CS216161B2 - Band of metal sheet divided in several partial stripes,method of making the same and facility for executing the said - Google Patents

Description

Vynález se týká pásu kovového protáhlého plechu, rozděleného do několika dílčích pruhů, způsobu jeho výroby a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Jsou již známy útvary z kovového plechu, sestávající z původního svítku předem rozděleného do několika dílčích svitků, jakož i způsoby vytvoření útvaru prořezáváním protáhlého pásu kovového plechu, při kterém se kov rozdělí podélnými řezy na větší počet přilehlých pruhů, které se navíjejí do· odpovídajících svitků. Jsou rovněž známy přístroje k provádění uvedených způsobů.

Avšak tento dosavadní stav techniky neumožňuje· jednoduché oddělování jednotlivých svitků, ani jejich opětné současné navíjení.

Vynález záleží v tom, že okraje přilehlých dvojic dílčích pruhů jsou navzájem spojeny přerušitelnými spoji.

Podle výhodného· provedení vynálezu jsou přerušitelné spoje· tvořeny zbylým materiálem · spojujícím · okraje sousedních dílčích pruhů a ležícím uvnitř tloušťky těchto dílčích pruhů.

Podle dalšího provedení vynálezu jsou mezi dílčími pruhy vytvořeny· souvislé · podélné řezy pronikající částečně · tloušťkou výchozího pásu, které vymezují tloušťku zbylého materiálu přemosťujícího· mezeru mezi sousedními dílčími pruhy.

Každá dvojice okrajů mezi sousedními dílčími pruhy leží účelně v jedné přímce.

Podle jiného provedení vynálezu jsou přerušitelné spoje tvořeny vzájemným propojením okrajových otřepů dílčích pruhů.

Podle dalšího provedení jsou po jeho obou stranách tvořeny ochranné pruhy.

Způsob výroby pásu podle vynálezu prořezáváním výchozího pásu kovového plechu, pří kterém se pás podélnými řezy rozdělí na větší počet dílčích pruhů,· které se navíjejí do dílčích svitků, záleží v tom, že výchozí pás se podélnými řezy nařezává pouze částečně a zachovává se spojení mezi přilehlými dílčími pruhy.

Podle výhodného provedení způsobu podle vynálezu se podélné řezy vytvářejí tlačením materiálu výchozího pásu na jedné straně podélného řezu dolů a na druhé straně nahoru, čímž se ve výchozím pásu v příčném směru vytvoří stupně, které se následně částečně vyrovnají.

Při částečném vyrovnání stupňů se účelně zachovává spojení přilehlých dílčích pruhů.

Částečné vyrovnání stupňů se s výhodou provádí válcováním pásu.

Podle· vynálezu se tedy rozřezávání svitků provádí v pracovním úkonu, který umožňu216161 je, aby všechny pruhy ' nařezané z jediného plechu mohly být znovu navinuty jako celek, čímž .se· odstraňuje tradiční problém vznikající při rozřezávání svitků plechu, že totiž vznikají prověšené prameny a vzájemné prokládání svitků. Když se nerozřezaný plech odvíjí s odvíječky a táhne se rozřezávačkou, pak podle vynálezu se tento plech rozřeže nebo prořízne pouze částečně, nebo rozřeže se úplně a ihned, nato .se slabě opět spojí, aby se vytvořily částečné řezy .nebo výřezy nebo jejich ekvivalent, což vede ke vzniku soustavy navzájem propojených pruhů, které .se dodávají k navíječce jako jediný plech. Potom po začátku opětného navíjení, což znamená kdykoliv mezi dobou, kdy navzájem propojené pruhy počnou opásávat viják navíječky, a mezi dobou, kdy se .svitky rozvinují za účelem použití, mohou být částečné řezy nebo jejich ekvivalenty provedené na rořezávačce dokončeny, aby se dostaly oddělené užší svitky. Jelikož do té doby, než se částečné řezy nebo· jejich ekvivalenty provedené na rozřezávačce dokončí, chovají se navzájem propojené pruhy jako jediný list plechu, mohou být při navíjení manipulovány jako jediný plech bez obavy ze vzniku volných nebo. prověšených pruhů, prokládání pruhů nebo jakýchkoliv souvisejících problémů a nesnází.

Zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu sestává z dvojic proti sobě uspořádaných otočných řezných nástrojů, které střižně dosedají na protilehlé strany zpracovávaného výchozího pásu, . přičemž podle vynálezu je v řezné hraně nejméně jednoho· řezného nástroje každé .dvojice řezných nástrojů vytvořeno. vybrání nebo· je tento nejméně jeden řezný nástroj opatřen stavěcím ústrojím.

Podle výhodného provedení jsou řezné hrany řezných nástrojů kruhové, přičemž radiální ’výška vybrání je menší než tloušťka výchozího pásu.

Vybrání je účelně tvořeno. tangenciálním zploštěním řezné hrany řezného nástroje nebo· má tvar klínovitého výřezu, jehož boky jsou vymezeny vydutými oblouky.

Podle dalšího. provedení vynálezu je stavěči ústrojí tvořeno vačkou.

Bodle jiného provedení vynálezu je za řezacími nástroji ve směru posuvu výchozího pásu uspořádáno navíjecí ústrojí.

Účelně je mezi řeznými nástroji a navíjecím- ústrojím uspořádána dvojice stlačovacích válců, které jsou uspořádány proti sobě a. dosedají na protilehlé strany dílčích pruhů.

V obvyklé rozřezávačce se při každém řezu použije protilehlých dvojic otáčivých řezných nástrojů, což vede k tomu, že přilehlé okraje rozříznutých .svitků se na okamžik vůči sobě přesunou ve směru kolmém k rovině plechu.. Při provádění vynálezu může takové mžikové posunutí nastat v . podélně umístěných polohách, kde je proříznutí úplné, avšak výsledné .soustavy navzá jem propojených pruhů mohou do určité míry být vůči sobě přestaveny na přilehlých okrajích v místech rozmístěných po délce, kde proříznutí není úplné, a toto posunutí může být podrženo až do· oddělení přilehlých pruhů, ledaže se pruhy srazí zpět dolů do společné roviny za současného udržení spojení mezi rozřezanými pruhy, jak je výhodnější.

Podle vynálezu může tedy být rozřezávačka a navíječka rozřezávací linky uvedena do nového vztahu, při kterém poměrně těsné spřažení mezi rozřezávačkou a navíječkou využívá a vlastně udržuje okamžitý. stav rovnoběžného postupu, do kterého jsou okraje příštích dílčích svitků nuceny rozřezávacími kotouči. Těsné spřažení je tedy kladným význakem, popř. i nuceným význake-m výhodného provedení podle vynálezu.

