CS210657B2 - Coil for longitudinal wire coiling - Google Patents

Description

Vynález se týká cívky pro podélné navíjení drátů nebo· provazců z kovu, plastických hmot apod., zejména k navíjení svářecích drátů.

Jsou známy cívky sestávající ze dvou rovnoběžných drátěných prstenců vytvářejících náboj cívky, přičemž obloukovité rovnoběžné části drátů, které tvoří náboj jsou spojeny pomocí dílu ve tvaru písmene „U“, takže tuto cívku je možno nasadit na buben cívkového přípravku.

Při navíjení drátů nebo šňůr, kde šňůry jsou z plastických hmot, textilu nebo jiných materiálů je nutno· dávat neustále pozor na to, aby bylo možno tyto cívky nasadit na jakýkoliv •stroj, přičemž dráty nebo šňůry musí potom ležet přesně v podélném směru a přes sebe, aby při odvíjení a při zpracování drátů nebo šňůr nevznikaly žádné překážky. To platí zvláště v těch případech, kde jsou navíjeny svářecí dráty, protože když při odvíjení ve svářečce vznikají překážky, muže snadno dojít k přetržení drátu a tím k nežádoucímu výpadku v provozu.

Ve značné míře jsou dosud užívány takovéto cívky buď jako výlisky z plastických hmot, které jsou provedeny bud' jako trnové nebo navíjecí cívky, ale ty mají tu nevýhodu, že vzhledem k velkým výrobním tolerancím vzniká excentrický běh při nasazení cívky a že podélně navinutá cívka může být uskutečněna jen s velkými náklady. Protože tyto cívky z plastické hmoty jsou také snadno lámavé a lze je lehce zničit a mohou být tedy použity jenom jako cívky pro· jedno použití, objevuje se navíc problém amortizace.

Z těchto důvodů · byla vyvinuta cívková tělesa, která jsou sestavena z jednotlivých kusů drátu a která jsou ve svém středu vybavena nábojovou částí lak, aby se dala zasadit do odvíjecích zařízení. Tyto známé cívky sestavené z jednotlivých kusů drátu vykazují ovšem celou řadu komplikovaných ohybů pro různá ramena a části náboje a vyvolávají nutnost · velkého počtu svářecích míst, na nichž je třeba spojit jednotlivé díly v těleso cívky.

Úkolem vynálezu je tedy vytvoření takové cívky, kterou by bylo možno vyrobit spojením několika shodných předem vytvarovaných dílů z drátu.

Cívka podle vynálezu sestává ze dvou rovnoběžných drátěných prstenců a ze třmenů ohnutých ve tvaru písmene U a připojených prstenců, přičemž střední příčky třmenu jsou · uspořádány podél válcové plochy a tvoří jádro cívky. Podstata vynálezu spočívá v tom, že každý drátěný prstenec sestává z prstencových úseků, jejichž počet odpovídá počtu třmenů, přičemž prstencové úseky jsou na jednom· svém konci spojeny v jeden díl s jedním z třmenů a na druhém svém konci připojeny k sousednímu třmenu nebo· k sousednímu prstencovému úseku.

Podle výhodného provedení vynálezu může být každý ·prstencový úsek u spoje ra4 diálně snížen o rozměr odpovídající průměru drátu.

Podle jiného· provedení je každý prstencový úsek u spoje se sousedním třmenem nasazen natupo a upevněn např. svarem.

Ještě jiné výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že každý prstencový úsek je na svém volném konci ohnut radiálně dovnitř a že ohnutý volný konec je upevněn na sousedním třmenu např. svarem.

Konečně lze provést vynález i tak, že prstencové úseky spojené v jeden · díl se třmenem jsou upraveny ve vzájemně opačsměru.

Výhoda cívky podle vynálezu · spočívá v tom, · že se šetří materiálem i prací při její výrobě, neboť je sestavena ze shodných dílů, takže není třeba tvarovat větší počet dílů odlišných a také vykazuje menší počet svářecích míst než dosud známé cívky tohoto druhu. Navíc se dosahuje přesnějších vnějších rozměrů cívky, protože se její jednotlivé díly vzájemně dotýkají. Konečně i přechody mezi jednotlivými díly nevykazují žádné ostré hrany, což · vede k bezporuchovému provozu.

Vynález je blíže popsán pomocí připojených výkresů, kde znázorňují:

obr. 1. — dva spolu spojené díly cívky, v nichž prstencové úseky probíhají stejným směrem, obr. 2 — dva spolu spojené díly cívky, v nichž prstencové úseky probíhají stejným směrem a vykazují ohnuté konce, obr. 3 — spolu spojené díly cívky, v nichž prstencové úseky probíhají v opačném směru, obr. · 4 · — · nárys cívky sestávající · z osmi dílů a , . ·; ..

obr. 5„ —půdorys cívky podle obr. 4.

