 77. 78. které mají zahnuté konce 77a. 78a ležící proti otvorům 51 . 52 bubnu 20.

Elektromagnetické ovládače 75. 76 jsou přitom umístěny tek, že zahnuté konce 77a. 78a se vysouvají z bubnu 20 v závislosti na vybuzení ovládačů 75. 76 elektrickým proudem.

Nemagnetický kotouč 72 je opatřen válcovými opěremi 22» 80. které jsou soustředné s rotujícím hřídelem vyčnívajícím smSrem к nosné části 10a svislého ramene 10. Válcové o péry 79. 80 nesou kruhová železná jádra 81. 82. která jsou к nim například přilepena. Ко-, lem železných jader 81. 82 jsou nevinuty cívky g£, 8£, které obklopují jejich stěny a jsou elektricky připojeny к přísluěnému ovládači 22, Z£.

Ke konci nosné části 10b svislého ramene 12, je Sroubky g£ připevněn druhý nemegnetický kotouč ££, který nese dvě válcové opěry Щ, g£ analogické válcovým opěrám 79. ££ ne nemagnetickém kotouči 22. Kolem železných jader g£, 22.» připevněných к válcovým opěrám 87. g£, jsou navinuty cívky 21» 22» které leží proti cívkám 83. ££ a tvoří s nimi rotační transformátor.

Napájení cívek 21, 22 elektrickým proudem je znázorněno ne obr. 20. Ne vačkovém hřídeli 74. který je pracovně spojen s rotujícími částmi stavu a otáčí se jednou během jednoho pracovního cyklu stavu, jsou upevněny vačky 22» 21· Vačka 22 eá vačkový výstupek 22£ a vačkovou prohlubeň 93B. vačka 94 má vačkový výstupek 94A a vačkovou prohlubeň 94B.

S vačkami 22» 94 spolupracují magnetické spínače 22» 21· Výstupní svorky magnetických spínačů 21» 21 jsou elektricky spojeny přes zesilovače 97. 98 к fotoemisním diodám 22» 122· Zdroj 101 stejnosměrného proudu napájí proudem magnetické spínače 21» 21 * zesilovače 97. 98 přes přípojnice 102b a 102b. Fotoemisní diody 22» 100 jsou opticky spojeny s fototrieky Ш. Ш. které jsou zapojeny do série mezi cívkami 21» 21 ⁶ zdrojem 107 střídavého proudu.

Během provozu tohoto třetího provedení zadržovacího zařízení se hřídel 70 a buben 22 otočí třikrát během jednoho pracovního cyklu stavu. Toto otáčení způsobuje relativní natáčení cívek 8£j 8£ a cívek 21» 22· ⁴

Vačky 22» 21 ae otočí jednou během jednoho pracovního cyklu stavu. Pro zjednodušení bude vysvětlena pouze funkce zapojení na horní části obr. 20 s tím, že obvod na dolní části pracuje stejným způsobem. Když vačkový výstupek 93A leží proti magnetickému spínači 21» vyěle se výstupní signál, který se zesílí v zesilovači 97. Zesílený výstupní signál se vede do fotoemisní diody 22» která sepne fototriak 103. čímž cívkou 91 začne procházet elektrický proud. Tím se vybudí elektromagnetický ovládač 21 a zahnutý konec 77a železné tyčky 77 se vysune z otvoru £1 bubnu 22· Když proti magnetickému spínači 21 lo^í vačkové prohlubeň 93b. nevzniká výstupní signál. Následkem toho zůstane zahnutý konec 77a železné tyčky 77 zasunut uvnitř bubnu 22·

Ί

Bzppostředně před prohozem útku 6 proělupem 1 ('obr. 21A až 25C), leží proti meogetickému spínači 95 vačkový výstupek 93A. takže žahnutý konec 77a železné tyčky 77 vyčnívá hnutý konec 76e železné tyčky 76 vyčnívá ven z bubnu 20. V tomto stavu bubnu 20 se útek g ovine třikrát kolem válcové sekce 20d poté, co byl zachycen zahnutým koncem 77a železné

Při poučujícím pracovním cyklu stavu přijde do polohy proti magnetickému spínači 22 vačkový výstupek 93A. začne proudění tlakového vzduchu z prohozní trysky 2 a maagntlcký spínač 96 se přiblíží k vačkové prohlubni 94B. Jakmile se zahnutý konec 78a železné tyčky 78 zasune do vnitřku bubnu 20» je útek 6 nevinutý ne válcové sekci 20d bubnu 20 vnesen vzduchem procházejícím prohozní tryskou 2 do prošlupu 1» Buben 20 se otočí přibližné jednou během prohozu útku 6. Během této otáčky je útek 6 zachycen vysunutým zahnutým koncem 77a železné tyčky 77 a obtočen jednou kolem bubnu 20, . jak ukazuje obr. 23A.