Jak bylo shora uvedeno, je jednou velkou výhodou částečného .rozřezávání nebo jeho ekvivalentu podle vynálezu odstranění problému prokládání. Jak bylo. také uvedeno shora, řeší se obvykle tento problém užitím oddělovacích dílů mezi rozříznutými pruhy, což zase vyžaduje, aby rozřezávačka byla umístěna ve značné vzdálenosti od navíječky, aby se rozříznuté pruhy mohly rozprostřít v bočním směru, což je potřebné pro dosažení oddělení. Jelikož rozprostření v bočním směru není již nutné, když se prořezává podle vynálezu, odstraňuje se tím požadavek, aby -rozřezávačka byla umístěna ve značné vzdálenosti od navíječky, což vede k daleko kompaktnější zpracovací lince a k podstatné úspoře podlažního prostoru. Při tom se nejen odstraní požadavek značné vzdálenosti, avšak dosáhne se významných pracovních zlepšení v důsledku opaku značné vzdálenosti, tj. v důsledku těsného spřažení mezi rozřezávačkou a navíječkou. Umožní se tím rozřezávání přímo- od válcovací stolice, jako je například poslední stojan tandemové válcovací stolice za tepla nebo za studená s pěti pracovními místy.

Tam, kde se konečné oddělování provádí posledním .použivatelem, záleží největší výhoda vynálezu v odstranění jednotlivého balení a manipulace s oddělenými svitky. Místo toho může být původní výchozí svitek vytvořen jako svitková sestava obsahující uspořádání dílčích .svitků, se kterými lze společně manipulovat, dokud se neoddělí posledním použivatelem nebo obchodníkem. nebo jiným pracovníkem. Zvláštní výhodou je zlepšená manipulace s odpadem, a zlepšená ochrana svitků při například lodní přepravě. Koncové kraje mohou být navinuty jako kotoučové svitky na každém konci sestavy pravidelných dílčích svitků, takže nemusí být sbalovány, odsekávány nebo navíjeny obvyklým způsobem. Tyto kotoučové svitky pak slouží k ochraně okrajů krajových pravidelných dílčích svitků při . dopravě a mohou být snadno odlomeny v místě použití svitků a v některých případech s nimi lze dokonce manipulovat' jako s jedním celkem, dokud se neroztaví nebo neodevzdají na příslušné místo.

Konečné oddělení uvedené soupravy nebo konstrukce může být provedeno tím, že se individuálně jeden po· druhém· odvíjí dílčí svitky, které mohou být společně neseny na jediném trnu nebo odvjecím stojanu, a že se postupně nebo dokonce současně přivádějí nebo· předkládají jedné nebo několika pracovním· linkám. Dílčí svitky mohou také být před odvíjením' odlomeny jako jednotky. To se může provádět odlamovacími drapáky nesenými jeřáby nebo zdvižnými vozíky nebo jejich vlastními vozíky nebo' podobně, takže dílčí svitky mohou být přiváděny k manipulaci posledním používáte lem účinným způsobem, avšak tak, že je to kompatibilní s předešlým postupem, manipulace s jednotlivými cívkami.

Z hořejšího· i z následujícího, podrobného popisu je zřejmé, že vynález představuje zcela nový přístup k prořezávání, popřípadě rozřezávání svitků a odstraňuje 'mnohé nesnáze, nevýhody a problémy dosud .spojené s běžnými postupy, a to tím, že tyto problémy jako. jednotlivé neodstraňuje, nýbrž prostě odstraňuje jejich zdroj.

Vynález bude nyní popsán v souvislosti s výkresy.

Obr. 1 znázorňuje v šikmém průmětu rozřezávací linku podle dosavadního .stavu techniky, obr. 2 je řez podle čáry 2—2 z obr. 1, obr. 3 je šikmý průmět znázorňující rozrezávací linku podle. vynálezu, obr. 4 je ve zvětšeném měřítku průřez v rovině podle čáry 4—4 na obr. 3 a 5, obr. 5 je průřez podle čáry 5—5 v obr. 4, obr. 6 je . diagram okamžitých poloh prořezávacího stisku na 'okrajích znázorněných v obr. 4 a 5 v 'různých otáčivých polohách prořezávacích kotoučů, obr. 7 znázorňuje část okraje odlehčeného nebo vybraného řezacího nástroje, kterého· může vynález použít, obr. 8 znázorňuje okraj jiného odlehčeného řezacího· nástroje vhodného k použití podle vynálezu, obr. 9 znázorňuje v šikmém průmětu svitkový útvar podle vynálezu,

Obr. 10 a 11 jsou schematické průřezy napříč přímé větve odříznutého pruhu podle obr. 13 v různých bodech před jeho opásáním' za účelem vytvoření svitku, obr. 12 je schematický průřez napříč přímé větve proříznutého pruhu podle obr. 13 před jeho opásáním, avšak v případě, že stroj je nastaven poněkud odlišně než v případě, že vytváří pruh s průřezy schematicky znázorněnými v obr. 10 a 11, obr. 13 znázorňuje v nárysu s 'vynecháním některých částí přístroj podle vynálezu, obr. 14 je pohled od konce na tento přístroj rovněž s vynecháním některých částí, . obr. 15 je pohled na řezací nástroj použitý v přístroji podle vynálezu, obr. 16 znázorňuje ve zkráceném pohledu protáhlý pás plechového 'materiálu s vlnitým· nebo 'střídavým zaoblením, obr. 17 je velmi schematický průřez v pohledu na část svitkového útvaru obsahujícího pás podle obr. 16, přičemž není brán ohled na vyklenutí plechu, obr. 18 je v částečném řezu schematický nárys, který znázorňuje prostředky pro' oddělování dílčích svitků v místě použití, obr. 19 a 20 jsou, 'dílčí pohled shora, popřípadě nárys části přístroje podle obr. 18, obr. 21 je schematický nárys v částečném průřezu a 'znázorňuje postup podle vynálezu, kde se oddělování děje na svitkách, obr. 22 je ' pohled podobný jako obr. 21, avšak znázorňuje pozměněný postup pro dokončení oddělení, obr. 23 je koncový nárys prořezávacího děje a znázorňuje jinou možnost dokončení oddělení svitku.

Obr. 1 znázorňuje za účelem ilustrace schematicky víceméně běžnou rozřezávací linku, která zahrnuje odvíjecí stanici 10, rozřezávací stanici 12 a navíjecí 'stanici 14. Podle vžité praxe se svitek výchozího pásu 16 umístí na odvíjecí trn 18 a táhne se rozřezávací stanicí 12.

Na rozřezávací stanici 12 spolupracují horní otáčivé řezací nástroje 20 s podobnými neznázorněnými řezacími nástroji, které jsou umístěny pod pásem 16 plechu a přesazeny vůči řezacím nástrojům· 20 za účelem rozřezání přicházejícího· pásu 16 na řadu užších pruhů 22. Pruhy 22 se pak ovšem opět navíjejí na navíjecí trn 24 a oddělovací zařízení 26, zahrnující oddělovací kotouče 28, slouží k tomu, aby zabránilo prokládání nebo přesahování okrajů znovu navíjených pruhů 22.

Z obr. ' 1 je patrno, že za účelem^ dosažení nutného oddělení na navíjecí stanici 14 musí být rozřezávací a navíjecí stanice umístěny ve značné vzájemné vzdálenosti.