Každý · díl cívky sestává z prstencového úseku 8 a ze třmenu 7, přičemž třmen 7 je tvořen kolmou částí 10 a střední příčkou 9 . třmenu. Prstencový úsek 8, střední příčka třmenu 9 a kolmé části třmenu 10 jsou vytvořeny z jednoho kusu drátu.

Podle obr. 1 probíhají oba prstencové úseky 8 rovnoběžně v jednom směru, · přičemž jejich volné konce vytvářejí spoj 20 s kolmou částí 10 následujícího· třmenu 7. Spoj 20 je proveden např. svarem.

Kdežto na obr. 1 jsou volné konce prstencových úseků 8· přivařeny na kolmou část 10 třmenu 7 natupo, je na obr. 2 znázorněna jiná úprava spoje 20. Prstencové úseky 8 vykazují v tomto případě ohnutý konec 15, který je rovnoběžný s kolmou částí 10 třmenu 7. Ohnuté konce 15 každého prstencového úseku 8 jsou připojeny na kolmou část 10 sousedního třmenu 7 ve spoji 20, který může opět být vytvořen svářením.

Na obr. 3 je znázorněno další provedení vynálezu. Jeden díl cívky sestává i v tomto případě ze třmenu 7, který je tvořen kol210657 mými částmi 10 a střední příčkou 9, £ z prstencových úseků 8. Prstencový úsek 8navazující ňa jednu kolmou část ' 1θ . třmenu 7 probíhá však v opačném. . směru než prstencový úsek 8 navazující na druhou kolmou část 10 třmenu 7. I v tomto případě mohou prstencové úseky 8 být opatřeny ohnutými konci 15 tak, aby byly rovnoběžné s kolmými částmi 10 sousedních třmenů 7. Ohnuté konce 15 jednoho dílu cívky jsou pak · ve spojích 20 upevněny na kolmých částech 10 předcházejícího a následujícího třmenu 7.

Z obr. 4 je patrno, že spojení jednotlivých dílů cívky může být provedeno· i tak, že volné konce 6 každého prstencového úseku 8 zapadají do zahloubení 5, které je vytvořeno v prstencovém úseku 8 u spoje 20. . Za hloubení 5 je svým rozměrem· přizpůsobeno průměru drátu. Tím se docílí hladké plochy cívky tak, aby nedocházelo· k překážkám při navíjení nebo odvíjení.

Konečně z obr. 5 je patrno, jak se pomocí středních příček 9 jednotlivých třmenů 7 a kolmých částí 10 těchto třmenů 7 . vytváří po válcové ploše jádro· cívky.

Z popisu příkladu provedení je také patrné, že jednotlivé díly cívky lze lehko připravit při· jediné pracovní operaci ohýbáním drátu, přičemž při další pracovní operaci, např. sváření, lze jednotlivé díly vzájemně spojit v hotovou cívku.

Vynález se ovšem neomezuje na popsané příklady provedení, které lze jednoduchými obměnami přizpůsobit okamžitým potřebám.

Claims (5)

1. Cívka pro podélné navíjení drátu nebo provazců z kovu, plastických hmot, apod., zejména k navíjení svářecích drátů, které sestává ze dvou rovnoběžných drátěných prstenců a ze třmenů ohnutých ve · tvaru písmene U a připojených k prstencům, přičemž střední příčky třmenu jsou uspořádány · podél válcové plochy a tvoří jádro· cívky, vyznačující se tím, že každý drátěný prstenec sestává v prstencových úseků (8), jejichž počet odpovídá počtu třmenů (7), přičemž prstencové úseky (8) jsou na jednom svém konci spojeny v jeden díl s jedním z třmenů (7) a na druhém svém konci připojeny k sousednímu třmenu (7) nebo k sousednímu prstencovému úseku (8).

2. Cívka podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý prstencový úsek (8) je u spoje (20) radiálně snížen o· rozměr odpovídající průměru drátu.

3. Cívka podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý prstencový úsek (8) je u spoje (20) se sousedním třmenem (7) nasazen natupo a upevněn např. svarem.

4. Cívka podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý prstencový úsek (8) vykazuje ohnutý konec (15), přičemž tento radiálně dovnitř ohnutý konec (15) je upevněn na sousedním třmenu (7) např. svarem.

5. Cívka podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že prstencové úseky (8) spojené v jeden díl se třmenem (7) jsou upraveny ve vzájemně opačném směru.