V následující fázi leží proti spínači 96 vačkový výstupek 94A. což má za následek, že se zahnutý konec 78A železné tyčky 78 vysune z bubnu 20. Poté přijde do polohy proti magnetickému spínači 95 vačkové prohlubeň 93B. čímž se zahnutý konec 77a železné tyčky 11 zasune do bubnu 20. Následkem toho sklouzne útek 6 navinutý na třetí kuželové sekci 20c na válcovou sekci 20d a je zachycen zahnutým koncem 78a. železné tyčky J8, jak ukazuje obrá zek 24A.

Když je útek 6 nahnut přibližně třikrát kolem válcové · sekce 20d. leží proti kému spínači 95 vačkový výstupek 93A. zahnutý konec 77a·železné tyčky 77 se vysune mezi tu čést útku 6, které se ovíjí kolem třetí kuželové sekce 20c a mezi část na válcové sekci 20d jek ukazuje obr. 25A, načež proběhne prohoz způsobem popsaným v předchozím textu.

Popsané a znázorněné třetí provedení vynálezu mé tu výhodu, že délku útku 6 potřebnou pro jeden prohoz proělupem 1 lze snadno měnnt výměnou vaček 93. 94. aniž by bylo třeba měrnt ozubené kole ve stavu.

Obr. 26 a 27 znázornií čtvrté provedení zadržovacího zařízení podle vynálezu, které je obměnou třetího provedení. V tomto případě je příruba 2J, bubnu 20 uložena mezi nosnou deskou 22 a přírubou 71 otočného hřídele 70. kde je upevněna svorníky 23. Svorník 23 déle připevňuje k nosné desce 22 opěru 13. a další svorník 23 připevňuje k nosné desce 22 proti záveží 109.

K zadní straně příruby 71 je připevněna kruhová nosná deska ·110 z izolačního mateeiálu. Ke kruhové nosné desce 110 jsou připevněny dva sběrné kroužky 111. 112. spojené elektricky vodiči 113 . 114 s elektromagnetickými ovládači 75. 76. Vodiče tyj. · 114 · jsou uchyceny ve správné poloze upevňovací svěrkou 115. K čelu nosné čiásiti 10a svislého ramene 10 je připevněna druhá kruhová nosná deska 116. která nese nosiče 119. 11,9* kartáčků 121> a nosiče 120» 120' kartáčků 122'.

Kartáčky 121. 121' se dotýkají sběrného kroužku 111 a kartáčky ^22. 1'2 * sběrného kroužku 112. Octaranný kryt 123 obklopuje kartáčky 122. 122' a sběrné kroužky 111. Ί12.

Jak ukazuje obr. 27, jsou kartáčky 121. 121 '. 1212. 122 * napájeny elektrikám proudem přes zesilovače 97. JŽS. jakmile přijdou signály z příslušných matneeických spínačů 95. 96 Když příslušný шetpleeický spínač 95. 96 leží proti vačkovému výstupku 93A. 94A. prochází elektrický proud ze zesilovačů 97. 98 přes kartáčky 121. 121*a kartáčky 122. 122'do sběrných kroužků 111. 112 a do elektromagnetických ovládačů 75. 76. které tím uvede v činnost.

Ob». 28, 29A a 29B znézooňudl páté provedení zadržovacího zařízení podle vynálezu, které je podobné prvnímu provedení s tím rozdílem, že druhá vačka 38 má kromě vačkového výstupku a vačkové prohlubně 38B střední vačkový úsek 36C.

Vačka 38 ' je umístěné tak, že střední vačkový úsek 38C se dotýká kladičky 46 během přírazu útku á paprskem. Když se kledičke 46 dotýká středního vačkového úseku 38C. je zahnutý konec 12a druhé lomené páky 42 částečně zasunut - do vnitřku bubnu 20, jek ukazuje obr. 29A.

Páté provedení vynálezu pracuje tektos Během přírazu útku ,6 zaneseného do proělupu 2 pohybem paprsku se napětí v útku J5 zvětšuje. Střední vačkový úsek 38C se věek dotýká kladičky 46 ne druhé lomené páce £2, takže zahnutý konec 42 je částečně zasunut do bubnu 20· Poněvadž lomené páka 42 se kýve kolem osy hřídele 12, natočí se částe&rým zasunutím zahnutého konče 42a ' druhá lomená páka 42 ve směru proti otéčení bubnu 20. čímž se uvolní napětí útku & zvýšené během přírazu paprskem.