Na obr. 2 výkresu je kromě toho· patrno, že konfigurace průřezu plechového' pásu 16 se značně liší od ideálního· obdélníkového tvaru, znázorněného' v obr. 2 čárkovaně, jelikož střed plechu je ve skutečnosti 'mnohem tlustší než jeho okraje. V důsledku toho jsou pruhy vyříznuté ze středu plechu tlustší než pruhy, vyříznuté z oblastí umístěných od 'středu směrem ven, takže středové pruhy se tedy opásávají daleko těsněji než vnější pruhy.

Jak je patrno na obr. 1 výkresu, vede to· k tomu, že vnější pruhy 22 se prověšují mezi rozřezávací stanicí 12 a navíjecí stanicí

14. I když 'na výkresech je znázorněno poměrně malé prověšení, je zřejmé, že když prořezávání a navíjení pokračuje, bude výsledné prověšení velmi značné, takže mezi rozřezávací' stanicí 12 a navíjecí stanicí 14 musí být vytvořeny prohlubně nebo upraven systém válců pro^ zavěšení vnějších pruhů 22 nad prořezávací linkou.

Všechny tyto shora uvedené problémy se vynálezem odstraňují tím, že se udržuje -omezené spojení mezi pruhy 22 na rozřezávací stanici 12, a že jejich oddělení se -dokončí teprve tehdy, když se plech začne opět navíjet na navíjecí ústrojí 36. Jak je patrno z obr. 3 výkresu, když pá-s 16 se odvíjí s trnu 18' a táhne -se rozřezávací stanicí 30, je pás 16 příslušně dělen do dílčích pruhů 32 za udržování - omezeného spojení, jak je naznačeno čerchovanými -čarami 34. Z toho důvodu - se navzájem propojené -dílčí pruhy 32 při jejich opětném - navíjení na navíjecí ústrojí 36 ve -skutečnosti chovají jako jediný plechový pás 16.

V důsledku toho není -zde zapotřebí udržovat oddělení mezi okraji přilehlých dílčích -pruhů 32, ani se tenčí -pruhy 32 neprověsují mezi rozřezávací stanicí 12 ·a navíjecí stanicí 14. Jak je zviášť patrno z obr. 3, může být -v důsledku odstranění bočního posunutí -dílčích pruhů 32 na navíjecí stanici 14 tato- navíjecí stanice 14 umístěna u prořezávačky, čímž se vytvoří mnohem kompaktnější prořezávací linka a jak bude - podrobněji popsáno· níže, umožní se použití jednoho- kusu výstroje jak pro -částečné -rozřezávání, tak i pro konečné oddělování.

Kompaktnost -rozřezávací linky je ovšem pouze jednou výhodou relativní přilehlosti mezi- rozřezávací -stanicí 12 a navíjecí stanicí 14. Daleko- významnější je, že se -dosáhne toho, že -omezení nebo napětí -působící na -dílčí pruhy 32 při navíjení nutí tyto dílčí pruhy 32, aby se navíjely -se - stejně dokonalým- vzájemným -vyřízením do dílčích svitků oddělených plochými bočními stranami. Bylo zjištěno, že -okamžitá namáhání, kterými řezací nástroje působí na postranní okraje prořezávaných pruhů, mohou být jaksi „rozšířena“ tím, -že působí, že rozříznuté -dílčí pruhy 12 se chovají jako jediný plechový pás, (tím, že se okraje přilehlých dílčích pruhů k sobě přichytí -při prořezávání nebo těsně po něm, jak bylo již popsáno), - a že taková namáhání mohou být jaksi „polapena“ nebo podržena, takže činí část navíjecího děje, jelikož rozříznuté dílčí pruhy 32 se na navíječku zavedou před rozptýlením těchto· namáhání nebo sil při pokračování postupu dílčích pruhů 32 od řezacích nástrojů. Výsledek spočívá v tom, že dílčí pruhy 32 jsou odděleny plochými rozhraními, kterými probíhají přerušitelné vazby určené pro čisté odlomení -střihem. U-vedená namáhání mohou vést k takovým- plochým rozhranímvzdor téměř nevyhnutelnému vyklenutí -rozřezávaného plechového materiálu a vzdor výslednému vyklenutí v odříznutých pruzích a dokonce vzdor nepatrnému stupni Vybočení podávacího válce přivádějícího listový materiál -do· rozřezávačky.

Těsné spřažení mezi rozřezávačkou a navíječkou, které je důležitým znakem vynálezu, -nemusí být ovsem použito, avšak za cenu snížení přesnosti postupu dílčích -pru8 hů 32, které bude -často- nepřijatelné nebo alespoň bezvýznamné.

Částečné předběžné -rozříznutí nebo jeho ekvivalent -může být prováděno periodicky nebo neperiodicky a přerušovaně nebo nepřerušovaně. Příkladem periodického a nepřerušovaného předběžného rozřezávání je použití plošek na řezacích nástrojích, čímž se periodicky -vytvářejí příchytky (po -každé otáčce řezacích nástrojů) bez vypuštění příchytek při některých otáčkách. Příkladem periodického- přerušovaného předběžného rozřezávání je podobné uspořádání, při kterém jsou řezací nástroje umístěny tak, -že nenastává. přichycování, avšak při -kterém jsou řezací nástroje přetržitě posouvány za účelem vyvolání periodického přichycování. Příkladem neperiodického nepřerušovaného předběžného rozřezávání je použití řezacích nástrojů, které plynule úplně rozřezávají a pak ovšem následuje ihned částečné opětné spojení plynulým nebo neperiodickým působením válců umístěných těsně za řezacími nástroji, aniž by toto- působení válců provádějících -opětné spojení bylo jakkoliv přerušováno. Příkladem neperiodického přetržitého předběžného- rozřezávání je podobné uspořádání, ve kterém válce, které provádějí opětné spojení, jsou umístěny -tak, že takové -opětné spojování nenastává, avšak přitom tyto válce mohou být přetržitě posouvány za účelem vyvolání takového opětného spojení.

Jak bylo shora uvedeno, -může být předběžné dělení provedeno -podle vynálezu velkým počtem různých způsobů. Pruh může být například opatřen -střídavými plně oddělenými a -méně než plně oddělenými úseky. Oddělené úseky například -o délce - řádově několika mále decimetrů, nebo několika málo centimetrů v případě tenčího - materiálu, jsou spojeny úseky, které jsou méně než úplně odděleny ia mají poměrně krátkou délku.

Jiná možnost je, aby pás 16 byl plynule rozdělován a pak opět znovu -spojován, jak bylo již -shora uvedeno. Při některých aplikacích -může' být možné, aby protilehlé řezné nástroje 31 (obr. 3) byly upraveny bez plošek nebo vybírání a aby byly nastaveny tak, že vytvářejí plynulou řeznou čáru mezi přilehlými dílčími pruhy 32, přičemž tytodílčí pruhy 32 jsou nastřihnuty na míru ležící těsně - u úplného rozstřižení, které může být dokončeno po zahájení opětného navíjení.

Střídající se oddělené a neoddělené oblasti -mohou být vytvořeny celou řadou postupů, včetně uložení jednoho nebo obou řezných nástrojů 31 s určitou výstředností, včetně opatření jednoho nebo několika řezných -nástrojů 31 ploškami nebo jinými vybranými tvary na jejich obvodech nebo na jejich plochách v blízkosti řezných břitů a včetně užití působení vačky nebo- podobně pro- seřízení jednoho nebo obou řezných -ná216161 strojů 31 vůči druhému ve směrech kolmých к ploše výchozího pásu 16. Vybrání 63 na každém řezném nástroji 31 může být nedostatečné, aby zabránilo úplnému oddělení, avšak může být schopné toto oddělení provést, jestliže je vyřízeno s vybráním na přiřazeném řezném nástroji 31, přičemž tato vybrání 63 mohou být uvedena do vzájemného vyřízení nebo mimo toto vyřízení tím, že se úhlová poloha jednoho· řezného nástroje vůči druhému předsouvá nebo zpožďuje, za pomoci diferenciálního pohonu nebo· podobně, když oba nástroje se dále otáčejí skrz řezací stisk. Lze také užít kombinací shora uvedených uspořádání.

Všechna ze shora uvedených uspořádání pro· provedení částečného předběžného rozřezání nebo jeho ekvivalentu, lze označit jako „přichycovací“ uspořádání. Rozříznuté dílčí pruhy 32 se přinucují к tomu, aby se dále spolu pohybovaly tím, že se к sobě přichycují, bud periodicky nebo neperiodicky a přerušovaně nebo nepřerušovaně.

Jak periodické, tak i neperiodické, čili spojité prichycování zahrnuje udržení dostatečného· spojení mezi okraji rozdělených dílčích pruhů 32, aby se rozřezané dílčí pruhy navíjely společně. Takové udržování spojení může být o sobě nepřerušované nebo může být učiněno přerušovaným, tím, že se přerušování provádí na bázi předběžného programu nebo na bázi potřeby.

Jako příklad řízení podle potřeby jak je znázorněno v obr. 3, lze upravit čidlo· 33 mezi rozřezávací stanicí 36 a navíjecím ústrojím 36, aby snímalo rozdíly prověšení nebo napětí nebo jiné rozdíly nebo vznikající rozdíly v navíjení rozřezaných dílčích pruhů 32. Čidlo 33 může být jakékoliv vhodné zařízení, jako například čidlo napětí, nebo jak znázorněno, může to být f-otoelektrické čidlo.

Režný nástroj 31 a jeho sdružený nástroj jsou umístěny dostatečně těsně u sebe za účelem plynulého prořezávání až do té doby, kdy čidlo 33 detekuje rozdíly nebo vznik rozdílů v navíjení dílčích pruhů 32, načež se řezné nástroje 31 pohybují cd sebe nebo· se jinak neznázorněnými samočinnými pomůckami nastaví tak, aby započaly udržovat periodické prichycování mezi okraji dílčích pruhů 32, které by postačilo·, aby se tyto dílčí pruhy 32 společně navíjely. Tento· stav může být ukončen po stanovené době v závislosti na vzdálenosti nebo časových jednotkách, nebo může být ukončen, když již nejsou detekovány rozdíly nebo· vznik rozdílů při navíjení.

Obr. 4 a 5 znázorňují konfiguraci, která •může vzniknout v oblasti „přichycení“ nebo v oblasti, která je periodicky částečně oddělována. Přilehlé dílčí pruhy 32 jso-u vůči sobě přestaveny ve svislém směru, když zabírají s řeznými nástroji 31, a společně skolil nazpět, když se úplně oddělí. Avšak v oblasti částečného oddělení jsou přilehlé dílčí pruhy 32 dále spojeny přeruší telným spojem 48 základního kovu, který spojuje kov přilehlých svitků a udržuje vzájemné svislé přesazení přilehlých pruhů 32, jak je patrno· v obr. 5, čímž se udržuje zvětšená celková tloušťka přilehlých dílčích pruhů 32 (uvažovaných společně jako jednotka) a čímž se tedy udržuje zvětšená celková tloušťka v místech můstků v závitech uspořádání dílčích pruhů 32 vytvořeného po· navinutí. ·

Obr. 6 znázorňuje diagram okamžitých poloh okrajů a, b, c, d, znázorněných v obr. 4, na řezacím stisku, přičemž tyto polohy js-ou naneseny proti různým otáčivým polohám řezných nástrojů 31. Otáčivé polohy řezných nástrojů 31, které odpovídají průchodu plošek na řezných nástrojích 31 stiskem, jsou mezi polohami e a f. Svislá místa g a h na diagramu znázorňují výšku horní a dolní strany kovového plechu před těsným přiblížením к řeznému nástroji, jakož i výšku úplně proříznutých úseků po průchodu řeznými nástroji 31.

I když je odlehčen pouze jeden nástroj, bude řezací účinek podobný účinku znázorněnému v obr. 6. I když příslušné křivky nebudou přesně souměrné kolem vodorovné osy, budou zhruba podobné znázorněným křivkám, jelikož přilehlé dílčí pruhy 32, které ještě nejsou odděleny, mají sklon se svisle ustřeďovat mezi řeznými nástroji 31, i když je odlehčen pouze jeden řezný nástroj 31.

Obr. 7 znázorňuje vybrání 63 na jednom řezném nástroji 61, který je určen ke spolupráci s odpovídajícím neznázorněným řezným nástrojem, který nemá vybrání. Kruhový obvod je v místě 62 odlehčen vybráním; 63, které je na obvodu řezného· nástroje 61 na koncích 64 a 65.

U výhodného· provedení vynálezu se nedopouští, aby „příchytky“ zůstaly se zvětšenou celkovou tloušťkou, jak je znázorněno v obraze 5, avšak místo toho· se srazí dolů tím, že se rozříznuté dílčí pruhy 32 vedou mezi dvěma srážecími válci, které jsou od sebe oddáleny o vzdálenost přibližně stejnou nebo menší nebo· dokonce, avšak méně výhodně, větší, než je tloušťka kovového pásu 16 před rozřezáním. Přerušitelný spoj 48 se tedy částečně vystaví střihu, když přilehlé odříznuté dílčí pruhy 32 se v místě přichycení uvedou nazpět do· stejné vzájemné roviny. Bylo· zjištěno, že v některých, i když ne v mnohých aplikacích budou se dílčí pruhy 32 navíjet s dobrým vzájemným vyřízením a bez přesahování okrajů i v případě, že nejsou upravena vyřizovací ústrojí shora popsaná, a to v důsledku toho, že po navinutí se „uchovají“ namáhání, kterými řezací válce působí na postranní okraje vznikajících dílčích svitků, jak bylo shora uvedeno.