V soudilo s ti s druhým provedením vyrólezu podle obr. 10 ež 16B je pro páté provedení zadržovacího zařízení výhodné vytvořit vačku 38' s výřezem 38'0. jak ukazuje čerchovené čára na obr 10. Když se totiž kladička £2 dotýké kladky 38' a dosedne ne výřez 3B'C. natočí se páke 62 o něco dála, čímž se zkrátí délka útkové , nitě £ íízí bubnem 20 . a prohozní tryskou £., 00® způsobí pokles napětí během přírazu.

Třebaže - buben 20 byl popsán v sousíilo8ti s provedením znázorněxým na výkresu, kde první zúžená sekce S- má větší průměr než válcové sekce 20d. aby bylo možno odmeělt délku útku potřebnou pro každý prohoz, je samozřejmé, že první kuželovou sekci 20e bubnu 2£ lze vynechat a nahaddt ji rým , oreeřovacím ústrojím nebo známým odmeřovecím zařízením běžným u tryskových stavů.

Poněvadž potřebné délka útkové nitě je v zařízení podle vynálezu odděleně zedržovéna na rotujícím bubnu, - 'necdochházzí v - tomto zařízení k náhlé změně napětí útku. Následkem toho lze zmeenit a udržoret konstantní tlak vzduchu zaváděného do prohozní trysky. Během - prohozu jsou zahnuté konce zesunuty do bubnu, čímž se sníží odpor působící proti pohybu útku v důsledku styku- útku s bubnem, a nedochází k nedoletím.

Poněvadž útek je spolehlivě zachycen ne povrchu bubnu po skončeném prohozu, nemusí být stav opatřen přídavným zařízením k ommzování délky útku pro každý prohoz.

Claims (19)

PÍ ED MĚ T VYNÁLEZU

1. Zařízení pro měření a zadržování útku v bezčltrnkovém*stavu, sestávající z bubnu, na jehož povrchu je nevinut útek před zavedením do prohozní trysky, přičemž buben má šikmou ,sekci zešikmenou směrem k prohozní trysce a s ní spojenou přímou sekci, která leží blíže prohozní trysce než Šikmá sekce a útek je přiváděn ze zásoby přes ěikmou a přímou sekci do prohozní trysky a dále obsah^ujc! zachусovací ústrojí pro zadržení útku ne bubnu, vyznačené tím, že zachyoovací ústrojí sestává ze dvou zechycovačů (41, 42, 60, 77, 78), které leží v - dráze pohybu útku (6) za sebou, přičemž první zachycovač (41, 77) je umístěn u konce Šikmé sekce (20c) bubnu (20) nepohybЫvt alespoň v osovém směru bubnu (20) pro zadržení prvního úseku útku (6) alespoň po dobu prohozu a jeho uvolnění po skončení prohozu, a druhý zachycovač , (42, 60, 78) je umístěn u konce přímé sekce (20d) bubnu , (20) pro zadržení druhého úseku útku (6) a jehó uvolnění během prohozu, přičemž úsek útku (6) a jeho uvolnění během prohozu, přičemž úsek útku (6) na'vinutý na bubnu (20) mezi oběma zechycovači (41, 42 , 60 , 77 , 78) má předám odměřenou délku.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že šikmá sekce (20c) má tvar komolého kužele přivráceného základnou k prohozní trysce (2).

3. Zřízení podle bodu 2, vyznačené tím, že přímá sekce (20d) je válcová.

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že přímá sekce (20d) je mírně zešikmená smě- rem k prohodí trysce (2).

5. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že - první zachycovač (41, ' 77) je umístěn u přechodu mezi kuželovou šikmou sekcí (20c) - a válcovou přímou sekcí (20d) bubnu (20).

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že -první zachycovač (41) je opatřen zahnutým koncem (41a), který může vyčnívat z pláště bubnu (20) během prohozu útku (6).

7. Zřízení podle bodu 6, vyznačené tím, že první zachycovač (41) obsahuje ozubené kdo (33) uložené undtř bubnu (20) a rotující kolem jeho osy synchronně s otáčením bubnu (20), a první vačku (36) spojenou pohybově s ozubeným kolem (33) pro ovládání prvního zachycoveče (41) a vysouvání jeho zahnutého konce (41a) z bubnu (20) při otáčení vačky (36).

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačené tím,'že druhý zachycovač (42) je opatřen zahnutým koncem (42a), který může vyčnívat z pláště bubnu po dobu odlišuuící se od prohozní doby útku (6).

9. Zařízení podle bodu 8, vyznačené tím, že druhý zachycovač (42) obsahuje druhou vačku (38) upevněnou na první vačce (36) pro ovládání druhého zechycovače (42) e vysouvání jeho zahnutého konce - (42a) z bubnu (20).