U jednoho· zvláštního experimentálního uspořádání znázorněného v obr. 13 a 14 se svitek 121 ocelového plechu (obr. 13) o tloušťce 0,38 mm odvíjí přes vedení 122, přes otáčivé řezné nástroje 123 o průměru 76,2 milimetrů a přes srážecí válce 124 na navíjecí trn 125 poháněný motorem přes vhodné redukční soukolí a spojku. Vačková rukojeť, tvořící stavěči ústrojí 127, působí přes znázorněný ozubený převod tak, že mění otáčivou polohu výstředného uložení pro horní řezný nástroj 123, čímž nastavuje vzdálenost mezi řeznými nástroji. Každé kolo dolního řezného nástroje 123 je opatřeno ploškou, jak je znázorněno- v obr. 7, přičemž ploška je od okraje к okraji dlouhá 3,18 mm a má maximální „hloubku“ (maximální vzdálenost tětivy od oblouku) 0,15 mm od obvodu řezného- nástroje 123.

Režné nástroje 123 mohou každý zahrnovat od sebe oddálené kotouče nebo vlastní nože 130, jejichž spolupracující dvojice na horních a dolních řezacích válcích přestřihávají kov, jakož i odlupovací ústrojí nebo elastomerové objímky 131, které odtlačují přestřižený kov od střižných okrajů, když kov opouští stiskové místo. Pro ruční pohon horního řezného nástroje 123 při nastavování je upravena klika 132.

Při daných rozměrech zůstane přichycení vytvořené uvedenými ploškami v dostatečném spojení, i když projde srážecími válci, 124, takže rozřezané dílčí pruhy 32 >se navíjejí společně do většího počtu dílčích svitků 140 (obr. 9), tvořících vlastní svitek 141. U znázorněného příkladu představují oba krajní dílčí svitky 140a ořezávací proužek a jsou proto značně užší než ostatní dílčí svitky 140.

Když se stavěči ústrojí 127 posune za účelem snížení horního řezného nástroje 123, přestane přichycování a prořezávání je spojité. Odříznuté proužky postupují dále ve správném vyřízení, když se navíjejí do vytvářených dílčích svitků 140. Jakmile se detekuje nepatrné kolísání nebo povolení jednoho- nebo obou vnějších nebo u nich ležících dílčích svitků 140, zvedne se opět stavěči ústrojí 127 za účelem nadzvednutí horního řezacího ústrojí a opětného vyvolání přichycování. Kolísání nebo prověše-ní okamžitě zmizí, když se rozřezané dílčí pruhy 32 přichycováním přinutí, aby se společně navíjely.

Obr. 10 a 11 jsou schematické průřezy rozříznutých dílčích pruhů 32 těsně za srážecími válci 124. Obr. 10 znázorňuje oblast přichycování, přičemž můstky mezi přilehlými dílčími pruhy 32 jsou znázorněny jako více nebo méně nastřižené, avšak nikoliv oddělené. Obr. 11 znázorňuje oblast úplně rozstřiženou.

V důsledku vyklenutí znázorněného v obr. 10 a 11 jsou dílčí svitky 140 tvořící celkový svitek 141 a ležící blíže к okraji, opásávány volněji než dílčí svitky 140, ležící blíže ke středu. Jelikož však dílčí svitky 140 jsou nuceny se opásávat společně, mají všechny stejný počet závitů na délkovou jednotku. „Příchytky“ jsou takové, že spojení mezi přilehlými dílčími svitky 140 jsou úplně obsa žena mezi přední a zadní stranou nebo* povrchem kovového plechu. Přední nebo zadní strany nejsou napříč „příchytek“ nepřerušeny, jak by tomu bylo, kdyby se rozřezávání úplně přerušilo ve spojovacích oblastech. Protilehlé okrajové strany přilehlých dílčích svitků 140, vytvořené prořezáváním, má každá spojitou rohovo-u hranu po celé délce dílčích svitků 140, včetně jejich přichycených úseků.

Přichycení nebo spojení mezi rozvinutými dílčími pruhy 32 může být provedeno· takovým způsobem, že je zapotřebí pouze minimální síly, aby se rozříznuté dílčí pruhy 32 •navíjely společně. Když se například ve shora uvedeném příkladu detekuje kolísání nebo povolení kteréh-okoiliv z dílčích svitků, nezvedne se horní řezný nástroj 123 náhle, nýbrž místo· toho se posune stavěcím ústrojím 127 dostatečně, aby se zahájil minimální stupeň přichycování, který je obvykle příliš slabý, než aby vydržel působení srážecích tyčí a udržel dílčí pruhy pohromadě až do jejich navinutí na navíjecí trn 125. Stavěči ústrojí 127 se posouvá dále, až přichycení je právě dostatečně silné, aby opět zřídilo namáhání, které přinucuje rozříznuté dílčí pruhy 32 к současnému navíjení. Když se toto namáhání vytvoří, může být horní řezný nástroj 123 udržován v jeho poloze nebo se s výhodou může opět snížit za účelem opakování celého cyklu. Takové snižování může být postupné a může být v něm pokračováno pouze do té doby, až se opět detekuje povolení nebo kolísání. Tato ručně řízená soustava může být zřejmě nahrazena samočinnou soustavou, která vlastně „běhá“ tam a zpět mezi stavem, ve kterém je právě sotva schopna udržovat namáhání, a mezi stavem, ve kterém je právě téměř neschopna toto namáhání udržet.

Místo užití znázorněného zploštění o hloubce 0,152 mm lze použít spolupracujících zploštění na horním a dolním řezném nástroji 123, z nichž každé zploštění je hluboké 0,076 mm, čímž se dosáhne podobného, avšak souměrnějšího přichycovacího účinku. V takovém případě se horní a dolní řezné nástroje 123 navzájem spojí ozubeným převodem, aby se udrželo správné vyřízení zploštěných úseků. Ve znázorněném provedení nejsou řezné nástroje 123 navzájem spojeny ozubeným převodem.

Prc· lepší řízení přichycovací síly ve funkci seřízení válců navrhuje vynález použít jiných tvarů než plošek. Obr. 8 je proto odlehčení vytvořené v řezacích nástrojích vhodným brousicím kotoučem provedeno v podobě křídel s rozpětím tvaru M, vytvořených dvěma oblouky, jejichž body styku s obvodem řezacího kotouče o průměru 76,2 milimetru jsou vzdáleny o 3,18 mm. Středy a poloměry těchto dvou oblouků jsou takové, že se protínají 0,152 mm pod obvodem válce.

Je výhodné upravit dvě podobné vytvoře216161 né odlehčovací plošky na dvou. řezacích kotoučích, které jsou navzájem spojeny ozubeným převodem za účelem společného otáčení, přičemž každá odlehčovací ploška má průsečík oblouků, který má hloubku 0,076 milimetrů.

Při užití těchto tvarů kolísá průřezová plocha spojovacích můstků vytvořených odlehčcvacími ploškami určitějším způsobem s odstupem kotoučů, čímž je možné přesnější řízení. Když oba kotouče jsou odlehčeny v uvedeném tvaru, pak když se řezací nástroje 61 vedou do záběru, „křídla“, jež jsou navzájem zrcadlovým obrazcem, . stále více se přesahují, čímž vytvořují kosočtverečný tvar o klesající velikosti, který nakonec vymizí, i když se před tímto bodem vymizení dosáhne takového stupně přichycení, jakého je zapotřebí pro správné navíjení.

Jestliže se buď horní nebo dolní řezný nástroj 61 pravidelně předsouvá vůči druhému nástroji, zatímco se společně otáčejí s navzájem vyřízenými odlehčovacími ploškami, má takové předsouvání účinek zešikmení nebo sklopení kosočtverečného· tvaru. Toto sklopení může být buď směrem „kupředu“ nebo .směrem „dozadu“ v závislosti na relativním s-měru úhlového předsouvání. Takové relativní úhlové předsouvání lze dosáhnout jakýmkoliv běžným řídicím ústrojím, které umožňuje zavedení diferenciálního. úhlového· pohybu mezi oba společně se otáčející kotouče, přičemž jejich otáčení se děje v opačných směrech.

Oba řezné nástroje 61 mohou být pohybovány směrem k sobě i směrem od sebe a úhlově predsouvány vůči sobě navzájem za účelem dosažení různých přichycovacích účinků.

Jestliže je známa povaha daného plechového. materiálu, lze zvolit předem stanovený stupeň přichycení. Jedním význakem vynálezu je okolnost, že stupeň soudržnosti mezi dílčími svitky 143 může být pozměňován od jednoho hlavního· svitku ke druhému, že se nastaví tloušťka a četnost příchytek, jako například tím, že se řezné nástroje 61 nastaví tak, že vytvoří větší nebo .menší průřezový rozměr jednotlivých příchytek, nebo/a že se nastaví četnost příchytek nebo stupeň přerušovaného děje.

U přístroje podle obr. 3 může být stlačovací válec 35 upraven současně s podobným válcem pod pásem 16. Při úpravě stlačovacích válců 35 se předpokládá, že konfigurace svitku navíjeného na navíjecí ústrojí 36 je podobná konfiguraci svitku 141.

Místo toho, že by působily jako srážecí válce, lze takové válce, například srážecí válce 124 podle obr. 13 nebo stlačovací válce 35 podle obr. 3, nastavit vhodnými neznázorněnými podložkami nebo podobně do vzdálenosti rovné přibližně Houšce prořezávaného kovovélto pásu 16, .nebo s výhodou¹ poněkud menší, než . je tato tloušťka, a. řezné nástroje 61 mohou být nastaveny na plynulé rozřezávání. Bylo zjištěno, že ales poň za některých podmínek, když řezné čáry. procházejí pod srážecími válci 124 nebo stlačovacími válci 3S po jejich vytvoření řeznými nástroji 61, opět se spojují za vytvoření neperiodického· přichycení.

U experimentálního uspořádání přístroje znázorněného. v obr. 1,3 . a 14 byla prořezávána měkká měď o tloušťce 0,127 mm a vedena mezi srážecími válci 124, které byly rozpírány neznázorněnými podložkami tloušťce 0,1016 mm, čímž se dosáhlo jmenovité redukce ve -^v^ll^lkosti 0,0254 mm nebo 20 %. Avšak jakákoliv skutečná redukce .se neprojevuje vzrůstem šířky pásu 16 a není patrně významná. Řezné mezery se přichycují nebo· opět spojují válcováním a toto. spojení se zdá být silnější ve směru postupu pásu 16 než ve . směru k němu kolmém. Jev opětného. spojování zatím není jasně vysvětlen -a může být založen na tavení tlakem nebo· může být výsledkem mechanického vzájemného· záběru otřepů nebo podobně vytvořených prořezáváním.

Na obr. 12 jsou schematicky znázorněny otřepy jako .malé zakřivené čáry na vrcholech -a spodcích zářezů viditelných v obr. 12, což je schematický průřez plechu, který byl neperiodicky přichycován shora uvedeným způsobem, ačkoliv jestliže otřepy tvoří část všech mezilehlých spojů, mohou se vyskytovat na jiných .místech uvnitř rozmezí nebo rozhraní vytvořených zářezy spíše, než jak je znázorněno. u vnějších konců rozhraní. Takový postup je nepřerušovaný, jelikož podložky nemohou být při prořezávání měněny. '

Vzájemné spoje .me'zi dílčími svitky 140 jsou přerušitelné buď odvíjením, nebo současným zlomením nebo odlomením všech spojů. U přístroje podle obr. 13 a 14 lze provádět odvíjení tím, že se navíjecí trn 125 nesoucí svitek 141 obrátí o 180° a vymění se za původní nerozřezaný svitek 121 na odvíjecí stanici. Jediný krajní -dílčí svitek 140 .nebo. 140a, jestliže původní svitek 121 nebyl předem oříznut, se táhne přes klínový prst 134, otočně uložený na kluzátku 135 (obr. 15], .neseném v rámu 136 (obr. 13 a 15] a jakýmkoliv vhodným vedením, například srážecími válci 124 (přičemž rozřezávací ústrojí může být odsunuto, stojí-li v cestě].

Přední konce zbývajících dílčích svitků 140 se páskou připevní k hlavnímu svitku 141, aby se zabránlto· jejich třepotání a vyčnívání. Klínový prst 134 může být nejtenčí na jeho vnitřní straně a může se zesilovat směrem k jeho vnější straně, jak je naznačeno rozšířením dříku prstu 134 podle obr. 15, aby se dosáhlo dobrého .nadzvedávacího nebo odlupovacího účinku. Odvíjení se může dít ručně tahem za .odvíjený dílčí pruh. Když se dílčí svitek 140 odvíjí, umožňuje kluzátko 135, aby prst 134 sledoval zmenšující .se obvod. Na hlavní svitek 141 se působí nepatrným tahem, aby se mu zabránilo v před216161 stihu. Odvíjející se dílčí pruh se snadno a čistě odlamuje od hlavního svitku 141. Další dílčí svitky 140 mohou být podobně odvíjeny tím, že se konzola rámu 136, ve které je vytvořen zářez, posune do strany o· šířku dílčího svitku 140 za účelem vytvoření sppávné boční .polohy pro· prst 134. Konzola je přidržována v seřízené poloze na pevném rámu 136 znázorněnými přidržovacími svorníky.

Jak bylo shora uvedeno, vytvořují namáhání, působící na dílčí pruhy při navíjení, jak to· lze vynálezem dosáhnout, plochá rozhraní mezi dílčími svitky 140 vzdor téměř nevyhnutelnému vyklenutí plechového materiálu a odříznutých dílčích pruhů z něho vytvořených. Obr. 16 a 17 znázorňují velmi schematicky situaci, když · vyklenutí je vlnité nebo mění svůj směr, jak to· může být například vyvoláno nepatrným kolísáním přívodu k řezným. nástrojům 123. Podle· obr. 17 jsou rozhraní mezi přilehlými dvojicemi dílčích svitků 140 plochá navzdory vyklenutí a obě boční hrany každého dílčího svitku 140 i původního¹ svitku 141 se podél svých délek přírůstkově navzájem odlišují co do· těsnosti opásání, nehledě k rozdílům vyvolaných vyklenutím, plechu, z něhož jsou svitky vytvořeny, a to· ve funkci stupně i směru vyklenutí materiálu dílčích pruhů přírůstkově podél jejich délky. Obr. 16 znázorňuje ve zmenšeném měřítku rozvinutí svitku znázorněného' v obr. 17 a ukazuje vlnitou nebo střídavou povahu vyklenutí. Za takových okolnoistí mohou být vnější konce původního· svitku 141 velmi nerovné, jak je to znázorněno· v obr. 17, avšak rozhraní mezi přilehlými dílčími svitky 140 jsou plochá, jak je z vyobrazení patrno.