10. Zařízení podle bodu 7, vyznačené tím, že druhý zachycovač - (60) sestává z válcového ozubeného úseku, který je soustředný s koncem bubnu (20) e má menší průměr než válcová sekce (20d) - - bubnu (20) pro zachycení útku (6) po dobu mimo vlastní zanášení útku (6) prohozní tryskou (2).

11. Zřízeni podle bodu 10, vyznačené tím, že druhý zachycovač (60) je opatřen vodicím očkem (4) uložerým mezi ozubeným úsekem a prohozní tryskou (2) vratně pohyblivě podél osy bubnu (20) pro vedení útku (6) a jeho zachycení ozubeným úsekem.

12. Zaízení podle- bodu 11, vyznačené tím, že druhý zachycovač. (60) dále obsahuje vačku (38*) otočnou synchronně - s pracovním cyklem stavu, epáku (62), - jejíž horní konec nese voUcí očko (4) a dolní - konec se odvvluje po vačce (33*).

13. Zřízení podle bodu 8, vyznačené tím, že první zachycovač (77) obsahuje první elek^rromagietický ovládač (75) s pohyblivou tyčkou (77b), jejíž zahnutý konec (77a) může vyčnívat z pláště bubnu (20) během prohozu útku (6), a druhý zachycovač (78) obsahuje druhý elektromagnetický ovládač (76) s pohyblivou tyčkou (718), jejíž zahnutý konec (78a) může vyčnívat z pláště bubnu (20), přičemž oba elektromagnetické ovládače (75, 76) jsou pohybHvé při otáčení bubnu (20).

14. Zařízení podle - bodu 13, vyznačené tím, že první zachycovač (77) dále obsahuje první hudci ústrojí - (93, 95, 91 , 83) k buzeni prvního elektromagnetického ovládače (75) k vysunutí jeho zahnutého -konce (77a) během zanášení útku (6), a druhý zachycovač (78) obsahuje druhé IičIcí ústrojí (94, 96, 92, 84) - k - buzení druhého elektromagnetického ovládače (76) po dobu pracovního cyklu stavu mimo doby prohozu.

15. Zařízení podle bodu 14, vyznačené tím, že první buHcí ústrojí obsahuje první pevnou prstencovou magnntickou cívku (91), připojenou k rámu (1) stavu a schopnou buzení přívalem elektrického proudu, e první otočnou prstencovou maagintickou cívku (83), připojenou k bubnu -(20) a ležící proti první cívce (91) tak, že při vybuzení p^vní msagntické cívky -(91) vzniká elektrický proud k vybuzení prvního elektromagnetického ovládače (75), a druhé buHcí ústrojí obsahuje druhou pevnou prstencovou megneeickou cívku (92) spojenou s rámem - .(1) stavu a schopnou buzení přívodem elektrického proudu, a druhou otočnou prstencovou cívku (84), připojenou k bubnu (20) e umístěnou proti druhé pevné cívce (92) tak, žé při vybuzení druhé cívky (84) vzniká elektrický proud k vybuzení druhého elektromagnetického- ovládače (76).

227 311

16. Zařízení podle bodu 13, vyznačené tím, že první budicí ústrojí obsahuje první elektrický vodivý kartáček (121, 121*) připojený к rámu (1) stavu a napájený elektrickým proudem, a první otočný sběrací kroužek (111) nesený bubnem (20) a elektricky připojený к prvnímu elektromagnetickému ovládači (75), přičemž první otočný sběrný kroužek (111) je v kluzném styku s prvním elektricky vodivým kartáčkem (121, 121*), a druhé budicí ústrojí obsahuje druhý elektricky vodivý kartáček (122, 122*) připojený к rámu (1) stavu a napájený elektrickým proudem, в druhý otočný sběrný kroužek (112) nesený bubnem (20) a elektricky připojený к druhému elektromagnetickému ovládači (76), přičemž druhý otočný sběrný kroužek (112) je v kluzném styku 8 druhým elektricky vodivým kartáčkem (122, 122*),

17. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, že druhý zachycovač (42) dále obsahuje ústrojí pro přemísťování vysunutého zahnutého konce (42a) к uvolnění zachyceného útku (6) po dobu přírazu útku (6) bidlem.

18. Zařízení podle bodu 17, vyznačené tím, že přemísťovecí ústrojí je tvořeno vačkovým úsekem (38C) ne obvodu druhé vačky (38) pro přemístění vyčnívajícího zahnutého konce (42a) zechycoveče (42) proti směru otáčení bubnu (20).

19· Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že přemislovací ústrojí dále obsahuje pružinu к předpínéní druhého zechycoveče (42) proti otáčení bubnu (20).