Obr. 17 také znázorňuje části kotoučovitých odpadových svitků — ochranných pruhů 34a, kterých se používá pro ochranu okrajů původního svitku při dopravě, zejména lodní, jak bylo shora uvedeno, přičemž tyto ochranné pruhy 34a mohou být od původního· svitku odlomeny nebo odvinuty buď před přepravou, nebo posledním uživatelem. Tyto· odpadové kotouče nejsou v obr. 3 znázorněny v důsledku malého měřítka tohoto vyobrazení.

Vnější konce původního svitku 141 i dílčích svitků 140 mohou být zajištěny proti •'odvinutí tím, že se páskou připevní k nejbližšímu závitu materiálu. Pro přepravu může být žádoucí převázat původní svitek 141 například třemi bandážemi od sebe oddálenými o 120°. Kotoučovité odpadové ochranné pruhy 34a chrání proti zadírání bandáže.

I když vnější okraje krajních ochranných pruhů 34a. mohou být podle znázornění zcela nepravidelné, jsou vnitřní rozhraní rovná, jak jo rovněž znázorněno· na obr. 17.

Když dílčí svitek 140 se odvíjí od původního svitku 141, čili se neodlamuje, může být odvíjení upraveno tak, že dochází k rozprostírání, čímž pohybová dráha oddělující ho se dílčího pruhu má vektorovou složku rovnoběžnou s osou svitku 141. Pohyb podél takového vektoru nemůže být vyvolán ohýbáním materiálu dílčího pruhu kolem osy svitku 141, nýbrž je mu spíše kladen tuhý odpor reakčními silami, které působí rovnoběžně s osou a s povrchem materiálu dílčího pruhu. Odvíjecí uspořádání zahrnující oddělovací pohyb a takovou vektorovou složkou, může být proto velmi účinné, vystaví-li se příchytky soustředěnému namáhání tahem za účelem dobrého· odlomení. V některých případech lze toho dosáhnout pouze zemskou tíhou, například když se · přední konec koncového dílčího pruhu spustí dolů od dolního konce původního svitku 141, který se postaví do svislé polohy, takže přední konec se dále odvíjí svou vlastní tíhou. Tímto způsobem byly při pokusu odvíjeny svitky 141 držené v ruce, přičemž krajní dílčí svitek 140 se rychle odvíjel v padající šroubovici a hromadil se j ako volný dílčí pruh na podlaze, kdežto· ostatní část původního svitku 141 zůstala neporušena a obnažená strana dalšího dílčího- svitku 14o měla hladký a dobře omezený povrch.

Jedno uspořádání pro konečné rozříznutí je znázorněno na obr. · 18. Podle obr. 18 se dílčí svitek 88 odvíjí cd původního svitku 89, přičemž odvíjející se dílčí pruh je označen 90. Aby se v tomto případě podporovalo oddělení dílčího svitku 88, je upravena odlupovací čepel 91, jak je znázorněno na obr. 19 a 20. Tato čepel 91 je otočně připojena ke klínovému prstu 92, přes který · klouže odvíjející se dílčí pruh 99 a pod kterým prochází navinuté závity dílčího svitku 88. Odvíjející se dílčí pruh 90 se posouvá po horní straně 93 prstu 92. Prst 92 je nesen na přírubě 97 čepem 94 opatřeným pružinou 95, která poddajně ustředuje prst 92 ve znázorněné vodorovné poloze. Příruba 97 vyčnívá z křížové hlavy 98, která se svisle posouvá na · čtyřech sloupkách (z nichž jsou dva znázorněny), které vyčnívají ze dvou od sebe oddálených podstavců, z nichž jeden je znázorněn. Zvedání a snižování se provádí ovládacím válcem 96. Spodní strana prstu 92 může se přímo opírat o ještě navinutý úsek dílčího svitku 88.

Přední okraj odlupovací čepele 91 může, jak je znázorěno, nepatrně přečnívat horní stranu 93 prstu 92, takže čepel 91 částečně· vyčnívá do střižné čáry sdružené s nejblíže příštím opásáním dílčího svitku 88, takže předběžně zahajuje oddělení na závitu, který je před skutečným odvíjením, nebo alespoň přispívá k tomu, že udržuje polohu Odlupovací čepele 91 těsně u kraje sousední vrstvy ještě navinutého dílčího svitku 88, který odpovídá té vrstvě dílčího svitku 88, která bude příště odvíjena. V některých případech je takové předběžné zahajování oddělení nebo· udržování polohy zbytečné a přečnívající část čepele 91 může být vypuštěna.

Odlupovací čepel 91 působí tak, že po straně odlupuje horní závit dílčího svitku

88, který je právě odvíjen od příslušného prstu 92 přilehlého ještě navinutého svitku

89, a to v míře postačující к přerušení zbývajícího spojení mezi oběma svitky 89. Jak bylo shora naznačeno, toto působení může spočívat spíše v odlupování -nebo v působení klínem než v řezání.

Podle vynálezu lze užít různých kombinací technik částečného rozřezávání, jakož i oddělovacích technik. Například po provedení částečného· rozříznutí kterýmkoliv ze shora uvedených postupů lze rozřezání dokončit kdykoliv po započetí opětného navíjení, a to jakýmkoliv shora popsaným způsobem. Podle dalšího· provedení vynálezu lze konečné oddělení dokončit při opětném navíjení. Jak je znázorněno· v obr. 21, je jedním možným postupem dokončení řezu vytvořeného na ro-zřezávací stanici 30 použít profilované ohýbací tyče 38, která dosedá na navzájem propojené dílčí pruhy 32 právě v okamžiku, když se přibližují ke druhému opásání ve svitku vytvářeném na navíjecím ústrojí 36 pro opětné navíjení. V důsledku zvětšené tloušťky na spojovacích můstcích rozlamuje tlak tyče 38 dosedající na dílčí pruhy 32 zbývající vazby mezi přilehlými pruhy a dokončuje rozříznutí těsně před tím, než pruhy vstoupí do druhého opásání svitku. Mezi ohýbací tyč 33 a vytvářený svitek se s výhodou vloží -nekonečné pásy 39, aby se zabránilo poškrábání nebo jinému poškození stran opětně navíjených svitků, přičemž tyto pásy mohou být volné nebo mohou být poháněny řemenicemi 40, které jsou zase poháněny ozubenými koly 41 zabírajícími s podobnými koly 42 připevněnými ke hřídeli dolních řezných nástrojů.

Místo profilované tyče 38 lze podle jiného provedení, znázorněného v obr. 22, užít válce 43 pro dokončení rozříznutí dílčích pruhů, když vstupují do dlouhého návinu. Za· tím účelem lze upravit segmentový válec 43, který má oblasti 44 s poměrně větším průměrem, jež jsou ve styku s dílčími pruhy 32 u jejich podélných okrajů, a oblasti 45 s menším průměrem, kterými jsou propojeny oblasti 44 s větším průměrem.

Podle jiného provedení lze prostě umístit u odvíjecího trnu 18 pro opětné navíjení ostré otáčivé kotouče poháněné motory (neznázorněno) za účelem dokončení rozříznutí mezi přilehlými dílčími pruhy 32, když se počínají opět navíjet na odvíjecí trn 18. Nerozlomené oblasti mezi přilehlými dílčími pruhy 32 mohou být ovšem rozlomeny pouhým řízením navíjecího napětí, zejména v případě, že prořezávaný materiál je poněkud křehký.

Kompaktnost řezné čáry, která vyplývá z technik částečného prořezávání podle vynálezu, umožňuje, aby do soustavy pro částečné prořezávání byl včleněn zvláštní řezací a oddělovací mechanismus. Jak je znázorněno na obr. 23 výkresu, je pás 16 odvíjen s odvíjecího trnu 18 a veden řezací stanicí 50, než se opět navíjí na trn 49. V řezací stanici 59 jsou nad pásem 16 a pod pásem 16 umístěny dvojice protilehlých řezacích nástrojů 52 a 54, jež jsou podobné protilehlým řezným nástrojům 31.

Avšak řezací nástroj 54 má satelitní nůž 56 na obvodu, přičemž nůž 56 je pružinou zatížen radiálně směrem ven od řezacího nástroje 54. Trn 49 je umístěn s možností pohybu ve směru naznačeném šipkou 58, takže relativní polohy řezacího nástroje 54 a přilehlého povrchu svitku vytvářeného na trnu 49 se při opětném navíjení udržuje. Když pás 16 prochází mezi řezacími nástroji 52 a 54, rozřezává se na několik užších pruhů s výjimkou těch oblastí, kde je pás 16 ve styku se satelitním nožem 56, zatíženým pružinou 60.

Tlak pružiny 60 se zvolí tak, aby nepostačil protlačit nůž 56 úplně pásem 16 při průchodu pásu 16 mezi řezacími nástroji 52 a 54. Avšak když takto v pruzích vytvořené částečně proříznuté oblasti přijdou opět do záběru se satelitním nožem 56, Jsou tyto nyní částečně proříznuté oblasti dostatečně zeslabeny, takže nůž 56 může dokončit řez zahájený na řezací stanici 50. Jelikož vzdálenost mezi částečně -rozříznutými oblastmi vytvořenými satelitním nožem 56 je funkcí průměru řezacího nástroje 54, je tím dána samočinná synchronizace, která umožňuje, aby částečně rozříznuté oblasti byly přesně podávány к satelitním nožům 56 po zahájení opětného navíjení dílčích pruhů 32.

Claims (18)

1. Pás kovového plechu rozdělený do několika dílčích pruhů, vyznačující se tím, že okraje (a, b, c, d) přilehlých dvojic dílčích pruhů (32) jsou navzájem spojeny přerušitelnými spoji (48).

2. Pás podle bodu 1, vyznačující se tím, že přerušitelné spoje (48) jsou tvořeny zbylým materiálem spojujícím okraje (a, b, c, d) sousedních dílčích pruhů (32), a ležícím uvnitř tloušťky těchto dílcích pruhů (3.2).

3. Pás podle bodu 1, vyznačující se tím, že mezi dílčími pruhy (32) jsou vytvořeny vynalezu souvislé podélné řezy pronikající částečně tloušťkou výchozího pásu (16), které vymezují tloušťku zbylého materiálu přemosťujícího mezeru mezi sousedními dílčími pruhy (32).

4. Pás podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že každá dvojice okrajů (a, b, c, d) mezi sousedními dílčími pruhy (32) leží v jedné přímce.

5. Pás podle bodu 2, vyznačující se tím, že přerušitelné spoje (48) jsou tvořeny vzá- jemným propojením okrajových otřepů dílčích pruhů (32).

6. Pás podle kteréhokoliv . z bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že po^· jeho -obou stranách jsou tvořeny ochranné pruhy (34a).

7. Způsob výroby pásu podle bodů 1 až 6, prořezáváním výchozího pásu kovového· plechu, při kterém -se pás podélnými řezy rozdělí na větší počet dílčích pruhů, které se navíjejí do dílčích svitků, vyznačující se tím, že výchozí pás se podélnými řezy nařezává pouze částečně a zachovává se spojení mezi přilehlými dílčími pruhy.

8. Způsob podle bodu 7, vyznačující se tím, že podélné řezy se vytvářejí tlačenímmateriálu výchozího pásu na jedné straně podélného řezu dolů -a na druhé straně nahoru, čímž -se ve výchozím pásu v příčném směru vytvoří -stupně, které se následně částečně vyrovnají.

9. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že při částečném -vyrovnání stupňů -se zachovává spojení přilehlých dílčích pruhů.

10. Způsob podle- bodů 8 a 9, -vyznačující se -tím, že částečné vyrovnání stupňů se provádí válcováním pásu.

11. Zařízení pro provádění způsobu podle bodu 7, které sestává z dvojic proti sobě uspořádaných otočných řezných nástrojů, které střižně dosedají na protilehlé strany zpracovávaného výchozího pásu, vyznačující se tím, že v řezné hraně nejméně jednoho řezného nástroje (31, 61) každé dvojice řez- ných nástrojů (31, 61) je vytvořeno vybírání (63) nebo- je tento· nejméně jeden řezný •nástroj (31, 61) opatřen stavěcím ústrojím (127).

12. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že řezné hrany řezných nástrojů (31, 61) jsou kruhové, přičemž radiální výška vybrání (63) je menší než tloušťka výchozího pásu (16).

13. Zařízení podle bodů 1.1 a 12, vyznačující se tím, -že vybrání (63) je tvořeno tangenciálním zploštěním řezné hrany řezného nástroje (31, 61).

14. Zařízení podle bodů 11 a 12, vyznačující se tím, že vybrání (63) má tvar klínevitého výřezu.

15. Zařízení podle bodů 11, 12 a 14, vyznačující se tím, že boky klínovitého výřezu jsou vymezeny vydutými oblouky.

16. Zařízení podle bodu 11, vyznačující -se tím, že stavěči ústrojí (127) je tvořeno vačkou.

17. Zařízení podle bodu 11, vyznačující -se tím, že za řeznými nástroji (31, 61) je ve směru posuvu výchozího pásu (16) uspořádáno navíjecí ústrojí (36).

18. Zařízení podle bodů 11 a 17, vyznačující se tím, že mezi řeznými nástroji (31, 61) a navíjecím ústrojím (36) je uspořádána dvojice stlačovacích válců (35), které jsou uspořádány pro-ti -sobě a -dosedají na protilehlé -strany dílčích pruhů (32).